Federální shromáždění ČSSR, 1981 – 1986 Společné schůze SL a SN

Předsedající první místopředseda FS J. Marko: Ďakujem poslancovi Bagínovi. Udeľujem slovo poslankyni Čáslavskej.

Poslankyně SN P. Čáslavská: Vážený soudruhu předsedo, vážené soudružky poslankyně, vážení soudruzi poslanci, milí hosté, Smlouva mezi Československou socialistickou republikou a Německou demokratickou republikou o společných státních hranicích vzbudila po podepsání dne 3. prosince 1980 oprávněný zájem naší veřejnosti. Ve společném komuniké byl oběma smluvními stranami oceněn vysoký politický význam smlouvy, která potvrzuje historicky vzniklé a v době podpisu existující státní hranice.

Politický význam smlouvy podtrhl při příležitosti jejího podpisu soudruh Štrougal tím, že prohlásil smlouvu za jeden z důkazů trvalosti svazků, které naše země uzavřely před více než třiceti lety. Tím, že smlouva schvaluje zásadu územní celistvosti a neporušitelnosti státních hranic, je také zároveň naším společným vkladem do základů trvalého míru v Evropě.

Jedná se o významnou politickou smlouvu, k jejímuž provedení je třeba přijmout dva ústavní zákony, a to České národní rady, která tak učinila svým ústavním zákonem č. 121/1981 Sb., o souhlasu ke změnám hranic České socialistické republiky s Německou demokratickou republikou a Federálního shromáždění, jenž je nyní předkládán.

Pro projednání vládního návrhu ústavního zákona o změnách státních hranic s Německou demokratickou republikou navrhuji jako společná zpravodajka výborů Sněmovny národů, aby dnešní společná schůze obou sněmoven Federálního shromáždění s předloženým vládním návrhem vyslovila souhlas.

Předsedající první místopředseda FS J. Marko: Do rozpravy sa zatiaľ prihlásili poslanec Heribert Panster a poslankyňa Kamila Doležalová. Prosím najprv poslanca Panstera, aby sa ujal slova.

Poslanec SL H. Panster: Vážený soudruhu předsedo, vážené soudružky poslankyně, vážení soudruzi poslanci, vážení hosté, Federální shromáždění ČSSR projednává na dnešním plenárním zasedání vládní návrh ústavního zákona, kterým se souhlasí se Smlouvou mezi Československou socialistickou republikou a Německou demokratickou republikou o společných státních hranicích a Protokolem, podepsaným v Praze dne 3. prosince 1980.

Dovolte mi, vážené soudružky a soudruzi poslanci, abych využil této příležitosti a zdůraznil, že předložený návrh smlouvy je dalším výrazem toho, že obě bratrské socialistické země jsou vedeny snahou dále upevňovat těsné přátelské styky ku prospěchu obou států a jejich národů v duchu Smlouvy o přátelství, spolupráci a vzájemné pomoci mezi Československou socialistickou republikou a Německou demokratickou republikou ze dne 3. října 1977.

Smlouva vychází z toho, že společné státní hranice spojují národy obou států. Vztahy mezi Československou socialistickou republikou a Německou demokratickou republikou se vyznačují plnou vzájemnou důvěrou dvou bratrských států a shodou názorů na základní otázky.

Rozsahem a intenzitou styků s ČSSR zaujímá NDR velmi významné místo mezi zeměmi socialistického společenství. Vzájemná spolupráce se neustále prohlubuje a rozšiřuje ve všech oblastech, a to jak v oblasti politické, tak i hospodářské a kulturní, přičemž je stále kladen velký důraz na její další zefektivnění.

Vzájemné politické vztahy se rozvíjejí na principech marxismu-leninismu a socialistického internacionalismu. Základem této spolupráce jsou těsné přátelské vztahy mezi KSČ a SED. Nejvýznamnější událostí v oblasti vzájemných politických vztahů v roce 1981 bylo přátelské pracovní setkání generálního tajemníka ÚV KSČ a prezidenta ČSSR soudruha Gustáva Husáka s generálním tajemníkem ÚV SED soudruhem Erichem Honeckerem v Praze ve dnech 30. 11. až 1. 12. 1981.

XVI. sjezdu KSČ v dubnu 1981 se zúčastnila delegace ÚV SED pod vedením soudruha Sindermanna a X. sjezdu SED v dubnu 1981 delegace ÚV KSČ vedená členem předsednictva a tajemníkem ŮV KSČ soudruhem Vasilem Biľakem.

V rámci pravidelných setkání tajemníků ústředních výborů obou bratrských stran došlo ve dnech 1.-5. 2. 1982 v Berlíně k pracovní návštěvě soudruha Jakeše u jeho partnera, soudruha Mittaga.

Stejně dobrá soudružská spolupráce se rozvíjí mezi parlamenty, vládami, jak o tom svědčí setkání předsedy Federálního shromáždění ČSSR soudruha Aloise Indry s předsedou Lidové sněmovny NDR soudruhem Horstem Sindermannem v roce 1980 a konzultativní setkání předsedů národních skupin socialistických zemí - členů Meziparlamentní unie dne 16. 2. 1982 v Praze. Předsedové vlád se setkali v prosinci 1980 a v rámci přátelského setkání soudruhů Husáka a Honeckera v roce 1981, kdy došlo k zhodnocení vývoje bilaterálních vztahů a k vytyčení dalších úkolů v oblasti ekonomické spolupráce.

Už tradiční je velká úzká spolupráce ministrů zahraničních věcí obou zemí. V těchto dnech jsme byli svědky opětného setkání ministra soudruha Chňoupka s ministrem soudruhem Fischerem.

Úspěšně se rozvíjí spolupráce mezi představiteli Národních front, společenských organizací, odborů a mládežnických organizací obou zemí. Tyto styky se rozvíjejí na základě ročních nebo víceletých plánů. Všechny kraje v ČSSR mají družební styky s kraji NDR a v rámci těchto vztahů se rozvíjejí široké styky okresů, měst, závodů, JZD, škol, institucí apod.

Značný význam ve vzájemných vztazích má ekonomická spolupráce, která se úspěšně rozvíjí a která dosahuje vysoké úrovně v dynamice růstu.

Základem spolupráce je činnost Společného výboru pro hospodářskou a vědeckotechnickou spolupráci mezi ČSSR a NDR a Smíšených komisí v jeho rámci, ústředních plánovacích orgánů ministerstev a výrobně hospodářských jednotek, které se řídí koordinovanými národohospodářskými plány určovanými na období pětiletky a dlouhodobými obchodními dohodami.

24. zasedání Společného výboru pro hospodářskou a vědeckotechnickou spolupráci mezi ČSSR a NDR projednalo ve dnech 15.-17. 2. 1982 v Berlíně konkrétní úkoly k prohloubení hospodářských vztahů, sledující realizaci závěrů setkání soudruhů Gustáva Husáka a Ericha Honeckera v roce 1981.

Dlouhodobá obchodní dohoda na léta 1981-1985, podepsaná v Praze 13. 1. 1981, stanovuje vzájemné dodávky zboží v hodnotě 10 miliard rublů. Zachovává se základní struktura vzájemných dodávek zboží, dodávky paliv, surovin, chemických výrobků. Plánovitě probíhaly dodávky surovin, briket, chemických výrobků z NDR, koksovatelného uhlí, koksu a válcovaného materiálu z ČSSR i vzájemné dodávky strojírenských výrobků a spotřebního zboží.

Výsledkem dosavadní spolupráce v oblasti specializace a kooperace ve výrobě a výzkumu je prodloužení 65 specializačních a kooperačních smluv a jednání o prodloužení 35 dalších. Podíl výrobků zhotovených na základě kooperačních a specializačních smluv se ve vzájemné výměně zboží zvýšil z 27 % v roce 1980 na 30,5 % v roce 1981.

V oblasti vědeckotechnické spolupráce je středem pozornosti další zintenzívnění spolupráce mezi výrobně hospodářskými jednotkami a podniky v oblasti technologie, efektivního využívání surovin a energie, materiálů a zařízení, zvýšení technické úrovně výrobků a urychlené, účinné zavádění získaných vědeckotechnických poznatků do výroby.

Mezivládními dohodami je zajištěna spolupráce v oblasti mikroelektroniky, výroby zemědělských strojů, textilního a obuvnického průmyslu, ochrany životního prostředí, automobilového průmyslu a spolupráce na třetích trzích. Vzájemné hospodářské styky jsou stabilním faktorem rozvoje obou národních ekonomik.

Tyto pozitivní vzájemné bratrské vztahy mezi ČSSR a NDR se odrážejí i v dalších oblastech, jako například v turistice, v kulturní, školské, vědecké a zdravotnické spolupráci.

V roce 1981 navštívilo ČSSR celkem 6 978 miliónů osob z NDR a z Československa vycestovalo do NDR 2 475 miliónů osob. V současné době je mezi ČSSR a NDR v provozu dvanáct hraničních přechodů: osm silničních, tři železniční a jeden říční. K rozšíření a usnadnění cestovního ruchu přispívá i nová Dohoda o bezvízovém styku z roku 1978 a Dohoda o rozvoji turistických vztahů mezi ČSSR a NDR na léta 1981-1985, která byla podepsána 21. ledna 1981 v Praze.

Na úseku kultury činila výměna kulturních pracovníků v roce 1981 20 343 osob. Do NDR bylo vysláno 11 200 osob a z NDR přijato 9143 osob. Při rozvoji kulturních styků se věnuje hlavní pozornost realizaci akcí celostátního charakteru, jako jsou například Týdny a Dny přátelství a kultury, které přispívají ke vzájemnému poznávání, internacionální výchově a rozvoji spolupráce pracujících obou zemí. Mezi nejvýznamnější akce roku 1981 patřilo úspěšné hostování berlínské Komické opery v ČSSR a České filharmonie a opery pražského Národního divadla v NDR.

Velmi dobře pokračuje spolupráce na úseku školství, ve výzkumu a ve výuce marxismu-leninismu. NDR pokrývá československé potřeby v oblasti germanistiky a stejné možnosti poskytuje ČSSR v oblasti bohemistiky a slovakistiky. Rozvíjí se spolupráce při zvyšování kvalifikace pedagogů a výměnná praxe studentů. Ve školním roce 1981/1982 studuje v NDR 446 československých studentů a v ČSSR studuje 551 student z NDR.

Vysokou úroveň dosáhly styky mezi akademiemi věd. V roce 1981 bylo vysláno do NDR 544 československých vědeckých pracovníků a v ČSSR bylo přijato 1118 vědeckých pracovníků z NDR. Společně se řeší 120 konkrétních úkolů z nejrůznějších oblastí.

Vážené soudružky a soudruzi poslanci, mezi Československou socialistickou republikou a bratrskou Německou demokratickou republikou došlo ve vzájemných vztazích k obrovskému rozvoji styků. Tyto vzájemné vztahy jsou založeny na zásadách marxismu-leninismu a proletářského internacionalismu a vyznačují se pevnou sounáležitostí ke společenství socialistických zemí. Jednota a semknutost se Sovětským svazem a dalšími bratrskými socialistickými zeměmi je zárukou úspěšného rozvoje našich zemí. Obsah dokumentů, které dnes projednáváme, je více než symbolický. Je dalším výrazem pevného přátelství a třídního bratrství mezi lidem ČSSR a NDR. Naše vzájemně výhodná spolupráce znásobuje naše síly a úsilí, přispívá významnou měrou k úspěšnému budování rozvinuté socialistické společnosti v obou zemích. Znásobuje ovšem i naše síly v boji o zachování míru a pokroku ve světě, a to v době, kdy světový imperialismus usiluje o porušení strategické rovnováhy se zvláštním zaměřením na evropský kontinent ve svůj prospěch. Bratrství a spojenectví mezi Československou socialistickou republikou a Německou demokratickou republikou a ostatních socialistických zemí výrazně posiluje mírovou politiku Sovětského svazu a stabilitu v Evropě. Děkuji za pozornost.

Předsedající první místopředseda FS J. Marko: Ďakujem poslancovi Pansterovi. Dávam slovo poslankyni Doležalovej.

Poslankyně SN K. Doležalová: Vážený soudruhu předsedo, vážené soudružky a soudruzi poslanci, vážení hosté, dnes projednáváme vážný dokument, týkající se otázek společných hraníc naší republiky s Německou demokratickou republikou. Celou problematiku řešíme v naprosté shodě a s plným vzájemným porozuměním. Vyplývá to z toho, že Německá demokratická republika je stát, který patří pevně do socialistického společenství, zásady proletářského internacionalismu uplatňuje v nejširší míře a požívá autority v celosvětovém měřítku. Ještě před desítkou let udržovalo s Německou demokratickou republikou diplomatické styky jen několik málo zemí. Dnes se však rozšířily na celý svět a počet států, s nimiž diplomatické styky udržuje, činí 131. Před desítkou let byl ještě pro Německou demokratickou republiku uzavřen vstup do OSN a již v minulém roce představitel Německé demokratické republiky předsedá Radě bezpečnosti.

Politická blokáda a bojkot Německé demokratické republiky se ukázal neúčinným a mezinárodní vztahy se pozměnily. Západní doktríny, odporující politické realitě, nemohly a nikdy nemohou počítat s dlouhodobým úspěchem.

Německá demokratická republika patří mezi země, které se zavázaly napomáhat k udržení míru a dobrému soužití národů. Již samotná ústava v čl. 6 říká: "Německá demokratická republika usiluje o trvalý mír na celém světě a o všeobecné odzbrojení". Článek ústavy pak končí takto: "Militaristická a revanšistická propaganda v jakékoliv formě, podněcování k válce a projevy náboženské, rasové a národnostní nenávisti jsou stíhány jako trestný čin".

Hned na počátku existence Německé demokratické republiky byla v zemi přijata opatření, která odstranila kořeny fašismu. Nejvýznamnější funkce převzali osvědčení antifašisté, kteří mají za sebou koncentrační tábory, vězení nebo emigraci. Tak je tomu též u soudruhů Honeckera generálního tajemníka strany, i předsedy parlamentu s. Sindermanna. Mnozí další bojovali ve Španělsku v interbrigádách a za světové války ve všech spojeneckých armádách.

V dlouhém a nelítostném boji proti vnějším i vnitřním nepřátelům se zrodil protiimperialistický a antimilitaristický stát, úspěšně budující rozvinutou socialistickou společnost. Bylo dosaženo plné zaměstnanosti a stejných sociálních práv všech občanů. Byla dosažena stabilizace cen a základní potraviny dnes stojí tolik jako před 20 lety, což svědčí o péči státu o své občany a jejich životní úroveň.

Německá demokratická republika je nedílnou součástí socialistického společenství. Jako člen Varšavské smlouvy a Rady vzájemné hospodářské pomoci se podílí na upevňování socialistického společenství. Jednotný postup a síla socialistických zemí je předpoklad pro uskutečňování politiky míru, uvolňování a odzbrojení.

Německá demokratická republika patří k průmyslově nejvyspělejším socialistickým zemím. Avšak v údobí nebývalého rozvoje vědy a techniky, jen spolupráce s ostatními socialistickými zeměmi, především s obrovským ekonomickým potenciálem Sovětského svazu, může přinést konkrétní kladné výsledky.