Federální shromáždění ČSSR, 1981 – 1986 Společné schůze SL a SN

Omluveni poslanci

Sněmovny lidu:

Biľak, Brabenec, Dzúr, Jakeš, Kapek, Korčák, J. Kučera, Malejovský, Nový, Paulechová, Rabas, Servus, Svěrčina, Švestka, Švihálková, Tenglerová, Tichavský, Vébr, Venhauer, Zuzka, Žákovič

Sněmovny národů zvolení v České socialistické republice:

Burger, Ehrenberger, Fojtík, Gerle, Havlín, Himl, Jurásková, Kopřiva, Kvasil

Sněmovny národů zvolení ve Slovenské socialistické republice:

Beňo, Jonáš, Kubištová, Muržic, Petrová, Šalgovič, Šlapka, Tomášik, Zagiba, Železniková

(Řízení schůze převzal a druhý den jednání zahájil první místopředseda Federálního shromáždění J. Marko.)

Předsedající první místopředseda FS J. Marko: Vážené Federálne zhromaždenie, súdružky a súdruhovia poslanci, vážení hostia, otváram druhý deň spoločnej schôdzky Snemovne ľudu a Snemovne národov Federálneho zhromaždenia Československej socialistickej republiky.

Zisťujem, že je prítomných 170 poslancov Snemovne ľudu, 64 poslancov Snemovne národov zvolených v Českej socialistickej republike a 63 poslancov Snemovne národov zvolených v Slovenskej socialistickej republike.

Podmienky článku 40 ústavného zákona o československej federácii sú splnené a snemovne sú schopné uznášať sa. Budeme pokračovať v rokovaní.

Prerokujeme ďalšie body schváleného programu, a to

Na prerokúvanie tohto vládneho návrhu sa dostavil chargé d' affaires veľvyslanectva Nemeckej demokratickej republiky súdruh Manfréd Wolf. Srdečne ho vítam medzi nami.

Minister vnútra Československej socialistickej republiky s. Jaromír Obzina podá v tejto veci výklad za federálnu vládu. Udeľujem mu slovo.

Ministr vnitra ČSSR J. Obzina: Vážený soudruhu předsedo, milé soudružky poslankyně, vážení soudruzi poslanci a vážení hosté, po příslušném vnitrostátním projednání podepsali dne 3. prosince 1980 předseda vlády Československé socialistické republiky soudruh Lubomír Štrougal a předseda rady ministrů Německé demokratické republiky soudruh Willi Stoph v Praze Smlouvu mezi Československou socialistickou republikou a Německou demokratickou republikou o společných státních hranicích a Protokol k této smlouvě.

Státní hranice Československé republiky s Německem byly určeny "Mírovou smlouvou mezi mocnostmi spojenými i sdruženými a Německem" ze dne 28. června 1919, tak zvanou Versailleskou mírovou smlouvou. Právní základ státních hranic byl vymezen zejména na podkladě části III. oddílu VII článků 81, 82 a 83 citované smlouvy. Takto vymezené státní hranice uznaly tehdy oba státy. Na konci dvacátých a v průběhu třicátých let se uskutečnily rozsáhlé práce, při nichž byl přeměřen celý úsek společných státních hranic, vyhotovena hraniční dokumentace, vyznačeny státní hranice v terénu a připraven návrh příslušné smlouvy. Smlouva mezi republikou Československou a Německou říší o úpravě hraničních poměrů, (tak zvaný hraniční statut), byla podepsána v Berlíně dne 12. listopadu 1937. K jejímu ústavnímu schválení však nedošlo v důsledku agresivní politiky hitlerovské fašistické vlády, jíž se nikterak nehodilo zavazovat se k smluvnímu uznání státních hranic kteréhokoliv státu, tím méně Československé republiky, která se měla stát v jejích dobyvačných plánech jednou z prvních obětí agrese. Hitlerovská, fašistická vláda s pomocí vlád západoevropských mocností dosáhla tak zvané mnichovské dohody, čímž mimo jiné došlo k porušení ústavní listiny Československé republiky a právního statutu československých státních hranic. Území Československé republiky bylo okleštěno a zbývající část později porobena fašistickou okupací. Tím byla otevřena cesta ke druhé světové válce a k fašistické politice expanze vyjádřené heslem "Drank nach Osten". Porážkou fašistického Německa, osvobozením Československa a dalších porobených národů i osvobozením německého lidu vítěznými spojeneckými armádami, na čemž hlavní zásluhu měl především Sovětský svaz, došlo k nové politické situaci i ve střední Evropě. V důsledku poválečné rozbíječské politiky západních mocností se však na vymezeném území bývalého Německa vytvořily dva samostatné, nezávislé německé státy.

Vznikem Německé demokratické republiky získaly naše společné státní hranice zcela nový charakter. Skutečnost, že pracující Československé socialistické republiky a Německé demokratické republiky se v uplynulých desetiletích pod vedením svých marxisticko-leninských stran stali spolehlivými třídními spojenci, upevnili a neustále posilují společný třídní svazek se Sovětským svazem a dalšími státy socialistického společenství, že národy našich zemí jdou společnou cestou socialistické výstavby, nesporně patří k významným historickým činům evropské mírové politiky.

Smlouva mezi Československou socialistickou republikou a Německou demokratickou republikou o společných státních hranicích, Protokol k této smlouvě i příslušná hraniční dokumentace o průběhu a vyznačení společných státních hranic jsou odrazem těchto historických změn i nových vztahů mezi oběma socialistickými zeměmi. Smluvní úprava státních hranic byla pečlivě připravována:

Za prvé věcně, z hlediska právního, jak svědčí předložený návrh smlouvy i ústavního zákona, je pregnantně jasná;

za druhé, politicky je mimořádně cenná, neboť akceptuje zásadu, že bude vycházet ze společných státních hranic Československé socialistické republiky a Německé demokratické republiky tak, jak historicky vznikly;

za třetí, pracovně je výsledkem čtyřleté činnosti vládních delegací Československé socialistické republiky a Německé demokratické republiky, technické komise, právní komise a početných skupin odborníků.

V poměrně krátkém čase vykonali členové vládních delegací, komisí a skupiny odborníků rozsáhlou a náročnou práci. Postupovali při ní s maximální hospodárností. Skutečné náklady na veškeré práce představují 1916 tis. Kčs, což není ani polovina původně předpokládané částky, přičemž přibližně 300 tis. Kčs z této sumy si vyžádá úhrada spojená s majetkoprávním vypořádáním. Při této příležitosti mi dovolte ocenit významný podíl federálního ministerstva národní obrany a jeho odborníků na dosažených výsledcích a současně poděkovat geodetům z řad vojáků a důstojníků Československé lidové armády za kvalitně vykonanou práci.

Československá socialistická republika má s Německou demokratickou republikou společnou státní hranici v délce 453,9 km, jež byla přeměřena a nově vyznačena. Zároveň byla vypracována nová hraniční dokumentace o průběhu a vyznačení společných státních hranic, která obsahuje celkem 698 listů, z toho 282 hraniční mapy v měřítku 1:2500, 333 hraniční nárysy v měřítku 1:1000 a další dokumenty.

Smlouva o společných státních hranicích, koncipovaná v duchu nové Smlouvy o přátelství, spolupráci a vzájemné pomoci mezi Československou socialistickou republikou a Německou demokratickou republikou ze dne 3. října 1977, představuje i nový důležitý prvek mezinárodně právních základů vzájemných vztahů obou států. Jedná se o smlouvu, která utvrzuje zásadu nezměnitelnosti stávajících státních hranic a prohlubuje zkušenost, že tato hranice mezi dvěma bratrskými socialistickými státy je a zůstane hranicí míru, přátelství a spolupráce. Tím, že schvaluje zásadu územní celistvosti státu a neporušitelnosti státních hranic, je navíc trvalým společným vkladem Československé socialistické republiky a Německé demokratické republiky ke stabilitě politických poměrů v Evropě. Svým politickým a mezinárodně právním významem přesahuje úpravu vztahů mezi smluvními státy, neboť v širším mezinárodně politickém kontextu se předmět úpravy přímo dotýká potvrzení státních hranic dvou evropských zemí po druhé světové válce.

Předkládaná smlouva vychází ze zásad, které byly schváleny usnesením vlády Československé socialistické republiky č. 10 ze dne 18. prosince 1975. Obsahuje úpravu těchto základních otázek:

Za prvé, hraničního statutu, tj. zejména průběhu státních hranic;

za druhé, vymezení rozsahu pohyblivosti státních hranic na hraničních vodních tocích;

za třetí, způsobu vyznačení státních hranic v terénu;

za čtvrté, udržování průběhu státních hranic a jejich vyznačení.

K realizaci nezbytných drobných úprav v průběhu společných státních hranic přistupovaly smluvní strany pouze v naprosto nutných případech. Shodly se na 94 dílčích úpravách, jež jsou provedeny tak, že oddělené plochy částí výsostných území, které v souhrnu činily pouze 7 ha 65 arů a 31 m², se vzájemně vyrovnávají. Tyto změny částí výsostných území byly projednány s krajskými národními výbory a souhlas s nimi vyslovila vláda Československé socialistické republiky svým usnesením č. 276 ze dne 18. října 1979.

Výslovná zmínka o drobných úpravách průběhu a o změnách charakteru společných státních hranic není v samotné smlouvě explicitně uvedena. Úpravy jsou však zakotveny, stanoveny a znázorněny v hraniční dokumentaci o průběhu a vyznačení společných státních hranic, jež tvoří nedílnou součást této smlouvy. Tato hraniční dokumentace je zpracována ve dvou vyhotoveních a je připojena u originálu smlouvy, který je uložen v archivu mezinárodních smluv federálního ministerstva zahraničních věcí. Vzhledem k technické náročnosti i rozsahu dokumentace se nepřipojuje k vládnímu návrhu ústavního zákona.

Podle československé ústavní úpravy mohou být státní hranice Československé socialistické republiky změněny jen ústavním zákonem Federálního shromáždění. Hranice republik mohou být změněny jen se souhlasem příslušné národní rady, a to též jejím ústavním zákonem. Smlouva mezi Československou socialistickou republikou a Německou demokratickou republikou o společných státních hranicích plně respektuje tyto zásady.

Soudružky poslankyně, soudruzi poslanci, jménem vlády Československé socialistické republiky vám předkládám k projednání a schválení návrh ústavního zákona o změnách státních hranic s Německou demokratickou republikou, jímž má být vysloven souhlas se Smlouvou mezi Československou socialistickou republikou a Německou demokratickou republikou o společných státních hranicích a současně potvrzeny ve smlouvě uvedené změny státních hranic. Z pověření vlády doporučuji schválit předložený návrh ústavního zákona, neboť je v souladu s našimi státními a národními zájmy, se zájmy socialismu a míru v Evropě.

Předsedající první místopředseda FS J. Marko: Ďakujem súdruhovi ministrovi Obzinovi. Návrh prerokovali výbory branné a bezpečnostné, zahraničné a ústavnoprávne oboch snemovní. Výbory Snemovne ľudu schválili za spoločného spravodajcu poslanca Pavla Bagína a výbory Snemovne národov poslankyňu Pavlu Čáslavskú. Slovo má teraz spravodajca poslanec Bagín.

Poslanec SL P. Bagín: Vážený súdruh predseda, vážené súdružky poslankyne, vážení súdruhovia poslanci, dovoľte, aby som ako spoločný spravodajca Snemovne ľudu pri dnešnom prerokúvaní Vládneho návrhu ústavného zákona o zmenách štátnych hraníc s Nemeckou demokratickou republikou, ktorým má Federálne zhromaždenie vysloviť súhlas so Zmluvou medzi Československou socialistickou republikou a Nemeckou demokratickou republikou o spoločných štátnych hraniciach osvetlil predovšetkým niektoré aspekty vzájomných vzťahov medzi obidvoma bratskými socialistickými krajinami.

Predložený návrh Zmluvy medzi ČSSR a NDR o spoločných štátnych hraniciach, protokol k tejto Zmluve, ako aj príslušná štátna hraničná dokumentácia, sú výsledkom štvorročnej činnosti vládnych delegácií ČSSR a NDR, ich komisií a početných skupín odborníkov. Celý úsek štátnych hraníc s NDR bol premeraný a novo vyznačený. Zároveň bola vypracovaná nová hraničná dokumenácia o týchto štátnych hraniciach.

Zmeny po II. svetovej vojne sa dotkli štátnych hraníc našej republiky tak, že slezská časť hraníc československo-nemeckých sa stala hranicami československo-poľskými. Priebeh štátnych hraníc československo-nemeckých v právnej podobe predvojnovej bol schválený Postupimskou dohodou. Prakticky vznikom prvého robotníckeho štátu na nemeckom území - Nemeckej demokratickej republiky - dostali naše spoločné štátne hranice celkom nový charaker. Ten našiel svoj výraz nielen v nových politických vzájomných dokumentoch, ale nakoniec aj v právnom zakotvení v príslušných zmluvách.

V duchu novej Zmluvy o priateľstve, spolupráci a vzájomnej pomoci medzi ČSSR a NDR zo dňa 3. októbra 1977 sa dohodli vlády obidvoch zmluvných strán na príprave novej zmluvy o spoločných štátnych hraniciach. Na základe toho sa v uplynulých piatich rokoch urobila nové vymeranie a vyznačenie štátnych hraníc, vyhotovila sa nová hraničná dokumentácia a pripravil sa text predkladanej zmluvy.

V preambuli zmluvy vyjadrujú zmluvné strany snahu upevňovať priateľské styky k prospechu obidvoch štátov a ich národov. Vychádzajú z toho, že spoločné štátne hranice spájajú národy obidvoch zmluvných strán a určujú si za cieľ prehlbovať spoluprácu pri zabezpečovaní priebehu spoločných štátnych hraníc. Zmluva je nielen svojím moderným pojatím, ale predovšetkým svojím politickým obsahom, výrazom mierovej spolupráce a bezpečnosti medzi dvoma bratskými socialistickými štátmi. Precíznosť vyznačenia štátnych hraníc v teréne, ktoré bolo dokončené pred podpisom zmluvy, takisto ako dohodnuté pravidlá ďalšej údržby priebehu štátnych hraníc a ich vyznačenia, umožňujú rovnako presnú a starostlivú prácu orgánov, ktoré sa o štátne hranice starajú.

Pri prerokúvaní vládneho návrhu vo výboroch snemovne podal predstaviteľ Federálneho ministerstva vnútra výstižné politické a odborné odôvodnenie všetkých ustanovení. Poslanci pri tomto prerokúvaní podporili návrh a súhlasili, aby bol prijatý v predloženom znení.

Z uvedených dôvodov navrhujem za Výbory ústavnoprávne, zahraničné, branné a bezpečnostné Snemovne ľudu, aby dnešná spoločná schôdzka obidvoch snemovní Federálneho zhromaždenia schválila Vládny návrh ústavného zákona o zmenách štátnych hraníc s Nemeckou demokratickou republikou bez zmien.