Již z období 6. pětiletky je známo,
že takovéto dohody, pokud obsahovaly přesněji
vymezené oblasti odpovědnosti a lhůty plnění
jednotlivých úkolů, přispívaly
k lepším výsledkům zahraničně
obchodní činnosti. Bylo tomu především
díky lepší vzájemné informovanosti
obou složek, konkretizaci účasti pracovníků
výroby při akvizicích v zahraničí
i díky lepší dělbě prací
při společně vykonávané či
vzájemně navazující činnosti.
Svou pozitivní úlohu tyto dohody splnily též
při zlepšování kvality a technické
úrovně výrobků a při jejich
inovaci, jakož i při zlepšování
dodacích podmínek a poskytované úrovně
různých služeb.
Lze proto jen ocenit, že podle získaných zkušeností
a nové rámcové osnovy takových dohod
byly mezi příslušnými VHJ a OZO uzavírány
nové dohody též na období 7. pětiletky
a přizpůsobeny novým specifickým podmínkám
jednotlivých odvětví a organizací.
Jsou v nich konkretizovány zejména postupy či
poměry vyplývající z normativní
úpravy dodavatelsko-odběratelských vztahů
nebo všeobecných a základních podmínek,
jakož i požadavky vyplývající ze
stanovených politicko-hospodářských
směrnic a dokumentů.
Jejich společným cílem pak je, aby jak výrobní
tak komerční politika vedla v rozhodujících
směrech ke zlepšení jednotlivých kritérií
mezinárodní směnitelnosti našeho zboží,
k lepší výhledové koncepci rozvoje výroby
a vývozu a na ni navazujících investičních
záměrů, a dokonaleji ověřila
výrobky zařazené do plánů technického
rozvoje i záměry týkající se
omezení či zrušení některých
výrob. Na výrobu pak působila zejména
srovnáváním s parametry konkurenčních
výrob, snižováním reklamací a
rozšiřováním žádoucí
specializace včetně nákupu a prodeje licencí.
Přitom však také přispívala k
ekonomickému vyhodnocování protisměrných
obchodů a k uplatnění vhodných antiimportních
opatření.
Nás, poslance, pochopitelně musí hlavně
zajímat otázka účinnosti takto pojímaných
dohod. Můžeme ji především spatřovat
v úrovni dosažené jednoty zájmů
obou zúčastněných partnerů
a šíři postupů a opatření
do dohod zahrnutých, jakož i v závěrech
společně prováděné kontroly
a hodnocení dosahovaných výsledků.
Soudím, že první rok 7. pětiletky mně
dovoluje z tohoto hlediska považovat toto plnění
ještě za málo výrazné a přesvědčující.
Jak je již známo, nepodařilo se v zahraničním
obchodě splnit např. plán vývozu do
oblasti volných měn. Dosažené výsledky
zejména naznačily, že v porovnání
se 6. pětiletkou se nepodařilo dosáhnout
podstatnějších změn ve vývoji
strojírenského vývozu, jako našeho hlavního
platebního prostředku.
Strojírenský vývoz nadále brzdilo,
tak jako v 6. pětiletce, pomalé tempo zvyšování
technické úrovně výrobků, popř.
jejich inovace, pohotovosti dodávek, jakož i rozsahu
poskytovaných služeb a servisu, který vyžadovaly
zostřující se podmínky konkurence.
Za této situace můžeme proto dosažená
pozitiva spatřovat převážně jen
v té skutečnosti, že v prvním roce pětiletky
se hlavně podařilo dosáhnout rychlejšího
tempa růstu strojírenského vývozu
proti ostatním vývozům do nesocialistických
zemí. To je však celkově málo. Postrádáme
dostatek efektivnějších vývozních
fondů s vysokou technickou úrovní, které
zahraniční trh stále hledá a které
by pomáhaly zvyšovat žádoucí předstih
tempa čs. vývozů před dovozy. Zřejmě
se tedy ještě nepodařilo přiblížit
se v žádoucí míře k oné
direktivě vlády, která při vstupu
do období této pětiletky požadovala
"rozpracovat ve výrobě, ve spolupráci
se zahraničním obchodem, plány technického
rozvoje nosných výrobních oborů s
konkrétními úkoly urychlení procesů
inovace, tak, aby se vytvářely předpoklady
pro co nejlepší zhodnocování čs.
produkce".
Z požadavků, o nichž jsem se v úvodu zmínil,
však nelze nic slevit, ani nic odkládat na pozdější
dobu.
Proto nezbývá než trvat na tom, aby na úrovni
každé VHJ a všech organizací zahraničního
obchodu existovaly společné, zcela konkrétní
a náročně pojaté programy zásadních
opatření. Tyto programy musí obě složky
vést při důkladnější kontrole
plnění, při náročnějším
způsobu hodnocení a za přispění
specifických pravidel známého Souboru opatření
k zajišťování takového sortimentu,
kvality a technické úrovně výrobků,
resp. k takové dodávkové pružnosti a
úrovni poprodejních služeb, které se
při na to navazující a zlepšené
komerční práci zahraničního
obchodu odrazí v lepším zhodnocování
naší vývozní produkce.
V zásadě tedy v nabídce pohotové produkce
na daleko vyšší technické úrovni,
která bude od výrobních organizací
přicházet včas a která nebude tak,
jak se někdy děje, současně podmiňována
protipožadavky na způsob "něco za něco",
zvláště pak požadavky na další
dovoz, materiály, energii a investice.
O tom, že to jde lépe dělat, nemusí
svědčit jen příklady z velkých
podniků a VHJ. Dovolte mi poukázat na příklad
nestrojírenské VHJ Pletařský průmysl,
která splnila v minulém roce dodávky pro
export ve velkoobchodních cenách i frankocenách
a plnila přitom i plánované vlastní
výkony, zisk a rentabilitu výrobních fondů.
Také největší strojírenský
podnik v mém volebním obvodu, vyrábějící
elektrické příslušenství motorových
vozidel, splnil úkoly exportu minulého roku a pro
rok 1982 přijal vstřícný plán
v této oblasti. Ve spolupráci s OZO Motokov se zavazuje
zvýšit úkoly o 2,7 %, při současném
zlepšení efektivnosti exportu, vyjádřené
zvýšením rozdílového ukazatele
z 235 na 248.
Na to, jak lze uplatňovat antiimportní opatření,
mohu ukázat na příkladě dobré
spolupráce VHJ ČAZ a organizací zahraničního
obchodu, kterou se snižují dovozy výrobků
a materiálů z nesocialistických zemí
cestou nákupu progresívních technologií
a strojů.
Vážené soudružky a soudruzi poslanci,
zvýšené exportní výkonnosti nedosáhneme
žádným krátkodobým samoúčelným
opatřením, či jen nějakým organizačním
zásahem. Tím méně pak nějakým
manévrem, sledujícím zmírnění
soudobých, vysoce náročných požadavků
trhu. Podmínkou lepších výsledků
může být jen obrat v dosavadním přístupu,
spojený s důslednějším a diferencovaným
oceňováním přínosů a
schopností těch subjektů a organizací,
které se dokáží co nejvíce přiblížit
novým náročným požadavkům
zahraniční směny zboží. Obrat
charakterizovaný též zvýšením
tlaku různých ekonomických nástrojů
na ty, které s touto změnou otálejí
a potřebný vývoj brzdí. V tom smyslu
považuji to, co zde bylo řečeno např.
o zvýšení vlivu docilovaných zahraničních
cen na hospodaření podniků, resp. přizpůsobení
kursové, měnové, cenové, finanční
a mzdové politiky tomuto záměru vlády,
za plně oprávněné.
Předseda FS A. lndra: Děkuji poslanci Adamíkovi.
Prosím poslance Martince. Připraví se poslanec
Blažej.
Poslanec SL J. Martinec (v. o. 27): Vážený
soudruhu předsedo, vážené soudružky
a soudruzi poslanci, vážení hosté, komplexní
zajišťování státních cílových
programů je výchozí etapa pro objektivní
rozvoj oborů a dále výrobních programů
až jednotlivých výrobků. Mají
tvořit předpoklad pro dosahování efektivnosti
na vnitřním i zahraničním trhu.
Na objektivním výběru státních
cílových programů s ohledem na naše
podmínky, zejména energetické a surovinové
možnosti, je závislá i další nezbytná
etapa, racionalizace spotřeby a využití paliv
a energií a racionalizace spotřeby kovů,
která tvoří samostatné státní
cílové programy.
Tyto programy a úspory v nich rozepsané předpokládají
závažné zajišťování
těchto úspor v celém komplexu, od zdrojů,
v těžbě, v přepravě, při
zpracování, přeměně a využití
ve výrobním procesu, v dopravě i v bytové
a občanské výstavbě. Dále přes
všechny resorty a obory, ale diferencovaně, v závislosti
na druhu výroby a výchozí základně
spotřeby.
Hodnoty všech plánovaných úspor ve svém
součtu představují 12 mil. tun měrného
paliva, kolem 2 mil. tun železných a zhruba 44-55
tis. tun barevných kovů v celé 7. pětiletce.
Úspory a zdroje v této oblasti dosažené
budou jedním z rozhodujících předpokladů,
nutným k dosažení dynamiky růstu naší
ekonomiky a vytvoření národního důchodu
o 14-16 % v 7. pětiletce, jak stanovil XVI. sjezd KSČ.
Hovoříme-li o velkém významu plnění
státních cílových programů
pro rozvoj naší ekonomiky a zdůrazňujeme-li
zejména klíčovou úlohu státního
cílového programu racionalizace spotřeby
a využití paliv a energie, chtěl bych připomenout,
že je nutné věnovat zvýšenou pozornost,
zejména těm úkolům státních
cílových programů, které se soustřeďují
do našeho nejvýznačnějšího
kraje, do kraje Severočeského, kde je rozhodující
těžební základna našich paliv a
rozhodující výroba elektrické energie.
Na schůzích našich výborů jsme
projednali oblastní plán rozvoje tohoto Severočeského
kraje a chtěl bych proto v této souvislosti zdůraznit,
že je třeba, aby všechny orgány státní
i orgány lidosprávy věnovaly zabezpečování
úkolů uložených v oblastním plánu
Severočeského kraje, kraje rozhodujícího
pro další rozvoj naší ekonomiky, prvořadou
pozornost.
Průzkumem na federálních ministerstvech,
ve výzkumných ústavech a podnicích
jsem získal velké množství příkladů
úspor paliv, energií a kovů.
Vybírám jen několik z nich, abych dále
ukázal jejich zvláštnosti původu, výjimečnosti
a společné vlastnosti úspor:
V průmyslu paliv a energie snížením
ztrát při přeměně bude dosaženo
úspor 90 tis. tun měrného paliva, v roce
1985 a v cílovém roce 421 tun měrného
paliva, a to převodem 8 kondenzačních elektráren
na kombinovanou výrobu elektřiny a tepla.
V průmyslu a dopravě bude dosaženo významných
úspor elektrické energie uplatněním
výkonové polovodičové techniky. Řada
polovodičových měničů stavebnicové
konstrukce vyráběná ČKD Praha, která
je výsledkem řešení státního
úkolu rozvoje vědy a techniky, představuje
při jejich nasazení roční úsporu
20-50 %.
Ve slévárenské technologii, zavedením
samotuhnoucí směsi, odpadá vysoušení
forem a úspora plynu 556 tisíc m3 představuje
50 % z celkové spotřeby slévárenského
provozu v závodě TOS Čelákovice a
kromě jiných zlepšujících faktorů
i snížení hmotnosti odlitku o 2-5 %.
Zavedení technologie tváření ve strojírenské
výrobě zajišťuje pronikavý růst
produktivity práce za současné úspory
materiálu o 15 % a energie až o 50 %. Zavedení
této technologie si ale vyžádá potřebu
komplexních tvářecích celků,
automatů a automatizovaných pracovišť,
mechanizačních zařízení a číslicově
řízených tvářecích strojů.
Využití plastických hmot: jedna tuna součástí
z plastů nahrazuje 4 t železných kovů
a 5 t barevných kovů.
Na jeden dm3 plastů se vyžaduje 10 kWh,
a jejich využití je možné v těch
nejrůznějších oborech.
Relativní úspora materiálu, která
se předpokládá při každé
inovaci výrobků, se dá ještě
zvýšit aplikací hodnotové analýzy.
U mísiče keramických hmot z Přerovských
strojíren, při inovaci 6. řádu je
dosažena úspora hmotnosti až 40 % při
snížení měrné energetické
spotřeby u uživatele.
Z příkladů je zřejmé, že
k úsporám paliv, energií a kovů v
zásadě dochází změnami v konstrukci,
technologii a organizaci.
Na základě seriózních rozborů
se odhaduje, že materiálovou i energetickou spotřebu
ve výrobku mohou především ovlivnit
konstruktéři, projektanti a průmysloví
designéři - z 80 %, technologové z 12 % a
organizace práce z 8 %.
Kromě toho konstruktér musí mít na
zřeteli především nové užitné
vlastnosti výrobku, jakost a spolehlivost, přičemž
dobré původní vlastnosti zachovat a ostatní
zlepšit. Nový výrobek musí řešit
potřebu uživatele, ať jde o jakýkoliv
obor s cílem, aby tvořil jednotu s člověkem
a přírodou, nesmí být zdrojem nežádoucího
znečišťování přírody,
a po jeho využití je nutno zabezpečit jeho
ekonomickou likvidaci. Výrobek musí být bezpečný,
dobře ovladatelný a tvarově dobře
zpracován. Tyto poslední požadavky objektivně
přisuzují význam průmyslovému
designu.
Chci zdůraznit, že před rozhodnutím
o zařazení výrobku do vývoje je nutno
zpracovat analýzy technicko-obchodní politiky a
vědeckotechnického rozvoje. Využít nejnovějších
poznatků vědy a výzkumu, aby nový
výrobek nevznikal jen v důsledku tradice a nebo
náhody. Naopak, aby vznikl jako výsledek předcházejících
analýz, které jsou schopny určit budoucí
jeho potřebu pro světový i domácí
trh.
Mohu uvést příklad výrobku z mého
volebního obvodu, který dříve řečeným
podmínkám vyhovuje. Jde o brousicí stroj
na ozubení, který při svém nasazení
v n. p. Praga vykazuje mimo vysoké výrobnosti roční
úsporu pracnosti 36 tis. normohodin, úsporu elektrické
energie 610 kWh za rok a kromě toho stroj splňuje
požadavky hygieny a bezpečnosti práce. Z hlediska
technických parametrů snese srovnání
s předními výrobky zahraničními
a po překonání přirozené bariéry
odporu bude prodejný i na zahraničním trhu.
K dosažení vysoké efektivnosti konstrukční
práce vzhledem k materiálové, energetické
náročnosti a vysokým užitným
vlastnostem výrobku jsou nutné následující
předpoklady: kvalitní součástková
základna, prvky pro hydrauliku a mazání,
součásti a komponenty elektrotechniky a elektroniky;
úplný sortiment normalizovaných součástí
nikoliv jenom v normě, ale na skladě; vyhovující
sortiment hutních materiálů a materiálů
vysoké pevnosti; řídicí systémy,
počítače a programovatelné automaty
pro řízení pracovních cyklů,
technologických režimů, strojů a diagnostiky;
roboty, mám na mysli malé roboty, umístěné
přímo na stroji, včetně řídicích
systémů a počítačů za
účelem zlepšení obsluhy a zejména
odstranění monotónní a namáhavé
práce a zvýšení hygieny a bezpečnosti
práce; týmová a víceprofesní
týmová práce; vytvoření reálných
předpokladů pro morální a hmotné
ocenění práce konstruktérů,
technologů a průmyslových designerů.
Její nedocenění je pozůstatkem ne
zcela překonaného extenzívního vývoje
naší ekonomiky.
Soudružky a soudruzi, státní cílové
programy jsou objektivní nutností. Racionalizace
spotřeby a využití paliv, energií a
kovů je klíčem k jejich plnění.
Komplexní bude tehdy a jen tehdy, bude-li zaměřena
jak na předvýrobní, tak i na výrobní
etapy se zvláštním důrazem na předvýrobní
etapy, a proto významnou úlohu v této etapě
má tvůrčí práce konstruktérů,
designerů a technologů - úlohu nezastupitelnou.
Předseda FS A. Indra: Děkuji. Hovoří
poslanec Blažej, připraví se poslanec Sidor.
Poslanec SN A. Blažej: Vážený súdruh
predseda Federálneho zhromaždenia, súdružky
a súdruhovia! V súvislosti so správou Federálnej
vlády o plnení jej programového vyhlásenia,
chcel by som sa v diskusnom príspevku zamyslieť nad
úlohami a problémami medzinárodnej vedeckotechnickej
spolupráce hlavne v rámci krajín RVHP a formulovať
niektoré námety na jej prehĺbenie.
Už na XIV. zjazde KSČ vystúpili do popredia
dve strategické úlohy v rozvoji čs. ekonomiky,
ktoré sa zvýraznili i v uzneseniach XV. a XVI. zjazdu
KSČ a sú rozhodujúce pre zvýšenie
efektívnosti čs. národného hospodárstva.
Sú to:
- urýchlenie vedeckotechnického rozvoja,
- intenzívnejšie zapojenie čs. ekonomiky do
procesu socialistickej integrácie.
Pretože tieto dva rozhodujúce smery majú pre
obdobie 80-tych rokov svoj adekvátny odraz i v medzinárodnej
vedeckotechnickej spolupráci, chcem stručne charakterizovať
stav, problémy i východisko pre náš
aktívnejší prístup v tejto veľmi
významnej oblasti. Základom medzinárodnej
spolupráce vo vede, tedy v základnom výskume,
je spolupráca a prepojenie pracovísk ČSAV,
SAV a vysokých škôl so štátmi RVHP
a menovite so sovietskou vedou. Hlavné formy spolupráce
sa týkajú dvojstrannej spolupráce akadémií
vied a spolupráce v rámci programov RVHP. Jedným
z názorných príkladov procesu socialistickej
integrácie vedy je spolupráca v oblasti výskumu
a mierového využitia jadrovej energie a vytvorenie
Spojeného ústavu jadrového výskumu
v Dubne.