Úterý 30. března 1982

Spolupráce socialistických zemí v ekonomické oblasti se dále prohlubuje vzájemnou koordinací plánů, kooperací, specializací a hlubší integrací v rámci RVHP. Realizace linie přijaté na jejím loňském sofijském zasedání přispívá a bude přispívat k řešení důležitých ekonomických problémů, k efektivnímu rozvoji ekonomiky členských zemí.

Je naším nejpřednějším zájmem tuto linii důsledně podporovat a uskutečňovat. l v uplynulém období jsme pečovali především o to, abychom ve všech oblastech, na kvalitativně vyšší úrovni rozvíjeli vztahy a spolupráci se Sovětským svazem. Jsou bezesporu stále všestrannější, efektivnější a dosáhly nebývalého rozsahu. Je to především výsledek pravidelných setkání generálních tajemníků, soudruhů Brežněva a Husáka, každodenní součinnosti našich komunistických stran.

Považujeme za důležité, že dosažení velkých cílů československo-sovětské Smlouvy o přátelství, spolupráci a vzájemné pomoci i konkretizace řady dílčích dohod a ujednání ze všech oblastí spolupráce jsou předmětem trvalé starostlivosti stranických a státních orgánů všech stupňů. Využití nesporných rezerv v socialistické dělbě práce sledují i četné kontakty odborářů, mládežníků, družebních měst a závodů.

I nedávné jednání ministrů zahraničních věcí obou našich zemí potvrdilo účinnost a perspektivnost této všestranné vzájemné spolupráce.

Nový typ mezistátních vzahů, vztahů přátelských, vzájemně výhodných ve všech oblastech společenského života rozvíjíme i s ostatními bratrskými zeměmi. I za krátké období, které uplynulo od vládního prohlášení, můžeme doložit řadou čerstvých příkladů, kdy jsme společně vystoupili na obranu věci světového socialismu a obecného pokroku.

Můžeme opět kladně ocenit výsledky cílevědomé koordinace hospodářských plánů a spolupráce ve výrobní, obchodní a vědeckotechnické oblasti. V této souvislosti bych chtěl zvláště vyzdvihnout náš rozvoj vztahů s prvním socialistickým státem na americkém kontinentě - s Kubánskou republikou. Tato statečná země, opět čelící hrozbám a provokacím Spojených států, si navždy získala naše srdce i pomocnou ruku.

Několik slov k Polské lidové republice, k našemu velkému socialistickému sousedu. S uspokojením jsme přivítali, když 13. prosince minulého roku socialistické a vlastenecké síly Polska zkřížily záměry vnitřních a vnějších kontrarevolučních sil a nastoupily cestu obnovy.

Jak vidíme, tak se vedení PSDS, vojenské radě národní záchrany a vládě dílo daří. A to navzdory těžkostem, které zemi způsobily síly rozvratu. Zároveň chci říci, že svým sousedům pomáháme a budeme pomáhat podle svých nejlepších sil.

Věříme, že socialistická výstavba Polska bude pokračovat, že Polsko i nadále zůstane pevným článkem socialistického společenství. Tak, jak to odpovídá duchu i liteře naší spojenecké Smlouvy, která v těchto dnech oslavila 35. výročí. Současně budeme rozhodně vystupovat proti tomu, aby kdokoliv a kdekoliv zneužíval dočasných potíží polského státu, aby se vměšoval do jeho vnitřních záležitostí.

Úspěšně se realizují závěry z cesty československé stranické a státní delegace vedené generálním tajemníkem ÚV KSČ, prezidentem republiky Gustávem Husákem do socialistických zemí a jihovýchodní Asie - VSR, LLDR a KLR. Oceňujeme úspěchy těchto spřátelených bratrských zemí a všestranně jim pomáháme při obnově národního hospodářství i v jejich statečném boji proti zahraničnímu vměšování.

Jsme pro rozvoj mezistátních styků a vzájemně výhodné spolupráce s Čínskou lidovou republikou. Věříme, že nové sovětské návrhy, přednesené soudruhem Brežněvem v Taškentu, nezůstanou bez odezvy a přispějí ke zlepšení vztahů Číny se zeměmi socialistického společenství, dosud negativně ovlivňovaných sbližováním současného čínského vedení s imperialismem.

Do nesporně vyšší etapy vstupují naše styky s rozvojovým světem. Stojíme tu na počátku období účinné a vzájemně výhodné spolupráce celého socialistického společenství s dříve imperialismem vykořisťovanou částí zeměkoule v Asii, Africe a Latinské Americe.

V minulém roce jsme dále rozvinuli naše vztahy k zemím, které jsou nám nejbližší. Během návštěvy stranické a státní delegace Afghánské lidové republiky v Československu jsme posílili naše svazky s tímto státem, který dnes rozhodně čelí spojenému náporu domácí i zahraniční reakce. Podpořili jsme návrhy Afghánské lidové republiky, aby politickými prostředky byla skončena nevyhlášená válka proti této zemi a vytvořily se tak podmínky pro mírovou výstavbu. Během návštěvy stranické a státní delegace v Adenu jsme rozšířili spolupráci s Jemenskou lidově demokratickou republikou. Nesporně plodná jednání na nejvyšší stranické a státní úrovni jsme vedli se Socialistickou Etiopií, Angolskou lidovou republikou. Soubor uzavřených dokumentů, ale hlavně rozvojových programů, je potvrzením našeho úsilí nejen pomáhat, nýbrž především spolupracovat. Důrazně jsme podpořili i pokrokové úsilí vlád Grenady a Nikaragujské republiky, bezprostředně ohrožených zahraniční agresí.

Nezapomínáme, že zápas s imperialismem a jeho spojenci je veden i na dalších frontách. Především na Blízkém východě, kde Izrael, podporován Spojenými státy, pokračuje ve své expanzionistické politice. Rozhodně odsuzujeme anexi Golanských výšin, která spolu s dalšími provokačními kroky dále zostřuje napjatou situaci v této části světa a ztěžuje možnost spravedlivého řešení národních a státních práv palestinského lidu. Vyslovujeme se pro zastavení války mezi Irákem a Íránem, která škodí věci pokroku, slouží zájmům imperialismu a navíc těžce doléhá na lid obou států, se kterými nás pojí tradiční přátelství.

Nemohu opomenout, že mnohé impulsy dostaly svazky Československa s pokrokovými arabskými zeměmi, s Libyjskou arabskou lidovou socialistickou džamahírijí - navštívila ji stranická a státní delegace v čele se soudruhem Husákem, a dále s Alžírskou demokratickou a lidovou republikou a Syrskou lidovou republikou. Plynule pokračovaly naše styky s řadou dalších zemí, především s Indickou republikou, Nigerijskou federativní republikou a dalšími.

Souhrnně řečeno, vždy jsme stáli a budeme stát na straně všech utiskovaných, po boku všech, kteří vedou zápas za pokrok a blaho svého lidu. Tedy i na straně hnutí nezúčastněných, jehož podíl na boji s imperialismem, neokolonialismem, rasismem a za trvalý mír vysoce oceňujeme.

I v uplynulém období pokračoval politický dialog s některými vyspělými kapitalistickými státy. Rozvíjíme a chceme rozvíjet tuto spolupráci při vzájemném respektování a nevměšování se do vnitřních záležitostí, bez jakékoliv diskriminace. Výsledky zejména v obchodní a ekonomické oblasti stejně jako ve výměně kulturních hodnot nám potvrzují oboustrannou výhodnost této spolupráce.

Zvláštní místo nadále mají vztahy s Rakouskem a Německou spolkovou republikou jako s našimi bezprostředními sousedy. Nesporně živé jsou i relace s Finskem, Řeckem, Kyperskou republikou, Japonskem a dalšími státy.

Po mnoholetých jednáních jsme uzavřeli záležitost československého měnového zlata. V lednu t. r. byly podepsány dohody mezi ČSSR a USA a mezi ČSSR a Velkou Británií o vypořádání otevřených nároků a finančních otázek, které se táhly od druhé světové války a zatěžovaly naše vztahy k uvedeným zemím. V únoru t. r. se vrátila do vlasti část zlatého pokladu o váze 18,4 tuny, včetně historických mincí, uloupeného nám nacisty v roce 1939. Zároveň jsme uhradili Spojeným státům a Velké Británii jejich požadavky ve výši 130 miliónů dolarů. Zůstane objektivní skutečností, že vyřešení těchto složitých otázek se uskutečnilo, ne naší vinou, až po 36 letech, která uplynula od konce druhé světové války. Tím byl odstraněn vlastně jeden z jejích posledních pozůstatků. A z naší strany tak zmizela vážná překážka pro normalizaci vztahů, hlavně se Spojenými státy.

Plně si uvědomujeme, kolik úsilí je třeba věnovat spolupráci po ostatních liniích. Za mimořádně významné považujeme čilé kontakty meziparlamentní. Jako soli je nám třeba i neformálních styků společenských organizací, novinářů, vědců, činitelů kultury a umění, vlastně každého jednotlivce, který může rozšířit frontu zápasu o lidské porozumění a všeobecný mír. Proto jsme ocenili mírovou výzvu Svazu československých spisovatelů, adresovanou druhům v západní Evropě. Věc míru přece dávno není jenom záležitost politiků, ale nejširších lidových mas, jak to ostatně ukázal i Světový kongres žen, konaný na podzim minulého roku u nás. Právě tak se budeme připravovat na Světový kongres míru, který bude hostit Praha v roce 1983.

Z toho, co bylo řečeno o úkolech v zahraničně politické oblasti, jednoznačně vyplývá, že se budou neustále zvyšovat nároky na všechny pracovníky zahraniční služby, ať pracují na úseku diplomatickém, obchodním, ekonomickém, vědeckotechnickém či kulturně propagačním. Přitom je třeba důsledně dbát zásad vysoké efektivnosti a maximální úspornosti. Jsem přesvědčen, že pracovníci naší zahraniční služby nebudou - tak jako dosud - litovat svých sil a talentu, aby i nadále úspěšně plnili náročné úkoly, které před ně postavil XVI. sjezd naší strany.

Soudružky a soudruzi poslanci,

na všech pracovištích v celé naší vlasti se každodenně rozvíjí usilovný zápas o to, abychom co nejlépe zvládli nemalé úkoly, které v zájmu dalšího rozvoje naší společnosti vytyčil XVI. sjezd KSČ. Chtěl bych upřímně poděkovat za poctivou práci a pochopení všem, kteří svým aktivním přístupem a iniciativou osvědčují svůj vztah k této zemi a svůj zájem o naši společnou věc.

Spolu s tím chci vyzvednout i každodenní usilovnou činnost stranických a odborových organizací, národních výborů a všech složek Národní fronty.

Chci znovu zdůraznit, že základní linie XVI. sjezdu komunistické strany, linie urychleného převedení naší ekonomiky na cestu intenzívního rozvoje, představuje v současných vnitřních a vnějších podmínkách nesmírně obtížný a mimořádně náročný úkol.

Musíme si s plnou vážností uvědomovat, že jak budeme tyto základní úkoly plnit, takové budou i naše možnosti v uspokojování hmotných a duchovních potřeb, v dalším upevňování sociálních a životních jistot našich občanů.

Chci vás, vážení soudruzi poslanci, ubezpečit, že federální vláda spolu s vládami obou republik bude i nadále vyvíjet maximální úsilí o to, abychom cíle stanovené XVI. sjezdem KSČ odpovědně splnili.

Dovolte zároveň, abych vám jménem federální vlády upřímně poděkoval za pomoc, kterou obě sněmovny Federálního shromáždění vládě poskytují. Současně chci vyslovit přesvědčení, že federální vláda bude mít i nadále vaši plnou podporu ve svém úsilí o rozvoj naší země - naší krásné vlasti, Československé socialistické republiky. (Potlesk.)

Předseda FS A. Indra: Děkuji s. Štrougalovi.

Soudružky a soudruzi poslanci, předsednictva obou sněmoven doporučila, aby návrh usnesení Federálního shromáždění ke zprávě federální vlády připravila komise složená z poslanců obou sněmoven.

Předsednictvo Sněmovny lidu navrhuje, aby do komise byli zvoleni poslanci: Václava Kuželová, Richard Nejezchleb a Jozef Škula.

Předsednictvo Sněmovny národů navrhuje zvolit Magdalénu Vojtekovou, Vladimíra Maříka a Vladimíra Vedru.

Jsou k těmto návrhům předsednictev sněmoven nějaké připomínky? Není tomu tak. Můžeme tedy přistoupit k hlasování:

Kdo z poslanců Sněmovny národů souhlasí s návrhem předsednictva své sněmovny na složení návrhové komise? (Hlasuje se.) Děkuji.

Je někdo proti? Nikdo.

Zdržel se někdo hlasování. Není tomu tak.

Sněmovna národů schválila návrh jednomyslně.

Nyní prosím, aby se vyjádřili poslanci Sněmovny lidu.

Kdo z nich souhlasí s návrhem svého předsednictva? (Hlasuje se.) Děkuji.

Je někdo proti? Nikdo.

Zdržel se někdo hlasování? Není tomu tak.

I Sněmovna lidu hlasovala jednomyslně.

Komise pro vypracování návrhu usnesení Federálního shromáždění ke zprávě federální vlády o plnění jejího programového prohlášení byla oběma sněmovnami schválena.

Do rozpravy se zatím písemně přihlásilo 12 poslanců v následujícím pořadí: Jaroslav Adamík, Josef Martinec, Anton Blažej, Viktor Sidor, Luděk Kapitola, Božena Kocinová, Miloslav Blahník, Ivan Lipovský, Vladimír Kratochvíl, Anna Sagová, Jiřina Veselá, Miroslav Štěpán.

Jako první po polední přestávce vystoupí poslanec Adamík. Přerušuji nyní jednání, pokračovat budeme přesně ve 13.45 hodin.

(Jednání přerušeno ve 12.30 hod.)

(Jednání opět zahájeno ve 13.45 hod.)

Předseda FS A. Indra: Soudružky poslankyně, soudruzi poslanci, zahajuji rozpravu ke zprávě o plnění programového prohlášení vlády Československé socialistické republiky. Slovo má už ohlášený poslanec Adamík. Připraví se poslanec Martinec.

Poslanec SN J. Adamík: Vážené soudružky a soudruzi poslanci, dokumenty přijaté na XVI. sjezdu Komunistické strany Československa a z nich vycházející programové prohlášení federální vlády zdůraznilo, jakým klíčovým úkolem se pro soudobý hospodářský rozvoj stala nezbytnost zvýšit exportní schopnosti naší ekonomiky především ve strojírenských oborech a potřeba využít všech nástrojů plánovitého řízení k efektivnější československé účasti na mezinárodní dělbě práce a ke snižování dovozní náročnosti dalšího hospodářského rozvoje. V nedávno schváleném zákonu o 7. pětiletce byly tyto potřeby jmenovitě spojeny s úkolem, prosadit pružnější přizpůsobování výroby a zahraničního obchodu požadavkům světových trhů a vytvářet podmínky pro zvýšení výměny zboží v zahraničním obchodě o 35-40 % v zahraničních cenách.

Důvody, zvláště pak celkové trendy a procesy světové ekonomiky, pro které bylo nutno tyto požadavky postavit spolu s udržováním ekonomické rovnováhy mezi základní hospodářské úkoly soudobé pětiletky, jsou nám jistě dobře známé, rovněž i celé výrobní sféře a všem složkám zahraničního obchodu. Právem lze proto od nich očekávat jejich zvýšený zájem a aktivní přístupy k zabezpečování a plnění zmíněných požadavků s tím, že své úkoly v oblasti vývozů budou spíše považovat za minimální a naopak úkoly vymezené v možnostech dovozu za maximální.

Opatření přijatá ke zdokonalení soustavy plánovitého řízení národního hospodářství poukázala na to, že úkol, zabezpečovat zvýšenou exportní výkonnost naší ekonomiky, vyžaduje sjednotit k tomuto cíli úsilí všech článků této ekonomiky. Za rozhodující předpoklad k tomu pak považovat náležitou přípravu výrobních programů výrobně hospodářských jednotek a podniků, zaměřovaných na zajišťování, plnění a překračování progresivních úkolů ve vývozu.

Při zabezpečování potřeb zahrnovaných do státního plánu rozvoje našeho národního hospodářství v oblasti vnějších ekonomických vztahů a při vytváření podmínek pro naplňování tohoto plánu s vysokou efektivností, připadá velká úloha dohodám o vzájemné spolupráci mezi výrobně hospodářskými jednotkami a organizacemi zahraničního obchodu.

Související odkazy



Přihlásit/registrovat se do ISP