Federální shromáždění ČSSR, 1981 – 1986 Společné schůze SL a SN

Jsou k tomuto návrhu dotazy nebo připomínky? Nejsou.

Prosím poslance Sněmovny národů o hlasování.

Kdo z nich souhlasí s návrhem? (Hlasuje se.) Děkuji.

Je někdo proti? (Nikdo.) Není.

Zdržel se někdo hlasování? (Nikdo.) Není tomu tak.

Návrh na zvolení poslance Zoltána Sidó do ústavně právního výboru a mandátového a imunitního výboru Sněmovny národů byl schválen jednomyslně.

Soudružky a soudruzi, přistoupíme nyní k projednání

Prosím předsedu federální vlády s. Lubomíra Štrougala, aby se ujal slova.

Předseda vlády ČSSR L. Štrougal: Vážený soudruhu generální tajemníku ÚV KSČ a prezidente Československé socialistické republiky, vážený soudruhu předsedo Federálního shromáždění, soudružky a soudruzi poslanci, vážení hosté!

Uplynuly tři čtvrti roku od doby, kdy Federální shromáždění ČSSR ve smyslu článku 69 ústavního zákona o československé federaci projednalo programové prohlášení federální vlády a vyslovilo jí svoji důvěru. Učinilo tak s vědomím, že záměry vlády jsou v plném souladu se závěry XVI. sjezdu KSČ, které jednoznačně určují základní úkoly dalšího rozvoje naší socialistické společnosti.

Tento svůj program, zahrnující všechny oblasti společenského života, se federální vláda v těsné součinnosti s vládami obou republik snaží důsledně krok za krokem naplnit.

Děje se tak v nesnadných podmínkách. Mnohé vnitřní problémy, zvláště v ekonomické oblasti, naléhavá potřeba měnit tendence hospodářského rozvoje, vyžadují nové přístupy k realizaci hospodářské politiky. Přitom je nutné brát v úvahu i zhoršenou mezinárodní situaci, ke které došlo v důsledku agresívní politiky USA a jejich snahy nevybíravým nátlakem, za pomoci politických a hospodářských sankcí narušit jednotu socialistického společenství, zvrátit vývoj, směřující k plodné spolupráci mezi státy s rozdílným společenským zřízením.

V duchu závěrů XVI. sjezdu a následujících zasedání ÚV KSČ v říjnu a prosinci minulého roku, byly otevřeně a kriticky posouzeny otázky našeho národního hospodářství a vytyčeny směry jeho dalšího rozvoje.

S odvoláním na vládní prohlášení z června minulého roku i na důležité zákonodárné akty, které byly přijaty k sedmé pětiletce i ke státnímu rozpočtu na rok 1982, se mohu ve zprávě o činnosti vlády soustředit na základní otázky rozvoje hospodářství, společnosti i mezinárodního postavení našeho státu.

Řízení národního hospodářství, starost o růst jeho výkonnosti a efektivnosti, představuje hlavní a nejdůležitější obsah činnosti federální vlády. Všichni v denním životě pociťujeme všechnu tu složitost, která provází náš současný ekonomický vývoj, problémy, se kterými se potýkáme a které musíme zvládat v úsilí o dosažení obratu při realizaci hospodářské strategie naší strany - převedení ekonomiky na cestu intenzívního rozvoje.

Přitom je nutné si uvědomit, že pracujeme nejen pod tlakem věcných problémů, ale - což je neméně důležité - i pod tlakem času. Proto s takovou ostrostí vystupuje do popředí požadavek obratu v přístupech, metodách práce, požadavek zkvalitnění řídící práce, který platí pro nás všechny, pro řídící a technické kádry, pro výzkumnou základnu.

Loňský rok - první rok 7. pětiletky - byl nesporně obtížný. Nedařilo se nám všude stejně a ne vždy jsme dosáhli záměrů plánu. Přesto však nelze nevidět, že existují tendence k určitému zlepšení. Mezi kladné jevy patří skutečnost, že aktivum obchodní bilance s nesocialistickými zeměmi bylo vyšší než jsme v plánu předpokládali. Jistý krok jsme učinili také ve snižování materiálových nákladů v průmyslu, zvládli jsme i přes určité napětí situaci v zásobování národního hospodářství palivy a energií. Plánované úspory v této oblasti byly překročeny a dosáhly téměř 2,5 mil. tun měrného paliva. U ropných produktů k tomu přispěla i cenová opatření, která se dotkla i maloodběratelů. Podstatně zmírnila spotřebu benzinu a přispěla v této oblasti k plynulému zásobování. Předpokládané úspory byly dosaženy i u kovů. Snížili jsme rozsah zahajování nových staveb a zaznamenali jsme částečné zlepšení i v takových ukazatelích hospodaření, jako je směnnost a využívání základních fondů. Dílčí výsledky přinesla i racionalizační opatření v oblasti nevýrobní spotřeby a správy.

Jestliže uvádím tyto kladné skutečnosti, považuji současně za nutné říci, že růst efektivnosti národního hospodářství je pomalejší, než jsme předpokládali, a neodpovídá záměrům plánu. Průběh inovačních procesů i zvyšování kvality výroby je stále nepostačující, což negativně působí na snižování celkových nákladů a výrobní spotřeby vůbec.

Souhrnné hospodářské výsledky v loňském roce ovlivnila i nižší úroda a i stavebnictví jako celek své úkoly nesplnilo. To nezůstalo bez vlivu na růst národního důchodu, jehož objem byl ve srovnání se státním plánem nižší.

Základní úkoly plánu pro tento rok jsou koncipovány tak, abychom s cílem udržet životní úroveň lidu vytvářeli předpoklady pro další posilování vnější ekonomické rovnováhy, abychom překonávali napětí hmotných vztahů v některých oblastech, zejména v palivoenergetické bilanci, v kovech a krmivech, abychom dosáhli výraznějších efektů při zhodnocování a úspoře surovin, paliv, energie a materiálů.

Nižší dynamika růstu průmyslové výroby v letošním roce je vynucena reálnými možnostmi jejího zabezpečení. Dosažení plánované efektivnosti, podstatný vzestup v kvalitativních ukazatelích výroby má vytvořit předpoklady pro vyšší tempa růstu ve zbývajících letech pětiletky.

Letošní rok se musí stát nástupem k tomu, aby naše ekonomika zvládla omezení nebo v některých oblastech dokonce pokles absolutní výše dodávek paliv a energie, surovin a materiálů, jakož i omezený rozsah investování. Naším společným úkolem je obrátit tento takzvaně "nepříznivý fakt" v trvalý prospěch naší společnosti.

Je třeba méně žehrat na tyto skutečnosti, ale více a lépe organizovat jejich pozitivní překonání. Nejsou objektivní důvody pro to, abychom se s danými problémy nemohli úspěšně vyrovnat, zejména, vezmeme-li v úvahu nejen mezinárodní srovnání, ale i příklady našich předních výrobců. A řešení také nespočívá v tom, že chybějící zdroje budeme ještě podrobněji centrálně limitovat a více přerozdělovat než dosud. Hlavní je dosáhnout výraznějšího pokroku v jejich zhodnocování.

Nechceme neustále rozšiřovat rozsah nejrůznějších omezení, a to jak ve výrobní sféře, tak i v investicích a dovozech. Pochopitelně, určité limity a hranice spotřeby zdrojů musí být stanoveny. Přitom je třeba postupovat diferencovaně v jednotlivých odvětvích a oborech. Další nároky, které jsou i v souvislosti s plánem na rok 1982 uplatňovány na použití zdrojů, nejrůznější tlaky a nářky, že to či ono nestačí pro zabezpečování plánu, není ještě důvodem k tomu, abychom věci měnili.

Jen si proveďme konkrétní rozbor, jak se hospodaří s palivy, energií i s materiály v některých vzorných podnicích a na jaké úrovni se tam zhodnocují, jakých úspor tam dosahují a naproti tomu jak jinde se nic neděje, nic nepřipravuje ani nepromýšlí, co a kde ušetřit, jak dosáhnout lepších výsledků. To platí v průmyslové výrobě i v nevýrobní sféře. Platí to i pro zemědělství.

V plánu na letošní rok bereme v úvahu, že máme k dispozici méně jadrných krmiv, než tomu bylo v minulých letech. Ale podívejme se, jak se s nimi hospodaří. Normy spotřeby jsou - jak známo - jasně stanoveny. V některých zemědělských závodech jsou i dodržovány, ale jak druhé pololetí minulého, tak prvé čtvrtletí letošního roku ukazuje, že spotřeba jádra na jednotku produkce v celém zemědělství je značně vyšší. To pochopitelně vytváří tlak na centrální zdroje, které jsou ovšem omezené. A nelze souhlasit s praxí, kdy řídící zemědělské orgány na všech úrovních měsíc od měsíce žádají stále větší dodávky krmiv pro ty, kteří špatně hospodaří, aniž by řešili příčiny neuspokojivého stavu.

Bohužel, takovéto praktiky při potvrzování plánu na rok 1982 zaznamenáváme i v ostatních oblastech výrobní sféry, kdy se vznášejí požadavky na další suroviny, energii, materiály, vyšší dovoz i investice.

Základní záměry plánu, kvalitativní ukazatele je třeba soustavně v praktické řídící práci prosazovat. Důležité je, abychom ve stále širší míře podporovali uplatňování kritérií ekonomické efektivnosti aktivními přístupy, které spočívají především v podněcování růstu zdrojů na bázi důsledně diferencovaného přístupu k jednotlivým článkům řízení, VHJ, podniků, JZD, pracovním kolektivům i jednotlivcům.

A právě proto má letošní rok takový význam. Proto musíme být a budeme nesmlouvaví při hodnocení podílu jednotlivých hospodářských organizací a ministerstev na plnění úkolů státního plánu. Proto mohou a musí být všestranně zvýhodněni ti, kdo rychleji a účinněji přizpůsobí své chování potřebám a nutnosti hospodárného vynakládání prostředků a dosáhnou nejlepších hospodářských výsledků.

Rozhodujícím činitelem plnění úkolů v letošním roce se musí stát všestranné, efektivnější zhodnocování všeho, co máme k dispozici. To platí pro všechna odvětví výrobní i nevýrobní sféry.

Při omezeném množství paliv, energie, surovin a materiálů je nutno tím více dbát o to, aby kvalita a struktura výroby plně odpovídala požadavkům vnitřního trhu a vývozu. Nemůžeme připustit, aby se zdroje umrtvovaly v zásobách nebo výrobě, o kterou není nikde zájem. Nemůžeme si ani dovolit na takovou výrobu čerpat mzdové prostředky, poněvadž bychom tím jenom prohlubovali napětí na vnitřním trhu.

V řízení musíme prosazovat takové přístupy, podle nichž vyšší úroveň kvality práce, projevující se v technické úrovni a v lepším zhodnocení daných zdrojů, přinese vzestup podnikových a osobních příjmů, úspory živé práce a růst produktivity. Zkušenosti nás přesvědčují, že to je cesta náročná a že se neobejde bez konfliktu. Avšak efektivní rozvoj vyžaduje oceňovat skutečné zásluhy těch lepších a postihovat špatnou práci zaostávajících.

Zcela odůvodněně přitom spoléháme na převážnou většinu našich pracujících, kteří chápou, že je to v jejich zájmu, jsou hrdi na prestiž svého podniku, naší země a jsou ochotni vynaložit nezbytné úsilí k rozmnožení našeho společného bohatství. Výsledkem pak bude lepší uspokojování potřeb společnosti, růst osobní spotřeby, dostatek kvalitních a požadovaných výrobků a služeb. Je známo, že začátkem letošního roku jsme zvýšili maloobchodní ceny masa a masných výrobků a některých dalších druhů zboží. Tímto krokem sledovala vláda potřebné usměrnění poptávky i její regulaci. Po dvou měsících je obtížné vyčerpávajícím způsobem hodnotit účinnost těchto opatření. Poměrně dobrá nabídka je zvláště u kvalitnějších druhů masa a masných výrobků. Jsme si vědomi, že úprava cen může napomoci k lepšímu uspokojování spotřebitelů, ale rozhodující je množství a kvalita produkce, náklady, za které vyrábíme. A to platí i o potravinách.

Při zvládání plánovaných úkolů letošního roku musíme prosadit, aby vedoucí pracovníci k zabezpečování efektivnosti ekonomiky přistupovali skutečně novým způsobem, hledali nové přístupy v odkrývání rezerv.

Všeobecným východiskem není jen růst množství produkce, ale především zvýšení její kvality v nejširším pojetí - kvality zahrnující technickou úroveň, jakost, estetické vlastnosti, dodací podmínky, a tedy komplexní charakteristiku dobré práce tak, jak ji požaduje náš vnitřní trh i zahraniční odběratelé. A jde také o to, nevyrábět za jakoukoliv cenu, ale za přijatelné a konkurenceschopné společenské náklady a být schopni dodávat takovou produkci v potřebném množství a sortimentu.

Prostě řečeno - hlavní pozornost je třeba soustředit na kvalitativní úroveň produkce. Je sice pravda, že podíl špičkových a dobrých výrobků i v loňském roce zaznamenal určitý vzestup - jen za I. pololetí minulého roku se zvýšil o 19 % - ale přesto se stále setkáváme s jevy, které nemůžeme přehlížet. Na každém pracovišti a hlavně ve štábech řídících pracovníků je třeba konkrétně rozebrat, jaké výhody jednotlivcům i kolektivům přinese reálně dosažitelné kvalitativní zlepšení výroby. A sem především zaměřit řídící činnost a rozvoj pracovní iniciativy.

V plánech podniků a VHJ na tento rok jsou zakotvena opatření, která reagují také na využití umrtvených prostředků, neodůvodněně vysokých zásob, což pochopitelně nepříznivě ovlivnilo hospodářské výsledky řady organizací v uplynulém roce. Východisko je třeba spatřovat i v nezbytném přizpůsobení se dané poptávce vnitřního i zahraničního trhu. Proto tak naléhavě vyvstává požadavek strukturálních změn i potřebných inovací.

Stále je třeba zabývat se tím rozhodujícím - úrovní, obsahem i formami řízení našeho národního hospodářství. Objektivně a ve všech souvislostech je třeba hodnotit účinnost řídící práce včetně nových opatření, která v této oblasti byla uplatněna.

Z rozboru vyplývá, že otázkám růstu efektivnosti reprodukčního procesu se věnuje větší pozornost a úsilí než dříve. O tom svědčí např. překročení plánu upravených vlastních výkonů v loňském roce o 0,9 % i jejich růst proti roku 1980 o 5,1 %. Podíl materiálových nákladů na výkonech v ústředně řízených hospodářských organizacích byl snížen v uplynulém roce o 1,1 %. V uplynulém pětiletí průměr tohoto snížení činil jen 0,5 %. Pozitivní výsledky byly také dosaženy v tvorbě zisku i ve vyšší rentabilitě výrobních fondů. Rovněž fond pracovní doby byl využíván lépe než v roce 1980.