Federální shromáždění ČSSR, 1981 – 1986 Společné schůze SL a SN

Obdobně u federálního ministerstva vnitra největší podíl na výdajích rozpočtu představují výdaje na materiálně technické zabezpečení. Jsou určeny zejména k opatření prostředků náročné zabezpečovací a spojovací techniky, na výzbroj a výstroj, sloužící potřebám výkonu bezpečnostní služby, zaměřené především na ochranu socialistického státu, československé ekonomiky, k boji proti kriminalitě, k zachování veřejného pořádku a k ochraně státních hranic. V investiční výstavbě stojí v popředí zejména rozvoj resortního školství, ochrana státních hranic a vlastní bytová výstavba.

Návrh rozpočtu na obranu a bezpečnost Československé socialistické republiky na rok 1982 byl odpovědně a všestranně projednán v branném a bezpečnostním výboru Federálního shromáždění a doporučen ke schválení.

Tento dokument je odrazem velké péče, která je výstavbě a připravenosti Československé lidové armády i všem složkám federálního ministerstva vnitra věnována stranickými i státními orgány. Je také výrazem úsilí příslušníků naší armády a federálního ministerstva vnitra přispět ke splnění náročných úkolů, které jsou na další výcvikový rok stanoveny rozkazy ministra národní obrany Československé socialistické republiky, ministrů vnitra Československé socialistické republiky, České socialistické republiky a Slovenské socialistické republiky.

Vážené soudružky a soudruzi, plnění záměrů finanční a rozpočtové politiky vyjádřených ve státním rozpočtu na rok 1982 bude klást veliké nároky na všechny formy a stupně řízení. Změněné podmínky rozvoje naší ekonomiky, vyvolané především novými vstupy do 7. pětiletky a potřebami nezbytných strukturálních změn v jednotlivých odvětvích výrobní sféry, kladou nové kvalitativní požadavky na přístupy k řešení daných problémů. Zkušenosti z letošního roku potvrzují, že zápas o realizaci direktiv stanovených XVI. sjezdem Komunistické strany Československa a o plnění plánu ve stanovených ukazatelích je velmi obtížný. Vedle dosažených úspěchů se nám často nedaří včas a důsledně čelit negativním jevům, z nichž některé narostly do podstatně větších a obtížnějších rozměrů, než byly předpokládány.

Předložený státní rozpočet na rok 1982 vychází z vysoké náročnosti současných úkolů, a proto splnění státního plánu na rok 1982 bude vyžadovat cílevědomou, důslednou a koordinovanou činnost všech stupňů řízení.

Dovolte, vážené soudružky poslankyně a vážení soudruzi poslanci, abych v závěru svého vystoupení doporučil státní rozpočet československé federace na rok 1982 ke schválení.

Předsedající předseda SN D. Hanes: Ďakujem poslancovi Martincovi. Hovorí poslanec Jan Jirásek a pripraví sa poslanec Jozef Malina.

Poslanec SL J. Jirásek: Vážené soudružky a soudruzi poslanci, v souvislosti s projednáváním státního rozpočtu bych chtěl upozornit na významné rezervy, které jsou ve zvýšení efektivnosti hospodaření zaostávajících zemědělských podniků.

V referátu soudruha tajemníka Pitry na 4. zasedání ústředního výboru Komunistické strany Československa, ale i v tisku a televizi, jsou uváděny příklady, jaké jsou rezervy v zaostávajících podnicích pro růst zemědělské výroby, a tím i pro posilování naší soběstačnosti v potravinách. Je prokázáno, že zaostávající jednotná zemědělská družstva v průměrných přírodních podmínkách, tj. v pásmu sedmém, dosáhla v České socialistické republice v průběhu let 1977 až 1979 z každého hektaru obilí o 13 % nižší výnosy než jednotná zemědělská družstva průměrná, a o 25 % nižší, než jednotná zemědělská družstva přední. Přitom nízké a podprůměrné výnosy obilovin dosáhlo v těchto podmínkách za dané období celkem 47 % družstev, zatímco nadprůměrných, vysokých výnosů jen 13,5 % družstev.

I když se v okrese Ústí nad Orlicí, kde mám volební obvod, podařilo v průběhu 5. a 6. pětiletky rozvojem specializace a kooperace vztahů snížit rozdíly ve výrobních a ekonomických výsledcích podniků, zůstávají rozdíly a tím i rezervy, které vyplývají především z rozdílné úrovně odpovědnosti a náročnosti hospodářských a technických pracovníků v jednotlivých výrobních odvětvích. Tak například zatímco JZD Džbánov vyrábělo za I. pololetí letošního roku jeden litr mléka za 2,24 Kčs v přímých nákladech při spotřebě 290 g jádra na jeden litr mléka, vyráběli v JZD Výprachtice jeden litr mléka za 3,13 Kčs při spotřebě 330 g jádra na jeden litr. Obdobně je to i u výkrmu skotu. Zatímco za rok 1980 JZD Džbánov při přírůstku 94 dkg na kus a den mělo náklady na 1 kg přírůstku 19,24 Kčs, měl Státní statek Česká Třebová přírůstek jen 67 dkg na kus a den s náklady na 1 kg přírůstku 20,51 Kčs.

Obecně platí, že v zaostávajících podnicích zpravidla dochází k podceňování ekonomické stránky výroby, k neúměrnému růstu nákladů a tím i k nízké rentabilitě výroby a zisku. Zemědělské podniky jsou daní ze zisku vázány na státní rozpočet. Čím vyšší je zisk, tím vyšší je příjem do státního rozpočtu a obráceně.

Že nejde o zanedbatelné částky, bych chtěl dokumentovat na dvou příkladech. Předpokládaná nesplnění plánovaného zisku zemědělskými podniky v okrese Ústí nad Orlicí v letošním roce (předpoklad je jen na necelých 70 % plánu), znamená menší odvod do rozpočtu okresního národního výboru o více než 10 mil. Kčs.

Jen ve Východočeském kraji v důsledku nesplnění zisku a vyčerpání rezervních fondů u řady zemědělských podniků, předpokládají tyto podniky rozdělení hospodářského výsledků o 129 mil. Kčs vyšší, než jsou vytvořené zdroje. To znovu bude nápor na státní rozpočet, na úvěry.

Příčin zaostávání zemědělských podniků je celá řada a souhrnně je označujeme jako nízká úroveň řízení. Do popředí však vystupují tři základní příčiny:

1. úroveň kádrů, jejich řídící a organizátorská práce

2. nízká úroveň vybavenosti základními prostředky

3. nedostatek finančních zdrojů pro intenzifikaci často pro vysoké úvěrové zatížení.

Na základě usnesení 4. pléna ústředního výboru strany schválila vláda Československé socialistické republiky "Opatření ke zdokonalení soustavy plánovitého řízení zemědělství od roku 1982". V těchto opatřeních jsou vytvářeny předpoklady, aby mohly být tyto základní příčiny zaostávání některých zemědělských podniků překonány.

Aby se zlepšila vybavenost zaostávajících podniků základními prostředky, ukládá vláda středním článkům řízení, aby při rozpisu úkolů pětiletého plánu byla jako nedílná součást plánu u organizací s podprůměrnými výsledky stanovena technicko-organizační opatření - "Intenzifikační programy. Jejich smyslem je vytvořit předpoklady k zvyšování zemědělské produkce z každého hektaru půdy. Aby se zlepšily finanční zdroje těchto podniků, rozhodla vláda vytvořit namísto dosavadních stabilizačních dotací a subvencí na investice u národních ministerstev., Fond intenzifikace", členěný na složku provozní a investiční, z něhož budou poskytovány prostředky účelově vázané na realizaci konkrétních opa tření intenzifikačních programů.

Dále dává vláda možnost v letech 1982 - 1985 pro zlepšení finanční situace ekonomicky dlouhodobě zaostávajících podniků odložit splátky investičních úvěrů s tím, že po dobu odložení splátek bude úvěr úrokován poloviční úrokovou sazbou.

Opatření vytvářejí i možnosti k rychlejšímu zlepšení hmotné zainteresovanosti pracujících těchto podniků. Až 30 % z nárůstkových prémií za zvýšení tržeb proti minulému období bude možné dotovat fond odměn a z nárůstkových prémií dotovat i fond kulturních a sociálních potřeb až do 0,4 % ročního objemu mzdových prostředků. Vzhledem k tomu, že tržní produkce je v zaostávajících podnicích nižší, měla by se v důsledku plnění intenzifikačních programů zvyšovat rychleji než v podnicích předních, a tím by měly růst rychleji i mzdy.

Opatření vytvářejí i určité materiální předpoklady pro přemístění schopných vedoucích kádrů do těchto podniků tím, že vedoucím pracovníkům vybraných celkově dlouhodobě zaostávajících podniků je možné poskytovat namísto cílové odměny za splnění úkolů pětiletky cílovou odměnu za splnění úkolů intenzifikačního programu. Tuto cílovou odměnu však bude nutné přísně individuálně diferencovat podle rozsahu a náročnosti úkolů a dalších hledisek.

Vážené soudružky a soudruzi poslanci, domnívám se, že těmito opatřeními dala vláda ČSSR národním ministerstvům, krajským a okresním zemědělským správám možnost účinněji řešit rychlejší efektivní růst zemědělské produkce v zaostávajících podnicích. V našem okrese se snažíme těchto možností využít. Pod vedením a kontrolou okresní zemědělské správy pracují na intenzifikačních programech dva státní statky a dvě jednotná zemědělská družstva. V horském JZD Kunvald je například základní příčinou zaostávání nízké zatížení skotem. Stavy skotu na záhumenkách se snížily, ale ve společném hospodaření dosud nebyly vybudovány potřebné kapacity, které by nahradily úbytky ze záhumenků. Intenzifikační program je proto zaměřen na výstavbu kravína, zvýšení stavů skotu a zvýšení jeho užitkovosti. Naopak v JZD Libchavy je základní příčinou zaostávání rychlý růst stavů skotu v posledních letech, pro jehož intenzívní rozvoj dosud rostlinná výroba nevytvořila potřebné předpoklady. Proto zde základní opatření intenzifikačního programu jsou zaměřena do rostlinné výroby včetně investic.

Po získaných prvních zkušenostech mám za to, že národní ministerstva a krajské zemědělské správy by měly nést hlavní odpovědnost především za to, že intenzifikační programy budou zajištěny materiálně, technikou a finančními prostředky a okresní zemědělské správy především za jejich kádrové zajištění a plné využití materiálových a dalších prostředků, které do těchto podniků budou vkládány. Chtěl bych vyjádřit přesvědčení, že tato opatření, která se nyní dotýkají výdajové stránky státního rozpočtu, se přes rychlejší růst zemědělské výroby a zisku brzy projeví i v příjmové stránce státního rozpočtu.

Závěrem doporučuji vládní návrh zákona o státním rozpočtu československé federace na rok 1982 schválit.

Předsedající předseda SN D. Hanes: Ďakujem poslancovi Jiráskovi. Slovo má poslanec Jozef Malina. Pripraví sa poslanec Macháček.

Poslanec SL j. Malina: Vážený súdruh predseda, vážené súdružky poslankyne, súdruhovia poslanci, už len dni nás delia od záveru prvého roku našej 7. päťročnice, do ktorého sme nastupovali nielen s náročnými úlohami, zodpovedajúcimi možnostiam a potrebám našej socialistickej spoločnosti, ale i s novým prístupom k týmto úlohám, s postupným uplatňovaním zásad Súboru opatrení na zdokonalenie sústavy plánovitého riadenia nášho národného hospodárstva.

Dnes už prakticky vieme, aké výsledky môžeme na jednotlivých úsekoch očakávať, z čoho môžeme vychádzať a o čo sa opierať pri štarte do druhého roku 7. päťročnice, ktorého úlohy sú premietnuté do štátneho rozpočtu čs. federácie, ktorý dnes prerokúvame.

Myslím, že môžeme bez zveličovania konštatovať, že sa nám podarilo urobiť opäť kus dobrej práce, a to aj napriek tomu, že sme všetky vytýčené úlohy nedokázali plniť všade bez zvyšku.

XVI. zjazd KSČ dôrazne podčiarknul, že základným cieľom politiky strany je pri ťažších vnútorných i vonkajších podmienkach udržať a skvalitniť dosiahnutú vysokú úroveň obyvateľstva a jeho sociálne istoty, a to v súlade s výsledkami, ktoré sa dosiahnu v rozvoji národného hospodárstva.

Rovnako dôrazne sa to vyzdvihovalo aj v úvode uznesenia 5. zasadnutia ÚV KSČ k návrhu štátneho plánu hospodárskeho a sociálneho rozvoja ČSSR na rok 1982 a včera schváleného zákona o 7. päťročnom pláne ČSSR.

Úlohy a čísla plánov a rozpočtov v celoštátnom meradle či v rámci národných republík, čo ako výrazné, reálne a vyvážené, nie sú však pre radového občana vždy hlavným kritériom pre posudzovanie situácie v našej ekonomike. Oknom, cez ktoré sa pozerá na naše úspechy či nedostatky, je preňho skôr situácia na vnútornom trhu - v obchode a službách. To je nesporne najcitlivejší jazýček na váhach spokojnosti občanov. S touto situáciou sa denne stretávaj ú a bezprostredne sa ich dotýka.

Preto nemôžeme hľadieť na ňu len ako na otázku ekonomickú, ale ako na otázku výsostne politickú, pretože cestou spokojnosti ľudí spätne veľmi výrazne pôsobí na ich pracovnú morálku, na rozvoj ich pracovnej aktivity a tvorivej iniciatívy l spoločenskej a politickej angažovanosti. Na viacerých zasadnutiach ÚV KSČ a ÚV KSS tieto otázky dôkladne rozoberali.

Možno povedať, že po nich sa situácia na tomto úseku podstatne zlepšila, v obchode i službách k nijakým vypuklejším nedostatkom prakticky nedochádzalo, i keď stále jestvovala raz širšia, raz užšia listina nedostatkových tovarov, alebo niektorých služieb, ale v podstate všetko, čo ľudia potrebovali, mohli a môžu si kúpiť a zásobovanie vnútorného trhu zodpovedalo približne kúpnej sile a kúpyschopnosti občanov.

Približne v polovici októbra t. r. však, ako všetci viete, prepukla nákupná horúčka. Poväčšine celkom neuvážene sa začala vykupovať v oblasti potravinárskeho tovaru múka, cukor, soľ, ryža, rastlinné oleje a tuky a v oblasti priemyselného tovaru najmä saponátové pracie prostriedky, porcelánové výrobky, u ktorých aj tak pretrváva nedostatok, toaletný papier a čiastočne nábytok. Vypukle sa to prejavilo v pohraničnom pásme, v mojom volebnom obvode Levice, konkrétne v Šahách, ale aj v okrese Nitra, kde okresné orgány museli prikročiť k regulovaniu predaja niektorých základných potravín. Nedajme si narúšať našu ekonomiku, nech to pramení z ktoréhokoľvek smeru.

Tržby v uvedených druhoch stúpli oproti predchádzajúcim mesiacom alebo porovnateľnému minuloročnému obdobiu o 30 až 40 %.

Možno oceniť, že sa obchod snažil vyjsť spotrebiteľom v ústrety, znižoval normy zásob, že sa snažila pomôcť aj výroba - predčasným dodaním dohodnutých limitov i nadlimitovými dodávkami. Napriek tomu sa pociťuje nedostatok. Nepochybne veľmi relatívny, pretože bežné zásoby zo skladov obchodov sa premiestňovali do domácností, čomu dostatočne nečelili ani pracovníci obchodu, skôr naopak, podaktorí predavači aj nabádali občanov, aby si len kúpili, pokiaľ to je.

Nemožno si nevšimnúť, že veľmi pozitívny vplyv na obmedzenie trendu vývoja na našom vnútornom trhu malo rozhodnutie politických a hospodárskych orgánov o znížení maloobchodných cien niektorých druhov priemyselného tovaru dňom 28. novembra t. r.

Občania pochopili, že kde sme si vytvorili zdroje, môžeme predávať aj lacnejšie a nepochybne to kvitujú, vidia, že je to konkrétna realizácia dlhodobých zámerov politiky KSČ a nášho socialistického štátu, ktorá vždy veľmi dôsledne sleduje záujmy najširších vrstiev ľudí. Pritom nie každý si hneď uvedomil, že nejde o nijakú maličkosť, ale približne o dvojmiliardovú ročnú úsporu spotrebiteľskej verejnosti.

Pravda, už nech bol zvýšený nákup od polovice októbra t. r. vyvolaný akýmikoľvek príčinami, nemôžeme ešte povedať, že sme ho celkom zažehnali. Občana presvedčíme najlepšie, ak regály v obchodoch nezostanú prázdne. Viem, že to nie je jednoduché. Predovšetkým vzhľadom na výrobné kapacity, na nutnosť exportu a niekedy aj vzhľadom na nečakané poruchy výrobných zariadení, ako napríklad pri práškovom cukre alebo trvanlivom mlieku alebo soli. Takéto defekty treba vedieť urýchlene odstraňovať, upokojiť hladinu a dostať mechanizmus trhu opäť do normálnych koľají. K tomu nepochybne prispeje aj zvýšenie dodávok na predvianočný a zimný trh, ktorý bude v rozhodujúcej väčšine tovarov zabezpečený. Tu by nemala zaostávať vysvetľovacia a presvedčovacia práca hromadných oznamovacích prostriedkov. Nie však argumentami, ktoré vyvolávajú skôr rozhorčenie než uspokojenie spotrebiteľskej verejnosti, napríklad takými, ako odzneli nedávno z televíznej obrazovky, že príčinou nedostatku pracích prostriedkov je nesúlad medzi možnosťou ich výroby a vysokou výrobou a vybavenosťou domácností automatickými práčkami, atď. Treba povedať, že pracie prostriedky boli aj pred touto kalamitou úzkoprofilovým tovarom a teraz pri zvýšení predaja zlacnených práčok sa to len rukolapnejšie prejavilo.

Chcel by som ešte povedať, že statoční občania poväčšine nepanikária, sú si vedomí, že keď dennodenne vytvárajú hodnoty potrebné pre život našej spoločnosti, že sa tieto hodnoty nikde nestratia, že budú slúžiť našim pracujúcim, všetkým našim občanom. To skôr tí, čo sa ešte na socializme, na statočnej práci našich pracujúcich priživujú a vedome či nevedome sadnú na lep štvavej propagande zo zahraničia.