Federální shromáždění ČSSR, 1981 – 1986 Společné schůze SL a SN

Omluveni poslanci

Sněmovny lidu:

Boroš, Horáček, Korčák, Kubrt, J. Kučera, Mičinová, Seidlová Švestka, Trefný

Sněmovny národů zvolení v České socialistické republice:

Burger, Ehrenberger, Kabrhelová, Mevald, Veselá

Sněmovny národů zvolení ve Slovenské socialistické republice:

Csémi, Fabík, Konvit, Kožík, Šepeľa, Tomášik

(Řízení schůze převzal a druhý den jednání zahájil místopředseda Federálního shromáždění a předseda Sněmovny národů Dalibor Hanes.)

Předsedající předseda SN D. Hanes: Vážené Federálne zhromaždenie, súdružky a súdruhovia poslanci, vážení hostia, otváram druhý deň spoločnej schôdze Snemovne ľud a Snemovne národov Federálneho zhromaždenia Československej socialistickej republiky.

Zisťujem, že je prítomných 174 poslancov Snemovne ľudu, 60 poslancov Snemovne národov z Českej socialistickej republiky a 61 poslancov Snemovne národov zo Slovenskej socialistickej republiky. Snemovne sú spôsobilé sa uznášať.

Budeme pokračovať v prerušenom rokovaní - v rozprave o vládnom návrhu zákona o štátnom rozpočte československej federácie na rok 1982.

Udeľujem slovo poslancovi Hojnošovi, pripraví sa poslanec Martinec.

Poslanec SN E. Hojnoš. Vážený súdruh predseda, vážené súdružky a súdruhovia poslanci, zvýšenie efektívnosti spoločenskej výroby má zabezpečovať aj Súbor opatrení na zdokonalenie sústavy plánovania a riadenia národného hospodárstva Prvoradá povinnosť vyplývajúca zo Súboru opatrení je rozšírenie a skvalitnenie normatívnej základne. Dovoľte mi, aby som sa vo svojom vystúpení dotkol niektorých problémov pri vytváraní tejto dôležitej východiskovej základne sústavy riadenia a plánovania. Normy sú základom riadenia výroby, pomocou ktorých určujeme optimálne kapacity využitia strojov, stanovujeme hospodárnu spotrebu strategicky dôležitých surovín, kontrolujeme kvalitu výrobkov a usmerňujeme odmeňovanie podľa zásluh.

Doteraz sa však na mnohých dôležitých úsekoch pracuje bez THN, aj keď sú pre ich zavedenie vytvorené podmienky. Nie je to dobré. Naša spoločnosť si dnes nemôže dovoliť plytvať časom, výrobnými kapacitami, materiálom, energiou atď., a pritom pasívne registrovať trvalý nedostatok spoľahlivých normatívnych podkladov.

Pozrime sa trocha späť do minulosti, kedy prebiehala v organizáciách a závodoch racionalizácia mzdových sústav, v ktorej bola normatívna činnosť zameraná na objektivizáciu noriem spotreby práce. Táto činnosť priniesla významné zníženie spotreby času a zvýšenie pracovných výkonov. Napriek tomuto pozitívnemu vývoju sa nedocenil vplyv normovania práce na zabezpečovanie rastu výkonnosti a produktivity práce. Uplatňovanie základných princípov normovania práce v pracovných procesoch prinášalo so sebou možnosti vzniku konfliktných situácií medzi vedúcimi a ostatnými pracovníkmi. Vedúci hospodárski pracovníci preto hľadali ľahšiu cestu pri plnení plánu a pri zabezpečovaní prácnosti a úspor pracovných síl. V prvej polovici sedemdesiatych rokov sa v podstate vo všetkých odvetviach národného hospodárstva jednotná normatívna základňa oslabila, zastarala a sčasti i vypustila z programu. Došlo k znižovaniu počtu alebo dokonca k zrušeniu útvarov zaoberajúcich sa normotvornou činnosťou.

Pretože pracujem v stavebníctve, chcel by som na príkladoch z tohto rezortu ukázať prístup k spracovaniu komplexného programu rozvoja normotvornej základne. Prvá fáza tohto programu sa zamerala na tie úseky, ktoré bezprostredne súvisia s procesom tvorby plánu a ekonomických nástrojov (chozrasčot a pod.). Vy konala sa inventarizácia normatívnych sústav. Teraz sa

- preveruje úroveň a využitie platných technicko-hospodárskych noriem

- rozširuje existujúca normatívna základňa o ďalšie sústavy

- objektivizujú existujúce normy a normatívy podľa dosiahnutých výsledkov vedeckotechnického rozvoja a komplexnej socialistickej racionalizácie.

Súčasne sa uložilo všetkým generálnym riaditeľom vypracovať obdobné programy rozvíjania normatívnej základne za jednotlivé VHJ.

V súčasnej dobe prebieha kontrola doplňovania a aktualizácie výkonových noriem a noriem spotreby materiálu. Kontrola sa zameriava na obsah a formu vydaných podnikových a odborových noriem. Predmetom previerky je aj organizačné zabezpečenie sústavnej aktualizácie noriem a ich využívanie v riadení. Výkonové a jednotné, operatívne normy spotreby práce sú východiskom pre tvorbu cien, stanovenie individuálnych miezd, pre uplatňovanie chozrasčotných princípov, tvorbu výrobných kalkulácií, výrobných taktúr a operatívneho plánu. Súčasne sú základom pre tvorbu technicko-hospodárskych ukazovateľov, používaných pri zostavovaní a rozpise práce na úrovni rezortu, VHJ a podnikov. Na úrovni rezortu je v stavebnej výrobe budovaná (raz do roka v nadväznosti na nové technológie a materiály) a doplňovaná, ako aj aktualizovaná sústava noriem spotreby materiálu.

Osobitnou dôležitou skupinou je normovanie spotreby palív a energií. Do konca roku 1980 sa zaviedlo 107 technicky zdôvodnených noriem spotreby palív a energie na sledované výrobky. Na ich základe sú stanovené normy spotreby pre VHJ a podniky. Tieto normy sú potom kritériom pre posudzovanie plnenia plánu i čerpanie limitu palív a energie na príslušné obdobie. To je dobrý základ, ale bude si asi vyžadovať náročnejšie prehodnotenie a podstatné spevnenie.

Na základe vyhodnotenia úrovne jednotlivých sústav normatívnej základne a ich použiteľnosti v nových podmienkach riadenia sa musí voliť diferencovaný prístup k budovaniu normatívnych základní pre 7. a 8. päťročnicu. Toto riešenie umožňuje zachovať kontinuitu v používaní terajšej normatívnej základne v priebehu 7. päťročnice pri súčasnom vytváraní predpokladov pre vybudovanie kvalitatívne novej, zámerom zdokonaľovaného riadenia plne zodpovedajúcej normatívnej základne 8. päťročnice.

Vytváranie normatívnej základne so všetkými väzbami na hospodárske plány je náročná úloha. Veľký rozsah prác si vyžiada rozpracovanie noriem na predvýrobné etapy, ktoré sú rozhodujúce pre hladký chod práce jednotlivcov a kolektívov. Robotníkom musí byť jasné už pri príchode na pracovisko, čo sa má v ten - ktorý deň urobiť a aký materiál je k tomu potrebný. Za takto vykonávanú prácu podľa noriem výkonu, kvality a hospodárností musí mať robotník zabezpečený zodpovedajúci zárobok. Veľká zodpovednosť tu spočíva na vedúcom štábe THP, ktorý to musí všetko pripraviť a premyslieť. Ukazovatele pre osobnú hmotnú zainteresovanosť treba stanovovať zásadne na podklade noriem spotreby práce, surovín, materiálov, energie a pod. Nový prístup si vyžiada intenzívne využívanie všetkých existujúcich rezerv zdola i zhora - čiže zosúladenie centrálneho riadenia s miestnou iniciatívou, utvorenie priestoru, v ktorom by podniky mohli žiť viac z vlastných nápadov a myšlienok. Tu sa však nezaobídeme bez dôsledného uplatňovania socialistických princípov odmeňovania podľa množstva, kvality i spoločenského prínosu vykonanej práce. Rovnostárstvo a lajdáctvo tu nemôžu mať miesto. Každý pracovník musí vedieť nielen čo a ako má robiť, ale aj za koľko - čo je vlastne vnútropodnikový chozrasčot. Podniky sa musia čo najskôr zamerať na jeho prehĺbenie a uvedenie do života. Nesmieme a nemôžeme si už, ako v minulosti, dovoliť ústupky pri uplatňovaní náročných noriem z obavy z konfliktných situácií.

Pri tejto príležitosti by som chcel uviesť poznatky z môjho volebného obvodu. V n. p. Slovnaft Bratislava, používajú v rámci chozrasčotu systém hmotnej zainteresovanosti formou kolektívnej prémie. Jej výška závisí od priemernej dennej výroby, kvality výrobkov, dodržania normovanej spotreby materiálu a energie. Za zvyšovanie dennej výroby kolektívna prémia stúpa; za prekročenie technicko-hospodárskych noriem spotreby energie, surovín a polotovarov sú stanovené zrážky z prémie. Presne stanovené THN umožňujú stimulovať pracovníkov na dosahovanie maximálnych výkonov, kvality a úspor. Vplyv kolektívnej prémie sa pozitívne prejavil vo viacerých smeroch. Okrem uvedeného rastu výroby, znižovania spotreby materiálu a energie sa plnšie využíva fond pracovného času, zvýšila sa starostlivosť o stroje a zariadenia, upevnil sa kolektív a jeho vzťah k práci.

Vážené súdružky a súdruhovia poslanci, výzva ku konštruktérom, projektantom, technológom, popredným robotníkom, zlepšovateľom a novátorom na znižovanie materiálovej a energetickej náročnosti cestou výrobkovej a technologickej inovácie, zakotvená v uznesení 5. zasadania Ústredného výboru Komunistickej strany Československa, by sa mala stať rozhodujúcim impulzom k zvýšeniu aktivity a cieľavedomosti v práci celej tejto kvalifikovanej skupiny pracovníkov. Mala by sa tiež trvale premietnuť do progresívnej normatívnej základne pre riadenie a plánovanie národného hospodárstva a stať sa tak stálym zdrojom rastu efektívnosti národného hospodárstva, zdrojom pre uspokojovanie stále rastúcich potrieb našej socialistickej spoločnosti.

Na záver mi dovoľte vysloviť v mene Klubu poslancov Strany slobody podporu k schváleniu návrhu o štátnom rozpočte čs. federácie na rok 1982.

Předsedající předseda SN D. Hanes: Ďakujem poslancovi Hojnošovi. Hovorí poslanec Jozef Martinec, pripraví sa poslanec Jan Jirásek.

Poslanec SL J. Martinec (v. o. 20): Vážené soudružky a soudruzi poslanci, program dalšího budování rozvinuté socialistické společnosti, vytyčený XVI. sjezdem Komunistické strany Československa, stanovil náročné úkoly nejen pro hospodářskou a společenskou sféru, ale i pro další upevňování a zdokonalování obrany naší vlasti. Ve sjezdových dokumentech je zvýrazněna odpovědnost všech státních a hospodářských orgánů za obranu země a uložen úkol: "Budovat nadále Československou lidovou armádu jako nedílnou součást ozbrojených sil států Varšavské smlouvy, jako armádu vysoce moderní, bezmezně oddanou straně a lidu, schopnou společně se Sovětskou armádou a armádami ostatních států Varšavské smlouvy uchránit mír a vymoženosti socialismu. " Staví před nás objektivně s velkou naléhavostí požadavek dále zdokonalovat obranu státu a kolektivní bezpečnost celého socialistického společenství.

V důsledku aktivizace imperialistické politiky síly, která se odráží i v zintenzívnění vojenských příprav NATO, se napětí v mezinárodních vztazích v posledních letech zvýšilo. Probíhá nový komplexní útok světového imperialismu s cílem měnit současný poměr sil a dosáhnout vojenské převahy, získat nadvládu nad světem. To vyvolává nestabilitu mezi státy a vede ke vzniku nových ohnisek napětí.

Značného rozsahu dosahuje militarizace států Severoatlantického paktu. K vzrůstajícímu nebezpečí přispívá zrychlování a rozšiřování horečného zbrojení, zvláště jaderného, vývoj nových druhů a systémů zbraní a jejich zařazování do výzbroje států, další zvyšování vojenských výdajů a růstu úlohy a vlivu vojenskoprůmyslového komplexu. Zvláště nebezpečné je rozhodnutí NATO o rozmístění nových amerických raket středního doletu v západní Evropě, rozhodnutí USA o výrobě neutronových zbraní a o rozsáhlém programu strategického přezbrojení. Poslední zasedání Rady Severoatlantického paktu potvrdilo, že představitelé vojenskoprůmyslového komplexu setrvávají na těchto pro lidstvo tak nebezpečných koncepcích.

Navzdory zhoršení mezinárodního ovzduší vyvolaného militaristickými záměry NATO, pokračuje principiální mírová politika socialistických zemí.

Sovětský svaz předložil v tomto roce řadu návrhů na konkrétní a spravedlivá opatření pro snížení napětí a odstranění ohnisek konfliktů na rozsáhlém území od střední Evropy až po Dálný východ.

Jak uvedl generální tajemník ÚV KSSS a předseda prezídia Nejvyššího sovětu SSSR s. Leonid Iljič Brežněv v souvislosti s návštěvou v Německé spolkové republice, cituji: ". . . bohužel, hlavní mocnosti západního světa, především blok NATO, neprojevují zatím seriózní zájem o jednání o všech těchto otázkách, jež jsou životně důležité pro lidstvo a jeho mírovou budoucnost. Někteří představitelé tam s mnohem větší oblibou mluví nikoliv o uvolnění, ale o konfrontaci, nikoliv o mírové vzájemně výhodné spolupráci, ale o využívání obchodu pro vojenské strategické účely, nikoliv o dohodě na základě rovnosti a stejné bezpečnosti, ale o diktátu z pozice vojenské převahy, nikoliv o odstranění ohnisek konfliktu spojenými silami, nýbrž o vytváření stále nových válečných základen, o zvyšování své vojenské přítomnosti v různých oblastech světa, nikoliv o zastavení horečného zbrojení, nýbrž o "dozbrojení", nikoliv o omezení nebo zákazu těch či oněch druhů zbraní, nýbrž o vyvíjení stále nových, ještě ničivějších prostředků hromadného vyhlazování lidí".

Nejvyšší sovětští představitelé stále znovu ukazují, že cesta k zajištění mírové budoucnosti našeho kontinentu a celého světa vede přes odpovědný a čestný dialog o omezení zbrojení, zvláště v oblasti jaderných zbraní, přes vytvoření příznivé atmosféry pro taková jednání, jejichž výsledkem by byla Evropa rozvíjející se na principech mírového soužití států s rozdílným společenskoekonomickým zřízením.

Pokračování ofenzívní mírové politiky ze strany socialistických zemí je důležitou, ale jen jednou stránkou věci. Zároveň však jsou země Varšavské smlouvy nuceny provádět adekvátní opatření pro zvyšování vlastní obranyschopnosti a k tomu efektivně využívat svůj ekonomický, vědeckotechnický a lidský potenciál. Nedílnou součástí tohoto úsilí zůstává zvyšování vojenské připravenosti naší republiky a zvláště všech ozbrojených složek jako významného článku koaliční obrany celého socialistického společenství.

Těmto potřebám odpovídají i plány výstavby Československé lidové armády a složek federálního ministerstva vnitra na léta 1981 až 1985. Velení ČSLA i vedení federálního ministerstva vnitra si je vědomo toho, že ke splnění těchto úkolů je možno použít jen těch prostředků, které odpovídají celkovým možnostem naší společnosti a ekonomiky. Z tohoto důvodu je důraz kladen na vyšší úroveň organizátorské a řídící práce i odpovědnosti velitelů a náčelníků všech stupňů, na vysokou kvalitu a efektivnost výcviku i veškeré práce a na efektivní a hospodárné nakládání s materiálními a finančními prostředky.

Návrh rozpočtu federálního ministerstva národní obrany a federálního ministerstva vnitra na rok 1982 vychází z nutnosti zabezpečit hlavní úkoly ČSLA a výkon bezpečnostní služby federálního ministerstva vnitra a vytvořit k jejich splnění potřebné finanční a materiální předpoklady.

Návrhy rozpočtů, které obě ministerstva předložila, vycházejí z výsledků dosažených při budování Československé lidové armády a všech složek ministerstva vnitra v minulém období a navazují na nové úkoly, které vytyčilo 5. zasedání ústředního výboru Komunistické strany Československa. Respektují i dlouhodobé prognózy vývoje branné a bezpečnostní politiky strany a státu v příštích letech.

Oba návrhy počítají s úsporami, s úspornými opatřeními, především v palivoenergetické a surovinové oblasti a zvláště ve spotřebě pohonných hmot ve všech sférách činnosti armády i bezpečnosti.

Největší podíl na výdajích rozpočtu ministerstva národní obrany na rok 1982 zaujímají obdobně jako v minulých letech výdaje za materiál a bojovou techniku, pořizované podle plánu materiálně technického zabezpečení, vycházejícího z koncepce výstavby Československé lidové armády na léta 1981 - 1985, schválené Radou obrany státu. V oblasti investiční výstavby jsou zabezpečovány především nejnaléhavější úkoly účelové výstavby a vlastní bytové výstavby.