Objem rozpočtů národních výborů
bude činit 95,1 mld Kčs, což je o 1,4 % méně
než očekáváme letos. Přitom se
však ponechává dostatečný prostor
pro použití doplňkových zdrojů
k rozvoji místní iniciativy, zejména v rámci
akce "Z". Národní výbory a jejich
rozpočty plní v naší společnosti
významné politické a ekonomické funkce.
Uspokojování potřeb společenské
spotřeby obyvatelstva se ve velké míře
realizuje právě prostřednictvím rozpočtů
národních výborů. Avšak i zde,
tak jako v celé ekonomice, musíme vyžadovat,
aby finanční prostředky byly využity
účelně a hospodárně.
Soudružky a soudruzi, těžiště úsilí
o vysokou efektivnost a hospodárnost, k němuž
dalo nové podněty 4. a 5. zasedání
ÚV KSČ, je v oblasti hospodářských
organizací. Plnění úkolů jejich
finančních plánů rozhodne o plynulém
financování potřeb ekonomiky a o vyrovnaném
finančním hospodaření celého
státu. Náročnost plnění těchto
úkolů vyplývá též z toho,
že v některých odvětvích průmyslu
vzniká i ve financích nová situace v důsledku
snížení objemu výroby a výkonů.
O to více narůstá potřeba výraznějšího
zlepšení ve využívání všech
činitelů ekonomického rozvoje, především
intenzívních. To znamená na jednotku daného
množství surovin, paliv, energie a materiálů,
na korunu výrobních fondů a na pracovníka
vyrobit více, s nižšími náklady
a tudíž s vyšší rentabilitou. Výraznější
obrat ve zhodnocovacím procesu není možný
bez zlepšení řídících
procesů, bez využití možností,
které dává soustava řízení
v oblasti hmotných podnětů. Tradičně
významné místo přitom musí
mít socialistické soutěžení vycházející
z nových podmínek a potřeb, morální
stimuly, využívání tradic, dovednosti
a zkušenosti našich pracujících ku prospěchu
celé společnosti.
Ve finančních plánech na příští
rok počítáme s tím, že kladné
saldo finančních zdrojů a potřeb ve
státních hospodářských organizacích
dosáhne 63 mld Kčs. Zvýšení kladného
rozdílu oproti letošnímu roku o 9,4 mld Kčs,
tj. o 17 %, vyjadřuje zvýšený finanční
přínos státních hospodářských
organizací pro zabezpečení ostatních
společenských potřeb, zejména ve sféře
společenské spotřeby.
Přitom však ve srovnání s předchozími
lety zabezpečení tohoto úkolu se bude lišit
od dřívějších tendencí.
Bude totiž nutno tvorbu finančních zdrojů,
byť rostou pomaleji, dosáhnout při snížených
výdajích na investice a pří výrazném
zpomalení přírůstku zásob.
Zisk státních hospodářských
organizací dosáhne v příštím
roce částky téměř 95 mld Kčs,
což je srovnatelně o 2 % více než letos.
Přes tuto nižší dynamiku bude dosažení
plánovaného zisku patřit ke klíčovým
místům realizace finančních plánů.
V minulé pětiletce byl přírůstek
zisku vytvářen zhruba z poloviny snížených
nákladů a z poloviny růstem výkonů.
V příštím roce však každá
koruna zisku navíc musí být ve skutečnosti
vytvořena převážně ze snížení
nákladů. Od toho také budou záviset
možnosti dotovat fondy rozvoje, fondy kulturních a
sociálních potřeb a další fondy.
Proto na úkol snížit náklady o 0,21
% nemůžeme pohlížet jen počtářským
pohledem, ale vidět tento úkol v celkových
ekonomických souvislostech. Jeho splnění
je podmíněna i utlumením části
zvýšení cen pohonných hmot a palivoenergetických
zdrojů v nákladech podniků. Na podporu lepšího
hospodaření s palivy a energií se zavedou
dodatkové odvody za překračování
stanovených limitů spotřeby.
Vysoce náročný úkol stojí před
organizacemi v zabezpečení plánovaného
přírůstku zásob. Tento přírůstek,
který v letošním roce bude neúměrně
vysoký - téměř 12 mld Kčs -
má být v příštím roce
snížen na 2,5 mld Kčs. Přitom v průmyslu
a stavebnictví mají zásoby v podstatě
zůstat na existující úrovni a doba
jejich obratu se má zrychlit o 8 desetin dne. Využití
nadměrných, dříve nahromaděných
zásob není jednoduchou záležitostí
a již několik let se nám nedaří
této nesporné rezervy využít. Proto
je třeba všude provést rozbor stavu zásob,
vytřídit nepotřebné zásoby
a zejména mobilizovat disponibilní zásoby
k plnění výrobních úkolů.
Vedle dalších vnitropodnikových opatření,
zejména normování zásob, má
pro vývoj zásob rozhodující význam
proporcionalita dodavatelskoodběratelských vztahů,
pružnost, rychlost a spolehlivost dodávek, vyjasnění
a stabilizace výrobních úkolů, k čemuž
musí směřovat opatření podniková
i centrální.
Pokles investiční činnosti by měl
vytvořit předpoklady pro řešení
vleklých nedostatků v této oblasti, zejména
aby se urychlilo dokončování rozestavěných
akcí a jejich uvádění do provozu.
Stále ještě máme velkou rozptýlenost
stavebních kapacit téměř na 30 tis.,
stavbách. Proto plán na příští
rok počítá, že objem rozpočtových
nákladů zahájených staveb bude o 15
% nižší než letos a o 45 % nižší
než v roce 1980. Do popředí se dostává
především lepší využívání
stávajících kapacit a jejich modernizace
místo dosavadní příliš jednostranné
orientace na novou výstavbu.
To vše nepochybně staví každou korunu,
vynakládanou na investice, do jiné polohy. Její
vynaložení musí být na straně
jedné co nejvíce spojeno s exportním efektem,
s posílením vnitřního trhu, s konkrétní
úsporou paliv, surovin a materiálů na jednotku
výroby. Na straně druhé její získání
musí být maximálně zajištěno
tvorbou vlastních zdrojů, což opět souvisí
s efektivností a kvalitou práce. Čím
dříve si tyto skutečnosti každý
řídící pracovník uvědomí
a bude podle nich jednat, tím bude lépe jak pro
podnik, tak i pro celou společnost.
Záměry zakotvené ve finančních
plánech hospodářských organizací
odrážejí kvalitativní změny,
kterými prochází v současné
době naše ekonomika. Ke změnám podmínek
hospodářského vývoje nemůžeme
však přistupovat jednostranně, jako by všechny
podmínky rozvoje byly stále složitější
a horší, jako by všechny tyto změny byly
nezávislé na naší činnosti. Máme
velké rezervy ve využívání potenciálních
faktorů růstu efektivnosti, máme i značné
možnosti aktivněji a pružněji reagovat
na rychle se měnící celosvětové
i domácí podniky hospodářského
života. Záleží na umu, iniciativě
a podnikavosti pracovníků na všech stupních
řízení, na jejich odbornosti a schopnosti
správně rozhodnout, svá rozhodnutí
opírat o spolehlivé ekonomické kalkulace
a přijímat řešení výhodná
z hlediska celé společnosti.
Strategie zvyšování efektivnosti vyžaduje
dosáhnout výraznějšího obratu
na těch úsecích, které jsou rozhodující
pro růst efektivnosti a kde zatím nemůžeme
být spokojeni s dosaženými výsledky.
Je to především důsledná orientace
na snížení materiálové a energetické
náročnosti výroby opírající
se o cílevědomě prováděné
strukturální změny ve výrobě,
zrychlení a zvýšení účinnosti
vědeckotechnického rozvoje, což by také
mělo vytvořit pevnější základnu
pro růst efektivnosti vnějších ekonomických
vztahů.
Počítáme s tím, že v příštím
roce vzroste obrat zahraničního obchodu rychleji
než výroba. Vývoz do socialistických
zemí se má zvýšit o 10 % a do nesocialistických
zemí o 7,5 %. Aby se snížila dovozní
náročnost naší ekonomiky, začnou
se uplatňovat podstatně přísnější
opatření a hlediska při regulaci dovozních
potřeb.
Relativně vysoká závislost naší
ekonomiky na zahraničním obchodu, spolu s procesy,
které dnes probíhají ve světové
ekonomice, zesílily vzájemnou podmíněnost
zvýšení úrovně celkové
efektivnosti národního hospodářství
s efektivností zahraničního obchodu. Tento
vztah podmíněnosti platí i pro rovnovážnost
ekonomického vývoje, což je zvlášť
aktuální v situaci, kdy usilujeme o postupnou obnovu
rovnováhy vnějších ekonomických
vztahů. Nedostatečnou úroveň efektivnosti
vývozu musíme kompenzovat větším
objemem vývozu nebo krácením dovozu. V obou
těchto případech pak má ekonomika
méně zdrojů k vnitřnímu užití.
Platí to i pro rok 1982, kdy lze očekávat
další zhoršení cenových relací
vývozu a dovozu. Na tomto vývoji se podílí
zejména značný rozdíl mezi rychlejším
růstem cen surovin, které převážně
dovážíme a pomalejším růstem
cen hotových výrobků, které především
vyvážíme. To je však jen jedna stránka
věci. Druhou stránkou je, že se musíme
velmi vážně zabývat otázkou,
proč v řadě případů
dosahujeme při vývozu nižších cen,
než odpovídá světovému průměru,
proč v některých výrobcích
nemáme potřebnou konkurenční schopnost.
Z analýzy postavení na světových trzích,
zejména z úrovně dosahovaných cen,
je třeba v každé organizaci vyvodit potřebné
závěry a opatření ke zlepšení
kvality, technickoekonomické úrovně našich
výrobků i obchodní činnosti v zahraničí.
Důležitým předpokladem zabezpečení
takovéhoto vývoje je rozšiřování
a prohlubování socialistické ekonomické
integrace, všestranný rozvoj spolupráce se
Sovětským svazem a dalšími socialistickými
zeměmi. Společné řešení
řady životně důležitých
ekonomických problémů, především
zajištění a využití zdrojů
paliv, energie a surovin, dohody o kooperaci, specializaci, o
společném řešení otázek
vědeckotechnického rozvoje, to vše vytváří
předpoklady pro úspory společenské
práce každého účastníka
této spolupráce.
Dnes více než dříve platí, že
vytyčené cíle a úkoly v růstu
efektivnosti a v dosahování světové
úrovně musí být zabezpečeny
rozvojem vědy a techniky. Je to celosvětový
trend. Věda a technika je hlavním zdrojem kvalitativního
rozvoje výrobních sil a společenské
produktivity práce. Rozsah prostředků vynakládaných
na tuto činnost naší společnosti byl
vždy značný, relativně srovnatelný,
ne-li větší, než v mnohých průmyslově
vyspělých státech. V příštím
roce to bude 17,4 mld Kčs neinvestičních
výdajů, z čehož připadne na státní
rozpočet 6,7 mld Kčs. Tyto prostředky by
měly v předstihu zabezpečovat vysokou úroveň
a kvalitu našich výrobků a jejich efektivní
výrobu, výrazně přispět k řešení
současných úkolů hospodářství.
Také zde však bude třeba více koncentrovat
duševní kapacitu i finanční prostředky
zejména na ty úseky, které rozhodují
o našem efektivním zapojení do mezinárodní
dělby práce. I pro vědu a techniku platí,
že její společenskou účelnost
potvrzují konečné výsledky projevující
se konkrétním přínosem pro společnost.
Toto hodnotící kritérium musíme stále
více využívat i v ostatních oblastech,
především k hodnocení úrovně
a účinnosti řídící práce.
Růst složitosti ekonomických podmínek,
ekonomických vztahů i náročnosti úkolů
klade stále větší požadavky na
řízení, na přímou organizátorskou
a řídící činnost. Metody a
formy řízení musí odpovídat
potřebám přechodu k intenzívnímu
hospodářskému rozvoji. Je třeba říci,
že se nám ještě všude nepodařilo
překonat ekonomické myšlení z předchozích
období, kdy se do popředí pozornosti stavěly
daleko více kvantitativní než kvalitativní
stránky rozvoje, kdy se kladly požadavky na celospolečenské
zdroje a méně se sledovala linie jejich efektivního
využití a návratnosti.
V letošním roce se začal v praxi realizovat
Soubor opatření ke zdokonalení plánovitého
řízení národního hospodářství.
Do života vstoupila řada nových prvků
plánovitého řízení, jejichž
hlavním cílem je vytvořit podmínky
pro zvýšení výkonnosti a efektivnosti
hospodářství a pro zvýšení
účinnosti řídící práce.
K realizaci Souboru opatření bylo vyvinuto značné
úsilí. Přesto, že rok je krátká
doba pro celkové hodnocení jeho účinnosti,
je již dnes možno říci, že některé
prvky zdokonalené soustavy řízení
začaly působit a nezůstávají
bez vlivu na hospodaření VHJ a podniků -
projevují se v odkrývání nedostatků
a rozporů, které se často po řadu
let opomíjely a promítají se nyní
postupně i do zdrojů hmotné zainteresovanosti.
Tento proces znamená začátek kvalitativní
změny v přístupech k řešení
problémů. Přesto se však nelze dosud
se stupněm zvládnutí a využívání
nových zásad v ekonomické praxi spokojit.
Daleko intenzívněji je třeba využívat
a rozvíjet chozrasčot ke zvyšování
efektivnosti a kvality. Zejména je třeba plněji
rozvinout chozrasčotní hospodaření
celých VHJ, účinně propracovat a realizovat
režimy řízení uvnitř VHJ, podniků
a závodů spolu s uplatňováním
vnitropodnikového chozrasčotu. Současně
bude třeba více spojovat zainteresovanost kolektivů
a jednotlivců s konkrétními výsledky
hospodaření. To se neobejde bez kvalitních
norem, bez normativů, jako konkrétních měřítek
dosažených výsledků. Přitom chozrasčot
není jen věcí ekonomických a výrobních
útvarů, ale stále více i útvarů
předvýrobních, technických, zásobovacích
a odbytových.
Tak jako začínají působit stimulační
prvky Souboru opatření, začínají
působit i některé finanční
sankce, jako např. sankce za neplnění termínů
výstavby, za překračování rozpočtových
cen, za neuvádění strojů z dovozu
do provozu ve stanovených termínech a další.
Hlavní smysl sankcí není trestat, ale s příslušnými
dopady do hmotné zainteresovanosti vyvolat taková
jednání, takové činy, které
povedou k odstranění příčin
nízké efektivnosti a veškeré nehospodárnosti.
V souladu s principy Souboru opatření se v příštím
roce dále zvyšuje zainteresovanost VHJ a podniků
na dosažení dobrých výsledků
hospodaření. Jestliže splní podmínky,
které jsou stanoveny pro tvorbu fondů hmotné
stimulace, pak se příděly těmto fondům
v příštím roce zvýší
z letošních 23 mld Kčs na 24,4 mld Kčs.
Tímto více než 6% zvýšením
prostředků určených pro fond kulturních
a sociálních potřeb, fond odměn, fond
rozvoje a pro fond hmotné stimulace vývozu se zesiluje
zájem na zvýšení efektivnosti, na dosažení
plánovaného zisku, nákladů, na efektivním
vývozu, na růstu produktivity práce a na
dalších důležitých úkolech
v oblasti efektivnosti. Projeví se to jednak zvýšeným
působením hmotné zainteresovanosti, jednak
růstem podílu vlastních prostředků
organizací na financování jejich rozvojových
potřeb. Například se zvyšuje podíl
zisku na krytí investic financovaných z fondu rozvoje
z letošních 31 % na 37 %.
Důležitým prvkem Souboru opatření,
který podněcuje iniciativu pracujících
v souladu se záměry státního plánu
a státního rozpočtu, je vstřícné
plánování. Organizace, které si do
svých hospodářských plánů
pro příští rok stanoví náročnější
úkoly než vyplývá z rozpisu plánu
schváleného vládou, budou zvýhodněny,
a to zejména za lepší kvalitativní výsledky.
Mimořádně významným krokem
ke zdokonalení hospodářského mechanismu
jsou zásady zdokonalení soustavy plánovitého
řízení v zemědělství,
které projednalo 4. zasedání ÚV KSČ
a které vstupují v platnost od příštího
roku. V komplexu přijatých opatření
patří důležité místo úpravám
nákupních cen rostlinných a živočišných
výrobků, prémií za přírůstek
tržeb za zemědělskou produkci a ostatním
ekonomickým nástrojům. Ve vazbě na
celkovou kvantifikaci potřeb a zdrojů vyplývajících
z úpravy ekonomických nástrojů jsou
ve státním rozpočtu rezervovány prostředky
na posílení zemědělství v celkové
výši 2,9 mld Kčs.
Naše dosavadní poznatky i zjištění
kontrolních orgánů ukazují, že
na řadě úseků naší ekonomiky
stále dochází k porušování
důležitého principu socialistického
hospodaření - principu hospodárnosti. Musíme
proto vystupňovat boj proti nehospodárnosti, spojovat
ho s důsledným prosazováním principů
Souboru opatření, s bojem za zvýšení
úrovně řízení. Nehospodárnost
má mnoho forem projevu: plýtvání finančními
a materiálovými prostředky, prosazování
osobních a místních zájmů na
účet celospolečenských prostředků,
zbytečná okázalost, lhostejný poměr
k ničení národního majetku - to jsou
jen některé příklady zjevnějších
forem nehospodárnosti. Patří sem však
i neracionální způsob organizace při
zajišťování různých činností,
zbytečné mezičlánky, nedobré
rozmístění pracovníků apod.
Společným rysem všech projevů nehospodárnosti
je koneckonců i to, že je ochuzena společnost
jako celek, že prostředky, které by mohly sloužit
k jejímu rozvíjení a prospěchu, se
zmaří a tím i práce vynaložená
na jejich tvorbu.
V zájmu upevnění režimu hospodárnosti
přijala vláda řadu opatření,
která již přinesla některé dílčí
pozitivní výsledky. Např. v roce 1981 jsou
v orgánech státní správy počty
pracovníků o 5 % nižší proti roku
1979. Počty pracovníků byly sníženy
i v dalších rozpočtových organizacích.
Byla přijata opatření ke zhospodárnění
služebního autoprovozu, která přinesla
úspory benzínu, aut i snížení
počtu řidičů z povolání.
Omezily se výdaje na propagační a reprezentační
účely a další neproduktivní výdaje.
Posílení hospodárnosti však nelze chápat
jako jednorázový akt nebo kampaň, která
se vždy za několik let opakuje. Úspěch
může přinést jedině systematický
přístup, dlouhodobější koncepce
každoročně důsledně realizována.
V tomto duchu byl vypracován Program hospodárnosti
v 7. pětiletce, který schválila vláda.
Na základě organizačních a racionalizačních
opatření vedoucích ke snížení
rozsahu řídících a administrativních
prací má dojít v letech 1982 - 1985 k dalšímu
diferencovanému snížení počtu
pracovníků na úseku řízení
a správy, a to v zásadě mezi 10 - 20 %, v
souhrnu zhruba o 60 - 70 tis. pracovníků. Cesty
k zabezpečení tohoto úkolu je třeba
spatřovat ve snížení rozsahu administrativních
prací, v odstranění zbytečných
mezičlánků, v racionalizací pracovních
postupů, v likvidaci duplicitních činností
apod.
Stanovené úkoly budou podpořeny hmotnou stimulací,
aby z části ušetřených mzdových
prostředků byly lépe odměněni
ti, kteří jsou v práci příkladem
jiným a kteří odvádějí
společnosti více.
Všechna tato opatření musí přispět
k tomu, aby administrativa pracovala s větší
výkonností, kvalitněji a hospodárněji.
Plnou podporu je třeba dát těm řídícím
pracovníkům, kteří s vysokou politickou
angažovaností a s odbornou zdatností svou řídící
činností zvládají stále náročnější
úkoly.
Další opatření jsou přijímána
ke zhospodárnění služebního autoprovozu.
Jde o to, dosáhnout na základě racionálního
využívání autoparku v letech 1982 -
1985 dalšího snížení počtu
služebních osobních automobilů podle
konkrétních podmínek jednotlivých
odvětví, a to o 10 až 30 % proti úrovni
roku 1981, snížení spotřeby benzínu
a celkového zhospodárnění autoprovozu.