Úterý 15. prosince 1981

Soudružky a soudruzi poslanci, v tomto měsíci se uskutečnila dvě zasedání - v Bukurešti se sešel počátkem prosince výbor ministrů zahraničních věcí členských států Varšavské smlouvy a v Bruselu minulý týden zasedaly orgány NATO. Jak je patrné z přijatých dokumentů, hlas míru, který zazněl v Bukurešti, konstruktivní návrhy našich zemí na řešení palčivých problémů současné mezinárodní situace, nenašel, bohužel, patřičnou odezvu v Bruselu, kde byla dána přednost zamlčování socialistické iniciativy před vlastní veřejností.

Zasedání v Bukurešti zaměřilo pozornost na dva klíčové problémy - na jednání o omezení zbrojení a o odzbrojení a na průběh madridské schůzky zástupců účastnických států Konference o bezpečnosti a spolupráci v Evropě.

Vzhledem k situaci bylo znovu zdůrazněno, že nemáme jinou strategickou doktrínu než obrannou, nemáme v úmyslu budovat potenciál prvního jaderného úderu, neusilujeme o vojenskou převahu a předložili jsme současně souhrnné konstruktivní návrhy k překonání stagnace v jednání o zamezení zbrojení a o odzbrojení na všech příslušných mezinárodních fórech.

Bukurešťské zasedání dále zdůraznilo z hlediska míru v Evropě nutnost aktivizace vídeňských jednání o vzájemném snížení stavu ozbrojených sil, vytvoření bezatomových pásem v různých částech evropského kontinentu a význam úspěšného zakončení madridské schůzky. Pro ozdravění situace je zejména důležité svolání konference o vojenském uvolnění a odzbrojení v Evropě, projednání a schválení opatření ke zpevnění důvěry a bezpečnosti a na zmírnění nebezpečí vojenské konfrontace na našem kontinentu.

Každý, kdo usiluje o Evropu v míru a spolehlivé bezpečnosti, musí klást rozhodný odpor snahám o zvyšování napětí a narušování celoevropské spolupráce.

Pozornost světa se v těchto dnech soustřeďuje na situaci v Polské lidové republice. Životní zájmy polského národa a jeho významný podíl na mírové politice si vyžádaly rozhodná opatření, jejichž jediným smyslem je odrazit útoky kontrarevolučních sil na socialistické základy Polska, stabilizovat a konzolidovat poměry a překonat minulé nedostatky, které oslabovaly socialistickou výstavbu.

Národy Evropy a veškeré lidstvo zná dobře pevnost, obětavost a mírumilovnost politiky sovětského lidu a velkého člověka boje za mír a lidskost Leonida Iljiče Brežněva. Vždyť on, spolu s lidem své slavné a tolik zkoušené sovětské země prožil a hluboce procítil zápas a triumfy budování i obrany socialismu, stejně jako lidské utrpení, které způsobuje válka. Ve světle toho vidíme také cestu soudruha Brežněva do Německé spolkové republiky, aby tam v jednání s jejími představiteli přispěl k upevnění evropského a světového míru.

V celé historii lidstva avantgarda pokroku přinášela vždy největší oběti, ale byli to oni, bojovníci za mír a lidskost a ne kandidáti světovlády, kdo byli nakonec vítězi. Pesimismus a rezignace - to by byla cesta k porážce.

Sovětský svaz, socialistické společenství spolu s progresívními mírovými silami světa dokáží, že plány nejagresívnějších představitelů imperialismu a jejich pomahačů proti existenci lidstva se neprosadí.

K tomu chceme, soudružky a soudruzi poslanci, přispět celou mírovou silou své země, dobrou prací a uvědomělou jednotou československého lidu.

Předseda FS A. Indra: Děkuji poslanci Erbanovi, který byl posledním z písemně přihlášených řečníků. Hlásí se ještě někdo o slovo? (Nikdo.) Není tomu tak.

Prohlašuji tedy rozpravu za skončenou.

Přeje si slovo místopředseda vlády ČSSR s. Potáč? (Ano.) Prosím.

Místopředseda vlády ČSSR a předseda SPK S. Potác: Vážené soudružky a soudruzi poslanci, závažnost projednávané otázky a široká, bohatá rozprava zřejmě vyžaduje, abych řekl ještě několik slov.

Rozprava vyjádřila iniciativu a velký význam, který přikládají poslanci Federálního shromáždění národohospodářským otázkám, národnímu hospodářství, problémům dalšího hospodářského a sociálního rozvoje v obtížných současných podmínkách, ve složité mezinárodní politické situaci. Z vystoupení zpravodajů a poslanců získala vláda, Státní plánovací komise, ministerstva a další státní a hospodářské orgány mnoho podnětů, námětů, doporučení i upozornění na závažné národohospodářské problémy, na mnohé možnosti a rezervy, které jsou, a existují v řadě oblastí národního hospodářství.

Dostali jsme doporučení k postupu, jak zabezpečovat zákon o 7. pětiletce, jeho základní cíle a úkoly tak, aby byl úspěšně splněn, což je základní podmínkou úspěšného naplňování Hlavních směrů hospodářského a sociálního rozvoje Československé socialistické republiky na léta 1981 - 1985. Chtěl bych ujistit poslance Federálního shromáždění, že jich plně využijeme.

Dovolte mi, abych poděkoval poslancům za aktivní vystoupení, za podporu zákona o 7. pětiletém plánu a za doporučení k jeho schválení. Děkuji.

Předseda FS A. Indra: Děkuji soudruhovi Potáčovi. Přejí si slovo společní zpravodajové? (Ano.) Prosím poslankyni Vojtekovou.

Společná zpravodajka výborů SN poslankyně M. Vojteková: V rozprave neodzneli nijaké návrhy ani pripomienky, ktoré by si vyžiadali zmeny v návrhu zákona o 7. päťročnom pláne hospodárskeho a sociálneho rozvoja ČSSR. Rozprava dokreslila a potvrdila obsah jednotlivých ustanovení a dokreslila hlavne podmienky, s ktorými je nutné počítať pri jeho budúcej realizácii. Preto odporúčam Snemovni národov schváliť návrh zákona v predloženom znení.

Předseda FS A. Indra: Děkuji poslankyni Vojtekové. Prosím poslance Hůlu.

Společný zpravodaj výborů SL poslanec A. Hůla: Všichni poslanci, kteří vystupovali v rozpravě, návrh zákona doporučovali k přijetí. V rozpravě bylo konstatováno, že návrh zákona a 7. pětiletém plánu je předkládán v souladu s usnesením XVI. sjezdu Komunistické strany Československa, který stanovil základní cíle hospodářské a sociální politiky pro období 7. pětiletky. Úkoly obsažené v 7. pětiletém plánu musí být dále konkretizovány. Za podrobné rozpracování a zabezpečení konkrétních opatření musí nést vysokou odpovědnost Státní plánovací komise a resortní orgány. Za jejich kvalifikované a diferencované prosazení do podniků a organizací musí nést mnohem vyšší odpovědnost než dosud všechny výrobně hospodářské jednotky. Za jejich splnění pak my všichni, občané naší republiky, především za důsledné prosazení vyšších úspor spotřeby paliv a energie a kovů, za vysoké využívání vědeckotechnického potenciálu, za uplatňování vyšších forem řídící a organizátorské práce, prostě za další úspěšný rozvoj naší socialistické společnosti. Děkuji.

Předseda FS A. Indra: Děkuji poslanci Hůlovi. Soudružky a soudruzi poslanci, nyní přistoupíme k hlasování o předloženém vládním návrhu zákona o 7. pětiletém plánu. V této chvíli je v zasedací síni přítomno 169 poslanců Sněmovny lidu a ve Sněmovně národů 56 poslanců zvolených v České socialistické republice a 59 zvolených ve Slovenské socialistické republice. Obě sněmovny jsou tedy usnášení schopné. Připomínám, že pro hlasování platí podle čl. 42 odst. 2 písm. b) zákaz majorizace. Ve Sněmovně národů tedy budou hlasovat odděleně poslanci zvolení v České socialistické republice a ve Slovenské socialistické republice.

Nejdříve prosím o hlasování poslance Sněmovny lidu.

Kdo z nich souhlasí s návrhem zákona o 7. pětiletém plánu podle doporučení společného zpravodaje? (Hlasuje se.) Děkuji.

Je někdo proti? (Není.)

Zdržel se někdo hlasování? (Nikdo.) Není tomu tak.

Prosím o hlasování poslance Sněmovny národů zvolené v České socialistické republice.

Kdo souhlasí s návrhem zákona? (Hlasuje se.) Děkuji.

Je někdo proti? (Nikdo.) Není.

Zdržel se někdo hlasování? (Nikdo.) Není tomu tak.

A nyní prosím poslance zvolené ve Slovenské socialistické republice.

Kdo souhlasí s návrhem zákona? (Hlasuje se.) Děkuji.

Je někdo proti? (Není.)

Zdržel se někdo hlasování? (Nikdo.) Není tomu tak.

I Sněmovna národů přijala zákon jednomyslně.

Vzhledem k souhlasným usnesením obou sněmoven mohu tedy vyhlásit, že Federální shromáždění Československé socialistické republiky schválilo zákon o státním plánu rozvoje národního hospodářství Československé socialistické republiky na léta 1981 až 1985 (zákon o sedmém pětiletém plánu).

Dále projednáme, soudružky a soudruzi,

IV

Vládní návrh zákona o státním rozpočtu československé federace na rok 1982 (tisk 24).

Vládní návrh zákona zdůvodní ministr financí ČSSR soudruh Leopold Lér.

Ministr financí ČSSR L. Lér: Vážený soudruhu předsedo, vážené soudružky a soudruzi poslanci, návrh státního rozpočtu na rok 1982, který vláda předkládá Federálnímu shromáždění, je vypracován v souladu se závěry XVI. sjezdu KSČ, se zákonem o 7. pětiletém plánu a navazuje na úkoly státního plánu na rok 1982. Konkrétní postup pro zvládání našich hospodářských úkolů i problémů určují závěry 4. a 5. zasedání ústředního výboru KSČ. Stručně vyjádřeno slovy s. Husáka, musíme problémy kritičtěji analyzovat, účinněji řešit, přijaté závěry důsledněji uvádět do života a kontrolovat jejich plnění. Plně to platí i pro státní rozpočet jako významný nástroj naší hospodářské politiky.

Letošní očekávané výsledky hospodaření ukazují, že strategickou linii růstu efektivnosti a zvyšování kvality se daří uplatňovat pouze zčásti, jen na některých úsecích naší ekonomiky. Patří k nim především pozitivní tendence ve vývoji materiálových nákladů a některých neproduktivních výdajů. Je zřejmé, že této otázce se začíná věnovat více pozornosti než dříve a že k tomu vytváří účinnější impulsy i cílevědomé zaměření soustavy řízení na kvalitativní stránku reprodukčního procesu.

Ke zlepšení letos dojde rovněž v bilanci zahraničního obchodu. Jsme si však vědomi, že je to z větší části ovlivněno přísnější regulací dovozu než zvýšením vývozní aktivity.

Nemůžeme však být spokojeni, že na řadě úseků se nedaří zvyšovat v potřebném rozsahu výkonnost naší ekonomiky a že zde nedosáhneme plánovaných úkolů a záměrů. Tvorba hmotných i finančních zdrojů v hlavních odvětvích bude proti plánu nižší a ve srovnání s předchozími lety se zpomalí i dynamika rozvoje národního hospodářství. Očekává se nesplnění plánu investic v objemu i ve struktuře a nebude splněn plán uvádění kapacit do provozu. V některých odvětvích národního hospodářství se nesplní plánované náklady a zpomalí se i obrátka zásob, ačkoliv se počítalo s jejím zrychlením. Situaci ztěžuje i nižší úroda v zemědělství.

Těm úsekům, kde se letos nesplní úkoly, musíme věnovat mimořádnou pozornost při hodnocení a uzavírání ročních výsledků hospodaření výrobních hospodářských jednotek a podniků a postupovat zde podstatně kritičtěji a důsledněji než dříve. Zejména budeme požadovat, aby na základě důkladného rozboru příčin neplnění úkolů byla přijata účinná opatření k nápravě a aby vůči pracovníkům odpovědným za neplnění úkolů byly uplatněny příslušné hmotné postihy. Musíme důsledně bojovat proti setrvačným tendencím typickým pro období převážně extenzívního rozvoje a zvýšit pružnost reagování všech stupňů řízení na rychle se měnící vnitřní a vnější podmínky hospodářského života.

V souladu s dlouhodobou orientací, která vyplývá ze závěrů XVI. sjezdu naší strany, zůstává i v roce 1982 hlavním cílem finanční a rozpočtové politiky zvyšování efektivnosti, upevňování hospodárnosti a zlepšování kvality veškeré práce. Rozvoj hospodářství však budeme zabezpečovat při nižší úrovni palivo-energetických zdrojů, při zhoršených podmínkách zajišťování některých důležitých druhů surovin, při výrazně nižších přírůstcích počtu pracovníků, při dalším zhoršování směnných relací v zahraničním obchodě, pokračující krizové situaci a ostré konkurenci na kapitalistických trzích. I zde platí slova s. Husáka pronesená na 4. zasedání ÚV KSČ: "Politický a ekonomický vývoj ve světě se nezjednodušuje, ale komplikuje. Podmínky pro nás nejsou a nebudou lehčí, ale složitější".

Za té to situace je zvlášť důležitý úkol zabezpečovat finanční rovnováhu. Ve srovnání s posledními léty se snižuje podíl zahraničních zdrojů na financování potřeb našeho národního hospodářství, což je spojeno s větší mobilizací vnitřních zdrojů i omezením růstu výdajů na investice a zpomalením neinvestičních výdajů.

Platí to pro celé národní hospodářství i pro každou organizaci.

Je to nejen ekonomická nutnost, ale i výraz rozvinutí chozrasčotních vztahů a zdůraznění zásady více si na vlastní rozvoj každého podniku a organizace vydělat.

To nepochybně musí vést k lepšímu využití každé vynakládané koruny a koneckonců k větší pozornosti měnovým a finančním otázkám.

Tyto aspekty se plně odrážejí ve státním rozpočtu a ve finanční politice na příští rok, která musí být přísnější a důslednější jak vůči výrobní, tak i nevýrobní sféře. Těžiště řešení napětí mezi zdroji a potřebami ekonomiky vidíme především v aktivních opatřeních vedoucích ke zvýšení efektivnosti, vývozní schopnosti, k potřebným změnám struktury hospodářství, zkrátka ke zvýšení jeho celkové výkonnosti.

Celkový objem souhrnu státních rozpočtů včetně rozpočtů národních výborů bude v příštím roce ve srovnatelných podmínkách vyšší o 1,6 %, tj. o 4,6 mld Kčs více než očekáváme letos a dosáhne částky 305,6 mld Kčs. Struktura příjmů zůstává v podstatě stejná jako v letošním roce - 86 % tvoří příjmy od socialistických organizací, 14 % představují daně od obyvatelstva a poplatky.

Z rozpočtových výdajů připadá 20 % na dotace hospodářským organizacím, 44 % na neinvestiční výdaje na školství, zdravotnictví, sociální zabezpečení a další společenské služby a činnosti pro obyvatelstvo, 26 % tvoří investiční výdaje rozpočtové sféry a ostatní neinvestiční výdaje na hospodářství a rozvoj vědy a techniky. Na obranu, bezpečnost a státní správu připadá 9,3 % rozpočtu.

V souvislosti s poklesem hmotného objemu investic v národním hospodářství se snižují i celkové výdaje státního rozpočtu na financování investic, a to téměř o 4 %.

Růst neinvestičních výdajů rozpočtu je značně omezený. V jejich rámci např. zůstávají neinvestiční dotace poskytnuté hospodářským organizacím na úrovni roku 1981; přitom výdaje pro obyvatelstvo se zvyšují o 2,2 % a výdaje na státní správu budou o půl procenta nižší než letos.

Příjmy federálního rozpočtu dosáhnou v příštím roce částky 175,8 mld Kčs, což představuje zvýšení o půl procenta. Z této částky je určeno na financování federálně řízených orgánů a organizací přes 61 mld Kčs. Na dotace a subvence do státních rozpočtů republiky připadá 114,6 mld Kčs, což je o 2 % méně než letos. V tomto vývoji se odráží nejen mobilizace vlastních zdrojů rozpočtů republik, ale i zvýšený tlak vnějších ekonomických vztahů na státní rozpočet federace.

Související odkazy



Přihlásit/registrovat se do ISP