Úterý 15. prosince 1981

Předseda FS A. Indra: Děkuji poslankyni Klčovské. Hovořit bude poslankyně Čermáková.

Poslankyně SN H. Čermáková: Vážený soudruhu předsedo, vážené soudružky a soudruzi poslanci, vstupujeme do období, jak na to před několika dny opět poukázalo 5. zasedání ústředního výboru KSČ, kdy je třeba pozvednout na novou kvalitativní úroveň rozvoj společenské výroby, převést jej na důsledně intenzívní cestu rozvoje, a tím řešit problémy vyplývající z nedostatku pracovních sil, energie a surovin. To vyžaduje především soustředěné úsilí vědy a techniky, zintenzívnění výroby i další úsilí o pronikání vědy do celého širokého společenského života, tj. zvědečtění řízení, kultury, politické práce apod.

Za této situace si budování rozvinuté socialistické společnosti vyžaduje soustavný rozvoj vzdělanosti a plánovitou přípravu kvalifikovaných pracovních sil.

Již v 60. letech - kdy v důsledku projevujícího se vědeckotechnického pokroku se stala velmi aktuální problematika kvalitativně nového způsobu života - jsme si uvědomovali, že otázka všestranného, harmonického rozvoje osobnosti člověka a jeho výchovy se stává důležitější a aktuálnější než kdykoliv předtím. Kromě úsilí o nové zaměření a nový obsah rozumové výchovy, intenzívnější rozvoj a prohlubování poznávacích schopností, širšího a hlubšího vzdělání všeobecného a odborného, se stále intenzívněji do života uvádějí požadavky účinnější světonázorové, ideově politické, pracovní, mravní, estetické a tělesné výchovy.

Zásadní společenské přeměny, industrializace a socializace zemědělství, bouřlivý rozvoj všech odvětví národního hospodářství v průběhu výstavby socialismu si vyžádaly odpovídající rozvoj vzdělanosti a plánovitou přípravu kvalifikovaných pracovníků. Československé školství se s tímto odpovědným úkolem postupně vyrovnává.

Naše společnost vytváří cílevědomě podmínky k tomu, aby se pracující mohli vědomě a aktivně přizpůsobovat měnícím se nárokům na kvantitu a kvalitu jejich pracovního výkonu, na kvalifikaci a užití všech schopností, aby tak vlastním tvůrčím a aktivním úsilím působili zpětně na žádoucí rozvoj materiálních a duchovních podmínek života společnosti. Cílem vzdělávání a zvyšování kvalifikace pracujících je příprava politicky, odborně i morálně vyspělých pracovníků, lidí přizpůsobených měnícím se nárokům, které na ně společnost klade.

Plnění náročných úkolů 7. pětiletého plánu je z tohoto hlediska podmíněno i všestrannou kvalifikací a vzděláváním těch, kteří se na plnění těchto úkolů budou podílet. XVI. sjezdem KSČ schválené "Hlavní směry hospodářského a sociálního rozvoje ČSSR na léta 1982 - 1985" pro dosažení těchto vytyčených cílů ukládají zabezpečit trvalé zlepšování kvalifikační struktury pracovníků a podstatně lepší využití vysoké kvalifikace pracujících k zajišťování růstu technické úrovně a kvality výroby, zdokonalování technologických procesů a organizace výroby.

Na základě úkolů stanovených XVI. sjezdem KSČ bude pro zvyšování kvalifikace pracujících v nejbližším období nezbytné:

- věnovat maximální pozornost výchově mladého pokolení v učňovských zařízeních i středních školách, dále rozšiřovat učební obory s maturitou, všestranně podporovat další rozvoj středních škol pro pracující, zejména pro dělnickou a zemědělskou mládež, což mimo jiné vyžaduje důsledněji a rychleji realizovat úkoly spojené s přestavbou čs. výchovně vzdělávací soustavy,

- prověřit, a to je myslím úkol pro ministerstvo školství i příslušné průmyslové resorty, jak se v praxi uplatňují dvouleté učební obory zavedené od 1. září 1980 přibližně pro 15 dělnických povolání. Při průzkumu, který poslanci kulturních výborů provedli v minulém roce, jsme se například setkali s názory, že by bylo zapotřebí znovu uvážit vzájemný poměr učební doby věnovaný praktickému výcviku a všeobecně vzdělávacím předmětům. Řada žáků - učňů vstupuje do tohoto učebního oboru proto, že jsou manuálně zruční, avšak o další učení ve třídách nemají příliš zájem. Rozsah učiva všeobecně vzdělávacích předmětů některým z nich brání v dosažení potřebné kvalifikace,

- ve složení přípravy odborníků na jednotlivých stupních vzdělání, posilovat podíl odborníků technických směrů, a to zejména u žen, u nichž dosud převládá studium humanitních oborů,

- rozšiřovat dále přípravu kvalifikovaných dělníků na nejrůznějších odborně technických učebních zařízeních a v odborných kursech,

- na vysokých školách zvyšovat počty studujících při zaměstnání a vytvářet podmínky pro další rozvoj postgraduálního studia,

- po státní linii vytvářet jednotný systém kvalifikace pracujících.

Jako mimořádně závažný úkol se ukazuje potřeba lepšího rozmísťování vysoce kvalifikovaných odborníků s přihlédnutím k potřebám společnosti. Ukazuje se, že např. mladí lékaři někdy jen těžko shánějí zaměstnání odpovídající jejich kvalifikaci. Tak např. u loňských absolventů lékařských fakult hlavní město Praha splnilo jen na 50 % plán umístění absolventů fakulty všeobecného lékařství. Vysoce však byl naproti tomu překročen plán umísťování absolventů hygienické a pediatrické fakulty a o něco málo rovněž absolventů stomatologie. V Severočeském kraji nebyl splněn plán umístění absolventů prakticky žádných oborů. Chybělo 41 absolventů fakulty všeobecného lékařství, 9 dětských lékařů a 60 stomatologů. V Severomoravském kraji nebyl splněn plán rozmístění absolventů hygienické fakulty a dětských lékařů, zatímco byl tento plán vysoko překročen u absolventů všeobecného lékařství. A tak bychom mohli probírat kraj za krajem.

Také inženýrů specialistů je v některých částech republiky a v některých odvětvích národního hospodářství nadbytek, zatímco jinde nám tito lidé chybějí a v mnoha případech pracují na místech neodpovídajících jejich kvalifikaci.

V souvislosti s dalšími úkoly stanovenými XVI. sjezdem KSČ záleží v nemalé míře také na Revolučním odborovém hnutí. Podle usnesení 9. všeodborového sjezdu vytvářejí odbory soustavně podmínky pro zvyšování kvalifikace a ekonomického vzdělávání pracujících. Je jistě správné, že Revoluční odborové hnutí považuje toto zvyšování kvalifikace pracujících, a to zejména ve vazbě na konkrétní technologický proces a úkoly jednotlivých pracovišť za jeden ze svých hlavních úkolů, za součást svého dlouhodobého výchovného programu.

Jestliže i tak závažný dokument, jakým je "Soubor opatření ke zdokonalení soustavy plánovitého řízení národního hospodářství po roce 1980", ukládá mimo jiné při plánování kvalifikovaných pracovníků a v plánu přípravy na povolání respektovat změny ve struktuře a technické úrovně národního hospodářství a jí odpovídající kvalifikovanost práce, pak při zabezpečování tohoto úkolu bude třeba zejména systém přípravy na povolání mnohem důrazněji než dosud podřídit plánu potřeb kvalifikovaných pracovníků, plán jejich přípravy navázat na dlouhodobé výhledy jejich potřeby.

S růstem nároků na úroveň řízení a s růstem obtížnosti úkolů nezbytně porostou požadavky na vysokoškolské vzdělání, a to v zájmu zkvalitnění především řídící a vysoce odborné práce. Z tohoto hlediska roste i význam programů a plánů kádrového, personálního a sociálního rozvoje jako základního nástroje řízení a vzdělávání pracovníků.

Soudružky a soudruzi poslanci, všichni víme, že pro rychlý růst efektivnosti naší ekonomiky je nutno mnohem rychleji než dosud zavádět vědeckotechnické poznatky do praxe, zdokonalovat organizaci práce, zvyšovat její technické vybavení a k tomu uskutečňovat potřebná organizační a kádrová opatření. S ohledem na to, že extenzívní zdroje pracovních sil jsou u nás již vyčerpány, je velmi důležité plně využívat vybudované kapacity, zvyšovat mechanizaci a automatizaci výrobních a řídících procesů, rychle uskutečňovat potřebné strukturální změny, koncentrovat a specializovat výrobu.

Všechny tyto nezbytné změny nelze uskutečnit bez vysoce kvalifikovaných řídících pracovníků, vzdělaných dělníků a technickohospodářských sil.

Jde-li nám v současné době o podstatné urychlení rozvoje výrobních sil, o zvýšení produktivity práce, o lepší, efektivnější a kvalitnější výrobu, o pohotovější a rychlejší využívání výsledků současného vědeckotechnického rozvoje, pak nám současně musí jít o další efektivní využívání a zvyšování kvalifikace všech pracujících, o růst vzdělanosti našich lidí.

Předseda FS A. Indra: Děkuji poslankyni Čermákové.

V jednání budeme pokračovat za 20 minut, v 15. 40 hodin.

Jako poslední z písemně přihlášených do rozpravy vystoupí poslanec Erban.

(Jednání přerušeno v 15. 20 hodin.)

(Jednání opět zahájeno v 15. 40 hodin.)

Předseda FS A. Indra: Soudružky poslankyně, soudruzi poslanci, budeme pokračovat v jednání. Slovo má poslanec Erban.

Poslanec SN E. Erban: Soudruhu předsedo, soudružky a soudruzi poslanci, v nejvyšším zastupitelském sboru československého lidu projednáváme dnes v linii XVI. sjezdu KSČ vedoucí, inspirující a sjednocující síly naší socialistické společnosti základní materiální otázky nejbližší budoucnosti. Přitom si uvědomujeme, že podmínky života jsou především závislé na výsledcích práce a neoddělitelně od toho i na vnějších silách a podmínkách, na mezinárodní situaci, která v současné době znepokojuje nejen nás, ale všechny mírumilovné lidi světa.

Osudy lidstva, výrazně i evropského kontinentu, jsou po léta vystaveny tlakům a rizikům těžké politické, ekonomické, sociální a morální krize kapitalismu v jeho imperialistickém stadiu.

V důsledku hlubokých revolučních změn ve vývoji moderní společnosti, na nichž se podílíme, se před námi otevřela nová, nadějná perspektiva míru, mezinárodní spolupráce, národní a lidské důstojnosti. Každý československý vlastenec, který má v pořádku srdce i rozum, každý Evropan na Východě i Západě, který žije z vlastní práce, si uvědomuje, že ve svých důsledcích nejhumánnější a vývojově směrodatné události lidské historie našeho věku jsou Říjnová revoluce, porážka fašismu a grandiózní, stupňovaný zápas o uchování světového míru.

Pro československý lid nastala nová éra národního a mírového života v historickém okamžiku, kdy se v Evropě vytvořila síla větší, než byla síla německého imperialismu. S údivem posloucháme občas při mezinárodních stycích v rámci mírového soužití otázky, proč se tak důsledně shodujeme s mírovým programem Sovětského svazu a dáváme mu bezvýhradnou podporu. Proč? Právem suverenity této země a utrpení jejího lidu v minulosti, odpovídáme v duchu závěrů XVI. sjezdu KSČ a v souladu se životními zájmy všeho československého lidu do celého světa: Protože milujeme tuto svou krásnou, společnou vlast, protože chceme žít v míru, v tvořivé práci, bez nezaměstnanosti a bídy, bez strachu o budoucnost své země, svých národů, svých dětí.

Imperialismus strhnul svět do dvou strašných světových válek za zisky a světovládu, pod praporem tak barbarských, protihumánních a hlavně velice výnosných ideologií, jako je rasismus, šovinismus, militarismus. 0 vývojově rozhodujících silách uvnitř společnosti však vypovídá neklamně skutečnost, že války vyvolané imperialismem vyústily v revoluční změny, které pro imperialistickou buržoazii znamenaly těžké třídní porážky.

V první světové válce utrpěl imperialismus nenapravitelnou porážku Velkou říjnovou socialistickou revolucí. Druhá světová válka, která podle plánů svých strůjců měla zničit Sovětský svaz a zatarasit cestu pokroku, vedla za strašných obětí k porážce fašismu, vzniku společenství socialistických zemí a rozpadu kolonialismu.

A znovu s nutným psychologicko-politickým časovým odstupem jsme svědky nástupu nejagresívnějších sil imperialismu proti socialistické části světa. Imperialisté stupňují horečné zbrojení a znovu se pokoušejí zbraněmi, tentokrát nukleárními bombami, zastavit lidský pokrok.

V situaci, kdy ještě každodenně umírají masy lidí, včetně dětí, nepřirozenou smrtí - hladem, podvýživou, nemocemi, umírají při hájení svých základních lidských práv a národních svobod, je lidstvo ohroženo snahami nejagresívnějších kruhů amerického imperialismu pokračovat ve zbrojení, vyrábět neutronové bomby a další stále ničivější prostředky, rozmístit v západní Evropě nové rakety středního doletu, úsilí propašovat do vědomí lidí nukleární válku, iluzorní možností jejího vedení jen v Evropě.

Národy, všechny bez rozdílu, musí mobilizovat svědomí, vůli a mezinárodní lidskou solidaritu, aby v mírové aktivitě včas zabránily katastrofě. Aby uspěly v politice sebezáchovy, musí v nejkratší době zabránit stupňování nukleárního zbrojení, výrobě stále strašnějších zbraní a prosadit pak postupné odzbrojení. Mají-li tento úkol splnit, nesmí se dát odzbrojit morálně, politicky a psychologicky.

Náš revoluční humánní optimismus pramení z několika skutečností. Na obranu lidstva před všeobecnou katastrofou jsou tu velké humánní síly, uvolněné Říjnovou revolucí, které prokázaly svou neporazitelnost v sociálních revolucích a národně osvobozovacích zápasech, v porážce fašismu, rozpadu kolonialismu, ve vítězící zásadě mírového soužití a mezinárodní spolupráce. V uplynulých letech vzájemně užitečné spolupráce Východu a Západu sílila naděje i vůle národů, využít míru a práce k blahu člověka v široké mezinárodní spolupráci, ve vzájemném respektu a soutěži v tvorbě materiálních a kulturních hodnot.

Imperialismus zbrojil a zbrojí v marné snaze zničit socialismus. Zisky ze zbrojení jsou pohádkové. Přitom selhaly všechny pokusy politikou zbrojení a všeobecnou i psychologickou přípravou nukleární války vyřešit těžkou politickou, ekonomickou a sociální krizi kapitalismu.

Celý tento nebezpečný vývoj po druhé světové válce se kriticky vyhrotil, po období úspěchů uskutečňování zásady mírového sou - žití, v posledních dvou letech. Odpovědí byly mohutné protiválečné manifestace za mír a odzbrojení. Politicky významné je to zvláště v západní Evropě.

Všichni mírumilovní lidé spojují velké naděje se zahájením sovětsko-amerického jednání v Ženevě o jaderných zbraních v Evropě, které je významným úspěchem velké mobilizace světových mírových sil.

Jako poslanci zákonodárných sborů při plnění svých povinností zjišťujeme, že neustále roste zájem občanů o mezinárodní politiku, o uchování míru. Chceme se jako volení zástupci lidu zapojit do soustavného úsilí podněcovaného KSČ, aby naše veřejné mínění bylo na úrovni vážnosti doby, aby občané a zvláště mládež byli dobře informováni o situaci, o úkolech naší socialistické země, o jejich plnění při upevňování evropského a světového míru.

Včera se sešly zahraniční výbory obou sněmoven Federálního shromáždění s ministrem Chňoupkem a vedoucími pracovníky ministerstva zahraničních věcí, jehož úkoly jsou stále odpovědnější a náročnější. Při projednávání příslušné kapitoly rozpočtu na příští rok jsme se zabývali na společné schůzi činností ministerstva a zkoumali možnosti dalšího prohloubení naší spolupráce také v oblasti propagandy. Naše země má za povinnost připomínat Evropě a světu, že součástí přípravy Mnichova a pak agrese nebyla jen militarizace ekonomiky a myšlení útočníka, ale také kampaň lží, kterými soustavně připravoval agresívní válku.

Je třeba ocenit velkou propagační a výchovnou politickou práci, kterou v souvislosti s mezinárodním vývojem a stupňovaným bojem o zachování míru, o další rozvoj mezinárodní spolupráce konají čs. sdělovací prostředky, tisk, rozhlas a televize.


Související odkazy



Přihlásit/registrovat se do ISP