Federální shromáždění ČSSR, 1981 – 1986 Společné schůze SL a SN

Omluveni poslanci

Sněmovny lidu:

Bušíková, Čapka, Fialová, Hoffmann, Jandová, Komárek, Koranda, Malejovský, Mamula, Neubert, Paruza, Pástorová, Plojhar, Toman, Vooková, Zamazal

Sněmovny národů zvolení v České socialistické republice:

Havlín, Kabrhelová, Kukrál, Procházka

Sněmovny národů zvolení ve Slovenské socialistické republice:

Csémi, Janík, Kožík, Turzo

Předseda FS A. Indra: Vážené Federální shromáždění, soudružky poslankyně, soudruzi poslanci, jednání druhé společné schůze Sněmovny lidu a Sněmovny národů IV. volebního období Federálního shromáždění bude pokračovat rozpravou k programovému prohlášení vlády Československé socialistické republiky. Prosím, aby se ujal slova poslanec Kučera, připraví se poslanec Nejezchleb.

Místopředseda FS B. Kučera: Vážené Federální shromáždění, soudružky a soudruzi poslanci, seznámili jsme se s programem federální vlády, který po svém jmenování předložila Federálnímu shromáždění. Jak již bylo v rozpravě konstatováno, je to program, který se důsledně opírá o hlavní směry ekonomického i společenského rozvoje naší společnosti, jež spolu se zahraničně politickou orientací formuloval XVI. sjezd Komunistické strany Československa. Tyto cíle přijala za svůj volební program celá Národní fronta. Chtěl bych v této souvislosti dovolat se oné části vládního prohlášení, ve které se hovoří o tom, že i do budoucna se hodlá vláda opírat o širokou základnu Národní fronty, a ocenit, že už při přípravě vládního prohlášení mělo předsednictvo ústředního výboru Národní fronty ČSSR, v němž jsou reprezentovány všechny politické strany i společenské organizace, možnost vyslovit své náměty a připomínky k vládnímu programu a že tyto návrhy a připomínky byly vzaty také při konečné redakci v úvahu.

Naše socialistická demokracie se vyznačuje tím, že volební program se po volbách také skutečně realizuje. Vládní program je proto programem rozvoje a životní jistoty. Zamyslíme-li se nad ním, pak přirozeně nemůžeme nezdůraznit jeho základní motivaci: náročný občan jako spotřebitel může realizovat své požadavky, bude-li uplatňovat stejnou náročnost vůči sobě jako výrobci a tvůrci hodnot, je to zdánlivě jednoduchá rovnice. Uvědomte si však, že její vyváženost se opírá nejen o práci jednotlivce, ale i o tvořivou organizátorskou práci, dobrý systém řízení, účinnou stimulaci výrobních kolektivů. To všechno pak je předpokladem rozvoje iniciativy pracujících. Právě ona představuje v socialismu hodnotu, která pomáhá bojovat se šablonou, pohodlností i sebeuspokojením. Vytvářet pro ni prostor, to je úkol nejenom státních a hospodářských orgánů, ale celé Národní fronty. Proto k předloženému programu federální vlády se i my - poslanci, členové Československé strany socialistické nejenom hlásíme, ale jsme rozhodnuti k jeho realizaci přispět co největší měrou. Budeme se přitom opírat o tradiční spolupráci s Klubem komunistických poslanců, jak o tom včera hovořil ve svém vystoupení soudruh Marko.

Soudružky a soudruzi poslanci, ve svém vystoupení bych se chtěl zabývat onou částí vládního prohlášení, která se dotýká legislativního procesu a upevňování socialistické zákonnosti. Tvorba socialistického práva, především pak tvorba zákonů, je úzce spjata se zabezpečováním všech důležitých úkolů budování rozvinuté socialistické společnosti. V dané etapě realizací úkolů, které vytyčil XVI. sjezd Komunistické strany Československa. Tvorba socialistického práva se uskutečňuje v nejužší součinnosti mezi federální vládou a Federálním shromážděním. To proto, že jako ve všech vyspělých společnostech přísluší zákonodárná iniciativa většinou právě vládě. I předložený vládní program naznačuje, ve kterých oblastech vláda pokládá za účelné a správné tuto iniciativu uplatnit. Jsou to oblasti, které i my, poslanci, považujeme za důležité a potřebné.

Současný stav našeho právního řádu nevyžaduje nějakou základní a rozsáhlou přestavbu. V tomto směru můžeme hovořit o jisté stabilitě právního řádu. Bylo by však chybou, kdybychom se domnívali, že stabilita znamená neměnnost. Naopak, socialistické právo musí velmi citlivě a včas reagovat na potřeby socialistické společnosti a vytvářet podmínky, aby nové vztahy, které vznikají, byly včas právem upraveny. Je tomu dnes například v oblasti hospodářského práva, které musí přispět k realizaci Souboru opatření ke zdokonalení soustavy plánovitého řízení. Socialistické právo může totiž tím lépe plnit své významné celospolečenské poslání, čím dokonaleji vyjadřuje dlouhodobé potřeby socialistické společnosti, dlouhodobé zájmy všech pracujících a na vědeckém základě stanovené cíle společenského rozvoje. To však vyžaduje, abychom naše socialistické právo dále zdokonalovali. Náš úkol nespatřujeme přitom v množství nových zákonných norem, ale v orientaci na potřebné zákonné úpravy a jejich kvalitní zvládnutí.

Rád bych v této souvislosti ocenil minulou spolupráci mezi Federálním shromážděním a federální vládou a její legislativní radou. Federální vláda předkládala Federálnímu shromáždění jak zásady zákonů, tak i paragrafované znění připravené, opřené o analýzu v dané oblasti právního řádu i společensko-ekonomický rozbor potřebné právní úpravy. Jsem přesvědčen, že tomu tak bude i v nadcházejícím období. Přáli bychom si však, aby zejména při projednávání zásad zákonů měli poslanci k jejich posouzení i projednání s voliči ještě více času. Vždyť právě projednávání zásad, ve kterých je obsažen vlastně věcný základ budoucí právní úpravy, umožňuje, aby se poslanec opřel o zkušenosti ze svého volebního obvodu a mohl vyjádřit k předloženým zákonům zasvěcené, životem prověřené náměty a připomínky. Budeme více času k projednání potřebovat i z toho důvodu, že se chceme ještě více opřít v oblastech jejich zájmů o názory společenských organizací, jakož i o zkušenosti vědy. Mimo to Federální shromáždění využívá ve svých stanoviscích i názory České a Slovenské národní rady. I jejich poslanci potřebují dostatek času, aby mohli tyto náměty projednat se svými voliči. Podobně je tomu přirozeně i při projednávání paragrafovaného znění zákonných osnov, i když v této fázi tvorby zákonů pracujeme již s texty, s nimiž se poslanci v předchozí fázi mohli seznámit.

Můžeme k potvrzení prospěšnosti takového postupu uvést řadu dobrých příkladů z uplynulého období. Mezi ně nepochybně patří i průzkum, který uskutečnili poslanci ústavně právních výborů a výborů pro sociální politiku k občanskému zákoníku, zákonu o rodině, trestnímu řádu a právní úpravě vztahů společensky nepřizpůsobivých občanů. Tento průzkum přinesl celou řadu poznatků, které byly využity při přípravě novelizace justičních zákonů. V nadcházejícím období bude účelné i z vlastní iniciativy výborů sněmoven věnovat ještě větší pozornost zkoumání působení a účinnosti některých zákonů v praxi. Naše podněty budou sloužit federální vládě jako náměty pro nezbytnost zákonných úprav.

Oblasti, které jsou upraveny přímo zákony, poskytují podle mého soudu v současné době vcelku dobrý přehled o platném právu. Je to mimo jiné dáno i tím, že zejména v posledních letech byla věnována ve spolupráci s federální vládou velká pozornost tomu, aby nové zákony jasně stanovily, jaké předpisy budou novými zákonnými normami rušeny.

Složitější situace je v oblasti prováděcích předpisů. Lze proto uvítat rozhodnutí legislativní rady federální vlády o zřízení zvláštních komisí, které se mají zabývat přezkoumáním prováděcích předpisů. Federální vláda bude mít naši plnou podporu ve svém úsilí, aby i v oblasti prováděcích předpisů bylo vyjasněno, které předpisy již ztratily svoji opodstatněnost, které je třeba zachovat a které je nutno nahradit novými, srozumitelnými a jasnými předpisy. Je to cesta, jak celý právní řád učinit ještě srozumitelnější a přehlednější. Bylo by ovšem chybou zůstat jen u tohoto jednorázového opatření. Bude nutno důsledně pokračovat v praxi, aby všechny důležité společenské vztahy, vztahy a kompetence orgánů i práva a povinnosti občanů a organizací byly co nejúplněji obsaženy v základních rysech, v zákonech. Stejně tak bude třeba i nadále pečovat o to, aby zákony poskytovaly pevný rámec pro vydávání prováděcích předpisů. Poslanci by pak měli mít možnost, aby se s těmito předpisy seznámili již při tvorbě zákonů.

Hovořím-li o otázkách tvorby práva, nemohu samozřejmě pominout ani otázku právního vědomí. Domnívám se, že i v této oblasti by mohlo být učiněno více. Jde o to, abychom vysvětlovali nejenom jednotlivé zákony, ale jde o to, abychom právní propagandou, která se musí stát záležitostí státních orgánů i společenských organizací, vedli naše občany k uvědomělému socialistickému občanství. To je nerozlučně spojeno s vědomím, že ve společnosti, v níž je odstraněno vykořisťování člověka člověkem a jsou vytvořeny skutečné předpoklady k občanské rovnosti, jsou občanská práva nerozlučně spjata i s plněním občanských povinností. Znalost těchto práv i povinností je nezbytným předpokladem uvědomělého přístupu občana k tomu, co od něj společnost požaduje. V tomto směru připadá značný úkol poslancům Federálního shromáždění i poslancům ostatních zastupitelských sborů. Není to však jenom jejich úkol. Bylo by účelné uvažovat, jak pro účinnější právní propagandu vytvořit širší základnu než d osud.

K nezastupitelným pravomocem Federálního shromáždění patří i povinnost dbát o upevňování socialistické zákonnosti, o úctu k právu. Federální shromáždění bude proto i nadále, opírajíc se o zprávy generálního prokurátora ČSSR a předsedy Nejvyššího soudu ČSSR, posuzovat, jak jsou zákony uváděny v život a jak jsou respektovány. Na základě těchto rozborů pak doporučovat vládě potřebná opatření.

Soudružky a soudruzi poslanci, jak patrno, čekají nás i v oblasti tvorby práva v nadcházejících letech nemalé úkoly. Jsem přesvědčen, že při vzájemné spolupráci Federálního shromáždění a federální vlády se podaří splnit ku prospěchu naší společnosti a jejího všestranného rozvoje i tyto úkoly. Dovolte, abych závěrem prohlásil, že poslanci - členové Československé strany socialistické - budou hlasovat pro schválení vládního programu a vyslovení důvěry vládě.

Předseda FS A. Indra: Děkuji poslanci Kučerovi. Slovo má poslanec Nejezchleb, připraví se poslanec Šimúth.

Místopředseda SL R. Nejezchleb: Vážený súdruh predseda, vážené súdružky a súdruhovia, v programovom vyhlásení vlády Československej socialistickej republiky, ktoré dnes prerokúvame, súdruh Štrougal nás oboznámil aj so zámermi federálnej vlády na medzinárodnom poli, ktoré sú, ako zdôraznil, nedeliteľne spojené s úlohami našej vnútornej politiky, ako aj s upevnením jednoty a sily socialistického spoločenstva.

Žijeme dnes v období zložitej medzinárodnej situácie. Zápas o ďalší rozvoj uvoľňovania napätia a jeho doplnenie vojenským tvorí v súčasnej etape medzinárodných vzťahov jednu z hlavných oblastí triedneho boja medzi socializmom a kapitalizmom. Prebieha v politickej, ekonomickej, ideologickej a vojenskej oblasti.

Európa z radu objektívnych príčin zaujíma v úsilí za politické a vojenské uvoľnenie kľúčové miesto. Západné hranice Československa, NDR a MĽR sú hranicami dvoch svetov - sveta socializmu a kapitalizmu. Táto realita rozdeleného sveta vystupuje do popredia práve na európskom kontinente. Európa je rozdelená nielen triedne, ale i vojensky. Je miestom, kde je koncentrovaná najväčšia vojenská sila obidvoch protikladných svetov. Stoja tu hlavné vojenské sily obrannej organizácie Varšavskej zmluvy a hlavné vojenské sily agresívneho Severoatlantického paktu.

Preto sa náš ľud s čoraz väčším znepokojením a obavami pozerá na súčasný medzinárodný vývoj. Stagnujú rokovania medzi krajinami s rozdielnym spoločenským systémom. Stále narastajú nebezpečné pokusy najreakčnejších imperialistických síl o zostrovanie medzinárodnej situácie.

Odhliadnuc od ich taktického manévrovania, už celkom jednoznačne priznávajú, že sú odhodlané uskutočniť pokus o zmenu pomeru síl vo svete za cenu ohrozovania základných záujmov národov a realizovať nerealizovateľné: urobiť z Washingtonu centrum rozhodovania o všetkých záležitostiach sveta, páku, ktorou by bolo možné obrátiť chod dejín. Celému svetu sa pokúšajú vnútiť svoju vlastnú hystériu, svoje nepravdy o takzvanom "sovietskom nebezpečenstve", o "sovietskej útočnosti", ktorou sa usilujú ospravedlniť zbrojnú horúčku, ktorú nezodpovedne organizujú pre všetkých, či lepšie povedané proti všetkým, proti celému ľudskému pokoleniu.

Pritom americká Snemovňa reprezentantov v minulých dňoch, po predchádzajúcom schválení v Senáte, dala súhlas k drastickým škrtom vo výdavkoch na sociálne programy v prospech najvyššieho vojenského rozpočtu v dejinách Spojených štátov. Poslanci schválili zníženie rozpočtu o 38,2 miliardy dolárov na budúci rozpočtový rok a o najmenej 145 miliárd dolárov v budúcich troch rokoch.

Hysterické prejavy o takzvanej "sovietskej hrozbe" sú hrubou urážkou Sovietskeho zväzu a jeho hrdinského ľudu, ktorý za cenu nesmiernych ľudských a materiálnych obetí vyšiel víťazne z vojny, ktorú rozpútali najreakčnejšie sily imperializmu. Jeho ľud, zjednotený okolo svojej komunistickej strany, osvedčil svoje socialistické vlastenectvo a preukázal prednosti socialistického zriadenia. Splnil i svoje internacionálne osloboditeľské poslanie, vrátil slobodu a nezávislosť mnohým národom Európy i národom našej vlasti a položil základy mieru, v ktorom žijeme na našom kontinente už 36 rokov.

Dnes, štyridsať rokov po prepadnutí prvej krajiny socializmu fašistickými hordami, jestvuje mohutné spoločenstvo socialistických krajín. Myšlienky socializmu a komunizmu víťazne postupujú vo svete. Upevňuje sa politická, ekonomická i vojenská sila nášho spoločenstva. Socializmus je svetovou spoločenskou sústavou a túto skutočnosť, aj keď sa imperialistické kruhy akokoľvek snažia ju spochybniť, už nik nemôže zvrátiť.

Proti hazardérskemu postupu agresívnych imperialistických síl postavil Sovietsky zväz pokojnú, rozvážnu politiku. Predložil po četné konkrétne návrhy na mierové riešenie krízových situácií, na odzbrojenie, na upevnenie dôvery a medzinárodnej bezpečnosti.

Mierová ofenzíva Sovietskeho zväzu stále pokračuje. Svedčí o tom nový významný krok Najvyššieho sovietu ZSSR, ktorý vyzval všetky parlamenty, všetky národy sveta, aby sa dôrazne vyslovili prerokovanie, ktorého cieľom by bolo zabrániť ďalšiemu kolu v raketovom a nukleárnom vyzbrojovaní.

Súčasný zbrojný stav vo svete je hrozný. Je v ňom okolo 60 tisíc nukleárnych zbraní. Ich ničivosť zodpovedá jednému a štvrť miliónu hirošimských bômb. To znamená, že na každého obyvateľa zemegule pripadá zhruba štyri tony výbušnín. Pri tom zbrane nie sú rovnomerne rozložené. Ich najväčšie sústredenie je na severnej pologuli, kde na každé miliónové mesto pripadá zhruba ničivá sila dvoch tisíc takých bômb, ktoré v auguste roku 1945 zničili japonské mestá Hirošimu a Nagasaki.

Preto právom na zasadaní Najvyššieho sovietu súdruh Leonid Brežnev s plnou naliehavosťou zdôraznil: ". . . teraz, ešte dnes, treba urobiť všetko, aby boli zastavení stúpenci neobmedzeného zbrojenia a vojnových dobrodružstiev. Treba urobiť všetko, aby bolo zabezpečené právo ľudu na život."

Výzva je znova potvrdením hlavného cieľa sovietskej zahraničnej politiky, ktorým je zachovanie mieru. Program mieru vypracovaný XXIV. a XXV. zjazdom Komunistickej strany ZSSR, ktorého pokračovaním sú mierové iniciatívy XXVI. zjazdu sovietskych komunistov, je tomuto úsiliu základom i osou.

Výzva Najvyššieho sovietu vyjadruje tiež hlboké cítenie a túžby nášho ľudu. Preto sme ju na našom zasadnutí včera tak úprimne privítali a plne sa s ňou stotožnili. Svojou aktívnou podporou chce náš ľud naplňovať činorodú prácu i v našom každodennom živote v snahe zabezpečiť si pokojný a šťastný život i v budúcnosti. I do Federálneho zhromaždenia dostávame každodenne stanoviská našich pracujúcich z našich závodov, miest, pracovísk. I v mojom volebnom okrese, v popradskom, je tomu tak. A práve tak je to aj v závodoch, družstvách, úradoch, i na ostatných pracoviskách. V nedeľu na okresných slávnostiach mieru a československo-sovietskeho priateľstva sa k nej prihlásilo viac ako 6000 účastníkov.