Na svých druhých schůzích 30. června
projednala obě předsednictva sněmoven návrh
dokumentu "Úkoly Federálního shromáždě
- ní po XVI. sjezdu Komunistické strany Československa",
návrh plánu hlavních úkolů
Federálního shromáždění
a jeho orgánů ve druhém pololetí 1981,
stejně jako odborné průpravy poslanců
Federálního shromáždění
ve IV. volebním období.
Výbory sněmoven se sešly v minulém týdnu
na samostatných schůzích, aby zvolily místopředsedy
a ověřovatele výborů. Na společných
schůzích projednaly zejména svou přípravu
na dnešní schůzi sněmoven a vyslechly
informace o poznatcích a zkušenostech z práce
výboru ve III. volebním období, a o zaměření
své činnosti do konce roku 1981.
Má někdo z poslanců k přednesené
zprávě dotaz nebo připomínku? (Nikdo
se nehlásil.)
Soudružky poslankyně, soudruzi poslanci, podle zjištění
je v zasedací síni přítomno: 183 poslanci
Sněmovny lidu, 71 poslanec Sněmovny národů
zvolený v České socialistické republice
a 71 poslanec Sněmovny národů zvolený
ve Slovenské socialistické republice.
Obě sněmovny jsou podle článku 40
ústavního zákona o československé
federaci usnášení schopné.
Předsednictvo Federálního shromáždění,
zplnomocněné podle § 58 odstavce 2 písmeno
b) zákona o jednacím řádu Federálního
shromáždění, svolalo druhou společnou
schůzi Sněmovny lidu a Sněmovny národů
a navrhuje projednat jediný bod pořadu "Programové
prohlášení vlády Československé
socialistické republiky.
Návrh se předkládá v souladu s článkem
69 ústavního zákona o československé
federaci, který stanoví:
"Vláda Československé socialistické
republiky je povinna po svém jmenování předstoupit
před Federální shromáždění
na jeho nejbližší schůzi, předložit
mu svůj program a požádat je o vyslovení
důvěry."
Má někdo z vás doplňující
návrh nebo připomínku k návrhu předsednictva
Federálního shromáždění?
(Nikdo se nehlásil.)
Můžeme tedy o návrhu hlasovat.
Nejdříve prosím o hlasování
poslance Sněmovny lidu.
Kdo souhlasí s návrhem předsednictva Federálního
shromáždění na konání
společné schůze sněmoven s navrženým
pořadem? (Hlasuje se.)
Je někdo proti? (Nikdo.)
Zdržel se někdo hlasování? (Nikdo.)
Sněmovna lidu jednomyslně souhlasí s návrhem
předsednictva Federálního shromáždění.
Nyní prosím o hlasování poslance Sněmovny
národů.
Kdo z nich souhlasí s návrhem předsednictva
Federálního shromáždění
na konání společné schůze sněmoven
s navrženým pořadem? (Hlasuje se.) Děkuji.
Je někdo proti? (Nikdo.)
Zdržel se někdo hlasování? (Nikdo.)
I Sněmovna národů vyslovila souhlas jednomyslně.
Konstatuji, že obě sněmovny vyslovily souhlas
s navrženým pořadem a s jeho projednáváním
na společné schůzi.
Podle schváleného pořadu nyní projednáme
Programová prohlášení vlády
Československé socialistické republiky podle
článku 69 ústavního zákona
o československé federaci.
Prosím předsedu federální vlády
s. Lubomíra Štrougala, aby se ujal slova.
Předseda vlády ČSSR L. Štrougal:
Vážený soudruhu generální tajemníku
ústředního výboru Komunistické
strany Československa a prezidente republiky, vážený
soudruhu předsedo Federálního shromáždění,
soudružky a soudruzi poslanci, vážení
hosté! Předstupuji před vás, poslance
nejvyššího zákonodárného
sboru této země, abych z pověření
vlády Československé socialistické
republiky požádal o důvěru a podporu
při plnění jejích ústavních
povinností. Zároveň vám předkládám
k posouzení návrh programu činnosti vlády
pro příští období, který
vychází ze závěrů XVI. sjezdu
KSČ. Tato usnesení přijali se souhlasem naši
občané, ostatní politické strany,
orgány a organizace Národní fronty, což
svědčí o tom, že odpovídají
potřebám současné etapy výstavby
rozvinuté socialistické společnosti, základním
zájmům dělnické třídy,
družstevních rolníků a inteligence.
Potvrdily to v plném rozsahu i nedávné volby
do zákonodárných sborů a národních
výborů všech stupňů, v nichž
náš lid znovu vyjádřil svou důvěru
a podporu politice Komunistické strany Československa
a Národní fronty. Je to politika, která usiluje
o šťastný a spokojený život našeho
lidu a je vedena snahou přispět co největším
podílem k dějinnému zápasu, který
po boku Sovětského svazu a ostatních zemí
našeho společenství vedeme za upevnění
míru, za plnou spolupráci mezi národy.
Program své činnosti vláda opírá
o dobré výsledky našeho společného
snažení, o to, co se podařilo vykonat v minulém
období zásluhou uvědomělého
přístupu a obětavé práce dělníků,
rolníků a ostatních pracujících.
Opírá se o nesporný pokrok v národním
hospodářství, životní úrovni,
ve vědě, kultuře a umění. Střízlivě
oceňuje možnosti a vychází i z problémů
a nedostatků, které se projevily v jednotlivých
oblastech společenského života.
Naším cílem je a zůstává
blaho a štěstí člověka. Proto
na základě výsledků, jichž dosáhneme
v rozvoji ekonomiky a její efektivnosti, budeme pokračovat
ve zdokonalování podmínek pro všestranný
rozvoj osobnosti člověka, pro jeho spokojený
život v práci i odpočinku, pro co nejplnější
uplatnění jeho lidské důstojnosti
v podmínkách stále se prohlubující
socialistické demokracie. Budeme pokračovat ve vytváření
a upevňování nových hodnot, nových
vztahů mezi lidmi, jaké představuje socialistický
způsob života.
Soudružky a soudruzi poslanci, v širokém spektru
ústavních povinností federální
vlády bude i napříště zaujímat
nejdůležitější místo řízení
národního hospodářství.
Obsahové zaměření naší
činnosti vychází z Hlavních směrů
hospodářského a sociálního
rozvoje Československé socialistické republiky
na léta 1981-1985. Tento dokument určuje, co musíme
v této oblasti učinit, abychom v souladu s podmínkami
dané historické etapy a našimi reálnými
možnostmi úspěšně pokročili
ve výstavbě rozvinuté socialistické
společnosti.
Řídící a koordinační
činnost federální vlády zaměříme
především k prosazení podstatných
změn ve způsobu celkového hospodaření,
k převedení našeho hospodářství
na dráhu intenzívního rozvoje, k tomu, abychom
ve výrobě a v každé jiné činnosti
dosahovali maximálních výsledků s
co nejnižšími náklady.
Půjde nám o to, abychom ze surovinových,
materiálových, palivoenergetických a finančních
zdrojů, které budeme mít k dispozici, vyrobili
co nejvíce kvalitní a žádoucí
produkce, abychom je tedy co nejlépe zhodnocovali. Půjde
nám také o to, abychom mnohem lépe využívali
stávající výrobní potenciál,
abychom investovali účelně a hospodárně
tak, aby každá vložená koruna přinesla
co největší efekt. A v neposlední řadě
nám jde také o to, abychom lépe hospodařili
s lidskou prací a zvyšovali její účinnost.
Na XVI. sjezdu strany zdůraznil generální
tajemník s. Gustáv Husák, že "určujícím
činitelem intenzifikace a nejmocnějším
zdrojem růstu produktivity společenské práce
je věda a technický pokrok".
Federální vláda spolu s vládami republik
bude proto důsledně usilovat, abychom výsledků
vědeckotechnického pokroku využívali
v mnohem větším rozsahu a podstatně
rychleji.
Především se musí stát hlavním
činitelem vyššího zhodnocování
surovin, paliv a energie i všech ostatních materiálů.
Očekáváme, že přispěje
významným podílem ke splnění
státních racionalizačních programů,
jejichž cílem je uspořit v této pětiletce
nejméně 12 miliónů tun měrného
paliva a dosáhnout relativní úspory kovů
v rozsahu 4,5-5 % ročně. Stejně tak musí
vědeckotechnický pokrok přispět k
úsporám a vyššímu zhodnocování
ropy a ropných výrobků, k čemuž
v současné době připravujeme komplexní
program. Zároveň propracováváme i
návrhy na lepší využívání
druhotných surovin.
Vědeckotechnický pokrok se musí projevit
v celkovém zvýšení technické
a technologické úrovně výroby, v rychlejší
inovaci výrobků, v podstatném zvýšení
jejich technické úrovně a celkové
kvality. Jsme si vědomi nedostatků, které
zde existují. Řada z nich má svůj
původ v málo účinné řídící
práci vedoucích štábů podniků,
výrobních hospodářských jednotek
i příslušných ministerstev a také
v neuspokojivé pracovní a technologické kázni.
V tomto směru musí ministerstva pružněji
a energičtěji zjednávat nápravu.
V zájmu účinnějšího uplatňování
výsledků vědy a techniky bude federální
vláda nadále urychlovat rozvoj elektroniky, a zejména
pak mikroelektroniky. Současně s tím budeme
vytvářet předpoklady pro jejich uplatnění
v ostatních odvětvích výrobní
i nevýrobní sféry, hlavně v průmyslu
a především ve strojírenství.
Podporovat budeme rovněž rozvoj a výraznější
uplatnění poznatků moderní biochemie
a biologie jak v chemickém a farmaceutickém průmyslu,
tak i v zemědělské výrobě a
v potravinářském průmyslu.
Plné využití vědeckotechnického
pokroku vyžaduje, aby plánovací orgány,
odvětvová ministerstva a zejména pak ministerstvo
pro technický a investiční rozvoj, zlepšily
v tomto ohledu řízení zejména našeho
tvůrčího potenciálu, koncentrovaly
síly výzkumu a vývoje na hlavní obory
a vybrané problémy a vytvořily podmínky
pro podstatné zkrácení doby nutné
k přeměně myšlenky ve výrobní
praxi.
V této souvislosti je nutné v součinnosti
s odborovými orgány materiálně i morálně
podněcovat iniciativu a vůbec docenit společenský
význam i úlohu konstruktérů, projektantů
a technologů, kteří mají v procesu
přípravy a realizace nové techniky nezastupitelné
místo.
Jsme přesvědčeni, že k výraznějšímu
uplatnění vědy a technického pokroku
účinně přispěje i Československá
akademie věd a její základní výzkum
v oblasti přírodních, technických
a společenských věd. Žádoucí
výsledky očekáváme zvláště
od vybraných cílových projektů elektronizace,
kybernetizace, robotiky, biochemie a dalších programů,
které by měly přispět k celkovému
rozvoji výrobních sil, k intelektualizaci práce,
k dalšímu pokroku v zemědělství,
potravinářském a farmaceutickém průmyslu
i v medicíně. Od společenských věd
pak vyžadujeme, aby tvůrčím způsobem
přispěly k hlubšímu a principiálnějšímu
objasňování problémů a působení
objektivních zákonitostí etapy výstavby
rozvinutého socialismu v naší zemi.
Jsme si vědomi, že k urychlení vědeckotechnického
pokroku v rozhodujících oblastech hospodářského
a sociálního rozvoje naše vlastní síly
nestačí. Budeme je proto násobit cílevědomým
prohlubováním mezinárodní spolupráce,
zvláště pak spolupráce se Sovětským
svazem.
Požadavkům vědeckotechnického rozvoje
a růstu celkové efektivnosti podřizujeme
v sedmé pětiletce i investiční politiku.
Naše záměry vycházejí jak z nutnosti
lépe hospodařit s tím, co máme, tak
z reálných možností vnitřního
užití národního důchodu. XVI.
sjezd KSČ podrobil mj. i tuto oblast ostré kritice.
Při koncipování pětiletky se snažíme
vyvarovat přílišné napjatosti investičního
plánu. Výsledky dosavadních prací
ukazují, že budeme moci na investiční
výstavbu vynaložit v podstatě stejný
objem prostředků jako v předcházejícím
období.
Proto hodlá federální vláda energicky
prosazovat lepší využívání
základních fondů, zvyšování
jejich účinnosti, zkracování lhůt
při uvádění nových kapacit
do provozu, zvyšování koeficientu směnnosti
práce strojů a mechanismů i rychlejší
obměnu zastaralé techniky.
Považujeme to za zásadní otázku, neboť
dosavadní způsob hospodaření vyvolával
- a tyto tendence bohužel dále přetrvávají
- stálý a neúnosný tlak na nové
investice. První zkušenosti ukazují, že
nová opatření, zejména ukazatele rentability
výrobních fondů a posílení
chozrasčotu na úseku investic, začínají
přece jen někde pozvolna působit. I v tomto
případě bude federální vláda
v součinnosti s vládami republik průběžně
hodnotit získané zkušenosti a vyvozovat z nich
odpovídající závěry.
Vysoký stupeň rozestavěnosti, která
koncem roku 1980 dosáhla téměř 30
tis. staveb, z toho více než 7500 akcí s rozpočtovými
náklady nad 2 mil. Kčs, vyžaduje přísněji
regulovat zahajování nové investiční
výstavby. To je také důvod, proč rozsah
zahajování nových investic bude zhruba o
20 % nižní než v minulé pětiletce.
Naším záměrem je důsledněji
koncentrovat síly a prostředky na dokončování
staveb a tak rychleji odstranit dlouhodobě trvající
vysokou rozestavěnost.
S novými rozvojovými investicemi bude vláda
souhlasit jen tehdy, bude-li vyjasněna jejich koncepce
a budou-li odpovídat stanoveným kritériím
efektivnosti.
Vláda je si vědoma, že jde o velmi obtížný
úkol, neboť vedle nutných potřeb výroby,
kde budeme dále hledat možnosti jejího dalšího
rozšiřování cestou rekonstrukcí
a modernizací, bude nutno zabezpečovat i nejnaléhavější
potřeby nevýrobní sféry včetně
prostředků na stabilizaci a zlepšení
životního prostředí.
Soudružky a soudruzi, za jednu z nejdůležitějších
podmínek splnění hospodářského
a sociálního programu XVI. sjezdu považujeme
prohloubení naší účasti v mezinárodní
dělbě práce, především
pak v socialistické ekonomické integraci. Klíčovým
úkolem v tomto směru je podstatně zvýšit
naši exportní schopnost. To ovšem předpokládá
uskutečnit takové změny ve výrobě,
které budou v souladu s potřebami zahraničních
odběratelů a povedou ke zvýšení
užitných vlastností vyvážených
výrobků. K tomu, abychom dosahovali optimálních
cen a výhodných platebních podmínek,
musíme také zlepšit i komerční
činnost.
V souladu se závěry sjezdu bude federální
vláda vyvíjet úsilí o zdokonalování
koordinace národohospodářských plánů
s členskými státy Rady vzájemné
hospodářské pomoci a o zvýšení
účinnosti všech dalších forem spolupráce
v oblasti plánování. Budeme se aktivně
podílet na dlouhodobých cílových programech,
které významně ovlivňují strukturu
výroby v jednotlivých zemích a předurčí
vzájemně výhodný rozvoj směny
zboží na delší perspektivu.
V mezinárodní specializaci a kooperaci jsme dosáhli
určitých výsledků. Lze říci,
že podíl produkce, která je výsledkem
těchto forem spolupráce, činí v našem
celkovém vývozu do států Rady vzájemné
hospodářské pomoci více než jednu
třetinu.
Ve snaze dále pokročit v rozvoji mezinárodní
specializace a kooperace výroby bude pro nás rozhodující
realizace dlouhodobého programu specializace a kooperace
výroby se Sovětským svazem do roku 1990.
V souvislosti s pracemi na delší perspektivě
národního hospodářství budou
zpracovány hlavní směry naší
účasti v rozvoji socialistické ekonomické
integrace i s dalšími zeměmi našeho společenství.
Československo se rovněž aktivně účastní
rozpracování návrhů a podnětů,
které k dalšímu zdokonalení činnosti
Rady vzájemné hospodářské pomoci
přednesl na XXVI. sjezdu sovětských komunistů
generální tajemník jejího ústředního
výboru s. L. I. Brežněv.
Stále větší význam mají
naše ekonomické vztahy s rozvojovými zeměmi.
Proto se budeme snažit o jejich další rozšíření
na dlouhodobé a vzájemně výhodné
základně a o uplatňování vyšších
forem spolupráce.