Úterý 23. října 1984

Předseda FS A. Indra: Soudruhu předsedo, dovolíš?

Předseda SL V. David: Prosím. Slovo má předseda Federálního shromáždění s. Indra.

Předseda FS A. Indra: Doplňující otázka: Plní experimentující podniky své vývozní a dovozní úkoly lépe a efektivněji než ostatní? To je podstata otázky, jak jsem jí rozuměl.

Ministr financí ČSSR L. Lér: V řadě případů ano. Například podniky FMVS, které experimentují, vyvážejí při lepším vztahu zahraničních cen a vnitřních cen než ty co neexperimentují. Máme to spočítáno na 111,2 bodu u experimentujících, proti 83,2 rozdílového ukazatele u neexperimentujících.

Podniky FMHTS, které experimentují, například Sigma a další dosahují 89,4, a ty, co neexperimentují 86,5 rozdílového ukazatele. Není tomu tak u jiných ministerstev, kde musí ještě vypomáhat státní rozpočet, např. u FMEP.

Protože jsou určité výrobní struktury a určité poměry ve světových cenách, musíme vývoj sledovat v delších řadách, a teprve s odstupem času můžeme hodnotit jejich vývoj.

Nemůžeme dělat závěry za 6 měsíců. Ted například prodáváme v zahraničí více automobilů. A je zde uplatněn experiment. Je to již vliv experimentu? Spolu s podnikovým ředitelem v Mladé Boleslavi i s ředitelem Motokovu musíme vyhodnotit, co je vlivem experimentu a co je vlivem situace na zahraničním trhu.

Důležité však je - a to mohu dokladovat, a to také předložíme vládě - že výroba se nestará jenom o to, vyrobit a vyskladnit, ale stále více jí zajímá vyrobit a prodat. To znamená uspokojit konečné užití.

Výroba musí žít podle zákazníka, podle toho, jak to na trhu skutečně chodí. A zahraniční obchod musí být tím iniciátorem, který výrobě řekne - takhle to musí být, jinak to od tebe neberu.

A s tím souvisí otázka zásob, jako velmi vážný indikátor ekonomické kalkulace, ekonomického vývoje. 8. pětiletka bude ve Federálním shromáždění ČSSR projednávána, nechci proto předbíhat. Platí však zhruba následující parametr: jestliže vzroste národní důchod o 3,5 %, tak užití vzroste o 2,5 %. Jedno procento musí být určeno na platební rovnováhu státu.

Co půjde z těchto 2,5 % navíc do zásob, o to méně půjde do osobní spotřeby, do ekologie, do životního prostředí, do investic. To znamená, že zásoby musíme minimalizovat. A k tomu právě experimenty slouží. Fakta, která jsou k dispozici za 1-1,5 roku nejsou ještě přesvědčující, nejsou definitivní, jsou spíše statistická. My se s nimi nemůžeme, soudruhu předsedo, soudružky a soudruzi, spokojit. Ale řekl bych, že výsledky jsou nadějné v tom směru, že se výroba bude více starat o odbyt. Ale jakými cestami, jakou formou, to zde zatím nechceme říkat, k tomu musíme dát předložit fakta a říci, jak to kde konkrétně vychází.

Tolik, soudruhu předsedo, k této otázce.

Předseda SL V. David: Děkuji ministru financí ČSSR s. Lérovi. Ptám se poslance Komárka, zda souhlasí s odpovědí ministra Léra.

Poslanec J. Komárek: Ano.

Předseda SL V. David: O slovo se dále přihlásil ministr zemědělství a výživy ČSSR s. Toman, aby odpověděl na otázku poslance Kratochvíla. Dávám mu slovo.

Ministr zemědělství a výživy ČSSR M. Toman: Vážený soudruhu předsedo, vážené soudružky a soudruzi poslanci, vážení hosté, dovolte, abych odpověděl na otázku, kterou mi položil poslanec Kratochvíl, v níž žádal, abych řekl, jaké máme zkušenosti s řešením snižování ztrát při sklizni, a jak je zabezpečeno bezztrátové skladování letošní úrody.

Otázka snižování ztrát je v pozornosti všech řídících orgánů a také i v souladu s usnesením XVI. sjezdu KSČ rozpracovaným 4. zasedáním ÚV KSČ, se dostala i do úkolů 7. pětiletky a je tedy plánovitě a systémově řešena.

Především ve dvou směrech. První je ve vytvoření soustavových předpokladů, abychom mohli ztráty postupně odstraňovat. To znamená další dobudování zařízení a výrobu strojů s takovými parametry, které by ztráty snižovaly, nebo měly lepší výsledky než dosavadní.

Ve druhé oblasti je to především upevňování technologické disciplíny a zvyšování odpovědnosti při hospodaření se všemi zdroji a hodnotami v našich zemědělských podnicích, tedy problém pozitivního působení lidí na proces výroby.

Je možno říci, že za uplynulá 4 léta se nám podařilo dosáhnout dílčích výsledků, i když v zemědělství povětrnostní podmínky často naše záměry a představy korigují.

V oblasti systémových opatření byla v této pětiletce provedena řada opatření. Nechtěl bych všechny uvádět, pouze některé. Především si myslíme, že v oblasti skladování obilí bylo dosaženo pozitivních výsledků, i když po letošní sklizni se ukazuje nutnost - chceme-li vytvářet další rezervy - tuto oblast dále posilovat, a to zejména v centrálních zdrojích. Sklizeň v podhorských oblastech ukázala, že nemáme všude skladovací kapacity správně rozmístěny. Výroba obilovin v podhorských oblastech se zvýšila a ukázalo se, že nám tam skladovací kapacity chybí, zejména pro rychlý odběr zrna, v podzimních dnech, když už je vlhko a kdy je musíme dosoušet.

Domnívám se, že nové kapacity odpovídají svými parametry i z hlediska ztrát. Pohybují se zhruba okolo 1 %. Osobně se domnívám, že k nižším ztrátám, které přispěly k lepším výsledkům ve sklizni obilovin, přispělo mnoho faktorů, zejména hmotná zainteresovanost, lepší organizace práce i příznivé počasí, které v té etapě bylo. Na druhé straně se ukázalo, že nemůžeme trvat na tom, abychom stanovili jednu technologii pro všechny oblasti. Je třeba stanovit ještě jinou technologii pro podhorské oblasti, kde je nebezpečí, že nám obilí nedozraje, a kde v dané etapě nejsme schopni ho sklidit se ztrátami odpovídajícími technice, kterou používáme. Konkrétně mám na mysli využití sklizně ploch obilovin k jiným účelům v přepočtu na zrno, zejména pro skot. Domnívám se, že je to oblast, kde už jsme dosáhli lepších výsledků než v ostatních.

Za velmi slabou oblast a vážný problém považujeme otázku cukrovky. Soudruh Kratochvíl to ve svém vystoupení také uváděl. Chtěl bych dát odečet toho, na co se mě ptal poslanec Říman 11. 10. minulého roku, kdy mi položil otázku, co se s. ministrem Bahylem uděláme k zlepšení techniky pro pěstování cukrovky.

Na základě opatření přijatých v letošním roce jsme provedli úpravu 538 sklizňových strojů pro cukrovku, z toho bylo 265 menších úprav a zhruba 273 větších. Úpravy spočívají v tom, že se upravují vyorávací zařízení s cílem snížit ztráty při sklizni, které byly neúměrně vysoké a přesahovaly logiku a přijatelnou míru. Podařilo se nám upravit 40 % sklízečů "KS 6", které používáme v ČSSR.

Spolu s tím bylo vyrobeno 20 ověřovacích čelných sklízečů v Agrostroji Jičín, které ověřujeme pro rozhodnutí, zda půjdeme cestou nákupu licence nebo vlastního vývoje. Současně se vyrobilo a to je třeba vysoce ocenit - 70 čelních sklízečů v režii zemědělských podniků spolu s STS pod garancí cukrovarnického průmyslu, takže máme k dispozici asi 135 strojů, které využíváme jako moderní a výkonnou techniku. Výsledky se zatím ukázaly poměrně dobré, i když velice rozdílné. Z počátku sklizně, kdy bylo vlhko, jsme měli ztráty značné. Uvedu je zcela otevřeně s prosbou, aby nebyly publikovány. Ztráty se pohybovaly v prvních dnech měsíce října okolo 20 % se značným podílem volné hlíny. V současné době ztráty klesly na řád kolem 12-16 % u ověřovacích strojů. Ukazuje se, že některé úpravy mají progresivnější charakter.

Připravujeme se spolu se s. ministrem Bahylem na to, že do konce roku bude s konečnou platností rozhodnuto, který stroj a která technologie se budou v Československu vyrábět. To znamená, že ztráty pak budou zhruba poloviční.

Druhá otázka je oblast brambor. Chtěl bych říci, že u brambor přistupujeme ke kvalitativně novému systému respektive technologii celkové sklizně. Je ještě řada problémů v pěstování, které dnes nechci rozvádět.

Spíše mi jde o otázku sklizně. Zásadně musíme přehodnotit celý přístup, který jsme až dosud volili. V parciální části čtyř let sedmé pětiletky vybudujeme pro 185 tisíc tun brambor skladovací kapacity, ale ukazuje se, že je to do budoucna málo. Musíme všechny brambory po sklizni co nejrychleji uskladnit, moc s nimi nepracovat a postupně je třídit a dodávat pro konzum, ke zpracování atd. To ukazuje, že musíme založit nový program skladování brambor, který by zajistil celou potřebu pro sféru konzumní spotřeby, ale i pro malou část, která zbyde jako odpad pro technologické, technické či účelové zpracování po vytřídění.

Tady bych chtěl říci, že v tom je nebezpečí ztrát letošního roku zcela otevřené. Budeme muset zejména v bramborářských oblastech skladovat značnou část brambor v krechtech. Myslím si, že bylo dobrým opatřením, že jsme řekli, že nemůžeme odebrat více brambor, než na kolik byly uzavřeny smlouvy, a že se začalo včas s krechtováním. Na druhé straně je ale velké riziko jak brambory v krechtech přezimují. To je otázka, ke které musíme nově přistoupit a které musí být věnována péče v zemědělských podnicích.

Dalším problémem, který v současné době řešíme - řekl bych, že za významné pomoci soustavových opatření pro sedmou pětiletku - je zavedení a využití zvláštních investic pro snižování ztrát. Všichni soudruzi poslanci a poslankyně by mi potvrdili (i na plénu ÚV KSČ to zaznělo), že to byla významná a rozumná pomoc. V čem? Především v tom, že budujeme nové kapacity silážních jam a polních hnojišť. Řeknu jen několik čísel. Nechtěl bych, aby to vyznělo tak, že jsme vyčerpali všechny možnosti, protože potřeba je daleko vyšší. Polních hnojišť jsme vybudovali 2,75 mil. metrů kubických. To je jen menší polovina potřeby. Musíme tedy pokračovat dále.

Pokud jde o silážní prostory, vybudovali jsme za 4 roky asi 4,5 mil. metrů kubických (to je včetně očekávané skutečnosti letošního roku). To znamená, že proti dvěma miliónům metrů kubických, které jsme měli v 6. pětiletce spolu se seníky, kterých jsme vybudovali za první tři roky sedmé pětiletky zhruba 4 mil. kubických metrů (v počtu 650 seníků), je to proti 111 seníkům za celou 6. pětiletku šestinásobné množství. Můžeme odpovědně prohlásit - jestliže živočišná výroba z hlediska racionalizace a intenzifikace přináší své pozitivní výsledky, pak je to přímý odraz snížení ztrát a co hlavně - zvýšení kvality objemové píce, kterou náš skot dostává.

Já si myslím, že je to cesta správná a že je to dobrá základna, abychom 3500 litrů, které letos dosáhneme v dojivosti, mohli každým rokem zvyšovat.

Jsme ovšem na cestě, která teprve začíná. Musíme celou tuto oblast dále podporovat. Otevřeně bych chtěl zdůraznit, že nebudeme dále budovat jiné kapacity než takové, které budou především souviset se zmírňováním ztrát jak v zemědělské, tak v potravinářské výrobě. To je pro nás nejefektivnější cesta jak omezené prostředky, které máme, solidně zhodnocovat.

Chtěl bych říci, že i při těchto systémových a technických opatřeních, které přijímáme v resortu za velké pomoci stranických orgánů, naší vlády, SPK a dalších průřezových orgánů, nechceme zapomenout, že technika je v rukou lidí. Chceme lidský faktor (to špatně zní) vést k tomu, aby se zvýšila úroveň ovládání nových mechanismů. Na co se zaměřujeme? Jak jistě víte, dnes výrazně působí na úroveň ztrát seřizovače při sklizni obilí. Nepůjde již ani o to, aby STS sklízely, ale především seřizovaly kombajny, abychom dosahovali co nejmenších ztrát. Chceme dále prohloubit vazbu v odměňování na konkrétní ztráty a výkony jednotlivých strojů.

V posledních dvou letech se daří organizovat dosběr. Celá léta kolem toho byly diskuse. Myslím, že je to správná cesta. A i když dáme za jeden cent sebrané cukrovky 28 Kčs, společnosti i zemědělskému podniku se to vyplatí.

U cukrovky jsme se pokusili v posledních dvou letech diferencovat sklizeň. Nebude to jen otázka toho, jaké mechanismy máme, ale musíme začít sklizeň organizovat diferencovaně a plynule. To znamená, že se platí za předčasnější zahájení sklizně umožňující začít dříve cukrovarnickou kampaň. Určité zvýhodnění je u nakupované cukrovky dodávané podle sjednaného harmonogramu. Zdá se, že po zkušenostech z loňského roku v letošním roce začíná se nákup rozbíhat dobře, že cukrovary nebudou mít tak velké skládky, a tudíž nebude docházet ke zbytečným ztrátám.

To jsou otázky systémové. Musíme vést lidi k odpovědnosti, za kvalitní ovládání strojů, vyžadovat a kontrolovat jejich práci, abychom výkonnou techniku v našem zemědělství kvalifikovaně a efektivně využívali.

Chtěl bych říci, že v tomto směru nám pomáhá mnoho činitelů, a to v nemalé míře - např. Reflektor mladých. Máme řadu nepořádníků například v tom, že když se zavedly plachty při dopravě obilí, někteří je nepoužívají. Je to pak ostuda, když absolvujeme takovou zatáčku nebo kousek cesty, kde je vytroušené obilí, kdy takový lajdák zkazil dobré jméno ostatním. Proto spolu se SSM organizujeme kontroly, s Veřejnou bezpečností pořádáme uvědomovací, ale i represívní akce.

Považujeme celou oblast omezování ztrát za jednu z hlavních cest i do budoucna. Proto nechceme dělat nic provizorně a chceme i při omezených prostředcích vkládat je do opatření sledujících tento účel.

Chtěl bych vás poprosit o podporu této linie. V řadě případů by podniky chtěly stavět nové objekty, ale není účelné stavět a zvyšovat výrobu, když následně produkci nedokážeme zhodnotit. Musíme jít touto cestou, stejně tak u ovoce, zeleniny a ostatních věcí.

Chtěl bych závěrem poděkovat národním výborům, organizacím NF, školám, armádě i všem občanům, kteří vydatně pomohli v podzimních pracích. Rád bych vyslovil přesvědčení, že nezůstane ani jedna řepa, ani jeden brambor - ať je využit jakkoliv - na našich polích. To bude nejlepší příspěvek k úsilí i k vysvětlení dotazu, na který jsem dnes odpovídal. Děkuji za pozornost. (Potlesk.)

Předseda SL V. David: Děkuji ministrovi zemědělství a výživy ČSSR s. Tomanovi za odpověď. Ptám se poslance Kratochvíla, zda s odpovědí souhlasí.

Poslanec V. Kratochvíl: Ano.

Předseda SL V. David: O slovo se přihlásil místopředseda vlády a předseda SPK s. Potáč. Dávám mu slovo.

Místopředseda vlády ČSSR, předseda SPK S. Potáč: Soudružky a soudruzi, blíží se závěr schůze, tak bych nechtěl zdržovat, protože program byl plánován do 16. 00 hod.

Myslím, že jistě řeknu za vás za všechny i za nás, co jsme zde přítomni, že program, který předsednictvo dalo na 4. schůzi Sněmovny lidu, byl správný, účelný a potřebný. Myslím, že byl i aktuální. Jsme v současné době v přípravě státního plánu na poslední rok sedmé pětiletky a připravuje se návrh 8. pětiletky. Koncepce obou plánů jsou výrazně postaveny na intenzifikačních faktorech. Počítáme se 4 intenzifikačními faktory:

- vědeckotechnický rozvoj

- strukturální změny (čili odchod od energeticky, surovinově a materiálově náročných výrob)

- zapojení do mezinárodní dělby práce, především do socialistické ekonomické integrace, specializace a kooperace

Související odkazy



Přihlásit/registrovat se do ISP