Předseda FS A. Indra: Soudruhu předsedo,
dovolíš?
Předseda SL V. David: Prosím. Slovo má
předseda Federálního shromáždění
s. Indra.
Předseda FS A. Indra: Doplňující
otázka: Plní experimentující podniky
své vývozní a dovozní úkoly
lépe a efektivněji než ostatní? To je
podstata otázky, jak jsem jí rozuměl.
Ministr financí ČSSR L. Lér: V řadě
případů ano. Například podniky
FMVS, které experimentují, vyvážejí
při lepším vztahu zahraničních
cen a vnitřních cen než ty co neexperimentují.
Máme to spočítáno na 111,2 bodu u
experimentujících, proti 83,2 rozdílového
ukazatele u neexperimentujících.
Podniky FMHTS, které experimentují, například
Sigma a další dosahují 89,4, a ty, co neexperimentují
86,5 rozdílového ukazatele. Není tomu tak
u jiných ministerstev, kde musí ještě
vypomáhat státní rozpočet, např.
u FMEP.
Protože jsou určité výrobní struktury
a určité poměry ve světových
cenách, musíme vývoj sledovat v delších
řadách, a teprve s odstupem času můžeme
hodnotit jejich vývoj.
Nemůžeme dělat závěry za 6 měsíců.
Ted například prodáváme v zahraničí
více automobilů. A je zde uplatněn experiment.
Je to již vliv experimentu? Spolu s podnikovým ředitelem
v Mladé Boleslavi i s ředitelem Motokovu musíme
vyhodnotit, co je vlivem experimentu a co je vlivem situace na
zahraničním trhu.
Důležité však je - a to mohu dokladovat,
a to také předložíme vládě
- že výroba se nestará jenom o to, vyrobit
a vyskladnit, ale stále více jí zajímá
vyrobit a prodat. To znamená uspokojit konečné
užití.
Výroba musí žít podle zákazníka,
podle toho, jak to na trhu skutečně chodí.
A zahraniční obchod musí být tím
iniciátorem, který výrobě řekne
- takhle to musí být, jinak to od tebe neberu.
A s tím souvisí otázka zásob, jako
velmi vážný indikátor ekonomické
kalkulace, ekonomického vývoje. 8. pětiletka
bude ve Federálním shromáždění
ČSSR projednávána, nechci proto předbíhat.
Platí však zhruba následující
parametr: jestliže vzroste národní důchod
o 3,5 %, tak užití vzroste o 2,5 %. Jedno procento
musí být určeno na platební rovnováhu
státu.
Co půjde z těchto 2,5 % navíc do zásob,
o to méně půjde do osobní spotřeby,
do ekologie, do životního prostředí,
do investic. To znamená, že zásoby musíme
minimalizovat. A k tomu právě experimenty slouží.
Fakta, která jsou k dispozici za 1-1,5 roku nejsou ještě
přesvědčující, nejsou definitivní,
jsou spíše statistická. My se s nimi nemůžeme,
soudruhu předsedo, soudružky a soudruzi, spokojit.
Ale řekl bych, že výsledky jsou nadějné
v tom směru, že se výroba bude více
starat o odbyt. Ale jakými cestami, jakou formou, to zde
zatím nechceme říkat, k tomu musíme
dát předložit fakta a říci, jak
to kde konkrétně vychází.
Tolik, soudruhu předsedo, k této otázce.
Předseda SL V. David: Děkuji ministru financí
ČSSR s. Lérovi. Ptám se poslance Komárka,
zda souhlasí s odpovědí ministra Léra.
Poslanec J. Komárek: Ano.
Předseda SL V. David: O slovo se dále přihlásil
ministr zemědělství a výživy
ČSSR s. Toman, aby odpověděl na otázku
poslance Kratochvíla. Dávám mu slovo.
Ministr zemědělství a výživy
ČSSR M. Toman: Vážený soudruhu předsedo,
vážené soudružky a soudruzi poslanci,
vážení hosté, dovolte, abych odpověděl
na otázku, kterou mi položil poslanec Kratochvíl,
v níž žádal, abych řekl, jaké
máme zkušenosti s řešením snižování
ztrát při sklizni, a jak je zabezpečeno bezztrátové
skladování letošní úrody.
Otázka snižování ztrát je v pozornosti
všech řídících orgánů
a také i v souladu s usnesením XVI. sjezdu KSČ
rozpracovaným 4. zasedáním ÚV KSČ,
se dostala i do úkolů 7. pětiletky a je tedy
plánovitě a systémově řešena.
Především ve dvou směrech. První
je ve vytvoření soustavových předpokladů,
abychom mohli ztráty postupně odstraňovat.
To znamená další dobudování zařízení
a výrobu strojů s takovými parametry, které
by ztráty snižovaly, nebo měly lepší
výsledky než dosavadní.
Ve druhé oblasti je to především upevňování
technologické disciplíny a zvyšování
odpovědnosti při hospodaření se všemi
zdroji a hodnotami v našich zemědělských
podnicích, tedy problém pozitivního působení
lidí na proces výroby.
Je možno říci, že za uplynulá 4
léta se nám podařilo dosáhnout dílčích
výsledků, i když v zemědělství
povětrnostní podmínky často naše
záměry a představy korigují.
V oblasti systémových opatření byla
v této pětiletce provedena řada opatření.
Nechtěl bych všechny uvádět, pouze některé.
Především si myslíme, že v oblasti
skladování obilí bylo dosaženo pozitivních
výsledků, i když po letošní sklizni
se ukazuje nutnost - chceme-li vytvářet další
rezervy - tuto oblast dále posilovat, a to zejména
v centrálních zdrojích. Sklizeň v
podhorských oblastech ukázala, že nemáme
všude skladovací kapacity správně rozmístěny.
Výroba obilovin v podhorských oblastech se zvýšila
a ukázalo se, že nám tam skladovací
kapacity chybí, zejména pro rychlý odběr
zrna, v podzimních dnech, když už je vlhko a
kdy je musíme dosoušet.
Domnívám se, že nové kapacity odpovídají
svými parametry i z hlediska ztrát. Pohybují
se zhruba okolo 1 %. Osobně se domnívám,
že k nižším ztrátám, které
přispěly k lepším výsledkům
ve sklizni obilovin, přispělo mnoho faktorů,
zejména hmotná zainteresovanost, lepší
organizace práce i příznivé počasí,
které v té etapě bylo. Na druhé straně
se ukázalo, že nemůžeme trvat na tom,
abychom stanovili jednu technologii pro všechny oblasti.
Je třeba stanovit ještě jinou technologii pro
podhorské oblasti, kde je nebezpečí, že
nám obilí nedozraje, a kde v dané etapě
nejsme schopni ho sklidit se ztrátami odpovídajícími
technice, kterou používáme. Konkrétně
mám na mysli využití sklizně ploch obilovin
k jiným účelům v přepočtu
na zrno, zejména pro skot. Domnívám se, že
je to oblast, kde už jsme dosáhli lepších
výsledků než v ostatních.
Za velmi slabou oblast a vážný problém
považujeme otázku cukrovky. Soudruh Kratochvíl
to ve svém vystoupení také uváděl.
Chtěl bych dát odečet toho, na co se mě
ptal poslanec Říman 11. 10. minulého roku,
kdy mi položil otázku, co se s. ministrem Bahylem
uděláme k zlepšení techniky pro pěstování
cukrovky.
Na základě opatření přijatých
v letošním roce jsme provedli úpravu 538 sklizňových
strojů pro cukrovku, z toho bylo 265 menších
úprav a zhruba 273 větších. Úpravy
spočívají v tom, že se upravují
vyorávací zařízení s cílem
snížit ztráty při sklizni, které
byly neúměrně vysoké a přesahovaly
logiku a přijatelnou míru. Podařilo se nám
upravit 40 % sklízečů "KS 6", které
používáme v ČSSR.
Spolu s tím bylo vyrobeno 20 ověřovacích
čelných sklízečů v Agrostroji
Jičín, které ověřujeme pro
rozhodnutí, zda půjdeme cestou nákupu licence
nebo vlastního vývoje. Současně se
vyrobilo a to je třeba vysoce ocenit - 70 čelních
sklízečů v režii zemědělských
podniků spolu s STS pod garancí cukrovarnického
průmyslu, takže máme k dispozici asi 135 strojů,
které využíváme jako moderní
a výkonnou techniku. Výsledky se zatím ukázaly
poměrně dobré, i když velice rozdílné.
Z počátku sklizně, kdy bylo vlhko, jsme měli
ztráty značné. Uvedu je zcela otevřeně
s prosbou, aby nebyly publikovány. Ztráty se pohybovaly
v prvních dnech měsíce října
okolo 20 % se značným podílem volné
hlíny. V současné době ztráty
klesly na řád kolem 12-16 % u ověřovacích
strojů. Ukazuje se, že některé úpravy
mají progresivnější charakter.
Připravujeme se spolu se s. ministrem Bahylem na to, že
do konce roku bude s konečnou platností rozhodnuto,
který stroj a která technologie se budou v Československu
vyrábět. To znamená, že ztráty
pak budou zhruba poloviční.
Druhá otázka je oblast brambor. Chtěl bych
říci, že u brambor přistupujeme ke kvalitativně
novému systému respektive technologii celkové
sklizně. Je ještě řada problémů
v pěstování, které dnes nechci rozvádět.
Spíše mi jde o otázku sklizně. Zásadně
musíme přehodnotit celý přístup,
který jsme až dosud volili. V parciální
části čtyř let sedmé pětiletky
vybudujeme pro 185 tisíc tun brambor skladovací
kapacity, ale ukazuje se, že je to do budoucna málo.
Musíme všechny brambory po sklizni co nejrychleji
uskladnit, moc s nimi nepracovat a postupně je třídit
a dodávat pro konzum, ke zpracování atd.
To ukazuje, že musíme založit nový program
skladování brambor, který by zajistil celou
potřebu pro sféru konzumní spotřeby,
ale i pro malou část, která zbyde jako odpad
pro technologické, technické či účelové
zpracování po vytřídění.
Tady bych chtěl říci, že v tom je nebezpečí
ztrát letošního roku zcela otevřené.
Budeme muset zejména v bramborářských
oblastech skladovat značnou část brambor
v krechtech. Myslím si, že bylo dobrým opatřením,
že jsme řekli, že nemůžeme odebrat
více brambor, než na kolik byly uzavřeny smlouvy,
a že se začalo včas s krechtováním.
Na druhé straně je ale velké riziko jak brambory
v krechtech přezimují. To je otázka, ke které
musíme nově přistoupit a které musí
být věnována péče v zemědělských
podnicích.
Dalším problémem, který v současné
době řešíme - řekl bych, že
za významné pomoci soustavových opatření
pro sedmou pětiletku - je zavedení a využití
zvláštních investic pro snižování
ztrát. Všichni soudruzi poslanci a poslankyně
by mi potvrdili (i na plénu ÚV KSČ to zaznělo),
že to byla významná a rozumná pomoc.
V čem? Především v tom, že budujeme
nové kapacity silážních jam a polních
hnojišť. Řeknu jen několik čísel.
Nechtěl bych, aby to vyznělo tak, že jsme vyčerpali
všechny možnosti, protože potřeba je daleko
vyšší. Polních hnojišť jsme
vybudovali 2,75 mil. metrů kubických. To je jen
menší polovina potřeby. Musíme tedy
pokračovat dále.
Pokud jde o silážní prostory, vybudovali jsme
za 4 roky asi 4,5 mil. metrů kubických (to je včetně
očekávané skutečnosti letošního
roku). To znamená, že proti dvěma miliónům
metrů kubických, které jsme měli v
6. pětiletce spolu se seníky, kterých jsme
vybudovali za první tři roky sedmé pětiletky
zhruba 4 mil. kubických metrů (v počtu 650
seníků), je to proti 111 seníkům za
celou 6. pětiletku šestinásobné množství.
Můžeme odpovědně prohlásit -
jestliže živočišná výroba
z hlediska racionalizace a intenzifikace přináší
své pozitivní výsledky, pak je to přímý
odraz snížení ztrát a co hlavně
- zvýšení kvality objemové píce,
kterou náš skot dostává.
Já si myslím, že je to cesta správná
a že je to dobrá základna, abychom 3500 litrů,
které letos dosáhneme v dojivosti, mohli každým
rokem zvyšovat.
Jsme ovšem na cestě, která teprve začíná.
Musíme celou tuto oblast dále podporovat. Otevřeně
bych chtěl zdůraznit, že nebudeme dále
budovat jiné kapacity než takové, které
budou především souviset se zmírňováním
ztrát jak v zemědělské, tak v potravinářské
výrobě. To je pro nás nejefektivnější
cesta jak omezené prostředky, které máme,
solidně zhodnocovat.
Chtěl bych říci, že i při těchto
systémových a technických opatřeních,
které přijímáme v resortu za velké
pomoci stranických orgánů, naší
vlády, SPK a dalších průřezových
orgánů, nechceme zapomenout, že technika je
v rukou lidí. Chceme lidský faktor (to špatně
zní) vést k tomu, aby se zvýšila úroveň
ovládání nových mechanismů.
Na co se zaměřujeme? Jak jistě víte,
dnes výrazně působí na úroveň
ztrát seřizovače při sklizni obilí.
Nepůjde již ani o to, aby STS sklízely, ale
především seřizovaly kombajny, abychom
dosahovali co nejmenších ztrát. Chceme dále
prohloubit vazbu v odměňování na konkrétní
ztráty a výkony jednotlivých strojů.
V posledních dvou letech se daří organizovat
dosběr. Celá léta kolem toho byly diskuse.
Myslím, že je to správná cesta. A i
když dáme za jeden cent sebrané cukrovky 28
Kčs, společnosti i zemědělskému
podniku se to vyplatí.
U cukrovky jsme se pokusili v posledních dvou letech diferencovat
sklizeň. Nebude to jen otázka toho, jaké
mechanismy máme, ale musíme začít
sklizeň organizovat diferencovaně a plynule. To
znamená, že se platí za předčasnější
zahájení sklizně umožňující
začít dříve cukrovarnickou kampaň.
Určité zvýhodnění je u nakupované
cukrovky dodávané podle sjednaného harmonogramu.
Zdá se, že po zkušenostech z loňského
roku v letošním roce začíná se
nákup rozbíhat dobře, že cukrovary nebudou
mít tak velké skládky, a tudíž
nebude docházet ke zbytečným ztrátám.
To jsou otázky systémové. Musíme vést
lidi k odpovědnosti, za kvalitní ovládání
strojů, vyžadovat a kontrolovat jejich práci,
abychom výkonnou techniku v našem zemědělství
kvalifikovaně a efektivně využívali.
Chtěl bych říci, že v tomto směru
nám pomáhá mnoho činitelů,
a to v nemalé míře - např. Reflektor
mladých. Máme řadu nepořádníků
například v tom, že když se zavedly plachty
při dopravě obilí, někteří
je nepoužívají. Je to pak ostuda, když
absolvujeme takovou zatáčku nebo kousek cesty, kde
je vytroušené obilí, kdy takový lajdák
zkazil dobré jméno ostatním. Proto spolu
se SSM organizujeme kontroly, s Veřejnou bezpečností
pořádáme uvědomovací, ale i
represívní akce.
Považujeme celou oblast omezování ztrát
za jednu z hlavních cest i do budoucna. Proto nechceme
dělat nic provizorně a chceme i při omezených
prostředcích vkládat je do opatření
sledujících tento účel.
Chtěl bych vás poprosit o podporu této linie.
V řadě případů by podniky chtěly
stavět nové objekty, ale není účelné
stavět a zvyšovat výrobu, když následně
produkci nedokážeme zhodnotit. Musíme jít
touto cestou, stejně tak u ovoce, zeleniny a ostatních
věcí.
Chtěl bych závěrem poděkovat národním
výborům, organizacím NF, školám,
armádě i všem občanům, kteří
vydatně pomohli v podzimních pracích. Rád
bych vyslovil přesvědčení, že
nezůstane ani jedna řepa, ani jeden brambor - ať
je využit jakkoliv - na našich polích. To bude
nejlepší příspěvek k úsilí
i k vysvětlení dotazu, na který jsem dnes
odpovídal. Děkuji za pozornost. (Potlesk.)
Předseda SL V. David: Děkuji ministrovi zemědělství
a výživy ČSSR s. Tomanovi za odpověď.
Ptám se poslance Kratochvíla, zda s odpovědí
souhlasí.
Poslanec V. Kratochvíl: Ano.
Předseda SL V. David: O slovo se přihlásil
místopředseda vlády a předseda SPK
s. Potáč. Dávám mu slovo.
Místopředseda vlády ČSSR, předseda
SPK S. Potáč: Soudružky a soudruzi, blíží
se závěr schůze, tak bych nechtěl
zdržovat, protože program byl plánován
do 16. 00 hod.
Myslím, že jistě řeknu za vás
za všechny i za nás, co jsme zde přítomni,
že program, který předsednictvo dalo na 4.
schůzi Sněmovny lidu, byl správný,
účelný a potřebný. Myslím,
že byl i aktuální. Jsme v současné
době v přípravě státního
plánu na poslední rok sedmé pětiletky
a připravuje se návrh 8. pětiletky. Koncepce
obou plánů jsou výrazně postaveny
na intenzifikačních faktorech. Počítáme
se 4 intenzifikačními faktory:
- vědeckotechnický rozvoj
- strukturální změny (čili odchod
od energeticky, surovinově a materiálově
náročných výrob)
- zapojení do mezinárodní dělby práce,
především do socialistické ekonomické
integrace, specializace a kooperace