Úterý 23. října 1984

Kvalita spolurozhoduje o konečném zhodnocování výrobního procesu, jako o výši ceny, o konkurenční schopnosti v zahraničním obchodě, o provozní spolehlivosti, odstraňování reklamací, o získávání důvěry odběratelů. Tyto rezervy mají ve strojírenství stamiliónové hodnoty. Jen evidované ztráty z nejakostní výroby i přes snížení oproti roku 1982 dosáhly za minulý rok ve zmíněných resortech 620 mil. Kčs. Dobře fungující přejímka vstupních materiálů zakládá úspěšný boj o zvyšování kvality finálních výrobků. V mnohých podnicích se však kvalitativní přejímce materiálu nevěnuje dostatek pozornosti hlavně pak u dodávek těch dodavatelů, jejichž výstupní kontrola jakosti nedosahuje spolehlivé úrovně.

Čtvrtý okruh - nedokončená výroba. Nedokončená výroba představuje u uvedených 3 resortů částku 33 miliard, tj. 28 % veškerých jejich zásob. Její výše je dána převážně technologickou dobou výrobního cyklu jednotlivých výrobků. Rovněž struktura výrobního programu ovlivňuje výši rozpracovanosti. Např. u elektrotechnického průmyslu je výše nedokončené výroby závislá na podílu objemu výrobků s dlouhým výrobním cyklem (jako vysílače, telefonní ústředny, komplexní zařízení silnoproudé a zdravotní techniky) k celkovému výrobnímu programu.

Zdroje rezerv v této oblasti lze hledat v dodržování, resp. ve zkracování technických lhůt finálních výrobků, v naprostém souladu plánovacích trendů výroby subdodavatelů s plánovaným trendem finální výroby, v prověřování efektivnosti kooperací i vnitroresortních (podrobně o tomto problému hovořil poslanec Linhart), v odstraňování poruch dodávek kompletačních materiálů, a to mnohdy i maličkostí, hlavně pak od dodavatelů mimo resort; tyto maličkosti mnohdy podstatně ovlivňují zvyšování nedokončené výroby.

Pátý okruh - náhrad ní díly. Snad nejnákladnější "shánění" vyžadují náhradní díly. Význam provozní spolehlivosti strojů, pohotovost v opravách a údržbě a jejího vlivu na efektivnost výrobního procesu není třeba zdůrazňovat. Ve strojírenství působí funkce náhradních dílů dvěma směry. Jednak pohotovost skladu náhradních dílů pro udržování provozní schopnosti vlastního strojního vybavení a jednak dostatečné zajištění výroby náhradními díly pro stejný účel u svých odběratelů. Toto má pro strojírenství zvláštní význam hlavně v obchodní politice, jmenovitě v zahraničním obchodě. Určitou složitost zde způsobuje zajišťování náhradních dílů pro komponenty dodávané dodavateli mimo resorty.

Situace v náhradních dílech je stále neuspokojivá, úspěch řešení nutno spíše hledat v zajišťování chybějících maličkostí, jako je technická pryž, elektrika, různé těsnění, drobné komponenty, než ve zvyšování objemu výroby náhradních dílů; tedy v sortimentech, které se rychleji opotřebovávají. Ty by měl přece každý výrobce spolehlivě znát. A přece, bariéry nepřízně stávajících ekonomických nástrojů u výrobce jsou i nadále daleko silnější.

Jsme svědky četných stížností, že pro maličkost, která se nedostane na trhu, je zájemce nucen koupit komplexní náhradní díl nebo agregát. Zbytky po vyjmutí potřebné maličkosti se pak kupí jako další bezobrátkové zásoby.

Únosná centralizace skladů náhradních dílů se spolehlivým evidenčním přehledem, odvážnější podniková unifikace strojů, vyřazování starých značek, zkvalitnění řízení dovozu náhradních dílů na základě vytypování operativních potřeb, to vše může přinést obrat k lepšímu hospodaření s náhradními díly. Ostatně na situaci v náhradních dílech jsme již několikrát upozorňovali zde ve výborech i v plénu Federálního shromáždění.

Šestý okruh - drobné a krátkodobé potřeby. Stav DKP (což je zkratka pro drobné a krátkodobé předměty), představuje ve strojírenství částku 8 mld. Kčs. Roční spotřeba ještě přesahuje tuto částku. Již odedávna platí, že drobné nářadí a nástroje dělají mistra svého díla. Spolehlivost a kvalita nástrojů, hlavně při automatizovaném provozu, má nesmírný vliv na racionalitu výrobního procesu. Rozhodování o nákupu nebo dovozu by tedy mělo být svěřováno nejlepším odborníkům. Rovněž tak řízení vlastních nástrojáren by mělo být všude příkladné. Opakované nedostatky by se měly řešit bezprostředně s dodavatelem, event. s výzkumem.

Další skupinu DKP tvoří ruční nářadí, pracovní a bezpečnostní pomůcky, oděvy a obuv. Způsob hospodaření s touto skupinou zásob je značně podceňován. Vydávání pro zaměstnance je často bez kontroly, přístupy mnoha zaměstnanců nesou znaky nehospodárnosti. Zde se nabízejí možnosti a různé formy ze strany odborových organizací. K rychlému opotřebování přispívá i nízká kvalita pracovních oděvů, rukavic, obuvi apod.

Vedle toho bychom se neměli spokojovat i s vyskytujícími se případy, kdy odběratel, chce-li dostat např. pracovní obuv v běžných číslech velikosti, musí nakoupit i určitou část abnormálně velkých nebo malých čísel, i když ví, že je nikdy nebude potřebovat. Tyto se samozřejmě po určité době vyřazují jako nepotřebné v plné hodnotě.

Celý systém hospodaření s drobnými a krátkodobými předměty má dosti rezerv, jejichž využití může podstatně přispět ke snižování výrobní režie strojírenských podniků.

Konečně sedmý okruh - zásobovací činnost: Oblast výrobních zásob končí svou ekonomickou funkci dodáním franco první místo spotřeby. Tento proces obsahuje tři činnosti: pořízení zásob, skladování a manipulace. Náklady na tyto tři činnosti svým, podílem, i když nepřímo, významně ovlivňují výši výrobních nákladů. Navíc skladové hospodářství a manipulace odčerpává velký počet pracovníků. Jde současně o významný, často opomíjený zdroj zvyšování produktivity práce ve strojírenských podnicích. Stupeň mechanizace v této oblasti je poměrně nízký. Řízení těchto tří činností přes své rezervy nemá své adekvátní postavení v systému vnitropodnikového řízení. Funkce vnitropodnikového chozrasčotu v zásobovací činnosti je všeobecně podceňována, nemá potřebnou adresnost a účinnost, praktikuje se spíše formálně v tradiční globálnosti. Širší uplatnění výpočetní techniky by se zde nesporně vyplatilo.

Vážené soudružky a soudruzi poslanci, potud některé vybrané poslanecké poznatky výborů pro průmysl, dopravu a obchod SL a SN k zefektivnění výrobního procesu prostřednictvím kvalitnějšího řízení vývoje a využívání zásob ve strojírenství.

Závěrem se domnívám, že převážná část uvedených možných rezerv v oblasti zásobování má svoji ekonomickou platnost i v ostatních úsecích našeho národního hospodářství. Jsem toho názoru, že funkce racionálního řízení zásobovací činnosti patří k významným zdrojům pro zefektivnění výrobního procesu. Její úspěšné řešení může předcházet drahým důsledkům, jako je současná akce likvidace nadměrných zásob, a může přispět významnou měrou k žádoucí intenzifikaci národního hospodářství. Děkuji za pozornost.

Předsedající místopředseda SL A. Hůla: Děkuji poslanci Chladovi. Jeho vystoupením je vyčerpán seznam přihlášených poslanců do rozpravy. Ptám se, zda se někdo z poslanců ještě hlásí o slovo. (Nikdo.) Není tomu tak. Rozprava je skončena.

Přerušuji jednání na 20 minut. Po přestávce bude jednání řídit předseda Sněmovny lidu soudruh Václav David.

Členy návrhové komise k usnesení upozorňuji, aby se ihned sešli v přízemí v čítárně knihovny.

(Jednání přerušeno v 15. 06 hodin.)

(Jednání opět zahájeno v 15. 24 hodin.)

(Řízení schůze převzal předseda Sněmovny lidu V. David.)

Předseda SL V. David: Soudružky a soudruzi poslanci, budeme pokračovat v jedná. ní. O slovo se přihlásil ministr financí ČSSR soudruh Lér, který odpoví na otázku poslance Komárka. Dávám mu slovo.

Ministr financí ČSSR L. Lér: Vážený soudruhu předsedo, soudružky a soudruzi, poslanec Komárek položil otázku, která je velice závažná, a to, jak působí experiment propojení vybraných podniků zahraničního obchodu a výroby na vývoj zásob exportního zboží v tuzemsku i v zahraničí. Tato otázka úzce souvisí s tématem, který zde přednesl soudruh Potáč.

Na tuto otázku v podstatě navazovala velká část další rozpravy. Například poslankyně Večeřová, která hovořila o myšlení a přístupech lidí k požadavkům ekonomiky, dále rozvinula tuto otázku, a stejně tak poslanec Chlad, který uvedl, že peníze za socialismu zůstávají v pravém slova smyslu penězi, navázal na tuto otázku. Přitom se nejedná o námět aktuální pouze v Československu, ale zmíněná otázka je diskutována i v ostatních zemích socialistického tábora.

V našich současných podmínkách uplatňujeme některé ekonomické experimenty. Takovéto experimenty nemají charakter experimentů chemických ani fyzikálních, ale jsou to nové postupy zahrnující vědomí lidí, jejich myšlení a chování. Takový experiment není možné uskutečnit za dva, za tři měsíce. Proto zde nemohu uvést jednoznačnou odpověď, jaké již dnes výsledky experiment užšího propojení výroby a zahraničního obchodu přináší.

Uvedu některá fakta, o kterých ale ihned musím říci, že jsou ovlivněna vnitřním i vnějším ekonomickým prostředím, a to ostatní, co působí systémově, dlouhodobě v jednotlivých odvětvích, musíme ještě velice vážně posoudit.

Již druhým rokem, a předpokládám, že tomu tak bude i v roce třetím, zrychlujeme obrátku zásob. Je to důsledek opatření stranických a vládních orgánů, která se týkají limitů, normativů, úvěrové politiky atd. Skutečností je, že po sedmi nebo osmi letech zpomalování dochází ke zrychlování obrátky. Přitom však ve světě je obrátka zásob výrazně rychlejší než u nás, takže v tomto směru máme velké rezervy, a to soudruh Potáč ve svém vystoupení podrobně rozvedl.

Výbor lidové kontroly dělá velice důsledné prověrky v oblasti zásob a předkládá pravidelně materiály do vlády. Kromě toho je zde vliv SBČS, Souboru opatření, limitování spotřeby kovů, materiálů. paliv atd. Všemi těmito vlivy působíme, aby se obrátka zásob zrychlovala a byla faktorem intenzifikačním.

V experimentu ve vztazích mezi výrobou a zahraničním obchodem je cílem zajištění přímějších vztahů mezi výrobou a konečným odběratelem. Jde o vztahy naší výroby se Sovětským svazem, zeměmi RVHP i západními státy. Naší snahou je docílit, aby se ve výrobě maximálně promítl tlak na konečný efekt, aby nedocházelo k tomu, že na jedné straně docilujeme zisku, zatímco na druhé straně musíme na mezinárodní směnu doplácet a v konečném efektu v zahraničním obchodě v řadě případů ztrácíme.

Kdybych měl proto pouze zjednodušeně odpovědět na přednesenou otázku, řekl bych: ano, tam kde zkoušíme zmíněný experiment, došlo k poklesu zásob. Mám zde fakta, ze kterých je možné vyčíst, že ve srovnání s 926 mld. Kčs za stejné období předchozího roku, došlo u experimentujících organizací za 1. pol. 1984 k poklesu stavu zásob na 645 miliard Kčs.

Mám zde údaje, které dokumentují, že v podnicích, kde se experimentuje užší vztah mezi výrobou a obchodem, existuje lepší poměr mezi vnějšími a vnitřními cenami. Bylo by ale mylné se domnívat, že zde se již projevuje výrazně vliv experimentu. Působí zde mnoho vnějších a vnitřních podmínek a musím říci, že s nimi máme velké starosti a hledáme realizaci představy, aby výroba cítila maximální zodpovědnost za uspokojování odběratele.

Zda někde dojde k organizačnímu či ekonomickému spojení nebo oddělení apod. obou sfér, musí posoudit a rozhodnout vláda ČSSR. Známe systémy řízení této oblasti v NDR, Maďarsku, Bulharsku, Sovětském svazu i v jiných zemích, ale jejich praxi nemůžeme beze zbytku v našich podmínkách aplikovat. Musíme proto předložit vládě a příslušným politickým orgánům analýzu toho, co by pro Československo bylo optimální. Jiné je vyrábět atomové reaktory a jiné vyrábět hudební nástroje. Každý jistě pochopí, že v tom mohou být různé souvislosti i vazby. Proto původní myšlenka musí být ještě zhodnocena.

Dnes mohu říci, že ve výrobě, kde uplatňují experiment, cítí větší odpovědnost za výrobu a zásoby, neboť výsledek jde na jejich účet. Máme však také hlasy ze zahraničního obchodu, že nové postavení nemusí být vždycky rovnoprávné, a kdyby se zahraniční obchod řídil pouze přáním výroby, že bychom také mohli o zahraniční trhy v některých případech přijít. Proto budeme v těchto měsících tyto věci hluboce analyzovat a hledat metody, jak myšlenku, která platí, kterou vyslovil XVI. sjezd KSČ - užší sepětí výroby a zahraničního obchodu, a to koneckonců platí i pro obchod vnitřní, jak tuto myšlenku realizovat.

Proto bych chtěl odpovědět, že myšlenka užšího sepětí výroby a obchodu se ukazuje jako správná. Avšak otázka formy tohoto sepětí, tlaku na zásoby a kapacity není uzavřena, zde hledáme ještě cesty a modifikace, jak věci nejsprávněji vyjádřit.

Ve spolupráci se Státní plánovací komisí a SBČS jsme nyní dali našim ministerstvům a dalším orgánům podklady, ve kterých se snažíme vyjádřit, co každý podnik přináší pro národní důchod, a kolik na tento přínos musí vynaložit, poněvadž jsme ve vládě usnesli, že každý musí dělat analýzy, jak výkonné jsou podniky jednotlivých resortů a co udělat, jak pozvednout podniky na nejvyšší úroveň.

Zazněla zde také otázka v rozpravě o sdružování finančních prostředků. Pro sdružování prostředků organizací jsou předpisy vydány. Chceme sdružovat prostředky průmyslových podniků, zemědělských podniků a národních výborů, aby se v rámci teritoria optimálně řešily výrobně ekonomické problémy a uspokojovaly se potřeby lidí.

Chci využít této otázky, abych upozornil, že v posledním čísle Hospodářských novin vyšly "Hlavní směry dalšího rozvíjení soustavy řízení v 8. pětiletce". Jsou to opatření, o kterých jsme s vámi diskutovali, ve kterých jsou i vaše zkušenosti a váš rozum, je to práce stovek odborníků. Je zde ještě hodně bílých míst a nezodpovězených otázek. Se soudruhem Potáčem jsme vydali příkaz, podle kterého je třeba v připravovaném systému ještě asi 150 otázek dopracovat, ptát se podniků a výzkumných ústavů, jak věci co nejlépe vyřešit, aby řízení čs. ekonomiky skutečně bylo intenzifikačním faktorem a pomáhalo realizaci 8. pětiletého plánu. Podle něho má být národní důchod zvýšen minimálně o 3,5 %, růst výroby má činit 4 %, a přitom produktivit. a práce musí přes 90 % pokrývat růst národního důchodu. Na jednotku národního důchodu musíme ušetřit minimálně 2 % paliv a minimálně 3 % kovů, tzn., že musíme plně nasadit intenzifikační faktory k rozvoji naší ekonomiky, a mezi ně patří také to, že z přírůstku národního důchodu musíme upevňovat i naší platební rovnováhu ve světě a neutrácet na nadměrné zásoby.

S. Potáč zde podrobně vysvětlil, že počítáme se zrychlením obrátky zásob, s vytřiďováním zásob a se snižováním stavu zásob ve vztahu k výkonům. K tomu by měly přispět nejen experimenty, které děláme v zahraničním obchodě, ale i obecné postupy například v resortu FMVS, kde letos zkoušíme jednotný zisk z vnitřní ekonomiky a ze zahraničního obchodu - máme s tím spoustu starostí, metodicky si s řadou věcí dosud nevíme rady. Zkoumáme, v jakém rozsahu experiment uplatnit - jestli pouze na vedoucí pracovníky nebo promítnout opatření až do základních mezd. Nejdříve proto předložíme analýzu naší vládě a našemu politickému vedení.

Končím odpověď tím, že experiment ukazuje určitý nadějný směr, ale zatím ještě nemůžeme vyslovit konečný soud. Ale již dnes se ukazuje zřetelně, že pro zaměření, aby výroba vyráběla pro užití, pro konečné výsledky, při maximální rentabilitě a zisku, je správné, když bude spojena užitná hodnota s náklady vynaloženými na tuto užitnou hodnotu.

Tolik, soudruhu předsedo, k otázce.

Související odkazy



Přihlásit/registrovat se do ISP