Opísaná nepriaznivá situácia vyvoláva
zrejme nutnosť prijať novú právnu úpravu
prevádzky na pozemných komunikáciách.
Zásady tohto zákona, prerokúvané vo
výboroch oboch snemovní, vyvolali celý rad
pripomienok a námetov, ku ktorým sa prihliada pri
príprave jeho paragrafovaného znenia. Súbežne
s návrhom zákona sú už pripravené
príslušné návrhy vykonávacích
vyhlášok. Navrhovaná právna úprava
rešpektuje súčasne i perspektívne požiadavky
na bezpečnosť a plynulosť dopravy a prihliada
k potrebe odstrániť súčasnú rozdrobenosť
právnej úpravy.
Okruh týchto otázok by som chcel uzavrieť varovným
pripomenutím, že u nás dochádza počas
každej 5 a pol minúty k dopravnej nehode, každých
21 minút k zraneniu a každých 6,6 hodín
k usmrteniu účastníka cestnej dopravy. Žiadny
sebelepší zákon sám o sebe tieto problémy
nevyrieši. Povedal som už, že väčšinu
nehôd spôsobuje ľudský činiteľ.
Je preto nevyhnutné účinnejšie výchovne
pôsobiť na deti vo všetkých školských
zariadeniach. Zamerať sa na skvalitnenie prípravy,
výchovy a výcviku vodičov, pri riešení
dopravnej otázky využívať psychológiu,
ale predovšetkým pôsobiť na zvýšenie
disciplíny na všetkých účastníkov
cestnej dopravy.
K nehodovosti a stratám však nedochádza len
v doprave, na cestách, ale tiež v materiálnej
výrobe jednotlivých odvetví národného
hospodárstva. I keď došlo, oproti r. 1982, ku
zníženiu zhruba o 1 miliardu, predstavovali straty,
ktoré vznikli pri tvorbe národného dôchodku
v našej republike, a ktoré je možné finančne
vyčísliť, v roku 1983 vyše 5,5 mld. Kčs.
Pri požiaroch v r. 1983 bolo usmrtených 121 ľudí,
792 bolo zranených, hmotná škoda bola takmer
200 miliónov Kčs. V tomto smere je nepriaznivý
vývoj zaznamenaný v prvom polroku tohto kalendárneho
roku, keď pri 4325 požiaroch prišlo o život
113 ľudí, 792 bolo zranených, hmotná
škoda je vyše 221 miliónov Kčs. Tento
značný nárast je zaznamenaný predovšetkým
v ČSR, kde vzniklo 3356 požiarov.
Bolo by možno uviesť celý rad prípadov
i s tragickými následkami. Spomeňme napríklad
na ten, ktorý sa stal 14. júna v Třinci na
okrese Frýdek Místek, o ktorom bola verejnosť
informovaná, kde pri výbuchu plynu pri zemných
prácach boli usmrtení ľudia. Predbežná
škoda je 5 miliónov Kčs.
Uvedené čísla ukazujú, o čo
je krátený náš národný
dôchodok a o aké značné hodnoty veľa
ráz zbytočne naša spoločnosť prichádza.
Materiálne hodnoty ide nahradiť, to najcennejšie,
čo človek má - život - však nie.
Spoločným menovateľom sú často
nedostatky v riadení, malá náročnosť,
benevolentnosť v dodržiavaní predpisov a nariadení,
nízka úroveň kontroly.
Súdružky a súdruhovia. Chcel by som sa taktiež
podeliť o niektoré poznatky z priemyselných
podnikov na Ostravsku.
Práca v baníctve má samozrejme rad zvláštností
po stránke bezpečnosti práce. Na šachte
akékoľvek nedodržanie pravidiel bezpečnosti
práce má väčšinou oveľa väčšie
dôsledky, ako kdekoľvek inde. Preto je venovaná
veľká pozornosť výchove pracovníkov,
ich preškoľovaniu i potrebnému materiálno-technickému
zabezpečeniu. Toto cieľavedomé úsilie
sa pozitívne prejavilo i v minulom baníckom roku
1983/84, lebo na šachtách OKD sa znížil
počet úrazov, vrátane smrteľných
a ťažkých. Tento pozitívny trend pokračuje
i v tomto 1. polroku, keď sa počet úrazov znížil
cca o 5 % v porovnaní s 1. polrokom roku 1983.
Za týmito dobrými súhrnnými výsledkami
sa však na druhej strane skrývajú tiež
šachty, kde vývoj po tejto stránke nie je tak
priaznivý. V poslednom čase v niektorých
baníckych podnikoch boli zaznamenané ťažké
úrazy mladých pracovníkov vo veku 19-21 rokov.
Napriek pozitívnemu vývoju, ktorý som uviedol,
musí byť i naďalej predmetom každodennej
práce boj proti úrazom. Zo strany zodpovedných
vedúcich je nutné, aby venovali pozornosť protiúrazovej
prevencii, výchove a preškoľovaniu nových,
najmä mladých pracovníkov.
Obdobne ako na baniach OKR, má pracovná úrazovosť
stále klesajúcu tendenciu i vo VHJ - hutníctva
železa. Pozitívné sú výsledky
dosiahnuté v 1. polroku tohto roka. Žiaľ, tento
priaznivý efekt sa neprejavuje u smrteľných
a ťažkých úrazov, ktorých vývoj
je kolísavý. Závažné je, že
veľký podiel na týchto úrazoch má
používanie alkoholu na pracoviskách.
Chcel by som uviesť konkrétny prípad z podniku,
kde pracujem - z NHKG. Posledný smrteľný úraz
bol zapríčinený tým, že pracovník
prišiel na smenu silne podnapitý a i keď spolupracovníci
na pracovisku, vrátane majstra, podnapilosť pracovníka
zaregistrovali, urobili málo pre to, aby pracovník
nebol pripustený a nechali ho pracovať na rizikovom
pracovisku. Dopadlo to tak, že 29 ročný pracovník,
ženatý, s maloletými deťmi, bol vtiahnutý
do válcovacej stolice a usmrtený.
To je ukážka, k čomu vedie falošná
solidarita a nesprávne prístupy pracovných
kolektívov. Práve oni a BSP musia zohrávať
rozhodujúcu úlohu pri výchove svojich pracovníkov.
Veď BSP nemajú za cieľ plniť len výrobné
úlohy, ale byť i nápomocné pri výchove
k zodpovednosti všetkých svojich členov.
Väčšiu zodpovednosť musia zohrávať
tiež od borové organizácie v zabezpečovaní
preventívnych kontrol a v nekompromisnom prístupe
pri posudzovaní príčin úrazov, vzniknutých
často z ľahkomyseľnosti. Na dokreslenie by som
chcel uviesť, že uvedený prípad ako jediný
v rámci VHJ nebol podnikom odškodnený.
Vážené súdružky a súdruhovia
poslanci, čo povedať záverom? Škody a
straty, vznikajúce v oblastiach, o ktorých som hovoril,
si vyžadujú venovať týmto otázkam
zvýšenú pozornosť. Pri tejto príležitosti
by som chcel oceniť záslužnú prácu
príslušníkov verejnej bezpečnosti, pomocnej
stráže VB a príslušníkov požiarnej
ochrany, lebo bez ich svedomitej preventívnej práce
by bol tento stav podstatne horší.
Je preto na nás a širokej verejnosti, aby doceňovala
túto prácu a všemožne ju podporovala.
Aby sme si uvedomili, že všetky tie prehliadky, kontroly
a opatrenia sledujú spoločný záujem
nás všetkých - našu bezpečnosť
a ochranu nášho spoločného majetku.
Předsedající místopředseda
SL A. Hůla: Děkuji poslanci Džupinovi.
Slovo má poslankyně Večeřová.
Připraví se poslanec Kratochvíl.
Poslankyně V. Večeřová: Vážený
soudruhu předsedo, vážené soudružky
poslankyně, vážení soudruzi poslanci,
je všeobecně známo, že přírůstky
zásob v celkovém úhrnu v našem národním
hospodářství dlouhodobě překračují
plánované záměry a že váží
neadekvátní část přírůstku
národního důchodu. Vývoj zásob
v ČSSR se jeví být nepříznivým
i při mezinárodním srovnávání.
Hospodářsko-právní normy, které
ovlivňují chování organizací
na daném úseku, lze v podstatě členit
do dvou skupin, z nichž prvou tvoří úpravy
stanovící postupy, které přímo
či nepřímo napomáhají tomu,
aby nevznikaly nežádoucí zásoby. Do
druhé skupiny pak patří právní
úprava, která stanoví postupy při
využití zásob, jež se staly v určité
organizaci nepotřebné.
Pokud jde o předpisy prevenující vzniku nežádoucích
zásob v podnicích, chtěla bych především
upozornit na úpravu projednávání dodavatelsko-odběratelských
vztahů, kterou stanoví novelizovaný hospodářský
zákoník v § 114a a vyhláška č.
48/1980 Sb., o hmotném bilancování a projednávání
dodavatelsko-odběratelských vztahů v plánovacím
procesu. Základem postupu podle této úpravy
je důsledné provádění průzkumu
potřeb, které napomáhá zabraňovat
vzniku produkce, o níž nebylo zjištěno,
že bude v národním hospodářství
využitelná. Tato právní úprava
vyjadřuje systémová řešení,
která vedou organizace k tomu, aby si včas vyjasnily
- případně s přispěním
svých nadřízených orgánů
- své vzájemné požadavky a možnosti
na podkladě rozpisu navrhovaných úkolů
plánu. Takto stanovené postupy, pokud jsou dodrženy,
napomáhají tomu, aby dodavatelé nevyráběli
výrobky, o něž není zájem a aby
odběratelé neodebírali dodávky, pro
něž nemají zabezpečeno včasné
využití. Tím uvedená právní
úprava působí k tomu, aby nevznikaly nepotřebné
zásoby ani u dodavatelů a ani u odběratelů.
Již vícekráte jsme však konstatovali,
že se dosud nepodařilo dosáhnout toho, aby
vyhláška č. 48/1980 Sb., byla důsledně
dodržována nejen ze strany organizací, nýbrž
- a to především - i ze strany nadřízených
orgánů, zejména pokud jde o včasné
řešení vzniklých rozporů. Úroveň
dodavatelsko-odběratelských vztahů je nepochybně
ovlivňována celou řadou faktorů, jako
je např. průzkum potřeb, probilancovanost
plánu, délka období, na něž jsou
stanoveny plánované úkoly. Velice významnou
roli zde má i lidský činitel, zejména
úroveň řídící práce.
Je nepochybné, že nedostatky, které vznikají
v dodavatelsko-odběratelských vztazích, jsou
jednou z hlavních příčin vedoucích
k vytváření nepotřebných zásob.
Jde totiž o to, že v procesu oběhu potíže
jedné organizace se řetězovitě přenášejí
do organizací dalších, a že nevyřešené
problémy v jednom odvětví nepříznivě
ovlivňují další navazující
odvětví. Proto je třeba proti těmto
nedostatkům důsledně bojovat všude,
kde vznikají, a proto je tak nutné, abychom též
dosáhli lepší úrovně znalosti
a dodržování právní úpravy
dodavatelsko-odběratelských vztahů.
Vzniku nadnormativních zásob brání
i § 170 hospodářského zákoníku,
podle něhož odběratel může i po
uzavření smlouvy o dodávce odmítnout
dosud nedodané smluvené výrobky, jejichž
odběrem by mu vznikly zásoby, kterých by
nejméně po dobu jednoho roku, popř. u výrobků
podléhajících rychlé zkáze
po dobu jejich použitelnosti, nemohl upotřebit k plnění
plánovaných úkolů. Odmítnutí
výrobků podle § 170 hospodářského
zákoníku je spojeno pro odběratele s povinností,
zaplatit dodavateli penále jako za prodlení s odběrem
a uhradit způsobenou škodu bez ohledu na zavinění.
Tato úprava vychází z pojetí, podle
něhož je rozumnější, aby vyrobené
a nepotřebné výrobky zůstaly u dodavatele,
neboť tato organizace je zaměřena na jejich
odbyt a má tedy lepší předpoklady pro
to, aby pro ně nalezla vhodné náhradní
použití, než jaké by měl odběratel.
Ze stejného pojetí vychází i vyhláška
č. 49/1981 Sb., v tomto předpisu je zaměřeno
na vrácení nevyužitých zásob
do reprodukčního procesu. Vyhláška ukládá
organizacím, u nichž vzniknou nevyužité
zásoby, aniž by byly samy schopné nalézt
organizaci, která by o ně měla zájem,
aby zásoby nabídly organizaci, jež je povinna
zprostředkovat jejich umístění. Funkci
zprostředkující organizace plní podle
zmíněné vyhlášky ty organizace,
jež běžně provádějí
v největším rozsahu odbyt výrobků,
který se stal u určité organizace nepotřebným.
Tuto činnost provádějí především
odbytové a zásobovací organizace a odbytová
sdružení. Dále ji podle okolností případu
provádějí i výrobní podniky
a organizace, u nichž je v rámci výrobní
hospodářské jednotky centralizován
odbyt.
Například v závodě I. brněnské
strojírny ve Velké Bíteši v okrese Žďár
nad Sázavou byly od platnosti vyhlášky č.
49/1981 Sb. do pololetí letošního roku vytříděny
zásoby v hodnotě 1 067 000 Kčs. Likvidace
odprodejem a vlastní spotřebou snížila
jejich stav o 511 tis. Kčs a stejným způsobem
budou likvidovány zásoby za dalších
278 tis. Kčs. Nevyužité zásoby v závodě,
vytříděné podle vyhlášky
č. 49/1981 Sb., k 30. 6. 1984 činí 1,47 %
celkového objemu materiálových zásob.
Vznikly při změnách konstrukce a technologie
výroby, změnách výrobních programů
a změnami v odběratelsko-dodavatelských vztazích.
Úprava obsažená ve vyhlášce se
jeví vyhovující. Tuto skutečnost jsem
si ověřila také v dalších závodech
svého volebního obvodu, v národním
podniku Kablo Velké Meziříčí
i v Pleasu Luka u Jihlavy a v obou okresních pobočkách
Státní banky československé. Přesto
je však třeba konstatovat, že stále ještě
nedosahuje účinnosti ve stupni, který byl
původně předpokládán.
A tu se vracíme k otázce, zda vyhovuje platná
hospodářsko-právní úprava,
pokud jde o prevenci vzniku nepotřebných zásob
a jejich vrácení do reprodukčního
procesu. Mám za to, že na tuto otázku lze odpovědět
kladně. Otevřenou však zůstává
otázka, jak zabezpečit, aby podniky a nadřízené
orgány více než dosud dbaly ve své činnosti
platných předpisů. To se týká
z hlediska dané problematiky zejména vyhlášky
č. 48/1980 Sb. a vyhlášky č. 49/1981
Sb. To je ovšem otázka kázně a nezbytnosti
jejího posílení v hospodářských
vztazích a nikoliv tedy tvorby práva.
Počátkem roku 1984 provedli poslanci ústavně
právních výborů Sněmovny lidu
a Sněmovny národů poslanecké průzkumy
s tematickým zaměřením "Za hospodárné
využívání zásob a snižování
ztrát v národním hospodářství".
Průzkumy byly provedeny u vybraných organizací
o účinnosti opatření přijatých
k efektivnímu vývoji zásob se zvláštním
zaměřením právě na vyhlášku
č. 49/1981 Sb.
Průzkumem bylo zjištěno, že vytřídění
nevyužitých zásob je prováděno
v souladu s platnou vyhláškou. Otázce nepotřebných
a nadměrných zásob byla v organizacích
věnována soustavná pozornost a byla přijata
opatření k nápravě. Likvidace vytříděných
zásob byla prováděna podle likvidačního
plánu schváleného Státní bankou
československou. Ojediněle nedošlo ke snížení
zásob, ale naopak k jejich zvýšení,
a to v souvislosti s odběratelsko-dodavatelskými
vztahy.
Úroveň uskladnění výrobních
a odbytových zásob není ve všech organizacích
stejná. Vyhovující skladovací prostory
a dobrá úroveň skladování jsou
v národním podniku Tokoz ve Žďáře
nad Sázavou i v národním podniku Kablo Velké
Meziříčí na témže okrese,
kde jednotlivé sortimenty zásob jsou uloženy
ve vyhovujících prostorách a nehrozí
jim znehodnocení.
Na základě zjištění z poslaneckého
průzkumu např. v ČKD Blansko v Jihomoravském
kraji jsou sklady převážně nevyhovující,
zastaralé, bez potřebné vybavenosti manipulačními
prostředky, a to z důvodu prostorového omezení.
Není možné rozšíření
dalších skladových ploch. Svoji úlohu
sehrává i nedostatek finančních prostředků.
Průzkumy v mém volebním obvodě i průzkumy
provedené poslanci ústavně právních
výborů ukazují, že situace v zásobách
není ještě na požadované úrovni,
ale zvýšená pozornost této oblasti v
posledním období přináší
dílčí zlepšení.
Uvedu příklad z okresu Žďár nad
Sázavou. Vývoj zásob u organizací
úvěrovaných pobočkou banky se v zásadě
neodchyluje od tendencí platných celostátně.
Časová řada stavů zásob k poslednímu
dni koncových roků pětiletých období
ukazuje, že zásoby rostly rychleji než výkony.
Ještě v období roku 1970 až 1975 nebyl
předstih růstu zásob před růstem
výkonů tak velký, ale v obdoby 1975 až
1980 se vývoj podstatně zhoršil. Zásoby
vzrostly o 53,3 %, výkony však jen v 28,5 %. Poslední
období roku 1980 je charakterizováno snahou zvrátit
negativní trend předchozí pětiletky.
Dokládá to růst zásob během
těchto let o 11,7 % růstu výkonů o
13,8 %.
Je třeba říci, že samotný růst
zásob není ještě negativní, pokud
ovšem je souběžně zrychlována obrátka
zásob. Propočet precizuje vývoj právě
tím, že kloubí stavy zásob s výkony
a umožňuje určit odvětví, jež
se na negativním vývoji podílejí právě
ve zpomalení obrátky zásob.
Srovnání obrátky zásob ve dnech ve
výchozím roce 1970 s plánovanou obrátkou
na rok 1984 bylo možno rozdělit odvětví
okresu Žďár nad Sázavou na odvětví
s dobrým dlouhodobým vývojem, kam v okrese
Žďár nad Sázavou patří výrobní
družstva, státní zemědělské
organizace a také družstevní zemědělské
organizace, kde obrátka stagnuje, a odvětví
s negativním dlouhodobým vývojem kam patří
průmysl, regionální hospodářství
a obchod. U těchto došlo ke zpomalení obrátky
ve dnech.
Již v roce 1978 výnosem Státní plánovací
komise čj. 80513/1978 byla stanovena pro organizace povinnost
soustavně na základě stanovených zásad
provádět a rozvíjet normotvornou činnost.
Cílem normování zásob mělo
být zejména vytvoření měřítka
pro efektivní tvorbu, strukturu a řízení
zásob v organizacích. V této oblasti konstatovali
odpovědní zástupci Státní banky
Československé ve Žďáru nad Sázavou
i v Jihlavě - to jsou okresy mého volebního
obvodu - značný prostor ke zlepšení.
V plánování přetrvává
forma indexové metody, normy zásob jsou vytvářeny
převážně jako skupinové. Individuálním
normám zatím nebyla věnována patřičná
pozornost. V oblasti řízení stále
převládá snaha ovlivňovat u výrobních
organizací růst výroby a usilovat o překročení
plánu výroby.
Sebevyšší výroba při souběžném
růstu zásob není žádným
přínosem pro uspokojování potřeb
obyvatelstva. Výroba bez jejího užití
je výroba pro výrobu.
Požadované účinnosti vládního
usnesení č. 157/1982 v oblasti normování
zásob nebylo zatím docíleno. Bude nutné,
aby ministerstva věnovala vyhodnocení dosavadního
stavu ve zpřesnění norem zásob zvýšenou
péči a náročnějším
přístupem zabezpečila zlepšení
ve stavu zásob, splnění úkolů
na snížení zásob ve II. pololetí
1984, zvláště pak v jejich struktuře.