Federální shromáždění ČSSR, 1981 – 1986 Sněmovna lidu

Škoda, že konkrétně "Ekonomický magazín", považovaný za jeden z nejlepších pořadů svého druhu, nemá lepší vysílací čas a je zařazován až v pozdních večerních hodinách. Rovněž Čs. rozhlas věnuje soustavnou pozornost otázkám ekonomiky a ekonomické propagandy. Zařazuje do vysílání dlouhodobě cykly pořadů přímo souvisejících s dnešní projednávanou tématikou hospodárného využívání zásob a zamezení ztrát všeho druhu. Velmi je třeba ocenit rozmanitost i působivost metod a forem, jichž redakce používají, jako např. metody konfrontace, pozitivního příkladu i konstruktivní kritiky. Podklady často získávají přímou spoluprací s podniky, s redakcemi jejich časopisů, nebo s dopisovateli.

Míra a úroveň spolupráce redaktorů rozhlasu a televize s podniky a jejich vedením je v různých organizacích různá. Jsou často přijímáni podle toho, co chtějí v podniku natáčet. V případě kladných příspěvků dobře, při kritických většinou naopak. Jak jsme byli upozorněni, velmi často se např. stává, že před natáčením hovoří vedoucí pracovník s redaktorem velmi otevřeně o všech problémech, avšak v průběhu natáčení se situace změní; o mnohém, o čem by mohl nebo měl mluvit, hovořit nechce.

Jako klasický příklad byly uvedeny dodavatelsko-odběratelské vztahy. Náměstek či ředitel kritizuje partnery, kteří jim včas a v požadované kvalitě nerealizují objednávky, ale odmítá konkrétně jmenovat s odůvodněním, že kdyby je kritizoval, bylo by to ještě horší. Přitom v řadě případů redaktoři adresnou kritikou pomohli situaci vyřešit a odvysílat příspěvek s odpovědí kritizovaných přispěl k nápravě.

Soudružky a soudruzi poslanci, chtěl jsem ve svém příspěvku poukázat alespoň na některé naše poznatky z praktického uplatňování rozmanitých forem ekonomické propagandy zejména v podmínkách výrobních podniků. Jsou poučné ne tak z hlediska formy, jako spíše z hlediska praktického využívání obsahových a agitačních možností. Dospěli jsme k názoru, že při budování rozvinuté socialistické společnosti a v boji o socialistické vědomí člověka může být ekonomická propaganda velmi účinnou zbraní. Jde jenom o to, abychom se s ní naučili mistrně zacházet.

Na závěr mi ještě dovolte uplatnit požadavek nejenom nás, poslanců, ale hlavně našich voličů, aby k závažným ekonomickým otázkám častěji vystupovali ve sdělovacích prostředcích vedoucí činitelé, kteří by měli politiku strany a svá rozhodnutí veřejnosti vysvětlovat a obhajovat. Jejich vystoupení by přispěla ke zvýšení účinnosti vysílaných programů i k upevňování příznivého politického klimatu.

Na závěr mi, soudružky a soudruzi poslanci, dovolte, abych požádal naši sněmovnu o pomoc při řešení jednoho problému, se kterým jsem se setkal na našem závodě. Jedná se o schvalování strojů z dovozu do trvalého provozu. Podle hospodářského zákoníku ze dne 4. června 1964, § 242, je dovozní gestor povinen dodávat uživateli zařízení, které je již schváleno příslušnými úřady v ČSSR.

Gestorem je v našem případě Strojexport, který tuto podmínku neplní, a není proto možné dodržet vyhlášku č. 153/1960 Sb., o nasazení strojů z dovozu do jednoho měsíce od jejich převzetí. Schvalovací jednání se protáhnou až na několik roků. Poněvadž banka trvá na splnění vyhlášky č. 153/1980 Sb., musí se na strojích demontovat nevyhovující zařízení a tím omezit jejich použitelnost.

Na důl Jan Šverma v Žacléři byly dodány v. dubnu 1982 dobývací kombajny ze SSSR typu 2 K 52 MU a KŠ 1 KGU v hodnotě 7,5 mil. Kčs. Oba tyto stroje nejsou doposud po dvou letech schváleny. Abychom je mohly nasadit do provozu, demontovali jsme, našim předpisům nevyhovující zařízení - signální a přetěžovací - v hodnotě takřka 2,3 mil. Kčs. Tím se staly z moderních inovovaných strojů typy dřívější zastaralé koncepce.

Kdybychom čekali na výsledky schvalovacího řízení, neměli bychom jednak čím kopat uhlí a jednak bychom museli zaplatit pokutu ve výši 1 750 000 Kčs, to znamená 5 % z pořizovací hodnoty za první měsíc, a 1 % za každý další měsíc nenasazení stroje.

Podobný případ je u zajišťovacích vrátků 3 LP, které byly dovezeny před rokem. Děkuji za pozornost.

Předseda SL V. David: Děkuji poslanci Venhauerovi.

Soudružky a soudruzi poslanci, nyní přerušíme jednání do 13. 10 hodin. Prosím, aby se ihned sešla návrhová komise v knihovně. Po přestávce vystoupí jako první poslanec Říman. Jednání bude řídit místopředseda Sněmovny lidu s. Hůla.

(Jednání přerušeno v 11. 55 hodin.)

(Jednání opět zahájeno ve 13. 10 hodin.)

(Řízení schůze převzal místopředseda Sněmovny lidu A. Hůla.)

Předsedající místopředseda SL A. Hůla: Soudružky a soudruzi, budeme pokračovat v jednání Sněmovny lidu.

Dříve než dám slovo poslanci Římanovi, připomínám, že jste dostali do lavic návrh usnesení Sněmovny lidu. Případné připomínky k tomuto návrhu můžete předat členům návrhové komise.

Nyní dávám slovo poslanci Římanovi. Připraví se poslankyně Minárová.

Poslanec R. Říman: Vážený soudruhu předsedo, vážené soudružky poslankyně, soudruzi poslanci, součástí poslaneckého průzkumu organizovaného výbory pro zemědělství a výživu byl i průzkum v lesních závodech Severomoravského a Západočeského kraje se zaměřením na snižování ztrát a efektivní využívání vzácné suroviny - dřeva.

V Československé socialistické republice je více než 4,5 mil. ha lesů, tj. 35,8 % z celkové výměry státu. Toto obrovské a nenahraditelné bohatství celé společnosti obhospodařují téměř z 90 % organizace řízené národními ministerstvy lesního a vodního hospodářství.

V období let 1970 až 1980 patřilo odvětví lesního hospodářství k odvětvím, která se rozvíjela velice dynamicky. Docházelo k růstu produktivity práce, doprovázenému trvalým poklesem počtu pracovních sil a zvyšováním technické úrovně lesního hospodářství. Rovněž v letech 1981-1983 jsou překračovány všechny hlavní úkoly stanovené státním plánem. Roční těžba se zvýšila od roku 1950 o více než 46 % a těžba z jednoho hektaru se ve stejném období zvýšila o 80 %. Tím se ČSSR řadí ke světové špičce. Tento příznivý vývoj je však provázen nedostatky v rozsahu a kvalitě pěstebních prací, v málo důsledném a efektivním využívání vytěžené dřevné hmoty a nedostatky na úseku čistoty lesa.

Relativní nadbytek dřevní hmoty v minulém období vedl ke snížení pozornosti v hospodaření s touto domácí surovinou, k nevyužívání dostupných i méně kvalitních zdrojů nejen na úseku zpracovatelského průmyslu a v ostatním užití dřevní hmoty, ale i v procesu výroby v lesním hospodářství.

Nedostatky jsou i ve výchově porostů, tj. v úpravě druhové a porostové skladby lesních porostů, neplní se zejména probírky ve stáří do 40 let. Je zcela nesprávné, že snaha splnit ekonomické ukazatele, vede některé vedoucí lesní pracovníky k operativním přesunům těžby dřeva do přístupnějších porostů proti živelným kalamitám a následnému snižování produkce jakostní dřevní hmoty. Negativním jevem je nejen narůstající objem kalamit jako jsou polomy, vývraty a souše, ale škodlivé je i jejich pomalé zpracovávání. Důsledkem odsunu zpracování nahodilých těžeb je dřevo znehodnocováno až na palivo a výmět. Rovněž značné ztráty vznikají tím, že někteří lesní hospodáři připouštějí, při opožďování likvidace kalamity, těžbu dřeva v nepostižených závodech.

Na omezování ztrát a využití dřevní hmoty má vliv i úroveň zpracování dřevního odpadu, která je v rámci VHJ Dřevařský průmysl rozdílná. Tak např. z celkové podnikové výše zůstává nevyužito v n. p. Západočeské dřevařské závody 24,4 %, ve Východočeských dřevařských závodech 12,5 % a v Severočeských dřevařských závodech 5,7 %. Nejlepšího výsledku podle prověrky hospodaření s dřevní hmotou, omezování ztrát ve výrobě a spotřebě provedené Výborem lidové kontroly ČSR, dosahují v n. p. Jihočeské dřevařské závody, kde pouze 0,7 % z celkové podnikové výše je nevyužito.

l u dřeva které má široké uplatnění ve všech odvětvích národního hospodářství, platí plně všechna úsporná opatření jako u ostatních surovin a materiálů. Prakticky se u nás využívá dřevní hmota silnější než 7 cm. Zůstává však problém se zpracováním dřevní hmoty do 7 cm, které jsou jen na zkoumaných lokalitách stovky tisíců kubíků. Využívání této, jistě vzácné suroviny, je však na samém počátku.

S velkým ohlasem se nesetkala ani nabídka obyvatelstvu, využívat této suroviny k topným účelům, i když v tomto směru jsou dobré zkušenosti, například z mého obvodu polesí Bílovec, kde je využití pro tyto účely 50-60 % z celkového množství. Zřejmě to záleží na propagační činnosti lesních závodů, poskytování služeb při odvozu z lesa i mnoha dalších faktorech.

Přínosem je vývoj a výroba speciálních kotlů typu Klemza z podniku technického rozvoje Státních lesů Olomouc, ve kterých se s úspěchem využívá dřevní hmoty k vytápění i větších objektů. Bude však nutno urychlit výrobu těchto nebo podobných zařízení a dále zabezpečit i výrobu štěpkovacích strojů, které jsou ve stádiu zkoušení. Tyto štěpkovací stroje by zabezpečovaly produkci štěpků jak pro spalování, tak například pro výrobu dřevotřískových desek i jiných materiálů. Právě toto poslední využití nestandardní dřevní hmoty by se mohlo s úspěchem i exportovat. V každém případě je velká škoda, jestliže se tato surovina spaluje bez užitku v lesích, a to i za pomoci brigádníků, ale mnohdy v zájmu zdravého vývoje lesních porostů prozatím jiné východisko není. Jsem toho názoru, aby odpovědné orgány, hlavně české a slovenské ministerstvo lesního a vodního hospodářství, přišly s uceleným materiálem, jak budou tyto rezervy urychleně řešeny tak, aby nedocházelo k těmto ztrátám.

Soudružky a soudruzi, jak již zdůraznil společný zpravodaj výborů SL, v našem kraji byl z rozhodnutí centrálních orgánů vybudován moderní podnik na zpracování dřeva v Paskově u Ostravy. Tento podnik je dobrým příkladem komplexního využití dřeva.

Při zpracování dřevní hmoty na celulózu vznikají sulfitové výluhy, které byly dříve vypouštěny do řek, výrazně je znečišťovaly a zhoršovaly životní prostředí. Dnes se postupně ze sulfitových louhů vyrábí jednak krmné kvasnice - torula - jako koncentrovaný zdroj bílkovin pro výkrm hospodářských zvířat, a dále sulfitový líh. Jde o bezodpadový systém výroby při použití převážně československé technologie. V tomto zařízení při plynulém provozu se má vyrábět 24 tis. tun suchých krmivových kvasnic ročně. To bude mít značný národohospodářský význam, neboť vedle účelného využití odpadních vod poskytne zemědělství cennou krmnou bílkovinu. Navíc odpadního tepla se začne využívat pro vytápění nově budovaných skleníků k výrobě rychlené zeleniny a květin pro pracující Ostravska.

Soudružky a soudruzi, poslanecký průzkum byl prováděn v oblastech, které se vyznačují značným poškozením průmyslovými exhaláty. Toto poškozování hlavně smrkových porostů je způsobováno prudkým zvyšováním kyselosti lesních půd v posledních letech. Např. v Lesním závodě Frenštát na sledovaných pozemcích chemické rozbory ukázaly, že za dvacet let půdní kyselost se zvýšila z původních 4 pH na necelé 2 pH. V takovémto prostředí se omezuje biologický život, což má za následek odumírání stromů a zpomalování růstu dřevní hmoty u méně napadených porostů. V takto oslabených lesích se projevují ve větším měřítku další činitelé, jako je nedostatek srážek nebo holomrazy a může docházet k přemnožení škůdců. Základní řešení bude v odstraňování vlastních příčin, tedy snížení množství negativních exhalátů v průmyslových závodech. I když jde o nákladná a složitá zařízení, je potřebné v rámci možností jejich výzkum a výstavbu urychlit a hledat další možná technická řešení. K tomu jistě přispěje vzájemná spolupráce v rámci RVHP se stejně postiženými státy, jako je Polsko a NDR. Mnohé kruhy v NSR nepřející myšlenkám spolupráce a dorozumění tvrdily, že naše průmyslové závody způsobují značné škody v lesích západního Německa a chtěly z toho vytěžit i politický kapitál přesto, že je prokázané, že množství exhalátů přinášené k nám z průmyslových oblastí NSR převládajícími západními větry, je značně vyšší než opačně. Správné je, jak zdůraznil vedoucí delegace ČNR s. Kempný při návštěvě v Německé spolkové republice, nevypočítávat si navzájem tuny spadlého popílku, ale i s těmito partnery hledat společně vědecké a technické řešení problému.

Všechny lesní závody mají zpracovány plány dlouhodobých i okamžitých opatření, které jsou postupně realizovány. Z těch nejzávažnějších bych chtěl uvést alespoň některé. V loňském roce u nás v Beskydech započalo a letos pokračuje letecké vápnění lesních porostů dolomitickým vápencem za účelem upravení již zmíněné vysoké půdní kyselosti. Jde o velmi náročnou akci po všech stránkách. Na jeden hektar se bude hnojit celkem 9 tun vápence, a to ve třech dávkách s určitým časovým odstupem. Teprve tato vysoká dávka, takto použitá podle propočtu odborníků, by měla přinést zásadní zlepšení půdní úrodnosti a tím i zlepšení zdravotního stavu lesních porostů. První zkušenosti i když předběžné jsou pozitivní. Půjde teď o to, aby pro urychlené provedení těchto zásahů na všech potřebných plochách lesní půdy byly vytvořeny odpovídající podmínky. Velmi dobře se osvědčil letecký boj proti kalalamitě obaleče modřínového v Krkonoších. Rozsah této akce neměl ve světě obdoby a názorně dokázal i v tomto směru přednosti socialistického zřízení.

Další opatření je nutno orientovat na zakládání nových porostů na místo odumřelých, a to takovými dřevinami, které jsou proti působení exhalátů daleko odolnější. Jsou to například smrk pichlavý, limba, jeřáb, bříza a některé další, hlavně listnáče. Výsadba nových porostů však vyžaduje značné pracovní i materiálně technické zázemí. Jde o zakládání nových školek, semenných porostů i o vlastní výsadbu, hlavně obalených sazenic uvedených dřevin.

Průzkum ukázal, že pro tuto pěstební činnost v mnohých lesních závodech chybí dostatek pracovních sil. Jde totiž o práci velmi náročnou, často daleko od místa bydliště a za každého počasí. Proto by bylo vhodné tento stav urychleně řešit, jak po stránce úprav platových podmínek, tak dalšího sociálního zabezpečení těchto pracovníků v zájmu jejich stabilizace.

V této souvislosti myslím, že není správné, že mnohé vesnice a osady právě v blízkosti lesů byly doslova rozkoupeny pro účely rekreace, místo aby za pomoci příslušných národních výborů byly vhodné domky přednostně prodávány lesním a zemědělským závodům pro stabilizaci jejich pracovníků. Je tomu tak i v našem kraji i v mém volebním obvodě. Typickým příkladem je oblast Vítkovska i v mnoha dalších typicky zemědělsko-lesnických lokalitách.

Důležité místo při řešení všech těchto problémů má a bude mít mechanizace. I pro odvětví lesního hospodářství platí obdobně, jak o tom hovořil soudruh Potáč, že chybí komplexnost mechanizačních a technologických linek. Závažným problémem i v lesních závodech se stává devastace a zhutňování lesní půdy těžkými mechanismy při těžbě. I zde očekáváme rozhodnější slovo našich výzkumných ústavů a strojírenských závodů při zavádění nových technologií, např. lanovek a podobně.

Soudružky a soudruzi, řešení závažné problematiky lesního hospodářství se musí stát předmětem zájmu a pomoci všech zainteresovaných orgánů a institucí. Je třeba ocenit např. hnutí ÚV SSM Brontosaurus, organizací ochránců přírody; dobrými příklady se v tomto směru mohou pochlubit i mnohé organizace Národní fronty. To však je v současném období málo. Své rozhodnější slovo by měly říci výzkumné ústavy a odborné pracoviště i ostatních odvětví národního hospodářství. V neposlední řadě je potřebné dořešit i stabilizaci pracovníků v lesnictví, hlavně v pohraničních oblastech. Své místo musí sehrát i sdělovací prostředky v propagandistické činnosti mezi obyvatelstvem, protože škody způsobené občany rovněž nelze přehlížet.

Musíme si všichni uvědomit, že řešení lesů je z velké části i řešení zdravého životního prostředí každého z nás. Proto společným úsilím celé společnosti se jistě podaří všechny tyto náročné úkoly a problémy postupně řešit.

Předsedající místopředseda SL A. Hůla: Děkuji poslanci Římanovi. Slovo dávám poslankyni Minárové, připraví se poslanec Džupina.