Značné rozdiely sú i medzi okresmi. Jablonec
nad Nisou má len 1,5 % - Česká Lípa
5,8 % uhynulých teliat z počtu narodených.
Okrem úhynu narodených teliat sa však vykazujú
i straty mŕtvo narodených teliat. Často v
niektorých JRD dosahujú tieto straty hranicu okolo
10 %, čo je ale možné kvalifikovať ako
narušovanie obratu stáda hovädzieho dobytka vo
vzťahu k reprodukcii.
V tejto súvislosti by som chcel odporučiť,
aby bola zjednotená evidencia vo vykazovaní strát,
ktoré vznikajú pri odchove teliat. Veľký
podiel na znižovaní živočíšnej
výroby majú straty, ktoré vznikajú
hynutím hospodárskych zvierat. V SSR je v súčasnej
dobe 232 tis. ks hovädzieho dobytka vo výkrme a úhyn
sa pohybuje okolo 3,8 %. Sú však možnosti k zníženiu
úhynu na 2,5 %. Tým by došlo k zvýšeniu
výroby mäsa o 1364 ton v hodnote 27,3 mil. Kčs.
Pri znižovaní strát hospodárskych zvierat,
hlavne hynutím, má význam podiel práce
ošetrovateľov. Svedomitá a statočná
práca ošetrovateľov, podporovaná materiálnym
zabezpečením výroby, dobrou zooveterinárnou
a plemenárskou prácou je zárukou dosahovania
dobrých výsledkov v chove hospodárskych zvierat.
Dokumentuje to i príklad z nášho okresu, keď
BSP pod vedením súdružky Šenkárovej
vo VKT v Trnovom dosahuje veľmi dobré výsledky.
Hynutie teliat je pod 2 % a JRD SNP so sídlom v Rosine
vykazuje úhyn teliat 2,6 %.
V praxi je ale možné pozorovať, že tieto
väzby sú často narušované. Nesúdržnosť
uvedených zložiek vyplýva i z toho, že
hmotná zainteresovanosť pracovníkov prvovýroby
a pracovníkov služieb je rozdielna, a to najmä
v tom, že pracovníci prvovýroby sú hmotne
zainteresovaní na odchove mláďat a biologické
služby, ako sú veterinári a plemenári,
na znížení percenta úhynu. Myslím
si, že z celospoločenského hľadiska je
oveľa významnejší ukazovateľ odchov
mláďat na 100 ks plemeníc.
Na znižovaní strát pri odchove mláďat
a hospodárskych zvierat má významné
miesto veterinárna služba. Okrem nesporného
významu veterinárnej služby v oblasti predchádzania,
tlmenia nákaz a liečby sa v súčasnom
období ukazuje požiadavka prísneho vstupu tejto
činnosti do procesu výroby a priamej zainteresovanosti
na jej výsledkoch. Preto nemôže veterinárna
služba plniť len úlohy kontrolných orgánov
a metodických pracovníkov a ukladať rôzne
opatrenia, ale poľnohospodárska prax žiada, aby
sa táto služba účinnejšie podieľala
na plnení výrobných úloh jednotlivých
poľnohospodárskych podnikov.
Najčastejším dôvodom strát je
výživa. Treba povedať, že nedostatok a navyše
nekvalitné objemové krmivá sú vážnym
činiteľom, ktoré priamo i nepriamo spôsobujú
straty v živočíšnej výrobe či
už sú vyjadrené nízkou produkciou, poruchami
v reprodukcii, alebo aj zhoršovaním zdravotného
stavu zvierat, čo potom ovplyvňuje i úžitkovosť.
Treba povedať, že hlavne pri chove hovädzieho dobytka
je vysoký podiel jadrových krmív. To súvisí
najmä s nízkou akosťou objemových krmív
a v niektorých rokoch i s nedostatkom zásob krmív
pre príslušné obdobie. Získané
podklady z SSR ukazujú, že správny pomer živín
v kŕmnej dávke, správne vybilancovanie krmív,
diferencované krmivá podľa úžitkovosti
v celom roku, zabezpečenie výroby objemových
krmív podľa požiadaviek živočíšnej
výroby a zlepšovanie kvality konzervovaných
objemových krmív na zimné obdobie vytvárajú
rezervu vo výrobe mlieka v objeme 237 mil. litrov, čo
predstavuje 14,9 % z celkovej výroby mlieka v SSR. Okrem
práce poľnohospodárov je však predpokladom
i dostatok vhodných konzervačných prípravkov.
Z poslaneckých prieskumov ďalej vyplynulo, že
významným činiteľom vo vzťahu k
produkčným a reprodukčným ukazovateľom
a hynutiu zvierat je systém ustajnenia, koncentrácia
dobytka a vplyv mechanizácie. Vysokou koncentráciou
a špecializáciou hospodárskych zvierat sa dosiahla
vysoká produktivita práce a zlepšenie pracovného
prostredia. V niektorých poľnohospodárskych
podnikoch, najmä v horských a podhorských oblastiach,
došlo k výstavbe objektov s roštovým ustajnením,
hlavne pre dojnice, ale v mnohých prípadoch to malo
vplyv na zníženie úžitkovosti. O tom,
že správna voľba výstavby má značný
vplyv na straty, svedčí príklad z môjho
volebného obvodu. V JRD Dolný Hričov bol
postavený nový veľkokapacitný kravín
s voľným ustajnením kráv. V uvedenom
novom kravíne v tomto roku poklesla dojivosť oproti
minulému obdobiu o 265 litrov mlieka na 1 dojnicu, to znamená
ročne menej mlieka o 66 tis. litrov a nižšiu
tržbu o 270 000 Kčs.
Vážené súdružky a súdruhovia
poslanci, otázkami znižovania strat v mäsovom
priemysle sa zaoberal skupinový poslanecký prieskum
v závode 02 Kladno, k. p. Stredočeského mäsového
priemyslu. Optimálne zásoby zabezpečujú
rovnomernú obmenu skladovaného mäsa. Dochádza
k vyrovnanosti surovinovej bilancie, takže pravidelnými
obmenami nedochádza k stratám. Ak je ale táto
rovnomernosť narušená, dochádza potom
k disproporcionalite surovín. Príčiny môžu
byť jednak v nerovnomernom nákupe živých
zvierat od poľnohospodárskych podnikov, alebo znížením
kúpyschopného dopytu o výrobky z mäsa
na domácom a zahraničnom trhu.
V minulom, ako aj v tomto roku dochádzalo k prekračovaniu
plánu nákupu mlieka, vajec a hlavne mäsa. Keďže
v súčasnej dobe nie je dosť prostriedkov na
skladovanie mäsa a ceny mäsa na zahraničných
trhoch nie sú v súčasnej dobe zaujímavé,
niekde dochádza k situácii, že od niektorých
poľnohospodárskych podnikov nemohli byť vykúpené
jatočné zrelé zvieratá, čo
spôsobilo ťažkosti. Tak napr. JRD Rozvoj, so sídlom
v Risutoch, na okrese Kladno, vyčíslilo straty za
I. štvrťrok 1984 na 21,4 ton jadrových krmív,
ktoré sa zbytočne prekŕmili. Na tomto úseku
treba dodržiavať zásady 4. zasadania ÚV
KSČ z októbra 1981 na všetkých stupňoch
riadenia, včítane poľnohospodárskych
podnikov. Plne tu platia slová tajomníka ÚV
KSČ s. Pitru, prednesené na 11. zasadaní
ÚV KSČ v októbri 1984: "Celospoločenský
záujem vyžaduje, aby sa dosahovanie úspor krmív
miesto nadplánovanej produkcie mäsa využívalo
na vytváranie rezerv krmív. Vysoké prekračovanie
výroby a nákupu vyvoláva problémy
so spracovaním a skladovaním živočíšnych
výrobkov, zvlášť mäsa. Poľnohospodárske
podniky tento stav kritizujú, ale mnohé z nich k
nemu samé prispievajú."
Vážené súdružky a súdruhovia,
v podmienkach špecializácie a vysokej koncentrácie
v živočíšnej výrobe dochádza
mnohokrát k úhynom v dôsledku výpadku
elektrickej energie a ďalej vzniknutými požiarmi.
V praxi sa stretávame s tým, že výpadkom
elektrickej energie dochádza k úhynu celých
skupín hospodárskych zvierat, najmä sliepok
a kurčiat. Napr. stratu 1300 kurčiat, ktoré
sa udusili v JRD Kresňany, spôsobil výpadok
elektrickej energie. Koncom júla minulého roka v
spoločnom poľnohospodárskom podniku Beroun,
farma Skuhrov zo stavu 330 tis. 5-6-týždenných
kurčiat uhynulo 40 tis. kusov. Nameraná vonkajšia
teplota bola 39C a teplota v hale pri plnom chode ventilácie
bola 45C. V týchto dňoch (26.-29. júla 1983)
sa len v ČSR pohybovali straty v dôsledku prehriatia
organizmu okolo 100 tis. kusov. Chcel by som preto odporučiť
s. ministrovi Kubátovi, aby sa v krátkom čase
začali vyrábať jednoduché zariadenia,
ktoré by signalizovali prerušenie dodávky elektrického
prúdu alebo prehriatie vzduchu v maštaliach. Tým
by bolo možné podstatne znížiť straty,
najmä z udusenia hydiny ha minimum.
Súdružky a súdruhovia, vzhľadom na pomerne
vysoké straty, ktoré vznikajú hynutím
hospodárskych zvierat je potrebné, aby poľnohospodárske
podniky vo svojej činnosti, z hľadiska celospoločenského,
venovali tejto problematike veľkú pozornosť s
cieľom naplnenia záverov 11. pléna ÚV
KSČ v oblasti využívania vnútorných
rezerv v poľnohospodárskych podnikoch.
Předseda SL V. David: Děkuji poslanci Jancovi.
Dávám slovo poslankyni Vavřincové,
připraví se poslanec Linhart.
Poslankyně V. Vavřincová: Vážený
soudruhu předsedo, vážené soudružky
poslankyně a soudruzi poslanci, vážení
hosté, předseda Státní plánovací
komise a místopředseda vlády ČSSR
s. Potáč ve svém úvodním vystoupení
mimo jiné řekl, že efektivní a plynulý
rozvoj národního hospodářství
vyžaduje trvalé zabezpečování
takového stavu zásob v národním hospodářství,
který je nezbytně nutný pro danou úroveň
výroby a spotřeby. Nadměrné zásoby,
které neodpovídají této nutné
potřebě, představují část
hodnoty, o níž se snižují možnosti
dalšího rozvoje výroby nebo společenské
a osobní spotřeby.
Toto konstatování v plné míře
platí i pro celou oblast vnitřního obchodu
a služeb. Není snad třeba zvláště
zdůrazňovat, že jde o citlivou oblast, která
se dotýká každého našeho občana
každodenně po celý život. Je však
nezbytné vzít v úvahu skutečnost,
že zásoby zboží a s nimi namnoze spojené
ztráty, k nimž dochází ve vnitřním
obchodě a odbytových organizacích, se podílejí
21 % na celkových zásobách a ztrátách.
Jestliže celkový stav zásob v závěru
roku 1983 včetně nedokončených a nevyfakturovaných
prací pro investiční výstavbu a zařízení
stavenišť činil 597,2 mld. Kčs, je jednoduché
vyčíslit, kolik činí oněch
21 % připadajících na oblast vnitřního
obchodu a služeb.
Soudružky a soudruzi poslanci, dosažené hospodářské
výsledky v jednotlivých odvětvích
našeho národního hospodářství
ukazují, že se daří naplňovat
závěry XVI. sjezdu KSČ a zasedání
ÚV KSČ k urychlení dynamiky tvorby zdrojů
v průmyslu a zemědělství. To se celkově
projevuje též i v plnění plánu
a úkolů vnitřního obchodu. Plně
se to odráží např. v maloobchodním
obratu. V celé ČSSR dosáhl maloobchodní
obrat v prvém pololetí roku 1984 výše
132,7 mld. Kčs, tj. o 3,7 % více než v prvním
pololetí minulého roku. Rychlejšího
tempa růstu bylo dosaženo ve Slovenské socialistické
republice, a to o 4,1 %, zatímco v České
socialistické republice se obrat zvýšil o 3,5
%. Rychlejší tempo růstu ve Slovenské
socialistické republice plně odpovídá
plánovaným záměrům.
Z ročního plánovaného úkolu
bylo za l. pololetí dosaženo 47,1 %, což převyšuje
dosahovanou úroveň v minulých letech zhruba
o 1 bod. V překročení plánu se promítá
i plnění cílových úkolů
jako konkrétního přínosu obchodu na
výzvu federální vlády ke zprogresívnění
národohospodářského plánu na
letošní rok. V I. pololetí t. r. bylo v obchodních
oborech z celkového ročního objemu cílových
úkolů ve výši 1 mld. 32 mil. rozepsáno
442 mil., splněno 562 mil. To znamená, že na
celý rok zbývá dalších 470 mil.
Vzhledem na podmínky trhu, vývoj poptávky
a sezónnost, je plnění celkových úkolů
v jednotlivých obchodních oborech zatím nerovnoměrné.
Zatímco Obchod ovocem a zeleninou a Obchod průmyslovým
zbožím splnily z ročního obchodního
úkolu již tři čtvrtiny, Obchodní
domy PRIOR dvě třetiny, činí plnění
cílů v Obchodě obuví a Klenotech zhruba
40 % a v Nábytku 11 % ročního objemu. Obchod
Textilem zatím cílový úkol ani plánovaný
maloobchodní obrat neplní. Přesto, že
výsledky plnění plánu i cílových
úkolů jsou ve vnitřním obchodě
příznivé, zvýšenou pozornost
je třeba věnovat těmto otázkám
především v těch oborech a obchodních
podnicích, kde je nesoulad mezi skutečností
a plánovanými úkoly.
Soudruh Potáč dále ve své zprávě
mimo jiné uvedl, že pozitivním tendencím
v letech 1982 a 1983 došlo u zásob vnitřního
obchodu, kde byl obnoven jejich růst a přírůstky
zásob se stabilizovaly. V oblasti vnitřního
obchodu to v celku činí 1,9 mld. Kčs. Pozitivní
aspekty této tendence však mají i některé
nedořešené negativní prvky.
V souvislosti s přípravou této samostatné
schůze sněmovny, provedly výbory pro průmysl,
dopravu a obchod a zahraniční výbory obou
sněmoven tři průzkumy, a to: v závodě
Potraviny Gottwaldov, v podniku Potraviny Praha a na generálním
ředitelství Obchodních domů PRIOR.
Dovolte mi, abych vás o poznatcích získaných
z poslaneckých průzkumů informovala:
Závod Potraviny v Gottwaldově, který je v
mém volebním obvodě, zásobuje občany
okresu potravinářským zbožím.
Realizuje roční maloobchodní obrat v hodnotě
7,5 mld. Kčs a velkoobchodní obrat ve výši
588 mil. Kčs. Zásobování se uskutečňuje
ve 146 prodejnách. V závodě je také
realizována velkoobchodní činnost, a to ve
dvou skladech. Aby závod mohl vytvářet normativní
zásoby, chybí mu celkem 3500 m2
skladovacích ploch, což činí 30 % jejich
nynějšího stavu. Průměrné
zásoby zboží v jednotlivých měsících
se pohybují kolem 55 mil. Kčs.
Průzkum ukázal, že obchod je důležitým
pracovištěm, v němž je nezbytná,
spolu s odbornou, též politická angažovanost
zaměstnanců. Obchod i služby potřebují
všestranně připravené zaměstnance,
kteří by byli schopni aktivně reagovat na
dotazy spotřebitelů, a to jak na kvalitu a možnost
použití výrobků, tak i na ostatní
dotazy spotřebitelů.
Přes pozitivnost trendu zásobování
se však opakují některé nedostatky,
spočívající např. v tom, že
výrobní závody dodávají některé
druhy zboží, které neodpovídají
svou kvalitou požadavkům spotřebitele.
Ze strany výroby je nutné daleko rychleji reagovat
na požadavky obyvatelstva, nikoliv pouze jen v potravinách,
ale také i u dalších sortimentů, zejména
u oděvů, obuvi a některých druhů
průmyslového zboží.
V prvé polovině tohoto roku podnik Potraviny Gottwaldov
provedl hodnocení vybraných skupin potravinářského
zboží. U značného počtu výrobků
byl zjištěn minimální, anebo téměř
žádný prodej. Šlo např. o zboží
vyrobené v letech 1981-1983. Tam, kde prošla garanční
lhůta, došlo ke změně kvality a také
ke ztrátám, které jsou u potravin nežádoucí.
Nadnormativní zásoby potravin ztěžují
manipulaci ve velkoobchodních skladech, prodejních
jednotkách a je nutné provádět zvýšenou
kontrolu kvality a hodnotit prostředí skladování.
Skladovací prostory jsou v mnoha místech nedostačující.
Neprodejné zboží váže skladovací
prostory a narušuje bezpečnost práce, a to
nejen ve skladech, ale i v prodejnách.
Na základě průzkumů bylo zjištěno
množství neprodejných druhů zboží.
Patří k nim např.: Fruktus mango, mnohé
marmelády a kompoty švestek, angreštu, hrušky,
jablka, třešně a dýně z dovozu.
Také velké balení hrušek a broskví,
dále čalamády a zeleninové saláty
a také kojenecké výživy z jablek a hrušek,
atd. Mezi neprodejné zboží jsou již zařazovány
také rybí konzervy jako například:
antipasta speciál o váze 125 gramů, makrelový
salát Piknik, také s plněním 125 gramů.
Dále jsou to i Pacifické sardinky a řezy
Atlantických sardinek. Z dováženého
zboží jde také o révové víno,
kde se projevil vlivem ceny nízký odbyt, došlo
ke stagnaci prodeje. U dováženého zboží
by bylo třeba, aby se organizace Podniku zahraničního
obchodu orientovala na nákup požadovaných sortimentů.
Přesto, že podniky mají vysoké zásoby
některých skupin zboží, jsou jim direktivně
dodávány s povinností převzetí
další zásoby na sklad. Jde o výrobky
tuzemské i zahraniční. V posledním
roce byly vykázány největší ztráty
na dovezených okurkách. Náklady spojené
s dovozem, skladováním atd. opravou jsou však
vyšší než celkový poskytnutý
obchodní rabat.
I prodej masa a uzenin nesplňuje požadavky kvality
a normy. S touto poměrně drahou surovinou se nezachází
vždy dobře, zejména pokud jde o přepravu
a skladování. Nejhůře je tomu v létě,
kdy dodávky zboží jsou prováděny
v poledních a odpoledních hodinách. Naši
dodavatelé by potřebovali pro letní období
větší počet chladicích vozů,
které by zajistily jakostní přepravu. Bude
nutné, aby strojírenský průmysl byl
nápomocen s výrobou chladicí a mrazicí
techniky pro vybavení přepravních vozů.
Obdobné poznatky byly zjištěny i při
průzkumu v podniku Potraviny Praha, který zásobuje
prodejny v Praze 2,3,8 a 9.
Další zajímavé poznatky byly získány
při průzkumech v Obchodních domech PRIOR.
Obchodní domy PRIOR mají celkem 18 tisíc
zaměstnanců a připravují 4500 učňů
pro 14 profesí. Celkové zabezpečení
plánu maloobchodního obratu Obchodních domů
PRIOR na rok 1984 je možné hodnotit pozitivně,
přesto, že nebylo zabezpečeno 216,5 mil. Kčs.
Je reálný předpoklad, že se schodek
vyrovná realizací nákupu běžných
nabídek výrobců, o čemž svědčí
překročení plánu za první půlrok
tohoto roku o 2,4 %. Výše zásob Obchodních
domů PRIOR je regulována s plánem zásob,
normativem zásob a limitem výšky úvěru
pro celý obchod. Na stav zásob a ztrát Obchodních
domů PRIOR mají vliv zejména tyto skutečnosti:
1. Některé druhy zboží vyrábí
výrobce na základě celoročních
požadavků pouze v jednom čtvrtletí.
Po něm následuje dodávka ve výši
celoroční bilance. Např. je tomu tak u ledniček,
automatických praček, rozhlasových přijímačů
apod. Dodávky u dalších druhů zboží
jsou uskutečňovány až koncem měsíce
anebo čtvrtletí. Zmíněné druhy
zboží přicházejí až po sezóně,
i když v době sezóny jsou nedostatkové.
2. Nedodržují se hospodářské
smlouvy v objemovém, velikostním a barevném
sortimentu - neochota dodavatelů kontrahovat pouze konkrétní
druhy výrobků.
3. Nákup z výroby se orientuje na jedno místo
odběru, kde se provádí reexpedice na jednotlivé
závody, čímž je negativně ovlivněna
regulace nákupu a opožďují se dodávky
za mimořádné devizové prostředky.