Pokud se týká druhé oblasti, pěstební
technologie, chtěl bych především říci,
že výnosy a produkce cukru, které zabezpečujeme,
jsme především stimulovali hmotnou zainteresovaností
nejen co do objemu, ale především do kvalitativních
parametrů. Historie šla v tomto směru těžkými
kroky. Především v minulém období
byla někdy zdůrazňována hlavně
stránka výnosovosti na úkor cukernatosti.
V tomto smyslu od roku 1981 zabezpečujeme nákup
cukrovky podle cukernatosti a mohu odpovědně prohlásit,
že se v přístupu zemědělských
podniků tato tendence již v posledních dvou
letech výrazně odrazila.
Na řadu problémů jsme naráželi
v pěstební technologii. Cukrovka zůstala
jako plodina s velikou potřebou ruční práce
na okraji úsilí jak vědeckovývojových,
tak ostatních pracovníků zabezpečujících
techniku pro tento úsek, a to především
v tom smyslu, že jsme neměli v Československu
do minulosti kvalitní secí stroje, které
by byly schopny zabezpečit osev výkonných
odrůd, zejména obalovaného a segmentovaného
osiva. Teprve v posledním období se nám je
podařilo zabezpečit z dovozu. Myslím, že
tento problém je řešen kvalifikovaně,
ale zůstává otázka kvalitní
sklizňové techniky, která by neměla
tak výrazné ztráty, jako máme dosud.
Chtěl bych vás informovat, vážené
soudružky a soudruzi, že v tomto roce ve spolupráci
s naší vývojovou a výzkumnou základnou
i základnou všeobecného strojírenství
dokončujeme zkoušky nového sklízeče.
Jak mně dnes soudruh ministr Bahyl potvrdil, předpokládá
se, že by na základě licenční
výroby již v příštím roce
proběhly v Československu ověřovací
série v několika desítkách kusů
strojů a od roku 1985 by mělo dojít k výrobě
československého sklízeče. Spolu s
1300 sklízeči šestiřádkovými,
které máme v zemědělských podnicích,
jejich rekonstrukcí, především vyorávacích
těles a sekcí, bychom měli omezit ztráty
u cukrovky řádově - oceněno výzkumnou
základnou i vlastní praxí - okolo 10 - 20
%.
Domnívám se, že je to cesta dlouhá a
pro naše zemědělské podniky dosti nepochopitelná,
ale myslím, že je to cesta, kdy se generálně
můžeme z problému ztrát dostat.
Nemenší pozornost je věnována i třetímu
úseku - zpracovatelským kapacitám. V posledních
měsících přijalo předsednictvo
ÚV KSČ a předsednictvo federální
vlády základní dokument o modernizaci výrobní
základny cukrovarnického průmyslu, který
zajišťuje zhruba v příštích
10 - 12 letech investice v rozsahu 12 mld Kčs. To by mělo
přinést vedle efektu návratnosti v průměru
roku asi 500 mil. Kčs, především větší
výtěžnost cukru a omezení ztrát
v hodnotě zhruba 50 tis. tun. Domníváme se,
že spolu se zkrácením doby, která probíhá
v cukrovarnické kampani, by to byl výrazný
posun i v komplexním řešení tohoto problému.
Samozřejmě nechceme zůstat u těchto
technických řešení. V posledním
období výrazně usilujeme o užší
propojení vlastní zpracovatelské základny
s výrobní zemědělskou praxí.
Proto v letošním roce náš cukrovarnický
průmysl velmi výrazně postoupil v integračních
vztazích a celková výroba, resp. nákup
cukrovky, je usměrňován podle zpracovatelských
kapacit cukrovarů. Cílem je omezit ztráty,
které jsme v minulosti na skládkách měli.
Stejně chceme postupovat i dál, aby celou odpovědnost
převzala výrobková vertikála cukrovarnického
průmyslu i v tom smyslu, aby zabezpečovala ostatní
servisní služby, jako jsou rozbory půdy a kvalifikovaná
pomoc při výživě cukrovky. Nyní
jde o to, abychom důsledně všechna opatření
dokázali promítnout do zemědělské
praxe a realizovat je jak na úseku vědeckovýzkumných
poznatků, tak vlastní technologické přípravy.
Chtěl bych ve své odpovědi na otázku
poslance ing. Římana zdůraznit, že úroveň
pěstování cukrové řepy a produkce
cukru nám není v žádném případě
lhostejná, a to jak z důvodu plného krytí
potřeb našeho obyvatelstva, tak zabezpečení
exportní schopnosti našeho odvětví,
kde cukr je naší nejvýznamnější
vývozní komoditou. Nově vyšlechtěné
domácí odrůdy, zlepší-li se situace
v materiálně technickém zabezpečení,
dávají zatím předpoklady a zčásti
záruku pro nás všechny, že i v tomto úseku
rostlinné výroby, s jehož výsledky nejsme
spokojeni, dojde v krátké době k výrazným
změnám, které jej posunou na úroveň
ostatních úseků rostlinné výroby.
Děkuji za udělení slova.
Předseda SL V. David: Děkuji soudruhu ministru
Tomanovi za odpověď. Ptám se poslance Římana.
zda souhlasí s odpovědí.
Poslanec R. Říman: Ano.
Předseda SL V. David: Souhlasí. O slovo se
přihlásil ministr elektrotechnického průmyslu
ČSSR soudruh Kubát, který odpoví na
otázku poslankyně Kontríkové.
Ministr elektrotechnického průmyslu ČSSR
M. Kubát: Vážený soudruhu předsedo,
vážené soudružky poslankyně, soudruzi
poslanci, soudružka poslankyně Kontríková
se ptala na to, jaká jsou činěna opatření
v elektronice pro její vyšší uplatnění
ve spotřebním zboží. Přitom položila
důraz zejména na pomoc ženě v pracích
v domácnosti.
Chci říci v úvodu, že pro práci
ženy v domácnosti vyrábí řadu
spotřebičů také všeobecné
strojírenství. Takové věci, jako pračky,
ledničky, kuchyňské roboty, žehličky,
mixéry, sporáky jsou ze všeobecného
strojírenství, třebaže jsou také
ve stále větší míře elektronizovány.
Možná tedy, že svojí odpovědí
ne zcela vyčerpám všechno, co měla soudružka
poslankyně na mysli. Nicméně odpovím
na ty věci, které zajišťuje odvětví
elektrotechnického průmyslu.
My se od vzniku samostatného odvětví zabýváme
intenzívně rozvojem elektronického spotřebního
zboží. Přes určité pokroky jsme
stále nespokojeni se současnou situací. Jaká
opatření jsme přijali a co děláme:
bylo uloženo všem výrobně hospodářským
jednotkám našeho odvětví zahájit
výrobu spotřebního zboží a dosáhnout
do konce 7. pětiletky alespoň 1 % z celkové
výroby zboží ve spotřebním zboží
u těch výrobních organizací, které
dosud spotřební zboží nevyráběly.
Chci pro ilustraci uvést, že v roce 1982 vyrábělo
spotřební zboží 38 organizací
z našich celkových 64. V roce 1983 to bylo už
45 organizací a v roce 1984 to budou 52 organizace z celkových
64 organizací, které u nás máme.
Chceme ovšem toto procento dále zvýšit.
Víme, že v NDR, kde tato úloha pro podniky
je podstatně vyšší, pokud nevyrábějí
spotřební zboží jako hlavní sortiment,
jdou až na 5 %. My si také chceme dát podstatně
vyšší úkol.
V rámci této linie zapojujeme do výroby klasického
sortimentu spotřební elektroniky takové podniky,
jako je Tesla Pardubice v oblasti kazetových stereoradiomagnetofonů,
ačkoliv je to podnik, který vyrábí
především průmyslové zboží.
Posuzujeme možnost podstatně výraznějšího
zapojení do spotřební elektroniky, zejména
v nedostatkových sortimentech některých dalších
výrobců průmyslové elektroniky. U
těch výrobců, kteří jsou výrobci
spotřebního zboží, dále rozšiřujeme
tuto výrobu. Například výroba barevných
televizních přijímačů činí
v letošním roce v ČSSR celkem 80 tis. ks, zatímco
v příštím roce plánujeme již
145 tis. ks, tedy jdeme téměř na dvojnásobek.
Zavádíme celou řadu nových sortimentů
spotřebního zboží. Ve vývoji
a v přípravě výroby jsou takové
sortimenty, jako je videomagnetofon, který připravujeme
do výroby v jedné variantě spolu se SSSR
a ve druhé variantě v kooperaci spolu s firmou Philips
- Rakousko. Rozbíhá se výroba nové
minivěže, což je tuner, přehrávač,
zesilovač v jedné sestavě spolu s malými
reproduktory. Rozbíhá se výroba osobních
počítačů, i když musím
přiznat, že ceny zatím ne zcela odpovídají
doložce "osobní". Rozběhla se výroba
celé řady typů elektronických hodin
a hodinek v kooperaci se SSSR. Rozbíhá se dále
výroba většího počtu nových
typů spotřebního zboží, takových
nekonvenčních, jako je hledač kovových
předmětů, občanská radiostanice,
stmívače osvětlení, regulátory
otáček drobných spotřebičů,
nabíječe autobaterií s tyristorovým
řízením, síťové napaječe
pro kalkulačky a celá řada dalších.
V letošním roce se realizuje 25 nových typů
spotřebního zboží, z nichž 2/3
využívají zejména elektroniku a mikroelektroniku.
Důležitým základem pro rozvoj elektronického
spotřebního zboží jsou také bateriové
zdroje různého druhu. Chci uvést, že
dále zvyšujeme výrobu baterií. Zatímco
v letošním roce bude vyrobeno 107 mil. ks baterií
všeho druhu, rozšiřováním výroby
a nákupem dalších linek v příštím
roce dále zvýšíme výrobu na 120
mil. ks baterií a v roce 1985 počítáme
s výrobou 162 mil. ks baterií. Tím už
pokryjeme plně čs. spotřebu, zatímco
dosud se některé baterie stále musí
dovážet.
Začínáme také zabezpečovat
výrobu minibaterií, knoflíkových baterií
pro kalkulačky a hodinky. V letošním roce bude
vyrobeno již asi 10 tis. ks stříbrozinkových
knoflíkových baterií, ale v příštím
roce už bude výroba v rozsahu téměř
400 tis. ks knoflíkových baterií pro hodinky
a kalkulačky.
Chci dále uvést, že také využíváme
intenzívně mezinárodní spolupráce
a výrobkové specializace v součástkové
základně, zejména se SSSR, NDR, PLR a MLR.
Právě nyní, 3. října, jsem
podepsal velmi dobrou dohodu o spolupráci na úseku
barevných a černobílých obrazovek
s NDR, s ministrem elektroniky s. Maierem, kde jde o vzájemnou
výměnu barevných obrazovek. Budeme dodávat
do NDR největší typy barevných obrazovek,
26 palcové, zatímco od NDR budeme dostávat
menší typy 16 palcové, pro menší
typy barevných televizorů. Dohoda obsahuje celou
řadu dalších velmi užitečných
článků, týkajících se
materiálů pro barevné obrazovky, uzlů
a dílů, dále černobílých
obrazovek. Tolik aspoň stručně k mezinárodní
spolupráci.
Jinak samozřejmě počítáme s
tím, že také pro účely spotřební
elektroniky rozšíříme intenzívně
výrobu součástkové základny,
a to tak, že jestliže za poslední dva roky naše
výroba v elektrotechnice se v průměru zvýšila
asi o 15,5 %, v elektronice se zvýšila o 24 % a u
integrovaných obvodů různého druhu
také pro spotřební elektroniku dokonce o
61 %. Přitom snižujeme u součástek ceny,
a to je velmi důležité právě
pro spotřební elektroniku. V letošním
roce k 1. lednu jsme snížili ceny v průměru
o 30 % u elektronické součástkové
základny, ale k 1. lednu 1984 jdeme na další
experiment a snižujeme u integrovaných obvodů
všech typů ceny až na 1/4 v průměru
proti dnešním cenám, tedy o 75 % - a tím
se dostáváme prakticky na světové
ceny.
Uvedu jeden příklad za všechny. Velmi známý
integrovaný obvod - mikroprocesor 8080 - jehož cena
je v současné době 250 Kčs, bude stát
k 1. lednu 1984 50 Kčs. To je velmi důležitý
obvod také pro spotřební elektroniku, protože
celá řada spotřebičů může
být řízena také tímto mikroprocesorem,
samozřejmě za užití některých
dalších paměťových integrovaných
obvodů apod., jejichž ceny se také výrazně
snižují.
Rozšiřujeme také některé služby,
připravujeme další rozšíření
v elektronických stavebnicích, které se také
stávají důležitým prvkem spotřebního
zboží a současně součástí
polytechnické výchovy, o které tady už
dnes byla řeč. Rozšiřuje se prodejní
síť servisního a inženýrského
podniku Tesla Eltos, která bude působit minimálně
ve všech krajských městech. Tolik tedy, pokud
jde o naši činnost.
Chci poznamenat na okraj, že naše činnost v této
oblasti není jediná. Velmi důležitou
roli hrají také obě ministerstva obchodu.
Pro ilustraci uvedu, že my se podílíme na dodávkách
pro tuzemský trh v některých položkách,
třeba v rozhlasových přijímačích,
jenom 38 % (tedy 62 % zajišťují ministerstva
obchodu), v černobílých televizorech 74 %
se podílíme my, v barevných televizorech
60 %, v gramofonech zajišťujeme 100 %, v magnetofonech
85 %. Vidíte tedy, že činnost ministerstva
obchodu je také důležitá.
Souhrnně tedy na závěr sděluji, že
další výrazné zlepšení situace
na vnitřním trhu elektronického spotřebního
zboží nastane zejména v průběhu
roku 1984 vlivem výrazného zvýšení
výroby barevných televizorů, kooperace elektronických
kapesních kalkulaček ve velkém měřítku
(asi čtvrt miliónu kusů), rozvoje minivěží
a nejméně 25 dalších typů spotřebního
zboží. Děkuji za pozornost.
Předseda SL V. David: Děkuji soudruhu ministru
Kubátovi za odpověď. Ptám se poslankyně
Kontríkové, zda souhlasí s odpovědí.
Poslankyně M. Kontríková: Áno.
Předseda SL V. David: Souhlasí.
O slovo se přihlásil místopředseda
vlády ČSSR soudruh Obzina, který odpoví
na otázku poslance Malého.
Místopředseda vlády ČSSR J. Obzina:
Soudruhu předsedo, soudružky poslankyně,
soudruzi poslanci, nejprve k otázce soudruha poslance Malého
o hodnověrných informacích o vědeckotechnickém
výzkumu a rozvoji ve světě.
Otázka má dvě části. Za prvé,
zda takové informace máme nebo můžeme
získat a za druhé, když takové informace
máme, zda je používáme a jak je využíváme.
Chtěl bych předeslat, že získávání
informací v této oblasti, jejich zpracování
i využívání, je povinností každé
organizace. Většina organizací má k
tomu i své speciální zařízení,
informační střediska. Svými poznatky
se tudíž podílejí tato informační
zařízení, pokud jde o nižší
články, i na tvorbě celostátního
informačního systému ČSSR, pokud jde
o vědeckotechnické a ekonomické informace.
Ve svém celku v podnikové sféře na
středních článcích řízení
převládá však pouze přijímání
informací a méně již vyhodnocování
informací. Jsou však také podstatné
rozdíly a některé články dosahují
v tomto směru příkladných výsledků.
Mohl bych uvést jako vynikající příklad
Vukov Prešov, který disponuje dobrým informačním
souborem o světových robotech a manipulátorech,
ale i Výzkumný ústav zemědělských
strojů a řadu ostatních výzkumných
i výrobních organizací.
Centrálně stojíme před složitým
úkolem, a to zabezpečit si přístup
přibližně k 80 % světového informačního
systému, abychom mohli sledovat jen ty úseky, které
jsou spjaty s naší výrobou, která má
příliš široké spektrum a velmi
široký výrobní program. A za druhé
musíme si zabezpečit potřebné informace
přes embargo a diskriminace, které jsou vůči
nám uplatňovány nebo informace, které
jsou výslovně utajovány nebo znepřístupňovány.
Jak vypadá u nás v tomto směru situace v
praxi? Přes terminálové spojení Moskva
- Praha - Vídeň v současné době
máme na základě smlouvy, která byla
uzavřena už v roce 1980, přístup k 160
soustavám databank socialistických i kapitalistických
států z oblasti základního výzkumu
v oblasti technických, přírodních
i společenských věd. V roce 1982 bylo touto
cestou získáno více než 100 tisíc
vědeckotechnických informací. V našem
čs. celostátním databankovém systému,
který byl a je budován při federálním
ministerstvu pro technický a investiční rozvoj,
je uloženo v současné době více
než 12 miliónů informací vědeckých,
technických a ekonomických. Databázová
střediska našeho vnitřního domácího
systému jsou v současné době napojena
na terminály prakticky ve všech důležitých
ekonomických střediscích a centrech naší
vlasti. A touto cestou předáváme z centra
ročně přibližně 1 milión
ekonomických, technických a technologických
informací a je zodpovězeno v průměru
65 tisíc dotazů ročně.
Určité problémy máme v současné
době s doplňováním knižních
i časopiseckých fondů. zvláště
u cenné zahraniční literatury, a to jak z
důvodu určitých problémů devizových,
tak především v důsledku nedostatečné
proorganizovanosti vzájemných informačních
systémů jednotlivých odvětví
i centrálních systémů. Je třeba
říci, že pokud jde o uplatňování
informací, je více využíváno
informací v základním výzkumu než
v aplikovaném výzkumu. A z toho se méně
využívají informace v oblasti technologické
než v oblasti technické.
Jestliže bych tedy shrnul odpovědi na předloženou
otázku, mohl bych říci toto: máme
poměrně solidní informační
fondy o úrovni světové vědy a techniky
potud, pokud není výslovně embargovaná
nebo zvláštním způsobem utajovaná,
což je specifická otázka, o které by
zde nebylo vhodné hovořit. Za druhé, její
využití by mělo být a mohlo být
podle našeho názoru podstatně vyšší,
zvláště v aplikovaném výzkumu
a ve výrobní sféře. Za třetí,
musíme však zkvalitnit jak doplňování
vlastní databanky, tak i možnosti dalšího
využívání světových bank,
na něž jsme smluvně navázáni,
a touto cestou zpřístupnit a zlepšit kvalitu
informací, které mohou být poskytovány
našim soudruhům na úrovni výrobních
hospodářských jednotek a konstrukčních
kanceláří.