Federální shromáždění ČSSR, 1981 – 1986 Sněmovna lidu

Pokud se týká druhé oblasti, pěstební technologie, chtěl bych především říci, že výnosy a produkce cukru, které zabezpečujeme, jsme především stimulovali hmotnou zainteresovaností nejen co do objemu, ale především do kvalitativních parametrů. Historie šla v tomto směru těžkými kroky. Především v minulém období byla někdy zdůrazňována hlavně stránka výnosovosti na úkor cukernatosti. V tomto smyslu od roku 1981 zabezpečujeme nákup cukrovky podle cukernatosti a mohu odpovědně prohlásit, že se v přístupu zemědělských podniků tato tendence již v posledních dvou letech výrazně odrazila.

Na řadu problémů jsme naráželi v pěstební technologii. Cukrovka zůstala jako plodina s velikou potřebou ruční práce na okraji úsilí jak vědeckovývojových, tak ostatních pracovníků zabezpečujících techniku pro tento úsek, a to především v tom smyslu, že jsme neměli v Československu do minulosti kvalitní secí stroje, které by byly schopny zabezpečit osev výkonných odrůd, zejména obalovaného a segmentovaného osiva. Teprve v posledním období se nám je podařilo zabezpečit z dovozu. Myslím, že tento problém je řešen kvalifikovaně, ale zůstává otázka kvalitní sklizňové techniky, která by neměla tak výrazné ztráty, jako máme dosud.

Chtěl bych vás informovat, vážené soudružky a soudruzi, že v tomto roce ve spolupráci s naší vývojovou a výzkumnou základnou i základnou všeobecného strojírenství dokončujeme zkoušky nového sklízeče. Jak mně dnes soudruh ministr Bahyl potvrdil, předpokládá se, že by na základě licenční výroby již v příštím roce proběhly v Československu ověřovací série v několika desítkách kusů strojů a od roku 1985 by mělo dojít k výrobě československého sklízeče. Spolu s 1300 sklízeči šestiřádkovými, které máme v zemědělských podnicích, jejich rekonstrukcí, především vyorávacích těles a sekcí, bychom měli omezit ztráty u cukrovky řádově - oceněno výzkumnou základnou i vlastní praxí - okolo 10 - 20 %.

Domnívám se, že je to cesta dlouhá a pro naše zemědělské podniky dosti nepochopitelná, ale myslím, že je to cesta, kdy se generálně můžeme z problému ztrát dostat.

Nemenší pozornost je věnována i třetímu úseku - zpracovatelským kapacitám. V posledních měsících přijalo předsednictvo ÚV KSČ a předsednictvo federální vlády základní dokument o modernizaci výrobní základny cukrovarnického průmyslu, který zajišťuje zhruba v příštích 10 - 12 letech investice v rozsahu 12 mld Kčs. To by mělo přinést vedle efektu návratnosti v průměru roku asi 500 mil. Kčs, především větší výtěžnost cukru a omezení ztrát v hodnotě zhruba 50 tis. tun. Domníváme se, že spolu se zkrácením doby, která probíhá v cukrovarnické kampani, by to byl výrazný posun i v komplexním řešení tohoto problému.

Samozřejmě nechceme zůstat u těchto technických řešení. V posledním období výrazně usilujeme o užší propojení vlastní zpracovatelské základny s výrobní zemědělskou praxí. Proto v letošním roce náš cukrovarnický průmysl velmi výrazně postoupil v integračních vztazích a celková výroba, resp. nákup cukrovky, je usměrňován podle zpracovatelských kapacit cukrovarů. Cílem je omezit ztráty, které jsme v minulosti na skládkách měli. Stejně chceme postupovat i dál, aby celou odpovědnost převzala výrobková vertikála cukrovarnického průmyslu i v tom smyslu, aby zabezpečovala ostatní servisní služby, jako jsou rozbory půdy a kvalifikovaná pomoc při výživě cukrovky. Nyní jde o to, abychom důsledně všechna opatření dokázali promítnout do zemědělské praxe a realizovat je jak na úseku vědeckovýzkumných poznatků, tak vlastní technologické přípravy.

Chtěl bych ve své odpovědi na otázku poslance ing. Římana zdůraznit, že úroveň pěstování cukrové řepy a produkce cukru nám není v žádném případě lhostejná, a to jak z důvodu plného krytí potřeb našeho obyvatelstva, tak zabezpečení exportní schopnosti našeho odvětví, kde cukr je naší nejvýznamnější vývozní komoditou. Nově vyšlechtěné domácí odrůdy, zlepší-li se situace v materiálně technickém zabezpečení, dávají zatím předpoklady a zčásti záruku pro nás všechny, že i v tomto úseku rostlinné výroby, s jehož výsledky nejsme spokojeni, dojde v krátké době k výrazným změnám, které jej posunou na úroveň ostatních úseků rostlinné výroby.

Děkuji za udělení slova.

Předseda SL V. David: Děkuji soudruhu ministru Tomanovi za odpověď. Ptám se poslance Římana. zda souhlasí s odpovědí.

Poslanec R. Říman: Ano.

Předseda SL V. David: Souhlasí. O slovo se přihlásil ministr elektrotechnického průmyslu ČSSR soudruh Kubát, který odpoví na otázku poslankyně Kontríkové.

Ministr elektrotechnického průmyslu ČSSR M. Kubát: Vážený soudruhu předsedo, vážené soudružky poslankyně, soudruzi poslanci, soudružka poslankyně Kontríková se ptala na to, jaká jsou činěna opatření v elektronice pro její vyšší uplatnění ve spotřebním zboží. Přitom položila důraz zejména na pomoc ženě v pracích v domácnosti.

Chci říci v úvodu, že pro práci ženy v domácnosti vyrábí řadu spotřebičů také všeobecné strojírenství. Takové věci, jako pračky, ledničky, kuchyňské roboty, žehličky, mixéry, sporáky jsou ze všeobecného strojírenství, třebaže jsou také ve stále větší míře elektronizovány. Možná tedy, že svojí odpovědí ne zcela vyčerpám všechno, co měla soudružka poslankyně na mysli. Nicméně odpovím na ty věci, které zajišťuje odvětví elektrotechnického průmyslu.

My se od vzniku samostatného odvětví zabýváme intenzívně rozvojem elektronického spotřebního zboží. Přes určité pokroky jsme stále nespokojeni se současnou situací. Jaká opatření jsme přijali a co děláme: bylo uloženo všem výrobně hospodářským jednotkám našeho odvětví zahájit výrobu spotřebního zboží a dosáhnout do konce 7. pětiletky alespoň 1 % z celkové výroby zboží ve spotřebním zboží u těch výrobních organizací, které dosud spotřební zboží nevyráběly. Chci pro ilustraci uvést, že v roce 1982 vyrábělo spotřební zboží 38 organizací z našich celkových 64. V roce 1983 to bylo už 45 organizací a v roce 1984 to budou 52 organizace z celkových 64 organizací, které u nás máme.

Chceme ovšem toto procento dále zvýšit. Víme, že v NDR, kde tato úloha pro podniky je podstatně vyšší, pokud nevyrábějí spotřební zboží jako hlavní sortiment, jdou až na 5 %. My si také chceme dát podstatně vyšší úkol.

V rámci této linie zapojujeme do výroby klasického sortimentu spotřební elektroniky takové podniky, jako je Tesla Pardubice v oblasti kazetových stereoradiomagnetofonů, ačkoliv je to podnik, který vyrábí především průmyslové zboží. Posuzujeme možnost podstatně výraznějšího zapojení do spotřební elektroniky, zejména v nedostatkových sortimentech některých dalších výrobců průmyslové elektroniky. U těch výrobců, kteří jsou výrobci spotřebního zboží, dále rozšiřujeme tuto výrobu. Například výroba barevných televizních přijímačů činí v letošním roce v ČSSR celkem 80 tis. ks, zatímco v příštím roce plánujeme již 145 tis. ks, tedy jdeme téměř na dvojnásobek.

Zavádíme celou řadu nových sortimentů spotřebního zboží. Ve vývoji a v přípravě výroby jsou takové sortimenty, jako je videomagnetofon, který připravujeme do výroby v jedné variantě spolu se SSSR a ve druhé variantě v kooperaci spolu s firmou Philips - Rakousko. Rozbíhá se výroba nové minivěže, což je tuner, přehrávač, zesilovač v jedné sestavě spolu s malými reproduktory. Rozbíhá se výroba osobních počítačů, i když musím přiznat, že ceny zatím ne zcela odpovídají doložce "osobní". Rozběhla se výroba celé řady typů elektronických hodin a hodinek v kooperaci se SSSR. Rozbíhá se dále výroba většího počtu nových typů spotřebního zboží, takových nekonvenčních, jako je hledač kovových předmětů, občanská radiostanice, stmívače osvětlení, regulátory otáček drobných spotřebičů, nabíječe autobaterií s tyristorovým řízením, síťové napaječe pro kalkulačky a celá řada dalších.

V letošním roce se realizuje 25 nových typů spotřebního zboží, z nichž 2/3 využívají zejména elektroniku a mikroelektroniku.

Důležitým základem pro rozvoj elektronického spotřebního zboží jsou také bateriové zdroje různého druhu. Chci uvést, že dále zvyšujeme výrobu baterií. Zatímco v letošním roce bude vyrobeno 107 mil. ks baterií všeho druhu, rozšiřováním výroby a nákupem dalších linek v příštím roce dále zvýšíme výrobu na 120 mil. ks baterií a v roce 1985 počítáme s výrobou 162 mil. ks baterií. Tím už pokryjeme plně čs. spotřebu, zatímco dosud se některé baterie stále musí dovážet.

Začínáme také zabezpečovat výrobu minibaterií, knoflíkových baterií pro kalkulačky a hodinky. V letošním roce bude vyrobeno již asi 10 tis. ks stříbrozinkových knoflíkových baterií, ale v příštím roce už bude výroba v rozsahu téměř 400 tis. ks knoflíkových baterií pro hodinky a kalkulačky.

Chci dále uvést, že také využíváme intenzívně mezinárodní spolupráce a výrobkové specializace v součástkové základně, zejména se SSSR, NDR, PLR a MLR. Právě nyní, 3. října, jsem podepsal velmi dobrou dohodu o spolupráci na úseku barevných a černobílých obrazovek s NDR, s ministrem elektroniky s. Maierem, kde jde o vzájemnou výměnu barevných obrazovek. Budeme dodávat do NDR největší typy barevných obrazovek, 26 palcové, zatímco od NDR budeme dostávat menší typy 16 palcové, pro menší typy barevných televizorů. Dohoda obsahuje celou řadu dalších velmi užitečných článků, týkajících se materiálů pro barevné obrazovky, uzlů a dílů, dále černobílých obrazovek. Tolik aspoň stručně k mezinárodní spolupráci.

Jinak samozřejmě počítáme s tím, že také pro účely spotřební elektroniky rozšíříme intenzívně výrobu součástkové základny, a to tak, že jestliže za poslední dva roky naše výroba v elektrotechnice se v průměru zvýšila asi o 15,5 %, v elektronice se zvýšila o 24 % a u integrovaných obvodů různého druhu také pro spotřební elektroniku dokonce o 61 %. Přitom snižujeme u součástek ceny, a to je velmi důležité právě pro spotřební elektroniku. V letošním roce k 1. lednu jsme snížili ceny v průměru o 30 % u elektronické součástkové základny, ale k 1. lednu 1984 jdeme na další experiment a snižujeme u integrovaných obvodů všech typů ceny až na 1/4 v průměru proti dnešním cenám, tedy o 75 % - a tím se dostáváme prakticky na světové ceny.

Uvedu jeden příklad za všechny. Velmi známý integrovaný obvod - mikroprocesor 8080 - jehož cena je v současné době 250 Kčs, bude stát k 1. lednu 1984 50 Kčs. To je velmi důležitý obvod také pro spotřební elektroniku, protože celá řada spotřebičů může být řízena také tímto mikroprocesorem, samozřejmě za užití některých dalších paměťových integrovaných obvodů apod., jejichž ceny se také výrazně snižují.

Rozšiřujeme také některé služby, připravujeme další rozšíření v elektronických stavebnicích, které se také stávají důležitým prvkem spotřebního zboží a současně součástí polytechnické výchovy, o které tady už dnes byla řeč. Rozšiřuje se prodejní síť servisního a inženýrského podniku Tesla Eltos, která bude působit minimálně ve všech krajských městech. Tolik tedy, pokud jde o naši činnost.

Chci poznamenat na okraj, že naše činnost v této oblasti není jediná. Velmi důležitou roli hrají také obě ministerstva obchodu. Pro ilustraci uvedu, že my se podílíme na dodávkách pro tuzemský trh v některých položkách, třeba v rozhlasových přijímačích, jenom 38 % (tedy 62 % zajišťují ministerstva obchodu), v černobílých televizorech 74 % se podílíme my, v barevných televizorech 60 %, v gramofonech zajišťujeme 100 %, v magnetofonech 85 %. Vidíte tedy, že činnost ministerstva obchodu je také důležitá.

Souhrnně tedy na závěr sděluji, že další výrazné zlepšení situace na vnitřním trhu elektronického spotřebního zboží nastane zejména v průběhu roku 1984 vlivem výrazného zvýšení výroby barevných televizorů, kooperace elektronických kapesních kalkulaček ve velkém měřítku (asi čtvrt miliónu kusů), rozvoje minivěží a nejméně 25 dalších typů spotřebního zboží. Děkuji za pozornost.

Předseda SL V. David: Děkuji soudruhu ministru Kubátovi za odpověď. Ptám se poslankyně Kontríkové, zda souhlasí s odpovědí.

Poslankyně M. Kontríková: Áno.

Předseda SL V. David: Souhlasí.

O slovo se přihlásil místopředseda vlády ČSSR soudruh Obzina, který odpoví na otázku poslance Malého.

Místopředseda vlády ČSSR J. Obzina: Soudruhu předsedo, soudružky poslankyně, soudruzi poslanci, nejprve k otázce soudruha poslance Malého o hodnověrných informacích o vědeckotechnickém výzkumu a rozvoji ve světě.

Otázka má dvě části. Za prvé, zda takové informace máme nebo můžeme získat a za druhé, když takové informace máme, zda je používáme a jak je využíváme.

Chtěl bych předeslat, že získávání informací v této oblasti, jejich zpracování i využívání, je povinností každé organizace. Většina organizací má k tomu i své speciální zařízení, informační střediska. Svými poznatky se tudíž podílejí tato informační zařízení, pokud jde o nižší články, i na tvorbě celostátního informačního systému ČSSR, pokud jde o vědeckotechnické a ekonomické informace.

Ve svém celku v podnikové sféře na středních článcích řízení převládá však pouze přijímání informací a méně již vyhodnocování informací. Jsou však také podstatné rozdíly a některé články dosahují v tomto směru příkladných výsledků. Mohl bych uvést jako vynikající příklad Vukov Prešov, který disponuje dobrým informačním souborem o světových robotech a manipulátorech, ale i Výzkumný ústav zemědělských strojů a řadu ostatních výzkumných i výrobních organizací.

Centrálně stojíme před složitým úkolem, a to zabezpečit si přístup přibližně k 80 % světového informačního systému, abychom mohli sledovat jen ty úseky, které jsou spjaty s naší výrobou, která má příliš široké spektrum a velmi široký výrobní program. A za druhé musíme si zabezpečit potřebné informace přes embargo a diskriminace, které jsou vůči nám uplatňovány nebo informace, které jsou výslovně utajovány nebo znepřístupňovány.

Jak vypadá u nás v tomto směru situace v praxi? Přes terminálové spojení Moskva - Praha - Vídeň v současné době máme na základě smlouvy, která byla uzavřena už v roce 1980, přístup k 160 soustavám databank socialistických i kapitalistických států z oblasti základního výzkumu v oblasti technických, přírodních i společenských věd. V roce 1982 bylo touto cestou získáno více než 100 tisíc vědeckotechnických informací. V našem čs. celostátním databankovém systému, který byl a je budován při federálním ministerstvu pro technický a investiční rozvoj, je uloženo v současné době více než 12 miliónů informací vědeckých, technických a ekonomických. Databázová střediska našeho vnitřního domácího systému jsou v současné době napojena na terminály prakticky ve všech důležitých ekonomických střediscích a centrech naší vlasti. A touto cestou předáváme z centra ročně přibližně 1 milión ekonomických, technických a technologických informací a je zodpovězeno v průměru 65 tisíc dotazů ročně.

Určité problémy máme v současné době s doplňováním knižních i časopiseckých fondů. zvláště u cenné zahraniční literatury, a to jak z důvodu určitých problémů devizových, tak především v důsledku nedostatečné proorganizovanosti vzájemných informačních systémů jednotlivých odvětví i centrálních systémů. Je třeba říci, že pokud jde o uplatňování informací, je více využíváno informací v základním výzkumu než v aplikovaném výzkumu. A z toho se méně využívají informace v oblasti technologické než v oblasti technické.

Jestliže bych tedy shrnul odpovědi na předloženou otázku, mohl bych říci toto: máme poměrně solidní informační fondy o úrovni světové vědy a techniky potud, pokud není výslovně embargovaná nebo zvláštním způsobem utajovaná, což je specifická otázka, o které by zde nebylo vhodné hovořit. Za druhé, její využití by mělo být a mohlo být podle našeho názoru podstatně vyšší, zvláště v aplikovaném výzkumu a ve výrobní sféře. Za třetí, musíme však zkvalitnit jak doplňování vlastní databanky, tak i možnosti dalšího využívání světových bank, na něž jsme smluvně navázáni, a touto cestou zpřístupnit a zlepšit kvalitu informací, které mohou být poskytovány našim soudruhům na úrovni výrobních hospodářských jednotek a konstrukčních kanceláří.