Úterý 11. října 1983

Branci se seznamují s fyzikálními základy funkcí, bojovým použitím a údržbou moderních prostředků. Pochopitelně získávají nejenom vojenskotechnické znalosti, ale učí se i poznávat, že jen vysoce odborně a morálně politicky připravený voják (bojovník) je schopen zabezpečovat úkoly socialismu.

Pro Svazarm jako dobrovolnou organizaci je charakteristické spojení se širokou zájmovou branně technickou činností. Pro její masový rozvoj ve prospěch společenské potřeby brannosti máme vytvořeny dobré podmínky.

Snažíme se, aby naše základní organizace vycházely intenzívně vstříc novým potřebám společnosti. Otázky vědeckotechnického rozvoje zde mají stále výraznější místo.

Svazarm rozvíjí přirozené zájmy nejširších vrstev mládeže o techniku a nejnovější vědecké poznatky v konkrétní, praktické podobě. Jednou z cest je rozvoj polytechnické výchovy, orientované především na mládež předvojenského věku. Usilujeme o to, aby v průběhu zájmové branně technické činnosti byly cílevědomě objasňovány technické a technologické jevy, procesy a zákonitosti v jednotě s osvojováním praktických dovedností a návyků. Jde nám především o formování náležitého vztahu mládeže k technice. Považujeme za svůj úkol aktivně přispívat k rozvoji vědeckotechnického myšlení mladých obránců vlasti.

V naší organizaci nalézají uplatnění, metodickou i materiálně technickou bázi mladí novátoři, zlepšovatelé i vynálezci nejrůznějších oborů. Podílejí se na technickokonstrukčních konkursech, na řešení tematických úkolů vyhlašovaných průmyslovými a zemědělskými podniky a na zdokonalování technologických postupů. Příkladem této činnosti může být radioklub základní organizace Svazarmu Závodů automatizace a mechanizace v Ostravě.

Na základě pozitivních ohlasů široké čtenářské obce soudíme, že významné místo ve formování vědeckotechnického myšlení, zejména mládeže, mají i naše odborné časopisy; Amatérské rádio, Svět motorů, Letectví a kosmonautika, ale i další odborná produkce.

Působení není zanedbatelné. Časopisy vycházejí v jednorázovém nákladu 750 tis. výtisků a ovlivňují dva milióny čtenářů. Mají uznávané místo v šíření nejnovějších poznatků o progresívních vědeckotechnických oborech. Pomáhají v jejich praktické aplikaci, ale přispívají i k třídnímu hodnocení jevů v této oblasti.

Do naší činnosti se prosazují nové progresívní obory, zvláště elektronika. Nejenom tím, že vstupuje do tradičních technických odborností, např. radioamatérství, letectví, ale vyvolává potřebu vzniku nových oborů. Za povzbudivý považujeme rostoucí zájem o výpočtovou, digitální techniku, systémy automatické regulace a optoelektroniku.

Proto jsme vytvořili orgány odborného řízení a ustavili integrující odbornost pod názvem elektronika. Těší nás, že poslanecký průzkum potvrdil rozsáhlou aktivitu směřující k vytvoření optimálních podmínek pro práci s mládeží v této progresívní odbornosti, jak o tom již informoval s. Hůla. Jde například o budování kabinetů elektroniky, prohlubující spolupráci s pionýrskými domy i péči o kvalifikované kádry vedoucích a metodických pracovníků.

Širokou podporu rozvoje elektroniky považujeme na otázku dlouhodobého významu. Koncepci posoudí i VII. sjezd Svazarmu, ale již nyní je naprosto nepochybný rostoucí zájem mládeže o otázky související s vědecko technickým rozvojem. Odráží se to ve zvýšeném počtu mladých členů Svazarmu. Je potěšitelné, že jejich plné dvě třetiny jsou zapojeny do odborností s převažující technickou činností. To ale vytváří i problémy a konflikty. Souvisí to především s nedostatečnou materiálně technickou základnou a nedostatečnou připraveností kádrů na tuto činnost s mládeží.

Mladí lidé k nám přicházejí ovlivněni předchozím výchovným působením zejména školy a svazácké organizace. Uvědomujeme si, že výsledky naší práce budou výraznější, podaří-li se nám upevnit kontinuitu procesu komunistické výchovy. To nás vede k závěru prohlubovat na všech úrovních spolupráci se školami a SSM. Usilovat o vytváření podmínek pro práci našich organizací na školách a v učilištích. Podněcovat společné využívání prostředků techniky, zařízení a kádrů, prostě integrovat úsilí zaměřené na vědeckotechnickou výchovu mladé generace.

Tento postup považujeme za naléhavý za situace, kdy přetrvávají problémy v materiálně technickém zabezpečení, zvláště pokud se týká dostatečné součástkové základny, cenově dostupných stavebnic pro mládež, ale i provozních místností a nezbytných měřicích přístrojů. Cesty řešení hledáme v efektivním využívání stávající materiální základny a v účelnějším společném využívání možností škol, domů pionýrů apod.

Za závažnou považujeme otázku kádrů. Zaměřujeme se nyní na přípravu vedoucích a metodických pracovníků, kteří pracují s mládeží. Máme obětavý, rozsáhlý aktiv. Je ale třeba otevřeně říci, že s ohledem na kvalitativně nové úkoly je třeba jej dále rozšiřovat a kvalifikovaně připravovat. I zde se chceme více opírat o pomoc ostatních orgánů a institucí, zabývajících se výchovou mládeže.

Naše práce by nebyla možná bez stálé podpory stranických a státních orgánů a velení ČSLA, ale ani bez prohlubující se spolupráce s ostatními partnery v Národní frontě. Dovolte, abych za ni poděkoval.

Na závěr chci vyslovit přesvědčení, že široká podpora, se kterou i nadále počítáme, spolu s aktivitou našich členů, přinese další výsledky ve výchově mladé generace v podmínkách vědeckotechnického rozvoje. Zavazují nás k tomu závěry 8. zasedání ústředního výboru Komunistické strany Československa i naléhavost úkolů obrany Československé socialistické republiky.

Předseda SL V. David: Děkuji poslanci Horáčkovi. Jeho vystoupením je vyčerpán seznam poslanců přihlášených do rozpravy. Hlásí se ještě někdo? Poslankyně Kontríková. Dávám jí slovo.

Poslankyně M. Kontríková: Vážený súdruh predseda, súdružky a súdruhovia, mám otázku na súdruha ministra Kubáta. Čo nového sa robí pre vyššie uplatnenie elektroniky v spotrebnom tovare? Mám na mysli hlavne to, aby elektronika zabezpečovala pri jeho prevádzke zníženie spotreby energie, automatizovala reguláciu a uľahčovala nám, ženám, našu každodennú prácu v domácnosti. Ďakujem.

Předseda SL V. David: Děkuji poslankyni Kontríkové. Hlásí se ještě někdo? (Nikdo.) Nikdo. Rozprava je tedy skončena.

Soudružky a soudruzi, o slovo se přihlásil ministr všeobecného strojírenství ČSSR s. Bahyl, který odpoví na otázku poslance Martince.

Ministr všeobecného strojírenství ČSSR P. Bahyl: Vážený súdruh predseda, vážené súdružky a súdruhovia poslanci, dovoľte, aby som odpovedal na otázku poslanca Martinca, nášho predného konštruktéra z TOS Čelákovice, ktorý sa pýtal, aký je stav v plnení nasadenia 3000 robotov v siedmej päťročnici, či sa počíta s komplexným nasadením a ako budú využité.

Nasadenie 3000 robotov a manipulátorov je obsahom štátneho cieľového programu v siedmej päťročnici v celom našom priemysle. Napriek celému radu problémov a ťažkostí je reálne a možné v siedmej päťročnici uvedený počet priemyselných robotov a manipulátorov nasadiť. Vychádzame z toho, že za roky 1981 - 1982, prvé dva roky päťročnice, bolo nasadených 40 % z uvedeného počtu priemyslových robotov a manipulátorov a 43 % automatizovaných technologických pracovísk s týmito robotmi.

Nebudeme to rozvádzať po jednotlivých rezortoch. Nasadenie robotov je rozplánované po jednotlivých VHJ a podnikoch. Napr. v rezorte všeobecného strojárstva je naplánovaných 1700 robotov, a to predstavuje vybudovať 920 automatizovaných technologických pracovísk s priemyselnými robotmi a manipulátormi.

Hlavný problém sa sústreďuje v komplexnom nasadzovaní v rokoch 1984 - 1985, a to na projekčnú pripravenosť komplexne mechanizovaných pracovísk a často aj na ich zabezpečenie investičné, resp. finančné. Rozumie sa v rámci plánovaných zdrojov.

Čo pre splnenie tohto cieľového programu robíme v súčasnej dobe?

1. Pre pomoc a preklenutie nedostatku špecialistov, projektantov, bolo pri VUKOV v Prešove zriadené združenie ROBOTECH, združujúce odborníkov z výrobných závodov, projekčných organizácií a vysokých škôl. Toto pracovisko ROBOTECH má filiálky v Prahe, v Brne a v Liberci, aby sme pokryli celú Československú republiku. Pracoviská sú samozrejme koordinované.

Zatiaľ je v združení ROBOTECH organizovaných 21 strojárskych i nestrojárskych organizácií s počtom vyše 200 pracovníkov, ktorí pripravujú viac ako 120 robotizovaných pracovísk. Nebudem uvádzať všetkých, ktorí sa zúčastňujú tejto práce. Samozrejme, dvere majú otvorené všetci, ktorí sa nezúčastňujú a ktorí by boli potrební, aby v tejto oblasti pracovali.

2. Zriadili sme sieť vyšších dodávateľov, napr. Závody ťažkého strojárstva v Martine, Továrne strojárskej techniky, VUKOV atď., aby sme perspektívne boli schopní dodávať formou vyšších dodávateľov.

3. Zriadili sme servisné centrá formou združených pracovísk, spolu s vysokými kolami, pretože si nemôžeme dovoliť, aby drahá technika stála, nepracovala, lebo poruchovosť zatiaľ je ešte dosť často vysoká.

V súčasnej dobe prechádzame od jednotlivých nasadzovaní robotov na skupinové nasadenie. Ide nám o automatizované technologické pracoviská a linky i celé dielne, pretože to považujeme za najefektívnejšiu cestu.

Aby som vám to trochu priblížil, uvediem príklady nastúpenej cesty. Napr. v Juhostroji Velešín (výroba hydrauliky v našom letectve) je skupinové nasadenie 4 a 4 roboty a 4 a 4 ždiarské lisy a vukovácke roboty ako komplexné nasadenie robotov a manipulátorov.

V MEZ Frenštát je komplexné pracovisko so 6 manipulátormi. Nie je zlý príklad linka na výrobu ozubených kôl obrábacích strojov - myslím ozubených kôl na výrobu sústruhov v TOS Trenčín; ide o linku z NDR, o komplexnú linku s robotmi. Pravda, nie je bezobslužná, ide prakticky na dve smeny, kde doslova sme sa trápili spolu s pracovníkmi NDR dva roky, než sme nasadili túto linku. Dnes ide veľmi dobre a je krásnym príkladom veľmi vyspelej inžiniersko-projekčnej práce. To je príklad, že nič z neba nespadne. Je to ukážka húževnatosti vedenia tohto podniku v čele s podnikovým riaditeľom Margetinom. Ľudia si pracovisko dnes chvália. Mal som možnosť tam by ť minulý týždeň a ľudia sú dnes radi, že sú na tejto linke.

Dobrý projekt je spracovaný, integrovaná celá dielňa, zvarovania stavebných strojov v Detve, ktorý sa postupne realizuje, i keď na môj vkus trochu pomaly. Nechcem uvádzať ďalšie, ktoré pripravujeme. Je to skutočne jediná cesta k skupinovému nasadeniu viac ako 250 modulových robotových pracovísk, ktoré pripravujú pod vedením súdruhov vo VUKOVE.

Na príkladoch som chcel ukázať, že presadzovanie robotiky je doslova technický boj o nové a nič nikomu samo do lona nespadne. Sú také hlasy: "My si to objednáme a vy nám to na kľúč dodajte." Zatiaľ taký stav nie je a v aplikačnej časti vždy bude musieť odborník - užívateľ spracovať rámcový projekt s efektívnym výstupom. Ľudovo povedané, musí vedieť odvetvie, špecifická fabrika, čo chce. Pár slov k efektívnosti nasadenia, o ktorej súdruh Martinec hovoril v otázke. Na konkrétnom nasadení u inštalovaných robotov v doterajšej praxi nám vychádzajú zatiaľ tieto efekty: priemerné náklady na stavbu automatizovaného pracoviska s priemyselnými robotmi a manipulátormi je 750 tis. Kčs. Priemerné náklady na úsporu jedného pracovníka rátame cca 400 tis. Kčs. Zvýšenie výrobnosti pracoviska na dve smeny sa nám pohybuje od 20 do 50 %. Využitie časového fondu technologických strojov na smenu je 60 %, čiže na jeden robot priemerná úspora je 1,5 - 1,8 pracovníka. Úspora vlastných nákladov na pracovníka za rok je 130 až 400 tis. Kčs. Čiže návratnosť investícií v priemere sa zatiaľ pohybuje od 3,6 do 7 rokov, čo ani v našich pomeroch nie je zlé, ale v budúcnosti je to nutné zlepšiť.

Smennosť pracoviska s priemyselnými robotmi a manipulátormi sa zatiaľ pohybuje od 1,5 do 2. Prepočet efektívnosti, tak ako ho tu uvádzam, bol spracovaný pre priemyselné roboty a manipulátory podľa pokynov, ktoré vydalo Federálne ministerstvo pre technický a investičný rozvoj v auguste minulého roku. Pokiaľ ide o výrobu priemyselných robotov a manipulátorov, rozvíja sa pomerne uspokojivo; poverených výrobcov v republike je už vyše 11 - 12 a zrejme ich bude viac.

Okrem týchto výrobcov sú dohodnuté dovozy, tak z Bulharska, NDR, ako aj zo Sovietskeho zväzu, kde máme alebo pripravujeme dohody o spolupráci a nastoľujeme i výrobu komponentov, aby sme sa zbavili závislosti od dovozov z nesocialistických krajín.

Napriek všetkému, čo som uviedol, chcem na záver zdôrazniť, že sme na začiatku tejto cesty robototechniky. Intenzita inžinierskej práce podnikov a VHJ nezodpovedá potrebe v budúcnosti. Podstatne vyššia angažovanosť v nábore mladých inžinierov do konštrukcií, projekcí, či k tvorbe robotizovaných pracovísk, liniek, dielní a komponentov pre stavbu robotizovaných pracovísk je požiadavkou dňa v celom našom československom priemysle.

Ďakujem.

Předseda SL V. David: Děkuji ministru Bahylovi. Ptám se poslance Martince, zda souhlasí s odpovědí soudruha ministra Bahyla.

Poslanec J. Martinec: Ano.

Předseda SL V. David: Souhlasí. O slovo se přihlásil ministr zemědělství a výživy ČSSR s. Toman, který odpoví na otázku poslance Římana.

Ministr zemědělství a výživy ČSSR M. Toman: Vážený soudruhu předsedo, soudružky a soudruzi poslanci, vážení hosté, dovolte mi, abych odpověděl na otázku poslance ing. Rudolfa Římana, který se mne dotázal, jaký je podíl vědy a techniky na současné úrovni výnosů cukrovky a výroby cukru a jaká je naděje na brzké zlepšení na tomto úseku.

Chtěl bych zcela otevřeně říci, že problematika výroby cukrovky tvoří velice široký komplex a my se snažíme ji rozdělit do tří základních segmentů. První je především zabezpečování předvýrobních etap, který zahrnuje otázku genofondů a dalších problémů; za druhé je to úroveň pěstební technologie a technického zabezpečení; za třetí to je především zpracování v cukrovarech.

Pěstování cukrovky v Československu prošlo v posledních letech velmi výrazným vývojem, především v tom směru, že jsme přecházeli od malovýrobní technologie k velkovýrobním technologiím, což samozřejmě na této cestě zanechalo mnoho nedostatků a problémů, se kterými se do této doby vedle subjektivních a povětrnostních vlivů ještě setkáváme. Především v oblasti kvalitních osiv a výkonných jednoklíčkových odrůd zůstala naše vědeckovýzkumná základna v minulosti mnoho dlužna, především v tom, že jsme pozdě a nedůrazně nastoupili k vyšlechtění nových jednoklíčkových odrůd s vysokou cukernatostí, které by daly odpovídající sklizeň ve velkovýrobních podmínkách Československé socialistické republiky. Teprve v posledních letech se zvyšuje šlechtitelské úsilí, které se odrazilo v tom, že během posledních dvou až tří let jsme zavedli šest nových odrůd, které postupně nahrazují naši základní a dá se říci nejvýkonnější odrůdu, jak o tom hovořil soudruh poslanec Říman, tj. Dobrovickou A. Tyto nové odrůdy se v letošním roce pěstují zhruba na 25 % a předpokládáme, že již v příštím roce bude v objemu kolem 50 %.

Přestože ve zkouškách jsou další novošlechtění, která jsou výsledkem mezinárodní spolupráce jak se socialistickými, tak s nesocialistickými zeměmi, je třeba říci, že toto tempo je pomalé a neodpovídá potřebám. Proto byla přijata celá řada opatření, včetně kádrových ve Výzkumném a šlechtitelském ústavu v Semčicích, ale i v Bučanech ve Slovenské socialistické republice, aby se tato otázka rychleji řešila a abychom mohli zabezpečovat úkoly, které na úseku produkce cukru máme.

Související odkazy



Přihlásit/registrovat se do ISP