Branci se seznamují s fyzikálními základy
funkcí, bojovým použitím a údržbou
moderních prostředků. Pochopitelně
získávají nejenom vojenskotechnické
znalosti, ale učí se i poznávat, že
jen vysoce odborně a morálně politicky připravený
voják (bojovník) je schopen zabezpečovat
úkoly socialismu.
Pro Svazarm jako dobrovolnou organizaci je charakteristické
spojení se širokou zájmovou branně technickou
činností. Pro její masový rozvoj ve
prospěch společenské potřeby brannosti
máme vytvořeny dobré podmínky.
Snažíme se, aby naše základní organizace
vycházely intenzívně vstříc
novým potřebám společnosti. Otázky
vědeckotechnického rozvoje zde mají stále
výraznější místo.
Svazarm rozvíjí přirozené zájmy
nejširších vrstev mládeže o techniku
a nejnovější vědecké poznatky
v konkrétní, praktické podobě. Jednou
z cest je rozvoj polytechnické výchovy, orientované
především na mládež předvojenského
věku. Usilujeme o to, aby v průběhu zájmové
branně technické činnosti byly cílevědomě
objasňovány technické a technologické
jevy, procesy a zákonitosti v jednotě s osvojováním
praktických dovedností a návyků. Jde
nám především o formování
náležitého vztahu mládeže k technice.
Považujeme za svůj úkol aktivně přispívat
k rozvoji vědeckotechnického myšlení
mladých obránců vlasti.
V naší organizaci nalézají uplatnění,
metodickou i materiálně technickou bázi mladí
novátoři, zlepšovatelé i vynálezci
nejrůznějších oborů. Podílejí
se na technickokonstrukčních konkursech, na řešení
tematických úkolů vyhlašovaných
průmyslovými a zemědělskými
podniky a na zdokonalování technologických
postupů. Příkladem této činnosti
může být radioklub základní organizace
Svazarmu Závodů automatizace a mechanizace v Ostravě.
Na základě pozitivních ohlasů široké
čtenářské obce soudíme, že
významné místo ve formování
vědeckotechnického myšlení, zejména
mládeže, mají i naše odborné časopisy;
Amatérské rádio, Svět motorů,
Letectví a kosmonautika, ale i další odborná
produkce.
Působení není zanedbatelné. Časopisy
vycházejí v jednorázovém nákladu
750 tis. výtisků a ovlivňují dva milióny
čtenářů. Mají uznávané
místo v šíření nejnovějších
poznatků o progresívních vědeckotechnických
oborech. Pomáhají v jejich praktické aplikaci,
ale přispívají i k třídnímu
hodnocení jevů v této oblasti.
Do naší činnosti se prosazují nové
progresívní obory, zvláště elektronika.
Nejenom tím, že vstupuje do tradičních
technických odborností, např. radioamatérství,
letectví, ale vyvolává potřebu vzniku
nových oborů. Za povzbudivý považujeme
rostoucí zájem o výpočtovou, digitální
techniku, systémy automatické regulace a optoelektroniku.
Proto jsme vytvořili orgány odborného řízení
a ustavili integrující odbornost pod názvem
elektronika. Těší nás, že poslanecký
průzkum potvrdil rozsáhlou aktivitu směřující
k vytvoření optimálních podmínek
pro práci s mládeží v této progresívní
odbornosti, jak o tom již informoval s. Hůla. Jde
například o budování kabinetů
elektroniky, prohlubující spolupráci s pionýrskými
domy i péči o kvalifikované kádry
vedoucích a metodických pracovníků.
Širokou podporu rozvoje elektroniky považujeme na otázku
dlouhodobého významu. Koncepci posoudí i
VII. sjezd Svazarmu, ale již nyní je naprosto nepochybný
rostoucí zájem mládeže o otázky
související s vědecko technickým rozvojem.
Odráží se to ve zvýšeném
počtu mladých členů Svazarmu. Je potěšitelné,
že jejich plné dvě třetiny jsou zapojeny
do odborností s převažující technickou
činností. To ale vytváří i
problémy a konflikty. Souvisí to především
s nedostatečnou materiálně technickou základnou
a nedostatečnou připraveností kádrů
na tuto činnost s mládeží.
Mladí lidé k nám přicházejí
ovlivněni předchozím výchovným
působením zejména školy a svazácké
organizace. Uvědomujeme si, že výsledky naší
práce budou výraznější, podaří-li
se nám upevnit kontinuitu procesu komunistické výchovy.
To nás vede k závěru prohlubovat na všech
úrovních spolupráci se školami a SSM.
Usilovat o vytváření podmínek pro
práci našich organizací na školách
a v učilištích. Podněcovat společné
využívání prostředků techniky,
zařízení a kádrů, prostě
integrovat úsilí zaměřené na
vědeckotechnickou výchovu mladé generace.
Tento postup považujeme za naléhavý za situace,
kdy přetrvávají problémy v materiálně
technickém zabezpečení, zvláště
pokud se týká dostatečné součástkové
základny, cenově dostupných stavebnic pro
mládež, ale i provozních místností
a nezbytných měřicích přístrojů.
Cesty řešení hledáme v efektivním
využívání stávající
materiální základny a v účelnějším
společném využívání možností
škol, domů pionýrů apod.
Za závažnou považujeme otázku kádrů.
Zaměřujeme se nyní na přípravu
vedoucích a metodických pracovníků,
kteří pracují s mládeží.
Máme obětavý, rozsáhlý aktiv.
Je ale třeba otevřeně říci,
že s ohledem na kvalitativně nové úkoly
je třeba jej dále rozšiřovat a kvalifikovaně
připravovat. I zde se chceme více opírat
o pomoc ostatních orgánů a institucí,
zabývajících se výchovou mládeže.
Naše práce by nebyla možná bez stálé
podpory stranických a státních orgánů
a velení ČSLA, ale ani bez prohlubující
se spolupráce s ostatními partnery v Národní
frontě. Dovolte, abych za ni poděkoval.
Na závěr chci vyslovit přesvědčení,
že široká podpora, se kterou i nadále
počítáme, spolu s aktivitou našich členů,
přinese další výsledky ve výchově
mladé generace v podmínkách vědeckotechnického
rozvoje. Zavazují nás k tomu závěry
8. zasedání ústředního výboru
Komunistické strany Československa i naléhavost
úkolů obrany Československé socialistické
republiky.
Předseda SL V. David: Děkuji poslanci Horáčkovi.
Jeho vystoupením je vyčerpán seznam poslanců
přihlášených do rozpravy. Hlásí
se ještě někdo? Poslankyně Kontríková.
Dávám jí slovo.
Poslankyně M. Kontríková: Vážený
súdruh predseda, súdružky a súdruhovia,
mám otázku na súdruha ministra Kubáta.
Čo nového sa robí pre vyššie uplatnenie
elektroniky v spotrebnom tovare? Mám na mysli hlavne to,
aby elektronika zabezpečovala pri jeho prevádzke
zníženie spotreby energie, automatizovala reguláciu
a uľahčovala nám, ženám, našu
každodennú prácu v domácnosti. Ďakujem.
Předseda SL V. David: Děkuji poslankyni Kontríkové.
Hlásí se ještě někdo? (Nikdo.)
Nikdo. Rozprava je tedy skončena.
Soudružky a soudruzi, o slovo se přihlásil
ministr všeobecného strojírenství ČSSR
s. Bahyl, který odpoví na otázku poslance
Martince.
Ministr všeobecného strojírenství
ČSSR P. Bahyl: Vážený súdruh
predseda, vážené súdružky a súdruhovia
poslanci, dovoľte, aby som odpovedal na otázku poslanca
Martinca, nášho predného konštruktéra
z TOS Čelákovice, ktorý sa pýtal,
aký je stav v plnení nasadenia 3000 robotov v siedmej
päťročnici, či sa počíta
s komplexným nasadením a ako budú využité.
Nasadenie 3000 robotov a manipulátorov je obsahom štátneho
cieľového programu v siedmej päťročnici
v celom našom priemysle. Napriek celému radu problémov
a ťažkostí je reálne a možné
v siedmej päťročnici uvedený počet
priemyselných robotov a manipulátorov nasadiť.
Vychádzame z toho, že za roky 1981 - 1982, prvé
dva roky päťročnice, bolo nasadených 40
% z uvedeného počtu priemyslových robotov
a manipulátorov a 43 % automatizovaných technologických
pracovísk s týmito robotmi.
Nebudeme to rozvádzať po jednotlivých rezortoch.
Nasadenie robotov je rozplánované po jednotlivých
VHJ a podnikoch. Napr. v rezorte všeobecného strojárstva
je naplánovaných 1700 robotov, a to predstavuje
vybudovať 920 automatizovaných technologických
pracovísk s priemyselnými robotmi a manipulátormi.
Hlavný problém sa sústreďuje v komplexnom
nasadzovaní v rokoch 1984 - 1985, a to na projekčnú
pripravenosť komplexne mechanizovaných pracovísk
a často aj na ich zabezpečenie investičné,
resp. finančné. Rozumie sa v rámci plánovaných
zdrojov.
Čo pre splnenie tohto cieľového programu robíme
v súčasnej dobe?
1. Pre pomoc a preklenutie nedostatku špecialistov, projektantov,
bolo pri VUKOV v Prešove zriadené združenie ROBOTECH,
združujúce odborníkov z výrobných
závodov, projekčných organizácií
a vysokých škôl. Toto pracovisko ROBOTECH má
filiálky v Prahe, v Brne a v Liberci, aby sme pokryli celú
Československú republiku. Pracoviská sú
samozrejme koordinované.
Zatiaľ je v združení ROBOTECH organizovaných
21 strojárskych i nestrojárskych organizácií
s počtom vyše 200 pracovníkov, ktorí
pripravujú viac ako 120 robotizovaných pracovísk.
Nebudem uvádzať všetkých, ktorí
sa zúčastňujú tejto práce.
Samozrejme, dvere majú otvorené všetci, ktorí
sa nezúčastňujú a ktorí by
boli potrební, aby v tejto oblasti pracovali.
2. Zriadili sme sieť vyšších dodávateľov,
napr. Závody ťažkého strojárstva
v Martine, Továrne strojárskej techniky, VUKOV atď.,
aby sme perspektívne boli schopní dodávať
formou vyšších dodávateľov.
3. Zriadili sme servisné centrá formou združených
pracovísk, spolu s vysokými kolami, pretože
si nemôžeme dovoliť, aby drahá technika
stála, nepracovala, lebo poruchovosť zatiaľ je
ešte dosť často vysoká.
V súčasnej dobe prechádzame od jednotlivých
nasadzovaní robotov na skupinové nasadenie. Ide
nám o automatizované technologické pracoviská
a linky i celé dielne, pretože to považujeme
za najefektívnejšiu cestu.
Aby som vám to trochu priblížil, uvediem príklady
nastúpenej cesty. Napr. v Juhostroji Velešín
(výroba hydrauliky v našom letectve) je skupinové
nasadenie 4 a 4 roboty a 4 a 4 ždiarské lisy a vukovácke
roboty ako komplexné nasadenie robotov a manipulátorov.
V MEZ Frenštát je komplexné pracovisko so 6
manipulátormi. Nie je zlý príklad linka na
výrobu ozubených kôl obrábacích
strojov - myslím ozubených kôl na výrobu
sústruhov v TOS Trenčín; ide o linku z NDR,
o komplexnú linku s robotmi. Pravda, nie je bezobslužná,
ide prakticky na dve smeny, kde doslova sme sa trápili
spolu s pracovníkmi NDR dva roky, než sme nasadili
túto linku. Dnes ide veľmi dobre a je krásnym
príkladom veľmi vyspelej inžiniersko-projekčnej
práce. To je príklad, že nič z neba
nespadne. Je to ukážka húževnatosti vedenia
tohto podniku v čele s podnikovým riaditeľom
Margetinom. Ľudia si pracovisko dnes chvália. Mal
som možnosť tam by ť minulý týždeň
a ľudia sú dnes radi, že sú na tejto linke.
Dobrý projekt je spracovaný, integrovaná
celá dielňa, zvarovania stavebných strojov
v Detve, ktorý sa postupne realizuje, i keď na môj
vkus trochu pomaly. Nechcem uvádzať ďalšie,
ktoré pripravujeme. Je to skutočne jediná
cesta k skupinovému nasadeniu viac ako 250 modulových
robotových pracovísk, ktoré pripravujú
pod vedením súdruhov vo VUKOVE.
Na príkladoch som chcel ukázať, že presadzovanie
robotiky je doslova technický boj o nové a nič
nikomu samo do lona nespadne. Sú také hlasy: "My
si to objednáme a vy nám to na kľúč
dodajte." Zatiaľ taký stav nie je a v aplikačnej
časti vždy bude musieť odborník - užívateľ
spracovať rámcový projekt s efektívnym
výstupom. Ľudovo povedané, musí vedieť
odvetvie, špecifická fabrika, čo chce. Pár
slov k efektívnosti nasadenia, o ktorej súdruh Martinec
hovoril v otázke. Na konkrétnom nasadení
u inštalovaných robotov v doterajšej praxi nám
vychádzajú zatiaľ tieto efekty: priemerné
náklady na stavbu automatizovaného pracoviska s
priemyselnými robotmi a manipulátormi je 750 tis.
Kčs. Priemerné náklady na úsporu jedného
pracovníka rátame cca 400 tis. Kčs. Zvýšenie
výrobnosti pracoviska na dve smeny sa nám pohybuje
od 20 do 50 %. Využitie časového fondu technologických
strojov na smenu je 60 %, čiže na jeden robot priemerná
úspora je 1,5 - 1,8 pracovníka. Úspora vlastných
nákladov na pracovníka za rok je 130 až 400
tis. Kčs. Čiže návratnosť investícií
v priemere sa zatiaľ pohybuje od 3,6 do 7 rokov, čo
ani v našich pomeroch nie je zlé, ale v budúcnosti
je to nutné zlepšiť.
Smennosť pracoviska s priemyselnými robotmi a manipulátormi
sa zatiaľ pohybuje od 1,5 do 2. Prepočet efektívnosti,
tak ako ho tu uvádzam, bol spracovaný pre priemyselné
roboty a manipulátory podľa pokynov, ktoré
vydalo Federálne ministerstvo pre technický a investičný
rozvoj v auguste minulého roku. Pokiaľ ide o výrobu
priemyselných robotov a manipulátorov, rozvíja
sa pomerne uspokojivo; poverených výrobcov v republike
je už vyše 11 - 12 a zrejme ich bude viac.
Okrem týchto výrobcov sú dohodnuté
dovozy, tak z Bulharska, NDR, ako aj zo Sovietskeho zväzu,
kde máme alebo pripravujeme dohody o spolupráci
a nastoľujeme i výrobu komponentov, aby sme sa zbavili
závislosti od dovozov z nesocialistických krajín.
Napriek všetkému, čo som uviedol, chcem na
záver zdôrazniť, že sme na začiatku
tejto cesty robototechniky. Intenzita inžinierskej práce
podnikov a VHJ nezodpovedá potrebe v budúcnosti.
Podstatne vyššia angažovanosť v nábore
mladých inžinierov do konštrukcií, projekcí,
či k tvorbe robotizovaných pracovísk, liniek,
dielní a komponentov pre stavbu robotizovaných pracovísk
je požiadavkou dňa v celom našom československom
priemysle.
Ďakujem.
Předseda SL V. David: Děkuji ministru Bahylovi.
Ptám se poslance Martince, zda souhlasí s odpovědí
soudruha ministra Bahyla.
Poslanec J. Martinec: Ano.
Předseda SL V. David: Souhlasí. O slovo se
přihlásil ministr zemědělství
a výživy ČSSR s. Toman, který odpoví
na otázku poslance Římana.
Ministr zemědělství a výživy
ČSSR M. Toman: Vážený soudruhu předsedo,
soudružky a soudruzi poslanci, vážení
hosté, dovolte mi, abych odpověděl na otázku
poslance ing. Rudolfa Římana, který se mne
dotázal, jaký je podíl vědy a techniky
na současné úrovni výnosů cukrovky
a výroby cukru a jaká je naděje na brzké
zlepšení na tomto úseku.
Chtěl bych zcela otevřeně říci,
že problematika výroby cukrovky tvoří
velice široký komplex a my se snažíme
ji rozdělit do tří základních
segmentů. První je především
zabezpečování předvýrobních
etap, který zahrnuje otázku genofondů a dalších
problémů; za druhé je to úroveň
pěstební technologie a technického zabezpečení;
za třetí to je především zpracování
v cukrovarech.
Pěstování cukrovky v Československu
prošlo v posledních letech velmi výrazným
vývojem, především v tom směru,
že jsme přecházeli od malovýrobní
technologie k velkovýrobním technologiím,
což samozřejmě na této cestě
zanechalo mnoho nedostatků a problémů, se
kterými se do této doby vedle subjektivních
a povětrnostních vlivů ještě
setkáváme. Především v oblasti
kvalitních osiv a výkonných jednoklíčkových
odrůd zůstala naše vědeckovýzkumná
základna v minulosti mnoho dlužna, především
v tom, že jsme pozdě a nedůrazně nastoupili
k vyšlechtění nových jednoklíčkových
odrůd s vysokou cukernatostí, které by daly
odpovídající sklizeň ve velkovýrobních
podmínkách Československé socialistické
republiky. Teprve v posledních letech se zvyšuje šlechtitelské
úsilí, které se odrazilo v tom, že během
posledních dvou až tří let jsme zavedli
šest nových odrůd, které postupně
nahrazují naši základní a dá
se říci nejvýkonnější
odrůdu, jak o tom hovořil soudruh poslanec Říman,
tj. Dobrovickou A. Tyto nové odrůdy se v letošním
roce pěstují zhruba na 25 % a předpokládáme,
že již v příštím roce bude
v objemu kolem 50 %.
Přestože ve zkouškách jsou další
novošlechtění, která jsou výsledkem
mezinárodní spolupráce jak se socialistickými,
tak s nesocialistickými zeměmi, je třeba
říci, že toto tempo je pomalé a neodpovídá
potřebám. Proto byla přijata celá
řada opatření, včetně kádrových
ve Výzkumném a šlechtitelském ústavu
v Semčicích, ale i v Bučanech ve Slovenské
socialistické republice, aby se tato otázka rychleji
řešila a abychom mohli zabezpečovat úkoly,
které na úseku produkce cukru máme.