Federální shromáždění ČSSR, 1981 – 1986 Sněmovna lidu

V tejto súvislosti chcel by som uviesť dosiahnuté výsledky v niektorých poľnohospodárskych podnikoch, ako napríklad v Západoslovenskom kraji v JRD Šenkvice dosahujú priemernú ročnú dojivosť na dojnicu 6100 l, v Stredoslovenskom kraji v JRD Horovce 4400 l a v mojom volebnom obvode v JRD Kotešová, okres Žilina, u pinzgavského plemena 3860 l.

V ČSR rôzne druhy kríženia a rýchle zavádzanie overených poznatkov výskumu do poľnohospodárskej praxe na úseku plemenitby prinieslo výrazné zvýšenie celkovej výroby mlieka.

V tomto smere zohrávajú veľmi progresívnu úlohu experimentálne chovy, ktorých je v ČSR 22, ktoré dosahujú vynikajúce výsledky, ako napr. JRD Prešťovice, JRD Kunovice, JRD Vlčnov, Veľkovýkrmne Bílovec a rad ďalších poľnohospodárskych podnikov.

V minulom roku bol usporiadaný vo Veľkovýkrmniach v Bílovci chovateľský deň, kde sa konštatovalo, že v tomto poľnohospodárskom podniku sa dosahuje v súčasnej dobe ročná dojivosť na jednu dojnicu 4300 kg mlieka.

Pre ďalší rozvoj chovu hovädzieho dobytka by mali aktívnejšiu úlohu plniť strediská riadenej výživy hlavne z hľadiska optimalizácie a vyváženosti medzi rastlinnou výrobou a potrebami rozvoja chovu hovädzieho dobytka, ale aj v oblasti uplatňovania vedeckých poznatkov pri optimalizácii kŕmnych dávok.

Preto sa na vedeckotechnickom rozvoji v tejto oblasti musia aktívnejšie podieľať i predvýrobné úseky, najmä technické služby a riadiace orgány všetkých stupňov, ako aj odvetvia, ktoré zabezpečujú techniku a chemické prostriedky pre konzervovanie a úpravu krmív.

I keď je možno pozorovať v tomto smere určité zlepšenie, poľnohospodárska prax stále nemá v potrebnom množstve komplexné zberové linky, mechanizáciu na úpravu, uskladňovanie a manipuláciu s objemovými krmivami, čo má negatívny vplyv na ich kvalitu a spôsobuje to i neúmerné straty.

Výsledky výskumu a progresívnej praxe ukazujú, že objemovými krmivami by bolo možné zvýšiť krytie potreby živín oproti súčasnému priemeru na produkcii mlieka o 300 až 500 l ročne a denné prírastky vo výkrmni hovädzieho dobytka o 150 až 200 g.

Značný vedeckotechnický pokrok na úseku chovu hovädzieho dobytka môžeme pozorovať v oblasti reprodukcie. Tu sa mnohé výsledky uplatňujú i v širokej poľnohospodárskej praxi. Bolo by však treba spracovať celoštátnu koncepciu využívania riadenej reprodukcie, kde sú mnohé poznatky a úspechy, ale aj rozporné stanoviská v oblasti vedeckovýskumnej základni, biologických službách i riadiacich orgánoch.

Podporu si zaslúži i nová veľmi progresívna biotechnológia, ktorú predstavuje prenos embrií. Ako ukazujú výsledky dosahované pri jej aplikácii pracovníkmi Výskumného ústavu živočíšnej výroby v Nitre i zahraničné skúsenosti, je touto metódou možné úspešne rozmnožovať geneticky špičkový materiál, a tak urýchliť šľachtiteľský program.

Súdružky a súdruhovia poslanci, v praxi sa môžeme presvedčiť, aký veľký význam má vytváranie optimálneho produkčného a pracovného prostredia na zvyšovanie intenzity a efektívnosti chovu hovädzieho dobytka. Jednoznačne sa ukazuje, že pri projektovaní a výstavbe ustajňovacích objektov i v konštrukcii a voľbe technologických liniek musia byť viac rešpektované vedecky i prakticky overené biologické a produkčné požiadavky jednotlivých kategórií a úžitkových smerov hovädzieho dobytka.

Prax potrebuje stavby pomerne lacné, energeticky a materiálovo nenáročné, ale musia umožniť efektívne využívať produkčné schopnosti zvierat i krmív a vytvárať i vhodné pracovné podmienky. V tomto smere, tak ako upozornilo aj 8. plénum ÚV KSČ, čaká nás výskum, vývoj a stavebné organizácie a výrobcov technologických zariadení ešte hodne práce a úsilia.

Plne si uvedomujeme, že naša vedeckovýskumná základňa nemôže zvládnuť všetky problémy výrobnej praxe. Preto je potrebné, aby sa koncentrovala na riešenie kľúčových problémov, hlavne takých, ktoré sú pre naše podniky charakteristické a organizovanejšie sa zapájala do medzinárodnej spolupráce najmä v rámci krajín RVHP.

Veľmi pozitívne výsledky v tomto smere dosahujú vo Výskumnom ústave živočíšnej výroby v Nitre vytváraním medzinárodných vedeckých kolektívov, kde napríklad v oblasti prenosu embrií sa dosiahli výsledky medzinárodnej špičkovej úrovne s významným praktickým dosahom.

Nevidím však dôvod, prečo by sa nemali takéto komplexné riešiteľské kolektívy vytvárať i v rámci nášho štátu, za účasti pracovníkov rôznych rezortov a inštitúcií, aby sa záväzné problémy mohli riešiť komplexne, efektívne a urýchlene pri spoluúčasti aj vývojových a výrobných organizácií s urýchlenou realizáciou v praxi.

Poslanecký prieskum ukázal, že pri uplatňovaní vedeckých poznatkov vo výrobnej praxi i na úseku chovu hovädzieho dobytka musia efektívnejšiu úlohu zohrávať nielen biologické a technické služby, ale aj riadiaca sféra. Vedeckotechnický pokrok nemôže byt nejakou špecializovanou činnosťou, ale organickou súčasťou riadenia i plánovania a organizovania výrobného procesu na všetkých stupňoch. Pritom predvýrobná sféra sa musí stať hlavným úsekom prenosu poznatkov vedy a výskumu do výroby.

Veľkou rezervou, na ktorú sústavne poukazujú naše stranícke a štátne orgány, ako aj 8. plénum ÚV KSČ, je znižovanie strát a efektívnejšie využívanie surovín a materiálov vôbec. Oprávnene je táto otázka predmetom kritiky a rôznych opatrení v prvovýrobe potravín, a teda aj poľnohospodárskych produktov. Značné straty sú ešte i v ďalšom procese manipulácie a spracovávaní poľnohospodárskych produktov na ceste k spotrebiteľovi.

Podľa prieskumu Výskumného ústavu ekonomiky poľnohospodárstva a výživy v Prahe, rezervy a straty z rôznych živočíšnych bielkovín od prvovýroby po spotrebiteľa predstavujú okolo 20 %. Sú to rezervy a straty, ktoré vznikajú pri dovoze, spracovávaní, balení a predaji produktov, ako je mlieko, mäso a pod. I v tejto oblasti by mala zohrať pozitívnu úlohu vedeckovýskumná základňa.

Keď si uvedomíme, že v ČSSR musíme na produkciu jedného kg živočíšnych bielkovín vyrobiť a premeniť, resp. spotrebovať až 8,2 kg rastlinných bielkovín, zreteľne nám vystupuje naliehavá potreba modernizovať i náš spracovateľský potravinársky priemysel a účinnejšie v ňom uplatňovať vedeckotechnický pokrok.

Súdružky a súdruhovia poslanci, vedeckovýskumná základňa ako celok i v oblasti poľnohospodárstva a výživy sa musí viac koordinovane a integrovane zapájať do spracovávania a realizácie potravinového programu, ktorý by mal ukázať najprogresívnejšie cesty a spôsoby rastu kvality vo výžive ľudu, tak ako na to upozornilo aj 8. plénum ÚV KSČ.

V tomto smere budeme v ďalšom období orientovať aj činnosť Výboru pre poľnohospodárstvo a výživu SĽ s cieľom napomáhať k realizácii zámerov, o ktorých vo svojom vystúpení hovoril podpredseda vlády ČSSR súdruh Obzina.

Předseda SL V. David: Děkuji poslancovi Jancovi, slovo má poslanec Pátek, připraví se poslanec Baruš.

Poslanec V. Pátek: Vážený soudruhu předsedo, vážení soudruzi poslanci, vážení hosté, ústavně právní výbory Sněmovny lidu a Sněmovny národů v souvislosti s nutností zvyšovat úlohu vědy, techniky a iniciativy pracujících dlouhodobě sledují, do jaké míry zákon č. 84/1972 Sb., o objevech, vynálezech, zlepšovacích návrzích a průmyslových vzorech vytváří podmínky a působí na rozvoj vynálezectví a zlepšovatelství a využívání jeho výsledků v národním hospodářství.

V letošním roce provedli poslanci Federálního shromáždění kontrolní průzkum k dodržování a využívání zákona v organizacích, ve kterých byl průzkum proveden již v roce 1978. Nové ověření a dosažené výsledky v národním hospodářství v oblasti vynálezectví a zlepšovatelství potvrzují, že zákon, jehož základ tvoří leninské principy autorského osvědčení, se dlouhodobě projevuje jako účinný nástroj při vytváření nových zdrojů a mobilizaci rezerv.

Za dobu účinnosti zákona významně vzrostl vliv vynálezectví a zlepšovatelství na vědeckotechnický rozvoj a výrobu. Ve vynálezectví a zlepšovatelství došlo v uvedeném období ve většině ukazatelů téměř k trojnásobnému rozvoji. Např. v koncernu Škoda Plzeň bylo v roce 1982 vytvořeno již 254 nových technických řešení na úrovni vynálezu a podáno 7,5 tis. přihlášek zlepšovacích návrhů. Společenský prospěch z využití vynálezů a zlepšovacích návrhů činil 187,5 mil. Kčs.

V ČSSR bylo v roce 1982 z využití vynálezů a zlepšovacích návrhů dosaženo 10,2 mld. Kčs, zejména při zvyšování technické úrovně nových výrobků a technologií. Téměř polovina úspor, paliv, energie a surovin je dosahována na základě využití vynálezů a zlepšovacích návrhů. V průměru je podáváno na 1000 pracovníků 50 přihlášek zlepšovacích návrhů, vyhlašováno téměř 8 tematických úkolů. Společenský prospěch z využití vynálezů a zlepšovacích návrhů v národním hospodářství činí 1,5 mil. Kčs na 1000 pracovníků. I v této oblasti není však žádného důvodu k sebeuspokojení. Poslanecký průzkum spolu s analýzou tvorby, realizace a společenského prospěchu z využití vynálezů a zlepšovacích návrhů v národním hospodářství ukázal, že v řadě organizací existují stále neodůvodněné rozdíly, velké rezervy a nevyužité možnosti.

Mobilizace těchto rezerv spočívá především v lepším usměrňování technické tvůrčí práce a iniciativy pracujících na rozhodující směry a úkoly rozvoje národního hospodářství v konkrétních podmínkách podniků a vědeckovýzkumných ústavů. Současně to znamená v duchu závěrů 8. zasedání ÚV KSČ zvýšit kvalitu vynálezů a zlepšovacích návrhů, a tím výrazněji přispět ke zvýšení technické úrovně strojů, zařízení a technologií a k úsporám technologie, paliv, kovů, surovin a materiálů. Zkušenosti předních organizací potvrzují, že všude tam, kde již při zadávání úkolů jsou stanoveny konkrétní vynálezecké cíle a vynálezy jsou uplatňovány jako kritérium světové novosti, pokrokovosti a efektivnosti, dosahují dlouhodobě dobrých výsledků.

Pro zvyšování úrovně a kvality nových technických řešení je nutné, aby vědeckovýzkumní pracovníci, technologové, konstruktéři a projektanti měli plně k dispozici informace o vynálezech z celého světa. Poslanci v organizacích zjistili, že způsob zabezpečení informacemi o vynálezech není dosud dokonale propracován a že některé informace, např. z oblasti elektroniky, vůbec chybí. V tom musí odvětvové ústřední orgány ve spolupráci s Úřadem pro vynálezy a objevy zjednat nápravu. Největší rezervy však spočívají ve zrychlení rozpracování, zkoušení a zavádění vynálezů a zlepšovacích návrhů v praxi.

Ve vynálezectví a zlepšovatelství je dosud zapojeno 5 - 10 % pracujících. Poslanecký průzkum potvrdil, že cesta k dosažení masové účasti pracujících je především v širokém zapojení brigád socialistické práce, komplexních racionalizačních brigád a mládežnických kolektivů do celého cyklu od tvorby do realizace vynálezů a zlepšovacích návrhů v národním hospodářství.

Z hlediska nároků uvedených v referátu s. Obziny k otázkám urychleného uplatňování výsledků vědy a techniky v praxi musím zdůraznit, že ne ve všech orgánech středního článku řízení a v jejich organizacích je plně doceněna skutečnost, že nové vynálezy a jejich rychlé využití přinášejí zásadní změny v úrovni a kvalitě výrobků a technologií a rozhodují o zvýšení jejich konkurenceschopnosti. Není také dosud plně a cílevědomě využito možností zlepšovatelství, které v souhrnu řady velkých a malých zlepšení představuje značný zdroj řešení naléhavých úkolů na každém pracovišti. Jsou ještě vedoucí pracovníci, kteří včas nereagují na iniciativu pracujících, nevytvářejí rychle a účinné politickoorganizační, politickovýchovné, technické a ekonomické předpoklady pro rozvoj masové účasti pracujících ve vynálezectví a zlepšovatelství, nezajišťují účinnou pomoc zlepšovatelům a vynálezcům a materiálně technické a ekonomické podmínky pro rychlé využití nových vynálezů a zlepšovacích návrhů.

Zákon č. 84/1972 Sb. vytvořil nové a lepší podmínky pro postupné prosazování cílově programového přístupu k řízení vynálezectví a zlepšovatelství, k překonávání živelnosti a k užšímu spojení této oblasti s potřebami vědeckotechnického rozvoje a výroby, jak to uložil XVI. sjezd KSČ. Průzkumem jsme si ověřili, že v podnicích, vědeckovýzkumných organizacích, v orgánech středního článku řízení a institucích mají na základě usnesení vlády ČSSR zpracovány programy plánovitého rozvoje tvorby a realizace vynálezů a zlepšovacích návrhů k zabezpečení úkolů vědeckotechnického rozvoje a výroby v 7. pětiletce. Tyto programy se plně osvědčují jako účinný nástroj řízení.

Nedostatkem však dosud zůstává, že ne všude je v programech zakotvena konkrétní věcná orientace technické tvůrčí činnosti na potřeby výroby a zvyšování vědeckotechnické úrovně a kvality. Vynálezci, zlepšovatelé a novátoři musí přece na každém pracovišti znát, co se od nich žádá. Také dynamiku rozvoje technické tvůrčí práce je třeba v programech stanovit s ohledem na nutnost intenzifikace celého reprodukčního procesu a nevycházet pouze z rozpisu na nižší organizační jednotky. Ústřední orgány musí současně zajistit i zrychlení rozvoje vynálezectví a zlepšovatelství v některých zaostávajících organizacích.

Jako jeden ze zdrojů řešení úkolů vědeckotechnického rozvoje, aktuálních potřeb výroby a komplexní socialistické racionalizace bude nutné zkvalitnit a šířeji rozvinout tematické plánování. Poznatky získané z využívání tematických úkolů nám ukazují, že jsou nenahraditelným činitelem spojení potřeb s iniciativou pracujících. Před podniky stojí nyní úkol zabezpečovat vzestup a kvalitu vyhlašovaných tematických úkolů a v součinnosti s ROH, SSM a ČSVTS organizovat širší zapojování brigád socialistické práce, komplexních racionalizačních brigád a mládežnických kolektivů. Jejich účast se musí zvýšit nejen na řešení úkolů, ale i na jejich rozpracování, zkoušení a rychlém zavádění do výroby.

Příkladem dobrého přístupu k tematickému plánování je koncernový podnik Sigma Ústí nad Labem. Z 30 vyhlášených tematických úkolů na rok 1983 je 50 % zaměřeno na úsporu pracovních sil v organizaci, více než 20 % na úsporu paliv, energie a materiálu a 15 % na zvýšení bezpečnosti práce.

Urychlené uplatňování vynálezů a zlepšovacích návrhů v národním hospodářství vyžaduje také prohloubit a zrychlit technickoekonomické posuzování a rozhodování o nových technických řešeních, zabezpečovat jejich cílevědomý výběr a zařazování do plánu z hlediska konkrétních potřeb jednotlivých stupňů řízení. V plánech daleko šířeji využívat i vynálezy ze SSSR. Dosud stále přežívají v některých organizacích ničím nezdůvodnitelné průtahy v této oblasti, včetně nedodržování zákonem stanovené lhůty pro rozhodnutí o zlepšovacích návrzích, které jsou předmětem oprávněné kritiky pracujících. V organizacích, kde je v tomto směru zákon důsledně dodržován, nedochází ke stížnostem a dosahované výsledky jsou prokazatelně lepší. Praxe prokazuje, ze na podporu urychlení realizačního cyklu, v souladu s novými nároky a potřebami národního hospodářství je nutné rozšiřovat realizační základny a racionalizační dílny k tomu, aby žádná tvůrčí a progresívní myšlenka nezapadla. Musíme si všichni uvědomit, že nelze donekonečna trpět stav, kdy řízení v části organizací zaostává za potřebami vědeckotechnického rozvoje a výroby a možnostmi tvůrčího potenciálu dělníků a vědeckotechnické inteligence. Jednu z cest k dosažení nutného obratu v řízení, což potvrdil i poslanecký průzkum, spatřujeme v přepracování směrnic a pokynů ústředních orgánů k provádění zákona, které byly v převážné většině zpracovány v období prvních let platnosti zákona.

Značné rezervy ve vědeckotechnickém rozvoji spočívají v důsledném využívání spolupráce členských států RVHP, zejména se Svazem sovětských socialistických republik. V daleko větší míře je nutné řešit úkoly vědeckotechnické spolupráce, specializace a kooperace na úrovni vynálezů a rozvíjet společnou vynálezeckou činnost. V této oblasti je ročně řešeno 41 úkolů na úrovni vynálezů. Největší podíl má spolupráce se SSSR, která řeší 21 společných vynálezů.

Pro zvýšení efektivnosti vědeckotechnické spolupráce, zabezpečení vysoké technické úrovně společných vývojových prací, zajištění jejich právní ochrany včetně odměn autorům je třeba realizovat zpracované Zásady pro společnou vynálezeckou činnost mezi ČSSR a SSSR a mezi ČSSR a NDR v konkrétních smlouvách, dohodách a ujednáních.

Příkladem rozvíjející se československo-sovětské spolupráce při řešení úkolů na úrovni vynálezů je vědeckotechnická spolupráce k. p. Škoda Plzeň v oblasti jaderné energetiky, vědeckotechnická spolupráce Československé akademie věd a Akademie věd SSSR na tématu "Výzkum a vývoj nových krystalických materiálů, perspektivních pro novou techniku". Jiným příkladem je vědeckotechnická spolupráce Výzkumného ústavu gumárenské a plastikářské technologie v Gottwaldově a NHRP v Moskvě, které spolupracují v oblasti technologií a zařízení na výrobky z tekutého kaučuku.