Předsedající místopředseda
SL R. Nejezchleb: Ďakujem súdruhovi poslancovi
Jandovi. Slovo má teraz poslanec Martinec.
Poslanec J. Martinec (v. o. 27): Vážené
soudružky a soudruzi, vědeckovýzkumná
základna se od roku 1950 plánovitě rozvíjela
vysokým tempem s meziročním nárůstem
okolo 10 % a dosáhla zhruba počtu 183 tis. pracovníků.
Z nich méně než 50 % jsou tvůrčí
a vývojoví pracovníci, tj. asi 90 tis. lidí,
kteří jsou rozhodující pro řešení
současných a především pro zařazování
nových úkolů v nejbližší
budoucnosti. Průmysl zajišťuje asi 600 tis. výrobků
a jejich inovací. Frekvence inovací se pohybuje
v rozmezí 2 měsíců až 7 let.
To ukazuje, že na jednoho tvůrčího pracovníka
připadá 6 výrobků k inovaci. Z toho
hlediska se nejužším profilem stávají
vývojové konstrukce výrobních podniků.
Nemáme zatím zejména dostatek odborníků
- výzkumníků, vývojářů,
projektantů, průmyslových designérů
a zkušebních techniků k uplatnění
elektroniky, mikroelektroniky a robotiky.
Podíl konstruktérů na celkovém počtu
pracovníků, výrobně hospodářských
jednotek a podniků dosahuje ve svém průměru
necelá 3 %, přičemž některé
naše podniky i celé VHJ udržuji trvale tento
poměr pod 2 % a u vývojových konstruktérů
okolo 1 %.
Naproti tomu u zahraničních firem stejných
oborů i v socialistických zemích je tento
podíl dvojnásobný až trojnásobný,
to znamená, že dosahuje 10 % i více, a to zejména
ve strojírenském a elektrotechnickém průmyslu.
Ani struktura pracovníků projekčních
a vývojových kanceláří neodpovídá
perspektivním potřebám z hlediska věkového
složení, chybí jednoznačně střední
generace, která má největší tvůrčí
aktivitu. Na pracovníky v důchodovém věku
nelze neustále spoléhat. Tato situace vznikla zpomalením
růstu těchto kapacit v letech 1958 až 1968.
Z hlediska vzdělání řadu let chybí
pracovníci s úplným středním
odborným vzděláním - průmyslováci,
kteří sehrávají v průmyslových
podnicích velkou úlohu, ale vyhýbají
se práci v konstrukci a technické přípravě
výroby.
Je prokázáno, že až po pěti - deseti
letech je mladý pracovník schopen samostatně
tvůrčím způsobem pracovat; tuto schopnost
má pouze 8 % ze všech technických pracovníků.
Na základě provedených průzkumů,
ale i vlastních zkušeností chci ukázat
na některé klíčové otázky.
Je třeba překonat výrobní princip
řízení průmyslových podniků
a VHJ, který ještě mnohde zatlačuje
do pozadí technický rozvoj, který zůstává
výlučně záležitostí technického
náměstka podniku a jeho specialistů.
Prostor pro účinné využití výzkumné
a vývojové základny vytváří
systémová analýza v procesu vědeckotechnického
rozvoje, a to z hledisek legislativních, organizačních,
z hlediska motivace plánu a perspektivních výhledů.
Výsledek této analýzy by měl tvořit
optimální soubor poznatků, které objektivně
působí na rozvoj inovačních faktorů.
S tím souvisejí i nové metody práce,
kdy dochází nejen k vysoké výkonnosti,
ale současně ke zkrácení průběžné
doby vývoje.
Ukáži to na případu z mého pracoviště
ve VHJ Továrny strojírenské techniky, k.
p. TOS Čelákovice, kde byla týmovým
způsobem práce zpracována dokumentace odvalovací
frézky velikost 710, přičemž došlo
k absolutní úspoře 30. % konstrukčních
hodin a průběžná doba konstrukce byla
zkrácena na jednu třetinu. Účinnou
spoluprací s výrobou byla dosažena i optimální
průběžná délka celého
cyklu inovačního procesu.
Ve VHJ OGAKO, trust kožařských a obuvnických
podniků v Partizánském, mají již
delší dobu uplatněnu formu plánování
přínosů technického rozvoje pomocí
programu komplexní socialistické racionalizace z
úrovně generálního ředitelství
na všechny organizace. V návaznosti na to mají
zavedenu formu hmotné stimulace tvůrčích
pracovníků výzkumu a dalších
řídících pracovníků
na dosažených přínosech do zisku a produktivity
práce, které jsou vyčísleny z realizované
výroby na základě změn operativních
a cenových kalkulací výrobků. Je nutno
říci, že tato forma výrazně zvýhodňuje
tvůrčí pracovníky výzkumu,
podněcuje jejich tvůrčí aktivitu a
ekonomické myšlení.
V dohledné době by mělo také dojít
ke komplexní racionalizaci práce konstruktérů,
technologů a průmyslových designérů
prostřednictvím pomůcek, progresívním
vybavením pracovišť, novými metodami pro
racionalizaci technické tvůrčí práce,
včetně využití výpočetní
techniky.
Příkladem toho je vzorové pracoviště
koncernového Výzkumného ústavu obráběcích
strojů a obrábění v Praze, kde jsou
splněny všechny dříve uvedené
podmínky.
Soudružky a soudruzi, pro důslednější
realizaci výsledků výzkumných a vývojových
pracovišť v předvýrobních etapách
je třeba:
- vytypovat nosné programy z hlediska potřeb společnosti
a s ohledem na požadavek exportní výkonnosti,
- soustředit výzkumné a vývojové
kapacity na tyto nosné problémy a k tomu využít
progresívní formy práce, jako například
nové metody týmové práce, překrývání
jednotlivých etap v řízení tvůrčího
a realizačního procesu.
V koncernovém podniku Kovosvit Sezimovo Ústí,
VHJ Továrny strojírenské techniky, využili
síťové analýzy při výzkumu
a vývoji horizontální přesné
vyvrtávačky velikosti sto s CNC řízením.
Jde o velice náročný stroj, velmi přesný
a spolehlivý. K jeho vývoji bylo přikročeno
v rámci protiimportních opatření s
předpokladem i možného vývozu.
Komplexním rozborem všech etap a zaměřením
se na kritické body byla zkrácena průběžná
doba od konstrukce až po realizaci ze 6 let na 3 roky, přičemž
jsou zachovány všechny znaky moderní inovace,
včetně odpovídající materiálové
a energetické náročnosti.
Tento příklad však také ukázal,
že je třeba mít pohotově k dispozici
prototypové a vývojové dílny, poloprovozy
a zkušebny i výrobní kapacity pro ověřovací
série, ať už přičleněním
k výzkumným a projekčním kapacitám,
anebo k výrobě.
Za podobných podmínek Výzkumný a vývojový
ústav elektrických strojů točivých,
VHJ Závody silnoproudé elektrotechniky ve spolupráci
s k. p. MEZ Brno v mimořádně krátkých
termínech vyprojektoval a zavedl výrobu speciálních
elektromotorů pro československý palivoenergetický
komplex. Jedná se o speciální elektromotory
1000 kW, určené pro pohon nového širokopásového
dopravníku v Severočeském hnědouhelném
revíru. Nový výrobek dosahuje vysoké
jakosti a spolehlivosti, odstraňuje fyzicky náročnou
práci a přispěje ke zvýšení
těžby hnědého uhlí.
Dále byly vyřešeny vysokonapěťové
asynchronní motory podle speciálních požadavků
energetiky. Motory se vyznačují několikanásobným
zvýšením životnosti a provozní
spolehlivosti, dosahují vysoké energetické
účinnosti při snížené
spotřebě materiálu o 20 %. Z celkové
plánované produkce těchto motorů vzniknou
u uživatelů úspory 36,8 mil. Kčs ročně.
Podobnou funkci začíná plnit i Výzkumný
ústav kovoprůmyslu VUKOV Prešov, který
vytváří podmínky pro nové technologie
uplatněním manipulátorů a robotů.
Celkový jeho význam dokumentuje výstava.
V této souvislosti a v návaznosti na to, co řekl
místopředseda vlády s. Obzina, mám
otázku na ministra Bahyla: V našem národním
hospodářství se plánuje výroba
a užití více než 3000 robotů. Počítá
se také s komplexním jejich nasazením, aby
byly efektivně využívány? Měli
bychom vycházet ze zkušeností při zavádění
počítačů, kdy nebyl zajištěn
komplexní přístup, což má za
následek nízké využití.
Vážené soudružky a soudruzi, vědeckotechnický
rozvoj, jeho výsledky, jsou nedílně spjaty
s požadavkem trvalého růstu společenské
produktivity práce, která je rozhodující
podmínkou úspěšného rozvoje socialismu.
Proto XVI. sjezd KSČ vyzvedl uskutečňování
vědeckotechnického rozvoje na revoluční
úkol celé naší společnosti.
Vědeckovýzkumná a vývojová
základna se k tomuto revolučnímu úkolu
připojuje a má zde nezastupitelnou úlohu.
Všichni, kteří v této oblasti pracujeme,
jsme si svých povinností vůči společnosti
vědomi a chceme je čestně splnit. Děkuji
za pozornost.
Předsedající místopředseda
SL R. Nejezchleb: Ďakujem poslancovi Martincovi.
Súdružky a súdruhovia, teraz prerušíme
naše rokovanie až do 13. 45 hodín. Ako prvý
popoludní vystúpi poslanec Říman.
Odporučil by som vám aj ja, aby ste navštívili
našu malú výstavku v ľavom kuloári.
(Jednání přerušeno ve 12.29 hodin.)
(Jednání opět zahájeno ve 13.45 hodin.)
(Řízení schůze převzal předseda
Sněmovny lidu V. David.)
Předseda SL V. David: Vážené
soudružky a soudruzi, budeme pokračovat v jednání.
Do lavic jste dostali návrh usnesení Sněmovny
lidu. Případné připomínky k
tomuto návrhu můžete předat členům
návrhové komise.
Dávám slovo poslanci Římanovi, připraví
se poslankyně Stýblová.
Poslanec R. Říman: Soudružky a soudruzi,
stranické a státní orgány vytyčily
jako rozhodující úkol československého
zemědělství přednostně a urychleně
rozvíjet rostlinnou výrobu. Je to požadavek
správný a logický, neboť čím
více vyrobíme obilí, cukrovky, řepky
a brambor i ostatních plodin, tím méně
budeme závislí na dovozu potravin a naopak poroste
jejich vývoz.
Řešení tohoto jistě náročného
úkolu není možné bez dalšího
aktivního, plánovitého a systematického
využívání vědy, výzkumu
a techniky. V tomto směru již máme na co navazovat.
Jako dobrý příklad lze uvést produkci
obilovin, která prakticky za 20 let se zdvojnásobila.
Jestliže v šedesátých letech se pohybovala
roční produkce v ČSSR okolo 5 mil. tun, tak
průměr 6. pětiletky je již 10,1 mil.
tun a v letošním roce, i při určitém
výpadku v kukuřici, by měla činit
sklizeň obilovin celkem podle poslední zprávy
Federálního statistického úřadu
11,040 mil. tun. Potvrdí-li se tyto odhady, byla by to
nejvyšší sklizeň obilovin československého
socialistického zemědělství.
Vedle obětavé a poctivé práce tisíců
pracovníků zemědělské prvovýroby
i služeb se na tomto výsledku podílí
velkou měrou právě věda a výzkum.
V průběhu posledních 7 let bylo vyšlechtěno
47 nových odrůd obilovin a za toto krátké
období se v podstatě změnila celá
odrůdová skladba. Využitím sovětských
odrůd pro šlechtitelské účely
- hlavně známé Mironovské - byly zemědělské
praxi předány vynikající nové
odrůdy ozimých pšenic, které při
správné agrotechnice jsou schopny dávat na
běžných plochách desetitunové
hektarové výnosy. Naše odrůdy obilovin,
hlavně jarních ječmenů, jsou s úspěchem
pěstovány i v sousedních socialistických
zemích na výměře cca 1 mil. ha.
Velmi dobrých výsledků v obilovinách
i řepce ozimé dosáhl v letošním
roce Severomoravský kraj. Průměrný
výnos 4,59 t obilovin a 2,83 t řepky ozimé
z jednoho hektaru jsou nejvyšší v historii kraje.
Že nejde o výsledek náhodný, svědčí
i to, že v tomto kraji spolu s krajem Jihomoravským
byl přírůstek výnosu za 6. pětiletku
oproti předcházející pětiletce
o 0,55 t/ha vyšší. Tento trend si oba kraje udržují
i v této pětiletce.
Těchto velmi dobrých výsledků je dosahováno
i proto, že již několik let ve všech zemědělských
závodech se důsledně a cílevědomě
provádí biologická kontrola porostů,
vypracovaná a zaváděná pracovníky
Výzkumného a šlechtitelského ústavu
obilnářského v Kroměříži.
Při využívání nových poznatků
vědy a techniky si vedou příkladně
družstevníci JZD Dub nad Moravou na Olomoucku, kde
bylo dosaženo v letošním roce průměrného
výnosu obilovin 7 t/ha, a také JZD Kateřinky
na Opavsku, kde hektarový výnos přesáhl
hranici 6 tun.
K dosažení těchto vynikajících
výsledků v obou závodech jistě přispělo
i to, že na svých pozemcích ve spolupráci
se stanicemi Ústředního kontrolního
a zkušebního ústavu zemědělského
zkoušejí nové odrůdy obilovin. JZD Kateřinky
jako jeden z prvních podniků v ČSR začalo
využívat kapalná hnojiva a v současné
době ve spolupráci s Výzkumným ústavem
anorganické chemie v Ústí nad Labem zkouší
výrobu a využití tzv. suspenzních tekutých
hnojiv, která jsou daleko méně náročná
na výrobu a spotřebu energie než klasická
tekutá hnojiva, vyráběná průmyslově.
Za pozornost stojí i to, že přechodem na tekutá
hnojiva se zvýšila produktivita práce o celých
500 % oproti klasickému hnojení průmyslovými
hnojivy a zkoušky na výnos s použitím
tekutých hnojiv spolu s komplexní ochranou ukazovaly
nárůst neuvěřitelných 19 q/ha
proti pokusu hnojenému jen průmyslovými hnojivy
NPK (tj. dusík, fosfor, draslík).
I tyto výsledky ukazují, kde jsou cesty k další
intenzifikaci obilnářství u nás. Zároveň
ukazují, že další rozvoj zemědělství
je neodmyslitelný bez využívání
nových vědeckých poznatků nejenom
zemědělských věd, ale i chemie, biologie
a dalších. Samozřejmě, že i v našem
kraji vedle těchto vynikajících výsledků
máme ještě rezervy a nedostatky, například
i v tak úspěšném roce byly ještě
podniky s výnosem pod 3 tuny z hektaru. Je paradoxní
i zákonité, že právě odborně
nejschopnější agronomové i další
vedoucí pracovníci závodů, které
mají velmi dobré hospodářské
výsledky, doslova vyhledávají odborná
a vědecká pracoviště, nejvíce
se zúčastňují odborných aktivů
i seminářů, aktivně pracují
a podporují činnost závodních poboček
Československé vědeckotechnické společnosti,
prostě řečeno, mají maximální
snahu ověřit si všechno nové, moderní
a pokrokové v praxi na svých pracovištích
a mnohdy i doslova tlačí výzkumné
ústavy a odborná pracoviště do řešení
dalších, ještě málo prozkoumaných
a vyzkoušených problémů. Dá se
říci, že maximální využívání
nových odborných poznatků je součástí
jejich denní pracovní náplně. Naopak,
mnohé závody, které by potřebovaly
odbornou pomoc nejvíce, mají kontakty s vědeckými
pracovišti malé nebo vůbec žádné.
Svou roli při usměrňování,
využívání a zavádění
nových poznatků do praxe musí sehrát
i nadřízené hospodářské
orgány, jako jsou okresní a krajské zemědělské
správy a výrobně hospodářské
jednotky. Vždyť přes dosažené dobré
výsledky, konkrétně v obilnářství,
si musíme uvědomit, že i okolní svět
nespí a dosahuje ve srovnatelných klimatických
a půdních podmínkách i lepších
výsledků. Při dalším zvyšování
soběstačnosti v potravinách proto očekáváme,
že i ostatní odvětví národního
hospodářství a jejich výzkumné
základny nám k tomu účinně
pomohou.
Méně spokojeni můžeme být s výsledky
ve výrobě cukrovky.
Tady se koncentrují problémy hlavně do oblasti
šlechtění a výroby osiv, setí
a do technologie sklizně. I když je známo,
že šlechtění a výroba osiv cukrovky
je podstatně složitější než
například u obilovin, přesto nutno kriticky
hodnotit tu skutečnost, že donedávna byla jedinou
v tuzemsku vyšlechtěnou nosnou odrůdou Dobrovická.
Tato odrůda je sice stále výkonnou, ale méně
vhodnou pro velkovýrobní formu pěstování.
Ve šlechtění geneticky jednoklíčkových
odrůd jsme se tedy za světovým vývojem
značně opozdili, i když konkrétně
ve Slovenské socialistické republice je po této
stránce situace lepší. Rezervy jsou i ve výrobě
osiv, takže v posledních 5 letech jsme byli nuceni
dovézt osivo cukrovky za více než 221 mil.
Kčs ve franco cenách. K zásadnějšímu
řešení těchto nedostatků by,
měla přispět spolupráce výzkumných
pracovišť většiny států RVHP
s cílem vyšlechtit nové geneticky jednoklíčkové
vysoce výkonné odrůdy cukrovky. Hlavním
koordinátorem tohoto úkolu je Všesvazový
řepařský ústav v Kyjevě. Nadějně
se rozvíjí v posledním období v tomto
směru spolupráce též s Německou
demokratickou republikou, Holandskem a švédskými
firmami. Vážné problémy přetrvávají
ve vysokých sklizňových ztrátách
cukrovky, zejména na těžších půdách
a za horších klimatických podmínek.
Zkoušky nových technologií ukazují,
že jsme v technice sklizně zaostali za světovým
trendem, a to i po stránce měrné spotřeby
pohonných hmot a měrných tlacích na
půdu. Naši konstruktéři, technologové
a vývojoví pracovníci musí radikálněji
hledat východisko ze současného stavu.