Federální shromáždění ČSSR, 1981 – 1986 Sněmovna lidu

Předsedající místopředseda SL R. Nejezchleb: Ďakujem súdruhovi poslancovi Jandovi. Slovo má teraz poslanec Martinec.

Poslanec J. Martinec (v. o. 27): Vážené soudružky a soudruzi, vědeckovýzkumná základna se od roku 1950 plánovitě rozvíjela vysokým tempem s meziročním nárůstem okolo 10 % a dosáhla zhruba počtu 183 tis. pracovníků.

Z nich méně než 50 % jsou tvůrčí a vývojoví pracovníci, tj. asi 90 tis. lidí, kteří jsou rozhodující pro řešení současných a především pro zařazování nových úkolů v nejbližší budoucnosti. Průmysl zajišťuje asi 600 tis. výrobků a jejich inovací. Frekvence inovací se pohybuje v rozmezí 2 měsíců až 7 let. To ukazuje, že na jednoho tvůrčího pracovníka připadá 6 výrobků k inovaci. Z toho hlediska se nejužším profilem stávají vývojové konstrukce výrobních podniků. Nemáme zatím zejména dostatek odborníků - výzkumníků, vývojářů, projektantů, průmyslových designérů a zkušebních techniků k uplatnění elektroniky, mikroelektroniky a robotiky.

Podíl konstruktérů na celkovém počtu pracovníků, výrobně hospodářských jednotek a podniků dosahuje ve svém průměru necelá 3 %, přičemž některé naše podniky i celé VHJ udržuji trvale tento poměr pod 2 % a u vývojových konstruktérů okolo 1 %.

Naproti tomu u zahraničních firem stejných oborů i v socialistických zemích je tento podíl dvojnásobný až trojnásobný, to znamená, že dosahuje 10 % i více, a to zejména ve strojírenském a elektrotechnickém průmyslu.

Ani struktura pracovníků projekčních a vývojových kanceláří neodpovídá perspektivním potřebám z hlediska věkového složení, chybí jednoznačně střední generace, která má největší tvůrčí aktivitu. Na pracovníky v důchodovém věku nelze neustále spoléhat. Tato situace vznikla zpomalením růstu těchto kapacit v letech 1958 až 1968.

Z hlediska vzdělání řadu let chybí pracovníci s úplným středním odborným vzděláním - průmyslováci, kteří sehrávají v průmyslových podnicích velkou úlohu, ale vyhýbají se práci v konstrukci a technické přípravě výroby.

Je prokázáno, že až po pěti - deseti letech je mladý pracovník schopen samostatně tvůrčím způsobem pracovat; tuto schopnost má pouze 8 % ze všech technických pracovníků.

Na základě provedených průzkumů, ale i vlastních zkušeností chci ukázat na některé klíčové otázky.

Je třeba překonat výrobní princip řízení průmyslových podniků a VHJ, který ještě mnohde zatlačuje do pozadí technický rozvoj, který zůstává výlučně záležitostí technického náměstka podniku a jeho specialistů.

Prostor pro účinné využití výzkumné a vývojové základny vytváří systémová analýza v procesu vědeckotechnického rozvoje, a to z hledisek legislativních, organizačních, z hlediska motivace plánu a perspektivních výhledů.

Výsledek této analýzy by měl tvořit optimální soubor poznatků, které objektivně působí na rozvoj inovačních faktorů.

S tím souvisejí i nové metody práce, kdy dochází nejen k vysoké výkonnosti, ale současně ke zkrácení průběžné doby vývoje.

Ukáži to na případu z mého pracoviště ve VHJ Továrny strojírenské techniky, k. p. TOS Čelákovice, kde byla týmovým způsobem práce zpracována dokumentace odvalovací frézky velikost 710, přičemž došlo k absolutní úspoře 30. % konstrukčních hodin a průběžná doba konstrukce byla zkrácena na jednu třetinu. Účinnou spoluprací s výrobou byla dosažena i optimální průběžná délka celého cyklu inovačního procesu.

Ve VHJ OGAKO, trust kožařských a obuvnických podniků v Partizánském, mají již delší dobu uplatněnu formu plánování přínosů technického rozvoje pomocí programu komplexní socialistické racionalizace z úrovně generálního ředitelství na všechny organizace. V návaznosti na to mají zavedenu formu hmotné stimulace tvůrčích pracovníků výzkumu a dalších řídících pracovníků na dosažených přínosech do zisku a produktivity práce, které jsou vyčísleny z realizované výroby na základě změn operativních a cenových kalkulací výrobků. Je nutno říci, že tato forma výrazně zvýhodňuje tvůrčí pracovníky výzkumu, podněcuje jejich tvůrčí aktivitu a ekonomické myšlení.

V dohledné době by mělo také dojít ke komplexní racionalizaci práce konstruktérů, technologů a průmyslových designérů prostřednictvím pomůcek, progresívním vybavením pracovišť, novými metodami pro racionalizaci technické tvůrčí práce, včetně využití výpočetní techniky.

Příkladem toho je vzorové pracoviště koncernového Výzkumného ústavu obráběcích strojů a obrábění v Praze, kde jsou splněny všechny dříve uvedené podmínky.

Soudružky a soudruzi, pro důslednější realizaci výsledků výzkumných a vývojových pracovišť v předvýrobních etapách je třeba:

- vytypovat nosné programy z hlediska potřeb společnosti a s ohledem na požadavek exportní výkonnosti,

- soustředit výzkumné a vývojové kapacity na tyto nosné problémy a k tomu využít progresívní formy práce, jako například nové metody týmové práce, překrývání jednotlivých etap v řízení tvůrčího a realizačního procesu.

V koncernovém podniku Kovosvit Sezimovo Ústí, VHJ Továrny strojírenské techniky, využili síťové analýzy při výzkumu a vývoji horizontální přesné vyvrtávačky velikosti sto s CNC řízením.

Jde o velice náročný stroj, velmi přesný a spolehlivý. K jeho vývoji bylo přikročeno v rámci protiimportních opatření s předpokladem i možného vývozu.

Komplexním rozborem všech etap a zaměřením se na kritické body byla zkrácena průběžná doba od konstrukce až po realizaci ze 6 let na 3 roky, přičemž jsou zachovány všechny znaky moderní inovace, včetně odpovídající materiálové a energetické náročnosti.

Tento příklad však také ukázal, že je třeba mít pohotově k dispozici prototypové a vývojové dílny, poloprovozy a zkušebny i výrobní kapacity pro ověřovací série, ať už přičleněním k výzkumným a projekčním kapacitám, anebo k výrobě.

Za podobných podmínek Výzkumný a vývojový ústav elektrických strojů točivých, VHJ Závody silnoproudé elektrotechniky ve spolupráci s k. p. MEZ Brno v mimořádně krátkých termínech vyprojektoval a zavedl výrobu speciálních elektromotorů pro československý palivoenergetický komplex. Jedná se o speciální elektromotory 1000 kW, určené pro pohon nového širokopásového dopravníku v Severočeském hnědouhelném revíru. Nový výrobek dosahuje vysoké jakosti a spolehlivosti, odstraňuje fyzicky náročnou práci a přispěje ke zvýšení těžby hnědého uhlí.

Dále byly vyřešeny vysokonapěťové asynchronní motory podle speciálních požadavků energetiky. Motory se vyznačují několikanásobným zvýšením životnosti a provozní spolehlivosti, dosahují vysoké energetické účinnosti při snížené spotřebě materiálu o 20 %. Z celkové plánované produkce těchto motorů vzniknou u uživatelů úspory 36,8 mil. Kčs ročně.

Podobnou funkci začíná plnit i Výzkumný ústav kovoprůmyslu VUKOV Prešov, který vytváří podmínky pro nové technologie uplatněním manipulátorů a robotů. Celkový jeho význam dokumentuje výstava.

V této souvislosti a v návaznosti na to, co řekl místopředseda vlády s. Obzina, mám otázku na ministra Bahyla: V našem národním hospodářství se plánuje výroba a užití více než 3000 robotů. Počítá se také s komplexním jejich nasazením, aby byly efektivně využívány? Měli bychom vycházet ze zkušeností při zavádění počítačů, kdy nebyl zajištěn komplexní přístup, což má za následek nízké využití.

Vážené soudružky a soudruzi, vědeckotechnický rozvoj, jeho výsledky, jsou nedílně spjaty s požadavkem trvalého růstu společenské produktivity práce, která je rozhodující podmínkou úspěšného rozvoje socialismu. Proto XVI. sjezd KSČ vyzvedl uskutečňování vědeckotechnického rozvoje na revoluční úkol celé naší společnosti.

Vědeckovýzkumná a vývojová základna se k tomuto revolučnímu úkolu připojuje a má zde nezastupitelnou úlohu. Všichni, kteří v této oblasti pracujeme, jsme si svých povinností vůči společnosti vědomi a chceme je čestně splnit. Děkuji za pozornost.

Předsedající místopředseda SL R. Nejezchleb: Ďakujem poslancovi Martincovi.

Súdružky a súdruhovia, teraz prerušíme naše rokovanie až do 13. 45 hodín. Ako prvý popoludní vystúpi poslanec Říman.

Odporučil by som vám aj ja, aby ste navštívili našu malú výstavku v ľavom kuloári.

(Jednání přerušeno ve 12.29 hodin.)

(Jednání opět zahájeno ve 13.45 hodin.)

(Řízení schůze převzal předseda Sněmovny lidu V. David.)

Předseda SL V. David: Vážené soudružky a soudruzi, budeme pokračovat v jednání. Do lavic jste dostali návrh usnesení Sněmovny lidu. Případné připomínky k tomuto návrhu můžete předat členům návrhové komise.

Dávám slovo poslanci Římanovi, připraví se poslankyně Stýblová.

Poslanec R. Říman: Soudružky a soudruzi, stranické a státní orgány vytyčily jako rozhodující úkol československého zemědělství přednostně a urychleně rozvíjet rostlinnou výrobu. Je to požadavek správný a logický, neboť čím více vyrobíme obilí, cukrovky, řepky a brambor i ostatních plodin, tím méně budeme závislí na dovozu potravin a naopak poroste jejich vývoz.

Řešení tohoto jistě náročného úkolu není možné bez dalšího aktivního, plánovitého a systematického využívání vědy, výzkumu a techniky. V tomto směru již máme na co navazovat. Jako dobrý příklad lze uvést produkci obilovin, která prakticky za 20 let se zdvojnásobila. Jestliže v šedesátých letech se pohybovala roční produkce v ČSSR okolo 5 mil. tun, tak průměr 6. pětiletky je již 10,1 mil. tun a v letošním roce, i při určitém výpadku v kukuřici, by měla činit sklizeň obilovin celkem podle poslední zprávy Federálního statistického úřadu 11,040 mil. tun. Potvrdí-li se tyto odhady, byla by to nejvyšší sklizeň obilovin československého socialistického zemědělství.

Vedle obětavé a poctivé práce tisíců pracovníků zemědělské prvovýroby i služeb se na tomto výsledku podílí velkou měrou právě věda a výzkum. V průběhu posledních 7 let bylo vyšlechtěno 47 nových odrůd obilovin a za toto krátké období se v podstatě změnila celá odrůdová skladba. Využitím sovětských odrůd pro šlechtitelské účely - hlavně známé Mironovské - byly zemědělské praxi předány vynikající nové odrůdy ozimých pšenic, které při správné agrotechnice jsou schopny dávat na běžných plochách desetitunové hektarové výnosy. Naše odrůdy obilovin, hlavně jarních ječmenů, jsou s úspěchem pěstovány i v sousedních socialistických zemích na výměře cca 1 mil. ha.

Velmi dobrých výsledků v obilovinách i řepce ozimé dosáhl v letošním roce Severomoravský kraj. Průměrný výnos 4,59 t obilovin a 2,83 t řepky ozimé z jednoho hektaru jsou nejvyšší v historii kraje. Že nejde o výsledek náhodný, svědčí i to, že v tomto kraji spolu s krajem Jihomoravským byl přírůstek výnosu za 6. pětiletku oproti předcházející pětiletce o 0,55 t/ha vyšší. Tento trend si oba kraje udržují i v této pětiletce.

Těchto velmi dobrých výsledků je dosahováno i proto, že již několik let ve všech zemědělských závodech se důsledně a cílevědomě provádí biologická kontrola porostů, vypracovaná a zaváděná pracovníky Výzkumného a šlechtitelského ústavu obilnářského v Kroměříži. Při využívání nových poznatků vědy a techniky si vedou příkladně družstevníci JZD Dub nad Moravou na Olomoucku, kde bylo dosaženo v letošním roce průměrného výnosu obilovin 7 t/ha, a také JZD Kateřinky na Opavsku, kde hektarový výnos přesáhl hranici 6 tun.

K dosažení těchto vynikajících výsledků v obou závodech jistě přispělo i to, že na svých pozemcích ve spolupráci se stanicemi Ústředního kontrolního a zkušebního ústavu zemědělského zkoušejí nové odrůdy obilovin. JZD Kateřinky jako jeden z prvních podniků v ČSR začalo využívat kapalná hnojiva a v současné době ve spolupráci s Výzkumným ústavem anorganické chemie v Ústí nad Labem zkouší výrobu a využití tzv. suspenzních tekutých hnojiv, která jsou daleko méně náročná na výrobu a spotřebu energie než klasická tekutá hnojiva, vyráběná průmyslově. Za pozornost stojí i to, že přechodem na tekutá hnojiva se zvýšila produktivita práce o celých 500 % oproti klasickému hnojení průmyslovými hnojivy a zkoušky na výnos s použitím tekutých hnojiv spolu s komplexní ochranou ukazovaly nárůst neuvěřitelných 19 q/ha proti pokusu hnojenému jen průmyslovými hnojivy NPK (tj. dusík, fosfor, draslík).

I tyto výsledky ukazují, kde jsou cesty k další intenzifikaci obilnářství u nás. Zároveň ukazují, že další rozvoj zemědělství je neodmyslitelný bez využívání nových vědeckých poznatků nejenom zemědělských věd, ale i chemie, biologie a dalších. Samozřejmě, že i v našem kraji vedle těchto vynikajících výsledků máme ještě rezervy a nedostatky, například i v tak úspěšném roce byly ještě podniky s výnosem pod 3 tuny z hektaru. Je paradoxní i zákonité, že právě odborně nejschopnější agronomové i další vedoucí pracovníci závodů, které mají velmi dobré hospodářské výsledky, doslova vyhledávají odborná a vědecká pracoviště, nejvíce se zúčastňují odborných aktivů i seminářů, aktivně pracují a podporují činnost závodních poboček Československé vědeckotechnické společnosti, prostě řečeno, mají maximální snahu ověřit si všechno nové, moderní a pokrokové v praxi na svých pracovištích a mnohdy i doslova tlačí výzkumné ústavy a odborná pracoviště do řešení dalších, ještě málo prozkoumaných a vyzkoušených problémů. Dá se říci, že maximální využívání nových odborných poznatků je součástí jejich denní pracovní náplně. Naopak, mnohé závody, které by potřebovaly odbornou pomoc nejvíce, mají kontakty s vědeckými pracovišti malé nebo vůbec žádné.

Svou roli při usměrňování, využívání a zavádění nových poznatků do praxe musí sehrát i nadřízené hospodářské orgány, jako jsou okresní a krajské zemědělské správy a výrobně hospodářské jednotky. Vždyť přes dosažené dobré výsledky, konkrétně v obilnářství, si musíme uvědomit, že i okolní svět nespí a dosahuje ve srovnatelných klimatických a půdních podmínkách i lepších výsledků. Při dalším zvyšování soběstačnosti v potravinách proto očekáváme, že i ostatní odvětví národního hospodářství a jejich výzkumné základny nám k tomu účinně pomohou.

Méně spokojeni můžeme být s výsledky ve výrobě cukrovky.

Tady se koncentrují problémy hlavně do oblasti šlechtění a výroby osiv, setí a do technologie sklizně. I když je známo, že šlechtění a výroba osiv cukrovky je podstatně složitější než například u obilovin, přesto nutno kriticky hodnotit tu skutečnost, že donedávna byla jedinou v tuzemsku vyšlechtěnou nosnou odrůdou Dobrovická.

Tato odrůda je sice stále výkonnou, ale méně vhodnou pro velkovýrobní formu pěstování.

Ve šlechtění geneticky jednoklíčkových odrůd jsme se tedy za světovým vývojem značně opozdili, i když konkrétně ve Slovenské socialistické republice je po této stránce situace lepší. Rezervy jsou i ve výrobě osiv, takže v posledních 5 letech jsme byli nuceni dovézt osivo cukrovky za více než 221 mil. Kčs ve franco cenách. K zásadnějšímu řešení těchto nedostatků by, měla přispět spolupráce výzkumných pracovišť většiny států RVHP s cílem vyšlechtit nové geneticky jednoklíčkové vysoce výkonné odrůdy cukrovky. Hlavním koordinátorem tohoto úkolu je Všesvazový řepařský ústav v Kyjevě. Nadějně se rozvíjí v posledním období v tomto směru spolupráce též s Německou demokratickou republikou, Holandskem a švédskými firmami. Vážné problémy přetrvávají ve vysokých sklizňových ztrátách cukrovky, zejména na těžších půdách a za horších klimatických podmínek. Zkoušky nových technologií ukazují, že jsme v technice sklizně zaostali za světovým trendem, a to i po stránce měrné spotřeby pohonných hmot a měrných tlacích na půdu. Naši konstruktéři, technologové a vývojoví pracovníci musí radikálněji hledat východisko ze současného stavu.