Hlavními směry k dosažení tohoto cíle
je pro nás z hlediska vědeckotechnického
rozvoje ochrana rozlohy a kvality půdního fondu
jako největšího přírodního
bohatství naší vlasti, zvyšování
výnosů, především zrnin novošlechtěním
a racionální úpravou struktury osevních
ploch; zlepšením plemenářské
práce, zejména chovu skotu a prasat, biochemizací
a chemizací rostlinné a živočišné
výroby; snižováním ztrát od prvovýroby
až po finální produkci a využíváním
rezerv.
Je třeba připomenout, že pod vedením
ÚV KSČ probíhají intenzívní
práce na formulování uceleného komplexního
programového dokumentu k rozvoji čs. zemědělsko-průmyslového
komplexu.
3. Rozvoj elektronizace a robotizace čs. národního
hospodářství.
Program robotizace a elektronizace čs. národního
hospodářství se může úspěšně
rozvíjet jen na základě vědeckotechnického
rozvoje, především strojírenství
a elektrotechnického průmyslu v úzké
vazbě na vědeckotechnickou spolupráci se
socialistickými zeměmi, především
se Sovětským svazem. Bez rozvoje robotizace a elektronizace
nelze dosáhnout světové úrovně
strojírenské výroby, která je tradičně
typická pro charakter a strukturu čs. průmyslové
výroby.
Základním cílem robotizace a elektronizace
je dosáhnout podstatného zvýšení
úrovně společenské produktivity práce,
plynulosti a rovnoměrnosti výroby a její
vysoké kvality, vysoké užitné hodnoty
a technické úrovně vyráběné
produkce. Specifickým cílem elektronizace pak je
automatizace funkcí strojů a celých technologických
procesů s minimálním využitím
mikroelektroniky a výpočetní techniky. Je
to ve svém celku významný směr vyššího
zhodnocování energie, surovin a materiálů,
úspory pracovních sil a odstranění
zvláště namáhavé, stereotypní,
zdraví škodlivé a nebezpečné
práce.
Sociálně a politicky praktické uplatnění
robotizace a elektronizace významně ovlivňuje
složení dělnické třídy,
vzájemný poměr dělnických profesí
převážně s duševní náplní
práce a dělnických profesí převážně
s fyzickou náplní práce. Robotizace a elektronizace
významně ovlivňuje stírání
podstatných rozdílů a rozdílů
mezi duševní a fyzickou prací a současně
usnadňuje v procesu společenské výroby
i společenské praxe upevnění vedoucího
politického postavení dělnické třídy
v socialistické společnosti a politický svazek
dělnické třídy se socialistickou inteligencí
pod vedením dělnické třídy.
V řídící politické, státní
a hospodářské sféře usnadňuje
technickoorganizační stránku řídícího
procesu, centrální plánované řízení
a vytváří technický základ
integrace politického a vědeckého řízení
socialistické společnosti.
Robotizace a elektronizace ovlivňuje stejně tak
výrazně i technickou a technologickou stránku
výroby. Projevuje se to mimo jiné i v důsledcích
vývoje, od nasazování jednotlivých
robotů a manipulátorů, zařízení
výpočetní techniky a elektroniky, přes
jejich vyšší etapu v integračním
skupinovém nasazení, až po zcela nový
typ základního výrobního celku ve
srovnání s průmyslovou dílnou, cechem
či provozovnou, tj. ve vytváření ucelených
automatizovaných technologických pracovišť.
Proto sociálně politické aspekty robotizace
a elektronizace národního hospodářství
jsou cenným praktickým faktorem realizace leninské
téze, že socialismus znamená, cituji: ".
. . vyšší typ společenské organizace
práce než kapitalismus. V tom je jeho jádro
věci. V tom je zdroj síly a záruka neodvratného,
úplného vítězství komunismu".
A toho v dnešních historických podmínkách
bez robotizace a elektronizace dosáhnout nelze.
I tak robotizace a elektronizace představují jednu
z nejvýznamnějších oblastí výzkumného,
technického, technologického a ekonomického
rozvoje naší společnosti na období několika
desetiletí. Avšak k realizaci je třeba přistupovat
s velkým úsilím okamžitě, ihned.
I když od roku 1960 bylo v ČSSR dosaženo určitých
pozitivních výsledků a v posledních
letech se vytvářejí reálné
předpoklady, zvláště v ministerstvu
všeobecného strojírenství a elektrotechnického
průmyslu, abychom se zařadili i my v této
oblasti mezi vyspělé země světa, je
třeba zvýšit naše úsilí.
Přestože již dnes jsou v ČSSR nasazeny
roboty a manipulátory i prvky elektronizace v řadě
základních výrobních procesů
- v obrábění, tváření,
svařování, tepelném zpracování
a manipulačních operacích - stanovené
plánované úkoly zavedení 3500 kusů
robotů a manipulátorů do roku 1985 do čs.
národního hospodářství se nám
dosud nedaří ve stanovených termínech
plnit.
O to náročnější bude pro nás
úkol zavedení přibližně 10 tis.
ks robotů a manipulátorů do čs. národního
hospodářství do roku 1990, přibližně
16 tis. ks robotů a manipulátorů do roku
1995. Je to však reálný úkol. K tomu,
abychom v této pětiletce plnili a v dalších
10 letech beze zbytku splnili plánované úkoly,
je třeba nejen pokračovat v rozvoji úspěšně
se rozvíjející vědeckovýzkumné
práce v Československu, a to jak v oblasti základního
výzkumu v ČSAV, tak i aplikovaného u našich
resortů a v mezinárodní spolupráci,
ale je třeba též postupně vytvářet
výkonnou, účelně specializovanou výrobní
základnu a překonat stávající
výrobní roztříštěnost
v 11 výrobních organizacích, z nichž
však ani v jedné netvoří výroba
robotů a manipulátorů rozhodující
nosný výrobní program. Fakt, že v úvahách
perspektivního rozvoje jen elektrotechnického průmyslu
na nejbližších 10 let se počítá
s investicemi řádově v rozsahu více
než 70 mld Kčs, ukazuje, že se vytvářejí
reálné předpoklady pro úspěšný
rozvoj robotizace, elektronizace i výpočetní
techniky. Proto vláda ČSSR v tomto roce již
projednala koncepci rozvoje výpočetní techniky,
výroby a nasazování robotů a manipulátorů,
koncepci rozvoje elektrotechnického průmyslu a v
měsíci prosinci t. r. projedná ještě
program "Elektronizace čs. národního
hospodářství".
Dovolte mi v této souvislosti jedno extempore. V současné
době je ve světovém měřítku
ve výrobě nasazeno přibližně
30 tis. ks robotů a manipulátorů. Z toho
přes 13 tis. ks v Japonsku, přes 6 tis. ks v USA,
přes 5 tis. ks v Sovětském svazu a asi 3500
ks v Německé spolkové republice.
Výrobou robotů a manipulátorů se ve
světě dnes zabývá přibližně
300 firem a z toho více než 150 v Japonsku, avšak
pouze 9 světových firem hraje zde určující
a rozhodující úlohu. Přitom nasazení
robotů a manipulátorů z 10 % je prováděno,
jak ukazují tyto práce, v závodech s počtem
do 500 zaměstnanců.
Jestliže vezmeme v úvahu tyto skutečnosti,
o nichž jsem hovořil, plus situaci u nás, myslím,
že z toho vyplývá možnost, protože
masové zavádění robotů ve světovém
měřítku teprve čeká na svou
hlavní éru v těchto pěti, deseti letech,
aby Československá socialistická republika
nejenom nepatřila mezi ty, které zaostávají,
ale aby, když budou splněny stanovené úkoly,
patřila mezi pokrokové země světa.
Dovolte, abych pokračoval.
Protože jde o perspektivní oblast ovlivňující
celé národní hospodářství
a ve svých důsledcích společenskou
praxi vcelku s perspektivou prosperity na několik desetiletí,
budeme věnovat otázkám robotizace a elektronizace
včetně výpočetní a mikroprocesorové
techniky prvořadou pozornost. Význam této
oblasti pro celé světové socialistické
společenství byl zdůrazňován
i na XXXVI. zasedání Rady vzájemné
hospodářské pomoci, na kterém byly
též podepsány dvě generální
dohody o vývoji a širokém využití
jednak robotů a manipulátorů, jednak mikroprocesorové
techniky. Ukázku naší pionýrské
práce v této oblasti nám demonstruje skromná
panelová výstavka ve vestibulu a promítání
dokumentárních filmů o čs. vývoji,
výrobě a nasazení průmyslových
robotů a manipulátorů, kterou vám
doporučuji v přestávce shlédnout.
Předseda SL V. David: Děkuji místopředsedovi
vlády ČSSR soudruhu Obzinovi.
Soudružky a soudruzi, písemnou zprávu a její
dodatek (tisk 88) projednaly všechny výbory sněmovny
kromě výboru mandátového a imunitního.
Zpravodajskou zprávu přednese místopředseda
Sněmovny lidu a předseda výboru pro průmysl,
dopravu a obchod Sněmovny lidu poslanec Alois Hůla.
Dávám mu slovo.
Společný zpravodaj výborů Sněmovny
lidu poslanec A. Hůla: Vážený soudruhu
předsedo, vážené soudružky a soudruzi
poslanci, na 8. zasedání ústředního
výboru Komunistické strany Československa
byly zhodnoceny výsledky a zkušenosti z realizace
usnesení XVI. sjezdu Komunistické strany Československa
v oblasti vědeckotechnického rozvoje.
Výsledky 8. zasedání ÚV KSČ
výrazně ovlivnily závěrečnou
etapu přípravy na jednání schůze
Sněmovny lidu. Příprava se v této
fázi zaměřila zejména na to, jak usměrnit
a urychlit vědeckotechnický pokrok a soustředit
síly a prostředky na základní zdroje
a nevyužité rezervy, které v současné
situaci naše ekonomika má k dispozici. Jde zejména
o to:
- mobilizovat vnitřní zdroje a plně využít
materiálně technické základny i tvořivých
sil naší společnosti;
- projevit větší rozhodnost při racionalizaci
výroby uplatňováním materiálově
a energeticky méně náročných
technologií, urychlováním inovací,
zejména rychlou realizací tzv. malých inovací;
- výrazně zlepšovat technickoekonomickou úroveň
výrobků i výroby a s využitím
nové techniky zabezpečovat vysoké nároky
na kvalitu naší práce ve všech etapách
výrobního procesu;
- vytvářet technické i technologické
podmínky zejména ve strojírenství
pro to, aby byla dosažena stejná úroveň
jako v nejvyspělejších státech;
- při tomto zaměření dosahovat výrazného
růstu společenské produktivity práce,
zabezpečovat úspory pracovního času
zvyšováním výkonnosti a účinnosti
existujících základních fondů.
V přípravě této schůze Sněmovny
lidu byla dále věnována pozornost zvyšování
soběstačnosti ve výrobě potravin,
a to především využíváním
nových poznatků vědy a techniky při
zpracování a zhodnocování potravinářských
surovin a snižováním ztrát při
jejich výrobě. Pozornost byla věnována
dále péči o půdní fond, jeho
zúrodňování a efektivnímu využívání.
Mimořádná pozornost byla věnována
pracovištím, která se zabývají
základním výzkumem, tj. Československé
a Slovenské akademii věd a vysokým školám,
a byla zdůrazněna jejich úloha při
řešení naléhavých úkolů
v oblasti dlouhodobého hospodářského
rozvoje. Základní výzkum má vytvářet
východiska pro aplikovaný výzkum, technický
a technologický vývoj a celou strukturu moderní
výroby. V této souvislosti jsme se zaměřili
i na podporu intenzívnějšího rozvoje
vybraných směrů vědy a na koncentraci
tvůrčích kapacit vytvářením
společných vědeckých, vědeckovýrobních
a pedagogických pracovišť. V duchu závěrů
8. zasedání ÚV KSČ jsme věnovali
pozornost podmínkám pro systematické budování
experimentálně výrobní základny,
a to cílevědomě ve všech částech
výzkumně vývojové základny.
Jde o to, zabezpečit plynulý a nepřetržitý
proces i organizaci pracovišť od výzkumu, vývoje
přes prototypové a vývojové dílny,
poloprovozy a zkušebny s úměrnou výrobní
kapacitou pro ověřovací série, stejně
jako výrobu atypických zařízení.
Dalším okruhem otázek, kterému se výbory
v souladu se závěry 8. pléna věnovaly
v závěrečné přípravě
na jednání schůze sněmovny, byla soustava
dlouhodobých komplexních programů a na ně
navazující soubor opatření cílových
programů, které zahrnují vybrané klíčové
problémy rozvoje národního hospodářství.
Poslanci se také zabývali další oblastí,
s níž je urychlení vědeckotechnického
rozvoje nerozlučně spjato, a to růstem kvalifikace
pracovníků. Jde o to, vychovávat vzdělané,
ideově i morálně vyspělé odborníky,
vytvářet podmínky pro rozmach pracovní
aktivity a iniciativy a podporovat všechny moderní
proudy, myšlenky i formy jejího projevu.
Vážené soudružky a soudruzi poslanci,
příprava této schůze Sněmovny
lidu byla systematicky organizována již od konce minulého
roku. Předně bylo zhodnoceno, jak byly realizovány
úkoly a doporučení přijatá
sněmovnou v říjnu 1978 ke zprávě
ministra ČSSR pro technický a investiční
rozvoj o uplatňování vědeckotechnického
rozvoje při zvyšování technické
úrovně výroby a kvality výrobků.
Výbory organizovaly získávání
poznatků cestou poslaneckých průzkumů,
formou seminářů a projednáváním
jednotlivých otázek na schůzích výborů.
Dovolte, abych vás o průběhu celé
přípravy schůze Sněmovny lidu informoval:
Nejprve bych krátce zhodnotil, jakých výsledků
bylo dosaženo při plnění doporučení
a úkolů obsažených v usnesení
sněmovny z roku 1978.
Ve svém usnesení přijala Sněmovna
lidu doporučení pro vládu Československé
socialistické republiky a příslušné
ústřední orgány, která přispěla
k plnění vytyčených cílů
hospodářského a sociálního
rozvoje.
Bylo doporučeno:
- rozhodně vytvářet podmínky, aby
včasné využívání výsledků
vědeckotechnického rozvoje se stalo základní
a závaznou metodou při zabezpečování
národohospodářského plánu;
(Nutno říci, že zde nebylo plně dosaženo
uspokojivých výsledků, což také
potvrdilo 8. zasedání ÚV KSČ.)
- stanovit opatření ke komplexnímu zabezpečení
progresivních oborů;
(Trochu zdlouhavě, ale přece jen byly vytvářeny
programy; napomohlo i vytvoření federálního
ministerstva elektrotechnického průmyslu, dále
programy robotizace a zdokonalení automatizovaného
systému řízení.)
- intenzívně rozvíjet československou
účast na vědeckotechnické spolupráci
a kooperaci se Sovětským svazem a dalšími
socialistickými zeměmi.
(Je systematicky zabezpečováno na úrovni
vlády, ale není plně uspokojivý stav
na úrovni nižších článků
řízení, výrobně hospodářských
jednotek, podniků a ústavů.)
Další úkoly a doporučení sněmovny
se týkaly řady technických problémů
jako je výroba efektivních profilů v hutnictví,
v chemickém průmyslu, odborné přípravy
projektantů, technologů a konstruktérů,
zvýšení úrovně řízení
a organizace skladového hospodářství
a manipulace s výrobky, zhodnocení výsledků
při využívání a širším
uplatňování výpočetní
techniky. Bylo doporučeno věnovat pozornost výchově
a využívání specializovaných
kádrů v rámci celé vědeckotechnické
základny. Tato doporučení Sněmovny
lidu se prolínají v celé přípravě
jednání a bude o nich zřejmě hovořeno
i v jednotlivých diskusních vystoupeních
poslanců.
Vážené soudružky a soudruzi poslanci,
schůze Sněmovny lidu si v roce 1978 kladla za cíl
mobilizovat a upozornit širokou veřejnost na význam
uplatňování vědeckotechnického
rozvoje. Nyní, v tomto roce, si klade za cíl ověřit,
jak postupuje jeho realizace v praxi a maximálně
využít autority nejvyššího zastupitelského
sboru ČSSR - jeho orgánů a poslanců
- k podpoře vlády Československé socialistické
republiky v jejím úsilí při zajišťování
úkolů XVI. sjezdu Komunistické strany Československa
- úkolů vyplývajících z 8.
zasedání pléna ÚV KSČ, vytyčených
pro oblast důsledného urychleného uplatňování
výsledků vědy a techniky v praxi.
Výbory sněmovny zorganizovaly celou řadu
poslaneckých průzkumů jak na resortech, tak
ve vědeckovýzkumné základně,
ve výrobních organizacích, v průmyslu
a zemědělství, dále na Československé
akademii věd, Slovenské akademii věd a na
vysokých školách. Při těchto
průzkumech, které byly prováděny ve
spolupráci s poslanci výborů Sněmovny
národů, byla uplatněna i spolupráce
s organizacemi Národní fronty, zejména s
ústředním výborem ČSVTS a odborovým
svazem pracovníků v kovoprůmyslu. Na některých
průzkumech se zúčastnili i poslanci České
národní rady a Slovenské národní
rady. Byly získány i poznatky z individuálních
průzkumů poslanců v jejich volebních
obvodech.
Poslanecké průzkumy, které byly nedílnou
součástí přípravy na 3. schůzi
Sněmovny lidu a jednání jednotlivých
výborů, se zaměřovaly zejména
na problémy a překážky, které
brání účinnějšímu
využívání vědy a techniky. Dále
výbory zjišťovaly, jaký je vliv Souboru
opatření ke zdokonalení soustavy plánovitého
řízení národního hospodářství
na účinnější uplatňování
vědeckotechnického rozvoje zejména ve strojírenství
a elektrotechnickém průmyslu, tedy v oblastech,
jež zaujímají klíčové
místo, a pomocí jejichž výrobků
musí pronikat výsledky vědeckotechnického
pokroku ve formě automatizačních a mechanizačních
prostředků do všech odvětví národního
hospodářství. Svůj zájem výbory
zaměřily také na oblast paliv a energetiky,
zemědělství a potravinářského
průmyslu.
V tomto duchu probíhala jednání jednotlivých
výborů. Dovolte, abych vás o nich a některých
jejich doporučeních informoval: