Proto v pevném přesvědčení
a s optimismem i přes výše uvedené problémy
a těžkosti předkládáme v tomto
měsíci vládě ČSSR k projednání
a schválení návrh plánů vědeckotechnického
rozvoje a standardizace na rok 1984, neboť v podstatě
zabezpečují plnění pětiletým
plánem stanovených úkolů. I nadále
však soustředíme veškerou svou činnost
k tomu, abychom negativní vlivy a důsledky slabých
míst návrhu plánu co nejvíce snížili
a při zpracování plánu na rok 1985
a v přípravě 8. pětiletého
plánu se pokusili o jejich úplné vyloučení
a minimalizaci národohospodářských
ztrát, které z toho plynou.
2. Druhým závažným úkolem realizace
usnesení 8. zasedání ústředního
výboru strany v letech 1984 a 1985 je pro nás zpracování
analýzy efektivnosti vědeckovýzkumné
základny ČSSR a její kvalifikační
struktury s návrhem praktických opatření
k výraznému zvýšení jejího
národohospodářského přínosu.
Vědeckovýzkumnou a vývojovou základnu
tvoří v Československé socialistické
republice soustava 2300 výzkumných a vývojových
pracovišť (z toho téměř 400 samostatných),
v nichž pracuje přibližně 183 tis. pracovníků,
z nich asi 20 tis. s vědeckou atestací. Více
než dvě třetiny z celkového počtu
pracovníků vědeckovýzkumné
základny je v působnosti výrobních
hospodářských jednotek; v průmyslu
je dokonce téměř 90 % výzkumné
a vývojové základny v plné působnosti
a pravomoci chozrasčotní sféry. Necelá
jedna třetina pracovišť vědeckovýzkumné
základny je podřízena ústředním
orgánům.
V základním výzkumu pracuje asi 15 % kapacity,
v aplikovaném výzkumu a vývoji 85 % kapacity
vědeckovýzkumné a vývojové
základny.
Můžeme proto oprávněně říci,
že v období socialistické výstavby byla
vytvořena v Československé socialistické
republice solidní vědeckovýzkumná
a vývojová základna. Její správná
organizační i kvalifikační struktura,
obsahové řízení, sepětí
s praxí a její konkrétní přínos
národnímu hospodářství však
vyžadují odpovědné posouzení
a přijetí rozhodného řešení.
Jsme přesvědčeni, že lze toho v krátké
době těchto dvou let dosáhnout.
3. Třetím bezprostředním úkolem
při realizaci usnesení 8. zasedání
ÚV KSČ je návrh realizace první části
odbourání byrokratických bariér a
zábran efektivnějšího vědeckotechnického
rozvoje. Předkládáme návrh na zrušení
nevyhovujících směrnic, právních
norem a předpisů upravujících vědeckovýzkumnou
činnost s tím, aby tato první část
opatření vstoupila v platnost dnem 1. ledna 1984.
Současně zahajujeme práce na inventarizaci
a analýze všech dosud platných norem upravujících
činnost vědeckotechnického rozvoje a v roce
1984 předložíme návrh na zrušení,
unifikaci, kodifikaci a novelizaci těchto právních
norem s cílem jejich obsahového zkvalitnění
v souladu s požadavky 8. zasedání ÚV
KSČ a jejich výrazného početního
snížení.
V návaznosti na tato opatření ještě
v tomto roce předložíme vládě
ČSSR a po projednání a schválení
Federálnímu shromáždění
ČSSR návrh zákona "O státním
dozoru nad jadernou bezpečností jaderných
zařízení". V letech 1984 a 1985 připravíme
novelizaci zákona č. 94/1968 Sb., o technické
normalizaci, a novelizaci zákona č. 30/1968 Sb.,
o státním zkušebnictví, aby odpovídaly
soudobým požadavkům. Ve všech těchto
závažných legislativněprávních
opatřeních budeme účinně spolupracovat
se Sněmovnou lidu a Sněmovnou národů
Federálního shromáždění
ČSSR; obracíme se na vás s upřímnou
žádostí o podporu.
Těmito konkrétními opatřeními
při řešení aktuálních
úkolů vědeckotechnického rozvoje přistupujeme
již letos k realizaci 8. zasedání ÚV
KSČ.
Tolik k otázkám aktuálních úkolů,
k perspektivním směrům realizace 8. zasedání
ÚV KSČ o urychlení vědeckotechnického
rozvoje.
Perspektivy vědeckotechnického rozvoje ve vyspělých
zemích světa včetně Československé
socialistické republiky jsou časově určeny
horizontem rozhraní XX. a začátku XXI. století
a jeho prvních desetiletí. Dlouhodobě, koncepčně
chápeme z hlediska sociálně politického
i úkoly 8. zasedání ÚV KSČ
o urychlení vědeckotechnického rozvoje rozvrhnuté
na delší časové období. Vždyť
z usnesení a jednání 8. zasedání
ÚV KSČ vyplývá asi 400 konkrétních
úkolů, návrhů, podnětů
a diskusních otázek a problémů. Struktura,
obsah a význam těchto - obecně řečeno
- závěrů 8. zasedání ÚV
KSČ je různá.
Prvořadě se vyčleňuje 5 hlavních
cílů, tj.:
- vypracování (tvorba) a zajištění
jednotné státní vědeckotechnické
politiky;
- stanovení základních směrů
a úkolů rozvoje vědy a techniky v československém
národním hospodářství;
- prohloubení ekonomické integrace a vědeckotechnické
spolupráce s členskými zeměmi RVHP,
zvláště se Sovětským svazem;
- zabezpečení vyšší účinnosti
práce výzkumné a vývojové základny
a její sepětí s potřebami našeho
technického rozvoje;
- rozvoj tvořivé iniciativy pracujících.
Na těchto pět navazuje z hlediska perspektivních
záměrů naší společnosti
dalších deset strukturálních návrhů
změn na výrazné zvýšení
technické úrovně národního
hospodářství. Je to oněch deset známých
rozhodujících směrů, stanovených
8. zasedáním ústředního výboru
naší strany. Nebudu je tu citovat, znáte je
z dokumentu 8. zasedání ÚV KSČ a jsou
vám k dispozici.
K nim se řadí zbývající část
více než tří set konkrétních
dílčích požadavků, úkolů
a podnětů, které ve svém celku pokrývají
dlouhodobé programové zaměření
všech oblastí vědeckotechnického rozvoje,
výzkumné základny i jejich řízení
stranickými, státními a hospodářskými
orgány.
Perspektivní směry realizace 8. zasedání
ÚV KSČ budou významnou měrou podmíněny
a určeny dále splněním národohospodářských
a vědeckotechnických úkolů řešených
a rozpracovávaných v této 7. pětiletce.
Zkušenosti totiž ukazují, že v 7. pětiletém
plánu bylo plných 40 % řešených
úkolů vědeckotechnického rozvoje předurčeno
již rozpracovanými úkoly z 6. pětiletky.
Proto budeme věnovat nejvyšší péči
vazbě mezi plněním stávajících
úkolů a přípravou úkolů
pro příští období i pro dlouholetý
výhled s perspektivou několika pětiletek.
Rozhodující význam z hlediska vědeckotechnického
rozvoje zde přísluší třem základním
státním dokumentům:
"Základním směrům ekonomického
a sociálního rozvoje ČSSR na léta
1986 - 1995", které zpracovává Státní
plánovací komise. Direktivy pro vypracování
podkladů k Základním směrům
včetně pracovní verze makroekonomické
úvahy o rozvoji národního hospodářství
projednala vláda ČSSR na své schůzi
dne 23. června 1983 a v současné době
se zakončuje druhá varianta makroekonomické
úvahy k projednání ve vládě
ČSSR a v předsednictvu ÚV KSČ. "Základní
směry ekonomického a sociálního rozvoje
ČSSR na léta 1986 - 1995" budou určujícím
způsobem konkretizovat spojení a jednotu vědeckotechnického
rozvoje a výroby, neboť to je hlavní forma,
jak v praxi realizovat požadavek strany formulovaný
soudruhem Husákem, aby vědeckotechnická politika,
vědeckotechnický rozvoj konkretizovaly hospodářskou
strategii politiky strany. Takový dokument bude jedním
z hlavních východisek tvorby pětiletého
plánu vědeckotechnického rozvoje na léta
1986 - 1990 a jejího dlouhodobějšího
výhledu.
Druhým významným dokumentem určujícím
perspektivní zaměření vědeckotechnického
rozvoje na příští pětiletku a
další období bude "Souhrnná prognóza
vědeckotechnického, ekonomického a sociálního
rozvoje ČSSR", kterou jako gestor zpracovává
ČSAV. Pravděpodobně k této otázce
vystoupí v rozpravě poslanec Hajko.
Třetím dokumentem, který přímo
ovlivní tvorbu dlouhodobého výhledu vědeckotechnického
rozvoje až do prvních let příštího
tisíciletí, bude "Komplexní program
vědeckotechnického pokroku členských
států RVHP na perspektivu 15 - 20 let", který
se nyní zpracovává na základě
usnesení 106. zasedání Výkonného
výboru RVHP. Z tohoto společného integračního
programu zemí RVHP, který má být zakončen
zpracováním v roce 1984, projednán a schválen
v roce 1985, bude odvozeně vypracován československý
"20letý komplexní program vědeckotechnického
rozvoje ČSSR na léta 1986 - 2005".
Veškeré politické umění, řídící
schopnosti a odpovědnost naší práce
v řešení perspektivních úkolů
vědeckotechnického rozvoje v ČSSR se projeví
v tom, jak racionálně a realisticky dokážeme
formulovat tyto úkoly, všestranně zabezpečit
jejich realizaci ku prospěchu našeho nejbližšího
strategického cíle - výstavby rozvinuté
socialistické společnosti. Aniž bychom předcházeli
přípravným pracím v oblasti základního
výzkumu, dlouhodobým komplexním programům,
státním cílovým programům a
závazným směrnicím pro národohospodářské
plánování, jeví se dnes tyto tři
oblasti vědeckotechnického rozvoje při řešení
perspektivních úkolů socialistické
výstavby v ČSSR jako hlavní:
1. využití jaderné energie;
2. dosažení racionální výživy
všeho lidu a soběstačnosti v potravinách
vyráběných v podmínkách mírného
pásma;
3. rozvoj elektronizace a robotizace čs. národního
hospodářství (včetně rozvoje
počítačů a informatiky).
Jeví se potřeba a je žádoucí
přistoupit v nejbližší budoucnost k odpovědné
přípravě dalších perspektivních
oblastí, a to:
- ochrany životního prostředí a péče
o zdraví lidu;
- rozvoje biotechnologií a genetiky a jejich národohospodářského
uplatnění; - chemizace čs. národního
hospodářství;
- koncepce rozvoje dopravy a dopravních systémů.
Jsme přesvědčeni, že minimálně
tyto programové oblasti jsou dlouhodobě určující
jak pro dosažení úspěchů při
výstavbě vyspělé rozvinuté
socialistické společnosti v ČSSR, tak i magistrálními
liniemi praktické realizace uplatnění předností
vědeckotechnické revoluce a socialismu v našich
podmínkách, stejně jako respektování
našich zvláštností historického,
průmyslového a zemědělského
vývoje i našich přírodních podmínek.
To vůbec neznamená, že budeme omezovat rozvoj
ostatních vědních disciplín v oblast
aplikovaného nebo základního výzkumu,
nebo vědeckotechnický rozvoj ostatních oblastí
národního hospodářství, ale
jde o pouhé vyjádření snahy o stanovení
základních tendencí, které budou rozhodovat
koneckonců o celkové sociálně ekonomické
úrovni naší vlasti a růstu životní
úrovně všeho lidu v nejbližší
i vzdálené budoucnosti.
Dovolte proto stručně charakterizovat uvedené
základní programové oblasti vědeckotechnického
rozvoje.
1. Využití jaderné energie
Jaderná energie má pro ČSSR všestranný
národohospodářský význam, nehledě
na to, že je to dosud jediný efektivní dlouhodobý,
technicky a technologicky zvládnutý nový
zdroj energie, který v budoucím období rozhodujícím
způsobem ovlivní energetický potenciál
ČSSR.
Všestranný národohospodářský
význam využití jaderné energie je určen:
- těžbou a úpravou uranových rud;
- výstavbou jaderných elektráren;
- teplofikací, tj. využitím jaderně
energetických zdrojů včetně jaderných
výtopen k dodávkám technologického
tepla i na vytápění bytových jednotek;
- strojírenskou výrobou jaderně energetických
zařízení včetně hlavních
komponentů primárního i sekundárního
okruhu;
- uplatněním v lékařské a zvěrolékařské
praxi, rostlinné a živočišné výrobě,
a tím i při řešení úkolů
zajištění výživy.
Ze všech těchto důvodů umožňuje
rozvoj jaderné energie v ČSSR efektivně řešit
problémy energetické i strojírenské,
otázky zemědělsko-potravinářského
komplexu i zlepšení životního prostředí
s dlouhodobou perspektivou několika desetiletí.
Z hlediska vědeckotechnického rozvoje se rýsuje
v krátké budoucnosti 10 - 20 let možnost přechodu
od lehkovodních reaktorů s výkonem 440 MW
a 1000 MW k vývoji a průmyslovému uplatnění
rychlých reaktorů velkého výkonu.
Národohospodářský a vědeckotechnický
význam rozvoje jaderné energetiky stručně
dokumentuje i prováděná výstavba dalších
jaderných elektráren v Jaslovských Bohunicích,
Mochovcích, Dukovanech a Temelíně, tj. výstavba
10 reaktorů o jednotkovém výkonu 440 MW a
4 reaktorů o jednotkovém výkonu 1000 MW do
roku 1995. Investiční náklady na rozvoj využití
jaderné energie se odhadují v tomto období
rámcově přes 100 mld Kčs.
Proto význam využití jaderné energie
v ČSSR je pro nás dnes zcela evidentní a
právem si zaslouží naši společnou
pozornost.
2. Dosažení racionální výživy
všeho lidu a soběstačnosti v potravinách
vyráběných v podmínkách mírného
pásma.
Cíl, dosáhnout postupně soběstačnosti
v potravinách, vytyčily již předcházející
sjezdy KSČ a znovu je zdůrazněn 8. zasedáním
ÚV KSČ. V současnosti se význam tohoto
úkolu zvyšuje jak z důvodů vnitropolitických,
tak mezinárodně politických. Byl podtržen
přijetím potravinového programu v Sovětském
svazu. Pro ČSSR má zvláště specifický
charakter pro vysoký standard spotřeby potravin
při minimální rozloze zemědělské
a orné půdy v přepočtu na 1 obyvatele.
Jak využití jaderné energie, tak i dosažení
soběstačnosti v potravinách má mnohostranný
národohospodářský význam, který
je určen:
- rostlinnou a živočišnou zemědělskou
výrobou
- potravinářským průmyslem a částečnou
účastí na zabezpečení surovin
pro spotřební průmysl
- speciální strojírenskou a chemickou výrobou
- významným podílem na kvalitativní
stránce životní úrovně lidu a
na životní prostředí a nezanedbatelně
- vojenskostrategickým a mezinárodně politickým
a obchodním významem.
Specifickým politickým obsahem rozvoje zemědělskoprůmyslového
komplexu při výstavbě rozvinuté socialistické
společnosti jsou vzájemné vztahy dělnické
třídy a družstevního rolnictva, tvořící
základ politického systému našeho státu,
diktatury proletariátu, vztahy státní a družstevní
formy socialistického vlastnictví a z toho plynoucí
důsledky ve sféře výroby a směny
a neméně závažný vztah města
a vesnice z hlediska socialistického způsobu výroby
i života. Politická závažnost a citlivost
uvedených speciálně politických vztahů
je neméně důležitá než stránka
ekonomická, neboť úspěchy, či
problémy těchto vztahů se doslova a do písmene
každý den a každou hodinu dotýkají
každého občana. Nelze proto zužovat tuto
problematiku na otázky ryze ekonomické.
Základním aspektem z hlediska vědeckotechnického
rozvoje je přispět k postupnému dosažení
soběstačnosti v potravinách, ke zvýšení
kvality výživy všeho obyvatelstva a ve svém
celku i k postupné likvidaci pasívního salda
zahraničního obchodu v potravinách a zemědělských
produktech.