Když na červnovém zasedání ústředního
výboru Komunistické strany Sovětského
svazu J. Andropov charakterizoval situaci v Sovětském
svazu, v mnoha směrech objasňoval obecné,
mezinárodně platné poznání
socialistického rozvoje svým konstatováním:
"Dosud jsme ještě náležitě
neprostudovali společnost, v níž žijeme
a pracujeme, neodhalili jsme plně její zákonitosti,
zejména ekonomické. Proto jsme občas nuceni
postupovat tak říkajíc empiricky, velmi neracionální
metodou zkoušek a omylů. Věda dosud, bohužel,
neposkytla praxi potřebné řešení
závažných problémů, jež
by odpovídalo principům a podmínkám
rozvinutého socialismu."
A v návaznosti na toto hodnocení přijaly
ÚV KSSS a rada ministrů SSSR v srpnu t. r. rozhodnutí
ke zvýšení úrovně společenské
produktivity práce, efektivnosti a kvality výroby
v dokumentu nazvaném "O opatřeních k
urychlení vědeckotechnického pokroku v národním
hospodářství", který byl zveřejněn
28. srpna t. r. v SSSR v deníku Pravda. V citovaném
dokumentu se stanovuje, že od 1. ledna 1984 se zavádí
v SSSR hodnocení veškeré produkce pouze ve
dvou kategoriích:
a) "nejvyšší jakosti", tj. na světové
úrovni
b) "první jakosti"
s tím, že výrobky, které nebudou odpovídat
těmto kategoriím, budou staženy z výroby.
K dosažení tohoto cíle byl stanoven maximální
termín - dvou let.
Jsem přesvědčen, že z tohoto řešení
se můžeme a dokonce musíme poučit i
my v Československu při praktické realizaci
usnesení 8. zasedání ÚV KSČ
o urychlení vědeckotechnického rozvoje.
Ve svém vystoupení předkládám
z těchto hledisek Sněmovně lidu k posouzení
a projednání zprávu
I. O současném stavu a aktuálních
úkolech vědeckotechnického rozvoje v Československé
socialistické republice.
II. O perspektivních směrech realizace 8. zasedání
ústředního výboru Komunistické
strany Československa o urychlení vědeckotechnického
rozvoje.
Dovolte, abych přešel k první otázce:
1. Současný stav vědeckotechnického
rozvoje v ČSSR.
Současný stav vědeckotechnického rozvoje
v ČSSR byl zhodnocen ve zprávě předsednictva
ÚV KSČ, kterou dne 15. 6. 1983 přednesl soudruh
Miloš Jakeš. Vám všem byla dána písemná
informace: "Účinnější využívání
vědy a techniky a mezinárodní vědeckotechnické
spolupráce - jeden z rozhodujících faktorů
intenzifikace československé ekonomiky", dodatek
k této informaci a referát ze schůze Klubu
komunistických poslanců o politickoideových
zdrojích naší vědeckotechnické
politiky. Seznámili jsme se s oceněním vědeckotechnického
rozvoje ve zprávě předsedy vlády ČSSR
soudruha L. Štrougala z 31. srpna t. r. Toto hodnocení
a především úkoly 8. zasedání
ÚV KSČ "K urychlenému uplatňování
vědy a techniky v praxi" jsou pro nás závazné.
Rozhodující dnes je jejich správné
pochopení a iniciativní odpovědné
plnění.
K zhodnocení současného stavu vědeckotechnického
rozvoje třeba konstatovat, že státní
plán technického rozvoje na 7. pětiletku
(1981 - 1985) obsahuje celkem 392 tematické úkoly
ze státních cílových programů,
z nichž 75 schválila vláda ČSSR jako
závazné úkoly státního plánu.
Plán realizačních výstupů státního
plánu technického rozvoje obsahuje 1085 realizačních
výstupů hmotné povahy do konce roku 1983
s celkovým objemem výroby v hodnotě 66 mld
Kčs. V letech 7. pětiletky se předpokládá
zavedení 850 nových výrobků a technologií
a více než 400 nových výrobků
a technologií je připravováno pro uskutečnění
inovací v 8. pětiletce (1986 - 1990) s objemem výroby
v rozsahu 100 mld Kčs.
Jak plníme tyto úkoly? V letech 1981 - 1982 probíhala
řešení pouze 95 - 96 % výzkumných
a vývojových úkolů v souladu s věcným
a časovým plánem. Obdobně tomu bylo
i v I. pololetí letošního roku.
Hodnota realizace z výstupů státního
plánu technického rozvoje byla sice za první
dvě léta pětiletky splněna celkem
na 110,7 %, přitom však nebylo uplatněno ve
výrobní praxi každým rokem asi 30 realizačních
výstupů.
Podíl nových výrobků z celkového
objemu výroby je nízký a stagnoval v letech
1981 a 1982 na 15,8 %. Přitom podíl výrobků
vysoké technickoekonomické úrovně
činil v roce 1982 jen 10,9 % z celkového objemu
výroby.
Úhrnně musíme proto konstatovat, že
za dva a půl roku této pětiletky jsme ani
za prvé pololetí 1983 stanovené úkoly
v kvalitativních ukazatelích nesplnili. To je výstražné
memento: nesplníme plánované úkoly
vědeckotechnického rozvoje a administrativně
to nazýváme skluzy, které "napravujeme"
změnou plánu nebo prodloužením termínů.
Politicky to však znamená neplnění jednoho
z hlavních úkolů XVI. sjezdu KSČ i
8. zasedání ÚV KSČ a nelze takový
stav nazvat jinak, než nezodpovědností nebo
neschopností při zadávání úkolů,
jestliže byly zadány nepřesně a nesprávně.
Takové jednání nás vede k nezbytným
opatřením: projednat s příslušnými
státními a hospodářskými orgány,
které takové úkoly navrhovaly, s odpovědnými
představiteli těchto institucí a jmenovitě
osobně s protagonisty těchto návrhů
a požadavků míru jejich odpovědnosti.
Končíme s anonymitou, s anonymní neodpovědností.
To za prvé.
A za druhé. Jestliže byly úkoly zadány
správně, byly řádně všestranně
zajištěny a přesto nebyly plánovitě
plněny a včas splněny, je to pak neschopnost
realizovat správné věci rozhodující
koneckonců o úspěších socialismu.
Bylo by dnes politickým paradoxem usnášet se
na ÚV KSČ a ve vládě ČSSR o
urychleném uplatňování vědy
a techniky v praxi a současně v téže
době ve skutečnosti neplnit ani to minimum - státním
plánem stanovené úkoly. Vždyť na
realizaci úkolů státního plánu
vědeckotechnického rozvoje je v 7. pětiletce
vyčleněno 22 mld Kčs neinvestičních
prostředků, z toho 14 mld Kčs ze státního
rozpočtu. Proto, jsou-li čerpány prostředky,
musí být také splněny plánované
úkoly. S autoritou strany a vlády nemůžeme
a nesmíme a také nebudeme hazardovat!
Ze zhodnocení současného stavu jsme přijali
závěr:
- provést analýzu příčin neplnění
stanovených úkolů a vyvodil důsledky
vůči navrhovatelům a řešitelům,
kteří své povinnosti nesplnili;
- přijmout opatření ke splnění
úkolů v roce 1983 i prvních třech
letech 7. pětiletky a zabezpečit rovnoměrné
plánovité plnění úkolů
v letech 1984 a 1985, aby cíle 7. pětiletky byly
beze zbytku splněny. Uplatnit materiální
i finanční zvýhodnění řešitelů
a institucí za předčasné splnění
úkolů, vyšší kvalitativní
ukazatele než stanovil plán, nebo dosažení
stanoveného úkolu při úsporách
plánovaných nákladů. Stejně
tak uplatnit finanční a materiální
zvýhodnění odpovědných hospodářských
pracovníků za předčasnou realizaci
plánovaného vědeckotechnického rozvoje
nebo za vytvoření předpokladů a faktické
dosažení vyššího objemu plánované
výroby;
- počínaje rokem 1984 při prodloužení
termínu řešení úkolů vědeckotechnického
rozvoje zaviněném neplněním stanovených
úkolů organizacemi a jednotlivci - nefinancovat
ze státního rozpočtu vyšší
náklady než je stanoveno plánem a plně
je převést k tíži podnikových
nebo ústavních zdrojů. Pozastavit financování
vědeckovýzkumných prací ze státního
rozpočtu v případech nedostatečně
odpovědného přístupu k plnění
úkolů státního plánu technického
rozvoje ze strany řešitelů a jejich ústředních
orgánů. Uplatnit materiální a finanční
postih navrhovatelů a řešitelů vědeckovýzkumných
úkolů za ztráty vzniklé z nesprávného
zadání, opožděného plnění
nebo neplnění řádně zadaných
a zabezpečených vědeckotechnických
úkolů. Stejně tak uplatnit materiální
a finanční postih odpovědných hospodářských
pracovníků za opožděnou realizaci plánovaného
vědeckotechnického rozvoje nebo za nižší
objem výroby z realizačních výstupů.
Aktuální úkoly vědeckotechnického
rozvoje jsou v tomto období určeny plánovanými
úkoly 7. pětiletého plánu a usnesením
8. zasedání ÚV KSČ.
V roce 1983 je - podle současné analýzy -
ohroženo dosažení stanovených konečných
cílů u 10 úkolů, tj. u 3,5 % úkolů
vědeckotechnického rozvoje. To v některých
případech vede k pozdější realizaci
ve výrobní praxi, v jiných případech
k potížím v plánované investiční
výstavbě.
V roce 1983 nebudou podle provedené analýzy vytvořeny
podmínky pro uplatnění 26 výstupů,
tj. 6,6 % vědeckotechnického rozvoje ve výrobní
praxi. Předpokládá se, že 14 výstupů
bude realizováno až v roce 1984 a 4 dokonce v roce
1985; od realizace zbývajících 8 se navrhuje
dokonce upustit. To znamená vážné potenciální
ztráty, jejichž hodnotový objem není
dosud vyčíslen.
Ani plánovaný objem realizace výroby z plánu
vědeckotechnického rozvoje se rovnoměrně
neplní a z celkového ročního objemu
12,73 mld Kčs bylo za půl roku vyrobeno pouze 46,9
%. Plánovaný rozsah realizace za půl roku
splnilo pouze federální ministerstvo hutnictví
a těžkého strojírenství a ministerstvo
stavebnictví SSR.
Navíc Státní plánovací komise
a federální ministerstvo pro technický a
investiční rozvoj nemohly přijmout návrhy
resortů na změny 35 realizačních výstupů,
protože jejich přijetí by mělo za následek
snížení plánovaného objemu realizace
cca o 580 mil. Kčs.
Z uvedených čtyř skutečností
vyplývá, že bez přijetí energických
opatření jak ve vědeckovýzkumné
základně, tak na resortech a přímo
ve výrobě je ohroženo plnění
úkolů i roku 1983 a tím i všech tří
let 7. pětiletky. Dozrál proto čas, abychom
k usnesení 8. zasedání ÚV KSČ
o urychlení vědeckotechnického rozvoje přistoupili
nikoli verbálně, ale prakticky.
1. Naším prvním nejbližším
konkrétním úkolem po 8. zasedání
ÚV KSČ je příprava plánů
vědeckotechnického rozvoje a standardizace na rok
1984. Již dříve vláda ČSSR stanovila
tyto základní podmínky a požadavky na
zpracování ročního plánu vědeckotechnického
rozvoje:
- koncentrovat síly a prostředky na řešení
úkolů státního plánu technického
rozvoje a dosáhnout zkrácení procesu tvorby
nové techniky a technologie a lhůt od ukončení
vědeckovýzkumné práce po zavedení
výsledků do praxe; u nově navrhovaných
úkolů výrobkového charakteru dosáhnout,
aby doba jejich řešení nepřesáhla
3 roky;
- zvýšit kvalitu výzkumných a vývojových
prací a dosáhnout, aby technicko-ekonomické
parametry řešených výrobků a
technologií byly v době jejich zavádění
do praxe srovnatelné se světovou úrovní;
- zvýšit objem výroby u realizačních
výstupů z úkolů technického
rozvoje ukončených v 6. a 7. pětiletce u
licenčních výrob, u nichž jsou předpoklady
pro větší rozsah efektivního uplatnění
ve sféře užití, zejména výrobků
prvního jakostního vstupu. Objemy realizačních
výstupů stanovených 7. pětiletým
plánem považovat za minimální a usilovat
o jejich zvýšení;
- zabezpečit na všech stupních řízení
vazbu výsledků vědeckovýzkumných
prací a úkolů národohospodářského
plánu.
Návrhy plánu na rok 1984, předložené
ústředními orgány, těmto požadavkům
mnohdy neodpovídaly. Nedostatky se projevily v tom, že:
- výzkumné a vývojové práce
nebyly plně zajištěny;
- nebyly závazně zabezpečeny realizační
výstupy vědeckovýzkumných prací
a jejich výrobní realizace, a
- prakticky nebyl navržen ani jediný úkol,
kde koncentrací sil a prostředků při
řešení úkolů státního
plánu technického rozvoje se očekává
zkrácení doby řešení nebo zavedení
do výroby.
Proto byly federálním ministerstvem pro technický
a investiční rozvoj a Státní plánovací
komisí vzneseny požadavky na úpravy plánu,
které budou odpovídat jak aktuálním
požadavkům, tak usnesením ústředního
výhoru KSČ i schváleným směrnicím
vlády ČSSR, které jsem citoval.
Obracím se na vás, abyste podpořili odpovědný
a náročný přístup k plánu
vědeckotechnického rozvoje na rok 1984, neboť
to je první praktická prověrka, jak kdo pochopil
a přistoupil k plnění usnesení 8.
zasedání ÚV KSČ. Jde o mimořádně
odpovědnou práci. Vždyť v návrhu
státního plánu technického rozvoje
je celkem 276 úkolů, z toho 258 rozpracovaných
úkolů přechází z roku 1983
a 18 úkolů se navrhuje zařadit do plánu
v tomto roce nově.
Celkem u 79 úkolů, tj. u více než 30
% jsou požadovány úpravy věcné
náplně, u 20 z nich závažné obsahové
změny a u 10 z nich je požadováno prodloužit
termín řešení nebo oddálit plánovanou
realizaci.
Třeba dodat, že resorty navrhují zařazení
25 nových úkolů, tedy o 7 více, než
navrhujeme my. Odmítli jsme 7 návrhů resortů
a i v budoucnosti odmítneme zařadit do státního
plánu každý úkol, který není
přesvědčivě, průkazně
zdůvodněn a který není současně
všestranně zabezpečen. Považujeme za ztrátu
času takové návrhy předkládat
a o nich jednat a vymýšlet si fiktivní argumentaci,
jak obejít stanovené požadavky. O takových
návrzích je správné uvažovat
jako o námětech, které zařadíme
do přehledu záměrů nových úkolů,
a vynakládat nejprve všestrannou aktivitu a vynalézavost
nikoliv na to, jak stůj co stůj prosadit návrh
do plánu, a potom "se to nějak zařídí",
ale na všestrannou přípravu a zajištění
i kvalitu jeho zpracování. V dodržování
tohoto náročného postupu zajišťujícího
reálnost plánovaných úkolů,
termínů i jejich praktické uplatnění
budeme nekompromisní! Že právě takový
postup je správný a opodstatněný,
o tom svědčí tato fakta:
1. Návrhy na různé úpravy realizačních
výstupů, které resorty pro rok 1984 požadují
(kdyby byly přijaty), budou mít za následek
nenaplnění předpokládaného
objemu realizace pro rok 1984 o 1,5 mld Kčs; tento výpadek
zapříčiňuje zčásti nenaplnění
plánu průmyslové výroby, které
činí pro rok 1984 5,1 mld Kčs.
2. Požadavky resortů na dovozy pro řešení
státního plánu technického rozvoje
v roce 1984 jsou o 250 mil. Kčs ve fco vyšší
než jejich plánované zabezpečení
ze státních zdrojů. Resorty však dosud
nerozhodly o jejich úhradě ze svých devizových
limitů, jejichž celkový objem představuje
částku 55 mld Kčs fco, i když jim to
ukládá organizační opatření
vlády ČSSR k zabezpečení 7. pětiletky
a požadovaná částka činí
pouze 0,5 % z celkového limitu na dovozy pro rok 1984.
3. Ze 69 celostátně sledovaných úkolů
mezinárodní spolupráce se zeměmi RVHP
u plných 36 % nejsou dosud ukončena jednání
mezi partnerskými organizacemi a nebyly schváleny
nebo vypracovány pracovní plány.
To nejsou zanedbatelné skutečnosti. Jak můžeme
žádat za dané situace rozšíření
státního plánu vědeckotechnického
rozvoje o další úkoly, které nejsou
průkazně zdůvodněny, ani všestranně
zabezpečeny, když u schválených úkolů
máme nemalé problémy. Nechceme-li problémy
a těžkosti zvětšovat, třeba nejprve
se vypořádat se stanovenými úkoly
a nové neplánované úkoly zařazovat
výjimečně jen tehdy, přinesou-li nesporný
efekt, a jsou-li všestranně zabezpečeny. Jiný
postup je nesprávný a nezodpovědný.
Nemůžeme přece zakládat laciné
iluze o vědeckotechnickém rozvoji spekulativními
úvahami o tom, co nám rozvoj vědy a techniky
může dát, ale reálné úkoly
vědeckotechnického rozvoje stanovené státním
plánem a nutné ke splnění národohospodářského
plánu neplnit! A již vůbec nelze spekulovat
s iluzí o inflačním množství
"řešených úkolů", která
sice vyvolává dojem rozvoje vědy a techniky,
ale ve skutečnosti reálný pokrok brzdí
a v praxi pak vyvolává jen deziluzi.
Analýza a hodnocení současného stavu
vědeckotechnického rozvoje i s předpokladem
realizace stanovených úkolů v tomto roce
a zhodnocením příprav státního
plánu vědeckotechnického rozvoje na rok 1984
nás vede nikoliv k lacinému povrchnímu a
zjednodušenému iluzornímu očekávání
výsledků vědeckotechnického rozvoje,
ale k jeho reálnému přínosu k rozvoji
naší společnosti, bude-li odpovědně
plněno usnesení 8. zasedání ÚV
KSČ o urychlení vědeckotechnického
rozvoje v praxi. Abychom mohli vědeckotechnický
rozvoj urychlit, třeba nejprve plnit stanovené,
plánované úkoly. Proto prvořadým
závěrem 8. zasedání ÚV KSČ
je, plnit a splnit stanovené úkoly státního
plánu vědeckotechnického rozvoje. Máme
nemálo cenných příkladů úspěšného
řešení plánovaných úkolů.
Stačí připomenout významné
úkoly, které budou úspěšně
ukončeny v letošním roce, jako vývoj
perspektivního výpočetního systému
SMEP III v resortu federálního ministerstva elektrotechnického
průmyslu; automatizované řídící
systémy tratí pro válcování
pásů za studena v resortu federálního
ministerstva hutnictví a těžkého strojírenství;
nové nástrojové materiály pro obrábění
a tváření z téhož resortu; samojízdný
ořezávač cukrovky II. generace z resortu
federálního ministerstva všeobecného
strojírenství či vývoj suspenzního
PVC pro tlakové roury v resortu ministerstva průmyslu
Slovenské socialistické republiky, a celou řadu
dalších.