Přítomno: 178 poslanců Sněmovny
lidu
Omluveni poslanci:
Boroš, Brabec, Čapka, Fialová, Flösslerová,
Chňoupek, Jirásek, Kapek, Klčovská,
Korčák, Malina, Mamula, Mičinová,
Nový, Panster, Petřík, Pirč, Riško,
Sagová, Svěrčina, Štrbová, Tichavský
Předseda SL V. David: Vážená
Sněmovno lidu, vážené soudružky
poslankyně, vážení soudruzi poslanci,
vážení hosté, zahajuji 3. schůzi
Sněmovny lidu a srdečně vás všechny
vítám.
Zvlášť vítám člena předsednictva
ústředního výboru Komunistické
strany Československa a předsedu vlády Československé
socialistické republiky s. Lubomíra Štrougala
(potlesk), člena předsednictva ústředního
výboru Komunistické strany Československa
a předsedu Federálního shromáždění
s. Aloise Indru (potlesk) a další členy předsednictva
ústředního výboru, kandidáty
předsednictva a tajemníky ústředního
výboru Komunistické strany Československa
(potlesk). Vítám rovněž místopředsedy
federální vlády a další členy
federální vlády.
Vítám také předsedu Sněmovny
národů s. Dalibora Hanese, místopředsedu
Sněmovny národů s. Vladimíra Vedru
a další poslance Sněmovny národů,
poslance České a Slovenské národní
rady.
Vítám též hrdiny socialistické
práce, vedoucí pracovníky předsednictva
vlády ČSSR, federálního ministerstva
pro technický a investiční rozvoj a dalších
ústředních orgánů, členy
brigád socialistické práce, členy
komplexních racionalizačních brigád,
představitele společenských organizací
Národní fronty a další hosty.
Soudružky poslankyně, soudruzi poslanci, podle zjištění
je v zasedací síni přítomno 165 poslanců
Sněmovny lidu, takže podle článku 40
odst. 1 ústavního zákona o československé
federaci je Sněmovna lidu schopna se usnášet.
Soudružky poslankyně, soudruzi poslanci, oznamuji
vám, že prezident Československé socialistické
republiky dopisem ze dne 12. září 1983 svolal
podle článku 61 ústavního zákona
o československé federaci dnem 15. září
1983 Federální shromáždění
Československé socialistické republiky k
podzimnímu zasedání.
Předsednictvo Sněmovny lidu navrhlo dnešní
schůzi Sněmovny lidu tento pořad:
1. Ověření platnosti volby ve volebním
obvodu č. 66 pro volby do Sněmovny lidu
2. Slib nově zvoleného poslance
3. Zpráva o účinnějším
využívání vědy a techniky a mezinárodní
vědeckotechnické spolupráce - jednom z rozhodujících
faktorů intenzifikace československé ekonomiky
(tisk 88).
Soudružky a soudruzi, navrhuje někdo z poslanců
změnu nebo doplnění pořadu? (Nikdo.)
Nikdo.
Přistoupíme k hlasování. V zasedací
síni je přítomno 165 poslanců Sněmovny
lidu.
Kdo souhlasí s návrhem předsednictva. Sněmovny
lidu, nechť zvedne ruku. (Hlasuje se) Děkuji.
Je někdo proti? (Nikdo.) Nikdo.
Zdržel se hlasování? (Nikdo.) Nikdo.
Návrh pořadu schůze Sněmovny lidu
je jednomyslně schválen.
Nyní přistoupíme k projednání
prvního bodu schváleného pořadu schůze,
kterým je
Zprávu výboru mandátového a imunitního
Sněmovny lidu přednese jeho předseda, poslanec
Jozef Fekete. Dávám mu slovo.
Předseda výboru mandátového a imunitního
SL poslanec J. Fekete: Vážený súdruh
predseda, súdružky poslankyne, súdruhovia poslanci,
vo volebnom obvode č. 66 Teplice - mesto sa úmrtím
poslanca Oldřicha Švestku uvoľnil poslanecký
mandát v Snemovni ľudu. Predsedníctvo Federálneho
zhromaždenia stanovilo doplňovaciu voľbu v tomto
obvode na 2. septembra 1983.
Ústredná volebná komisia Národného
frontu Československej socialistickej republiky poslala
o výsledku doplňovacej voľby Výboru
mandátovému a imunitnému Snemovne ľudu
príslušné volebné spisy.
Výbor mandátový a imunitný preskúmal
podľa § 78 zákona č. 56/1969 Zb. o rokovacom
poriadku Federálneho zhromaždenia, či navrhnutý
kandidát hol platnou voľbou zvolený v zmysle
zákona č. 44/1971 Zb. o voľbách do Federálneho
zhromaždenia. Výbor ma súčasne poveril,
aby som podal správu o výsledku rokovania.
Z predložených volebných spisov vyplýva,
že vo volebnom obvode č. 66 bolo do volebných
zoznamov zapísaných 47 645 voličov. Hlasovacie
lístky boli vydané 45 155 voličom a platných
hlasovacích lístkov bolo odovzdaných 44 971.
Pre kandidáta Národného frontu JUDr. Vratislava
Vajnara hlasovalo 44 955 voličov.
Navrhnutý kandidát bol zvolený vo volebnom
obvode č. 66 nadpolovičnou väčšinou
hlasov v súlade so zákonom č. 44/1971 - Zb.
o voľbách do Federálneho zhromaždenia.
Navrhujem preto, aby Snemovňa ľudu overila podľa
článku ústavného zákona o československej
federácii platnosť jeho voľby.
Předseda SL V. David: Děkuji předsedovi
výboru mandátového a imunitního poslanci
Feketemu.
Má někdo z poslanců Sněmovny lidu
otázku nebo připomínku ke zprávě
výhoru mandátového a imunitního? (Nikdo.)
Nikdo.
Účast poslanců Sněmovny lidu v zasedací
síni je nezměněna.
Kdo z poslanců Sněmovny lidu souhlasí s přednesenou
zprávou výboru mandátového a imunitního
nechť zvedne ruku. (Hlasuje se.) Děkuji.
Je někdo proti? (Nikdo.) Nikdo.
Zdržel se hlasování? (Nikdo.) Nikdo.
Sněmovna lidu jednomyslně ověřila
platnost volby poslance doktora Vratislava Vajnara ve volebním
obvodu č. 66.
Nyní následuje
Podle článku 48 odst. 1 ústavního
zákona o československé federaci skládá
poslanec na schůzi své sněmovny, které
se poprvé zúčastní, ústavním
zákonem předepsaný poslanecký slib.
Prosím poslance Vratislava Vajnara, aby předstoupil
před předsednickou tribunu a místopředsedu
Sněmovny lidu soudruha Richarda Nejezchleba, aby přečetl
poslanecký slib. (Shromáždění
povstává a místopředseda SL R.
Nejezchleb čte poslanecký slib.)
"Sľubujem na svoju česť a svedomie, že
budem verný Československej socialistickej republike
a veci socializmu. Budem dbať na vôľu a záujem
ľudu, riadiť sa ústavou a ostatnými zákonmi
a pracovať tak, aby boli uvádzané do života."
(Poslanec Vajnar přistupuje k předsedovi Sněmovny
lidu a skládá poslanecký slib.)
Poslanec V. Vajnar: Slibuji.
(Shromáždění usedá.)
Předseda SL V. David: Nyní přistoupíme
k projednání dalšího bodu pořadu,
kterým je
Soudružky a soudruzi, problematikou účinnějšího
uplatňování vědeckotechnického
rozvoje se zabýváme ve Sněmovně lidu
prakticky od počátku letošního roku.
Komunistická strana Československa věnuje
rozvoji vědy a techniky a otázkám aktivnějšího
zapojení naší ekonomiky do mezinárodní
vědeckotechnické spolupráce a socialistické
ekonomické integrace, zejména se Sovětským
svazem od svého XIV. sjezdu neustálou pozornost.
XVI. sjezd strany v souvislosti s intenzifikací ekonomiky
vyzvedl uskutečňování vědeckotechnického
rozvoje na revoluční úkol celé naší
společnosti.
Díky talentu, schopnostem a tvořivé aktivitě
a iniciativě našich pracujících, díky
spolupráci se zeměmi socialistického společenství,
především díky soustavné bratrské
pomoci a spolupráci se Sovětským svazem,
dosáhli jsme ve vědeckotechnickém rozvoji
v řadě výrobních oborů dobrých
výsledků. Z analýzy, provedené na
8. zasedání ústředního výboru
Komunistické strany Československa vyplývá,
že stále existují nevyužité rezervy
a možnosti i nejrůznější nedostatky
v práci vědeckovýzkumné základny
i ve výrobě. Klíčovým problémem
a otázkou životní naléhavosti pro další
rozvoj vyspělé socialistické společnosti
je urychlené uplatňování výsledků
vědy a techniky v praxi.
K plnění tohoto úkolu je nezbytné,
aby se boj za vědeckotechnický rozvoj stal nedílnou
a podstatnou součástí veškeré
řídící, plánovací a
organizátorské práce od vlády až
po podniky, aby úsilí o využití všech
možností vědeckotechnického pokroku
se stalo základní metodou zabezpečování
úkolů národohospodářských
plánů.
Úspěch vědeckotechnické revoluce a
její blahodárný vliv na ekonomiku a na všechny
stránky života společnosti nemůže
zajistit pouze úsilí vědeckých pracovníků.
Do tohoto historicky významného procesu je mimořádně
důležité zapojovat všechny účastníky
společenské výroby a všechny články
hospodářského mechanismu.
Revoluce ve vědě a technice - jak to zdůraznilo
8. zasedání ústředního výboru
Komunistické strany Československa - vyžaduje
pronikavé změny ve stylu a metodách hospodářské
činnosti, rozhodný boj proti zkostnatělosti
a rutinérství, proti různým projevům
nekázně a nešvarům, které se
zahnízdily na mnohých pracovištích.
Tato revoluce vyžaduje zdokonalit plánování
a hospodářské stimulování,
upevňovat kázeň a pořádek,
vytvářet podmínky, jež by plnou měrou
přispívaly k tomu, aby nové myšlenky
co nejrychleji pronikaly do celého cyklu od výzkumu
až po užití, od vynálezu až po sériovou
výrobu a aby vytvářely spolehlivou ekonomickou
hráz proti výrobě zastaralých výrobků.
V celé řídící práci
je nezbytné aktivně prosazovat využití
všech možností k prohlubování široké
hospodářské a vědeckotechnické
spolupráce se Sovětským svazem a dalšími
socialistickými zeměmi, v širším
měřítku uplatňovat vyšší
formy této spolupráce, zejména specializaci
a kooperaci.
Jen v podmínkách socialismu může věda
v plné míře projevit své humanistické
poslání. Naším cílem při
vytváření materiálního bohatství
je uspokojování potřeb, umožňujících
rozvoj člověka i celé společnosti.
Z těchto základních politických aspektů
jsme přistupovali k přípravě schůze
sněmovny. Přípravou i vlastním jednáním
sněmovny, kontrolou realizace závěrů,
které dnes přijmeme, chceme účinně
napomáhat k plnění úkolů v
oblasti vědeckotechnického rozvoje, vytyčených
8. zasedáním ústředního výboru
Komunistické strany Československa.
Soudružky a soudruzi, úvodní výklad
k předložené písemné zprávě
a k dodatku této zprávy přednese místopředseda
vlády ČSSR, pověřený řízením
federálního ministerstva pro technický a
investiční rozvoj, soudruh Jaromír Obzina,
kterému dávám slovo.
Místopředseda vlády ČSSR J. Obzina:
Vážený soudruhu předsedo, milé
soudružky poslankyně, vážení soudruzi
poslanci, drazí hosté, ústřední
výhor Komunistické strany Československa
na svém 8. zasedání ve dnech 15. a 16. června
1983 zevrubně projednal zprávu svého předsednictva
k urychlenému uplatňování vědeckotechnického
rozvoje v praxi. Rozvoj vědy a techniky a jeho uplatnění
ve společenské praxi vůbec a ve výrobě
zvláště je programovou linií politiky
Komunistické strany Československa, zabezpečující
splnění nejbližšího strategického
cíle - vybudování rozvinuté vyspělé
socialistické společnosti v naší vlasti.
V politice je z hlediska vědeckotechnického rozvoje
v současné konkrétní situaci nejdůležitější
především vztah vládnoucí dělnické
třídy a Komunistické strany Československa
k inteligenci vůbec a vědeckotechnické inteligenci
zvláště. Dále takový vývoj,
který by cílevědomě směřoval
k dosažení vyšší produktivity práce
a vyššímu typu společenské organizace
práce než v nejvyspělejších kapitalistických
zemích. A nakonec dosažení intenzívního
rozvoje a vysoké efektivnosti čs. národního
hospodářství. Mohli bychom to vyjádřit
stručně takto: řídit hospodářství
leninsky, znamená opírat se o vědu, neboť
socialismus oceňujeme - řečeno Leninovými
slovy - "jen tehdy, je-li podložen ekonomicky".
I když bylo v tomto směru dosaženo v období
socialistické výstavby v Československu důstojných
výsledků, nemůžeme říci,
že jsme svého nejbližšího strategického
cíle dosáhli. I když je objektivní skutečností,
že disponujeme mohutným ekonomickým a vědeckotechnickým
potenciálem, a spolu se Sovětským svazem
a dalšími socialistickými zeměmi máme
všechny předpoklady pro úspěšné
řešení složitých sociálních
a ekonomických úkolů dneška, i když
je nesporným historickým faktem, že jako pravidlo
je rok co rok tempo ekonomického rozvoje Československé
socialistické republiky rychlejší než
v nejvyspělejších kapitalistických zemích,
dosahujeme v Československé socialistické
republice při cca 1 % objemu světové průmyslové
výroby 45 - 70% úrovně společenské
produktivity práce 7 nejvyspělejších
zemí světa podle toho, se kterou z nich se srovnáváme.
Nemůžeme též přehlédnout
fakt, že až dosud naše skutečnost neodpovídá
v plné míře úkolu, který již
v roce 1971 na XIV. sjezdu Komunistické strany Československa
vyjádřil soudruh Gustáv Husák slovy:
"Rozvoj socialistické společnosti je nerozlučně
spjat s rozvojem vědy a techniky. Stojí před
námi úkol, organicky spojit vymoženosti vědeckotechnické
revoluce s přednostmi socialistické společnosti.
Urychlení vědeckotechnického rozvoje v socialistických
podmínkách musí mít podobu jednotné
státní technické politiky konkretizující
hospodářskou strategii strany. " Příčiny
daného stavu jsou v zásadě tyto: jednak nedostatky
a slabiny v řízení, ve vlastní výrobě,
jednak neřešené problémy ve vědě
samé, v celém systému vědeckovýzkumné
činnosti a zejména v nedostatečně
rozvinuté integraci vědy a výroby.