Zásada č. 25 - Způsobilosti k zacházeni s výbušninami
Zacházet s výbušninami mohou osoby občansky bezúhonné a odborně způsobilé.
Způsobilost pracovníka k zacházení s výbušninami posuzuje organizace, s kterou je pracovník v pracovním nebo obdobném poměru; způsobilost ostatních osob posuzuje z hlediska občanské bezúhonnosti místní národní výbor.
Samostatně přivádět výbušniny k výbuchu při trhacích pracích malého rozsahu a provádět nebo řídit odborné práce s tím spojené mohou jen osoby, které k tomu mají oprávnění vydané obvodním báňským úřadem. Pro trhací práce velkého rozsahu vydává taková oprávnění Český báňský úřad.
Výuku osob, které mají samostatně přivádět výbušniny k výbuchu při trhacích pracích, organizují ústřední orgány nebo jimi pověřené organizace. Zkušební řády pro zkoušky těchto osob vydává Český báňský úřad.
Samostatně přivádět výbušniny k výbuchu pro účely vyvolání světelných, popřípadě zvukových účinků mohou jen osoby, které k tomu mají oprávnění vydané ústředním orgánem státní správy, v jehož působnasti se tyto výbušniny vyrábějí.
V rozsahu svého oprávnění mohou příslušné osoby i zneškodňovat a ničit výbušniny.
Rozsah a podmínky výuky a způsobilosti k zacházení s výbušninami při trhacích pracích podrobněji upraví Český báňský úřad obecně závazným právním předpisem.
Odůvodnění:
Navrhovaná úprava přebírá v hlavních rysech současny právní stav, který se osvědčil.
Pod pojmem způsobilost se rozumí osobní (tj. zejména právní a společenská) a odborná způsobilost. Společnost má zájem na tom, aby pro práci s výbušninami byli vybíráni pracovníci morálně, společensky a fyzicky spolehliví, kteří budou poskytovat dostatečné záruky, aby se výbušniny nezneužily k protispolečenské činnosti apod. Těžiště posouzení osobní způsobilosti přísluší organizaci, ve které je pracovník zaměstnán. Tato organizace a její společenské složky mají předpoklady pro celkové objektivní hodnocení osobní způsobilosti příslušného pracovníka. Pro osoby, které nejsou v pracovním poměru, jako např. studenti a důchodci, přísluší posouzení jejich morální a společenské spolehlivosti národnímu výboru. V prováděcím předpisu se stanoví, u kterých osob a pro které činnosti musí být osoby zacházející s výbušninami zvlášť poučeny.
ČÁST ČTVRTÁ
STATNÍ BÁŇSKÁ SPRÁVA
Zásada č. 26 - Organizace státní báňské správy
Orgány státní báňské správy v České socialistické republice jsou
a) Český báňsky úřad jako ústřední orgán státní báňské správy,
b) obvodní báňské úřady, a to
1. Obvodní báňský úřad v Kladně
2. Obvodní báňsky úřad v Plzni
3. Obvodní báňský úřad v Sokolově
4. Obvodní báňský úřad v Trutnově
5. Obvodní báňský úřad v Brně
6. Obvodní báňský úřad v Mostě
7. Obvodní báňský úřad v Ostravě
8. Obvodní báňský úřad v Příbrami
9. Obvodní báňský úřad v Liberci.
Obvody působnosti obvodních báňských úřadů stanoví Český báňský úřad obecně závazným právním předpisem.
V čele Českého báňského úřadu je předseda, kterého jmenuje a odvolává vláda České socialistické republiky. Předseda Českého báňského úřadu odpovídá za výkon své funkce vládě České socialistické republiky.
V čele obvodních báňských úřadů jsou předsedové, které jmenuje a odvolává předseda Českého báňského úřadu.
Česky báňský úřad může v zájmu zhospodárnění výkonu státní báňské správy nebo v jiném důležitém celospolečenském zájmu
a) pověřit plněním některých úkolů státní báňské správy jiný než místně příslušný obvodní báňsky úřad nebo je sám převzít,
b) pověřit obvodní báňský úřad některými úkony, které jinak přísluší Českému báňskému úřadu,
c) činit opatření pro větší území než je obvod působnosti jednoho obvodního báňského úřadu.
Český báňský úřad zajišťuje jako rozpočtová organizace i osobní a věcné potřeby obvodních báňských úřadů.
Odůvodnění:
Postavení Českého báňského úřadu jako ústředního orgánu státní správy České socialistické republiky vyplývá z § 2 odst. 1, č. 5 zákona České národní rady č. 2/1969 Sb., o zřízení ministerstev a jiných ústředních orgánů státní správy České socialistické republiky. Jemu jsou podřízeny obvodní báňské úřady, jejichž sídla jsou situována, s ohledem na hospodárnost a operativnost výkonu orgánů státní správy, do center nejvýznamnějších hornických revírů.
Upravuje se ustanovení do funkce předsedů obvodních báňských úřadů; tato úprava je vyvolána potřebou neodkladného řešení úkolů státní správy a posiluje centralizaci organizace státní báňské správy.
Obvody působnosti obvodních báňských úřadů se vymezují obecně závazným právním předpisem, kdy se počítá se zachováním územního a věcného stanovení obvodů působnosti, které se osvědčilo (vyhláška č. 56/1982 Sb.). Jde o územní a věcné vymezení, které vychází z administrativního členění republiky, ale není s ním shodné s ohledem na nerovnoměrný výskyt ložisek nerostů a další hlediska představující optimální předpoklady pro výkon orgánů státní báňské správy.
Zásada hospodárnosti výkonu státní správy a specifická úloha orgánů státní báňské správy v oblasti bezpečnosti a ochrany zdraví při práci a bezpečnosti provozu jsou důvodem, proč zákon upravuje i možnost přenesení plněni úkolů v jednotlivých případech z Českého báňského úřadu na obvodní báňské úřady a naopak, popřípadě na jiný než místně příslušný obvodní báňský úřad.
Zásada č. 27 - Působnost orgánů státní báňské správy
Orgány státní báňské správy
a) vykonávají vrchní dozor nad dodržováním ustanoveni horního zákona, tohoto zákona a předpisů vydaných na jejich základě, pokud upravují ochranu a racionální využívání ložisek nerostů, bezpečnost provozu a dále zajištění chráněných objektů a zájmů před účinky hornické činnosti,
b) vykonávají státní odborný dozor nad bezpečností práce a bezpečností technických zařízení s výjimkou parních generátorů na povrchu, jakož i nad dodržováním stanovených pracovních podmínek v organizacích, které provádějí hornickou činnost nebo činnost prováděnou hornickým způsobem, s výjimkou organizací, ve kterých uvedené činnosti a technická zařízení podléhají obdobnému dozoru orgánů na úseku národní obrany, vnitra, dopravy a spojů,
c) plní další úkoly vyplývající z horního zákona, tohoto zákona a jiných obecně závazných právních předpisů.
V případě pochybností, zda státní odborný dozor podle písm. b) náleží do působnosti orgánů státní báňské správy, rozhodne o tom Český báňský úřad v dohodě s jiným dotčeným orgánem státního odborného dozoru.
Organizace a orgány jim nadřízené jsou povinny orgánům státní báňské správy pro účel jejich dozoru kdykoliv umožnit vstup do objektů, zařízení a na pracoviště, poskytnout potřebnou součinnost, předložit všechny potřebné materiály, dokumentaci, odborné posudky a podat požadované informace a vysvětlení. Organizace a orgány jim nadřízené jsou povinny vytvořit orgánům státní báňské správy podmínky k nerušenému a rychlému výkonu dozoru a využívat výsledky jejich zjištění ke zlepšení své řídící práce.
Orgány státní báňské správy oznamují zjištěné závažné nedostatky a opatření uložená k jejich odstranění orgánu nadřízenému organizaci, popřípadě jiným zúčastněným orgánům.
Odůvodnění:
V této zásadě se uvádějí jednotlivé oblasti působnosti orgánů státní báňské správy a současně se stanoví povinnosti organizací a nadřízených orgánů k součinnosti se státní báňskou správou.
Vrchní dozor orgánů státní báňské správy, ani státní odborný dozor těchto orgánů nad hornickou činností a činností prováděnou hornickým způsobem nenahrazují plnění povinností organizací, ani jejich nadřízených a ústředních orgánů, které jim vyplývají z horního zákona, tohoto zákona, zákoníku práce a dalších obecně závazných právních předpisů.
Vymezený rozsah působnosti orgánů státní báňské správy se vztahuje i na zásady č. 30 a 31.
Zásada č. 28 - Český báňský úřad
Český báňský úřad plní zásadní úkoly vrchního dozoru a státního odborného dozoru státní báňské správy (zásada č. 27). Řídí výkon státní báňské správy a činnost podřízených obvodních báňských úřadů a rozhoduje o odvoláních proti jejich rozhodnutí.
V rámci vrchního dozoru a státního odborného dozoru Český báňský úřad
a) ukládá zásadní opatření k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci a bezpečnosti provozu a ochrany a racionálního využívání ložisek nerostů; za tím účelem organizuje, řídí a provádí zvláštní prověrky organizací provádějících hornickou činnost a činnost prováděnou hornickým způsobem a báňské záchranné služby,
b) provádí prověrky pracovišť, činností a technických zařízení a přitom zjišťuje, jak obvodní báňské úřady plní povinnosti vyplývající z horního zákona, tohoto zákona a předpisů vydaných na jejich základě,
c) nařizuje zřízeni hlavních báňských záchranných stanic a obvodních báňských záchranných stanic, stanoví jejich sídla a vymezuje jejich působnost, schvaluje jejich služební řády, stanoví podmínky pro ustavení do funkcí jejich vedoucích pracovníků a dohlíží na stav, organizaci a vybavení sborů hlavních báňských záchranných stanic,
d) dává souhlas ke stanovení dobývacího prostoru, jeho změně nebo zrušení,
e) určuje v součinnosti se zúčastněnými ústředními orgány nezbytná opatření, zejména pořadí a způsob vydobytí dotčených výhradních ložisek, pokud by provozem organizace byl ohrožen provoz v dobývacím prostoru jiné organizace,
f) rozhoduje, po projednání s příslušnými ústředními orgány, jestliže to je z hlediska racionálního využití ložiska nebo bezpečnosti provozu nezbytně nutné, aby část výhradního ložiska v dobývacím prostoru jedné organizace vydobyla jiná organizace s ní bezprostředně sousedící, nebo jestliže je nutné, aby si organizace zřídila důlní dílo v dobývacím prostoru jiné organizace; totéž učiní, jestliže je nezbytně nutné spoluužívání důlních děl a zařízení,
g) povoluje používat vybrané typy důlních strojů, přístrojů, zařízení a pomůcek organizacím provádějícím hornickou činnost a činnost prováděnou hornickým způsobem.
Při plnění uvedených úkolů má Český báňský úřad práva a povinnosti uvedené v zásadě č. 29 pod písm. a) a b).
Český báňský úřad dále
1. vydává, pokud je k tomu zákonem zmocněn, obecně závazné právní předpisy,
2. zjišťuje a koordinuje v součinnosti s příslušnými ústředními orgány úkoly mezinárodní spolupráce v oblasti státní báňské správy,
3. plní další úkoly vyplývající z horního zákona, tohoto zákona a jiných obecně závazných právních předpisů.
Podrobnější vymezení úkolů, zásad činnosti a organizace Českého báňského úřadu upraví statut, který schvaluje vláda České socialistické republiky.
Odůvodnění:
Základní zásady činnosti Českého báňského úřadu jako ústředního orgánu státní správy České socialistické republiky vyplývají ze zákona České národní rady č. 2/1969 Sb., o zřízení ministerstev a jiných ústředních orgánů státní správy České socialistické republiky (§ 20 a násl.).
V této zásadě jsou uvedeny nejdůležitější úkoly Českého báňského úřadu jako ústředního orgánu státní báňské správy republiky; další úkoly jsou organicky začleněny v jednotlivých zásadách tohoto zákona a zákona o ochraně a využití nerostného bohatství (horní zákon).
Ze zásady č. 27 vyplývá působnost orgánů státní bánské správy, tedy i Českého báňského úřadu. K tomu přistupuje kompetence uvedená v téže zásadě - převzít v důležitém celospolečenském zájmu některé úkoly obvodního báňského úřadu.
Tvorba zásadních opatření v oblasti bezpečnosti práce a provozu, racionálního dobývání a ochrany celospolečenských zájmů, kontrola činnosti obvodních báňských úřadů a usměrňováni činnosti státní báňské správy vyžadují, aby Český báňský úřad prováděl prostřednictvím ústředních báňských inspektorů prohlídky a kontroly pracovišť organizací a báňských záchranných stanic.
Zvláštními prověrkami podle písm. a) zásady jsou především generální a specializované prověrky organizované Českým báňským úřadem na dolech a lomech se závažnou báňskou problematikou a prověrky hlavních báňských záchranných stanic a obvodních báňských záchranných stanic. Jejich účelem je především stanovení zásadních opatření pro jejich další rozvoj a perspektivu. Výsledky prověrek jsou též zobecňovány a závěry promítány do nových báňských a jiných předpisů.
Úkoly uvedené pod písm. e) a f) zásady navazují na dosavadní působnost státní báňské správy vyplývající z ustanovení § 41 a 42 dosavadního horního zákona.
Význam hlavních báňských záchranných stanic a obvodních báňských záchranných stanic z hlediska prevence a likvidace závažných důlních nehod odůvodňuje působnost Českého báňského úřadu podle písm. c) zásady. Dosud byla tato působnost upravena výnosem Českého báňského úřadu čj. 1/1971, reg. v částce 7/1971 Sb., i když jde o působnost orgánu státní správy.
Zásada č. 29 - Obvodní báňské úřady
Obvodní báňské úřady
a) provádějí prohlídky objektů, zařízení a pracovišť a přitom zjišťují, jak organizace plní povinností vyplývající z horního zákona, tohoto zákona a předpisů vydaných na jejich základě, pokud upravují ochranu a racionální využití ložisek nerostů a bezpečnost práce a provozu, jakož i z jiných obecně závazných právních předpisů, upravujících bezpečnost a ochranu zdraví při práci, bezpečnost technických zařízení a pracovní podmínky,
b) nařizují odstranit závady a nedostatky zjištěné při kontrolách uvedených pod písm. a) a provést další opatření potřebná k zajištění bezpečnosti práce a provozu. Pokud zjistí závady, které zřejmě ohrožují celospolečenský zájem, zejména bezpečnost a ochranu zdraví při práci, popřípadě majetku a jestliže není možno takové závady ihned odstranit, nařizují v nezbytném rozsahu zastavení provozu organizace až do odstranění závady,
c) zjišťují na místě stav, příčiny a následky v případech závažných provozních nehod a závažných úrazů v organizacích, jakož i závažného ohrožení bezpečnosti provozu organizace nebo celospolečenského zájmu, zejména bezpečnosti a ochrany zdraví při práci,
d) dozírají na stav, vybavení a činnost báňské záchranné služby a prověřují zkouškami odbornou způsobilost jejich vedoucích pracovníků s výjimkou pracovníků hlavních báňských záchranných stanic a obvodních báňských záchranných stanic,
e) dozírají na vedeni registrace pracovních úrazů v organizacích, které provádějí hornickou činnost a činnost prováděnou hornickým způsobem; vyhodnocují zdroje a příčiny úrazovosti,
f) prověřují odbornou způsobilost organizací, provádějících hornickou činnost k projektováni, výrobě, montážím a opravám vyhrazených technických zařízení; vydávají jim příslušná oprávnění, popřípadě jim tato oprávnění odnímají,
g) kontrolují provádění prohlídek a zkoušek vyhrazených technických zařízení,
h) prověřují zkouškami v organizacích znalost příslušných předpisů u pracovníků, potřebnou k výkonu řídících a kontrolních funkcí; posuzují odbornou způsobilost pracovníků k výkonu vybraných funkcí. Vydávají uvedeným pracovníkům oprávnění k výkonu těchto funkcí, popřípadě jim tato oprávnění odnímají,
i) stanoví chráněná ložisková území; v těchto územích mohou zakázat nebo omezit dosavadní užívání nemovitosti, popřípadě vykonávání činností omezujících nebo ztěžujících dobývání výhradních ložisek; vydávají souhlas k povoleni staveb, zařízení nebo provádění činností v chráněném ložiskovém území a určují popřípadě další podmínky ochrany výhradních ložisek,
j) povolují otvírku, přípravu a dobývání výhradních ložisek; před zastavením provozu v důlních dílech a lomech povoluji jejich zajištění nebo likvidaci,
k) rozhodují o úhradě ekonomické újmy v případech, kdy nedojde k dohodě o této úhradě mezí dotčenými organizacemi,
l) mohou nařídit doplnění, popřípadě zhotovení důlně-měřické a geologické dokumentace, pokud je neúplná nebo jsou v ní závady,
m) povolují zvláštní zásahy do zemské kůry,
n) povolují zajištění nebo likvidaci starých důlních děl,
o) povolují použití výbušnin k trhacím pracím při činnostech podléhajících dozoru orgánů státní báňské správy,
p) povolují výstavbu a užívání skladů výbušnin v hranicích dobývacího prostoru a popřípadě i mimo něj za podmínek upravených v zásadě č. 23,
r) plní další úkoly vyplývající z horního zákona, tohoto zákona a jiných obecně závazných právních předpisů.
Odůvodnění:
V zásadě se v podstatě přejímají dosavadní úkoly a formy výkonu působností obvodních báňských úřadů, které se v praxi osvědčily. Některé z nich byly doposud uvedeny pouze ve statutu státní báňské správy, vyhlášeném vyhláškou č. 259/1957 Ú. l., která se zrušuje.
Povinnost obvodních báňských úřadů stanovit opatřeni k dodržování jiných obecně závazných právních předpisů vyplývá především z toho, že činnosti podléhající jejich dozoru nejsou upraveny výlučně horním zákonem, tímto zákonem a předpisy podle nich vydanými.
Ukládání dalších opatření potřebných k zajištění bezpečnosti práce a provozu je významným prostředkem k odvrácení hrozícího nebezpečí, zejména při provozních nehodách a havariích a nebezpečných stavech. Zplnomocnění orgánu státní báňské správy k takovým opatřením, obsahoval už předchozí obecný horní zákon (§ 220 a násl.) a skutečnost, že obdobné ustanovení nebylo převzato do dosud platného horního zákona, se pociťuje jako jeho nedostatek.
Ohrožením celospolečenského zájmu a tedy důvodem k zastavení provozu je i prováděni prací bez předchozího povolení příslušným orgánem (např. dobývání ložiska bez povolení), jakož i bez příslušného oprávnění (např. provádění trhacích prací neoprávněnou osobou), protože v takových případech dochází zpravidla k ohrožení života a zdraví lidí nebo majetku.
Zásada č. 30 - Báňští inspektoři
Úkoly orgánů státní báňské správy vykonávají obvodní báňské úřady obvodními báňskými inspektory a Český báňsky úřad ústředními báňskými inspektory (dále jen "báňský inspektor"). Báňské inspektory ustanovuje předseda Českého báňského úřadu.
Báňští inspektoři při výkonu vrchního dozoru a státního odborného dozoru jsou oprávněni
a) vstupovat kdykoliv do objektů, zařízení a prostorů organizací, provádět v nich prohlídky a šetření, požadovat předložení příslušných materiálů a dokumentace, informaci a vysvětlení, přesvědčovat se u technických pracovníků organizací o jejich znalosti horního zákona, tohoto zákona a předpisů vydaných na jejich základě, jakož i zhotovovat fotografické snímky a kopie provozních map a další dokumentace potřebné ke zjištění závad a vyšetřování nehod a úrazů,
b) dávat závazné příkazy, aby byly v přiměřených lhůtách odstraněny zjištěné závady a nedostatky a při zřejmém ohrožení celospolečenských zájmů, zejména bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, dávat závazné příkazy k zastaveni provozu organizace nebo její části, popřípadě jejich technických zařízení, a to v nezbytném rozsahu až do odstranění závad, včetně příkazů k vyvedení pracovníků do bezpečí,
c) zakázat práci přesčas, práci v noci a práci žen a mladistvých, je-li vykonávána v rozporu s příslušnými právními předpisy,
d) ukládat pracovníkům organizace, kteří svým zaviněním porušili závažné povinností vyplývající z předpisů k zajištění bezpečností a ochraně zdraví při práci a bezpečnosti provozu, a pracovníkům, kteří svým jednáním ztížili výkon dozoru orgánů státní báňské správy, pokuty v blokovém řízení až do výše 200,- Kčs; tuto pokutu mohou uložit z a porušení závažných povinností i cizím osobám, které se s vědomím organizace zdržují na jejich pracovištích,
e) zadržet průkaz o odborné způsobilosti vydaný orgánem státní báňské správy v případech hrubého nebo opakovaného porušení předpisů k zajištění bezpečností a ochrany zdraví při práci.
Proti závaznému příkazu báňského inspektora lze podat ve lhůtě 8 dnů námitky k příslušnému obvodnímu báňskému úřadu nebo Českému báňskému úřadu, pokud závazný příkaz vydal ústřední báňsky inspektor. Tyto orgány svým rozhodnutím závazný příkaz potvrdí, změní nebo jej zruší. Podáni námitek má odkladný účinek, pokud jej v závazném příkazu báňsky inspektor neodejmul. Odkladný účinek lze odejmout jen v případě, kdy hrozí nebezpečí z prodleni pro životy a zdraví lidí nebo majetek.
Báňští inspektoři se při výkonu své činnosti prokazuji služebním průkazem vydaným Českým báňským úřadem.
Odůvodnění:
V této zásadě se vymezují oprávnění báňských inspektorů a potřebné podmínky pro vykonávání vrchního dozoru a státního odborného dozoru v rámci plnění úkolů státní báňské správy.
Závazný příkaz dává báňsky inspektor zpravidla v průběhu inspekce v podzemí ústně a vyhotovuje písemně po ukončení inspekce a vyfárání. Má charakter bezprostředního zákroku a jeho smysl je v nařízení takových opatření, jejichž plnění vyplývá pracovníkům organizace z bezpečnostních a dalších předpisů, popřípadě je v konkrétní situaci nevyhnutelné. Z povahy věci vyplývá, že takové jednání nemůže probíhat jako správní řízení, směřující k vydání rozhodnutí podle obecných předpisů o správním řízení. Inspekce i vydání závazného příkazu probíhá zpravidla v podzemí a za podmínek, kdy je nezbytné příkaz ihned vydat a plnit a není možno čekat na jeho písemné vyhotovení, popřípadě projednání s vedením organizace a vydání formou rozhodnutí z úřadu.
Podání námitek proti závaznému příkazu má odkladný účinek, pokud se neodejmul pro naléhavost a závažnost věci. Rozhodnutí obvodního báňského úřadu, popřípadě Českého báňského úřadu o námitkách se považuje za rozhodnuti ve správním řízení a proto je možné podat proti němu odvolání, popřípadě rozklad. V praxi se plně osvědčil obdobný dosavadní postup.
Oprávnění báňských inspektorů ukládat blokové pokuty se přejímá z dosavadní právní úpravy, která se v praxi osvědčila. Zvyšuje se maximální sazba blokové pokuty, protože dosavadní hranice 100,- Kčs se v praxi jeví příliš nízká a proto už nevyhovující. Úprava vyplývá zejména z potřeby zvýšit tlak orgánů státní báňské správy k zajišťování bezpečnosti práce a provozu, při využití výhod rychlosti a účinnosti blokového řízení. Ve sféře upravené horním zákonem a tímto zákonem jde často o provozy značně rizikové (hlubinné doly s výskytem metanu a uhelného prachu, s nebezpečím horských otřesů, průtrží uhlí a plynů apod.), kde porušení předpisů může mít velmi vážné důsledky.
ČÁST PÁTÁ
SPOLEČNÁ A ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ
Zásada č. 31 - Pokuty
Organizacím, které porušily ustanovení horního zákona, tohoto zákona a předpisů vydaných na jejich základě nebo které nesplnily opatření uložené rozhodnutím orgánu státní báňské správy, mohou orgány státní báňské správy ukládat pokuty až do výše 100 000,- Kčs.
Pokud organizace, které byla uložena pokuta, nezjedná nápravu ve stanovené lhůtě, může jí být uložena další pokuta až do výšky dvojnásobku uložené pokuty.
Pokuta může být organizaci uložena do jednoho roku ode dne, kdy se orgán státní báňské správy dozvěděl o porušení povinnosti, nejpozději však do tří roků ode dne, kdy k porušení povinnosti došlo.
Orgány státní báňské správy mohou ukládat pokuty i pracovníkům organizace, kteří porušení povinností organizace zavinili nebo kteří zatajili skutečnosti důležité pro výkon dozoru. Výše pokuty u pracovníka může být nejvýše 5000,- Kčs.
Pokutu pracovníkovi lze uložit do jednoho roku ode dne, kdy došlo k porušení povinnosti.
Pokutu v blokovém řízení (zásada č. 30) lze uložit, jestliže bylo spolehlivě zjištěno zaviněné porušení povinností a pracovník je ochoten pokutu zaplatit. Proti uložení pokuty v blokovém řízení se nelze odvolat.
Pokuty jsou příjmem státního rozpočtu České socialistické republiky.
Pokuty se neuloží, jestliže organizaci nebo pracovníkovi byla za totéž porušení povinnosti pokuta uložena podle jiných právních předpisů.
Odůvodnění:
Nová úprava zpřísňuje dosavadní pokuty pracovníkům a nově stanoví sankce organizacím při hornické činnosti (§ 47 odst. 1 písm. b) zákona č. 41/1957 Sb. (horní zákon). Při činnostech prováděných hornickým způsobem přejímá pokuty uvedené v § 6 odst. 1 písm. f) zákona České národní rady č. 24/1972 Sb., o organizaci a o rozšíření dozoru státní báňské správy. Tato úprava vyplývá z požadavku zvýšit tlak na zajištění bezpečnosti práce a dodržování předpisů při hornické činnosti a činnosti prováděné hornickým způsobem se zřetelem ke specifikám hornického provozu.
Zásada č. 32 - odnětí oprávnění
Orgány státní báňské správy mohou odejmout jimi vydaná oprávnění k provádění určených činností pracovníkům organizací za hrubé nebo opakované porušení předpisů k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci až na dobu tří let.
Odůvodnění:
Oprávnění orgánů státní báňské správy odejmout jimi vydaná oprávnění k provádění určených prací navazuje na dosavadní působnost orgánů státní báňské správy odejmout za hrubé a opakované porušení předpisů o výbušninách oprávnění střelmistrům a technickým vedoucím odstřelů (§ 72 bezpečnostního předpisu bývalého Ústředního báňského úřadu č. 65/1965, reg. v částce 31/1965 Sb.). Podle této zásady půjde též o jiné činnosti pracovníků organizací, např. strojníků těžních strojů, řidičů lokomotiv v důlní dopravě. Takové opatření prováděly doposud orgány státní báňské správy bez dostatečné právní reglementace.
Řízení směřující k odnětí oprávnění se zpravidla zahajuje z podnětu orgánu státní báňské správy nebo báňského inspektora, který při výkonu dozoru oprávnění zadržel (zásada č. 30).