Zásada č. 33 - Vztah ke správnímu řádu

Obecné předpisy o správním řízení (správní řád) se nevztahují na řízení podle tohoto zákona v případech

a) rozhodování v pochybnostech, zda jde o hornickou činnost a činnost prováděnou hornickým způsobem (zásada č. 4),

b) povolování používat vybrané typy důlních strojů, zařízení, přístrojů a pomůcek (zásada č. 8),

c) rozhodování v pochybnostech, zda jde o výbušniny a pomůcky a dále zda jde o trhací práce (zásada č. 17),

d) určování, které výbušniny a pomůcky je možno použít pro účely trhacích prací nebo k vyvolání světelných popřípadě zvukových účinků a určování podmínek pro zacházení s nimi (zásada č. 19),

e) rozhodování v pochybnostech, zda státní odborný dozor náleží do působnosti orgánů státní báňské správy (zásada č. 27),

f) vydávání závazných příkazů báňskými inspektory (zásada č. 30),

g) zadržení průkazu o odborné způsobilosti vydaného orgánem státní báňské správy (zásada č. 30).

Na řízení podle zásad č. 9 až 12 tohoto zákona se vztahují obecné předpisy o správním řízení s těmito odchylkami:

1. žádost o povolení podle citovaných zásad předkládá organizace spolu s předepsanou dokumentací nejpozději 6 měsíců před zahájením prací obvodnímu báňskému úřadu. Jsou-li plánovanými pracemi ohroženy právem chráněné objekty a zájmy, musí žádost obsahovat doklady o vyřešení těchto střetů zájmů nebo rozhodnutí příslušných orgánů státní správy.

Neposkytuje-li předložená žádost a dokumentace dostatečný podklad pro její posouzení nebo nejsou-li v ní při řízení podle zásady č. 10 dodrženy podmínky obsažené v rozhodnutí o stanovení chráněného ložiskového území a dobývacího prostoru, vyzve obvodní báňský úřad organizaci, aby žádost v přiměřené lhůtě doplnila, popřípadě uvedla do souladu s citovanými rozhodnutími; stejně postupuje, jestliže žádost neobsahuje veškeré doklady o vyřešení střetů s chráněnými objekty a zájmy. Obvodní báňský úřad povolovací řízení zastaví, jestliže žádost nebyla doplněna ve stanovené lhůtě,

2. účastníky řízení při povolováni hornické činnosti podle zásad č. 9 až 12 jsou organizace, jejichž práva a právem chráněné zájmy nebo povinnosti mohou být povolením dotčeny,

3. povolení hornické činnosti podle zásad č. 10 až 12 vydává obvodní báňský úřad na základě provedeného místního šetřeni; náklady na znalecké posudky, kterých je třeba v řízeni, hradí žadatel,

4. obvodní báňsky úřad oznámí dotčeným orgánům státní správy a účastníkům řízení zahájení řazení nejméně deset dni před provedením místního šetření a současně je upozorní, že svá stanoviska nebo námitky mohou uplatnit nejpozději při místním šetření, jinak že k ním nebude přihlédnuto. K později uplatněným stanoviskům nemusí obvodní báňský úřad přihlédnout. Potřebuje-li některý z orgánů státní správy k řádnému posouzení delší dobu, prodlouží obvodní báňský úřad na jeho žádost lhůtu před jejím uplynutím. Oznámení o místním šetřeni nezasílá obvodní báňský úřad těm účastníkům, s nimiž střety zájmů s plánovanou činností byly již vyřešeny ve stádiu plánovací a projektové přípravy, ve stádiu výstavby, při stanovení chráněného ložiskového území, dobývacího prostoru nebo je-li jako součást dokumentace k žádosti o povolení činnosti předložen doklad o vyřešeni těchto střetů zájmů, např. rozhodnutí příslušného orgánu státní správy o jejich vyřešení.

Odůvodnění:

Zachová se v podstatě současný právní stav, kdy řízení vykonávané státní báňskou správou se děje podle obecných předpisů o správním řízení. Obecné předpisy o správním řízení se nepoužijí v případech, kdy nejde o rozhodování o právem chráněných zájmech a povinnostech účastníků řízení, ale kdy se jedná o povolení určitých zařízení (strojů, přístrojů, zařízení a pomůcek), popřípadě kdy jde o organizační opatření. Odlišný postup od obecných předpisů o správním řízení uvedený v zásadě č. 30 je podrobně zdůvodněn v odůvodnění k uvedené zásadě.

Pokud jde o řízení podle zásad č. 9 až 12 vychází návrh z analogie ustanovení § 58 až 61 zákona č. 50/1976 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), dále z ustanovení vyhlášky bývalého Ústředního báňského úřadu č. 261/1957 Ú. l., kterou se vydávají podrobnější předpisy o vypracováni a schvalování plánu otvírky, přípravy a dobývání, jakož i plánu zajištění a likvidace hlavních důlních děl a lomů. Analogie s ustanoveními stavebního zákona je odůvodněna i ustanovením § 56 stavebního zákona, kde v písm. a) se stanoví, že stavební povolení ani ohlášení se nevyžaduje u důlních děl, důlních staveb pod povrchem a staveb v povrchových lomech a skrývkách, pokud podléhají schvalování a dozoru orgánů státní báňské správy podle horních předpisů. Povolení vydané obvodním báňským úřadem v uvedených případech nahrazuje stavební povolení a proto i postup při řízení je obdobný. Odchylka spočívá v tom, že účastníky řízeni nejsou občané. Občané mají nárok na náhradu důlních škod, popřípadě podle ustanoveni horního zákona může být příslušný objekt vyvlastněn. Povolení podle zásad č. 9 až 12 se týká výhradně hornické činnosti. Při rozhodování obvodního báňského úřadu o povolení činnosti podle zásady č. 10 až 12 je předepsáno vždy provedení místního šetření, poněvadž jedině po podrobném seznámení se s podmínkami v hornickém provozu lze o příslušné žádosti správně a spolehlivě rozhodnout.

Hrazení nákladů na znalecké posudky žadatelem je obdobou ustanovení § 14 odst. 13 zákona České národní rady č. 130/1974 Sb., o státní správě ve vodním hospodářství.

Zásada č. 34 - Zrušovací ustanovení

Zrušuje se

a) zákon České národní rady č. 24/1972 Sb., o organizaci a o rozšíření dozoru státní báňské správy, ve znění zákona České národní rady č. 50/1982 Sb.,

b) vyhláška předsedy Ústředního báňského úřadu č. 259/1957 Ú. l. kterou se vyhlašuje statut státní báňské správy, ve znění vyhlášky Českého báňského úřadu č. 58/1982 Sb.,

c) vyhláška č. 62/1965 Sb., o výbušninách.

Politický a ekonomický rozbor

k zásadám zákona České národní rady

o provádění hornické činnosti, o výbušninách a o státní báňské správě

Zásady zákona upravují právní vztahy při provádění hornické činnosti a činnosti prováděné hornickým způsobem, a to především z hlediska bezpečnosti práce a provozu a při používáni výbušnin zejména k trhacím pracím. Upravují též organizaci a působnost orgánů státní báňské správy při výkonu vrchního dozoru a státního odborného dozoru nad ochranou a využitím nerostného bohatství a bezpečnosti práce a provozu při uvedených činnostech.

Z ústavně-právního hlediska návrh zásad zákona vychází z článku 24 odst. 5 písm. e) a článku 9 ústavního zákona č. 143/1968 Sb., o československé federaci, ve znění ústavního zákona č.125/1970 Sb., podle něhož do působnosti Československé socialistické republiky náleží zásady ochrany a využití nerostného bohatství. Ostatní problematiku této oblasti mají upravit zákony národních rad. Proto zásady zákona navazují na zásady nového horního zákona.

Zásady zákona zajišťují požadavky ke zvýšeni ochrany a lepšího využívání ložisek nerostů a požadavky ke zvýšení úrovně bezpečnosti báňského provozu. Obsahují základní podmínky hornické činnosti, práva a povinnosti orgánů a organizací při prováděni této činnosti, klasifikuji jednotlivé druhy hornické činnosti a stanoví podmínky, které je nutno splnit při vyhledávání a průzkumu ložisek nerostů, při otvírce, přípravě a dobývání výhradních ložisek, při zajišťování a likvidaci důlních děl a lomů, při zajišťováni a likvidaci starých důlních děl, při zvláštních zásazích do zemské kůry a při vedení důlně-měřické a geologické dokumentace. Stanoví též podmínky pro vstup na cizí nemovitosti při hornické činnosti.

S ohledem na stále složitější a rizikovější báňskogeolagické poměry, zejména při hlubinném dobývání, je v zásadách zákona zavedena povinnost zřídit v organizacích, které vykonávají hlubinnou těžbu, odborné útvary, popřípadě ustanovit odborné pracovníky pro otázky bezpečnosti práce a provozu. Jde o povinnost ve smyslu ustanoveni § 36 odst. 2 nařízení vlády Československé socialistické republiky č. 54/1975 Sb., kterým se provádí zákoník práce. Odborní pracovníci v oblasti bezpečnosti práce a provozu jsou zvlášť školení v příslušné problematice a mají potřebné odborné znalostí. S ohledem na specifičnost hornických pracovních podmínek zásady zákona stanoví základní podmínky bezpečnosti práce a provozu při používání technických zařízení.

Báňská záchranná služba má v našem i zahraničním hornictví dlouholetou tradici a významné postavení. Až dosud byla u nás upravena pouze bezpečnostními předpisy. To neodpovídá jejímu významu. V moderních horních zákonech socialistických i nesocialistických států jsou postaveni a úkoly báňské záchranné služby upraveny. Báňská záchranná služba vykonává zejména práce při záchraně lidi, práce při zdolávání důlních nehod, zmáhací práce a odstraňování následků důlních havárií, veškeré práce v nedýchatelném ovzduší a v zatopených důlních dílech. Spolupracuje při zdolávání nehod na povrchu, zvláště těch, které mohou ohrozit bezpečnost pracovníků v podzemí (např. vnikání škodlivých plynů a zplodin do hlubinných důlních děl). Spolupracuje též v oblasti havarijní prevence a při zvyšování bezpečnosti práce v podzemí.

Pokud jde o činnost prováděnou hornickým způsobem, přebírají se do zásad zákona ustanovení dosavadního zákona České národní rady č. 24/1972 Sb., o organizaci a o rozšíření dozoru státní báňské správy. Tento zákon se osvědčil, avšak v zájmu komplexnosti nové právní úpravy a omezení množství právních předpisů na tomto úseku se navrhuje zákon České národní rady č. 24/1972 Sb. zrušit.

Komplexnost státního odborného dozoru při veškerých pracích prováděných hornickým způsobem je zárukou jeho účelnosti a společenské efektivnosti při zachování maximální úspornosti a hospodárnosti výkonu dozorčí činnosti na uvedeném úseku státní správy. Navrhovaná úprava je též v souladu s racionalizačními opatřeními ve státní správě. Opírá se o důsledné uskutečňování závěrů XV. a XVI. sjezdu Komunistické strany Československa v zájmu zvýšení úrovně řízení a kontroly národního hospodářství.

Zásady zákona obsahují komplexní úpravu v oblasti výbušnin. Nová zákonná úprava na úseku výbušnin je odůvodněna tím, že v důsledku stále se zvyšující úrovně technického rozvoje se používání výbušnin rozšiřuje mimo klasické oblasti i do dalších druhů používání. V současné době se výbušniny používají zejména při

- trhacích pracích pro rozpojování hornin při těžbě nerostů,

- vrtných a geofyzikálních pracích,

- stavebních pracích (stavba komunikací, ropovodů, plynovodů, vodovodů apod.),

- destrukčních pracích (demolice objektů),

- zemědělských, lesních a vodohospodářských pracích,

- tváření, plátování, svařování, zpevňování kovů a spékání prášků,

- pracích v hutnických provozech,

- uvolňování lavin a odstraňování ledových zátarasů,

- ohňostrojích, pro scénické účely při natáčení filmů, při některých divadelních scénách apod.

Zvyšování výroby výbušnin a rozšíření trhacích prací mimo klasické oblasti znamená, že do styku s problematikou výbušnin se dostává široký okruh pracovníků, včetně řídících a kontrolních pracovníků v orgánech a organizacích, pracovníků státních orgánů apod.

V současné době není oblast výbušnin komplexně upravena zákonem. Zákon č. 61/1965 Sb., kterým se doplňují předpisy o organizaci státní báňské správy, neobsahuje hmotně právní ustanovení o výbušninách. Obsahuje pouze zplnomocňovací ustanovení k vydávání obecně závazných právních předpisů o výbušninách státní báňskou správou, resp. zmocnění k vydávání podrobnějších bezpečnostně-technických předpisů v rámci obecných předpisů o výbušninách, a to jednotlivými ústředními orgány v oboru jejich působnosti. Obdobné zplnomocňovací ustanovení obsahuje i zákon České národní rady č. 24/1972 Sb., o organizaci a o rozšíření dozoru státní báňské správy, kterým bylo nahrazeno v České socialistické republice vládní nařízení č. 20/1954 Sb., o organizaci státní báňské správy, ve znění zákonného opatření předsednictva Národního shromáždění č. 124/1960 Sb. a zákona č. 61/1965 Sb. Podle zákona č. 61/1965 Sb. byla vydaná vyhláška č. 62/1965 Sb., o výbušninách, která až dosud je základním hmotně-právním předpisem o výbušninách. Přitom vyhláška upravuje právní vztahy, práva a povinnosti orgánů a organizací a rovněž působnost některých orgánů (národních výborů, státní báňské správy), které by měly být upraveny zákonem.

Uvedené nedostatky dosavadní právní úpravy se odstraní vydáním tohoto zákona, který bude obsahovat základní hmotně-právní ustanovení, a to v souladu se současnými potřebami rozvoje národního hospodářství a který vytvoří podmínky pro účinnou ochranu celospolečenských zájmů.

Oblast výbušnin není v ústavním zákoně č. 143/1968 Sb., o československé federaci, ve znění ústavního zákona č. 125/1970 Sb. výslovně svěřena do působnosti Československé socialistické republiky a proto podle článku 9 citovaného ústavního zákona náloži do působnosti republik a bude upravena zákony národních rad.

Připravovaný zákon v části o výbušninách upravuje zejména nabývání výbušnin a zacházení s výbušninami, povolování a používání výbušnin, především pro trhací práce, upravuje kontrolu a dozor nad bezpečností a ochranou zdraví při práci s výbušninami a upravuje evidenci výbušnin a způsobilost osob pro práci s výbušninami.

Působnost národních výborů a jiných orgánů státní správy, právní povinnosti občanů v souvislosti s výbušninami, zůstávají v dosavadním rozsahu.

V návrhu zásad je řešen i nesoulad mezi zněním vyhlášky č. 62/1965 Sb., o výbušninách, a současným právním stavem, který vyplývá z pozdějších právních předpisů. Působnost národních výborů a obvodních báňských úřadů, která se týká povolování odběru výbušnin a povolování trhacích prací, se stanoví v zákoně.

Je řešena problematika úpravy a použití výbušnin v malém rozsahu spotřebitelskými organizacemi pro vlastní potřebu na místě použiti. Tato je možná jen s povolením Českého báňského úřadu vydaným v dohodě s příslušným ústředním orgánem, do jehož působnosti náleží výroba výbušnin (např. trhavina typu DAP).

Z hlediska ochrany celospolečenských zájmů je v zásadách zákona věnována zvláštní pozornost zacházení s výbušninami a evidenci výbušnin.

Připravovaná zákonná úprava neobsahuje veškeré podrobnosti v oblasti výbušnin, a to s ohledem na stálý technický rozvoj jak ve výrobě a zpracování výbušnin, tak i při jejich používání. Předpokládá se vydání prováděcích předpisů, které na základě zákonného zmocnění vydají příslušné ústřední orgány státní správy v souladu s potřebami rozvoje národního hospodářství. Podrobnější úprava v prováděcích předpisech se bude týkat především používání výbušnin a ustanovení o podmínkách pro vydání oprávnění osobám pro práci s výbušninami.

Při úpravě organizace a působnosti orgánů státní báňské správy se vychází ze zásad horního zákona, tohoto zákona, z dosavadního zákona České národní rady č. 24/1972 Sb., o organizaci a o rozšíření dozoru státní báňské správy a ze statutu státní báňské správy vydaného vyhláškou předsedy Ústředního báňského úřadu č. 259/1957 Ú. l.

Zákonem České národní rady č. 2/1969 Sb., o zřízení ministerstev a jiných ústředních orgánů státní správy České socialistické republiky, byl zřízen po vzniku československé federace Český báňský úřad; obdobně zákonem Slovenské národní rady č. 207/1968 Sb., o zřízení ministerstev a jiných ústředních orgánů státní správy Slovenské socialistické republiky, byl zřízen Slovenský báňský úřad. Uvedené ústřední orgány státní báňské správy nahradily v republikách bývalý Ústřední báňský úřad.

Český báňský úřad spolů s obvodními báňskými úřady v Kladně, Plzni, Sokolově, Mostě, Trutnově, Brně, Ostravě, Příbrami a Liberci tvoří jednotnou soustavu orgánů státní báňské správy v České socialistické republice. Český báňský úřad řídí obvodní báňské úřady a rozhoduje o odvoláních proti jejich rozhodnutí. Český báňský úřad zajišťuje osobní, věcné a finanční potřeby obvodních báňských úřadů; obvodní báňské úřady jsou zálohové organizace ve vztahu k Českému báňskému úřadu jako k rozpočtové organizaci.

Obdobné zásady zákona Slovenské národní rady o provádění hornické činnosti, o výbušninách a o státní báňské správě předkládá rovněž Slovenský báňský úřad. Zásady zákona České národní rady a zásady zákona Slovenské národní rady jsou obsahově v podstatě shodné. Rozdílné právní řešení je zachováno v úpravě působnosti příslušných orgánů při povolováni trhací práce velkého rozsahu při činnostech, které nepodléhají dozoru orgánů státní báňské správy (demolice stavebních objektů apod.). Tyto trhací práce budou i nadále povolovat v České socialistické republice krajské národní výbory, jak to vyplývá z vyhlášky č. 62/1965 Sb., o výbušninách, a ve Slovenské socialistické republice obvodní báňské úřady, na které byla tato působnost přenesena z krajských národních výborů zákonem č. 72/1969 Sb., o některých opatřeních v organizaci a působnosti národních výborů ve Slovenské socialistické republice. Tento stav se osvědčil a navrhuje se ponechat i v nové právní úpravě.

Kromě výše uvedeného je navrhováno rozdílné řešení, pokud jde o působnost státní báňské správy k výkonu dozoru nad technickými zařízeními. Parní generátory na povrchu podléhají doposud v České socialistické republice dozoru inspektorátů bezpečnosti práce. Český báňsky úřad v zásadách zákona zachovává dosavadní stav a nenavrhuje v tomto směru změnu působnosti státní báňské správy České socialistické republiky. V zásadách zákona Slovenské národní rady se podřizují tato zařízení dozoru Slovenského báňského úřadu a jeho orgánů.

Nová právní úprava ochrany a využití nerostného bohatství a úprava provádění hornické činnosti, výbušnin a státní báňské správy si vyžádají

a) na obvodních báňských úřadech České socialistické republiky zvýšení počtu celkem o 12 obvodních báňských inspektorů se mzdovými náklady ve výši 690 tis. Kčs ročně; z uvedeného počtu jde o 6 inspektorů z titulu horního zákona a 6 inspektorů z titulu zákona České národní rady o provádění hornické činnosti, o výbušninách a o státní báňské správě,

b) na Českém báňském úřadě zvýšení celkem o 5 pracovníků se mzdovými náklady 294 tis. Kčs ročně; z uvedeného počtu jde o 2 inspektory z titulu horního zákona a o 3 inspektory z titulu zákona České národní rady o provádění hornické činnosti, o výbušninách a o státní báňské správě.

Pokud jde o oblast neinvestičních výdajů (mimo mzdový fond) vyžádá si zvýšený počet pracovníků Českého báňského úřadu a obvodních báňských úřadů v České socialistické republice (17 pracovníků), zvýšení těchto nákladů ročně o částku 347 tis. Kčs (cestovné, spoje, služby apod.).

Doplnění stavu pracovníků - jak je výše uvedeno - je nezbytné z hlediska zabezpečení všech úkolů horního i tohoto zákona.

Zásady obou zákonů se vzájemně doplňují a rozdělení jejich obsahu je dáno především ústavněprávním hlediskem. Zvýšení počtu pracovníků z titulu nového horního zákona je dáno některými novými úkoly, jako je stanovení a evidence chráněných ložiskových území (zásada č. 13), rozhodování o výši ekonomické újmy, nedojde-li k dohodě (zásada č. 26), při zvláštních zásazích do zemské kůry (zásada č. 27), úkoly na úseku likvidace starých důlních děl (zásada č. 28) apod. Zvýšení počtu pracovníků si dále vyžaduje situace v oblasti racionálního a bezpečného dobývání výhradních ložisek. Státní báňská správa na tomto úseku používá jako jeden z hlavních nástrojů povolování otvírky, přípravy a dobývání výhradních ložisek nerostů (zásada č. 25 zásad horního zákona). Proces povolování těchto plánů je velmi náročný po technické stránce, protože musí byt vzaty v úvahu a sladěny aspekty nejen co největšího využití nerostného bohatství, ale zejména též hlediska bezpečnosti provozu a ochrany chráněných zájmů. Nové úkoly (zásady č. 27 a 28 zásad horního zákona) jsou navázány na nové povinnosti státní báňské správy v tomto zákoně, které souvisí se zajištěním a likvidací starých důlních děl (zásada č. 11) a zvláštními zásahy do zemské kůry (zásada č. 12). Nové úkoly v oblasti státního dozoru má státní báňská správa v souvislosti s báňskou záchrannou službou (zásada č. 7) a při použití technických zařízení a pomůcek (zásada č. 8). Do zásad tohoto zákona byla zahrnuta ustanovení o výbušninách (zásady č. 17-25), které obsahují též nové úkoly státní báňské správy souvisící s výrobou, používáním a zacházením s výbušninami, převážná část ustanovení týkajících se bezpečnosti práce a provozu a ustanovení o organizaci a působnosti orgánů státní báňské správy.

Přitom je třeba vycházet ze skutečnosti - jak je podrobně odůvodněno v politickém a ekonomickém rozboru k zásadám horního zákona - že došlo k podstatnému zhoršení báňsko-geologických podmínek na dolech a lomech.

Je proto nezbytné vybavit orgány státní báňské správy tak, aby bylo zajištěno rozšíření výkonu inspekční a kontrolní činnosti. Z uvedených důvodů považuje proto Český báňský úřad zvýšení počtu pracovníků za nezbytné a uvedené požadavky za minimální.

V Praze dne 19. prosince 1984

Josef Korčák v. r.

předseda vlády

České socialistické republiky

Ladislav Zika v. r.

předseda Českého báňského úřadu