ČÁST ČTVRTÁ
Jednotky požární ochrany
54. Jednotkami požární ochrany jsou
a) útvary Sboru požární ochrany,
b) závadní požární útvary,
c) veřejné požární sbory a závodní požární sbory,
d) požární hlídky.
Druhy jednotek požární ochrany se v podstatě přebírají z platné právní úpravy. Kritériem rozdělení jednotek požární ochrany na jednotlivé druhy je skutečnost, zda jsou složeny z osob, které vykonávají tuto službu jako svoje povolání (útvary Sboru požární ochrany a závodní požární útvary), nebo dobrovolně (veřejné požární sbory, závodní požární sbory a požární hlídky). Jednotlivé druhy jednotek požární ochrany se zřizují zejména s přihlédnutím k potřebám územních obvodů národních výborů anebo k požárnímu nebezpečí v organizacích. Za jednotky požární ochrany nejsou považovány některé speciální záchranné složky, např. báňské záchranné sbory zřizované v příslušných organizacích.
55. Útvar Sboru požární ochrany zřizuje okresní národní výbor a krajský národní výbor. K plnění zvláštních úkolů může zřídit útvar Sboru požární ochrany i ministerstvo vnitra.
Závodní požární útvar zřizuje organizace, kterou určí krajský národní výbor v dohodě s orgánem přímo nadřízeným organizaci. Přitom se přiblíží zejména k velikosti organizace, jejímu významu pro národní hospodářství, k požárnímu nebezpečí vyplývajícímu z technologie nebo z povahy skladovaných materiálů. Závodní požární útvar tvoří pracovníci organizace (dále jen "pracovníci").
Odůvodňují-li to hospodářské nebo jiné důležité okolnosti, může být zřízen závodní požární útvar pro dvě anebo více organizací na základě smlouvy o sdružení; k tomuto zřízení závodního požárního útvaru je třeba souhlas krajského národního výboru.
V této zásadě se zakotvuje povinnost zřizovat útvary Sboru požární ochrany a závodní požární útvary. Útvary Sboru požární ochrany budou zřizovat okresní národní výbory a krajské národní výbory. Útvar Sboru požární ochrany okresního národního výboru by se nezřizoval v městech, ve kterých se zřídí útvar Sboru požární ochrany krajského národního výboru. Tento by pak plnil i jeho úkoly. Perspektivně se uvažuje o zřízení útvaru Sboru požární ochrany i na ministerstvu vnitra. Takový útvar by byl vybavený speciální technikou a zasahoval by v případech vyžadujících použití speciální techniky nebo speciálních odborných znalostí jeho příslušníků. V útvarech Sboru požární ochrany budou zařazeni příslušníci.
Na rozdíl od platné právní úpravy se posiluje vliv orgánů státní správy při zřizování závodních požárních útvarů. Tyto útvary budou zřizovány v těch organizacích, které určí krajský národní výbor v dohodě s orgánem nadřízeným organizaci. Zároveň se stanoví rámcová kritéria zřizování závodních požárních útvarů. V budoucnosti se uvažuje s možností převzít závodní požární útvary ve vybraných organizacích do Sboru požární ochrany.
Návrh umožňuje zřizovat závodní požární útvary i na základě smlouvy o sdružení. Podmínky uzavření této smlouvy stanoví zvláštní předpisy (§ 6 a zákona o národních výborech, § 360 a hospodářského zákoníku a vyhláška č. 151/1978 Sb., o sdružování prostředků socialistických organizací). V zájmu zachování vlivu orgánů státní správy na zřizování těchto závodních požárních útvarů bude vyžadován navíc souhlas krajského národního výboru. Tento souhlas nemá hospodářsko-právní, ale administrativně právní charakter.
56. Místní národní výbor zřizuje veřejný požární sbor. Velitele tohoto sboru ustanovuje a odvolává se souhlasem okresního národního výboru, a to zpravidla na návrh Svazu požární ochrany.
Organizace, kterou určí okresní národní výbor, zřizuje závodní požární sbor a ustanovuje jeho členy. Se souhlasem okresního národního výboru ustanovuje a odvolává jeho velitele.
Veřejný požární sbor a závodní požární sbor tvoří osoby, které vykonávají činnost v těchto jednotkách požární ochrany dobrovolně vedle svého zaměstnání (dále jen "členové"), jsou zpravidla členy Svazu požární ochrany a mají pro tuto činnost potřebné předpoklady.
Ke zvýšení akceschopnosti a zkvalitnění činnosti veřejného požárního sboru nebo závodního požárního sboru se mohou do něj zařadit v nejnutnějším počtu i osoby vykonávající tuto službu jako svoje povolání. O tomto opatření rozhodne okresní národní výbor; u organizace se souhlasem orgánu nadřízeného organizaci.
Místní národní výbory a organizace zřizují požární sbory zejména z osob, které jsou zpravidla členy Svazu požární ochrany. U organizací, s ohledem na různý stupeň požárního nebezpečí, se navrhuje princip, podle něhož je organizace povinna zřídit závodní požární sbor jen tehdy, určí-li to okresní národní výbor.
Činnost v jednotce požární ochrany, zejména při zdolávání požárů, vyžaduje nutné odborné a fyzické předpoklady. Proto návrh zásady stanoví, že do jednotky požární ochrany se zařazují především členové Svazu požární ochrany, kteří jsou k této činnosti připravováni.
V návrhu zásady se zakotvuje pravomoc okresního národního výboru při ustanovování a odvolávání velitelů požárních sborů.
57. Požární hlídka se zřizuje tam, kde nejsou zřízeny jiné jednotky požární ochrany. Místo veřejného požárního sboru může místní národní výbor zřídit požární hlídku jen se souhlasem okresního národního výboru.
Vedle jiných jednotek požární ochrany se požární hlídky zřizují
a) v době zvýšeného nebezpečí požáru,
b) na místech určených místním národním výborem,
c) v organizacích na místech se zvýšeným požárním nebezpečím.
V případě pochybnosti rozhodne o zřízení požární hlídky okresní národní výbor.
Návrh zásady zakotvuje povinnost zřizovat požární hlídky všude tam, kde nejsou zřízeny jiné jednotky požární ochrany. Místní národní výbory mohou zřídit požární hlídku místo veřejného požárního sboru jen výjimečně, se souhlasem okresního národního výboru. Požární hlídky se budou zřizovat též vedle jiných jednotek požární ochrany, zejména v době zvýšeného požárního nebezpečí (např. ochrana úrody, sváření, manipulace s hořlavými kapalinami), nebo na pracovištích se zvýšeným požárním nebezpečím.
58. Příslušníci, pracovníci a členové jednotek požární ochrany jsou při výkonu služby podřízeni svým velitelům a při zdolávání požáru veliteli zásahu.
Při zdolávání požáru jednotky požární ochrany spolupracují s útvary Veřejné bezpečnosti a dalšími orgány podle zvláštních předpisů.
Velitel jednotky požární ochrany odpovídá za připravenost jemu podřízené jednotky tomu národnímu výboru nebo organizaci, která jednotku zřídila.
Členové veřejných požárních sborů, závodních požárních sborů a požárních hlídek jsou povinni se zúčastňovat v určeném rozsahu školení a výcviku. Zúčastňují-li se školení a výcviku ve své pracovní době, považuje se to za překážku na straně pracovníka z důvodů obecného zájmu. [§ 124 zákoníku práce.]
Zdolávání požárů vyžaduje nutný stupeň organizace této činnosti. Za tím účelem se v návrhu zásady vymezují základní vztahy nadřízenosti a podřízenosti. Velitelem zásahu se rozumí osoba, která řídí operativní činnost jednotek požární ochrany při zdolávání požáru. Způsob určení velitele zásahu upraví prováděcí předpis. Pokud jde o spolupráci s útvary Veřejné bezpečností, předpokládá se především při ochraně veřejného pořádku a ochraně majetku na místě zdolávání požáru. Za další orgány, se kterými nutno spolupracovat při zdolávání požáru, se považuje např. vedoucí likvidace havárií v objektech organizací podléhajících dozoru orgánů státní báňské správy.
V návrhu zásady se zakotvuje i povinnost členů jednotek požární ochrany zúčastňovat se školení a výcviku, která až dosud byla stanovena pouze prováděcím předpisem. Zároveň se stanoví, že u členů jednotek požární ochrany se účast na školení a výcviku považuje za překážku v práci z důvodů obecného zájmu.
59. Jednotku požární ochrany a prostředky požární ochrany je možné použít k plnění úkolů nesouvisejících s požární ochranou jen výjimečně, a to při mimořádných událostech, pokud je poskytnutí takové pomoci nutné.
V zájmu akceschopnosti jednotek požární ochrany se stanoví povinnost, že tyto jednotky, jakož i prostředky požární ochrany není možno použít k jiným účelům, pokud to nevyžaduje mimořádná situace. Za takovou situaci jsou považovány mimořádné události (např. průmyslové havárie, při kterých hrozí závažná škoda na majetku). Za prostředky požární ochrany se považují zejména nemovitosti (požární zbrojnice, výcvikové základny), požární technika (vozidla požární ochrany, čerpadla apod.) a ostatní požární vyzbroj a vystroj.
60. Ministerstvo vnitra podrobněji upraví obecně závazným právním předpisem
a) zřizování, vnitřní organizaci a činnost jednotek požární ochrany,
b) vybavení jednotek požární ochrany požární technikou a prostředky požární ochrany, jakož i jejich používání,
c) školení a výcvik jednotek požární ochrany,
d) výkon služby velitelů; příslušníků, pracovníku a členů jednotek požární ochrany a zásady velení při společném zásahu více jednotek požární ochrany,
e) obsah odborné způsobilosti, jakož i způsob a podmínky jejího ověřování a osvědčování u určených pracovníků nebo členů jednotek požární ochrany.
ČÁST PÁTÁ
Spolupráce s dobrovolnými společenskými organizacemi
61. Ministerstvo vnitra, národní výbory a ostatní orgány a organizace při plnění úkolů podle tohoto zákona spolupracují s příslušnými orgány dobrovolných společenských organizací, zejména, Svazu požární ochrany, Revolučního odborového hnutí a Socialistického svazu mládeže.
Náročnost a složitost úkolů na úseku požární ochrany vyžaduje, aby příslušné orgány a organizace odpovědné za jejich plnění úzce spolupracovaly s dobrovolnými společenskými organizacemi. Revoluční odborové hnutí v souladu se svým posláním už v současné době pomáhá vychovávat pracující k dodržování předpisů o požární ochraně a organizovat jejich účast při plnění úkolů na tomto úseku. Účast orgánů ROH na celospolečenských úkolech souvisejících s požární ochranou vyplývá z jejich postavení orgánů společenské kontroly nad bezpečností a ochranou zdraví při práci, neboť předpisy o požární ochraně se považují podle § 272 zákoníku práce za předpisy k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci. Tuto problematiku řeší i směrnice Ústřední rady odborů č. 124/1973 Sb., o postavení a úkolech orgánů ROH v péči o bezpečnost a ochranu zdraví při práci. Specifickými formami se podílí na ochraně před požáry také Socialistický svaz mládeže, zejména v rámci hnutí "Reflektoru mladých".
62. Svaz požární ochrany pomáhá národním výborům při plnění úkolů na úseku požární ochrany zejména tím, že
a) se zúčastňuje provádění preventivních požárních prohlídek,
b) spolupracuje při zřizování a zabezpečování činnosti veřejných požárních sborů a požárních hlídek a při údržbě požární techniky, prostředků a objektů požární ochrany,
c) se podílí na školení a výcviku členů veřejných požárních sborů a požárních hlídek,
d) se podílí na preventivně výchovné činnosti na úseku požární ochrany,
e) se podílí na plnění úkolů na úseku civilní obrany,
f) se podílí na zpracování dokumentace požární ochrany místních národních výborů
Zvláštní místo mezi dobrovolnými společenskými organizacemi přísluší Svazu požární ochrany, jehož hlavním posláním je pomáhat místním národním výborům a prostřednictvím svých členů i organizacím při plnění úkolů na úseku požární ochrany. Úkoly a základní poslání Svazu požární ochrany upravují především jeho stanovy. V návrhu zásady se vymezuje podíl činnosti této organizace, která souvisí s pomocí poskytovanou národním výborům při plnění úkolů na úseku požární ochrany. Současně se počítá s tím, že v oblastech uvedených v této zásadě se bude Svaz požární ochrany také aktivně podílet na preventivně výchovné, propagační a ediční činnosti.
V souladu se závěry XVI. sjezdu KSČ se nadále počítá s aktivní a všestrannou pomocí členů a orgánů Svazu požární ochrany, zejména v preventivně výchovné oblasti ve vztahu k občanům. Dobrovolná účast občanů při plnění úkolů na úseku požární ochrany je čestnou společenskou činností v zájmu a k prospěchu socialistické společnosti.
Podle platné právní úpravy mohou ministerstvo vnitra a národní výbory ukládat Svazu požární ochrany úkoly a kontrolovat jejich plnění. Toto vymezení vzájemných vztahů není v souladu se současným chápáním poslání a postavení dobrovolných společenských organizací. Proto návrh zásady uvedené ustanovení nepřebírá.
Svaz požární ochrany se dále podílí na plnění úkolů souvisejících s obstaráváním některých prostředků požární ochrany. Činnost Svazu požární ochrany se na tomto úseku řídí příslušnými ustanoveními hospodářského zákoníku, zejména jeho čtvrté části a stanovami.
ČÁST ŠESTÁ
Postih organizací a občanů za porušení povinností na úseku požární ochrany
63. Ministerstvo vnitra, krajský národní výbor a okresní národní výbor při výkonu státního požárního dozoru mohou uložit pokutu až do 250 000,- Kčs organizaci, která porušila povinnost vyplývající z předpisů o požární ochraně tím, že
a) neoznačí pracoviště se zvýšeným požárním nebezpečím příslušnými příkazy, zákazy a pokyny,
b) neprovádí pravidelně kontrolu dodržování předpisů o požární ochraně a plnění příkazů, zákazů a pokynů týkajících se požární ochrany,
c) neprovádí odbornou přípravu pracovníků organizace o požární ochraně nebo školení a výcvik jednotek požární ochrany,
d) neumožní nebo ztěžuje výkon státního požárního dozoru,
e) znemožní přístup k nouzovým východům nebo k rozvodným zařízením elektrické energie, plynu a vody, zejména nesprávným uskladněním materiálů,
f) poruší rozhodnutí o vyloučení věci z užívání nebo rozhodnutí o zastavení provozu,
g) nezřídí příslušné funkce požární ochrany nebo požárně technickou komisi,
h) nezřídí jednotky požární ochrany nebo je nevybaví potřebnou požární technikou a prostředky požární ochrany,
ch) nevyhotoví předepsanou dokumentaci požární ochrany nebo ji neudržuje v souladu se skutečným stavem,
i) nezabezpečí vybavení objektů elektrickou požární signalizací, hasicími zařízeními a prostředky požární ochrany v množství a druzích odpovídajících požárnímu nebezpečí v organizaci nebo tyto neudržuje v použitelném stavu,
j) nedodrží předpisy o skladování a manipulaci s hořlavými látkami nebo neprovede potřebná opatření při činnostech spojených se zvýšeným požárním nebezpečím nebo při akcích, kterých se zúčastňuje větší počet osob,
k) neprovede ve stanovené lhůtě opatření uložená k odstranění zjištěných nedostatků,
l) postupuje v rozporu s podmínkami stanovenými v závazném posudku (zásada č. 24),
m) neposkytne na výzvu velitele zásahu, velitele jednotky požární ochrany nebo národního výboru potřebnou věcnou pomoc, neumožní vstup na nemovitost k provedení potřebných opatření v souvislosti se zdoláváním požáru, záchrannými pracemi nebo cvičením jednotek požární ochrany, ačkoliv k tomu byla povinna,
n) neoznámí okresnímu národnímu výboru vznik požáru v organizaci.
64. Organizaci, která opětovně porušila povinnost, za kterou jí ministerstvo vnitra, krajský národní výbor nebo okresní národní výbor při výkonu státního požárního dozoru již uložil pokutu, může tento orgán uložit další pokutu až do dvojnásobku pokuty stanovené v předchozí zásadě.
65. Právo uložit pokutu podle předcházejících zásad zaniká do jednoho roku ode dne, kdy se orgán oprávněný k uložení pokuty dověděl o tom, že organizace porušila povinnost uloženou předpisy o požární ochraně, nejpozději však do tří let ode dne, kdy došlo k porušení této povinnosti.
Uložením pokuty organizaci není dotčen postih jejích pracovníků podle pracovněprávních předpisů ani odpovědnost organizace za způsobenou škodu.
Uložené pokuty jsou příjmem státního rozpočtu republiky, pokud je uložilo ministerstvo vnitra. Jinak jsou příjmem rozpočtu národního výboru, který pokutu uložil.
Nedostatkem platné právní úpravy je, že neumožňuje postih organizací. To neodpovídá významu ohrožených hodnot a škodám způsobeným na majetku v socialistickém společenském vlastnictví. V návrhu se rozlišuje zda jde o první nebo opětovné porušení předpisů o požární ochraně. V paragrafovaném znění návrhu zákona se počítá s úpravou diferencované výše pokuty též podle závažnosti porušené povinnosti. Výši pokuty se navrhuje upravit tak, aby organizace byla citelně postižena za porušení povinnosti na úseku požární ochrany, přičemž se přihlíží k výši pokut upravených v jiných právních předpisech. Nositelem odpovědnosti za porušení povinnosti na úseku požární ochrany je organizace; postih pracovníků organizace podle pracovněprávních předpisů zůstává nedotčen. Na řízení ve věcech pokut ukládaných organizacím se vztahují ustanovení zákona č. 71/1967 Sb., o správním řízení.
66. Pokutu až do 5000,- Kčs může národní výbor uložit občanovi, který se dopustil přestupku na úseku požární ochrany tím, že
a) porušil zásady bezpečného provozu tepelných, elektrických, plynových a jiných spotřebičů,
b) nedodržuje předpisy o skladování a manipulaci s hořlavými látkami nebo nesprávným skladováním materiálů znemožňuje přístup k rozvodným zařízením elektrické energie, plynu a vody,
c) porušil příkazy a zákazy o manipulaci s otevřeným ohněm na místech se zvýšeným požárním nebezpečím,
d) porušil předpisy a příkazy o vybavení hasicími zařízeními a jinými prostředky požární ochrany,
e) neumožnil nebo ztížil provedení preventivní požární prohlídky nebo jiných opatření na úseku požární ochrany nebo neprovedl ve stanovené lhůtě opatření uložená národním výborem,
f) poškodil, odstranil, zneužil nebo jinak snížil účinnost zařízení a prostředků sloužících na ochranu před požáry nebo bezdůvodně přivolal jednotku požární ochrany,
g) neposkytl osobní nebo věcnou pomoc v souvislosti se zdoláváním požáru, ačkoliv k tomu byl povinen,
h) neumožnil vstup na nemovitost při zdolávání požáru nebo při cvičení jednotky požární ochrany nebo jinak ztížil provedení opatření nutných ke zdolání požáru nebo záchranných prací,
ch) neuposlechl výzvy velitele zásahu, velitele jednotky požární ochrany nebo národního výboru při zdolávání požáru nebo cvičení jednotky požární ochrany,
i) porušil rozhodnutí o vyloučení věci z užívání nebo rozhodnutí o zastavení provozu.
67. Jinak se vztahují na postih občanů a řízení ve věcech přestupků obecné předpisy [Zákon č. 60/1961 Sb., o úkolech národních výborů při zajišťování socialistického pořádku.
Zákon č. 71/1967 Sb., o správním řízení.]
Pokuty uložené za přestupky jsou příjmem rozpočtu národního výboru.
Současný postih občanů za přestupky na úseku požární ochrany podle § 18 zákona č. 80/1961 Sb. neodpovídá potřebám náležité ochrany života a zdraví občanů, jakož i majetku před požáry. Skutková podstata přestupku na úseku požární ochrany je do značné míry nekonkrétní a rámcová. Kromě toho sankce, které lze za spáchaný přestupek uložit, jsou vzhledem k významu chráněných hodnot nízké, neboť pokutu je možno uložit jen do výše 500,- Kčs. Proto se v návrhu zásad zákona rozvádí a zpřesňují skutkové podstaty přestupku a zvyšuje se horní hranice pokuty. Tato tendence je v souladu s připravovaným návrhem zásad zákona o přestupcích. V paragrafovaném znění návrhu zásad s počítá s úpravou diferencované výše pokut i podle závažnosti porušené povinnosti. Pokud jde o věcnou příslušnost národních výborů při postihu občanů, bude se postupovat podle § 20 zákona č. 60/1961 Sb.
ČÁST SEDMÁ
Náhrada škody
68. Jestliže došlo u občana k poškození na zdraví v souvislosti
a) s jeho činností v jednotce požární ochrany [zásada č. 54 písm. c) a d)] nebo v prohlídkové skupině (zásada č. 31),
b) s pomocí, kterou poskytl při zdolávání požáru na výzvu velitele zásahu, velitele jednotky požární ochrany, národního výboru nebo s jejich vědomím,
(dále jen "poškozený") má nárok na náhradu škody podle předpisů o odškodňování pracovních úrazů [§ 190 až 203, § 260 zákoníku práce.
§ 44 odst. 1 a 2 nařízení vlády ČSSR č. 54/1975 Sb., kterým se provádí zákoníku práce.]
Podle těchto předpisů se postupuje i v případě, jestliže poškozený následkem úrazu zemřel.
Náhrada škody podle předcházejících odstavců se může přiznat i občanovi, který poskytl osobní pomoc v souvislosti se zdoláváním požáru za podmínek uvedených v zásadě č. 12 bez vědomí velitele zásahu, velitele jednotky požární ochrany nebo národního výboru.
Náhradu škody vzniklé v souvislosti s požáry a jinými živelními pohromami upravuje v současnosti vládní nařízení č. 12/1951 Sb. a vyhláška č. 248/1951 Ú. l. Kromě toho podle § 20 zákona č. 18/1958 Sb., o požární ochraně lze poskytnout při úrazech jednorázový mimořádný příspěvek. Tyto předpisy se už prakticky neaplikují. Náhradu škody členům jednotek požární ochrany a občanům, kteří na výzvu velitele zásahu, velitele jednotky požární ochrany nebo národního výboru plnili úkoly při zdolávání požáru nebo při cvičení jednotky požární ochrany, upravuje § 44 nařízení vlády ČSSR č. 54/1975 Sb.
Vzhledem k tomu, že v souvislosti se zdoláváním požáru za podmínek uvedených v zásadě č. 12 může dojít k poškození na zdraví i bez vědomí orgánů uvedených v odst. 1 písm. b) zásady, návrh umožňuje přiznat náhradu škody i v těchto případech. Případný nárok na náhradu škody podle § 419 občanského zákoníku zůstává nedotčen.
69. Vláda České socialistické republiky může nařízením stanovit
a) v kterých případech a v jakém rozsahu náleží poškozenému kromě nároku na náhradu škody podle předpisů o odškodňování pracovních úrazů i jednorázové mimořádné odškodnění,
b) v kterých přepadech a jak se zvyšuje jednorázové odškodnění, které podle předpisů o odškodňování pracovních úrazů náleží pozůstalým po poškozeném, nebo kdy takové odškodnění lze přiznat osobám, které byly na poškozeného odkázány výživou.
V tomto nařízení se také upraví jednorázové mimořádné odškodnění i příslušníkovi a pracovníkovi jednotky požární ochrany a pozůstalým po něm.
Jednorázové mimořádné odškodnění poskytuje ministerstvo vnitra. Nárok na toto odškodnění se promlčuje ve lhůtě tří let ode dne vzniku škody.
Protože činnost související se zdoláváním požárů a cvičením jednotek požární ochrany je spojena s vysokým rizikem újmy na zdraví nebo usmrcení, navrhuje se upravit nařízením vlády ČSR (obdobně jako v zákoně č. 73/1973 Sb., o branné výchově a v zákoně č. 40/1974 Sb., o Sboru národní bezpečnosti) mimořádné formy odškodnění. Navrhované mimořádné formy odškodnění mají vyjadřovat celospolečenské ocenění pomoci, kterou příslušníci Sboru požární ochrany, pracovníci a členové jednotek požární ochrany nebo občané poskytli při záchraně života, zdraví a majetku. Tato náhrada nemá povahu odškodnění podle předpisů o odškodňování pracovních úrazů a její poskytování se má vztahovat i na příslušníky a pracovníky v jednotkách požární ochrany. Vzhledem k uvedenému charakteru této náhrady se navrhuje, aby ji poskytovalo ministerstvo vnitra. Navrhovaná koncepce odškodnění umožní centralizované plánování prostředků a potřebnou jednotu při rozhodování o odškodnění. Při uplatňování tohoto nároku se postupuje podle občanskoprávních předpisů.
70. Občan má nárok na náhradu věcné škody, která mu vznikla v souvislosti s pomocí poskytnutou při zdolávání požáru (zásady č. 12 a 14), popřípadě při cvičení jednotky požární ochrany. Ve zvlášť odůvodněných případech může se přiznat náhrada nákladů spojených s pořízením nové věci za věc poškozenou.
V návrhu zásady se upravuje poskytování náhrady věcné škody v těch případech, kdy tato škoda vznikla bez souvislosti se škodou na zdraví.
Návrh zásady obdobně jako v zákoně č. 40/1974 Sb., o Sboru národní bezpečnosti, umožňuje poskytnout ve zvlášť odůvodněných případech náhradu věcné škody ne ve výši skutečné ceny poškozené věci, ale pořízením nové věci za věc poškozenou.
71. Občanovi se nahrazuje také věcná škoda, která mu vznikla v důsledku opatření nutných ke zdolání požáru, zamezení jeho šíření nebo záchranných prací provedených na příkaz velitele zásahu nebo velitele jednotky požární ochrany nebo při cvičení jednotky požární ochrany; to neplatí, jestliže škoda vznikla použitím hasicích látek v souvislosti se zdoláváním požáru.
V návrhu zásady se upravuje náhrada věcné škody občanům, která vznikla v souvislosti s činností jednotek požární ochrany (např. odstraněním stavby nebo její části k zamezení šíření požáru, odstraněním porostů).
72. Náhradu škody podle zásad č. 70 a 71 poskytuje a o ní rozhoduje okresní národní výbor, v jehož územním obvodu požár vznikl nebo se konalo cvičení jednotky požární ochrany. Jestliže byla pomoc poskytnuta v zájmu organizace, má okresní národní výbor vůči této organizaci právo na náhradu toho, co občanovi poskytl.
Právo na náhradu škody podle zásad č. 70 a 71 je třeba uplatnit do tří měsíců ode dne, kdy se poškozený dověděl o škodě, nejpozději do dvou let od vzniku škody; jinak toto právo zanikne.
Zásada stanoví, kdo poskytuje náhradu věcné škody. Přitom se vychází z toho, že náhradu škody poskytuje okresní národní výbor, v jehož obvodu požár vznikl. Pokud byla pomoc poskytnuta v zájmu organizace, je odůvodněné, aby organizace vzniklou škodu sama hradila. Tříměsíční prekluzívní lhůta k uplatnění práva se navrhuje z toho důvodu, aby se mohlo včas zjistit, zda škoda vznikla v souvislosti s činností jednotek požární ochrany. Ve většině případů je vznik této škody znám okamžitě.