ČÁST TŘETÍ

Sbor požární ochrany

Oddíl první

Postavení a organizace Sboru požární ochrany

34. Zřizuje se Sbor požární ochrany. Jeho základním po Táním je chránit zejména život a zdraví občanů, majetek v socialistickém společenském vlastnictví a majetek občanů před požáry.

K upevnění jednotného systému požární ochrany s cílem zvýšit efektivnost ochrany ekonomiky, života, zdraví a majetku občanů se navrhuje zřídit Sbor požární ochrany. V současné době složky požární ochrany (inspekce požární ochrany a veřejné požární útvary národních výborů) netvoří jednotně organizovaný celek. Projevuje se to v odlišném způsobu organizačního zařazení, v rozdílném plánování a financování obou složek apod., což má negativní dopad na plnění úkolů na tomto úseku. Zřízením Sboru požární ochrany se vytvoří ucelená organizační struktura, která posílí odvětvové řízení a jednotný výkon služby. V důsledku toho dojde k posílení požární prevence a zvýší se účinnost zásahů při zdolávání požárů. Navrhované řešení též vytvoří předpoklady pro účelnější rozmisťování požární techniky a zkvalitnění odborné přípravy na úseku požární ochrany. Sbor požární ochrany bude zřízen jak v České socialistické republice, tak ve Slovenské socialistické republice.

35. Sbor požární ochrany je budován podle zásady nadřízenosti a podřízenosti. Ministr vnitra České socialistické republiky (dále jen "ministr vnitra") je představeným příslušníků Sboru požární ochrany (dále jen "příslušník").

V rámci Sboru požární ochrany se vytvářejí správy Sboru požární ochrany a útvary Sboru požární ochrany. Správy Sboru požární ochrany zřizují krajské národní výbory a okresní národní výbory pro výkon státní správy na úseku požární ochrany.

Povaha výkonu služby ve Sboru požární ochrany vyžaduje, aby byl vnitřně organizován na zásadě nadřízenosti a podřízenosti se zesílenými vertikálními vazbami. Od tohoto principu je odvozeno i zvláštní postavení ministra vnitra České socialistické republiky, který ve vztahu k příslušníkům Sboru požární ochrany zařazeným na národních výborech bude mít postavení představeného. Takové postavení souvisí s uskutečňováním některých jeho pravomocí vůči těmto příslušníkům, např. při povyšování do některých hodností. Tímto návrhem nejsou dotčena oprávnění vedoucích pracovníků podle § 9 zákoníku práce.

Při výkonu služby ve Sboru požární ochrany se uplatní princip velitelské pravomoci. Tento princip je zakotven už v platném zákonu (§ 21 zák. č. 18/1958 Sb.) a osvědčil se. Vztah nadřízenosti a podřízenosti při výkonu státní správy zůstane zachován.

Návrh zásady zakotvuje základní organizační členění Sboru požární ochrany na správy a útvary. Bude možné vytvářet i další organizační složky Sboru požární ochrany, např. odborné školy Sboru požární ochrany. Přijetím zákona o požární ochraně se dosavadní inspekce požární ochrany národních výborů stanou správami Sboru požární ochrany.

Z charakteru úkolů správ Sboru požární ochrany, jejichž těžiště je orientováno na výkon kontrolní činnosti v rámci státního požárního dozoru v orgánech a organizacích, vyplývá i jejich specifické postavení v systému orgánů národních výborů. Správy Sboru požární ochrany budou mít postavení zvláštního orgánu národního výboru podle § 63 b zákona č. 69/1967 Sb., o národních výborech ve znění pozdějších předpisů. Jejich postavení a posobnost budou upraveny v paragrafovaném znění zákona.

36. Vláda České socialistické republiky určí celkové početní stavy Sboru požární ochrany.

Ministr vnitra stanoví organizaci a početní stavy jednotlivých správ Sboru požární ochrany a útvarů Sboru požární ochrany; v územních obvodech národních výborů po předchozím projednání s krajskými národními výbory.

V zájmu zabezpečení náležité ochrany socialistické ekonomiky před požáry se navrhuje postup, při němž organizace Sboru požární ochrany a počty jeho příslušníků budou účelně stanoveny a rozmístěny z celospolečenského hlediska. Předpokládá se, že celkové početní stavy příslušníků Sboru požární ochrany by určovala vláda České socialistické republiky formou plánu práce.

Kromě toho se zmocňuje ministr vnitra České socialistické republiky podrobněji upravit i další otázky týkající se Sboru požární ochrany, zejména organizaci Sboru požární ochrany.

Oddíl druhý

Pracovněprávní vztahy příslušníků

37. Příslušníkem může být jen československý státní občan, který je bezúhonný, morálně, tělesně a duševně způsobilý pro určený výkon práce ve Sboru požární ochrany, dosáhl požadovaného stupně vzdělání a dovršil věk 18 let.

Ministerstvo vnitra upraví podrobněji obecně závazným právním předpisem podmínky pro přijetí a výjimky z podmínky věku a vzdělání. Ustanovení obecných předpisů o pracovních podmínkách mladistvých zůstanou při zavedení výjimky z podmínky věku nedotčena.

V návrhu zásady jsou stanoveny podmínky přijetí do Sboru požární ochrany. Vedle tělesné a duševní způsobilosti uchazečů jsou kladeny zvýšené požadavky také na jejich odbornou připravenost a občanskou bezúhonnost. V případě udělení výjimky z podmínky věku mladistvých se na ně budou v plném rozsahu vztahovat ustanovení právních předpisů o pracovních podmínkách mladistvých. Tito příslušnici až do dosažení plnoletosti budou pověřováni pouze pracemi přiměřenými jejich věku, ministerstvo vnitra bude při vydávání prováděcích pracovněprávních předpisů (zásady č. 37, 41, 43 až 47) postupovat v dohodě s ministerstvem práce a sociálních věcí a příslušným odborovým orgánem.

38. Po vzniku pracovního poměru, nejdříve však po dovršení 18 let věku, skládá příslušník tento slib:

"Slibuji na svou čest a svědomí, že budu věrný Československé socialistické republice a jejímu socialistickému společenskému zřízení, budu chránit životy, zdraví a majetek před požáry.

Své povinnosti budu vykonávat svědomitě, důsledně plnit rozkazy a pokyny nadřízených náčelníků a velitelů Sboru požární ochrany a při svém jednání budu mít stále na zřeteli zájmy socialistické společnosti."

Složení slibu se nevyžaduje, jestliže příslušník tento slib složil v bezprostředně předcházejícím pracovním poměru.

V souladu s požadavky kladenými na příslušníky Sboru požární ochrany a jejich postavením se navrhuje po vzniku pracovního poměru skládat slib. Složení slibu je závazkem dodržovat povinnosti vyplývající pro příslušníka z jeho příslušnosti ke Sboru požární ochrany.

Na složení slibu bude navazovat jmenování do hodnosti (zásada č. 51). Toto jmenování nemá povahu jmenování do vedoucí funkce podle § 27 odst. 4 zákoníku práce. Předpokládá se, že mladiství příslušníci budou jmenováni do první hodnosti, i když ještě nesložili slib. Ten budou skládat až po dovršení 18 let věku.

V zájmu zdůraznění příslušnosti ke Sboru požární ochrany se navrhuje upustit od opětovného složení slibu u těch příslušníků, u kterých dochází ke změně zaměstnavatelské organizace, pokud u předchozí a nové organizace vykonávají činnost ve Sboru požární ochrany.

39. Příslušník je v pracovním poměru k okresnímu národnímu výboru nebo ke krajskému národnímu výboru anebo k ministerstvu vnitra.

Náčelníka správy Sboru požární ochrany okresního národního výboru nebo krajského národního výboru ustanovuje do funkce a odvolává z ní plenární zasedání příslušného národního výboru po předchozím souhlasu náčelníka správy Sboru požární ochrany vyššího stupně.

Zástupce náčelníka správy Sboru požární ochrany a velitele útvaru Sboru požární ochrany okresního národního výboru nebo krajského národního výboru ustanovuje do funkce a odvolává z ní rada příslušného národního výboru po předchozím souhlasu náčelníka správy Sboru požární ochrany vyššího stupně.

V návaznosti na uplatňování principů velitelské pravomoci ve Sboru požární ochrany je třeba určit otázku kompetence k přijímání do pracovního poměru a ustanovování do vedoucích funkcí a odvolání z nich přímo v zákoně. Navrhuje se, že ustanovování a odvolávání náčelníka správy Sboru požární ochrany bude patřit do působnosti plenárního zasedání národního výboru.

[OPRAVA: odstavec správně zní:

V návaznosti na uplatňování principů velitelské pravomoci ve Sboru požární ochrany je třeba určit otázku kompetence k přijímání do pracovního poměru a ustanovování do vedoucích funkcí a odvolání z nich přímo v zákoně. Navrhuje se, že ustanovování a odvolávání náčelníka správy Sboru požární ochrany, bude patřit do působnosti plenárního zasedání národního výboru.]

Dále se navrhuje, aby zástupce náčelníka správy a velitele útvaru Sboru požární ochrany ustanovování z nich přímo v zákoně. Navrhuje se, že ustanovování a odvolávání náčelníka správy Sboru požární ochrany bude patřit do působnosti plenárního zasedání národního výboru.

40. S příslušníkem může být při přijetí do pracovního poměru sjednána zkušební doba v délce až do šesti měsíců.

Jako odchylka od zákoníku práce je navrhováno zvýšení horní hranice zkušební doby, která má sloužit jednak k vytvoření předpokladů pro důkladný nástupní odborný výcvik trvající několik týdnů, jednak má prověřit tělesné a duševní předpoklady příslušníka pro výkon zastávané funkce na úseku požární ochrany.

41. Příslušníka lze převést na jinou práci (funkci) až na 90 pracovních dnů v kalendářním roce, vyžaduje-li to důležitá potřeba služby.

Příslušníka lze přeložit do jiného místa výkonu služby v rámci organizace na dobu nezbytně nutnou, nejdéle však na jeden rok, vyžaduje-li to důležitá potřeba služby.

Opětovně lze příslušníka přeložit bez jeho souhlasu nejdříve až po uplynutí jednoho roku od doby, kdy skončilo jeho předchozí přeložení.

Celospolečenský význam úkolů při ochraně socialistické ekonomiky, života a zdraví občanů před požáry, zejména v oblasti požární prevence a operativně technické činnosti jednotek požární ochrany, vyžaduje vytvořit odlišné podmínky pro převedení příslušníků na jinou práci (funkci) nebo přeložení do jiného místa výkonu služby. Přeložení je možné jen v rámci organizace (§ 38 odst. 2 zákoníku práce).

42. Národní výbor je povinen na požádání správy Sboru požární ochrany vyššího stupně vyslat potřebný počet příslušníků k plnění mimořádných úkolů Sboru požární ochrany. Co pse rozumí mimořádnými úkoly Sboru požární ochrany stanoví ministerstvo vnitra obecně závazným právním předpisem.

Jestliže národní výbor vyšle příslušníka na pracovní cestu podle předchozího odstavce, podléhá příslušník při plnění těchto úkolů rozkazům a pokynům náčelníka správy Sboru požární ochrany nebo velitele útvaru Sboru požární ochrany, v jehož působnosti jsou mimořádné úkoly plněny. K plnění těchto úkolů může být příslušník vyslán na pracovní cestu na dobu nezbytné potřeby nejdéle celkem na 30 pracovních dnů v kalendářním roce. Přitom může být pověřen i jinou prací, než bylo sjednáno v pracovní smlouvě.

Náklady spojené s vysláním příslušníka na pracovní cestu k plnění mimořádných úkolů Sboru požární ochrany uhradí ten národní výbor, který o vyslání požádal, popřípadě ministerstvo vnitra, dalo-li k vyslání příkaz.

Jestliže národní výbor, u něhož je příslušník v pracovním poměru, uhradil tomuto příslušníkovi škodu, ke které došlo při plnění mimořádných úkolů Sboru požární ochrany, má nárok na náhradu vůči národnímu výboru, který o vyslání požádal, popřípadě vůči ministerstvu vnitra, dalo-li k vyslání příkaz.

V rámci plnění úkolů Sboru požární ochrany dochází k situacím, kdy příslušníci Sboru požární ochrany plní mimořádné úkoly. Jde o zabezpečení požární ochrany při některých významných politických a společenských událostech, např. při sjezdech strany, spartakiádách, veletrzích, které zpravidla není možno zajistit silami a prostředky v místě konání těchto akcí, jakož i o zdolávání rozsáhlých požárů. Proto je třeba v zákoně zakotvit možnost vysílání příslušníků Sboru požární ochrany k plnění těchto úkolů. Za tím účelem se navrhují odchylky, zejména pokud jde o podřízenost těchto příslušníků a náhrady nákladů spojených s tímto vysláním. Oprávnění nadřízeného orgánu požádat o vyslání a tomu odpovídající povinnost podřízeného orgánu příslušníky vyslat má charakter administrativně právního vztahu.

43. S příslušníkem se může okamžitě zrušit pracovní poměr také tehdy, jestliže odmítne složit předepsaný slib nebo jestliže mu byla odňata hodnost.

Na příslušníky Sboru požární ochrany se budou vztahovat ustanovení zákoníku práce o skončení pracovního poměru okamžitým zrušením. Mimo to se navrhují další dva důvody. Skutečnosti, jejichž následkem je odnětí hodnosti, jsou natolik závažné, že je třeba umožnit, aby s odnětím hodnosti bylo spojeno i okamžité zrušení pracovního poměru. Okolnosti, za kterých bude možno hodnost odejmout, jsou uvedeny v zásadě č. 52. Složení slibu vyjadřuje nejen slavnostní závazek plnit úkoly vyplývající ze společenského poslání Sboru požární ochrany, ale má i hmotně právní důsledky, zejména jmenování do hodnosti. Vzhledem k tomu, že odnětí hodnosti má za následek okamžité zrušení pracovního poměru, stejné důsledky musí mít i odmítnutí složení slibu, který je předpokladem jmenování do hodnosti. Může to přicházet v úvahu u mladistvého, kterému vznikne povinnost složit předepsaný slib až po dovršení 18 let věku.

44. Příslušník je povinen vedle ostatních povinností vyplývajících z jeho pracovního poměru

a) plnit důsledně a přesně úkoly vyplývající z oprávnění a společenského poslání Sboru požární ochrany, uložené mu zákony, jinými právními předpisy, rozkazy a pokyny náčelníků správ a velitelů útvarů Sboru požární ochrany; při zdolávání požáru nesmí odmítnout splnění rozkazu, s výjimkou případu, že by jeho splněním spáchal trestný čin nebo přečin,

b) zvyšovat své politické a odborné znalosti a udržovat si potřebnou fyzickou zdatnost,

c) dodržovat zásady služební zdvořilosti.

Podrobnosti výkonu služby příslušníků upraví ministerstvo vnitra obecně závazným právním předpisem.

Vedle základních povinností pracovníků uvedených v zákoníku práce se navrhuje v návaznosti na odchylky v pracovněprávních vztazích příslušníků Sboru požární ochrany zakotvit i další specifické povinnosti příslušníků.

Uplatňování zásad velitelské pravomoci vyplývající ze vztahu nadřízenosti a podřízenosti se realizuje zejména formou rozkazů. Posláním Sboru požární ochrany je chránit zejména životy a zdraví občanů. Toto se často děje ve složitých situacích s vysokým stupněm rizikovosti. Proto se navrhuje, že při zdolávání požárů je příslušník povinen vždy splnit rozkaz s výjimkou případů, že by splněním rozkazu spáchal trestný čin nebo přečin.

Vedle odborných a politických předpokladů je podmínkou úspěšného plnění úkolů příslušníky i jejich fyzická zdatnost. Její udržování se proto zakotvuje mezi základní povinnosti příslušníků.

Vyjádřením principu nadřízenosti a podřízenosti ve Sboru požární ochrany jsou i zásady služební zdvořilosti, obsažené v příslušných právních předpisech. Jde zejména o zásady zdravení, podávání hlášení apod.

Vzhledem k tomu, že pracovní režim příslušníků zařazených zejména v útvarech Sboru požární ochrany bude značně odlišný od režimu ostatních pracovníků národních výborů, navrhuje se, aby podrobnosti výkonu služby příslušníků Sboru požární ochrany upravil prováděcí předpis, který by plnil obdobnou funkci jako pracovní řád ve smyslu § 82 zákoníku práce.

45. Ministr vnitra, náčelníci správ a velitelé útvarů Sboru požární ochrany mohou podřízeným příslušníkům udělovat odměny a ukládat kárná opatření. Rozsah této pravomoci stanoví ministerstvo vnitra obecně závazným právním předpisem.

Odměnami jsou

a) písemná pochvala,

b) věcný dar,

c) peněžitá odměna,

d) mimořádné povýšení nebo jmenování do první důstojnické hodnosti.

Kárným opatřením je i snížení hodnosti o jeden stupeň na dobu jednoho roku.

Na rozdíl od zákoníku práce se navrhuje zakotvit přímo v zákoně i jednotlivé druhy odměn udělované příslušníkům Sboru požární ochrany. Zvláštní charakter výkonu služby ve Sboru požární ochrany vyžaduje rozšířit druhy kárných opatření o další kárné opatření - snížení hodnosti. Na ostatní otázky, zejména na postup při ukládání kárných opatření, se vztahují příslušná ustanovení zákoníku práce.

46. Pracovní doba příslušníků může být rozvržena nerovnoměrně. Přitom délka nerovnoměrně rozvržené pracovní doby v pracovní směně může být nejvýše 18 hodin a délka pravidelně nařizované pracovní pohotovosti na pracovišti v rámci pracovní směny může být nejvýše 6 hodin; tato pracovní pohotovost se neposuzuje jako výkon práce a nezapočítává se do pracovní doby, pokud během ní příslušník nevykonává práci.

Příslušník, který v době pracovní pohotovosti na pracovišti je povolán k výkonu práce, vykonává v tomto rozsahu práci přesčas.

Pracovní přestávky na jídlo a oddech se započítávají do pracovní doby v rozsahu 45 minut za pracovní směnu.

Ministerstvo vnitra stanoví podle zásad stanovených vládou České socialistické republiky v dohodě s příslušnými orgány obecně závazným právním předpisem

a) zásady rozvržení pracovní doby a její začátek a konec,

b) podmínky a rozsah nařizování pracovní pohotovosti mimo pracovní směnu, zda se započítává do pracovní doby a v jakém rozsahu,

c) ve kterých případech a v jakém rozsahu lze výjimečně nařizovat práci přesčas i nad 180 hodin v kalendářním roce a nad 8 hodin týdně, popřípadě kdy a v jakém rozsahu se práce přesčas nezapočítává do těchto limitů.

Platná právní úprava pracovní doby příslušníků útvarů požární ochrany se značně liší od obecných zásad rozvržení pracovní doby. Režim služby je převážně upraven tak, že jedna pracovní směna trvá 24 hodin a 48 hodin činí mezisměnový odpočinek. Přitom část směny v rozsahu až 6 hodin se považuje za pracovní pohotovost ve smyslu § 95 zákoníku práce, která se nezapočítává do pracovní doby a je odměňována poloviční sazbou. Tento rozsah pravidelně nařizované pracovní pohotovosti je značně neobvyklý a představuje měsíčně u jednotlivého příslušníka cca 60 hodin. Proto se v navrhované zásadě zakotvuje možnost odchylného řešení těchto otázek přímo v zákoně.

Především se stanoví horní hranice délky pracovní doby ve směně a možnost pravidelného nařizování pracovní pohotovosti na pracovišti. Vzhledem k tomu, že příslušníci Sboru požární ochrany nemohou po dobu pracovní směny opustit pracoviště, navrhuje se, aby pracovní přestávky na jídlo a oddech se započítávaly v plném rozsahu do pracovní doby. Toto řešení se navrhuje z toho důvodu, že v rámci turnusové služby není možné tyto přestávky napracovat. Pokud jde o počet pracovních přestávek na jídlo a oddech, platí ustanovení § 89 zákoníku práce. Na rozdíl od zákoníku práce se v zájmu jednotného výkonu služby ve Sboru požární ochrany navrhuje, aby otázky související s rozvržením pracovní doby neřešil vedoucí organizace, ale ministerstvo vnitra.

Dále se navrhuje, aby v mimořádných případech (například rozsáhlé dlouhotrvající požáry) bylo možné nařídit v nezbytně nutném rozsahu práci přesčas i nad limity stanovené v § 97 zákoníku práce. Pokud jde o ostatní otázky související s pracovní dobou, zejména délka pracovní doby v týdnu, nařizování práce přesčas, nepřetržitý odpočinek mezi dvěma směnami, platí ustanovení zákoníku práce.

47. Náčelníci správ Sboru požární ochrany jsou povinni zabezpečit příslušníkům, kteří vykonávají službu za zvláštních podmínek, v potřebném rozsahu bezplatné stravování a vhodné ubytování.

Podrobnosti stanoví ministerstvo vnitra v dohodě s ministerstvem financí České socialistické republiky a příslušným odborovým orgánem obecně závazným právním předpisem.

Při zdolávání rozsáhlých nebo složitých požárů, povodní, jiných živelních pohrom a obdobných situací jsou příslušníci nasazování na delší dobu. Jde o náročné práce se značným fyzickým a psychickým vypětím. Proto je potřebné řešit zabezpečení odpovídající péče pro tyto příslušníky nad rámec současné právní úpravy.

48. Příslušníkům zařazeným ve vybraných funkcích náleží dodatková dovolená v délce jednoho kalendářního týdne. Pracuje-li příslušník zařazený v těchto funkcích jen část kalendářního roku, náleží mu za každých 25 takto odpracovaných dní ¹/₁₂ dodatkové dovolené, a to i když mu nevznikl nárok na dovolenou podle § 100 zákoníku práce.

Funkce, v nichž bude poskytována dodatková dovolená, stanoví ministerstvo vnitra v dohodě s federálním ministerstvem práce a sociálních věcí, ministerstvem práce a sociálních věcí České socialistické republiky a s příslušným odborovým orgánem obecně závazným právním předpisem.

Vzhledem k rizikovosti výkonu služby příslušníků, práci ve zdraví škodlivém prostředí, práci v extrémních podmínkách, vysokému psychickému a fyzickému zatížení, jakož i k častému přerušování mezisměnového odpočinku z důvodu důležitého zájmu služby, se uvažuje s možností poskytovat příslušníkům dodatkovou dovolenou. Tímto řešením by byla také kompenzována délka pravidelně nařizované pracovní pohotovosti v rozsahu cca 650 hodin ročně. Pravidelně nařizovanou pracovní pohotovostí se příslušníkům zkracuje doba jejich odpočinku po práci. Kromě toho turnusová služba umožňuje jen jednou za tři týdny mezisměnové volno v sobotu a neděli, což ovlivňuje i společné trávení volného času příslušníka v rodině.

49. V pracovněprávních vztazích příslušníků, kteří jsou v pracovním poměru k okresnímu národnímu výboru nebo krajskému národnímu výboru, plní úkoly vedoucího organizace příslušní náčelníci správ Sboru požární ochrany.

Uplatňování principu nadřízenosti a podřízenosti příslušníků v pracovněprávních vztazích vyžaduje výslovně stanovit jako odchylku od § 9 zákoníku práce postavení náčelníků správ Sboru požární ochrany. Tato odchylka je potřebná i ve vztahu k § 52 odst. 2 zákona o národních výborech.

50. Není-li v tomto zákoně nebo v obecně závazných právních předpisech vydaných na jeho základě stanoveno jinak, vztahují se na pracovněprávní vztahy příslušníků zákoník práce a obecně závazné právní předpisy vydané na jeho základě.

V této zásadě je vyjádřen subsidiární vztah tohoto zákona k zákoníku práce.

Oddíl třetí

Hodnosti a stejnokroj příslušníků

51. Příslušníkům náleží hodnosti s označením příslušnosti ke Sboru požární ochrany a stejnokroj.

Stanoví se tyto hodnosti:

a) praporčické:

rotný, rotmistr, nadrotmistr, podpraporčík, praporčík, nadpraporčík,

b) důstojnické:

podporučík, poručík, nadporučík, kapitán, major, podplukovník, plukovník,

c) generálské:

generálmajor.

Výkon služby ve Sboru požární ochrany, zejména vztahy nadřízenosti a podřízenosti, vyžaduje, aby příslušníkům náležela hodnost s označením příslušnosti ke Sboru požární ochrany a stejnokroj. Navrhované zásada vychází v podstatě z dosavadního ustanovení § 22 zákona č. 18/1958 Sb., o požární ochraně a směrnic ministerstva vnitra České socialistické republiky č. 11/1976 Ú. v. ČSR, o jmenování a povyšování příslušníků požární ochrany do hodností.

Obdobně jako v právních úpravách ostatních socialistických států se navrhuje zavedení generálské hodnosti. Do této hodnosti by jmenoval prezident Československé socialistické republiky (čl. 61 odst. 1 písm. ch) ústavního zákona č. 143/1968 Sb.) na návrh vlády republiky.

52. Po vzniku pracovního poměru je příslušník jmenován do hodnosti rotného, má-li úplné střední vzdělání do hodnosti rotmistra a má-li vysokoškolské vzdělání do hodnosti podporučíka.

Do praporčické nebo důstojnické hodnosti jmenuje a povyšuje příslušníky příslušný náčelník správy Sboru požární ochrany nebo ministr vnitra.

Příslušník má nárok na povýšení, jestliže

a) vykonává po určenou dobu funkci, pro kterou je stanovena vyšší hodnost,

b) dosahuje dobrých výsledků ve službě,

c) uplynula mu určená doba výsluhy let v hodnosti,

d) splňuje podmínky požadovaného vzdělání. Povyšování do hodnosti plukovníka a jmenování do hodnosti generálmajora je výběrové.

Ministr vnitra může odejmout praporčickou nebo důstojnickou hodnost příslušníkovi, který se dopustil jednání, jež je v příkrém rozporu s požadavky kladenými na příslušníka.

Návrh na jmenování do generálské hodnosti a návrh na její odnětí předkládá prezidentovi Československé socialistické republiky vláda České socialistické republiky.

Příslušníci, kterým je pro výkon služby předepsán stejnokroj, jsou povinni jej při výkonu služby nosit.

V návrhu zásady se rámcově stanoví základní podmínky pro jmenování, povýšení a odnětí hodnosti. Podrobnosti o jmenování a povyšování do hodnosti upraví prováděcí předpis. Pokud jde o posouzení dosahování dobrých výsledků ve výkonu služby, bude se vycházet zejména z hodnocení pracovních výsledků ve smyslu § 75 odst. 1 zákoníku práce. Vzhledem k podmínkám výkonu služby ve Sboru požární ochrany se navrhuje povinnost nosit stejnokroj.

53. Ministerstvo vnitra upraví obecně závazným právním předpisem

a) podrobnosti o hodnostech a stejnokroji příslušníků v dohodě s federálním ministerstvem národní obrany a federálním ministerstvem vnitra,

b) řízení ve věcech hodností příslušníků.

Obdobně jako v platném zákoně se navrhuje, aby podrobnosti o hodnostech a stejnokroji upravil prováděcí předpis. Nově se navrhuje upravit v prováděcím předpisu i řízení ve věcech hodností. O jmenování, povyšování a odnětí hodnosti budou rozhodovat příslušní náčelníci správ Sboru požární ochrany a ministr vnitra. Takové řešení je potřebné, protože nejde o otázky spadající do oblasti pracovněprávních vztahů a tedy řešení sporných případů nebude patřit do působnosti soudů. Rovněž nepřichází v úvahu ani postup podle správního řadu (§ 2 písm. a) zákona č. 71/1967 Sb.).