ČÁST DRUHÁ
Státní správa na úseku požární ochrany
Oddíl první
Orgány statní správy na úseku požární ochrany a jejich působnost
17. Orgány státní správy na úseku požární ochrany jsou ministerstvo vnitra a národní výbory.
Postavení ministerstva vnitra jako ústředního orgánu státní správy na úseku požární ochrany vyplývá ze zákona České národní rady č. 2/1969 Sb., o zřízení ministerstev a jiných ústředních orgánů státní správy České socialistické republiky, ve znění pozdějších předpisů. V souladu s postavením národních výborů vymezeným v Ústavě a v zákoně o národních výborech navrhuje se i nadále ponechat národním výborům výkon státní správy na úseku požární ochrany.
18. Ministerstvo vnitra jako ústřední orgán státní správy na úseku požární ochrany
a) řídí výkon státní správy na úseku požární ochrany,
b) vypracovává koncepci organizace a rozvoje požární ochrany,
c) vykonává státní požární dozor (zásady č. 24 a 25),
d) podle zvláštních předpisů ústředně plánuje bilanční a finanční krytí na vybranou požární techniku určenou pro národní výbory; pro organizace tuto techniku bilančně zabezpečuje,
e) řídí střední odborné školy požární ochrany,
f) řídí odbornou přípravu na úseku požární ochrany a v rozsahu vymezeném prováděcími předpisy ji zabezpečuje a provádí,
g) zabezpečuje a provádí výzkum a vývoj na úseku požární ochrany,
h) stanoví postup zjišťování příčin vzniku požárů a v závažných případech se na zjišťování těchto příčin zúčastňuje; zpracovává rozbory příčin vzniku požárů,
ch) stanoví zaměření preventivně výchovné a propagační činnosti a podílí se na jejím zabezpečování,
i) řídí a organizuje požární službu civilní obrany.
Do návrhu zásady byla v podstatě převzata působnost, která patří ministerstvu vnitra České socialistické republiky podle dosud platného zákona a v souladu s potřebami společenského rozvoje byla rozšířena o nové úkoly. V návrhu se na rozdíl od platné právní úpravy zvýrazňuje postavení ministerstva vnitra jako ústředního orgánu státní správy na úseku požární ochrany. Navrhovaná působnost ministerstva vnitra navazuje na základní úkoly ministerstva vnitra podle § 67 a a § 68 zákona o národních výborech, ve znění pozdějších předpisů.
V souladu se současnými potřebami státní správy se realizuje požadavek usnesení vlády ČSSR č. 244/1974 posílit vliv orgánů státní správy na plánování a financování nákladů na požární ochranu. Návrh dále stanoví, že ministerstvo vnitra v souladu se zvláštními předpisy ústředně plánuje bilanční a finanční krytí na vybranou požární techniku určenou pro národní výbory a pro organizace tuto techniku bilančně zabezpečuje.
Nově se zakotvuje působnost ministerstva vnitra při řízení středních škol požární ochrany, která navazuje na příslušná ustanovení návrhu školského zákona.
Rozbory příčin vzniku požárů ukazují, že k požárům a jejich rozšíření dochází často pro neznalost předpisů a opatření na úseku požární ochrany. Proto se v návrhu zakotvuje působnost ministerstva vnitra při odborné přípravě na úseku požární ochrany, jakož i při preventivně výchovné a propagační činnosti. Tento úkol bude ministerstvo vnitra plnit zejména vydáváním odborné literatury a popularizací významu a úkolů požární ochrany v hromadných sdělovacích prostředcích.
Ministerstvo vnitra bude zabezpečovat a ve vymezeném rozsahu provádět výzkum a vývoj na úseku požární ochrany (např. určování požárně technických charakteristik látek, výzkum procesu hoření v podmínkách požáru, koordinace výzkumu a vývoje technických prostředků požární ochrany).
Významným úkolem je příprava požární služby civilní obrany. Tuto činnost platný zákon, ani prováděcí předpisy, k němu neupravují. Při této činnosti ministerstvo vnitra postupuje podle zvláštních předpisů.
19. Krajský národní výbor
a) vykonává státní požární dozor (zásada č. 26),
b) zabezpečuje a ve vymezeném rozsahu provádí odbornou přípravu na úseku požární ochrany,
c) řídí po odborné stránce výkon služby v útvarech Sboru požární ochrany zřízených národními výbory,
d) zjišťuje v závažných případech příčiny vzniku požárů a zpracovává rozbory příčin jejich vzniku,
e) organizuje preventivně výchovnou a propagační činnost,
f) koordinuje zabezpečování požární ochrany s ostatními orgány ve svém územním obvodu,
g) organizuje a zabezpečuje požární službu civilní obrany.
Platný zákon o požární ochraně nevymezuje pozitivním způsobem úkoly jednotlivých stupňů národních výborů vyplývající z jejich působnosti. S výjimkou místních národních výborů jsou úkoly ostatních stupňů národních výborů upraveny jen ojediněle. Proto se navrhuje v zákonu blíže vymezit působnost jednotlivých stupňů národních výborů.
Navrhovaná úprava úkolů krajských národních výborů vychází v zásadě z jejich dosavadní činnosti. Jde především o zjišťování příčin vzniku závažných požárů a plnění úkolů souvisejících se školením, výcvikem a kontrolou jednotek požární ochrany.
Nově se zakotvují úkoly krajských národních výborů spojené s organizováním a přípravou požární služby civilní obrany a s koordinací zabezpečování požární ochrany s ostatními orgány v jejich územních obvodech.
20. Okresní národní výbor
a) vykonává státní požární dozor (zásada č. 27),
b) řídí po odborné stránce výkon služby v jednotkách požární ochrany s výjimkou útvarů Sboru požární ochrany,
c) zabezpečuje požární techniku a ostatní prostředky materiálně technického vybavení požární ochrany pro místní národní výbory,
d) řídí, organizuje a v určeném rozsahu provádí školení a výcvik velitelů závodních požárních útvarů, velitelů a strojníků veřejných požárních sborů a závodních požárních sborů,
e) zjišťuje příčiny vzniku požárů a zpracovává jejich rozbory,
f) zpracovává dokumentaci požární ochrany,
g) organizuje a provádí preventivně výchovnou a propagační činnost,
h) koordinuje zabezpečování požární ochrany s ostatními orgány ve svém územním obvodu,
ch) organizuje požární službu civilní obrany a provádí její přípravu.
Rozhodujícím článkem zabezpečování požární ochrany v soustavě národních výboru je okresní národní výbor, který bezprostředně organizuje a provádí úkoly související s požární ochranou. Tuto svoji působnost uskutečňuje zejména tím, že vykonává státní požární dozor a v souladu se zákonem o národních výborech kontroluje, jak místní národní výbory plní úkoly na úseku požární ochrany. Pro tyto národní výbory zabezpečuje a rozděluje požární techniku a prostředky požární ochrany. Jinak se plánování, rozpočtování a financování řídí příslušnými ustanoveními zvláštních předpisů, zejména zákonem o národních výborech.
Do působnosti okresního národního výboru patří úkoly související se školením a výcvikem jednotek požární ochrany a se zjišťováním příčin vzniku požárů, prováděním jejich analýz a s navrhováním příslušných opatření. Významné místo při zabezpečování školení a výcviku ve veřejných požárních sborech národních výborů má i Svaz požární ochrany.
Pokud se v návrhu hovoří o okresním národním výboru, rozumí se tím v souladu s příslušnými právními předpisy o národních výborech i národní výbory měst Brna, Ostravy a Plzně.
21. Místní národní výbor
a) provádí preventivní požární prohlídky (zásada č. 31),
b) zabezpečuje školení a výcvik svých jednotek požární ochrany,
c) zpracovává dokumentaci požární ochrany,
d) zřizuje ohlašovny požárů,
e) provádí preventivně výchovnou činnost,
f) pomáhá plnit úkoly na úseku požární služby civilní obrany,
g) zabezpečuje výstavbu a údržbu objektů a zařízení požární ochrany pro potřeby svého územního obvodu.
Pokud jde o místní národní výbory, přebírají se do návrhu zásady ustanovení která se osvědčila. Jde zejména o výkon preventivních požárních prohlídek, zabezpečování školení a výcviku členů jednotek požární ochrany, jakož i o výstavbu a údržbu objektů požární ochrany. Dalším úkolem bude zpracování dokumentace požární ochrany, zejména požárního řádu obce. Vzhledem k tomu, že se na stupni místních národních výborů neorganizuje požární služba civilní obrany, zakotvuje se zde povinnost pomáhat okresnímu národnímu výboru při jejím zabezpečování.
Pokud se v návrhu hovoří o místním národním výboru, rozumí se tím i městské národní výbory a obvodní národní výbory v městech Brně, Ostravě a Plzni (zákon č. 69/1967 Sb., o národních výborech ve znění pozdějších předpisů).
22. Národní výbory jsou povinny při zdolávání požárů poskytovat si vzájemnou pomoc.
Krajský národní výbor a okresní národní výbor je ve svém územním obvodu oprávněn při zdolávání závažných požárů soustřeďovat a nasazovat jednotky požární ochrany bez ohledu na to, komu jsou podřízeny, a prostředky požární ochrany bez ohledu na to, kdo s nimi disponuje. Obdobné oprávnění má ministerstvo vnitra při potřebě nasazení jednotek a prostředků požární ochrany z více krajů nebo v nebezpečí z prodlení.
O vyžadování vojenské výpomoci a o poskytování mezistátní pomoci platí zvláštní předpisy.
Ustanovení zásady č. 14 o náhradě výdajů platí obdobně.
Zdolávání požárů vyžaduje v některých případech rychlé a účinné nasazení sil více jednotek požární ochrany, včetně potřebné požární techniky. Proto se z dosavadního zákona přebírá ustanovení o povinnosti národních výborů vzájemně si poskytovat pomoc při zdolávání požárů, a to v souladu s příslušnou dokumentací požární ochrany.
V návrhu zásady se zakotvuje oprávnění orgánů státní správy na úseku požární ochrany rozhodovat o soustředění a nasazení jednotek a prostředků požární ochrany, pokud je to potřebné při zdolávání mimořádně závažných požárů. V takových případech mohou být tyto jednotky nebo prostředky požární ochrany soustředěny a nasázeny bez ohledu na to, komu jsou jednotky podřízeny nebo kdo s těmito prostředky disponuje. Poskytování vojenské výpomoci upravují směrnice federálního ministerstva národní obrany publikované pod č. 7/1974 Ú. v. ČSR. Podmínky poskytování mezistátní pomoci při zdolávání požárů upravují příslušné mezistátní smlouvy (viz např. vyhláška č. 39/1978 Sb.).
Oddíl druhý
Státní požární dozor
23. Státní požární dozor se vykonává
a) kontrolou dodržování povinnosti orgánů a organizací stanovených předpisy o požární ochraně,
b) posuzováním dokumentace staveb a posuzováním technologií a výrobku z hledisky jejich požární bezpečnosti,
c) kontrolou připravenosti a akceschopnosti jednotek požární ochrany a materiálně technického vybavení požární ochrany v organizacích,
d) ukládáním opatření k odstranění zjištěných nedostatků a kontrolou plnění těchto opatření.
Jedním z rozhodujících úkolů orgánů státní správy na úseku požární ochrany je provádění dozoru nad tím, jak příslušné orgány a organizace plní své povinnosti na tomto úseku. Státní požární dozor je činnost, kterou se sleduje především ochrana celospolečenských zájmů. Protože těžiště požární ochrany je v preventivní činnosti a vyznačuje se specifickými úkoly, navrhuje se upravit dozor nad touto činností samostatně od ostatních úkolů ministerstva vnitra a národních výborů. Platný zákon o požární ochraně nezná pojem státní požární dozor. Tento pojem se však používá v prováděcích předpisech, a to bez bližšího vymezení (např. § 3 vyhl. č. 106/1959 Ú. l., o organizaci požární ochrany). Provádění dozorové činnosti jako specifické činnosti státní správy je upraveno i na jiných úsecích státní správy (vodohospodářský dozor, státní odborný dozor na drahách, státní odborný dozor nad bezpečností práce apod.).
Činnost orgánů státní správy v rámci státního požárního dozoru je zaměřena především na kontrolu dodržování předpisů o požární ochraně.
Součástí státního požárního dozoru bude též kontrola připravenosti a akceschopnosti jednotek požární ochrany a kontrola materiálně technického vybavení požární ochrany v organizacích.
Pokud budou při výkonu státního požárního dozoru zjištěny nedostatky, je orgán vykonávající státní požární dozor oprávněn uložit opatření k jejich odstranění a provést v organizaci následnou kontrolu. K odstranění nedostatků se zpravidla urči přiměřená lhůta. Působnost stavebních úřadů ve smyslu § 87 zákona č. 50/1976 Sb. není dotčena.
24. Ministerstvo vnitra vykonává státní požární dozor
a) v ústředních orgánech a krajských národních výborech z hlediska plnění jejich úkolů stanovených v zásadách č. 3 a 5,
b) posuzováním
1. typizačních úkolů, typových podkladů a typizačních směrnic [Vyhláška č. 95/1977 Sb., o typizaci ve výstavbě.] a opakovaných projektů, [Vyhláška č. 75/1977 Sb., o opakovaných projektech.]
2. dokumentace staveb [Vyhláška č. 105/1981 Sb., o dokumentaci staveb.] a jiné dokumentace, které si v odůvodněných případech vyhradí,
3. výrobků, které nebyly určeny ke schvalování státním zkušebnám, jestliže si posouzení takových výrobků vyhradí.
V případech uvedených v písm. b) ministerstvo vnitra vydává závazný posudek.
Závazné posudky vydané ministerstvem vnitra Slovenské socialistické republiky v těchto věcech se považují za závazné posudky vydané ministerstvem vnitra.
Působnost orgánů vykonávajících státní požární dozor se navrhuje vymezit tak, aby byla zabezpečena náležitá ochrana celospolečenských zájmů. Ministerstvo vnitra bude vykonávat státní požární dozor především na ústředních orgánech a krajských národních výborech, a to z toho hlediska, jak tyto orgány plní své povinnosti na úseku požární ochrany ve vztahu k podřízeným orgánům a organizacím. Pokud jde o posuzování dokumentace staveb a výrobků, vztahuje se pravomoc ministerstva vnitra v této věci jen na specifické případy přesahující působnost národních výborů. V těchto případech se navrhuje vydávat závazné posudky obdobně jako např. na úseku hygienické služby. Vydávání takových posudků je také v souladu s § 126 odst. 2 stavebního zákona. V zájmu odstranění duplicitního rozhodování v otázkách řešených v zásadě č. 24 písm. b) se navrhuje stanovit, že závazné posudky vydávané ministerstvem vnitra Slovenské socialistické republiky v rámci jeho působnosti mají na území České socialistické republiky stejnou platnost, jako závazné posudky vydané ministerstvem vnitra. Obdobné ustanovení má i návrh zásad zákona Slovenské národní rady o požární ochraně. Místní příslušnost k vydávání závazných posudků se podle ustanovení § 7 odst. 1 zák. č. 71/1967 Sb., o správním řízení, řídí místem činnosti účastníka řízení.
25. Ministerstvo vnitra ve vztahu k ostatním orgánům vykonávajícím státní požární dozor vykonává hlavní státní požární dozor; v rámci hlavního státního požárního dozoru je oprávněno provést kontrolu v kterémkoliv orgánu a organizaci.
Ve vztahu k orgánům, které uskutečňují státní požární dozor, bude ministerstvo vnitra vykonávat hlavní státní požární dozor. Jeho účelem je prověřit, jak národní výbory plní úkoly při výkonu státního požárního dozoru. Ke zjištění nezbytných skutečností je třeba umožnit ministerstvu vnitra, aby za tím účelem provedlo také kontrolu v kterémkoliv orgánu a organizaci. Jde o obdobnou působnost, jakou na jiných úsecích vykonávají jiné ústřední orgány státní správy (např. podle zákona ČNR č. 130/1974 Sb., o státní správě ve vodním hospodářství).
26. Krajský národní výbor vykonává státní požární dozor
a) v orgánech nadřízených organizacím z hlediska plnění jejich úkolů stanovených v zásadě č. 5, pokud tento dozor nepřísluší ministerstvu vnitra (zásada č. 24 písm. a),
b) v orgánech a organizacích určených ministerstvem vnitra, jde-li o výkon státního požárního dozoru podle zásady č. 23 písm. a), c) a d),
c) posuzováním dokumentace staveb v případech stanovených ministerstvem vnitra obecně závazným právním předpisem.
Krajský národní výbor dohlíží, jak okresní národní výbory plní úkoly při výkonu státního požárního dozoru; přitom je oprávněn provést kontrolu v kterémkoliv orgánu a organizaci na svém územním obvodu.
Krajský národní výbor plní úkoly státního požárního dozoru v orgánech nadřízených organizacím, pokud tento dozor nepřísluší již podle zásady č. 24 písm. a) ministerstvu vnitra. Ministerstvo vnitra může určit, že krajský národní výbor vykonává státní požární dozor i v socialistických organizacích, kterým je třeba věnovat zvláštní pozornost, zejména vzhledem ke zvýšenému stupni požárního nebezpečí nebo k jejich významu pro národní hospodářství. Krajský národní výbor posuzuje dokumentaci staveb, při kterých rozpočtový náklad investic přesahuje částku stanovenou obecně závazným právním předpisem.
27. Okresní národní výbor vykonává státní požární dozor, pokud tento dozor nepřísluší ministerstvu vnitra (zásady č. 24 a č. 25) nebo krajskému národnímu výboru (zásada č. 26).
Působnost okresního národního výboru při plnění úkolů státního požárního dozoru je vymezena negativně a vztahuje se na všechny případy, kdy není dána působnost ministerstva vnitra nebo krajského národního výboru.
28. Jestliže věc nebo provoz vyvolávají bezprostřední nebezpečí vzniku požáru a k odstranění tohoto nebezpečí nestačí jiná opatření, orgán vykonávající státní požární dozor rozhodne o
a) vyloučení věci z užívání,
b) zastavení provozu v objektech, které toto nebezpečí vyvolávají.
O zastavení provozu lze rozhodnout i tehdy, jestliže by byla znemožněna záchrana osob noho majetku v případě vzniku požáru.
Proti rozhodnutí o opatřeních uvedených v této zásadě je možno podat odvolání do tří dnů. Odvolání nemá odkladný účinek. Odvolací orgán o něm rozhodne bezodkladně.
Uvedená opatření umožňují orgánům vykonávajícím státní požární dozor řešit situace, kdy hrozí bezprostřední nebezpečí vzniku požáru. Tato opatření upravuje i platný zákon. Lze jich použít za předpokladu, že nepostačují jiná účinná opatření bezprostředně směřující k odstranění nebezpečí vzniku požáru. O zastavení provozu bude možné rozhodnout buď v jednotlivých objektech organizace, v závodě nebo v celé organizaci.
Navíc se však navrhuje rozšířit ukládání těchto opatření i na případy, kdy nehrozí bezprostřední nebezpečí vzniku požáru, ale daná situace znemožňuje záchranu osob nebo majetku v případě vzniku požáru. Tato opatření nemají charakter sankcí, ale směřují k odstranění nežádoucího stavu.
Nutnost urychleného řešení takovýchto případů vyžaduje i odchylný procesní postup. Proto se navrhuje, na rozdíl od správního řízení, zkrátit lhůtu k podání odvolání a vyloučit odkladný účinek odvolání.
29. Zastavení provozu musí být předem projednáno s vedoucím organizace. Dojde-li vyloučením věci z užívání nebo zastavením provozu v jednotlivých objektech k podstatnému omezení nebo zastavení provozu v celém závodě nebo v celé organizaci, je třeba o tom neodkladně uvědomit orgán nadřízený organizaci.
Vyžaduje-li to neodkladnost situace, lze takové rozhodnutí oznámit ústně a uvést je do zápisu. Písemné vyhotovení takového rozhodnutí je nutno doručit neprodleně.
V této zásadě je upraven postup při rozhodování o opatřeních uvedených v zásadě č. 28. Na rozdíl od platného právního stavu, kdy rozhodování o zastavení provozu v celém závodě nebo celé organizaci patří do působnosti krajského národního výboru, navrhuje se, aby tato opatření patřila do působnosti toho orgánu, který v organizaci vykonává státní požární dozor. Nově se umožňuje vydat takové rozhodnutí i ústní formou.
30. Užívat věc, která byla vyloučena z užívání, nebo obnovit provoz v jednotlivých objektech organizace, v závodě nebo v celé organizaci lze až po odstranění nedostatků vyvolávajících bezprostřední nebezpečí vzniku požáru a jen se souhlasem orgánu, který vyloučil věc z užívání nebo rozhodl o zastavení provozu.
Tato zásada stanoví podmínky, za kterých lze znovu užívat věc vyloučenou z užívání nebo obnovit provoz.
Oddíl třetí
Preventivní požární prohlídky
31. Místní národní výbor provádí preventivní požární prohlídky
a) v objektech organizací, které určí okresní národní výbor,
b) v rodinných domcích a jiných objektech ve vlastnictví nebo užívání občanů.
K provádění preventivních požárních prohlídek vytváří prohlídkové skupiny. Do těchto skupin zařazuje především členy Svazu požární ochrany a jiné osoby, přičemž přihlíží zejména k jejich odborným předpokladům. Vedoucího prohlídkové skupiny ustanovuje po projednání se Svazem požární ochrany.
Místní národní výbor může pověřit organizováním preventivních požárních prohlídek aktivistu požární ochrany zpravidla z členů Svazu požární ochrany.
Při předcházení požárům plní významný úkol preventivní požární prohlídky, při kterých se sleduje dodržování předpisů o požární ochraně jednak v objektech organizací, které určí okresní národní výbor (např. prodejny, malé provozovny), jednak v rodinných domcích a jiných objektech ve vlastnictví nebo užívání občanů.
Novým způsobem se navrhuje upravit organizování a provádění preventivních požárních prohlídek. V současnosti provádějí preventivní požární prohlídky členové Svazu požární ochrany podle pokynů místních národních výborů. I když se předpokládá, že těmito úkoly budou i nadále pověřováni zejména členové této organizace, přechází organizování preventivních požárních prohlídek na místní národní výbory. Hlavním důvodem je posílení vlivu a odpovědnosti místních orgánů státní moci a správy i na tento úsek.
V zájmu zvýšení účinnosti preventivních požárních prohlídek se nově navrhuje vytvořit funkci aktivisty požární ochrany. Jeho úkolem bude zejména organizovat činnost prohlídkových skupin, vyhodnocovat výsledky preventivních požárních prohlídek a předkládat místnímu národnímu výboru návrhy na opatření.
32. Místní národní výbor při provádění preventivních požárních prohlídek
a) ukládá opatření k odstranění nedostatků, které mohou vést ke vzniku požáru nebo ke ztížení záchrany osob a majetku a kontroluje plnění těchto opatření; navrhuje okresnímu národnímu výboru vydat rozhodnutí o zastavení provozu [zásada č. 28 písm. b)],
h) rozhoduje o vyloučení věci z užívání [zásada č. 28 písm. a)], ustanovení zásady č. 30 platí obdobně.
V souvislosti s prováděním preventivních požárních prohlídek se navrhuje rozšířit působnost místního národního výboru na rozhodování o vyloučení věci z užívání. Jde o analogické opatření, které se na vyšších stupních národních výborů provádí v rámci státního požárního dozoru.
33. Ministerstvo vnitra podrobněji upraví obecně závazným právním předpisem
a) výkon státního požárního dozoru a provádění preventivních požárních prohlídek,
b) druhy dokumentace požární ochrany národních výborů, její obsah a vedení.