ČESKÁ NÁRODNÍ RADA 1984
IV. volební období
79
Vládní návrh
zásad zákona České národní rady o požární ochrany
ČÁST PRVNÍ
Povinnosti orgánů, organizací a občanů na úseku požární ochrany
Oddíl první
Úvodní ustanovení
1. Požáry způsobují ztráty na životech, poškození zdraví i závažné škody na majetku. Proto je povinností orgánů, organizaci a občanů těmto škodám předcházet a v případě vzniku požáru přispět k jeho zdolání.
Z navrhované zásady vyplývá jednak důvod vydání zákona a jednak se v ní zakotvuje obecná povinnost orgánů, organizací a občanů chránit životy a zdraví, jakož i majetek před požáry.
Plnění této povinnosti se bude uskutečňovat organizačními, technickými, ekonomickými, výchovnými a jinými opatřenými stanovenými v tomto zákoně a v předpisech vydaných k jeho provedení.
Oddíl druhý
Povinnosti orgánů a organizací
2. Orgány a organizace zabezpečují povinnosti vyplývající pro ně z tohoto zákona a předpisů vydaných na jeho základě (dále jen "předpisy o požární ochraně") jako neoddělitelnou součást své řídící, hospodářské a jiné činnosti a neodkladně odstraňují zjištěné nedostatky.
V návrhu zásady je vyjádřena obecná povinnost, že organizování požární ochrany je neoddělitelnou součástí řídící, hospodářské, výzkumné a jiné činnosti orgánů a organizaci. Tento požadavek je obsažen i v usneseních nejvyšších stranických a státních orgánů. Povinnosti upravené v tomto zákoně se vztahují na všechny orgány a organizace, včetně cizích orgánů a organizaci, pokud se na ně nevztahují výsady a imunity podle mezinárodního práva (zásada č. 76). Z působnosti tohoto zákona jsou rovněž vyňata zařízení, pracoviště a činnosti v podzemí, pokud podléhají dozoru orgánů státní báňské správy (zásada č. 78).
3. Ústřední státní orgány a vrcholné orgány družstev a společenských organizací (dále jen "ústřední orgány") ve vztahu k podřízeným orgánům a organizacím
a) upravují v dohodě s ministerstvem vnitra České socialistické republiky (dále jen "ministerstvo vnitra") organizaci a provádění požární ochrany podle podmínek jimi řízeného odvětví,
b) kontrolují plnění úkolů a dodržování předpisů o požární ochraně,
c) organizují a v rozsahu stanoveném prováděcími předpisy provádějí odbornou přípravu pracovníků pověřených zabezpečováním úkolů na úseku požární ochrany,
d) dbají na to, aby součástí hodnocení hospodářské činnosti podřízených organizací bylo i hodnocení účinnosti opatření na úseku požární ochrany.
Ve vztahu k národním výborům nižších stupňů a k organizacím řízeným nebo spravovaným národními výbory plní tyto povinnosti ústředních orgánů krajské národní výbory.
Povinnost ústředních orgánů organizovat požární ochranu v jimi řízeném úseku nebo odvětví upravuje i platný zákon. Na rozdíl od této úpravy, která je jen rámcová, navrhuje se upravit základní povinnosti ústředních orgánů přímo v zákoně.
Mezi nejvýznamnější povinnosti ústředních orgánů patří upravovat otázky požární ochrany z hlediska specifických podmínek resortu, včetně organizačního uspořádání a provádění požární ochrany v resortu. Tato povinnost má obecnou povahu a bude se týkat všech ústředních orgánů. Její zabezpečování se předpokládá zejména vydáním resortních předpisů. Vzhledem k tomu nejsou do návrhu přebírána ta ustanovení platného zákona, která umožňovala příslušným ústředním orgánům upravit odchylně organizaci požární ochrany, případně provádění požární ochrany podle zvláštních předpisů pro ozbrojené síly, ozbrojené bezpečnostní sbory, železniční, vodní a leteckou dopravu a lesní hospodářství.
Mezi další povinnosti ústředních orgánů patří provádění resortní požární kontroly a odborné přípravy pracovníků pověřených zabezpečováním úkolů na úseku požární ochrany. Tato příprava se bude uskutečňovat v rozsahu určeném prováděcími předpisy.
V návaznosti na ustanovení zásady č. 2 se navrhuje, aby součásti hodnocení hospodářské činnosti organizací bylo i hodnocení účinnosti opatření na úseku požární ochrany. Tento požadavek vyplývá také z příslušných usnesení nejvyšších stranických a státních orgánů. Obdobnou povinnost obsahuje i § 132 odst. 1 zákoníku práce.
Navrhované povinnosti ústředních orgánů nejsou spojeny s požadavky na státní rozpočet a pracovní síly. Ústředními státními orgány se rozumějí jednak ústřední orgány státní správy, jednak další ústřední státní orgány jako generální prokuratura, státní arbitráž apod. Vrcholnými orgány družstev se rozumějí svazy družstev a Ústřední rada družstev. Postavení ústředních orgánů ve vztahu k národním výborům nižších stupňů, jakož i k organizacím řízeným nebo spravovaným národními výbory, mají krajské národní výbory.
Pokud se v návrhu zásad hovoří o krajském národním výboru, rozumí se tím v souladu s příslušnými právními předpisy o národních výborech i Národní výbor hlavního města Prahy.
4. Ústřední orgány, do jejichž působnosti patří výroba, dovoz nebo distribuce prostředků požární ochrany, jsou povinny zabezpečovat tuto činnost tak, aby byly uspokojeny odůvodněné potřeby požární ochrany.
Ústřední orgány, do jejichž působnosti patří řízení výkonu státní správy na úseku školství, zabezpečují, aby obsah výchovy a vzdělávání na všech druzích a stupních škol v přiměřeném rozsahu zahrnoval i otázky požární ochrany. Při plnění těchto povinností spolupracují uvedené ústřední orgány s ministerstvem vnitra.
V návrhu zásady se stanoví specifické povinnosti pro některé ústřední orgány řídící výrobní organizace a podniky zahraničního obchodu. Jde o povinnost zabezpečovat ve výrobě a dovozu prostředky požární ochrany. Významný podíl při obstarávání a rozdělování prostředků požární ochrany mají i některé distribuční organizace, zejména Výzbrojna požární ochrany - účelové zařízení federálního výboru Svazu požární ochrany ČSSR. Specifické povinnosti při výrobě a obstarávání prostředků požární ochrany mají proto i ústřední orgány těchto distribučních organizací.
Další povinností příslušných ústředních orgánů je zabezpečovat ve výchovně vzdělávacím procesu výuku problematiky požární ochrany v přiměřeném rozsahu v těch studijních oborech, které mají vliv na požární ochranu. Tento požadavek se bude realizovat především v učebních osnovách a učebních plánech, které bude vydávat ministerstvo školství České socialistické republiky po projednání s příslušnými ústředními orgány.
5. Nadřízené orgány ve vztahu k organizacím, které přímo řídí nebo spravují,
a) zabezpečují a kontrolují plnění úkolů vyplývajících z předpisů o požární ochraně a z opatření uložených ústředním orgánem nebo orgánem vykonávajícím státní požární dozor,
b) plánují a zabezpečují prostředky na kádrové a materiálně technické vybavení požární ochrany,
c) zabezpečují a v rozsahu stanoveném prováděcími předpisy provádějí odbornou přípravu pracovníků pověřených úkoly na úseku požární ochrany,
d) zabezpečují při výzkumu a vývoji nových výrobků, materiálů a technologií požadavky požární bezpečnosti,
e) dbají na to, aby součástí hodnocení hospodářské činnosti organizací bylo i hodnocení účinnosti opatření na úseku požární ochrany.
Návrh zásad nově vymezuje specifické povinnosti orgánů, které přímo řídí nebo spravují organizace. U výrobně hospodářských jednotek a u jiných obdobně uspořádaných hospodářských jednotek se těmito orgány rozumějí jejich řídící orgány. Povinností nadřízených orgánů bude zejména aplikovat ustanovení obecně závazných právních předpisů a resortních předpisů o požární ochraně v podmínkách organizací.
Vzhledem k tomu, že tyto orgány mají významné postavení v plánovacím procesu a finančním hospodaření, v návrhu zásady se zakotvuje povinnost již na tomto stupni plánovat a zabezpečovat prostředky na kádrové a materiálně technické vybavení požární ochrany. Orgány, které přímo řídí nebo spravují organizace, budou dále povinny zabezpečovat a provádět v určeném rozsahu odbornou přípravu pracovníků o požární ochraně, jakož i zabezpečovat požadavky na požární bezpečnost již v rámci výzkumu a vývoje.
6. Organizace na úseku požární ochrany zejména
a) plní a kontrolují úkoly vyplývající pro ně z předpisů o požární ochraně a z opatření uložených jim nadřízeným orgánem nebo orgánem vykonávajícím státní požární dozor,
b) provádějí stanovená opatření při činnostech spojených se zvýšeným požárním nebezpečím nebo při akcích, kterých se zúčastní větší spočet osob,
c) vyhotovují a udržují v souladu se skutečným stavem předepsanou dokumentaci požární ochrany,
d) obstarávají, instalují a udržují v potřebném množství a druzích elektrickou požární signalizaci, hasicí zařízení, požární techniku a další prostředky materiálně technického vybavení požární ochrany se zřetelem na požární nebezpečí v organizaci,
e) provádějí odbornou přípravu pracovníků o požární ochraně, včetně školení a výcviku jednotky požární ochrany,
f) oznamují neodkladně okresnímu národnímu výboru a nadřízenému orgánu každý požár, který vznikl v organizaci,
g) uplatňují při výzkumu a vývoji nových výrobků, materiálů a technologií požadavky požární bezpečnosti.
Organizace je rozhodujícím článkem z hlediska plnění povinností na úseku požární ochrany, neboť tuto ochranu bezprostředně provádí. Povinností organizace je činit opatření vyplývající z předpisů o požární ochraně, jakož i plnit opatření uložená orgány vykonávajícími státní požární dozor a nadřízenými orgány. Organizace je také povinna provádět vlastni kontrolní činnost.
Organizace je povinna věnovat zvláštní pozornost činnostem, při kterých je zvýšené riziko vzniku požáru, např. při manipulaci s otevřeným ohněm, sváření, sklizni úrody, skladování hořlavých látek. Z důvodů ochrany života a zdraví lidí jsou organizace povinny provádět potřebná opatření při akcích, kterých se zúčastňuje větší počet osob, např. při výstavách, divadelních představeních, kulturních a společenských akcích. Tato opatření budou vyplývat jednak z obecně závazných právních předpisů, jednak z příslušných technických norem. Součástí preventivních opatření jsou i organizační opatření obsažená v dokumentaci požární ochrany, kterou tvoří zejména poplachové směrnice a požární plán. Druhy dokumentace požární ochrany organizací upraví prováděcí předpis.
Rychlá likvidace požárů závisí na jejich včasném zjištění. Proto se organizaci ukládá povinnost obstarávat, instalovat a udržovat signalizační a hasicí zařízení v potřebném množství a druzích, v souladu s požárním nebezpečím v organizaci.
Praxe ukazuje, že značný počet požárů vzniká, resp. se rozšiřuje v důsledku nedostatečných znalostí pracovníků o požární ochraně. Proto návrh zásady upravuje povinnost organizace provádět odbornou přípravu všech pracovníků o této problematice. Školení a výcvik jednotky požární ochrany bude organizace provádět podle zvláštních předpisů.
V zájmu provádění opatření k předcházení požárům je organizace povinna oznamovat vznik každého požáru bez ohledu na výši vzniklé škody. Tato povinnost koresponduje s úkoly národních výborů zjišťovat příčiny vzniku požárů.
7. Za zabezpečení požární ochrany v orgánech a organizacích odpovídají jejich vedoucí.
Jako poradní orgán ke komplexnímu posuzování a zabezpečování úkolů na úseku požární ochrany zřizuje vedoucí organizace požárně technickou komisi, stanoví-li to prováděcí předpis nebo orgán vykonávající státní požární dozor.
Za zabezpečování požární ochrany v orgánech a organizacích odpovídají vedoucí těchto orgánů a organizací v souladu s jejich postavením upraveným ve zvláštních předpisech (např. §§ 21 a 44 hospodářského zákoníku).
V návrhu zásady je také upraveno zřizování požárně technické komise jako poradního orgánu vedoucího organizace (závodu) pro komplexní posuzování návrhů a opatření na úseku požární ochrany a pro vyhodnocování jejich účinnosti.
8. K plnění povinností na úseku požární ochrany ustanovuje po vyjádření příslušného orgánu vykonávajícího státní požární dozor
a) ústřední orgán, nadřízený orgán uvedený v zásadě č. 5 a organizace technika požární ochrany,
b) projektová organizace a organizace provádějící výzkum a vývoj specialisty požární ochrany; specialistu požární ochrany ustanovuje i organizace pověřená výkonem funkce státní zkušebny, pokud zkouší výrobky se zvýšeným požárním nebezpečím.
S ohledem na specifické podmínky může ústřední orgán v jím řízeném odvětví zřídit místo techniků požární ochrany a specialistů požární ochrany, po předchozím souhlasu ministerstva vnitra, jiné funkce na úseku požární ochrany.
Funkce uvedené v předcházejících ustanoveních této zásady mohou zastávat jen pracovníci, kteří prokáží odbornou způsobilost.
Návrh zásady stanoví povinnost, aby na všech stupních řízení byla vytvořena funkce pracovníka speciálně určeného k plnění úkolů na úseku požární ochrany. Tato povinnost organizacím dosud vyplývá z usnesení vlády Československé socialistické republiky č. 212 z roku 1967. Předpokládá se, že na jednotlivých stupních řízení budou ustanoveny rozdílné kategorie techniků požární ochrany.
Technici požární ochrany budou bezprostředně zabezpečovat a plnit úkoly na úseku požární ochrany a budou povinně ustanovováni ve všech organizacích. Specialista požární ochrany bude zabezpečovat kontrolu dodržování předpisů o požární ochraně zejména při zpracování projektové dokumentace. V současné době jen menši část techniků požární ochrany splňuje kvalifikační předpoklady pro tuto funkci. Má-li dojít k podstatnému zlepšení zabezpečování požární ochrany těmito pracovníky, je nutné zvýšit jejich odbornou úroveň. Za tím účelem se navrhuje zavést ověřování a osvědčování odborné způsobilosti uvedených pracovníků. Podrobnosti upraví prováděcí předpis.
V organizacích provádějících výzkum a vývoj, jakož i ve státních zkušebnách, jestliže jejich činnost bude souviset s řešením problematiky požární bezpečnosti, se navrhuje ustanovovat specialistu požární ochrany.
Vzhledem ke specifickým podmínkám v některých resortech se umožňuje vytvořit místo funkce technika požární ochrany jiné funkce na úseku požární ochrany, které by lépe odpovídaly podmínkám příslušného odvětví (např. na úseku dopravy).
9. Prováděním kontroly dodržování předpisů o požární ochraně a na jejich základě vydaných příkazů, zákazů a pokynů na určených pracovištích, může pověřit vedoucí organizace podle potřeby kromě technika požární ochrany i jiné způsobilé pracovníky.
Zabezpečovat požární ochranu je potřebné zejména ve výrobních organizacích soustavně a na všech pracovištích. Proto je navrhováno, aby kromě technika požární ochrany kontrolovali dodržování předpisů, příkazů, zákazů a pokynů na určených pracovištích podle potřeby i jiní pracovníci, tzv. preventisté. Jde o pracovníky z jednotlivých pracovišť, kteří plní tyto úkoly vedle svého pracovního zařazení. Zřizování těchto funkcí v současné době upravují až prováděcí předpisy. Při určování takových pracovišť se bude vycházet zpravidla z pokynů orgánů vykonávajících státní požární dozor. Tím není dotčena odpovědnost vedoucích pracovníků podle § 74 zákoníku práce.
10. Ministerstvo vnitra upraví podrobněji obecně závazným právním předpisem
a) zřizování jednotlivých funkcí pro zabezpečování úkolů na úseku požární ochrany v orgánech a organizacích, náplň jejich činnosti, jakož i zřizování a úkoly požárně technických komisí,
b) obsah odborné způsobilosti, jakož i způsob a podmínky jejího ověřování a osvědčování, vydávání a odnímání osvědčení,
c) druhy dokumentace požární ochrany, jejich obsah a vedení,
d) druhy, obsah a rozsah odborné přípravy pracovníků orgánů a organizací o požární ochraně,
e) způsob vybavení organizací elektrickou požární signalizací, hasicími zařízeními a dalšími prostředky materiálně technického vybavení požární ochrany, jakož i jejich montáž, údržbu, opravy a kontrolu,
f) povinnosti organizací při činnostech spojených se zvýšeným požárním nebezpečím nebo při akcích, kterých se zúčastňuje větší počet osob.
V návrhu této zásady se zmocňuje ministerstvo vnitra k vydávání prováděcích předpisů podrobněji upravujících povinnosti orgánů a organizací na úseku požární ochrany.
Prováděcí předpis stanoví zejména jednotlivé kategorie techniků požární ochrany (např. hlavní technik požární ochrany, vedoucí technik požární ochrany), náplň jejich činnosti a ověřování odborné způsobilosti.
V prováděcím předpise se předpokládá upravit možnost kumulovat tuto funkci s jinou funkcí, zejména v menších organizacích, případně ustanovit jednoho technika požární ochrany pro více organizací sídlících ve společné budově. Ministerstvo vnitra stanoví, ve kterých případech nebude tento postup možný. Ve velkých organizacích a v organizacích se zvýšeným požárním nebezpečím se předpokládá možnost ustanovení dvou nebo více techniků požární ochrany.
Oddíl třetí
Povinnosti občanů
11. Občané jsou povinni
a) počínat si tak, aby nedocházelo ke vzniku požárů, zejména při používání tepelných, elektrických, plynových a jiných spotřebičů, při skladování hořlavých látek a při manipulaci s otevřeným ohněm,
b) plnit příkazy a dodržovat zákazy týkající se požární ochrany, zejména na místech se zvýšeným požárním nebezpečím,
c) obstarat a udržovat v použitelném stavu prostředky ke zdolávání požárů v rozsahu určeném zvláštními předpisy,
d) vytvářet v rodinných domcích a v jiných objektech v jejich vlastnictví nebo užívání -podmínky pro rychlé zdolání požáru a pro záchranné práce,
e) umožnit příslušným orgánům provést preventivní požární prohlídku k ověření dodržování předpisů o požární ochraně v rodinných domcích a v jiných objektech v jejich vlastnictví nebo užívání a odstranit zjištěné nedostatky ve lhůtě určené těmito orgány.
V navrhované zásadě jsou zakotveny povinnosti občanů zejména z hlediska preventivní ochrany před požáry, které platný zákon, ani prováděcí předpisy k němu neupravují. Občané jsou povinni dodržovat předpisy o požární ochraně zejména v rodinných domcích a v ostatních objektech, které jsou v jejich vlastnictví nebo užívání. Jde především o povinnosti dodržovat zásady bezpečného provozu tepelných, elektrických, plynových a jiných spotřebičů, jakož i zásady bezpečného skladování hořlavých látek, které jsou obsaženy v právních předpisech, popř. i v návodech k používání spotřebičů.
Příslušné předpisy zakazují některé činnosti, zejména manipulaci s ohněm na místech se zvýšeným požárním nebezpečím, jakož i kouření, zakládání ohňů a ponechávání motorů v chodu na určených místech apod. Proto se respektování těchto zákazů navrhuje zařadit mezi důležité povinnosti občanů. Součástí preventivních opatření je i vytváření podmínek pro rychlou likvidaci požárů a pro záchranné práce. Jde zejména o zabezpečení volného přístupu na schodiště, půdy, do sklepů a k uzávěrům plynu, vody a elektrické energie. Také je stanovena povinnost umožnit příslušným orgánům provedení preventivní požární prohlídky a odstraňovat zjištěné nedostatky,
12. Každý je povinen v souvislosti se zdoláváním požáru
a) provést nutná opatření pro záchranu ohrožených osob,
b) uhasit požár, jestliže je to možné, nebo provést nutná opatření k zamezení jeho šíření,
c) ohlásit neodkladně na určeném místě zjištěný požár anebo zabezpečit jeho ohlášení,
d) poskytnout osobní pomoc jednotce požární ochrany na výzvu velitele zásahu, velitele jednotky požární ochrany nebo národního výboru.
V souvislosti se zdoláváním požáru jsou v návrhu zásady uváděny zejména nejtypičtější formy poskytování osobní pomoci. Nesplnění těchto povinností může zakládat odpovědnost administrativně právní, pokud nepůjde o přečin nebo trestný čin, jakož i odpovědnost občanskoprávní za škodu podle § 425 občanského zákoníku.
13. Ministerstvo vnitra upraví obecně závazným právním předpisem podrobnosti o povinnostech občanů při předcházení požárům a při jejich zdolávání.
Oddíl čtvrtý
Věcná pomoc organizací a občanů při zdolávání požárů
14. Každý je povinen na výzvu velitele zásahu, velitele jednotky požární ochrany nebo národního výboru poskytnout dopravní prostředky, zdroje vody, spojová zařízení a jiné věci potřebné ke zdolání požáru.
Jestliže jsou s poskytnutím uvedených prostředků spojeny výdaje, přísluší tomu, kdo je poskytl, jejich náhrada. Právo na náhradu výdajů může oprávněný uplatnit do tří měsíců ode dne, kdy je zjistil, nejpozději do dvou let od jejich vzniku; jinak toto právo zanikne. Právo na náhradu výdajů se uplatňuje u okresního národního výboru, v jehož územním obvodu požár vznikl. Tento národní výbor o náhradě výdajů rozhoduje a tuto náhradu poskytuje.
Jestliže poskytla organizace věcnou pomoc při zdolávání požáru jiné organizaci, o náhradě výdajů, s tím spojených, zvláštní předpisy.
Předchozími ustanoveními není dotčeno právo na náhradu škody.
V platné právní úpravě je poskytnutí věcné pomoci při zdolávání požárů upraveno jen v části týkající se občanů, i když se zřejmě mělo týkat i organizaci. Proto je v návrhu výslovně rozšířena tato povinnost i na organizace. Návrh upravuje i otázku náhrady výdajů spojených s poskytnutím věcné pomoci. Jde zejména o náhradu pohonných hmot, telefonních poplatků a elektrické energie. O náhradě těchto výdajů bude rozhodovat okresní národní výbor, v jehož obvodě požár vznikl. Tento národní výbor bude náhradu i poskytovat.
Jestliže však půjde o pomoc poskytnutou organizaci (např. poskytnutí speciálních hasicích prostředků a látek), kde tyto náklady mohou představovat značnou částku finančních prostředků, je odůvodněné, aby tyto náklady nesla organizace, v jejímž zájmu byla pomoc poskytnuta. Při náhradě těchto nákladů mezi socialistickými organizacemi platí ustanovení § 15 a 122 hospodářského zákoníku. Jestliže se organizace nedohodnou, rozhodnou o náhradě těchto výdajů orgány hospodářské arbitráže (§ 2 odst. 1 písm. c) zákona č. 121/1962 Sb., o hospodářské arbitráži, ve znění pozdějších předpisů úplné znění č. 46/1983 Sb.).
15. Povinnost poskytnout pomoc uvedenou v zásadách č. 12 a 14 se nevztahuje na
a) útvary a vojáky Československé lidové armády, vojsk ministerstva vnitra, útvary a příslušníky Sboru národní bezpečnosti a Sboru nápravné výchovy, jestliže by poskytnutím pomoci bylo závažně ohroženo plnění bojového úkolu nebo výkon služby,
b) organizace a pracovníky veřejné hromadné dopravy, energetiky, spojů a zdravotnictví, jestliže by poskytnutí pomoci mohlo mít za následek závažnou poruchu provozu v těchto organizacích nebo jiný závažný následek.
Občan není povinen poskytnout pomoc uvedenou v zásadách č. 12 a 14, jestliže mu v tom brání důležitá povinnost, nebo jestliže by tím vystavil vážnému ohrožení sebe nebo osoby blízké.
Návrh zásady upravuje důvody, za kterých nejsou útvary a příslušníci ozbrojených sil, útvary a příslušníci ozbrojených sbory a některé organizace a jejich pracovnici, jakož i občané povinni poskytnout pomoc.
Výjimky z povinnosti poskytnout pomoc odůvodněné závažnými okolnostmi (zdravotní stav, služební povinnost apod.) jsou v návrhu zásady upraveny nově a jsou formulovány analogicky jako v jiných zákonech (např. zákon č. 40/1974 Sb., o Sboru národní bezpečnosti, § 416 občanského zákoníku).
16. Vlastník (správce) a uživatel nemovitosti je povinen umožnit vstup na nemovitost k provedení opatření nutných ke zdolání požáru nebo k zamezení jeho šíření, popřípadě k provedení jiných záchranných prací, zejména vyklidit pozemek, odstranit nebo strpět odstranění staveb, jejich částí nebo porostů. O potřebě a rozsahu těchto opatření rozhoduje velitel zásahu.
Je-li to nutné pro účely cvičení jednotek požární ochrany, vlastník (správce) a uživatel nemovitosti je povinen umožnit vstup na nemovitost. O tomto vstupu na nemovitost musí být předem uvědoměn. Nesouhlasí-li vlastník (správce) nebo uživatel nemovitosti se vstupem na nemovitost, rozhodne národní výbor, který cvičení jednotky požární ochrany organizuje, o tom, zda vstup na nemovitost je pro cvičení této jednotky nutný. Přitom se musí dbát, aby touto činností bylo co nejméně rušeno užívání nemovitosti a aby nevznikly škody, kterým lze zabránit.
O vstupu do zařízení na obranu vlasti a do objektů Sboru nápravné výchovy platí zvláštní předpisy.
Navrhovaná zásada se přebírá z platné právní úpravy bez podstatnější změny. Doplňuje se pouze o působnost národního výboru rozhodovat ve sporných případech o vstupu na nemovitosti při cvičení jednotky požární ochrany.
Zvláštní režim se vztahuje na vstup do zařízení na obranu vlasti (zákon č. 169/1949 Sb., o vojenských újezdech, § 22 zákona č. 40/1961 Sb., o obraně Československé socialistické republiky a § 17 a 18 zákona č. 102/1971 Sb., o ochraně státního tajemství) a do objektů Sboru nápravné výchovy.