K bodu 5 - § 6a:

Zákon o národních výborech dosud upravuje sdružování prostředků jednak v § 4 odst. 3 (pokud jde o sdružování prostředků národních výborů a společenských organizací), jednak v § 37 (pokud jde o sdružování prostředků národních výborů se státními, družstevními i společenskými organizacemi). Nehledě k tomu, že obě ustanovení jsou částečně duplicitní, je jejich společným nedostatkem, že národní výbory mohou využívat sdružování prostředků a činností jen v případech, kdy se samy tohoto sdružování zúčastní.

Mají-li národní výbory úspěšně prosazovat celospolečenské zájmy a komplexně koordinovat ekonomický a sociální rozvoj svých území, je třeba jim svěřit iniciativní a koordinační funkci na úseku sdružování prostředků a činností socialistických organizací obecně, tedy i v případech, kdy se samy tohoto sdružování nezúčastní. V případě, že nedojde k dohodě o sdružování prostředků nebo činností, budou mít národní výbory právo uložit organizacím uzavřít smlouvu o sdružení prostředků a činností. Toto nové oprávnění národních výborů je v souladu s připravovanou novelou hospodářského zákoníku (§ 360a odst. 3). Zásady postupu národních výborů při sdružování prostředků a činností stanoví vláda. Tím se rozumí, že pro tento postup národních výborů nebude platit správní řád. Náprava event. nesprávného opatření se pak řídí ustanovením hlavy páté oddílu 2 zákona o národních výborech.

K bodu 6 - § 7:

Většímu uplatňování úlohy národních výborů při zabezpečování komplexního rozvoje území brání dosud nedostatek jejich koordinační a kontrolní pravomoci ve vztahu k činnostem ústředně řízených hospodářských, družstevních a ostatních organizací, pokud se týkají zájmů a potřeb občanů. V tomto směru je žádoucí posílit vliv národních výborů na tyto organizace (např. zemědělské organizace, banky, spořitelny, pojišťovny a další organizace poskytující služby, stavební organizace, obchodní organizace, průmyslové organizace apod.). I vůči těmto organizacím budou mít národní výbory stejná oprávnění jako vůči státním orgánům (6 odst. 3). Koordinační funkce národních výborů se především bude týkat všech systémů služeb pro obyvatelstvo. Naproti tomu se kontrolní funkce národních výborů nebude vztahovat na orgány a organizace ROH. Jejím obsahem bude např. stanovení programu rozvoje služeb vybraných rozhodujících oborů, sjednocování postupů a cest jejich realizace, působení na optimální využívání zdrojů a prostředků apod. Obsah pojmu služeb je vymezen ustanovením § 222 odst. 1 občanského zákoníku. Navrhovaná opatření přispějí ke zvýšení úlohy národních výborů při zlepšování životních podmínek občanů. Dále se výslovně zakotvuje podíl ústředně řízených organizací na zabezpečování komplexního ekonomického a sociálního rozvoje územních obvodů národních výborů.

K bodu 7 - § 10:

V zájmu jednotného celostátního postupu a v zájmu zvýraznění postavení měst ve struktuře osídlení a podtržení jejich významu, jako center kulturního a společenského života, bude po vzoru jiných socialistických zemí vláda republiky určovat obce, v nichž budou působit městské národní výbory. Městské národní výbory působící ke dni počátku účinnosti tohoto zákona zůstanou zachovány.

Politicky schválené zásady ke zdokonalení práce, organizace a působnosti národních výborů ve městech člení města do čtyř skupin. Do první skupiny začleňují města Brno, Ostravu a Plzeň, do druhé až čtvrté skupiny patří všechna ostatní města podle svého společenskoekonomického významu. Tomuto členění odpovídá v zákoně členění národních výborů působících ve městech. Ve městech první skupiny jsou Národní výbory měst Brna, Ostravy a Plzně (§ 11), které mají postavení okresních národních výborů. Ve městech druhé až čtvrté skupiny působí městské národní výbory, které zákon podle jejich významu člení na tři kategorie.

Členění městských národních výborů na kategorie je potřebné i s ohledem na budoucí právní úpravy, u nichž se předpokládá, že budou diferencovat postavení a působnost městských národních výborů (např. na úseku sociálního zabezpečení, školství, kultury apod.).

Do první kategorie budou patřit sídla krajů a další významná velká města, v nichž je soustředěn značný ekonomický potenciál, velký rozsah politické a správní činnosti a rozvinutá kulturně sociální sféra. Dále se předpokládá, že do skupiny velkých měst budou zařazena lázeňská města Karlovy Vary a Mariánské Lázně. Významu těchto velkých měst se pak přizpůsobuje i pravomoc a působnost městských národních výborů. Velká města určí vláda republiky na návrh krajských národních výborů.

Do druhé kategorie budou patřit okresní města a ostatní významná centra osídlení, která jsou zpravidla vybavena školskými, kulturními, zdravotnickými a sociálními zařízeními a dostatečnou sítí provozoven poskytujících služby obyvatelstvu v rozsahu úměrném významu města a zabezpečování potřeb obyvatel města a jeho spádového území (zpravidla města s dolní hranicí 10 000 obyvatel). I městské národní výbory v těchto městech budou mít rozšířenou působnost, ovšem v poněkud menším rozsahu než městské národní výbory ve velkých městech. Výběr měst patřících do této kategorie provedou krajské národní výbory.

Třetí kategorii pak budou tvořit města, která jsou středisky osídlení místního významu. Městské národní výbory v těchto městech budou mít jednak působnost místních národních výborů ve střediskových obcích, jednak rozšířenou pravomoc, jak vyplývá z návrhu tohoto zákona Čl. I bod 21.

V souvislosti s navrhovanou úpravou se provádí v oddílu 2 hlavy první zákona i nové systematické uspořádání jednotlivých ustanovení.

K bodu 8 - § 14:

Dosavadní zákonná úprava se doplňuje v tom směru, že se stanoví minimální období, za něž poslanec musí skládat svým voličům účty ze své činnosti, a to diferencovaně podle stupňů národních výborů.

K bodu 9 - § 15:

Při zkvalitňování práce národních výborů mají významnou úlohu jejich poslanci. Především na poslancích národních výborů závisí aktivita volených orgánů, rozvíjení iniciativy občanů ve volebních obvodech a upevňování socialistické zákonnosti. Zvýšení politické aktivity poslanců a posílení jejich vlivu na odstraňování nedostatků v práci státních orgánů a socialistických organizací, které národní výbor neřídí ani nespravuje, i v práci výkonných orgánů národního výboru, vyžaduje rozšíření práv poslanců vůči těmto orgánům a organizacím. Toto rozšíření je v souladu s obdobnou úpravou v jiných socialistických zemích, zejména v SSSR. Rozšíření práv poslance národního výboru vyžaduje stanovit i tomu odpovídající povinnosti státních orgánů a socialistických organizací a formy jejich pomoci poslancům.

K bodu 10 - § 16:

Oproti dosavadní právní úpravě je třeba výslovně stanovit povinnost poslance úzce spolupracovat s občanským výborem. Sleduje se prohloubení spolupráce poslance národního výboru základního stupně s občanským výborem, jehož prostřednictvím uplatňují občané své potřeby a zájmy v činnosti národního výboru.

K bodu 11 - § 18:

Zpřesňuje se základní působnost národních výborů na úseku životního prostředí, tělesné výchovy, sportu a rekreace. Zákon se uvádí do souladu s faktickým stavem v tom směru, že již dnes národní výbory pečují o tvorbu a ochranu životního prostředí vůbec. Další upřesnění vyplývá z usnesení předsednictva ÚV KSČ z 3. 3. 1978 o péči o tělesnou výchovu, sport a rekreaci a z usnesení vlády ČSR č. 101 z 15. 4. 1981 o úloze národních výborů v rozvoji tělesné výchovy a sportu.

K bodu 12 - § 19:

Jde o doplnění a zpřesnění stávající právní úpravy, která podává příkladný výčet úseků, na nichž národní výbory vykonávají státní správu podle zvláštních právních předpisů. Výčet úseků proti dosavadní úpravě se rozšiřuje o oblastní plánování a veřejné a závodní stravování. Na úseku oblastního plánování národní výbory již v současné době státní správu vykonávají. Na úseku stravování se předpokládá, že národní výbory budou vykonávat státní správu nejen ve veřejném stravování jako dosud, ale zčásti i v oblasti závodního stravování na základě zvláštního předpisu, který se připravuje.

K bodu 13 - § 20:

Určují se odvětví (úseky), v nichž národní výbory spravují organizace a zařízení. Jde jednak o zpřesnění dosavadní právní úpravy, např. na úseku školství dochází ke zpřesnění v souladu se zákonem č. 63/1978 Sb., o opatřeních v soustavě základních a středních škol, a zákonem ČNR č. 76/1978 Sb., o školských zařízeních, jednak o její doplnění (např. úsek vnitřní správy) podle současného stavu. Současně dochází ke zpřesnění v tom směru, jakými opatřeními vyšších orgánů se národní výbory řídi, jednak při zřizování a zrušování těchto organizací a zařízení a jednak při jejich odborném vedení. Odborné vedení organizace spočívá zejména v jejím metodickém řízení v oblasti plánu a rozpočtu, na úseku cenovém a mzdovém, ve stanovení kvalifikačních podmínek pro výkon odborné činnosti a v dozoru na provádění odborné činnosti organizace. Zařízení nemá na rozdíl od organizace samostatnou právní subjektivitu; jde v podstatě o součást národního výboru.

K bodu 14 - § 21:

Dosavadní taxativní výčet organizací a zařízení, které národní výbory mohou zřizovat a řídit, není úplný. Proto se výčet organizací a zařízení doplňuje a zpřesňuje a právní úprava se přizpůsobuje současnému stavu. Zákon umožňuje zřizovat i další organizace a zařízení pro určité specifické činnosti, jako jsou např. krajské organizace pro rozvoj techniky místního hospodářství, výstavní organizace, organizace pro zásobování teplem, malé vodní elektrárny, centralizovaná výroba pokrmů pro veřejné a závodní stravování apod.

K bodu 15 - § 22:

Vzhledem k tomu, že hospodářský zákoník upravuje problematiku státních hospodářských organizací řízených národními výbory jen rámcově a ani návrh novely hospodářského zákoníku neuvažuje s její podrobnější úpravou, je třeba tyto otázky upravit v zákoně o národních výborech. Státní hospodářské organizace řízené národními výbory budou, tak jako dosud, organizovány jako podnik, který se považuje za základní článek řízení. Nepředpokládá se jejich zřizování formou výrobně hospodářských jednotek. Připravovaná novela hospodářského zákoníku svěřuje úpravu zřizování, řízení a vnitřní organizace státních hospodářských organizací řízených národními výbory zvláštním předpisům, jimiž se myslí zejména novela zákona o národních výborech. Navrhuje se proto, aby hlavní úkoly, zásady řízení a vnitřní organizace každé hospodářské organizace řízené národním výborem upravoval její statut, který schválí plenární zasedání nadřízeného národního výboru. Jako hlavní úkol hospodářské organizace řízené národním výborem vymezí statut hospodářskou činnost, kterou má organizace provozovat na svěřeném úseku. V zájmu zachování nezbytné jednoty při vydávání těchto statutů bude národní výbor vycházet ze zásad, které vydá vláda svým usnesením. Podrobnosti o vnitřní organizaci upraví ředitel (vedoucí) státní hospodářské organizace v organizačním řádu, který vydá v souladu se zásadami obsaženými ve statutu.

K bodu 16 - § 22a, 22b:

Zákon o národních výborech výslovně neupravuje odpovědnost ředitelů organizací řízených národním výborem. V důsledku toho dochází v praxi k nekoordinovanému řízení ředitelů organizací ze strany různých orgánů národního výboru. Proto zákon zakotví přímou odpovědnost ředitelů organizací řízených národním výborem radě národního výboru s cílem zajistit vyšší účinnost řízení organizací.

Poskytování služeb jednotlivými občany je doplňkovou formou služeb, která se již nyní osvědčuje a do budoucna má být ještě více využívána. Dosud je tato doplňková forma služeb upravena pouze zásadami schválenými vládou. V zájmu posílení právních jistot občanů provádějících doplňkové služby je třeba základní otázky upravit obecně závazným právním předpisem, který bude současně prováděcím předpisem k novelizovanému občanskému zákoníku.

K bodu 17 - § 23:

Navrhovanou úpravou se pouze zohledňuje existující stav, protože dotace a subvence z rozpočtu národních výborů ústředně řízeným, družstevním a ostatním organizacím, tj. organizacím, které národní výbory neřídí, nebyly a nejsou poskytovány. Nepočítá se s nimi ani v soustavě financí národních výborů na 7. pětiletku. Vyskytovat se může pouze forma příspěvku, a to v rámci sdružování prostředků a činností, které je upraveno samostatně.

K bodu 18 - § 24:

Zákon o národních výborech přiznává národním výborům pouze oprávnění udělovat čestné občanství a jiná veřejná uznání. Navrhované doplnění pouze právně zakotvuje oprávnění národních výborů dosud upravené usnesením vlády ČSR č. 56 z 10. 3. 1976 o druzích a počtech cen udělovaných národními výbory.

K bodu 19 - § 24a:

Vydávání obecně závazných nařízení je významnou pravomocí národních výborů jako orgánů státní moci. Ačkoliv jde o ústavní právo národních výborů, které vyplývá z čl. 94 Ústavy ČSSR, není v dosavadním zákonu ani v prováděcích předpisech blíže upraveno. Pouze v § 39 odst. 2, v § 46 odst. 3 zákona se stanoví, že plénum, popř. rada národního výboru, vydávají obecně závazná nařízení. V praxi se však vyskytuje celá řada problémů spojená s přípravou, projednáváním a vyhlašováním těchto obecně závazných nařízení; značně problematická je zejména jejich vynutitelnost.

Obecně závaznými nařízeními jsou jednak primární normativní akty národních výborů, na jejichž vydání nepotřebují národní výbory konkrétní zmocnění v obecně závazném právním předpise a kterými národní výbory mohou upravovat společenské vztahy dosud právem neupravené, jednak odvozené normativní akty národních výborů, vydávané na základě konkrétního zmocnění v obecně závazných právních předpisech. Národní výbor může vydávat obecně závazná nařízení jen k plnění svých úkolů a se zřetelem k potřebám rozvoje svého územního obvodu. Nemůže tedy obecně závaznými nařízeními jakkoliv zužovat ani rozšiřovat práva a povinnosti stanovené vyššími právními normami.

Primárními normativními akty mohou národní výbory upravovat zejména věci týkající se ochrany životního prostředí, např. režim v rekreačních místech soustředěného cestovního ruchu, čistotu a hygienu na veřejných prostranstvích, likvidaci odpadků, ochranu veřejné zeleně, táboření ve volné přírodě, věci týkající se ochrany socialistického soužití a veřejného pořádku apod.

Odvozené normativní akty mohou národní výbory vydávat zejména k podrobnější právní úpravě věcí upravených již obecně závaznými právními předpisy (např. podle § 167 občanského zákoníku mohou národní výbory vydávat domovní řády, podle § 268 a 277 občanského zákoníku může krajský národní výbor stanovit pro některé druhy služeb, že lhůta pro zhotovení věcí nebo opravu a úpravu věci nesmí být delší než lhůta, kterou určil; podle § 3 odst. 1 zákona č. 18/1958 Sb., o požární ochraně, mohou národní výbory vydávat požární řády; podle § 16 odst. 1 zákona č. 138/1973 Sb., o vodách (vodní zákon), vodohospodářský orgán (národní výbor) může bez náhrady upravit na dobu nezbytně nutnou nakládání s vodami, povolené podle § 8 odst. 1 cit. zák., popřípadě toto nakládání s vodami, povolené podle § 8 odst. 1 cit. zák., omezit nebo i zakázat, vyžadují-li to důležité zájmy společnosti, zejména je-li přechodný nedostatek vody).

V zákoně je potřeba výslovně zakotvit, že obecně závazné nařízení národního výboru musí být v souladu se zákony, jinými obecně závaznými právními předpisy a obecně závaznými nařízeními národních výborů vyšších stupňů. Vzhledem k normativnímu charakteru obecně závazného nařízení národního výboru, je třeba v zákoně výslovně upravit podmínky jeho platnosti a počátek účinnosti.

Ve výjimečných a naléhavých případech (například při živelných pohromách, k zamezení šíření nákazy apod.) se připouští zvláštní úprava počátku účinnosti obecně závazného nařízení tak, aby bylo umožněno bezodkladné provádění potřebných opatření nutných v obecném zájmu. Vyhlašování obecně závazných nařízení krajských národních výborů ve Sbírce zákonů nadále zůstává fakultativní.

Dále se obdobně, jako je tomu u Sbírky zákonů, vytvářejí právní předpoklady k tomu; aby občané i organizace mohli nahlížet do všech obecně závazných nařízení vydaných národními výbory v kraji.

K bodu 20 - § 25:

Dosavadní pravomoc místního národního výboru, pokud jde o spravování některých zařízení se uvádí do souladu s platnými zvláštními předpisy (zákon ČNR č. 77/1978 Sb., o státní správě ve školství, zákon ČNR č. 129/1975 Sb., o působnosti orgánů České socialistické republiky v sociálním zabezpečení, vyhláška č. 130/1975 Sb., kterou se provádí zákon o sociálním zabezpečení a zákon ČNR o působnosti orgánů České socialistické republiky v sociálním zabezpečení).

Dosavadní ustanovení zákona o národních výborech, že místní národní výbor může vydat svůj vlastní statut, přičemž se řídí vzorovým statutem, který vydá Česká národní rada, se v praxi vůbec nevžilo. Místní národní výbory nevydaly statuty, ani Česká národní rada statut nevydala. Z těchto důvodů je účelné toto ustanovení zákona vypustit.

K bodu 21 - § 26:

Dynamický rozvoj městského osídlení přináší nové požadavky a problémy v celém komplexu městského organismu, zejména při zabezpečování dopravy, služeb, zásobování a uspokojování dalších potřeb obyvatel měst. Z těchto důvodů se proto vymezuje působnost a pravomoc městských národních výborů tak, aby mohly účinně ovlivňovat uspokojování ekonomických, sociálních a kulturních potřeb.

Posiluje se působnost a pravomoc všech městských národních výborů, zejména na úseku koordinace hospodářského a sociálního rozvoje, oblastního plánování, a to i ve vztahu k organizacím, které působí na území města a nejsou jimi řízeny. Tím se zvýší vliv městských národních výborů na zabezpečování vyváženého rozvoje celého území města, na němž se musí tyto organizace podílet.

Všechny městské národní výbory budou moci podle potřeby zřizovat, řídit nebo spravovat organizace a zařízení potřebná k uspokojování základních potřeb občanů. Charakter významných velkých měst však vyžaduje, aby městské národní výbory v těchto městech řídily nebo spravovaly též organizaci služeb, organizaci bytového hospodářství a organizaci veřejně prospěšných služeb.

Zakotvuje se pravomoc městských národních výborů první kategorie (viz bod 7) na úseku rozmísťování vybraných investic, která jinak přísluší krajským národním výborům. Tím se zvýrazní úloha národních výborů těchto měst v systému oblastního plánování a rozhodování.

Vzhledem ke koncepci nové úpravy působnosti městských národních výborů se s vydáváním jejich statutů nepočítá, a proto je třeba ustanovení o statutu a vzorovém statutu městských národních výborů vypustit.

K bodu 22 - § 26c:

Protože oprávněnost vydávat souhlas k umístění organizací a jejich zařízení na území města a projednávat umístění státních orgánů na tomto území se podle § 26 odst. 4 písm. a) č. 2 návrhu novely zákona o národních výborech rozšiřuje na všechny městské národní výbory, je dosavadní ustanovení § 26c nadbytečné.

Zakotvuje se však tak jako v předchozím bodě u městských národních výborů první kategorie pravomoc Národních výborů měst Brna, Ostravy a Plzně při rozmisťování vybraných investic.

K bodu 23 - § 27:

V souladu s rozšířením působnosti krajských národních výborů při koordinaci ekonomického a sociálního rozvoje územních obvodů (viz § 28), upravuje se i působnost okresních národních výborů na těch úsecích činnosti, které ekonomický a sociální rozvoj územního obvodu bezprostředně ovlivňují.

K bodu 24 - § 28:

Rozhodující úloha při zajišťování proporcionálního rozvoje hospodářské, kulturní, zdravotnické a sociální výstavby v kraji připadá krajským národním výborům. Mají-li krajské národní výbory tuto úlohu úspěšně plnit, je nezbytné posílit jejich působnost i ve vztahu k nepodřízeným organizacím, především pokud jde o zrušování zastaralých a neefektivních provozoven a neperspektivních výrob a vydávání závazných stanovisek k rozmístění vybraných investic. Pokud jde o navrhování zrušení zastaralých a neefektivních provozoven a neperspektivních výrob, budou je krajské národní výbory především navrhovat orgánům středního článku řízení (např. generální ředitelství), popř. ústředním orgánům.

Podrobnosti realizace této působnosti stanoví vláda v zásadních pro zajištění zrušení zastaralých a neefektivních provozoven a neperspektivních výrob a v zásadách, jimiž stanoví postup národních výborů při vydávání závazných stanovisek k návrhům na rozmísťování vybraných investic. Tyto zásady rovněž stanoví, v kterých případech jednotlivé stupně národních výborů vydávají závazná stanoviska k rozmístění vybraných investic.

K bodu 25 - § 29:

Podle zákona ČNR. 60/1971 Sb., o rozpočtových pravidlech republiky, sestavuje se střednědobý rozpočtový výhled republiky obsahující příjmy a výdaje, které budou státní rozpočty republiky zabezpečovat v jednotlivých letech. Součástí tohoto výhledu jsou i finanční vztahy k rozpočtům národních výborů.

Střednědobý rozpočtový výhled republiky vychází z úkolů a cílů střednědobého státního plánu rozvoje národního hospodářství ČSR, jehož součásti jsou i finanční plány hospodářských organizací řízených národními výbory.

Aby byly splněny tyto úkoly vyplývající z citovaných zákonů, sestavují národní výbory své rozpočtové výhledy, které se navrhuje zakotvit v novele zákona o národních výborech.

K bodu 26 - § 30:

Důležité společenské zájmy na rozvoji významných velkých měst vyžadují, aby krajské národní výbory mohly při rozpisu plánu stanovit závazné úkoly městským národním výborům první kategorie. Pro splnění takových úkolů je nezbytné určovat v rámci finančních vztahů i závazné limity, především v oblasti investic. Ve vztahu k městským národním výborům druhé kategorie bude toto oprávnění krajských národních výborů podmíněno souhlasem vlády, aby šlo o opatření výjimečné. Cílem je posílení působnosti městských národních výborů, zejména v oblastech zvýšeného cestovního ruchu, v zájmu zabezpečení specifických potřeb těchto oblasti. Prozatím se předpokládá, že vláda tento souhlas udělí pro oblast Krkonoš.

K bodu 27 - § 37:

K vypuštění ustanovení § 37 dochází z toho důvodu, že sdružování prostředků a činností je nyní komplexně shrnuto do § 6a (viz bod 5).

K bodu 28 - § 38:

Podle dosavadní úpravy se národní výbory mají při výkonu tzv. samostatné působnosti řídit zákony a jinými obecně závaznými právními předpisy. Ústavní právo vlády řídit činnost národních výborů v celém rozsahu vyžaduje, aby vláda mohla operativně usměrňovat činnost národních výborů i v oblasti samostatné působnosti (např. na úseku plánu, rozpočtu, řízení hospodářských organizací).

K bodu 29 - § 39:

Zvýšení a rozvinutí úlohy plenárních zasedání národních výborů spočívá v důslednějším uplatňování jejich vlivu na řešení základních otázek komplexního ekonomického a sociálního rozvoje území a na zabezpečování potřeb občanů. Proto se zvyšuje jejich koordinační a kontrolní funkce i vůči orgánům a organizacím jim nepodřízeným, zvýrazňuje se jejich pravomoc při dodržování socialistické zákonnosti, prohlubuje se pracovní a kolektivní charakter plenárních zasedání. Dosavadní vyhrazená působnost plenárních zasedání národních výborů se v tomto smyslu doplňuje a zpřesňuje.

Právně se zabezpečuje, aby pouze plenární zasedání se zabývalo tak zásadními otázkami jako je projednávání a schvalování nejen hospodářských, ale i územních a dalších plánů, jakož i projednávání významných investičních záměrů a přijímání stanovisek k nim, a volebních programů Národní fronty.

Dosavadní zákon svěřuje plenárnímu zasedání pravomoc zřizovat, zrušovat nebo slučovat hospodářské a jiné organizace. Návrhem se uvádí do souladu právní stav s faktickým stavem v tom směru, že uvedená pravomoc národního výboru se rozšiřuje i na zařízení národního výboru bez právní subjektivity. Současně se svěřuje plenárnímu zasedání i schvalování statutů podřízených hospodářských organizací.

Dále se odstraňuje dosavadní nejednotnost, kdo má u národních výborů, u nichž v podstatě neexistuje funkce "vedoucí organizace", schvalovat organizační a jednací řády. Vzhledem k tomu, že jde o základní vnitřní normy, svěřuje se toto základní oprávnění a povinnost plenárnímu zasedání.

Jestliže národní výbor vyššího stupně, popřípadě ústřední orgán státní správy, má spoluzodpovídat i za kvalitní výkon státní správy v daném odvětví, je třeba jim přiznat i právo vyjadřovat se k ustanovení do funkce a k odvolání z funkce vedoucích odborů národních výborů; tutéž úpravu je třeba nově zavést, i pokud jde o okresní a krajské hygieniky, kteří jsou podle zákona č. 20/1966 Sb., o péči o zdraví lidu, považováni za orgány národních výborů a jako takoví by měli být schvalováni do funkce a odvoláváni z ní plenárním zasedáním.

V zájmu rozšíření úlohy národních výborů při dodržování socialistické zákonnosti a ochraně veřejného pořádku se národní výbory touto problematikou budou ve svých obvodech zabývat nejen na základě zpráv a poznatků Veřejné bezpečnosti, soudů, prokuratury, ale také na základě vlastních poznatků a zpráv dalších státních orgánů (např. finančních správ, zemědělských správ, arbitrážních orgánů, státních inspekcí, notářství apod.). Zprávy těchto dalších orgánů o stavu socialistické zákonnosti budou zahrnovat zejména hodnocení stavu vyřizování záležitostí občanů, jejich stížností, bezpečnosti práce, dodržování protipožárních předpisů apod. Větší pozornost musí plenární zasedání věnovat též vydávání a účinnosti obecně závazných nařízení národních výborů, a to zejména národních výborů nižších stupňů, a odstraňovat existující věcné, právní i organizační nedostatky. Plenární zasedání bude dále projednávat rozbory vyřizování stížností, oznámení a podnětů pracujících, došlých národnímu výboru.

Výlučně plenárnímu zasedání se svěřuje významná pravomoc usnášet se o přenesení: působnosti národního výboru na národní výbory nižších stupňů..

Vzhledem k politickému významu udělování čestného občanství, veřejných uznání a cen národními výbory, svěřuje se tato pravomoc též výlučně plenárnímu zasedání:

K bodu 30 - § 42:

Podle dosavadní úpravy organizuje rada přípravu plenárního zasedání jen v součinnosti s komisemi a s poslanci, popřípadě s národními výbory nižších stupňů.

Účelem navrhované úpravy je zkvalitnit přípravu plenárního zasedání, průběh jednání a věcnost přijímaných závěrů. Zapojením co nejširšího aktivu do přípravy plenárního zasedání se sleduje cíl, aby se toto zasedání stalo významnou politickou událostí v životě obcí, měst, okresů a krajů.

K bodu 31 - § 46:

Dosavadní zákon stanoví úkoly rady národního výboru pouze příkladmo. Tento příkladmý výčet je však velmi rámcový a v praxi vyvolává v některých zásadních věcech nejasnosti v kompetenci orgánů národního výboru. Navrhované řešení, i když zachovává pouze příkladmý výčet, vymezuje rozsah pravomoci rady podrobněji. V souladu s návrhem Zásad kontroly v národním hospodářství a ve státní správě se rozšiřuje pravomoc rady o jmenování a odvolávání hlavních kontrolorů organizací řízených a spravovaných národním výborem. Nově se do pravomoci rady promítají mimo jiné i úkoly rozšířené pravomoci národních výborů vůči ústředně řízeným organizacím a družstevním organizacím.

Upřesňuje se vztah rady k plenárnímu zasedání, ke komisím a odborům národního výboru. Výslovně se zakotvuje povinnost rady vytvářet příznivé podmínky pro účinnou práci poslanců národního výboru. V zájmu prohloubení zákonnosti a včasnosti v rozhodování orgánů národního výboru se výslovně stanoví oprávnění rady národního výboru kontrolovat a hodnotit výkon státní správy nejen orgány vlastního národního výboru, ale i orgány národních výborů nižších stupňů.

K bodu 32 - § 47:

Vztahy rady k plenárnímu zasedání se zpřesňují tak, že se výslovně zakotvuje povinnost rady pravidelně skládat plenárnímu zasedání účty ze své činnosti. Jde o legislativní vyjádření stávající praxe.

K bodu 33 - § 50a:

Při respektování zásady kolektivního rozhodování rady se řeší způsob zabezpečování nutných koordinačních a kontrolních úkolů předsedou, místopředsedy a tajemníkem národního výboru. Navrhovaná úprava vychází z předpokladu, že úseky, na nichž budou tyto úkoly plnit, si národní výbor stanoví ve svém organizačním řádu.

K bodu 34 - § 51:

V praxi se často vyskytují případy, že v období mezi zasedáními rady je nutno bezodkladně zabezpečovat některé úkoly a v souvislosti s tím koordinovat postup místopředsedů a tajemníka národního výboru. Koordinační funkce se svěřuje předsedovi národního výboru.

K bodu 35 - § 52:

Dosavadní práva a povinnosti tajemníka se rozšiřují. Tajemník národního výboru se pověřuje úkolem koordinovat i přípravu plánů činnosti komisí a aktivů národního výboru. Vzhledem k tomu, že nebylo dosud stanoveno, kdo má na národních výborech plnit úkoly vedoucího organizace ve smyslu zákoníku práce, odstraňuje se tento nedostatek tím, že tyto úkoly bude plnit tajemník národního výboru, a to v rozsahu vymezeném organizačním řádem národního výboru; toto postavení mu nepřísluší vůči pracovníkům aparátu výboru lidové kontroly.

K bodu 36 - § 54:

Kontrolní funkci komisi vůči odborům a organizacím zakotvuje již dosavadní právní úprava. Navrhovanou úpravou se však kontrolní funkce komisí rozšiřuje i vůči správním komisím a výslovně i vůči zařízením národního výboru. Současně se tato funkce zaměřuje na hlavní činnost odborů i správních komisí. Při zjištění nedostatků budou mít komise právo požadovat jejich odstranění; dosud toto oprávnění mají jen vůči odborům. Zabezpečuje se dále užší součinnost komisí s občany na úseku kontroly.

K bodu 37 - § 57:

Některé správní komise již nyní podle zvláštních zákonů, kromě vlastního rozhodování o právech a povinnostech občanů, vykonávají působnost i v jiných směrech, např. podle zákona ČNR č. 129/1975 Sb., o působnosti orgánů ČSR v sociálním zabezpečení, komise péče o rodinu a dítě sleduje vývoj dětí, které byly umístěny do výchovy jiných občanů než rodičů, účastní se trestního řízení proti mladistvým, navrhuje soudní nařízení ústavní výchovy, vede evidenci těžko vychovatelných dětí apod. Je proto namístě pamatovat na to, aby správní komise, budou-li podle zvláštních předpisů zřízeny, mohly činit i jiná opatření na správním úseku, pro nějž budou zřízeny, než je rozhodování o právech a povinnostech občanů. V tom směru se doplňuje ustanovení odstavce 1.

Vzhledem k postavení správních komisí, jako orgánů, jimž přísluší rozhodování o právech a povinnostech občanů, upravuje zákon nově, alespoň v základních rysech, způsob zřizování těchto komisí a volby jejich členů, pravomoc předsedů a způsob usnášení správních komisí.

K bodu 38 - § 58:

Na rozdíl od dosavadní právní úpravy se zakotvuje obligatorní zřizování výborů lidové kontroly i u městských národních výborů a místních národních výborů ve střediskových obcích. Vytvoření výborů lidové kontroly na těchto národních výborech je nezbytné zejména v zájmu prohloubení soustavné kontroly kvality a včasnosti poskytování služeb občanům a provádění účinných opatření k ochraně veřejného pořádku a životního prostředí.

K bodu 39 - § 59:

Obdobně jako u vedoucích odborů národního výboru a hygienika (viz bod 29) se nově přiznává výboru lidové kontroly národního výboru vyššího stupně, popřípadě Výboru lidové kontroly ČSR, právo vyjadřovat se k volbě a odvolání místopředsedy výboru lidové kontroly, pokud není poslancem národního výboru.

K bodu 40 - § 61:

Jde o zpřesnění dosavadního znění v tom smyslu, že se odstraňují pochybnosti, který orgán národního výboru má stanovit pracovní náplň odborů národního výboru.

K bodu 41 - § 62:

Dosavadní výčet hlavních úkolů odborů se rozšiřuje o povinnost zajišťovat po odborné stránce vedení organizací a zařízení řízených nebo spravovaných národním výborem. Tím se posiluje v potřebné míře odvětvovost a oborovost v řízení organizací a zařízení, za které národní výbory odpovídají. Zabezpečování odborného vedení ve vztahu k organizacím a zařízením spravovaným národními výbory vychází z § 20. Ve vztahu k hospodářským organizacím řízeným národními výbory budou odbory zabezpečovat úkoly, které jim budou svěřeny v rámci dělby práce mezi orgány národního výboru, případně úkoly, které jim svěří rada při stanovení pracovní náplně (např. zabezpečování úkolů souvisejících se správou národního majetku, úkolů na úseku vědecko-technického rozvoje a racionalizačních programů, materiálně-technického zásobování, technickohospodářského normování a výchovy kádrů, úkolů při rozšiřování osvědčených technologických postupů a při kontrole plnění úkolů uložených organizacím příslušnými orgány národního výboru).

Oproti dosavadnímu stavu se dále rozšiřují povinnosti odborů ve vztahu ke správním komisím; napříště budou odbory zabezpečovat i plnění usnesení správních komisí a zpracování odborných podkladů pro jejich jednání.

K bodu 42 - § 63:

V otázkách odborného vedení organizaci a zařízení řízených nebo spravovaných národním výborem, s výjimkou věcí uvedených v § 38, se zakládá též vertikální podřízenost odborů, obdobně jako je tomu již nyní při výkonu státní správy. Výslovně se zakotvuje povinnost odborů soustavně informovat poslance o své činnosti, jakož i o činnosti organizací a zařízení řízených a spravovaných národním výborem; tím se vytvářejí další předpoklady pro účinnou práci poslanců.

K bodu 43 - § 63a, 63b:

Zdokonalování práce národních výborů vyžaduje zvyšovat nejen politickou, ale zejména odbornou kvalifikaci aparátu národního výboru, požadovat od něj vysokou odbornost, profesionální zdatnost, pružnost a iniciativní přístup k úkolům a problémům. Je nutné, aby aparát národních výborů byl schopen zabezpečovat svěřené úkoly náročněji, s větší perspektivou a odpovědností. Má-li být dosavadní úroveň práce aparátu národních výborů zlepšována, je třeba pro ty pracovní funkce, které rozhodující měrou ovlivňují činnost národního výboru, stanovit zvláštní odbornou způsobilost pro jejich zastávání. Pro vybrané pracovní funkce se proto zavádí zvláštní odborná způsobilost včetně jejího ověřování, osvědčování a dalšího zdokonalování. I tomu účelu se v zákoně vytvářejí právní předpoklady. Dosud je požadavek zvláštní odborné způsobilosti a její ověřování zavedeno např. zákonem č. 50/1976 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon) (§ 45 a 46), vyhláškou č. 22/1977 Sb., kterou se vydávají bližší předpisy k zákonu o matrikách (§ 3 odst. 1 písm. d). Aby se předešlo velkému počtu resortních předpisů upravujících tyto otázky navrhuje se, aby byl vydán pouze jeden prováděcí předpis, a to ministerstvem vnitra ČSR v dohodě s ostatními ústředními orgány státní správy.

Zavedením možnosti zřizovat pro výkon státní správy vedle odborů zvláštní orgány se zakotvuje již existující stav. Národní výbory již dnes na základě zvláštních zákonů zřizují zvláštní orgány, jako např. krajské a okresní hygieniky, povodňové komise apod. Zákon o národních výborech v dosavadním znění zřizování těchto orgánů dosud výslovně neupravuje.

K bodu 44 - § 64:

Rozšiřuje se poslání občanských výborů o další úkoly, a to jmenovitě při upevňování veřejného pořádku a socialistického soužití. Občanské výbory se budou podílet v širší míře než dosud také na tvorbě, plnění a kontrole volebních programů Národní fronty. Dále se přiznává občanským výborům oprávnění obracet se na orgány národního výboru a na organizace národním výborem řízené nebo spravované s podněty a dotazy a stanoví se povinnost těchto orgánů a organizací se jimi zabývat. Tím se sleduje posílení úlohy občanských výborů v oblasti iniciativní, organizátorské a kontrolní činnosti při uplatňování a zabezpečování potřeb občanů v části obce, ve které působí.

Stanoví se dále, že úkoly občanským výborům jako orgánům společenské aktivity mohou ukládat jen plenární zasedání národního výboru a jeho rada, čímž se odstraní dosavadní pochybnosti a nejednotný postup v praxi.

K bodu 45 - § 67:

Dosavadní ustanovení § 67 vymezuje úkoly vlády při řízení a kontrole národních výborů pouze příkladmo. Toto pojetí se zachovává i nadále. Řídící úloha vlády se prohlubuje tak, že vláda řídi národní výbory v celém rozsahu jejich působnosti, zabezpečuje realizaci jednotné státní politiky

V komplexním rozvoji krajů i v otázkách rozvoje jednotlivých odvětví řízených národními výbory. V souladu se závěry 6. zasedání ÚV KSČ v dubnu 1982 se zvýrazňuje i koordinační funkce vlády, která bude účinněji než dosud sjednocovat a koordinovat činnost ministerstev a ostatních ústředních orgánů státní správy vůči národním výborům. Podrobnější vymezení úkolů vlády ve vztahu k národním výborům, zejména pokud vyplývají ze zvláštních zákonů, vymezí vláda ČSR vydáním "Zásad pro zdokonalování činnosti národních výborů".