Vzhledem k tomu, že koordinace činnosti ministerstev a dalších ústředních orgánů státní správy je výslovně svěřována vládě, dochází v souladu se závěry 6. zasedání ÚV KSČ v dubnu 1982 i k úpravě funkce ministerstev a ostatních ústředních orgánů státní správy k zabezpečení řídící a kontrolní úlohy vlády ve vztahu k národním výborům. Navrhovanou úpravou se posílí rozvoj všech odvětví v působnosti národních výborů a zvýší se úroveň řízení i po odborné linii. Ministerstvo vnitra bude sjednocovat postup ústředních orgánů státní správy při přípravě materiálů pro vládu týkajících se činnosti národních výborů, při přípravě podkladů pro kontrolní činnost vlády ve vztahu k národním výborům, bude koordinovat vydávání směrnic (instrukcí) ministerstvy a ostatními ústředními orgány státní správy pro národní výbory a jejich organizace a zabezpečovat ve spolupráci s ministerstvy (ústředními orgány státní správy) zvyšování politické a odborné úrovně pracovníků národních výborů.

Předpokládá se, že vláda jako dosud bude ministerstvo vnitra pověřovat zabezpečováním konkrétních úkolů, jako je vyhodnocování plnění volebních programů, usměrňování a vyhodnocování soutěže národních výborů, organizování průzkumů činnosti národních výborů, jednotná aplikace správního řádu v soustavě národních výborů apod. Kromě toho ministerstvo vnitra ČSR bude zabezpečovat úkoly ústředního orgánu státní správy na svěřených úsecích jako ostatní ministerstva a ústřední orgány státní správy (viz bod 47).

Posiluje se odpovědnost ústředních orgánů státní správy za výkon státní správy a za dodržování socialistické zákonnosti na národních výborech s cílem zvýšení účinnosti práce národních výborů v této oblasti.

Za účelem rozvoje odvětví řízených a spravovaných národními výbory se prohlubuje podíl ústředních orgánů státní správy na řízení a správě těchto odvětví, zejména při ovlivňování odborné činnosti organizací a zařízení národních výborů v otázkách vědeckotechnického rozvoje a racionalizace řídících a správních činností. Rozšiřují se úkoly ústředních orgánů státní správy též v péči o výchovu kádrů na národních výborech.

Navrhovaná úprava s ohledem na § 38 zákona (tzv. samostatná působnost národních výborů) i nadále rozlišuje dvě sféry odborného řízení ze strany ústředních orgánů státní správy. Zatím co při zabezpečování výkonu státní správy u národních výborů a odborného vedení organizací a zařízení spravovaných národními výbory budou ministerstva vydávat i interní resortní normativní akty, při řízení činnosti národních výborů na základě koncepcí rozvoje odvětví budou ministerstva ve věcech, které patří do tzv. samostatné působnosti národních výborů, vydávat pouze obecně závazné právní předpisy, a pokud k tomu nejsou zákonem zmocněny, předkládat vládě návrhy potřebných opatření.

Vzhledem k tomu, že dochází k posílení pravomoci národních výborů ve vztahu k ústředně řízeným organizacím, zabezpečují se tomu odpovídající povinnosti ministerstev a ostatních ústředních orgánů státní správy působících v ústředně řízených odvětvích vůči jim podřízeným organizacím.

V obou případech navrhované úpravy odpovídají změnám provedeným v § 38 a § 62.

K čl. II

Rozšiřuje se působnost městských národních výborů první a druhé kategorie na některých úsecích státní správy. Tyto městské národní výbory budou ve větším rozsahu než dosud vyřizovat záležitosti na úsecích územního plánování a stavebního řádu, zemědělství, financí, zásobování, obchodu, společného stravování a cestovního ruchu, dopravy a silničního hospodářství, ochrany veřejného pořádku, všeobecné vnitřní správy, a to diferencovaně podle toho, jde-li o městské národní výbory první kategorie (§ 10 odst. 3 zákona) nebo o městské národní výbory druhé kategorie (§ 10 odst. 4 zákona). Pokud jde o úsek sociálního zabezpečení, bude přenesení působnosti na městské národní výbory řešeno novelou zákona ČNR č. 129/1975 Sb., o působnosti orgánů České socialistické republiky v sociálním zabezpečení a novelou prováděcí vyhlášky k tomuto zákonu č. 130/1975 Sb. Novelizaci těchto předpisů připravuje v současné době ministerstvo práce a sociálních věcí ČSR.

Usnesením vlády ČSR č. 74/1982 bylo schváleno i posílení pravomoci městských národních výborů na úseku školství. Vzhledem k tomu však, že v tomto případě nejde jen o přenesení působnosti, ale především o zřizování nových druhů školských zařízení, která dosavadní právní úprava nezná, bylo dohodnuto, že tyto změny v působnosti městských národních výborů budou řešeny v souvislosti s právní úpravou soustavy výchovy a vzdělávání, která je v současné době již připravována a má nabýt účinnosti nejpozději k 1. lednu 1984.

Nedochází k přesunu působnosti ani v oblasti správních poplatků, protože postačí, aby v souladu s § 10 odst. 3 zákonného opatření předsednictva Národního shromáždění č. 138/1960 Sb. ministerstvo financí ČSR pověřilo městské národní výbory, uvedené v § 10 odst. 2 a 3, povolováním úlev ze správních poplatků.

K čl. III

V souvislosti s úpravou působnosti některých městských národních výborů na některých úsecích státní správy zpřesňuje se na základě návrhů krajských národních výborů i působnosti národních výborů měst Brna, Ostravy a Plzně na úseku silničního hospodářství, vymezená v příloze C zákona ČNR č. 146/1971 Sb.

K čl. IV

S ohledem na nové ustanovení § 10 odst. 1, kdy obce městského charakteru, v kterých bude působit městský národní výbor, bude určovat napříště vláda, je nutno v přechodném ustanovení vyjádřit, že městské národní výbory působící ke dni počátku účinnosti tohoto zákona zůstávají zachovány.

V § 57 se nově upravuje postavení správních komisí, volba jejich členů a některé další otázky. Vzhledem k tomu, že řada dosavadních právních předpisů upravuje některé z těchto otázek odchylně, je třeba tyto předpisy zachovat do té doby, než bude provedena jejich novelizace.

K čl. V

V připravované novele občanského zákoníku se doplňuje ustanovení § 27 o zákonném zastoupení tak, že se umožňuje, aby opatrovníkem občana, který byl zbaven způsobilosti k právním úkonům nebo jehož způsobilost k právním úkonům byla omezena, mohl být soudem ustanoven i národní výbor, popřípadě jeho zařízení. Vzhledem k tomu je potřebné v zákoně o národních výborech stanovit konkrétní stupně a druhy národních výborů, které budou tuto působnost vykonávat.

K čl. VI

Pravomoc ukládat a vybírat pokuty za porušování právních předpisů o vytváření a ochraně zdravých životních podmínek, jakož i oprávnění používat výnosu těchto pokut, dosud příslušející okresním národním výborům a jim na roveň postaveným národním výborům se svěřuje též městským národním výborům uvedeným v § 10 odst. 3 a 4 zákona o národních výborech (viz bod 7).

K čl. VII

Dosud platný Vzorový statut městských národních výborů nebyl důsledně uveden do života a v současné době již zastaral. Kromě toho není v souladu s novým diferencovaným postavením a působností městských národních výborů. Z těchto důvodů je třeba tento statut zrušit.

Rovněž zákon ČNR č. 57/1971 Sb., kterým se mění zákon o národních výborech, jímž byly stanoveny počty poslanců místních nebo městských národních výborů, byl již nahrazen zákonem ČNR č. 49/1982 Sb., kterým se mění a doplňuje zákon o národních výborech a upravuje působnost místních národních výborů ve střediskových obcích, protože tento zákon nově upravil počty poslanců místních národních výborů, místních národních výborů ve střediskových obcích a městských národních výborů. Proto se zákon ČNR č. 57/1971 Sb. též zrušuje.

K čl. VIII

Vzhledem k tomu, že od vyhlášení úplného znění zákona o národních výborech v roce 1972 dochází již k druhé podstatné změně tohoto zákona, je pro potřeby praxe účelné znovu vyhlásit úplné znění zákona o národních výborech.

V Praze dne 29. září 1982

Josef Korčák v. r.

předseda vlády České socialistické republiky

Josef Jung v. r.

ministr vnitra České socialistické republiky

Příloha A