37. V § 57
odst. 1 zní:
"(1) V případech stanovených zákonem zřizuje národní výbor správní komise, kterým přísluší rozhodovat o právech a povinnostech občanů a organizací, popřípadě plnit další úkoly na úsecích, pro které jsou zřízeny."
za odstavec 1 se vkládají odst. 2 a 3, které zní: "(2) Národní výbor volí členy správní komise z řad svých poslanců a dalších občanů, především těch, kteří mu byli navrženi společenskými organizacemi. Předsedou správní komise je poslanec národního výboru; řídí a organizuje práci správní komise a dbá o plnění jejích usnesení.
(3) Správní komise se usnáší většinou hlasů všech členů, pokud zvláštní zákon nestanoví jinak.".
Dosavadní odstavec 2 se označuje jako odstavec 4.
38. § 58 zní:
"§ 58
Krajské národní výbory, okresní národní výbory, městské národní výbory a místní národní výbory ve střediskových obcích zřizují výbory lidové kontroly; po projednání s výborem lidové kontroly příslušného okresního národního výboru je mohou zřídit též ostatní místní národní výbory.".
39. v § 59 odst. 1 se druhá věta ukončuje středníkem a připojují se slova:
"k volbě a odvolání místopředsedy, pokud není poslancem národního výboru, je třeba vyjádření výboru lidové kontroly národního výboru vyššího stupně, a jde-li o místopředsedu výboru lidové kontroly krajského národního výboru, vyjádření Výboru lidové kontroly České socialistické republiky.".
40. V § 61
odstavec 1 zní:
"(1) Národní výbory zřizují pro jednotlivá odvětví (úseky) své působnosti odbory."
se odstavec 2 vypouští a dosavadní odstavce 3, 4 a 5 se označují jako odstavce 2, 3 a 4a a v odstavci 4 se slova "Národní výbor" nahrazují slovy "Rada národního výboru".
41. § 62 zní:
"§ 62
Odbory v odvětvích a na úsecích, pro které jsou zřízeny,
a) vykonávají státní správu s výjimkou věcí náležejících do pravomoci plenárního zasedání národního výboru, jeho rady, komisí a správních komisí;
b) vedou po odborné stránce organizace a zařízení řízené nebo spravované národním výborem;
c) zpracovávají odborné podklady pro jednání národního výboru, jeho rady, komisí a správních komisí a zabezpečují plnění usnesení národního výboru a jeho orgánů.".
42. § 63 zní:
"§ 63
(1) Odbor je řízen radou a odpovídá jí za veškerou svoji činnost. Ve věcech uvedených v § 62 písm. a) a b), nejde-li o věci uvedené v § 38, je podřízen též odboru národního výboru vyššího stupně, jde-li o odbor krajského národního výboru, příslušnému ústřednímu orgánu státní správy.
(2) Práci odboru řídi a za ni odpovídá jeho vedoucí.
(3) Odbory informují poslance o své činnosti i o poznatcích z činnosti organizací a zařízení řízených nebo spravovaných národním výborem, pokud se dotýkají zájmů a potřeb občanů.
(4) Pracovníci odborů jsou povinni účastnit se schůzí a besed poslanců s voliči a pomáhat jim v jejich práci ve volebním obvodu."
43. Za § 63 se vkládají § 63a a 63b, které zní:
"§ 63a
Funkce, jejichž výkon má rozhodující význam pro plnění úkolů národního výboru, obsah zvláštní odborné způsobilosti, způsob jejího ověřování, osvědčování a dalšího zdokonalování, pokud nejsou stanoveny zvláštními předpisy, stanoví obecně závazným právním předpisem ministerstvo vnitra České socialistické republiky (dále jen "ministerstvo vnitra") v dohodě s příslušnými ústředními orgány státní správy.".
"§ 63b
Zvláštní orgány
V případech stanovených zákonem zřizují národní výbory pro výkon státní správy v příslušném odvětvi (úseku) zvláštní orgány; zákon stanoví též postavení a působnost těchto orgánů.".
44. V § 64
se v odstavci 2 slova "a udržování a ochraně bytového majetku" nahrazují slovy "(města), udržování a ochraně bytového majetku, upevňování veřejného pořádku a socialistického soužití; občanské výbory se podílejí též na tvorbě, plnění a kontrole volebních programů Národní fronty".
se v odstavci 3 na konci připojuje tato věta: "Pověřovat občanské výbory plněním úkolů může jen plenární zasedání národního výboru nebo jeho rada."
se za odstavec 4 připojuje odstavec 5, který zní:
"(5) Občanské výbory se mohou obracet se svými návrhy, podněty a dotazy na radu a ostatní orgány národního výboru a na organizace národním výborem řízené nebo spravované; tyto orgány a organizace jsou povinny se zabývat návrhy, podněty a dotazy občanských výborů a informovat je o způsobu vyřízení.".
45. V § 67 odstavec 2 zní:
"(2) Vláda zejména
a) sjednocuje činnost ministerstev (ústředních orgánů státní správy) ve vztahu k národním výborům,
b) zabezpečuje realizaci jednotné státní politiky v otázkách komplexního ekonomického a sociálního rozvoje územních obvodů národních výborů,
c) určuje plánem a rozpočtem krajským národním výborům úkoly a prostředky, stanoví systemizaci aparátu národních výborů a počty pracovníků v souhrnu za všechna odvětví řízená národními výbory,
d) může stanovit krajským národním výborům závazné úkoly a limity, jakož i orientační ukazatele k zabezpečení souladu mezi rozvojem ústředně řízených odvětví a hospodářstvím národních výborů,
e) rozhoduje o zásadních otázkách týkajících se výkonu státní správy v působnosti národních výborů,
f) řeší sporné otázky, které se při rozpracovávání a uskutečňování celostátní politiky vyskytnou mezi krajskými národními výbory a ministerstvy (ústředními orgány státní správy) a mezi krajskými národními výbory navzájem,
g) kontroluje, jak národní výbory plní úkoly, a hodnotí výsledky jejich činnosti,
h) projednává zásadní otázky komplexního ekonomického a sociálního rozvoje jednotlivých krajů."
46. Za § 67 se vkládá § 67a, který zní:
"§ 67a
K zabezpečení řídící a kontrolní úlohy vlády ve vztahu k národním výborům
a) ministerstva (ústřední orgány státní správy) předkládají vládě
1. návrhy koncepcí rozvoje odvětví (úseků) řízených a spravovaných národními výbory,
2. návrhy ve věcech, které patří do samostatné působnosti národních výborů, pokud nejsou zákonem zmocněny k jejich úpravě obecně závazným právním předpisem (§ 38);
b) ministerstvo vnitra
1. organizuje jednotný postup ministerstev (ústředních orgánů státní správy) při přípravě návrhů pro jednání vlády a při plnění opatření přijatých vládou v otázkách týkajících se národních výborů,
2. koordinuje vydávání směrnic (instrukcí) ministerstev (ústředních orgánů státní správy), jež se týkají národních výborů a jimi řízených nebo spravovaných organizací,
3. koordinuje přípravu podkladů pro kontrolní činnost vlády z hlediska dodržování právních předpisů a plnění usnesení vlády v činnosti národních výborů, jakož i v činnosti ministerstev (ústředních orgánů státní správy) ve vztahu k národním výborům,
4. zajišťuje ve spolupráci s ostatními ministerstvy (ústředními orgány státní správy) vytváření podmínek pro zvyšování politické a odborné úrovně pracovníků národních výborů,
5. provádí rozbor činnosti národních výborů, organizuje výměnu zkušeností z jejich práce a usměrňuje a vyhodnocuje soutěže národních výborů,
6. usměrňuje organizování informačního systému národních výborů."
47. V § 68
odstavec 1 a 2 zní:
"(1) Ministerstva (ústřední orgány státní správy) řídí v rámci zákonů výkon státní správy v příslušném odvětví (úseku) vydáváním obecně závazných právních předpisů a směrnic (instrukcí), kontrolují výkon státní správy a dodržování socialistické zákonnosti, zevšeobecňují získané poznatky z této činnosti národních výborů a činí opatření k odstranění zjištěných nedostatků.
(2) Ministerstva (ústřední orgány státní správy), do jejichž působnosti náleží odvětví (úseky) řízené nebo spravované národními výbory dále
a) řídí po odborné stránce činnost národních výborů na základě vládou schválených koncepcí rozvoje odvětví (úseků),
b) zabezpečují odborné vedení rozpočtových a příspěvkových organizací a zařízení národních výborů,
c) podílejí se na přípravě návrhů střednědobých a prováděcích hospodářských plánů a rozpočtů krajských národních výborů,
d) zabezpečují jednotný postup při používání právních předpisů v činnosti národních výborů,
e) pomáhají po odborné stránce národním výborům a jejich organizacím zabezpečovat úkoly a zdokonalovat metody činnosti,
f) usměrňují vědecko-technický rozvoj a racionalizaci řídících a správních činností,
g) pečují o výchovu odborných kádrů národních výborů, organizací a zařízení jimi řízených nebo spravovaných."
se vypouští odstavec 3 a dosavadní odstavec 4 se označuje jako odstavec 3, v němž ustanovení písm. b) zní:
"b) zabezpečují, aby jimi řízené orgány a organizace koordinovaly svoji činnost s národními výbory, zejména s okresními národními výbory, městskými národními výbory a místními národními výbory ve střediskových obcích a projednávaly s nimi všechna závažná opatření, týkající se rozvoje územních obvodů národních výborů.".
48. V § 76 se označení "§ 62 č. 1" nahrazuje textem "§ 62 písm. a) a b), nejde-li o věci uvedené v § 38,".
49. V § 77 se na konci připojují slova "anebo s usnesením vlády".
Čl. II
1. Na městské národní výbory první a druhé kategorie se přenáší působnost okresních národních výborů, uvedená v příloze A k tomuto zákonu.
2. Na městské národní výbory první kategorie se přenáší i působnost okresních národních výborů, uvedená v příloze B k tomuto zákonu.
Čl. III
Příloha C zákona České národní rady č. 146/1971 Sb., kterým se mění a doplňuje zákon o národních výborech a upravuje působnost národních výborů na některých úsecích státní správy, se mění a doplňuje takto:
1. V položce 24 v rubrice 4 se pod citaci "§ 2 odst. 1" doplňuje citace "§ 3 odst. 1".
2. V položce 25 v rubrice 3 se doplňuje citace "vyhl. č. 136/1961 Sb.", v rubrice 4 se vypouští citace "§ 2 odst. 1" a "§ 4" a v citaci "§ 4 odst. 2" se doplňuje "písm. b) ".
Čl. IV
1. Městské národní výbory působící ke dni počátku účinnosti tohoto zákona zůstávají zachovány.
2. Ustanovení zvláštních předpisů, která upravují zřizování, složení a působnost správních komisí, zůstávají nedotčena.
Čl. V
1. Funkci opatrovníka občana, který byl rozhodnutím soudu zbaven způsobilosti k právním úkonům nebo jehož způsobilost k právním úkonům byla omezena, vykonává na základě rozhodnutí soudu místní národní výbor ve střediskové obci nebo městský národní výbor a v ostatních případech okresní národní výbor, v jehož územním obvodě má občan bydliště.
2. Je-li občan uvedený v bodě 1 umístěn v ústavu sociální péče, vykonává funkci opatrovníka na základě rozhodnutí soudu tento ústav (zařízení).
Čl. VI
Zákon České národní rady č. 36/1975 Sb., o pokutách za porušování právních předpisů o vytváření a ochraně zdravých životních podmínek, se mění takto:
1. V § 4
v odstavci 1 první věta zní: "Pokuty ukládají okresní národní výbory, jim na roveň postavené národní výbory a městské národní výbory uvedené v § 10 odst. 3 a 4 zákona o národních výborech ve znění pozdějších předpisů (dále jen "národní výbor")."
v odstavci 2 se vypouštějí slova "příslušný okresní".
2. V § 5 odstavci 1 se vypouští slovo "okresnímu".
3. V § 6 v odstavci 1 se slova "Okresní národní výbor" nahrazují slovy "Národní výbor".
4. V § 7
v odstavci I první věta zní: "Pokuta je příjmem národního výboru, který ji uložil."
v odstavci 2 se slova "okresní národní výbory" nahrazují slovy "národní výbory, které je uložily".
Čl. VII
Zrušuje se
1. usnesení Národního shromáždění Československé socialistické republiky ze dne 1. prosince 1967 uveřejněné pod č. 109/1967 Sb., kterým se vydává Vzorový statut městských národních výborů;
2. zákon České národní rady č. 57/1971 Sb., kterým se mění zákon č. 69/1967 Sb., o národních výborech.
Čl. VIII
Předsednictvo České národní rady se zmocňuje, aby ve Sbírce zákonů vyhlásilo úplné znění zákona č. 69/1967 Sb., o národních výborech, jak vyplývá ze změn a doplňků provedených pozdějšími zákony, pokud se tento zákon vztahuje na území České socialistické republiky.
Čl. IX
Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. ledna 1983.
Důvodová zpráva
A. Obecná část
I.
V průběhu socialistické výstavby se národní výbory pod vedením Komunistické strany Československa staly důležitou politickou silou, která se významně podílí na všech úspěších socialismu. Dokazuje to rozsáhlá práce, kterou vykonávají ve všech oblastech společenské činnosti i prostředky, kterými disponují v oblasti komplexní bytové výstavby, místního hospodářství, školství, kultury, zdravotnictví a sociální péče.
Národní výbory představují i pro období výstavby rozvinuté, socialistické společnosti důležitou součást socialistického státního mechanismu, historicky konkrétní formu socialistické demokracie, ověřenou praktickou činností lidu. Národní výbory vyjadřují jednotu státní moci a správy v územních obvodech a v nejširším měřítku se podílejí na tvorbě celospolečenských cílů a jejich realizací.
Všestranná činnost národních výborů aktivně přispívá k upevňování morálně politické jednoty lidu, k prohlubování socialistické demokracie a zvyšování účasti lidu na správě a zkvalitňování řízení rozvoje života v územních obvodech. Národní výbory se staly nejrozšířenější a všeobsáhlou formou socialistické demokracie a současně i nejpočetnějším článkem naší zastupitelské soustavy. V národních výborech v České socialistické republice pracuje na 135 000 poslanců, kromě toho v komisích, správních komisích, občanských výborech a dalších aktivech národních výborů je zapojeno dalších 300 000 občanů.
Ve zdokonalování činnosti národních výborů, rozvíjení všech jejich funkcí, ve zvyšování činnosti práce této demokratické instituce spočívá jedna z hlavních cest rozvoje socialistické demokracie, rozšiřování reálné účasti pracujících na správě a řízení socialistické společnosti při uskutečňování hospodářského a sociálního rozvoje.
Nyní platný zákon o národních výborech byl přijat dne 29. června 1967. Hlavním cílem tohoto zákona bylo odstranit nedostatky zákona z roku 1960 a vytvořit nové právní a organizační podmínky pro další upevňování postavení národních výborů jako orgánů státní moci a správy v územních obvodech. Byl zejména sledován záměr vytvořit příznivější organizačně právní podmínky pro širší rozvíjení hospodářské, sociální a kulturní výstavby měst i venkovských obcí, zabezpečit větší samostatnost národních výborů při rozhodování záležitostí spadajících do jejich působnosti, dělbu práce mezi orgány národního výboru a další zdokonalení metod práce národních výborů, v zájmu většího rozšíření účasti občanů na jejich činnosti.
K dosažení těchto cílů vytvořil zákon č. 69/1967 Sb. národním výborům potřebné právní předpoklady. Některé záměry směřující k dalšímu zvýšení úlohy národních výborů se však nepodařilo vždy adekvátně vyjádřit. Tak zákon o národních výborech nově stanovil tzv. samostatnou působnost národních výborů. Dosavadní zkušenosti ukázaly, že ustanovení o samostatné působnosti v současné podobě jsou formální překážkou uplatňování principu demokratického centralismu v řízení hospodářství národních výborů. Proto je třeba toto ustanovení upravit.
Nerealizovalo se ustanovení zákona, které předpokládalo, že Česká národní rada vydá Vzorový statut místních národních výborů, na jehož základě by si místní národní výbory mohly vydat statuty vlastní, v nichž by upravily zejména uspořádání svých orgánů, vzájemnou dělbu jejich práce a uvedly okruh organizací a zařízení, které řídí a spravují, i své aktivy.
Byl sice vydán Vzorový statut městských národních výborů č. 109/1967 Sb., který však byl již nepřímo pozměněn řadou pozdějších předpisů, zejména zákonem ČNR č. 146/1971 Sb., kterým se mění a doplňuje zákon o národních výborech a upravuje působnost národních výborů na některých úsecích státní správy. Vzorový statut nebyl důsledně uveden do života, většina městských národních výborů své statuty na základě vzorového statutu vůbec nevydala.
Ne dosti výrazně byla upravena úloha národních výborů při komplexním hospodářském a sociálním rozvoji jejich územních obvodů, zejména jejich vztah k organizacím řízeným centrálně a národními výbory vyšších stupňů.
V dosud platném zákoně o národních výborech nebyly vůbec řešeny, popřípadě byly řešeny jen rámcově, některé otázky, které pak v praxi se ukázaly jako aktuální a vyvolávaly nejednotný postup a různý výklad. Jde například o
- vymezení období pro skládání účtů poslanců voličům, nedostatečnou účinnost oprávnění poslanců,
- nedostatečnou úpravu vydávání a vyhlašování obecně závazných nařízení národních výborů,
- rámcovou úpravu, tzv. vyhrazené pravomoci orgánů národního výboru,
- nedostatečnou úpravu postavení funkcionářů národních výborů apod.
V průběhu své účinnosti byl zákon č. 69/1967 Sb., o národních výborech, několikrát novelizován, a sice:
- zákonem č. 175/1968 Sb., o městě Brně,
- zákonem České národní rady č. 40/1969 Sb., o městě Ostravě,
- zákonem České národní rady č. 41/1969 Sb., o městě Plzni,
- zákonem České národní rady č. 33/1970 Sb., o finančních správách,
- zákonem České národní rady č. 57/1971 Sb., kterým se mění zákon č. 69/1967 Sb., o národních výborech,
- zákonem České národní rady č. 116/1971 Sb., o výborech a komisích lidové kontroly,
- zákonem České národní rady č. 146/1971 Sb., kterým se mění a doplňuje zákon o národních výborech a upravuje působnost národních výborů na některých úsecích státní správy,
- zákonem České národní rady č. 49/1982 Sb., kterým se mění a doplňuje zákon o národních výborech a upravuje působnost místních národních výborů ve střediskových obcích. Kromě toho některé změny vyplynuly z ústavního zákona č. 143/1968 Sb., o československé federaci a z ústavního zákona č. 57/1969 Sb., jímž se mění některá ustanovení ústavy a ústavního zákona č. 81/1968 Sb.
III.
Zkušenosti z téměř patnáctileté praxe národních výborů svědčí o tom, že principy platné právní úpravy výstavby a činnosti národních výborů obsažené v zákoně č. 69/1967 Sb. se osvědčily a budou i nadále základem právní úpravy národních výborů. Úspěšné plnění náročných úkolů a dobré výsledky téměř na všech úsecích, které národní výbory řídí, jakož i jejich podíl na celkovém rozvoji národního hospodářství, však zároveň potvrzují oprávněnost požadavků na soustavné zdokonalování činnosti národních výborů, rozvíjení všech jejich funkcí a zvyšování účinnosti práce jejich orgánů.
Další zdokonalování výstavby a činnosti národních výborů bylo v minulých letech předmětem rozsáhlé analýzy, při níž byly shromážděny podklady, obsahující řadu námětů na řešení dílčích i komplexních otázek v soustavě národních výborů. Výsledky těchto analytických prací vyústily v dubnu 1979 v přijetí usnesení předsednictva ÚV KSČ o úkolech v rozvoji národních výborů po XV. sjezdu KSČ a postup jejich realizace.
XVI. sjezd KSČ vytyčil před národními výbory úkol zvýšit úroveň jejich práce tak, aby plně odpovídala požadavkům osmdesátých let, a současně uložil vytvořit předpoklady pro dosažení tohoto cíle. 6. zasedání ÚV KSČ, konané ve dnech 20. a 21. 4. 1982, které navázalo na závěry přijaté XVI. sjezdem, pak projednalo konkrétní úkoly směřující k dalšímu zdokonalení činnosti národních výborů po XVI. sjezdu.
Řadu opatření k dalšímu zdokonalení činnosti národních výborů je možno uskutečnit na základě existující organizační struktury a platných zákonů, zejména tam, kde jejich možnosti nebyly ještě vyčerpány. Naproti tomu některé záměry směřující ke zdokonalení činnosti národních výborů vyžadují provést legislativní opatření. Jde především o doplnění a změny dosavadního zákona o národních výborech.
Rozsah a význam potřebných úprav nevyžaduje nahrazení dosud platného zákona o národních výborech novou komplexní zákonnou úpravou. Změny a doplňky lze promítnout v dílčí novele zákona o národních výborech, i když půjde o poměrně širší novelu. Pro potřebu praxe pak bude nutné vydat jeho úplné znění a publikovat je ve Sbírce zákonů.
Navrhovaná novelizace zákona o národních výborech se týká především těchto základních otázek:
a) Posílení postavení národních výborů jako územních orgánů státní moci a státní správy;
Především dochází ke zpřesnění spolupráce národních výborů s Národní frontou a organizacemi v ní sdruženými. Zvyšuje se kontrolní a koordinační funkce národních výborů vůči ostatním státním orgánům a organizacím jim nepodřízeným, a to pokud jde o dodržování socialistické zákonnosti a některé činnosti, pokud se dotýkají zájmů a potřeb občanů. K zabezpečení zásadního vlivu národních výborů na základní otázky komplexního rozvoje území se národním výborům svěřuje iniciativní a koordinační funkce na úseku sdružování prostředků a činností socialistických organizací a při likvidaci zastaralých, neefektivních provozoven a neperspektivních výrob.
b) Postavení poslanců národních výborů:
Ke zvýšení politické aktivity poslanců národních výborů a k posílení jejich vlivu na práci výkonných orgánů národních výborů i ostatních orgánů a organizací v územním obvodu národního výboru se rozšiřují dosavadní zákonná oprávnění poslanců, upřesňují se jejich povinnosti a vytvářejí se příznivější podmínky pro jejich činnost.
c) Zvýšení úlohy volených orgánů národních výborů:
Dochází ke zvýšení a rozvinutí úlohy plenárních zasedání národních výborů tak, aby se posílil jejich vliv na řešení základních otázek hospodářského a sociálního rozvoje území. V souvislosti s tím se vytvářejí právní předpoklady ke zdokonalení činnosti rad, komisí, správních komisí i odborů národních výborů. Se zvyšováním úlohy volených orgánů národních výborů souvisí i úprava postavení a činnosti funkcionářů národních výborů.
d) Zdokonalení plánovitého řízení hospodářství národních výborů:
Dochází ke zpřesnění některých ustanovení zákona o národních výborech vztahujících se na hospodářství řízené národními výbory. Především se zpřesňuje zřizování organizací a zařízení národních výborů, vydávání jejich organizačních řádů, odpovědnost ředitelů organizací radě národního výboru a tzv. samostatná působnost národních výborů.
e) Zajištění účinnějšího řízení a pružnějšího zabezpečování rozvoje placených služeb:
Dochází především k posílení úlohy národních výborů při koordinaci a kontrole placených služeb poskytovaných obyvatelstvu bez ohledu na to, zda je poskytuje organizace řízená národním výborem nebo organizace centrálně řízená. Dále se vytvářejí nezbytné právní předpoklady pro využití některých doplňkových forem poskytování služeb.
f) Zvýšení účinnosti práce městských národních výborů:
Postavení a působnost městských národních výborů se vymezují tak, aby mohly účinněji ovlivňovat uspokojování ekonomických, sociálních a kulturních potřeb a chránit práva a oprávněné zájmy občanů a organizací. Jde zejména o koordinaci hospodářského a sociálního rozvoje, oblastní plánování a řízení vlastního hospodářství národních výborů a o výkon státní správy. Změny se provádějí diferencovaně podle společenskoekonomického významu města.
g) Posílení zákonnosti při výkonu státní správy národními výbory a prohloubení politicko-odborné výchovy jejich pracovníků:
Prováděné úpravy směřují k prohloubení socialistické zákonnosti v činnosti národních výborů, ke zdokonalení úrovně výkonu státní správy národními výbory a k zabezpečení účinného dohledu ústředních orgánů státní správy nad výkonem státní správy na národních výborech. Současně se vytvářejí právní předpoklady pro účinnější zabezpečování politicko-odborné výchovy pracovníků aparátu národních výborů.
h) Zdokonalení řízení národních výborů:
Zdůrazňuje se koordinační úloha vlády vůči ministerstvům jako neoddělitelná součást systému řízení národních výborů vládami. Tím budou zabezpečeny rostoucí nároky na kvalitu řízení národních výborů po vertikální linii; hlavní podíl na tomto řízení připadá vládě, která řídí národní výbory v celém rozsahu jejich působnosti. Prohlubuje se podíl ministerstev a ostatních ústředních orgánů státní správy na řízení národních výborů a zpřesňuje se úloha ministerstva vnitra jako orgánu vlády pro řízení národních výborů.
Navrhovaná legislativní úprava nevyčerpává všechna nezbytná opatření, která bude nutno provést k posílení postavení národních výborů na úseku komplexního hospodářského a sociálního rozvoje jejich územních obvodů, ke zvýšení úlohy volených orgánů národních výborů, prohloubení řídících vztahů a zkvalitnění práce aparátu. Návrh zákona předpokládá vydání, popřípadě novelizaci prováděcích předpisů, a to:
- novelu nařízení vlády ČSR č. 135/1971 Sb., o zřizování odborů národních výborů,
- novelu nařízení vlády ČSR č. 1/1972 Sb., o inspekcích veřejného pořádku národních výborů,
- nařízení vlády ČSR, kterým se určují významná velká města a významná lázeňská města, v nichž působí městský národní výbor první skupiny,
- nařízení vlády ČSR, o poskytování služeb občany na základě povolení národního výboru. Kromě toho bude třeba upravit řadu otázek
formou usnesení vlády ČSR, popřípadě opatřeními ústředních orgánů státní správy, například:
- vzorové jednací řády plenárních zasedání, rad a komisí,
- zásady řízení a kontroly činnosti národních výborů vládou ČSR,
- zásady pro postup určování obcí za města,
- zásady pro zřizování a činnost občanských výborů ve městech,
- vzorové náplně činnosti odborů národních výborů apod.
Se zákonem bude třeba seznámit širokou veřejnost a k tomu účelu využít hromadných sdělovacích prostředků, provádět besedy, aktivy apod.; současně bude třeba s novou právní úpravou seznámit funkcionáře, poslance a pracovníky národních výborů a zabezpečit jejich školení v krajích a v rámci Institutu MV ČSR pro národní výbory a místní hospodářství.
Navrhovaná zákonná úprava si nevyžádá ani zvýšení celkového počtu pracovníků národních výborů ani nebude mít dopad na státní rozpočet. Pokud v souvislosti s přesunem působnosti a pravomoci na městské národní výbory bude třeba posílit městské národní výbory pracovníky a finančními prostředky, stane se tak přesunem funkčních míst a potřebných finančních prostředků z vyšších stupňů národních výborů.
B. Zvláštní část
K čl. I:
K bodu 1 - § 2:
Úkoly hospodářského a společenského rozvoje vyžadují, aby se podstatně zvýšila účinnost působení národních výborů, zejména při zabezpečování komplexního ekonomického a sociálního rozvoje jejich územních obvodů. K posílení úlohy národních výborů v komplexním rozvoji územních celků je nezbytné výslovně vyjádřit právní základ úlohy národních výborů v plánování a řízení komplexního hospodářského a sociálního rozvoje územních obvodů.
K bodu 2 - § 4:
Dosavadní ustanovení § 4 odst. 3 upravuje sdružování prostředků a sil mezi národními výbory a společenskými organizacemi. Řešení této otázky se komplexně shrnuje do § 6a. Místo toho se v § 4 více konkretizuje vztah mezi národními výbory, orgány Národní fronty a organizacemi v ní sdruženými. Nově se především zdůrazňuje úkol národních výborů plnit své úkoly v součinnosti s orgány Národní fronty a zabývat se iniciativními náměty organizací, projednávat důležitá opatření týkající se rozvoje daného území s orgány Národní fronty. Dále se výslovně zakotvuje povinnost národních výborů navrhovat orgánům Národní fronty a organizacím v ní sdruženým spolupráci při tvorbě, plnění a kontrole volebních programů Národní fronty.
K bodu 3 - § 5:
Podle dosavadního ustanovení § 5 přísluší národním výborům výkon státní správy v jejich územních obvodech. Některé zákony však předpokládají, že národní výbory budou vykonávat státní správu i v územních obvodech jiných národních výborů (zák. č. 50/1976 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), zák. č. 268/1949 Sb., o matrikách, ve znění pozdějších předpisů, apod.). Proto je třeba ustanovení zákona o národních výborech uvést do souladu s již existujícím právním stavem.
K bodu 4 - § 6:
V zájmu rozšíření úlohy národních výborů se budou národní výbory problematikou socialistické zákonnosti a veřejného pořádku ve svých obvodech do budoucna zabývat nejen na základě zpráv a poznatků soudů, prokuratury a Sboru národní bezpečnosti, ale také na základě zpráv dalších státních orgánů (např. finančních správ, zemědělských správ, arbitrážních orgánů, státních inspekcí, notářství apod.) o jejich činnosti dotýkající se zájmů a potřeb občanů. Podle dosavadní právní úpravy mohou národní výbory pouze dávat podněty k odstranění nedostatků; podle navrhované úpravy budou mít právo požadovat jejich včasné odstranění a uvedené orgány budou povinny je o výsledku informovat. Toto opatření přispěje k upevnění socialistické zákonnosti a tím i k zabezpečení potřebného vlivu národních výborů na rozvoj společenských vztahů.
Současně se umožňuje, aby pracovníci inspekce veřejného pořádku národních výborů mohli ukládat pokuty za přestupky v blokovém řízení obdobně, jako je tomu u jiných orgánů, např. jako je tomu u vodní stráže a lesní stráže.