Předseda ČNR prof. ing. Josef Kempný, CSc.: Děkuji poslankyni Janě Klasové, slovo má poslankyně Olga Divilová, připraví se poslanec Oldřich Paul.

Poslankyně Olga Divilová: Vážené soudružky a soudruzi poslanci, každý z nás jistě cítí a uvědomuje si kvalitativní odlišnost současné etapy budování naší socialistické společnosti od všech předchozích období. Stavíme si před sebe tak progresivní tempa růstu ve všech oblastech našeho života, že jejich naplnění bude možné jen za předpokladu nových praktických přístupů každého z nás.

Na význam budoucích let poukázal svým jednáním i závěry XVII. sjezd Komunistické strany Československa, který na základě analýzy dosavadního vývoje stanovil hlavní úkoly pro tuto pětiletku i výhled do roku 2000. Nutnou podmínkou jejich důsledného naplnění je další prohlubování kázně na všech úsecích naší ekonomiky a upevňování státní disciplíny ve všech článcích hospodářské soustavy od shora dolů, v centrálních orgánech, stejné jako ve sféře podnikové. Proto mi, vážené soudružky a soudruzi, dovolte, abych se zamyslela nad některými problémy, které vznikají z nekázně v dodavatelsko-odběratelských vztazích.

Ve svém diskusním příspěvku nemohu pochopitelně postihnout celou šíři této problematiky, a proto si dovolím zdůraznit jen nejzávažnější aspekty a jako členka ústavně právního výboru podtrhnout zejména nutnost důsledného respektování zákonných norem, které vztahy mezi hospodářskými subjekty upravují.

Přes veškerou pozornost nejvyšších stranických a státních orgánů, věnovanou oblasti vztahů dodavatelů a odběratelů, přetrvávají na tomto úseku nedostatky, se kterými se nelze dále smiřovat a pasivně jim jen přihlížet. Nedodržování smluvních vztahů, nekázeň a absence disciplíny při plnění plánovaných a závazných úkolů, nadřazování úzkých resortních či podnikových zájmů potřebám společnosti, neomluvitelné porušování nebo ignorování platných právních předpisů a řada dalších negativních jevů má pochopitelně velice neblahé dopady na plynulost výroby, kompletaci finálních produktů, mnohé kooperace atd. Jejich důsledky pociťujeme všichni jak na svých pracovištích, tak na trhu, samozřejmě i v běžném každodenním životě.

Podle poznatků orgánů hospodářské arbitráže v České socialistické republice, a nutno podtrhnout, že se před tyto orgány dostane jen část skutečně existujících případů porušení kázně, bylo v roce 1984 zahájeno 26 915 sporů a v roce 1985 dokonce již téměř 30 tisíc sporů. A z tohoto množství tvoří největší počet právě spory v dodavatelsko-odběratelských vztazích. Přitom nutně vyvstává otázka: kde jsou hlavní příčiny mající za následek nepořádky v hospodářských vztazích?

Domnívám se, a poznatky arbitrážních orgánů to potvrzují, že vznikají jednak v období přípravy plánu a dále v okamžiku, kdy dojde k poruše smluvního vztahu ze strany dodavatele. Základy dodavatelsko-odběratelských vztahů se vytvářejí již v období, kdy se plán sestavuje. Na jejich úroveň a kvalitu působí proto reálnost plánu a jeho proporcionální vyváženost. Každý nedostatek v plánu se bezprostředně projevuje jako disproporce v dodavatelsko-odběratelských vztazích, vznikají úzkoprofilové dodávky, přerušuje se návaznost v reprodukčním procesu. Proto smyslem prací v celém přípravném období plánu je, aby dodavatelé - výrobci znali potřeby odběratelů a mohli je zahrnout do svých výrobních plánů, a na druhé straně aby odběratelé věděli, zda jejich záměry, se kterými uvažují v plánech jsou realizovatelné a nejsou jenom pouhým přáním.

Jak jsem již uvedla, jde o velmi důležitou etapu, kdy úkoly stanovené z centra, po vertikální linii, a v globálních údajích je třeba za aktivní účasti dodavatelů a odběratelů blíže konkretizovat. Je to ona fáze, kdy úkoly státního plánu rozvoje národního hospodářství jsou vzájemnými vztahy jednotlivých organizací převáděny do konkrétních hospodářských smluv. Z praxe hospodářské arbitráže vyplývá, že právě v období přípravy plánu dochází při projednávání dodavatelskoodběratelských vztahů k rozporům, a to nejen v podnikové sféře, ale i ve sféře hospodářského řízení. Vážným nedostatkem je, že když tyto rozpory nejsou řešeny včas a mnohdy nejsou vyřešeny ani do doby uzavření plánovacích prací, přenášejí se do období, kdy dodávky mají být již realizovány. Tím dochází k nežádoucímu stavu, že plány jsou přijímány s existujícími rozpory a nemohou být včas uzavřeny hospodářské smlouvy. To pak rozpoutává celý řetěz problémů, protože v systému vzájemných kooperačních vztahů se každá porucha projeví u řady navazujících odběratelů.

Přitom potřeba posílení úlohy a autority hospodářských smluv jako nástroje provázanosti a plynulosti dodavatelskoodběratelských vztahů a přesné respektování smluvních vztahů jako důležité součásti plánovací a smluvní disciplíny byla několikrát zdůrazněna na nejvyšších politických místech, včetně nedávného XVII. sjezdu KSČ.  

Dalším závažným momentem, majícím za následek poruchy ve výrobě či zásobování je, když dodavatel svůj závazek nesplněn řádně, ať už v požadovaném množství, sortimentu, kvalitě či čase. Často pozdní dodání malé součástky může mít za následek dalekosáhlé poruchy v dodavatelsko-odběratelských vztazích. Zvláště dodávky nekvalitních výrobků způsobují našemu národním hospodářství značné škody nejen ekonomické, ale i politické, jak bylo zdůrazněno na XVII. sjezdu.

Právní předpisy samy takovéto nedostatky nevyřeší. Mohou jen postihnout důsledky vadného plnění, tj. organizaci, která řádně nesplnila svůj závazek. Hospodářský zákoník dává proto řadu nástrojů i odběratelům, aby mohli v zájmu společnosti vytvářet potřebný tlak na výrobce. Bohužel odběratelé tyto možnosti velmi málo využívají, naopak mnohdy nekvalitní subdodávky použijí dál a způsobené škody se tím jen násobí.

Soudružky a soudruzi, vliv arbitrážních rozhodnutí se projevuje teprve jejich realizací. Vzhledem k tomu, že arbitráž při řešení sporů vychází nejen z platné právní úpravy, ale i ze zásad hospodářské politiky státu, nemusí arbitrážní rozhodnutí odpovídat podnikovému či skupinovému zájmu organizací. Dochází proto nezřídka k tomu, že povinnosti uložené arbitrážním rozhodnutím podniky neplní. Aby nedocházelo k oslabování disciplíny v dodavatelsko-odběratelských vztazích bylo by účelné, kdyby arbitráž iniciativně zjišťovala, jak jsou její rozhodnutí realizována. Samozřejmě by nemohla kontrolovat všechna svá rozhodnutí. Pouze ta, která by byla významná z hlediska uspokojení naléhavé potřeby národního hospodářství nebo ochrany jiného celospolečenského zájmu. Zakotvení takovéto možnosti do zákona, kterou zatím zákon o hospodářské arbitráži neupravuje, by nepochybně přispělo k utužení disciplíny v hospodářských vztazích.  

Náš právní řád obsahuje celý systém sankcí jak postihnout podniky za neplnění smluv, za pozdní či nekvalitní plnění. Je ale třeba mít na zřeteli, že ani majetkové sankce samy o sobě nevytvářejí dostatečný tlak na organizace, aby byly nuceny jednat v souladu se zájmy společnosti.

Tomuto stavu napomáhají i současné ekonomické ukazatele, podle nichž jsou organizace hodnoceny. Systém těchto ukazatelů, který je z hlediska ekonomického zatím pro organizace účinnější než majetkové sankce, nehodnotí totiž dodavatele podle toho, jak plní své povinnosti vůči odběratelům a vlastně vůči celému národnímu hospodářství. Pro organizace stačí, jestliže naplní plánovaný objem takovým sortimentem, který je pro ni výhodný a je stejně dobře hodnocena jako ty podniky, které své povinnosti vůči odběratelské sféře splnily v souladu s uzavřenými hospodářskými smlouvami. K posílení postavení odběratelů a tím k potřebnému tlaku na výrobce by, podle mého názoru, nepochybně přispělo, kdyby organizace byla hodnocena též podle toho, jak uzavírá a důsledně plní hospodářské smlouvy.

Soudružky a soudruzi, ve svém diskusním příspěvku jsem se dotkla jen několika slabých míst mezi dodavatelskými a odběratelskými organizacemi. Je třeba si však uvědomit, že za každým hospodářským aktem jsou vždy konkrétní pracovníci, především na jejich odpovědném přístupu k plnění stanovených úkolů při respektování právních norem záleží, jak se podaří naplnit konkrétními činy náročné úkoly vytyčené XVII. sjezdem Komunistické strany Československa.

Děkuji za pozornost. (Potlesk.)

Předseda ČNR prof. ing. Josef Kempný, CSc.: Děkuji poslankyni Olze Divilové. Slovo má poslanec Oldřich Paul, připraví se poslankyně Jaroslava Šenková.  

Poslanec Oldřich Paul: Vážené soudružky poslankyně, soudruzi poslanci, vážení hosté, v podmínkách československé ekonomiky má zahraniční obchod mimořádný význam jako jeden z rozhodujících činitelů hospodářského rozvoje. Výrobní organizace na území České socialistické republiky se v roce 1985 podílely na celkovém obratu zahraničního obchodu Československa více než 75 procenty a organizace řízené vládou České socialistické republiky zhruba jednou třetinou.

Tím je dána nutnost věnovat této části ekonomiky i z naší strany zvýšenou pozornost. Vždyť jedním ze základních úkolů 8. pětiletky je zajištění potřebného růstu národního důchodu a právě zahraniční obchod musí růstem své dynamiky mít na tom významný podíl.

Jak jsme byli informováni, organizace řízené vládou České socialistické republiky splnily plánované úkoly ve vývozu ve franko cenách. Vývoz do socialistických zemí byl proti plánu překročen o 3,5 % a do nesocialistických zemí o 3,8 %. Dosažené výsledky ukazují, že došlo k dalšímu rozvoji vzájemné výměny zboží se socialistickými zeměmi a ke splnění plánem stanovených cílů ve vztahu k nesocialistickým zemím. Připomeňme si zároveň, že jsme těchto výsledků dosáhli za mimořádně nepříznivých podmínek na světových trzích.

Na náš export měl vliv kolísavý vývoj západních měn, především pak amerického dolaru. Působila zde řada opatření kapitalistického světa proti státům socialistického společenství, například limitování dovozů, celní opatření, diskriminace apod. U některých produktů narůstá konkurence. Například u buničiny, která je naším významným artiklem, vznikly nové kapacity v Jižní Africe, Americe, ale i v Rakousku. A noví dodavatelé se snaží uplatnit na trzích za jakýchkoliv podmínek, včetně přizpůsobování cen požadavkům odběratelů.  

Musíme si důrazně uvědomit, že tyto vlivy mohou nejen trvat i nadále, ale budou se rozšiřovat. Tak například pokles světových cen ropy se dotkne i Československa, které má rozvinutý petrochemický průmysl a jehož výrobky budeme realizovat za nižší světové ceny.

Na světovém trhu má úspěch jen ten, kdo může nabídnout zboží módní a vysoké kvality, výrobky špičkové jakosti, kdo dovede pružně a operativně reagovat na opatření konkurence, vyhoví požadavkům zákazníka na kvalitu, strukturu i sortiment a samozřejmě, kdo je také schopen snižovat výrobní náklady a konkurovat i cenově. A z tohoto hlediska je třeba se podívat zvlášť kriticky a otevřeně na nedostatky na úseku zahraničního obchodu, které se v minulém období projevily ve výrobních organizacích.

Mnoho podniků například spojuje problém zvýšení kvality zboží s rychlejší obnovou strojových zařízení, často nárokovaných z dovozu, přičemž výkonné stroje využívají jen na jednu směnu. Všichni víme, že zvýšená směnnost urychluje obnovu strojů za modernější a výkonnější. Hovoříme o tom řadu let, ale jak již bylo zde uvedeno, směnnost zůstává stále nízká a účinnost základních prostředků se snižuje. Zde tedy se zatím změna myšlení u vedoucích hospodářských pracovníků příliš neprojevila.

Podobně hovoříme již dlouho, a také zde o tom bylo široce hovořeno, o probelmatice vysokého stavu zásob. A ten nejen trvá, ale u mnohých podniků se zvýšil. Poznatky z revizí finančních správ hovoří o tom, že se i nadále některé zboží vyrábí na sklad. V této oblasti si však myslím, že je třeba si vyjasnit, co to jsou nadměrné neefektivní zásoby, a odlišit je od těch, které jsou účelné a zejména pro plánovaný export nezbytné.  

Máme poznatek, že například vánoční ozdoby se vyrábějí po celý rok, nejvýhodněji se však prodávají koncem třetího a začátkem čtvrtého čtvrtletí. Do této doby zásoby pochopitelně narůstají.

Obdobný poznatek jsme získali i ve výrobně hospodářské jednotce Lachema Brno, kde pro rychlou reakci na požadavky zahraničního odběratele potřebují mít na skladě určitou zásobu polotovarů na výrobu chemických specialit. Myslím, že zvýšený stav zásob nábytkového dřeva by měly mít také u nábytkového dříví, kde jsou časté reklamace na nábytek vyráběný z nedostatečně proschlého dřeva. A dokonce se zdůvodňuje nesplnění výroby ohýbaného nábytku nedostatkem suchého řeziva.

Zdaleka nás neuspokojuje vývoj ukazatele efektivnosti exportu. Podrobně už o tom hovořil soudruh Horáček. Rada podniků si zajistila splnění úkolů vývozem většího množství zboží za nižší ceny, což ovlivnilo nejen náš vnitřní trh, ale přispělo i k tomu, že dotace na vývoz, poskytované ze státního rozpočtu, každým rokem rostu.

Ze získaných poznatků také vyplynulo, že výroba pozdě zachycuje měnící se trendy na světových trzích, opakovaně se projevují nedostatky v adjustaci, balení, servisu, není pohotovost při výrobě inovovaných výrobků a dlouhé jsou také v porovnání s jinými výrobci dodací lhůty zákazníkům.

Takovéto nedostatky nelze samozřejmě odstranit okamžitě, jednorázově nebo dokonce administrativně. Toho jsme si plně vědomi. Avšak nezaznamenáme-li přes četnou signalizaci po několik let změnu k lepšímu, nezbývá než se vážně zamyslet nad účinností našich opatření a ekonomických nástrojů a hledat důraznější stimuly na tomto úseku.

Poslanecký průzkum také ukázal rozdílné přístupy v jednotlivých podnicích k plnění úkolů zahraničního obchodu. Jsou podniky, které mají kvalitní výrobní strategii, uplatňují nejnovější poznatky vědy a dosahují úspěchy i na vysoce náročných zahraničních trzích. Jsou ale i podniky, které sice plní plán a to ze svého pohledu, ale málo vědí, v jaké pozici jsou vůči světu.

Z toho důvodu je nezbytné zlepšit spolupráci podniků zahraničního obchodu a výrobně hospodářských jednotek, pro kterou je třeba vytvářet předpoklady již v plánovací metodice i ve finančně ekonomických nástrojích zahraničního obchodu. Bez jejich vzájemně provázané činnosti, stejné odpovědnosti a podílu na výsledcích dosažených na zahraničních trzích nelze dosáhnout výraznějšího pokroku.

Soudružky a soudruzi, těmito kritickými připomínkami jsem nechtěl snižovat úspěchy, kterých jsme v uplynulém roce a v celé pětiletce na úseku exportu dosáhli. Chtěl jsem jen připomenout, že úkoly 8. pětiletky jsou daleko náročnější, a proto známé problémy nemůžeme jen konstatovat, ale musíme s plnou vážností řešit.

Na předvolebních schůzích zaznívá mnoho připomínek i námětů, v nichž se projevuje přání lidí vypořádat se s nedostatky i důvěra, že se nám to podaří. Aktivita a důvěra občanů je také hlavní záruka další úspěšné cesty. Dobře s ní hospodařit, to je, jak všichni víme, závažný úkol poslanců, kteří budou zvoleni v nadcházejících volbách.

Děkuji za pozornost. (Potlesk.)

Předseda ČNR prof. ing. Josef Kempný, CSc.: Děkuji poslanci Oldřichu Paulovi. Slovo má poslankyně Jaroslava Šenková, připraví se poslankyně Zdeňka Vašíčková.

Poslankyně Jaroslava Šenková: Vážené soudružky poslankyně, vážení soudruzi poslanci, projednání státního závěrečného účtu je příležitostí, kdy se zamýšlíme nad výsledky minulého roku. Můžeme říci, že plánované úkoly za rok 1985 v lesním a vodním hospodářství byly splněny.

Stejně tak byly splněny úkoly 7. pětiletky a ve vodním hospodářství se značným předstihem, zejména při zapojování domácností na vodovodní síť.

Na předposledním, tj. březnovém jednání výboru jsme provedli kontrolu své kontrolně iniciativní činnosti za volební období. Při této příležitosti jsme se zabývali usneseními, která jsme přijali. Šlo o to, jak za pětileté období probíhal vývoj a jak bylo usnesení výboru využito.

Při této příležitosti výbor ocenil úsilí pracovníků lesního a vodního hospodářství při plnění závěrů, které před ně vytyčil XVI. sjezd KSČ.

K pozitivním rysům vývoje v lesním hospodářství beze sporu patří to, že byl splněn plán dodávek dřeva pro vnitřní a zahraniční trh. Soustavně se zvyšuje úroveň pěstební činnosti. Výkony v této oblasti dosahují 30 % všech činností v lesním hospodářství. K tomu je nutné dodat, že celkem úspěšně jsou řešeny kalamity, jichž bylo v posledních letech vlivem klimatických extrémů až dost.

Přes tyto dobré výsledky však v lesním hospodářství existuje celá řada problémů, které vyžadují stále maximální pozornost.

Jsou to především dopady exhalací, které mají negativní vliv na přírůstky, které se snižují. Jejich vlivem se též vytváří podmínky pro množení škůdců, a proto je nutné provádět řadu opatření k zamezení jejich neúměrnému rozmnožování.  

V tomto případě za ocenění stojí i to, že mimo chemických látek se zde využívá výsledků biotechnologie v podobě feromonů, což maximálně snižuje negativní účinky na životní prostředí a na rekreačně krajinnou funkci lesů.

V této souvislosti bych chtěla připomenout, že péči o čistotu ovzduší je třeba dnes i do budoucna věnovat co největší pozornost. To platí pro naše výrobce v plném rozsahu. Je však nutné zintenzívnit úsilí i mezinárodních jednání, neboť zhruba polovina exhalací se k nám dostává z jiných států.

V lesním hospodářství pak je nutné řešit dopady snižující se výkonnosti, tj. důsledky nižších přírůstků.

Tomu musí odpovídat i úroveň těžby dřeva a měla by odpovídat i stupni jeho využití.

Ve výboru zejména na základě poznatků z volebních obvodů jsme několikrát diskutovali zda úroveň těžby není příliš vysoká. Domnívám se, že tato věc by se měla znovu analyzovat.

Také v procesu využívání dřevní hmoty je příliš mnoho ztrát.

Na XVI. sjezdu KSČ bylo stanoveno, že bude ročně využíváno 80 - 100 tisíc plnometrů nehroubí. Ukazuje se však, že příslušné organizace včetně dřevařského průmyslu nejsou na tento úkol dostatečně připraveny. Proto bych chtěla ocenit to, že XVII. sjezd KSČ znovu a s větším důrazem ukládá tento úkol řešit. Myslím, že v této oblasti máme dostatek mobilizovatelných rezerv v dřevařském, nábytkářském průmyslu i při chemickém zpracování dřevní hmoty.

Možnosti máme i ve využití dřeva jako topiva, pokud se nezrealizuje jeho efektivnější využití.

Rázněji pokračovat v této oblasti vyžaduje i to, že přes plnění plánovaných úkolů, není uspokojena celospolečenská potřeba a v bilancích přetrvává napjatost.

Jsou zde i další problémy. Chtěla bych však vybrat jeden a označit ho jako podnět. Jsou problémy se zásobováním lesů pod odbornou správou motorovými pilami. Jejich nedostatek trvá již několik let. V poslední době jsme byli informováni, že motorové pily budou vyrábět Strakonice. Nyní však získaly odbytiště na motocykly, a proto je vyrábět nebudou. Na výboru jsme konstatovali, že problémy se zásobováním motorovými pilami jsou značné a poslancům v příslušných oblastech je tento stav někdy i ostře vytýkán. Proto výbor rozhodl doporučit, aby se tento problém řešil podle zákona, tj. odborná správa zabezpečovala potřebné materiální zabezpečení včetně motorových pil.

Soudružky a soudruzi poslanci, jak již jsem uvedla, jsou úkoly vodního hospodářství plněny jak za loňský rok, tak i za celou pětiletku. Své úkoly plní pracovníci resortu i pracovníci vodovodů a kanalizací, které řídí národní výbory.

Koncem minulého roku byly na vodovodní síť napojeny domácnosti s 79,5 % obyvatelstva a na kanalizační síť je zapojeno 70,5 % domácností. Tím byl vysoce překročen úkol daný XVI. sjezdem KSČ.

Pozitivní je dále to, že se čistí 80 % odpadních vod a přes několik let přísušků bylo zvládnuto i zásobování pitnou vodou.

V posledním roce se zlepšily opravy a údržba základních fondů. Je to díky tomu, že vláda ČSR rozhodla, aby se zvýšily prostředky pro tento účel. Do budoucna, tj. pro 8. pětiletku se počítá i se zvýšením investiční činnosti.

Přes tyto dobré výsledky je však řada problémů, se kterými nemůžeme být spokojeni a na které bych chtěla upozornit.  

Především je to velký rozdíl mezi vyrobenou a fakturovanou vodou. Nefakturovaná, ale vyrobená pitná voda se fakturuje ve výši 74 %. To znamená, že včetně nutných provozních ztrát, které lze pokládat za správné do výše 12 - 15 %, se nám různým způsobem ztrácí 11 - 14 % vyrobené pitné vody především ve vodovodních řádech.

Dá se říci, že zbytečné a neúčelné ztráty se rovnají zhruba trojnásobku spotřeby vody v Praze samozřejmě bez ztrát, která zde činí asi 27 %. Jsou to věci k vážnému zamyšlení.

Dalším problémem, kterému je třeba věnovat pozornost, je čistota našich vod. Díky tomu, že se zrušily dřevozpracující podniky v Hostinném a ve Větřní zlepšila se podstatně čistota vod v Labi a ve Vltavě.

Byli jsme ve výboru ujištěni, že se také v Pardubicích začíná budovat čistička odpadních vod. To by měl být též značný přínos.

Přes tento pozitivní vývoj však musím zdůraznit, že zdaleka čistota našich vodních toků i podzemních vod neodpovídá tomu, co bychom potřebovali. To bych chtěla říci na adresu našich vodohospodářů i na adresu podniků, které zajišťují výstavbu čističek i výrobu technologií od nich.

Ale také na adresu těch, co vypouštějí odpadní vody bez čištění i směrem k plnému využívání již postavených čisticích zařízení. Také zde není vždy vše v plném pořádku.

Na závěr bych se krátce chtěla zmínit o využívání státního fondu vodního hospodářství i fondu ovzduší. Myslím, že se jejich užití vyvíjí pozitivním směrem zejména k zabezpečování čistoty vod i ovzduší.

Je však nutné říci, že stejné úsilí je nutné vynakládat i při řešení výjimek a při budování nových provozů.  

Soudružky a soudruzi poslanci, v tomto smyslu doporučuji, abychom schválili státní závěrečný účet za rok 1985. Děkuji za pozornost. (Potlesk.)

předseda ČNR prof. ing. Josef Kempný, CSc.: Děkuji poslankyni Jaroslavě Šenkové, slovo má poslankyně Zdenka Vašíčková, připraví se poslanec František Přibyl.

Poslankyně Zdenka Vašíčková: Vážené soudružky poslankyně, vážení soudruzi poslanci, vážení hosté, na dnešním jednání máme zhodnotit výsledky hospodaření roku 1985, posledního roku 7. pětiletky. Rok 1985 uzavřel pětileté období rozvoje naší ekonomiky, ve kterém se podařilo udržet a zkvalitnit dosaženou vysokou úroveň obyvatelstva a dále upevnit jeho sociální jistoty. Postupně se realizoval záměr XVI. sjezdu KSČ komplexně upevňovat systém sociálního zabezpečení a podle ekonomických možností jej dále zdokonalovat. Třikrát v uplynulém pětiletém období, a to v roce 1982, 1984 a v roce 1985 byla realizována rozsáhlá opatření v důchodovém zabezpečení, nemocenském pojištění i na úseku sociální péče.

Že jde o velké částky, které dostávají naši občané, ukáži na vyplácených dávkách důchodového zabezpečení, které činily v roce 1985 celkem 37 mld 673 mil. Kčs, a zvýšily se proti roku 1984 o 1 mld 598 mil. Kčs. Jen za období 7. pětiletky vzrostla průměrná výše důchodu o 15,3 %.

Když se zamýšlím nad uplynulým volebním obdobím, musím ocenit významnou úlohu, kterou plní národní výbory v zajišťování celospolečenských úkolů sociálního rozvoje.

Ze svých volebních obvodů máme, ale i také poznatky, že některé národní výbory, zejména národní výbory nižších stupňů, mají dosud rezervy v efektivnějším využívání finančních a hmotných zdrojů i místních podmínek ke kvalitnějšímu uspokojování sociálních potřeb našich obyvatel. Za velice správný pokládám přístup, který věnovaly v loňském roce národní výbory investiční výstavbě zařízení sociální péče. Rovněž náš výbor věnoval těmto otázkám během čtvrtého volebního období trvalou pozornost. Hodnotili jsme, že i přes některé dílčí problémy a nedostatky výsledky loňského roku i celé pětiletky v oblasti rozvoje materiálně technické základny sociálního zabezpečení jsou příznivé.

Bohužel za celou 7. pětiletku se kapacita domovů důchodců rozšířila pouze o 793 míst, v loňském roce došlo dokonce k úbytku těchto míst. Počet žadatelů se v průběhu pětiletky zvýšil a přesto, že v tomto období bylo dáno do provozu v domovech důchodců více než 3200 nových míst, tento přírůstek nestačil ke krytí vysokého úbytku 2400 míst, vzniklého v důsledku reprofilizací, rekonstrukcí ústavů apod. Uvítala jsem, že XVII. sjezd Komunistické strany Československa položil důraz na další zlepšování péče o staré a invalidní občany. Tento směr pokládám za správný a naší společnosti prospěšný.

Soudružky a soudruzi, mnohokrát jsme ve výboru ocenili skutečnost, že vynaložené prostředky na zdravotnictví, kterých také nebylo málo, umožnily další rozvoj a zkvalitnění zdravotnických služeb, zprovoznění řady nových kapacit lůžkových i ambulantních zdravotnických zařízení, prohloubení léčebně preventivní péče a pokračování v realizaci celospolečenských zdravotnických programů. Zde bych chtěla uvést, že v průběhu 7. pětiletky se dosáhlo výrazných úspěchů ve virologickém programu, kde na prvním místě stojí světový primát zdravotnictví České socialistické republiky, tj. vymýcení spalniček.

Máme poznatky, že v České socialistické republice existují okresy a obvody, jejichž výsledky v péči o zdraví a v rozvoji zdravotnictví jsou vynikající a příkladné. Jsou ovšem i takové, kde se v řadě úseků vyskytují nejrůznější nedostatky a stížnosti, na které jsme občany upozorňováni.

Proto jsme ve zdravotním a sociálním výboru věnovali trvalou pozornost i kontrole plnění plánu přímo řízených hospodářských organizací ministerstva zdravotnictví České socialistické republiky. Tak například vývoj zdravotnické výroby za první čtvrtletí tohoto roku byl charakterizován vyšší než plánovanou dynamikou hlavních objemových ukazatelů. Přesto, že byly úkoly, předpokládané hospodářskými plány, u objemových ukazatelů splněny, problémy se projevily v uplynulém období v plnění některých kvalitativních ukazatelů, které bude třeba i v pátém volebním období ve výboru sledovat.

Závěrem svého vystoupení bych chtěla zdůraznit, že strategickým úkolem zdravotnictví i nadále musí zůstat prevence a zlepšení kvality léčebně preventivní péče, zde mám na mysli i péči o invalidní občany, pečovatelské a lázeňské služby, a zejména musíme pokročit ve vybavování zdravotnictví moderní diagnostickou a léčebnou technikou, zlepšit zásobování obyvatelstva léky a zdravotnickým materiálem.

Z pověření zdravotního a sociálního výboru doporučuji návrh státního závěrečného účtu za rok 1985 ke schválení. Děkuji za pozornost. (Potlesk.)