Neměla by se také více opakovat situace, kdy po ukončení nové kapacity se konstatuje, jak tomu je v současnosti, že výroba není surovinově zajištěna, o produkci není v předpokládaném rozsahu zájem, není docilováno plánovaných efektů apod.
Na některých VHJ hledali a našli nový přístup. Jako příklad mohu uvést i VHJ Crystalex, kde pracuji.
V Crystalexu byl komplexní rozbor bez výhrad, všech 8 ukazatelů jsme splnili, ale co je důležité obnovili jsme dynamiku exportu jak v objemových, tak i kvalitativních ukazatelích. Rozdílový ukazatel jsme zvýšili ze 110 na 112 bodů. Měli jsme také značné potíže, hlavně na trzích kapitalistických států v roce 1983. Museli jsme však přemýšlet, riskovat a zlepšit řadu věcí. Velice nám pomohl od roku 1982 uplatňovaný koncepční experiment zefektivnění vnějších ekonomických vztahů. Ten nám umožnil během roku reagovat na situaci na trzích, pružně se přizpůsobovat konkurenci, jít na kvantitativní slevy a uskutečňovat některé vazbové obchody. Mrzí nás však, že i v dobrém plnění máme určitou nerovnoměrnost. Ta je způsobována např. odvolávkami PZO. Velké potíže nám ale dělají obaly. Řešíme to.
Nakoupili jsme z vlastních prostředků zahraniční stroje za 60 mil. devizových korun pro papírenský průmysl, zřídili jsme provozovnu v Jílovém u Děčína, která nám má vyrábět kvalitní obal z mikrolepenky. Ten zatím v potřebné kvalitě nedostáváme.
Soudruzi se diví, že chceme obal na úrovni italského, který je pro nás vzorem a je dělán na stejných strojích.
Budujeme také vlastní kartonáž v nápravném zařízení ve Stráži pod Ralskem, kterou uvedeme letos do provozu.
Takže věřím, že se situace zlepší. Současné problémy musíme ale řešit operativně i částečným dovozem zahraničních kartónů.
Jsou i další VHJ, kde komplexní rozbory roku 1985 byly bez výhrad. Jaká opatření se ale přijmou u těch VHJ, kde výhrady jsou? Ty musí ve spolupráci s resortem hledat způsoby a cesty jak dané úkoly zabezpečovat, směrnici stanovenou XVII. sjezdem plnit.
Soudružky a soudruzi, z výsledků i negativních jevů roku 1985 bychom se měli poučit hlavně v tom, že směrnice plánu je závazná, že je třeba hledat cesty, jak plnění zabezpečit a ne obejít.
Zhruba v půl miliónové armádě pracujících resortu, zejména žen, je obrovská síla a zkušenosti a ty je třeba a to si současná situace vyžaduje - zmobilizovat ke splnění plánu. Já, jeden z nich, pevně věřím, že se to našemu resortu podaří.
Děkuji za pozornost. (Potlesk.)
Předseda ČNR prof. ing. Josef Kempný, CSc.: Děkuji poslanci Bohuslavu Horáčkovi. Slovo má soudruh Josef Meier, připraví se poslanec Jiří Fleyberk.
Poslanec Josef Meier: Vážené soudružky poslankyně, vážení soudruzi poslanci! Myslím, že mohu konstatovat, že zemědělství a potravinářský průmysl splnily svoje rozhodující úkoly v roce 1985 a že byly zabezpečeny i základní tendence stanovené 7. pětiletým plánem. Těchto výsledků bylo dosaženo proto, že se zvyšovala intenzita zemědělské i potravinářské výroby.
V rostlinné výrobě se stabilizovala vysoká úroveň obilovin a některých dalších plodin. V živočišné výrobě se podařilo obnovit dynamiku prakticky u všech druhů zvířat. I zde bylo příznivých výsledků dosaženo především díky zvyšování intenzity výroby, tj. cestou zvyšování užitkovosti hospodářských zvířat. Tyto výsledky včetně plnění úkolů potravinářským průmyslem umožnily zajistit plynulé zásobování trhu základními potravinami v rozsahu tlumočeném vnitřním obchodem.
Hrubá výroba v zemědělství byla splněna v loňském roce na 107,1 % a v průměru za léta 7. pětiletky téměř na 105 %. Domnívám se, že při hodnocení rostlinné výroby je třeba ocenit skutečnost, že se podařilo ročně vyrábět 7,2 milióny tun obilí. Překračování této úrovně a výsledky předních zemědělských podniků ukazují na dobré předpoklady na další léta při plnění úkolů XVII. sjezdu Komunistické strany Československa.
Pozitivně bychom měli též hodnotit i to, že se v 7. pětiletce oproti 6. pětiletce podařilo snižovat dovozy o více než 50 %.
Přes tyto dobré výsledky však nelze přehlédnout neuspokojivé výsledky ve výrobě luskovin, chmele, brambor, cukrovky atd. Zde bude nutné v 8. pětiletce se účinněji zaměřit na mobilizaci stávajících rezerv a na vytváření předpokladů pro splnění úkolů, které mají stále náročnější tendenci. Do popředí zde vystupuje zlepšení ve využívání půdního fondu, zvyšování úrodnosti včetně řešení dopadů exhalací a dalších omezujících faktorů, a v neposlední řadě podstatně zvýšená pozornost sladění intenzívní zemědělské výroby s požadavky na zlepšování a uchování životního prostředí.
Budoucí úkoly budou nezbytně vyžadovat, aby se zlepšovala organizátorská práce na všech stupních řízení včetně podnikové sféry. Jejím základním cílem by mělo být co největší využití vědy v zemědělské a potravinářské výrobě a maximální využívání všech výrobních prostředků.
V této souvislosti bych chtěl připomenout nutnost modernizace provozů, ale i výrobních prostředků dodávaných do zemědělství. Zde mám na mysli zejména kapalná hnojiva a obnovu mechanizace na potřebné úrovni kvality. Obě tyto věci mají vztah k další intenzitě zemědělské výroby, k životnímu prostředí i k potřebě snižovat náklady na výrobu.
Nemalé úkoly nás také čekají ve využívání zemědělské produkce. V současné době se zdá, že je dostatek, až nadbytek mléka. Vznikají názory nezvyšovat užitkovost, dojivost. Myslím si, že to není správné.
Jak jistě všichni víme, nelze říci, že máme dostatečný sortiment sýrů, kysaných i mražených výrobků. Také cesty odstředěného mléka, jehož část je využívána ke krmným účelům, umožňuje značné zjednodušení. To vše, i to, že lze věnovat i část mléka na odchov a výrobu telecího masa, kterého stále není dost, by umožnilo pokračovat v nastoupené intenzitě užitkovosti v chovu dojnic. Bude to však vyžadovat hlouběji se zamyslet nad těmito problémy a sladit účinněji obrat stáda s danou a narůstající užitkovostí.
Obdobně i problémy se spotřebou jednotlivých druhů masa by vyžadovaly rozbor a promyšlení. V obou případech jde o to, že případné změny nelze dělat z roku na rok a každé opatření by zde mělo být děláno tak, že je zase nelze rychle měnit.
Založený program rozvoje živočišné výroby v 7. pětiletce znamenal, že nákup jatečných zvířat, vajec i mléka byl překročen a u všech těchto druhů byl nárůst oproti 6. pětiletce. Jen například výroba mléka vzrostla v roce 1985 proti roku 1980 téměř o 600 litrů na jednu dojnici.
Potravinářský průmysl měl však vývoj poněkud jiný. Plnění jeho úkolů ovlivnilo jak surovinové zajištění, tak i užití. Lze říci, že u oborů zpracovávajících živočišnou produkci bylo lepší a soustavně se zvyšovalo, výkyvy se projevovaly u cukrovarnického, konzervárenského a mrazírenského průmyslu. To platilo pro 7. pětiletku. Přitom byl rok 1985 složitý zejména v tom, že změny spotřebitelské poptávky negativně ovlivnily odbyt a tím samozřejmě i výrobu potravin. Úroveň roku 1984 byla sice překročena, ale plán nebyl splněn přesto, že společenská poptávka byla zabezpečena.
Tyto výsledky roku 1985 se samozřejmě promítly i do výkonů a zisků. V zemědělství byly plánované finanční výsledky překročeny, což se projevilo i ve zvýšení zisku. V potravinářském průmyslu však nižší odbyt negativně ovlivnil plnění finančního plánu. Proto i plán zisku zde nebyl splněn o téměř 12 %.
Obě tyto vývojové tendence v souhrnu umožnily, že resort jako celek své úkoly ke státnímu rozpočtu splnil. Další zkvalitnění výkonů a plnění finančního plánu však bude vyžadovat provést hlubší analýzu objektivních i subjektivních vlivů, které na dosavadní vývoj působily.
Bude to nutné provést i proto, že úkoly XVII. sjezdu KSČ pro 8. pětiletku i pro další období znamenají vytvářet předpoklady pro další zkvalitnění výroby při současném snižování nákladů.
Na závěr mi, soudružky a soudruzi poslanci, dovolte vyjádřit se ke státnímu fondu pro zúrodnění. Chtěl bych říci, že řadu let zde byly problémy s dostatkem zdrojů. V současné době se však podstatně zlepšilo jeho finanční zabezpečení. Dnes proto je pochopitelné, že nebyl plně využit. Myslím si, že některé zemědělské podniky i dodavatelé se musí naučit jej využívat a ne počítat s tím, že bude nedostatek prostředků na plánované akce.
Soudružky a soudruzi, dovolte mi, abych se jménem poslanců České národní rady, členů Československé strany lidové, též vyjádřil ke státnímu závěrečnému účtu za rok 1985.
Poslanci, členové ČSL, jak v práci orgánů České národní rady, tak ve volebních obvodech i ve své politické práci ve stranických orgánech a organizacích svou prací přispěli k úspěšným výsledkům v roce 1985.
V současné době rozpracováváme závěry XVII. sjezdu ve všech našich orgánech a organizacích, zintenzivňujeme práci poslanců i našich členů, abychom svým podílem přispěli ke splnění velmi náročných úkolů nastávajícího období. Touto intenzivní prací chceme i s klubem poslanců České národní rady, členů ČSL, přispět ke splnění úkolů České národní rady, ale i celé naší společnosti.
Soudružky a soudruzi, závěrem doporučuji jménem výboru České národní rady pro zemědělství a výživu i jménem klubu poslanců České národní rady, členů ČSL, dnešnímu plénu státní závěrečný účet za rok 1985 ke schválení. (Potlesk.)