Předseda ČNR prof. ing. Josef Kempný, CSc.: Děkuj poslanci soudruhu Mrázkovi za zpravodajskou zprávu.

Soudružky a soudruzi, k projednávané zprávě vlády České socialistické republiky o zhodnocení plnění plánu rozvoje národního hospodářství České socialistické republiky v roce 1985 přijme Česká národní rada usnesení.

Doporučuji, aby pro jeho přípravu byla zvolena návrhová komise.

Navrhuji, aby jejím předsedou byl zvolen předseda výboru České národní rady pro plán a rozpočet soudruh Miroslav Mrázek a aby v komisi dále pracovali poslanci Václav Měřička, Vladislav Nový, Marie Rylková a Jaroslav Šafařík.

Máte k tomuto návrhu připomínky nebo jaké doplňky? Nejsou. Kdo tedy souhlasí s tím, aby uvedení poslanci byli zvoleni do návrhové komise, ať zvedne ruku. (Hlasuje se.)

Je někdo proti? Nikdo.

Zdržel se někdo hlasování? Nikdo.

Děkuji. Tím jsme zvolili návrhovou komisi a prosím její členy, aby se podle pokynů soudruha Mrázka sešli v průběhu jednání k poradě.

Jakmile návrhová komise připraví návrh usnesení, bude vám během dnešního jednání rozdán. Případné připomínky nebo doplňky odevzdejte některému z členů návrhové komise nebo u prezence.

Nyní, soudružky a soudruzi, přerušuji schůzi. Po přestávce budeme pokračovat rozpravou. Jako první vystoupí poslanec Miloš Kulovaný.

předseda ČNR prof. ing. Josef Kempný, CSc.: Soudružky a soudruzi, budeme pokračovat v přerušeném jednání, a to rozpravou k prvním třem bodům pořadu.

Do rozpravy se zatím přihlásili poslanci: Miloš Kulovaný, Josef Černý, Jiří Fleyberk, Marcela Černá, Ladislav Matějka, František Vrbka, Jan Němec, Marta Klimková, Jana Čepičková, Jaroslav Šafařík, Josef Rota, Jarmila Chmelaříková, Václav Měřička a Alois Král.

Prosím soudruha Kulovaného, aby se ujal slova. Připraví se poslanec Josef Černý.

Vážené soudružky poslankyně, soudruzi poslanci, vážení hosté, kontrolní a iniciativní činnost našeho výboru, jak v uplynulém období, tak zejména při projednávání kapitoly ministerstva stavebnictví na rok 1986 se zaměřila v souladu s 15. zasedáním ÚV KSČ na strukturální změny, rozsah zahajovaných staveb, zkracování lhůt výstavby, kvalitu prací a využití vědeckotechnického rozvoje v investiční politice.

Jednání ukázalo, že přes problémy s počasím v začátku letošního roku se důslednými opatřeními a obětavostí pracovníků podařilo vysoký výpadek plnění plánu ve většině podniků odstranit a vytvořit podmínky pro náročnější koncipování úkolů na rok 1986.

V této souvislosti poslanci výboru správně připomněli, že zimy bývaly a budou a podniky mohly mít daleko méně starostí se zabezpečováním úkolů, kdyby se na zimu včas a důkladně připravily.

Skutečností je, že od stále aktuálního přijetí "Stanoviska předsednictva ÚV KSČ k situaci ve stavebnictví" došlo v českém stavebnictví k pozitivnímu posunu. Stále však přetrvává řada problémů i jejich negativní důsledky. Potřebné tempo dosud nemá strukturální přestavba stavebních kapacit především pro dokončovací práce, nedaří se na nově zahajovaných stavbách udělat taková opatření, aby v prvním roce výstavby byly provedeny práce a dodávky v objemu minimálně 15 % rozpočtu stavby. Ukazuje se stále macešský postoj podniků ke stavbám nemajícím punc závaznosti, ale potřebných pro realizaci výsledků vědeckotechnického rozvoje, zdravotnictví, ekologické stavby apod.

Kriticky bylo poukazováno na to, že stavíme pomalu a draho, nedostatečně se využívá progresivních poznatků a technických prostředků, které jsou dnes k dispozici. Nespokojenost byla vyslovena s kvalitou prací, se kterou si v mnoha případech nedovedou stavbaři poradit. Projevuje se to zejména u panelové výstavby, kde na špatnou kvalitu střech, obvodových plášťů, ale i vzhledu poukazovali poslanci ze všech krajů. Nejsme proto spokojeni s tempem, které má tento problém odstranit. Řešení, o kterém jsme byli několikrát informováni, trvá neúměrně dlouho a škody dále narůstají. Požadovali jsme proto na resortu s tímto stavem skoncovat.

Za další závažný problém považujeme stále se opakující nedostatky při předávání obytných budov koncem roku a s tím spojenou šturmovštinou s dopadem do kvality. Zajímal jsem se o otázku, proč bytový podnik v Mělníku nekvalitní objekt převezme. Důvodem je tlak občanů, aby již bydleli, bytový podnik potřebuje příjmy z nájemného a stavebníci odevzdat byty, aby splnili plán. Každý má na tomto stavu část viny. Předat např. na pražských sídlištích cca 9500 a v Brně 1530 bytů pro národní výbory je opravdové sousto, které se promítá ve špatné kvalitě řemeslných prací. Jako příklad je možné uvést Pozemní stavby Ústí nad Labem, VHJ, která si vede dobře a přesto kvalita některých bytů při přejímce vykázala až kolem 70 % závad proti podnikové normě.

Moje zjištění je v plném souladu s výsledky prověrky VLK ČSR a šetření, které provedl odbor bytového hospodářství ministerstva vnitra ČSR spolu s Českým svazem bytových družstev u 21 okresních podniků a 17 vybraných družstev na území ČSR, které jsou uživateli objektů dokončených organizacemi ministerstva stavebnictví ČSR. Z časové řady deseti let jsou stále stejné opakující se závady - zatékání okny, položení podlahové krytiny, vestavěný nábytek, výtahy apod.

Příčiny přetrvávajících nedostatků v kvalitě bytové a občanské výstavby, která představuje jednu čtvrtinu výrobního programu organizací resortu ministerstva stavebnictví, je v nerovnoměrnosti rozpisu ročního plánu, jehož zabezpečení při důsledném dodržení požadavků na kvalitu výroby klade vyšší nároky na řídící práci. Dále je to nedůsledná organizátorská a kontrolní činnost mistrů, nadřízených orgánů, ale i technických dozorů investorských organizací a jejich tolerantnost k přetrvávajícím nedostatkům v kvalitě.

Značný rozsah závad zjištěných až při přejímce objektů je ovlivněn i nedůsledným vykazováním nákladů na jejich opravy tzv. vnitřních zmetků. Protože ztráty z nekvalitní výroby nad stanovený limit redukují použitelný objem mzdových prostředků, není ani zájem na jejich vykazování. V řadě případů u vykazovaných ztrát ze zmetků nebyly proti pracovníkům, kteří je zavinili, uplatňovány náhrady škody.

při jednání výboru poslanci často na kvalitu prací poukazovali, náprava se ale zjednává pomalu. Hlavní důvod tohoto problému, ovlivňujícího nejen spokojenost občanů, výkonnost stavebnictví a jeho efektivnost, vidí v malé náročnosti na prosazení úkolů ve zvýšení kvality, mistry počínaje a řediteli konče, odsouvání řešení konfliktních stavů i v nekritickém přejímání vykazovaných výsledků ve vývoji kvality.

Tyto přístupy nejsou v souladu jak se závěry XVI. sjezdu KSČ, tak 15. zasedání ÚV KSČ, které zdůraznily nezbytnost kvality veškeré práce, což plně platí i pro zvyšování kvality staveb.

Pozornost jsme věnovali technickému rozvoji a požadovali na resortu, aby se stal základním obsahem řídící, plánovací a organizátorské práce, neopomněli jsme ani otázky sociálního programu, stability pracovních sil a připravenost podniků na náročné úkoly v Sovětském svazu. Ve všech těchto oblastech je řada problémů, ale i rezerv ke zvýšení účinnosti stavebnictví.

Soudružky a soudruzi, výsledky dosažené stavebnictvím v letošním roce vytvořily předpoklad ke zvýšení zdrojů stavebních prací i úrovně ekonomických ukazatelů na příští rok. Přesto složitost a náročnost plánovaných výrobních úkolů není jen v rozsahu, ale především v jejich obsahu, ve struktuře, věcnosti a v rozmístění. Např. upravené vlastní výkony se zvyšují o 4,4 %, zisk o 10,3 % atd. Jejich zabezpečení bude tedy vyžadovat další zhospodárnění celého procesu výroby cestou úspory materiálů, paliv a energií, zkracováním lhůt výstavby i dosažení její rovnoměrnosti.

Technický rozvoj přes nesporný podíl na akceschopnosti kapacit se musí ještě účinněji zapojit do snižování pracnosti

Za oblast rezerv zdrojů stavebních prací je možno považovat efektivní kooperace v rámci celého komplexu stavebních kapacit a zejména dotažení výrobně ekonomické úrovně podniků, které zaostávají, na úroveň špičkových.

Nové přístupy je třeba uplatňovat na všech stupních řízení. Žádá si to doba, příští rok i úkoly 8. pětiletky. Děkuj za pozornost. (Potlesk.)

Předseda ČNR prof. ing. Josef Kempný, CSc.: Děkuj poslanci Miloši Kulovanému. Slovo má poslanec Josef Černý, připraví se poslanec Jiří Fleyberk.

Vážený soudruhu předsedo, vážené soudružky poslankyně, vážení soudruzi poslanci, ve svém vystoupení chci na několika příkladech dokumentovat, že náročné úkoly, které před nás sta ví státní plán i státní rozpočet na příští rok, se neobejdou bez iniciativního a dalo by se říci stále kvalifikovanějšího přístupu každého pracovníka, zejména však v řídících článcích všech úrovní. Iniciativa podložená dobrou řídící a organizátorskou prací je zárukou toho, že vytyčené cíle jsou zcela reálné.

Nesmíme ovšem opakovat chyby, se kterými jsme se potýkali dosud. Jako příklad lze uvést plnění úkolů v modernizaci bytového fondu v této pětiletce. Zabývali jsme se touto otázkou velice zevrubně v jednání výboru pro plán a rozpočet. Pří činy neuspokojivého plnění vytyčených úkolů lze shrnout stručně - bylo to naprosté podcenění přístupu k celému problému řídící sférou na všech úrovních. Centrální orgány nesehrály včas svou roli zejména ve vytváření potřebných podmínek systémových i věcných, ze strany národních výborů nedošlo včas k řádné přípravě, zejména k ujasnění základních přístupů a postupů a ve vytváření všech předpokladů pro to, aby stavbaři mohli úkoly přijímat, stavebnictví preferovalo stále výstavbu nových bytů a nemělo potřebný zájem apod.

Mohli jsme se přesvědčit, že rozhodující příčiny dosavadního nedostatečného plnění byly na všech rozhodujících úrovních řízení analyzovány. Zná je Česká plánovací komise, ministerstvo financí, ministerstvo stavebnictví i národní výbory, mám na mysli především krajské a okresní, resp. městské národní výbory. Zde všude je třeba pro úspěšný postup v osmé pětiletce vyvodit potřebné praktické závěry.

Přitom řešení modernizace je třeba vidět jako nedílnou součást řešení celé bytové politiky, která začíná řádnou péčí o stávající bytový fond.

Dokud ovšem každý článek nepřistoupí iniciativně a v souladu se svou odpovědností k důslednému odstraňování stále ještě existujících příčin, budeme i v průběhu osmého pětiletého plánu poukazovat na nedostatky při plnění úkolů v modernizaci bytů.

Že se zde již zejména v tomto roce leccos pohnulo k lepšímu, dokumentují změny v některých předpisech i výsledky, kterých bylo dosaženo. Na tato pozitiva je třeba důsledně navázat.

Složitost podmínek, ve kterých bude nutné plnit úkoly celé osmé pětiletky, lze dokladovat např. na úkolech ve výrobě. Vyžaduje to od chozrasčotní sféry nové přístupy. Tyto nové přístupy musí v sobě odrážet mimo jiné i komplexní a včasné rozhodování při řešení konkrétních úkolů. Opět je přitom nutné zužitkovat všechny dosavadní poznatky a mobilizovat především myšlení hospodářských pracovníků.

Je možné to uvést na konkrétním příkladu, kdy výrobní podnik pro zabezpečení požadavků vnitřního trhu formou devizově návratného úvěru modernizoval svou výrobu a rozšířil kapacitu. Nakoupená výrobní technologie byla zčásti závislá na dovozu materiálových komponentů z nesocialistických zemí. Podnik doplatil na embargo a je v situaci, že se potýká se všemi negativními dopady vyplývajícími z neplnění podmínek stanovených smlouvou na devizově návratný úvěr. Přitom požadavky vnitřního trhu zabezpečeny nejsou.

Je to příklad toho, že se nekomplexně a nedostatečně zhodnotily všechny možné dopady a rizika při rozhodování o dovozu konkrétního zařízení.

Devizově návratný úvěr je ovšem jedna z forem, kterými budou muset naše výrobní podniky řešit řadu celospolečenských požadavků. Je proto důležité, aby tato cesta přinášela vždy plný efekt pro konkrétního výrobce i pro celou společnost. Výrobci se proto musí naučit přemýšlet v náročnějších podmínkách.

Na závadu rychlejšímu řešení řady problémů jsou v mnoha případech existující organizační hranice. Také ty je ovšem možno nejrychleji překonat iniciativním přístupem. Setkali jsme se např. s řešením otázek kvality produkce ve VHJ Karlovarský porcelán. Tento výrobce je vesměs v kvalitě svých výrobků, které mají zbytný charakter a jsou z velké části na náročné trhy ve vyspělých státech, závislý na kvalitě surovin. Zbytné výrobky ovšem při nedodržení špičkové kvality nelze s efektem prodat. Přitom máme u nás doma natolik kvalitní výchozí suroviny, že mnohé z nich vyvážíme. Jejich těžba je zabezpečována jinou výrobní hospodářskou jednotkou. Problém kvality surovin je v uváděném případě v tom, že chybí předzpracování a potřebná úprava vyvážené suroviny, konkrétně např. jílů, do takových parametrů, aby výrobce finálního výrobku mohl garantovat nejvyšší konečnou kvalitu. U vyspělých výrobců ve světě je to běžné. U nás o tom víme, ale zatím se řešení této otázky nikdo iniciativně nechopil.

Především zřejmě proto, že problém zůstává v jakémsi "organizačním vakuu" a nikdo necítí přímou odpovědnost za jeho řešení.

V takovýchto případech, kdy nevyvine potřebnou iniciativu žádný ze zainteresovaných výrobců, měl by zjednat nápravu příslušný nadřízený resort.

Opět to ale ukazuje, že všude je třeba překonávat dosud vžité způsoby myšlení a přístupy, jak to naléhavě požadovalo zejména 15. zasedání ÚV KSČ. V tom je u nás všech největší rezerva, na jejíž mobilizaci není třeba investičních prostředků, ale je třeba vynaložit hodně a hodně politickovýchovné práce. Děkuji za pozornost. (Potlesk.)

Předseda ČNR prof. ing. Josef Kempný, CSc.: Děkuji poslanci Josefu Černému. Slovo má poslanec Jiří Fleyberk. Připraví se poslankyně Marcela Černá.

Soudružky a soudruzi, byl jsem pověřen výborem pro národní výbory a národnosti a pracovní skupinou předsednictva České národní rady pro zahraniční vztahy, abych zde tlumočil jejich názory na návrh rozpočtu ČSR na rok 1986.

Při jednání ve výboru i ve skupině jsme využili všechny zkušenosti a poznatky z volebních obvodů a z průzkumů, které jsme za léta práce shromáždili. Vycházeli jsme z toho, že projekt rozvoje národního hospodářství pro rok 1986 předpokládá především výraznější zvyšování efektivnosti a kvality veškeré práce a že dosažení lepšího uspokojování hmotných a kulturních potřeb a upevnění sociálních jistot celé společnosti, ale především jednotlivých pracujících, by mělo odpovídat míře jejich vlastních zásluh na dosažených výsledcích. Této zásadě odpovídá i skutečnost, že pokud jde např. o náš zahraniční obchod a zvláště pak náš vývoz, k posílení vlivu státního rozpočtu na jeho výsledky, nebude ani v roce 1986 zhoršení efektivnosti proti plánu hrazeno ze státního rozpočtu a plně dopadne do hospodářského výsledku příslušných organizací.

Logickým důsledkem uplatnění této globální koncepce v rozpočtu je, že jeho proporce i úkoly jsou stanoveny tak, aby vytvářely náročné ekonomické prostředí pro činnost podniků a organizací. Je jí vyvíjen tlak na využití výsledků z oblasti vědy a techniky, na vyšší efektivnost zahraničně ekonomických vztahů, právě tak jako na pořádek v investiční výstavbě atd. Navíc pak podle schválených úprav soustavy plánovitého řízení národního hospodářství platných od nového roku, je rozhodujícím měřítkem úspěšného hospodaření nikoliv dílčí, ale konečná národohospodářská efektivnost a hospodárnost v procesu reprodukce.

Myslím, že je každému jasné, že dosažení takových výsledků vyžaduje změnu ekonomického myšlení a rozhodování, a hlavně vyšší úroveň řídící a organizátorské práce a odpovědných hospodářských pracovníků.

Tato náročná koncepce se promítá nejen do rozpočtu federace, ale samozřejmě i do rozpočtu České socialistické republiky a v jeho rámci i do rozpočtů národních výborů, které představují téměř 45 % celkového objemu rozpočtové soustavy České socialistické republiky.

Podle dosud známých výsledků skončí letos hospodaření národních výborů v celkovém úhrnu aktivem. Spolu se zůstatky fondu rezerv a rozvoje vytvoří si tak část národních výborů slušné zdroje na financování svých potřeb v roce 1986, zejména pak na akci "Z", která tvoří důležitou část volebních programů Národní fronty. A to je velké pozitivum pro rok 1986, prvý rok 8. pětiletky, rok XVII. sjezdu Komunistické strany Československa a všeobecných voleb. Ne všechny kraje si však jsou schopny vytvořit dostatečné zdroje. K této otázce se však v další souvislosti ještě vrátím.

Investiční část akce "Z" je na rok 1986 plánována ve výši 2,3 mld korun finančních nákladů a zhruba 50 % z nich bude nutno krýt z prostředků fondu rezerv a rozvoje národních výborů. Domnívám se, že je třeba na jedné straně jako klad podtrhnout skutečnost, že investiční část akce "Z" je v příštím roce součástí rozpočtu, ale současně na druhé straně nesmí být podceněna skutečnost, že o zhruba 10 mld korun vyšší příjmovou základnu národních výborů tvoří z téměř 48 % vlastní příjmy a jen něco málo přes 51 % prostředky převáděné ze státního rozpočtu, a že by tedy neplnění příjmové strany rozpočtu rozsah akce "Z" mohlo omezit. Výběru daně ze mzdy plynoucí z národních výborů a jimi řízených organizací, družstevních organizací a státních zemědělských organizací a příspěvku na sociální zabezpečení a daně z obratu státních zemědělských organizací, o které se strana vlastních příjmů národních výborů zvyšuje, je tedy nutné již od začátku roku věnovat plnou pozornost. Naléhavost tohoto požadavku roste v souvislosti s obtížemi v naplňování kvalitativních ukazatelů státního plánu letošního roku.

Řekl jsem, že investiční část akce "Z" je v příštím roce součástí státního rozpočtu, z něhož mohou být velké a významné akce dále dotovány i z centra, a že změny ve skladbě rozpočtu národních výborů vytvářejí lepší podmínky pro rozvíjení a uplatnění iniciativy obyvatel, nemluvě již o tom, že budou novou vyhláškou také zlepšeny podmínky pro slučování prostředků národních výborů a hospodářských organizací. Neméně významnou skutečností je i to, že neinvestiční výdaje národních výborů se v rozpočtu na příští rok dostávají prakticky nad úroveň skutečnosti letošního roku a není je nutné zčásti dotovat z rezerv národních výborů.

A přitom společenská spotřeba obyvatel bude o 2,6 % vyšší na důchodových dávkách bude vyplaceno 38,8 mld korun, tj. téměř o jednu miliardu korun více než letos, na 2 mil. 619 tis. dětí bude vyplaceno 9,7 mld korun přídavků na děti, národní výbory budou mít v rozpočtu 4,2 mld korun na sociální dávky a podstatně více prostředků na údržbu a opravy budov v oblasti sociálních služeb.

Náklady na zdravotnictví vzrostou o 4,1 %, na téměř 19 mld korun, což umožní rozšířit stav o 1650 lůžek v nemocnicích a o 915 míst v jeslích.

Náklady na školství vzrostou o 2 % a dosáhnout 17,5 mld korun. Pokládám za účelné zdůraznit, že na zahájení elektronizace školství je rozpočtováno již pro příští rok 30 mil. korun a že tato částka bude v příštích letech vzrůstat, a na údržbu a modernizaci škol bude k dispozici 1,5 mld korun.

Pro kulturu jsou v rozpočtech zajištěny 3,3 mld korun a z toho na rekonstrukci památkových objektů celonárodního významu, vyjmenoval je zde soudruh ministr financí, téměř 220 mil. korun.

Podstatná část prostředků na sociální zabezpečení, zdravotnictví, školství a kulturu je součástí rozpočtů národních výborů a jejich výše znamená významný posun v jejich možnostech uspokojit potřeby lidí. Soudruh zpravodaj i soudruh ministr ve svých projevech o těchto otázkách hovořili podrobně. Není účelné, abych jimi uvedené skutečnosti opakoval. Totéž platí o hospodářských organizacích národních výborů.

Pokládám však za účelné podtrhnout skutečnost, že rozpočet by měl ještě výrazněji umožnit, aby podniky místního stavebnictví mohly pokračovat v žádoucích změnách ve struktuře svých kapacit a orientovat se na modernizaci bytového fondu. Pro rok 1986 se počítá s modernizací 3250 bytů nákladem 452 mil. korun a na lepší uspokojování požadavků obyvatel v pracích opravářských a údržbářských.

Velké úkoly čekají národní výbory v příštím roce v komplexní bytové výstavbě. Podle plánu by mělo být dokončeno 44 442 bytů a zahájena výstavba 49 387 bytů plus další objekty občanské vybavenosti. V té souvislosti je užitečné připomenout, že rozsah zahajovaných staveb v roce 1986 je podmíněn dodržením zůstatků rozpočtových nákladů rozestavěných staveb ke konci letošního roku. O překročení zůstatku bude rozsah zahajování v příštím roce krácen. A neplatí to samozřejmě jen o bytové výstavbě. Národní výbory musí ještě výrazněji uplatnit svou autoritu a zvýšit efekt v boji o rovnoměrné plnění v komplexní bytové a i ostatní výstavbě, právě tak jako v úsilí o vyšší úroveň správy a údržby veškerého národního majetku. Rozpočet i opatření vlády a možnosti překračovat plánované objemy údržby tam, kde k tomu budou vytvořeny materiálové i finanční předpoklady, pro to vytváří podmínky.

Závěrem mohu prohlásit, že rozpočet na příští rok klade sice velké nároky na politickoorganizátorskou i hospodářskou a řídící práci národních výborů, ale že současně otevírá svou reálností dostatečný prostor pro úspěšnou práci národních výborů. Myslím, že ani žádná další podstatná iniciativa národních výborů nezůstane ze strany ministerstva financí bez pomoci. 

To, co platí o návrhu rozpočtu národních výborů v globále, nemusí vždy odpovídat v místních podmínkách. Rád bych v tomto směru připomněl alespoň potřebu příhraničních okresů Západočeského kraje. V návrhu rozpočtu jsme ve výboru konkrétní nástup k řešení jejich specifické problematiky nenalezli, a proto výbor dospěl k závěru, že z vlastních či krajských zdrojů je účinně neřešitelná, a proto k ní přijal konkrétní usnesení.

Připomínám to proto, aby problematika byla v každém případě vzata v úvahu při sestavování 8. pětiletého plánu.

V závěru mi dovolte ještě poznámku ze skupiny pro zahraniční vztahy. Na zahraničním obchodě Československa se podílejí také podniky řízené národními výbory. Jejich podíl na celkovém obratu resortů řízených vládou ČSR je sice malý, ale vzhledem k tomu, že i na tomto úseku je uplatňována zásada vazby realizovaného vývozu na plánovaný dovoz, to znamená, že nevyveze-li se množství určené státním plánem, sníží se odpovídajícím způsobem stanovené dovozní limity. A to již dnes, protože export z této hospodářské oblasti prožívá obdobné problémy jako náš export vůbec, značně brzdí technický pokrok v podnicích řízených národními výbory, například při vybavování úseku služeb.

Hovořím o tom proto, že podstatnou část vývozních úkolů dnes podniky plní ve sběrovém papíru. Do konce 8. pětiletého plánu budou i u nás uvedeny do provozu kapacity na jeho zpracování. Je jasné, že podniky národních výborů budou jeho podíl velmi těžko nahrazovat jiným vývozním artiklem. Při zpracovávání 8. pětiletého plánu by na tuto skutečnost nemělo být zapomenuto.

Soudružky a soudruzi, z pověření výboru pro národní výbory a národnosti a skupiny pro zahraniční vztahy doporučuji České národní radě, aby vládní návrh zákona o státním rozpočtu České socialistické republiky na rok 1986 schválila. (Potlesk.)

Předseda ČNR prof. ing. Josef Kempný, CSc.: Děkuji poslanci Jiřímu Fleyberkovi. Slovo má poslankyně Marcela Černá. Připraví se poslanec Ladislav Matějka.