Předseda ČNR prof. ing. Josef Kempný, CSc.: Děkuji poslanci Čestmíru Adamovi, slovo má poslanec Josef Lacek.
Poslanec Josef Lacek: Vážené soudružky poslankyně, vážení soudruzi poslanci, dovolte mi uvést několik poznámek k té části vystoupení předsedy vlády České socialistické republiky, která se týká péče o mladou generaci a rozvoje tělovýchovy a sportu v České socialistické republice.
Je třeba říci, že se udělalo nemálo užitečné práce, a to při rostoucí náročnosti vnějších i vnitřních podmínek. Pracovní skupina předsednictva České národní rady pro mládež, tělesnou výchovu a sport i v uplynulém období sledovala výsledky, jichž vláda dosahovala při plnění programového prohlášení.
Hlavní váhu přikládáme tomu, že byla přijata řada významných sociálně ekonomických opatření týkajících se mladých lidí. S účinností od 1. ledna 1985 byla provedena úprava základní výměry dovolené pro pracovníky ve věku od 18 do 23 let na tři týdny. Došlo ke zlepšení zdravotní péče o studenty vysokých škol a rozšíření možnosti jejich stravování. Byla schválena úprava zásad hmotného a finančního zabezpečení studentů vysokých škol a středních škol a schváleny zásady pracovního uplatnění mladistvých pracovníků ve vybraných oborech do doby dovršení 18 let, tedy do kdy mohou vykonávat činnosti, pro které byli připravováni.
Členové stálé pracovní skupiny i ostatní poslanci se prostřednictvím pravidelných konzultací a individuálních setkání s voliči ve svých volebních obvodech pravidelně setkávali s mladými lidmi. Cenným zdrojem poznatků byla i pravidelná setkání představitelů České národní rady se zástupci jednotlivých skupin mládeže. Na mnoha příkladech bychom proto mohli dokumentovat, jak intenzívně se mladí lidé zajímají o vědu a techniku a mohli bychom také doložit, jak je tento jejich zájem pro společnost přínosný.
Je proto zcela zřejmé, jak významným opatřením bylo přijetí "Programu rozvíjení účasti dětí a mládeže ve vědeckotechnickém rozvoji" v předsednictvu vlády ČSSR i ve vládě ČSR. Program předpokládá postupné vytváření uceleného systému vědeckotechnické přípravy na školách i v oblasti mimoškolní zájmové činnosti a účasti mládeže ve společenské praxi při vědeckotechnickém rozvoji.
Program sám však nic nevyřeší, nebudeme-li pečlivě sledovat jeho plnění. Vezměme jen stanice mladých techniků, které podchycují zájem pionýrů o vědu a techniku. Zatím jich v ČSR pracuje 200, ale to rozhodně neodpovídá potřebám dneška. Jedna z možností, jak mohou podniky stanicím pomoci, vyplývá ze zásad pro zabezpečování aktivnějšího vytříďování a zhodnocování nevyužitých zásob, vydaných Státní plánovací komisí. Jenže ne všichni odpovědní pracovníci tuto potřebu pochopili.
Jen pro zajímavost - třeba v chomutovské stanici mladých techniků před časem poslali osmnácti různým závodům Tesly dopis s prosbou, zda by nemohli dostat za zůstatkovou cenu některé, pro závod už nepotřebné součástky. Většina adresátů neodpověděla, ze tří míst jim napsali, že nic poskytnout nemohou a z jednoho, že všechno dávají místnímu technickému kroužku.
V březnu 1985 schválila vláda ČSR Zásady společenského ovlivňování volného času dětí a dospívající mládeže. Vytvořily se tak další předpoklady koordinovaného postupu státních orgánů, společenských organizací a institucí při rozšiřování příležitostí pro realizaci potřeb a zájmů dospívající mládeže ve volném čase v souladu s celospolečenskými cíli a zásadami socialistického způsobu života.
Jako účelný se ukazuje rovněž postup ke sjednocování jednotných plánů kulturně výchovné činnosti a společenských programů rozvoje tělesné výchovy, a to tak, aby se v nich vytvářel na národních výborech jeden dokument.
To všechno jsou jistě správná opatření, ale i zde je třeba stále sledovat, jak přecházíme od slov k činům, od správných záměrů k jejich realizaci. Potřebujeme více klubových zařízení pro mladé lidi. V České socialistické republice máme dnes např. 58 klubů mládeže, kde se poměrně úspěšně daří vychovávat i aktivně bavit mladé lidi v duchu, v jakém to naše společnost potřebuje. Ale např. u našich sousedů v NDR mají takových klubů 800! Nad tím se musíme zamyslet a musíme umět najít cestu, jak postoupit kupředu, a to tím spíše, že právě zde vidíme jako poslanci mnoho problémů a nedostatků.
Nemůžeme být také spokojeni s tím, že značná část mladé generace dosud volí pasivní způsoby využití volného času, případně některé stereotypní formy společenské zábavy. Nelze se smiřovat také s tím, že mezí částí mládeže, i když nevelkou, bují různé negativní a protispolečenské jevy, které se snaží všemožně prohlubovat a využívat naši nepřátelé.
Česká národní rada vytváří předpoklady pro to, aby se její orgány efektivně a bezprostředně podílely na naplňování úkolů vytyčených v programovém prohlášení vlády. Za velmi významné považujeme, že se před nedávnem uskutečnilo podnětné jednání předsedy a místopředsedů České národní rady s představiteli ČÚV SSM. Z jednání vzešly další a konkrétní impulsy k prohloubení podílu ČNR na výchově nastupující směny. Výbory ČNR se nyní seznamují s výsledky tohoto jednání a připravují se k jejich realizaci vlastními opatřeními podle svých podmínek a úkolů, které řeší.
Nejlepším měřítkem toho, zda k mládeži přistupujeme správně, je její politická, společenská a ekonomická aktivita, její názory a postoje k dnešku. Je třeba říci, že převážná část naší mladé generace v uplynulých letech nečekala pasivně s nastavenou dlaní až co od společnosti dostane, ale aktivně se zapojovala do celospolečenského úsilí, směřujícího k uvádění programu XVI. sjezdu KSČ a úkolů vytyčených zasedáními ústředního výboru strany v život.
Na jakých faktorech to můžeme doložit? Potvrdila to především aktivita naší nastupující směny v letošním Mezinárodním roce mládeže. Potvrdila to i delegace československé mládeže, která na XII. světovém festivalu mládeže a studenstva v Moskvě dobře reprezentovala naše mladé lidi a celou naši socialistickou společnost. Potvrdil to i průběh československé části mezinárodní mládežnické štafety vlasteneckých a internacionálních činů "Paměť", které se v ČSR zúčastnilo 1 151 000 mladých lidí a další statisíce pionýrů.
Všichni se také shodneme na tom, že Československá spartakiáda 1985 byla přesvědčivou přehlídkou mládí, radosti a krásy. Jistě. Ale nemůžeme usnout na vavřínech a nevidět některé závažné problémy. Stále nám přes některá současná dílčí opatření /viz Strahov/ chybí dostatek nenáročných sportovišť. Nemůžeme také říci, že by každý mladý člověk - třeba na sídlištích - pravidelně sportoval. Kladně ale hodnotíme, že se postupně řeší otázky účelnější výstavby tělovýchovných a sportovních zařízení, jejich provozu i údržby, včetně budování víceúčelových zařízení.
Nemálo užitečných poznatků přinesl experiment rozvoje tělesné výchovy a sportu na sídlištích. Poznatky tohoto experimentu se postupně rozšiřují i do jiných míst a stávají se základem či příkladem řešení některých otázek volného času v těchto aglomeracích. Nesporné úspěchy máme také např. v plavecké výuce dětí, kdy asi 80 % dětí se zúčastňuje základního plaveckého výcviku a 55 % zdokonalovacího.
Je třeba také ještě více podporovat hnutí "Pohybem ke zdraví".
Měl bych ještě malou poznámku k plaveckému výcviku na školách. I když, jak jsem řekl, jej hodnotíme velmi pozitivně, i zde je co zlepšovat. Dosti rozšířeným jevem je zejména snižování počtu předepsaných lekcí výuky pro různé tzv. objektivní příčiny. Dítě pak nezíská potřebné návyky a plavec z něj i po absolvování výcviku není. Cílem do nedaleké budoucnosti musí být, že v ČSR nebude ani jeden mladý a zdravý člověk neplavcem.
Myslím také, že bychom měli věnovat daleko větší pozornost plnění úkolů na úseku vrcholového sportu a zejména té části, která zajišťuje péči o sportovně talentovanou mládež, vyloučit subjektivní pohledy z této oblasti a mít stále na zřeteli, že je to nejširší masová tělovýchova, která je největším podhoubím i pro vrcholový sport.
Kladně hodnotíme, že se řeší otázky odpovídajícího začlenění tělovýchovných aktivit do způsobu života občanů, upřesňuje se jejich podíl v pracovním, mimopracovním i volném čase, hledají se nejlepší cesty, jak začlenit odůvodněné potřeby tělovýchovy do soustav plánů i dokumentů rozvoje.
Ale znovu opakuji, že musíme mít stále na zřeteli, že rozhodující pro nás je rozvoj masové tělovýchovy. Musíme konečně zastavit sestupný trend tělesných a fyzických schopností, zejména mladých lidí, který je bohužel negativním průvodním jevem stále stoupající životní úrovně a pohodlnějšího způsobu života.
Soudružky a soudruzi, svědectvím odpovědného vztahu drtivé většiny naší mladé generace k aktuálním úkolům dneška je její podpora mírovým návrhům Sovětského svazu a států Varšavské smlouvy. Aktivita statisíců chlapců a děvčat v období příprav a průběhu Světového shromáždění za mír a život, proti jaderné válce i XII. světového festivalu mládeže a studenstva v Moskvě ukazují, že mladí lidé správně spatřují rozhodující frontu boje za mír a snížení mezinárodního napětí v tvořivém iniciativním podílu na naplňování strategické linie hospodářské a sociální politiky KSČ.
Závěrem bych chtěl říci, že také na úseku péče o mladou generaci, tělesnou výchovu a sport vykonala vláda ČSR v souladu se svým programovým prohlášením a za účinné pomoci státních orgánů, národních výborů a společenských organizací Národní fronty mnoho užitečného. Na tomto koordinovaném úsilí se také svým dílem podílela Česká národní rada a její orgány.
Nepochybuji o tom, že vláda v duchu svého programového prohlášení bude i dále pokračovat v úsilí využít tvořivých sil mládeže a ve vytváření optimálních podmínek pro zdárný vývoj mladé generace.
Významnou příležitostí k dalšímu prohloubení této tvořivé celospolečenské aktivity a iniciativy mladých lidí je i blížící se XVII. sjezd Komunistické strany Československa, 65. výročí vzniku strany a všeobecné volby do zastupitelských sborů všech stupňů v roce 1986. Děkuji za pozornost. /Potlesk./
Předseda ČNR prof. ing. Josef Kempný, CSc.: Děkuji poslanci Josefu Lackovi.
Soudružky a soudruzi, nyní přerušíme jednání. Budeme pokračovat zítra v 9.00 hodin a jako první v diskusi vystoupí poslanec Václav Burian.
/Schůze byla přerušena v 17.19 hodin./