Předseda ČNR prof. ing. Josef Kempný, CSc.: Soudružky a soudruzi, budeme pokračovat v přerušeném jednání. Diskutovat bude soudružka poslankyně Marie Patejdlová. Připraví se poslanec Jiří Čurda.

Poslankyně JUDr. Marie Patejdlová: Soudružky a soudruzi poslanci, ústavněprávní výbor České národní rady ve své činnosti - tak, jak je mu dáno do vínku - usiloval ve spolupráci s ostatními výbory ČNR především o zdokonalování zákonodárné činnosti ČNR. Napomáhal tak i vládě ČSR v jejím předsevzetí formulovaném v jejím programovém prohlášení zkvalitňovat náš právní řád. V čem spočívalo naše společné úsilí?

Předně v tom, aby jednotlivé resorty naší vlády věnovaly tvorbě zákona potřebnou péči v celém procesu jeho přípravy, zejména v jeho počátcích, aby se radili, získávali zkušenosti a názory od těch, kteří budou zákon uvádět do života.

Dále aby zlepšily formulace jednotlivých ustanovení zákona a využily přitom i pestrosti výrazů našeho mateřského jazyka, aby zákon byl srozumitelný a nebylo třeba vydávat dodatečně pokyny a vysvětlení, jak zákon chápat nebo aby si občané museli vyžadovat vždy pomoc právníků, aby pochopili literu zákona.

Soudružky a soudruzi, dosáhli jsme toho, že společně s návrhy zákonů jsou nám předkládány i návrhy prováděcích předpisů. To je velice užitečné. Můžeme totiž ve výboru posoudit, zda těžiště úpravy základních vztahů je obsaženo v zákoně a není přeneseno do nižších právních předpisů, a co není také zanedbatelné posoudit, zda početní rozsah prováděcích předpisů odpovídá potřebám důsledného uplatnění zákona v praxi. Soudruh ministr Jakubík potvrdí, že při společném posuzování zákona o vnitřním obchodě jsme došli k závěru, že 9 chystaných prováděcích předpisů k jednomu zákonu je přece jen trochu mnoho a tak nakonec zůstal jen jeden. Stejně tak se nám společně s resortem, vedeným soudruhem ministrem Vondruškou, podařilo omezit počet prováděcích předpisů u školských zákonů. A to je, soudruzi a soudružky, úspěch, protože si jistě pamatujete, když jsme vás - není tomu tak dávno - seznamovali s tím, že k jednomu zákonu je zpravidla vydáváno 15 - 17 prováděcích předpisů.

Ve výboru jsme také upozornili na nedostatečnou lhůtu mezi vyhlášením právního předpisu a dnem nabytí jeho účinnosti, kterou uvádí vláda v návrhu zákona. Pracovníci a občané, pro něž je předpis určen, tak nemají dostatek času se s ním řádně seznámit ještě před jeho účinností.

Co se nám však stále nedaří tak, jak si to závažnost zákonodárné činnosti vyžaduje, je, že vládní návrhy zákonů jsou předkládány České národní radě pozdě, prostě tak, že poslanci nemají možnost pro časovou tíseň si opatřovat věcné připomínky ve svých volebních obvodech. A příkladem, že požadavek na včasné předkládání vládních návrhů zákonů je důvodný a lze jej při úsilí jednotlivých členů vlády a legislativní rady vlády realizovat, byly návrhy školských zákonů a novely zákona o národních výborech. V tomto případě, díky porozumění vlády, poslanci obdrželi s předstihem pracovní návrhy, což jim umožnilo, aby je konzultovali s voliči a funkcionáři ve volebních obvodech.

Jedním z předpokladů toho, aby zákonodárný sbor mohl úspěšně plnit svou funkci, je plánování legislativních prací. Zatím, jak všichni víme, toto plánování zaostává.

Při uvádění zákona do života je důležitá jeho propagace. Proto se domnívám, že by sdělovací prostředky měly daleko více a účinněji seznamovat naši veřejnost zvláště s těmi zákony, ze kterých občanům vyplývají určité povinnosti.

Soudružky a soudruzi, v tomto volebním období jsme my, poslanci ústavně-právního výboru, stejně jako vy z ostatních výborů, provedli několik průzkumů, abychom si ověřili, jak jsou zákony, přijaté naší Českou národní radou, uplatňovány v životě.

Dovolte mně, abych vás stručně seznámila s některými poznatky z našeho posledního průzkumu k novelám zákona o národních výborech a předpisů vydaných k jejich uplatňování.

Předem musím říci, že všude jsme byli vítáni jako představitelé České národní rady. Snažili jsme se - a myslím, že se nám to podařilo - vytvořit takovou atmosféru, že funkcionáři ONV, národních výborů střediskových obcí a Městských národních výborů se nám svěřili se svými problémy, potížemi a vyslechli jsme i kritická slova k nám, co jsme - jak se říká - tam nahoře.

Funkcionáři potvrzovali, že novely zákona podstatně přispívají k posílení postavení národních výborů, zejména základního článku při zajišťování komplexního ekonomického a sociálního rozvoje daného území a že to bylo třeba.

K základním problémům komplexního ekonomického a sociálního rozvoje spravovaného území patří mj. vztah národního výboru k nepodřízeným organizacím. Postavení národních výborů, zejména základního stupně, vůči těmto organizacím bylo novelizací výrazně posíleno; v praxi se však jejich vliv na činnost nepodřízených organizací uplatňuje zdlouhavě a se značnými těžkostmi, plynoucími jednak z dosud malé zkušenosti funkcionářů národních výborů v projednávané problematice, jednak z ne vždy dobrého přístupu vedoucích těchto organizací ke spolupráci s národním výborem. U centrálně řízených organizací se dostatečně totiž neprosazuje vědomí jejich spoluodpovědnosti za sociální a ekonomický rozvoj příslušného území. Tyto organizace nejsou vždy dostatečně informovány o postavení, oprávněních a úkolech národních výborů. Ze strany národních výborů pak přetrvávají určité rozpaky v uplatňování jejich pravomocí, cesty k uplatnění jejich vlivu se mnohde teprve hledají.

Jednou z velmi diskutovaných otázek vztahů národních výborů k nepodřízeným organizacím je sdružování prostředků a činností.

Je skutečností, že ani novelou zákona o národních výborech, ani zásadami č. 52/1983 Sb. nebyly dořešeny podmínky vztahů mezi národními výbory a centrálně řízenými organizacemi, zejména v tom, že nebyla naplněna podmínka vydání odvětvových předpisů k uplatnění rozšířeného pohledu na sdružování prostředků.

Ústředně řízené organizace, vzhledem k tomu, že by sdružování prostředků muselo být financováno z nadplánovaných zdrojů, nemají ani možnost ve svých finančních plánech vytvářet podmínky k uplatnění sdružených prostředků do svých finančních plánů a ani mnohdy nechtějí zohlednit místně projednané potřeby svých závodů a podniků ve prospěch národních výborů, kde tyto nižší stupně hospodářského řízení jsou.

Jen poznámku k drobným provozovnám. Přetrvávají problémy s jejich materiálně technickým zásobováním, zásobováním náhradními díly pro jejich strojový park a s odměňováním jejich pracovníků. Jsou totiž znevýhodněni oproti pracovníkům podniků služeb. To vyvolává potíže při získávání pracovních sil a brzdí tak rychlejší rozvoj drobných provozoven.

Pokud jde o státní správu - přenesení působnosti stavebních úřadů na městské národní výbory a místní národní výbory ve střediskových obcích napomůže jistě zrychlení stavebního řízení, pokud národní výbory získaly zkušené a odborně zdatné pracovníky. Pracovníci vykonávající tuto agendu na ONV totiž na městské národní výbory nebo místní národní výbory nepřešli, jak se počítalo, a pro tuto práci byli získáváni pracovníci z jiných zdrojů. Krajské národní výbory a okresní národní výbory proto musí nadále poskytovat metodickou a konkrétní pomoc, aby bylo dosaženo sledovaného cíle, tj. zkvalitnění a zrychlení stavebního řízení.

Přenesení působnosti na úseku péče o mládež na městské národní výbory se osvědčuje.

Pokud jde o otázky týkající se zlepšování práce pléna a rady národního výboru, ponechávám toto povolanějšímu soudružskému výboru pro národní výbory a národnosti, i když jsme se při průzkumu také k těmto dostali.

Velmi ráda tlumočím soudruhu ministru Jungovi názory pracovníků národních výborů, že školení v Institutu ministerstva vnitra se podstatně zlepšilo a že v něm pracovníci získávají nejen teoretické vědomosti, ale současně návody na jejich aplikaci v konkrétní práci národních výborů.

A dále tlumočím prosbu na všechny naše soudruhy ministry - věnujte prosím osobní pozornost obsahu stále velkého počtu pokynů vašich resortů vůči národním výborům. Mám za to, že zdaleka ne všechny jsou opodstatněné. Přemíra druhotných předpisů podle mého soudu jen svazuje iniciativu a nevyužívá zkušeností a moudrosti lidí při řešení denních i perspektivních potřeb jednotlivých občanů i celé naší společnosti. A to přece nechceme. Děkuji za pozornost. /Potlesk./

Předseda ČNR prof. ing. Josef Kempný, CSc.: Děkuji poslankyni soudružce Marii Patejdlové. Slovo má poslanec Jiří Čurda, připraví se poslanec Jaroslav Schuster.

Vážený soudruhu předsedo, vážené soudružky a soudruzi, lesy a voda patří k nezbytným součástem našeho každodenního života. Chránit je a racionálně s nimi hospodařit je proto povinností každého z nás.

Od počátku volebního období sledujeme ve výboru pro zemědělství a výživu, jak resort lesního a vodního hospodářství plní hlavní úkoly stanovené XVI. sjezdem KSČ.

S uspokojením můžeme konstatovat, že výše těžby dřeva odpovídá požadované úrovni, přičemž obnova lesa za těžbou nezaostává.

Pro zajištění produkční schopnosti lesů musí být řádně zabezpečena pěstební činnost. Trvalá pozornost věnovaná tomuto úseku umožňuje plnění úkolů v zalesňování. Zvyšuje se produkce výsadby schopných sazenic a úkol založit 500 ha produkčních velkoškolek bude v 7. pětiletce splněn. Na základě těchto přístupů se ve srovnání s výchozím rokem 7. pětiletky do konce roku 1984 zvýšil objem zalesněných ploch o 22,4 %.

Nutnost obnovy lesa je násobena i živelními pohromami v červenci a listopadu uplynulého roku, které napáchaly značné škody na lesních porostech.

Stále náročnější je likvidace následků škod způsobených exhalacemi, přičemž se systematicky provádí kontrola a boj proti lesním hmyzím škůdcům.

Množství kalamitního dříví přesáhlo úroveň roční těžby a ještě v příštím roce budeme zajišťovat jeho zpracování.

Uvítali jsme, že zpracování kalamitního dřeva bylo zahrnuto do celkových plánovaných těžeb. Současně jsme však vzali na vědomí, že dojde ke zvýšení nákladů potřebných k zajištění zpracování kalamitního dříví i na odstranění živelních škod na lesním majetku, zejména na komunikacích.

Naše pozornost ve výboru je též zaměřena na komplexní využití dřevní hmoty, kde je stále mnoho rezerv. Použitelná dřevní hmota není v plném rozsahu využívána jak ke zpracovatelským, tak k palivovým účelům.

Vycházíme z toho, že je třeba hledat cesty k dokonalejšímu využívání dřevní hmoty s plným využitím nových vědeckotechnických poznatků z této oblasti, při současném uplatňování ekonomických hledisek. Výstavba menších zpracovatelských závodů v blízkosti lesů by jistě přinesla úspory na přepravních nákladech.

Na druhé straně je však nutno přihlížet k zajištění trvalých zdrojů suroviny v rozsahu odpovídajícím zpracovatelské kapacitě. Na základě těchto hledisek i s využitím zahraničních zkušeností je třeba urychleně najít optimální řešení.

V popředí naší pozornosti jsou i otázky hospodaření s lesním půdním fondem. Stále ještě nemůžeme být spokojeni s tím, že někteří investoři a organizace požadují vynětí lesní půdy bez ohledu na celospolečenské zájmy. Docílit toho, aby při vedení liniových komunikací, elektrovodních a jiných staveb bylo více využíváno stávajících lesních cest a průseků, pak by určitě byly sníženy nároky na zábor lesního půdního fondu.

Soudružky a soudruzi, nemenší pozornost věnujeme ve výboru otázkám čistoty vod a vodních toků. Omezené vodní zdroje celkem, zvláště pak nedostatek vody v deficitních oblastech nás vedou k tomu, abychom věnovali zvýšenou pozornost otázkám znečišťování vodních zdrojů jak průmyslovými závody, tak i zemědělskými podniky a obyvatelstvem.

Jsme si vědomi toho, že zemědělství a lesní hospodářství obhospodařují celkem 90 % plochy ČSR a jsou i největšími spotřebiteli vody v naší krajině.

Proto jsme uvítali, že vláda ČSR přijala "Soubor opatření" sledujících koordinované řešení vodohospodářských problémů, společných resortům ministerstva lesního a vodního hospodářství a ministerstva zemědělství a výživy ČSR. Přínosem k řešení této problematiky je též sjednání dohody o mezinárodní vědeckotechnické spolupráci v oblasti vodního hospodářství do roku 1990.

Racionalizační opatření v hospodaření vodou schválené předsednictvem ÚV KSČ, federální a národní vládou přispěla spolu s působením ekonomických nástrojů ke snížení odběrů vody u velkoodběratelů. Tato skutečnost však zatím není provázena úměrným snížením nákladů vodohospodářských organizací.

Další rezervy v hospodaření vodou vidíme ve snižování ztrát vyrobené vody, které se zatím pohybují kolem 25 %. Přestože na opravy vodohospodářských základních fondů bylo v roce 1984 vynaloženo o 60 % více prostředků, nežli v roce 1980, vidíme problémy v tom, že tyto náklady jsou směrovány především do oblasti vodních toků. Zatím však u vodovodů a kanalizací prostředky na opravy nedosahují ani 1 % z pořizovací hodnoty základních prostředků.

Záměr resortu dosáhnout v průběhu 8. pětiletky výrazného snížení ztrát vody bude proto vyžadovat podstatné zvýšení prostředků a kapacit na opravy a údržbu těchto zařízení.

Nedobrou skutečností je též neúměrný růst spotřeby vody v našich domácnostech, kde často dochází ke zbytečnému plýtvání.

Růst průmyslové produkce, intenzifikace zemědělské výroby spolu s rozvojem bytové výstavby se trvale projevují větším rozsahem znečištění vodních toků. Příčinu spatřujeme mimo jiné v tom, že růst produkce znečištění není provázen potřebným rozsahem výstavby čistíren odpadních vod. Uvítali jsme proto orientaci národních výborů na řešení těchto otázek v rámci volebních programů.

Z vlastní zkušenosti z volebního obvodu bych však chtěl upozornit na potřebu typizovaných a projekčně propracovaných zařízení vhodných pro umístění do provozních podmínek.

Soudružky a soudruzi, pokud hovoříme o lesním a vodním hospodářství, pak se každodenně přesvědčujeme o tom, že do jejich výrobních procesů vstupují stále výrazněji negativní vlivy civilizačního procesu, které narušují životní prostředí. Je to především rostoucí znečištění ovzduší z našich i zahraničních zdrojů.

Ve výboru jsme nejednou ocenili přístupy vlády, ministerstva lesního a vodního hospodářství, národních výborů, složek národní fronty i občanů, které směřují k překonávání těchto negativních důsledků na naši přírodu, na lesní a vodní hospodářství. Při zajišťování těchto úkolů musíme pamatovat i na příští generace.

Seznámili jsme se i se záměry resortu pro období 8. pětiletky, jejichž cílem je dále prohloubit péči o ochranu lesů, o čistotu vod a vodních toků. Vyslovili jsme těmto záměrům plnou podporu.

Soudružky a soudruzi, každodenně si uvědomujeme význam našeho lesního bohatství i nutnost racionálně s ním hospodařit a chránit omezené zdroje vody.

Věřím, že tento celospolečenský úkol najde potřebnou odezvu u všech zainteresovaných institucí i mezi naší nejširší veřejností. /Potlesk./

Předseda ČNR prof. ing. Josef Kempný, CSc.: Děkuji poslanci Jiřímu Čurdovi, slovo má poslanec Jaroslav Schuster. Připraví se poslanec Čestmír Adam.

Vážené soudružky, vážení soudruzi, v dubnové schůzi České národní rady jsme se seznámili s dosaženými výsledky realizace rozvoje zemědělsko-průmyslového komplexu v České socialistické republice po XVI. sjezdu KSČ a s rozpracováním závěrů 11. zasedání ÚV KSČ k současným úkolům a dlouhodobému rozvoji zemědělství a dalších odvětví zabezpečujících výživu lidu. Dovolte mi proto několik doplňujících aktuálních poznámek.

Ukazuje se, že koncepční dlouhodobé přístupy v realizaci výživové politiky mají rozhodující význam při plnění zcela konkrétních úkolů, determinují výrazně řídící a rozhodovací proces na všech stupních řízení, vytvářejí jasné a trvalé pracovní perspektivy pro pracující zemědělsko-potravinářského komplexu. Zásadní zásahy do systému výroby a spotřeby potravin, jako jsou ochrana půdního fondu, řízení živočišné výroby podle reálných zdrojů krmiv, posílení úhrady, zdokonalení soustavy plánovitého řízení přijaté 4. zasedáním ÚV KSČ se ukázaly jako plně opodstatněné.

V podstatě bylo dosaženo soběstačnosti u všech základních druhů potravin. V letech 1984 a 1985 tomu bude i u obilovin. U řady výrobků je současná nabídka zemědělských produktů vyšší než odbyt v obchodní síti.

Je naplněn jeden ze základních předpokladů proporcionálního předstihu rostlinné produkce před živočišnou. Dynamika rostlinné produkce před živočišnou je v podstatě trojnásobná oproti tempům 6. pětiletky. V živočišné výrobě je na všech stupních řízení prosazována jednoznačná direktiva: rozvíjet ji pouze tam, kde je zaručena odpovídající intenzita a efektivní spotřeba krmiv na jednotku produkce.

Přes nepřízeň počasí v letošním roce je na základě zvýšeného úsilí pracovníků v zemědělství a účinné pomoci pracovníků z ostatních odvětví národního hospodářství, studentů a dalších brigádníků předpokládáno naplnění plánované sklizně obilovin ve výši 7,5 mil. tun. Příznivě se ukazují i předpoklady v nákupu technických plodin.

Spokojeni však nemůžeme být s dosahovanými výsledky při pěstování cukrovky a brambor. Vítáme, že v současné době je zpracováván program pěstování a užití cukrovky pro 8. pětiletku, pro jehož realizaci bude ovšem nutno zajistit aktivní účast dodavatelských odvětví. S uspokojením jsme konstatovali, že vláda ČSR na základě získaných poznatků a výsledků prověrek Výboru lidové kontroly ČSR přijala "Realizační program ke zlepšení výroby, skladování a zpracování brambor v ČSR".

Obdobně je možno vyzvednout i pozornost věnovanou zásobování obyvatelstva ovocem a zeleninou. Současným stavem i cestami dalšího rozvoje výroby, zpracování ovoce a zeleniny i předpoklady pro zlepšení zásobování trhu se zabývalo ve své zářijové schůzi předsednictvo České národní rady.

Postupně se daří přecházet na vědecké formy řízení výživy a péče o zdraví hospodářských zvířat. Trvale je dosahováno příznivých výsledků v intenzitě živočišné výroby, a to jak v dojivosti, tak i v přírůstku ve výkrmu prasat. Nemůžeme však být spokojeni s úrovní přírůstku skotu. Řešení vidíme v plemenářské práci, ve struktuře plodin, v plánovitém rozmístění živočišné výroby ve vazbě na zdroje objemných krmiv.

Jedním z rozhodujících předpokladů rozvoje zemědělskopotravinářského komplexu je odpovídající stav v reprodukci základních fondů. Postupně - i když s určitými obtížemi - se daří ovlivňovat technickým rozvojem především rozvoj rostlinné výroby.

Složitá situace však přetrvává v opotřebovanosti výrobních kapacit potravinářského průmyslu.

Již dlouhodobě se nedaří zajistit potřebný rozsah stavebních kapacit. Podporujeme proto koncepci ministerstva zemědělství a výživy zaměřenou na získávání moderních kapacit především cestou modernizací a rekonstrukcí s vysokým podílem strojů a zařízení.

Soustava plánovitého řízení zemědělsko-potravinářského komplexu schválená na 4. zasedání ÚV KSČ umožnila při posílení úlohy plánu vytvoření širšího a přitom náročnějšího prostoru pro uplatnění aktivity a iniciativy pracujících, jakož i závazných podmínek pro systematičtější uplatňování vědeckotechnického rozvoje. Dosavadní vývoj efektivnosti zemědělské výroby nasvědčuje tomu, že přijatá opatření přispěla jak ke zvýšení výroby, tak i k postupnému prosazování kvalitativních stránek ekonomického procesu.

Soudružky a soudruzi, cílevědomá politika strany v rozvíjení zemědělské výroby a vytváření příznivějších podmínek pro zajišťování výživy lidu přinesla řadu pozitivních výsledků. Na dosažených úspěších se podílela jak řídící a usměrňující činnost vlády a dalších orgánů výkonné sféry, tak i úsilí pracujících v zemědělství, včetně těch, kteří se na sklizni úrody významně podíleli.

V současné době začíná probíhat široce založená kampaň k objasnění úkolů 8. pětiletky na všech úrovních řízení zemědělsko-potravinářského komplexu. Jde o to, prosazovat v řídící a výrobní sféře požadavky na zintenzívnění a zefektivnění zemědělské a potravinářské výroby při současném objasnění plánovacích a ekonomických pravidel, která pro období 8. pětiletky budou platit v rámci zdokonalování soustavy plánovitého řízení zemědělsko-potravinářského komplexu.

Budeme ve výboru působit k tomu, aby pozitivní tendence dosažené v 7. pětiletce byly dále rozvíjeny a vytvářeny tak předpoklady pro naplnění náročných úkolů, které pro zemědělství a potravinářský průmysl vytyčí XVII. sjezd strany a osmý pětiletý plán. Děkuji. /Potlesk./

Předseda ČNR prof. ing. Josef Kempný, CSc.: Děkuji poslanci Jaroslavu Schusterovi, slovo má poslanec Čestmír Adam. Připraví se poslanec Josef Lacek.

Místopředseda ČNR JUDr. Čestmír Adam: Vážený soudruhu předsedo, vážené soudružky a soudruzi poslanci, pro naše občany a celý československý stát je rozhodující, že hospodářství řízené vládou ČSR plní a splní úkoly sedmé pětiletky a tím umožňuje růst životní úrovně a upevnění hospodářského a sociálního rozvoje v České a v Československé socialistické republice.

Zdravotní a sociální výbor soustavně sledoval plnění úkolů XVI. sjezdu KSČ promítnutých do programu činnosti naší vlády a do resortních plánů na sedmou pětiletku a snažil se podporovat jejich plnění.

Provedli jsme rozbory racionálního využití pracovní doby, organizace práce i technického vybavení pracovišť. Naše poznatky ukazují, že máme odvětví s velkými zdroji pro další rychlý růst produktivity práce. Na druhé straně je řada podniků spotřebního a potravinářského průmyslu, kde další růst produktivity práce bude vyžadovat inovace vyšších řádů. Přitom jsme v řadě závodů zjistili nedostatky v organizaci práce i v řízení a zejména nedotažení mechanizace obslužných a pomocných operací. Musíme také překonat stav, kdy není v souladu se socialistickou zásadou zásluhovosti, že za využití pracovní doby na horní hranici platíme často stejně jako za využití pracovní doby daleko pod tuto mez. Proto podporujeme zdokonalování účinnosti mzdových soustav. Přesvědčili jsme se především o výhodnosti využívání metod jako je brigádní chozrasčot a pohybové normativy.

Vycházíme z toho, že zápas o vítězství socialismu nad kapitalismem a o nastolení trvalého míru a odvrácení nebezpečí války bude tím úspěšnější, čím rychleji bude stoupat produktivita práce ve všech odvětvích, ať jsou řízena vládou ČSR nebo federálními resorty. Jde tu v prvé řadě o rychlé uplatnění poznatků soudobé vědy a techniky, ale i o účinné řešení nedostatků v zásobování, které mají objektivní příčiny jen z menší části. Přesvědčili jsme se o tom, že pro rychlý růst produktivity práce máme podmínky a že naši pracující jsou schopni podávat špičkové výkony na špičkové úrovni jakosti.

Oceňujeme další zdokonalování soustavy sociálního zabezpečení zejména ve vztahu k dětem a ke starodůchodcům. To spolu s rozšiřováním míst v domovech důchodců, v domech s pečovatelskou službou a v ústavech sociální péče je názorným dokladem uskutečňování myšlenek socialistického humanismu.

Ve shodě s vládou považujeme za potřebné příznivě ovlivnit populační vývoj v ČSR a jsme rádi, že i naše vláda se snaží k tomu cíli najít účinná opatření.

Soudružky a soudruzi, zdravotní stav našeho obyvatelstva je dobrý ať jej měříme průměrnou délkou života nebo pracovní neschopností pro nemoc a úraz a je především výsledkem mnohaletého uplatňování socialistických zásad zdravotní prevence. Další zlepšení jsou možná především uplatňováním zdravého způsobu života jednotlivými občany a zdokonalováním diagnostiky a terapie ve zdravotnictví. Oceňujeme, že se právě dokončuje projekt soustavy preventivních prohlídek dětí a dorostu. Je žádoucí, aby takový projekt byl brzy uplatňován i u skupin dospělého obyvatelstva vystaveného zdravotní zátěži vlivem pracovního a životního prostředí. Nyní považujeme za nutné prohloubit boj s nemocemi dýchacího, pohybového, trávícího a oběhového ústrojí. Velmi dobré výsledky boje proti srdečním chorobám nás utvrzují v přesvědčení, že naše zdravotnictví i v těchto směrech dokáže docílit pokroku.

Naše vláda poskytovala a poskytuje na zdravotnický provoz dostatečné úhrady ze státního rozpočtu i v souhrnu dost pracovníků. Mají-li přesto naši občané oprávněné výtky vůči některým jevům ve zdravotnictví, je především v pravomoci národních výborů odstraňovat jejich příčiny. Jde o úroveň jednání s pacienty v linii I. kontaktu a o odbornou úroveň v územních a závodních obvodech. Je žádoucí, aby nám lékařské fakulty vychovávaly mediky především pro práci v linii I. kontaktu a v hygienických stanicích, neboť další vývoj bude podíl lůžkové mediciny stále zmenšovat.

Lidé si žel leckdy oprávněně stěžují na nestálost v zásobování léky. Tyto výkyvy se vyskytují a odrážejí nejen vlivy přírody a světového trhu i mezinárodního vývoje, ale i systémové poruchy v práci těch míst, která rozhodují o zásobování zdravotnictví surovinami, polotovary i stroji a přístroji. Naše průzkumy ukazují nedůsledné plnění nebo dokonce nedodržování usnesení nejvyšších politických orgánů a všech tří vlád o zdravotnictví z léta 1984 a hrubé porušování ustanovení § 158 hospodářského zákoníku o přednostním uspokojování potřeby dodávek pro léčebně preventivní péči.

Velice oceňujeme přístup vlády ČSR k otázce uchování a rozšíření materiálně technické základny našich zdravotnických zařízení a našich lázní. Bohužel časté neplnění této výstavby stavebními podniky je způsobeno tím, že v tzv. režimech výstavby jsou zdravotnictví a lázně snad až na jednom z posledních míst. To pak vede k tomu, že stavíme polikliniky a nemocnice téměř deset let i dokonce více.

Považujeme za potřebné také v ČSR dobudovat specializovanou projektovou organizaci Zdravoprojekt, protože zatím většinu zdravotnických zařízení projektují ústavy s malými nebo žádnými zkušenostmi z takové činnosti.

Zdravotnictví musí vstoupit jako celá naše společnost do období intenzifikace a plného uplatňování vědy a techniky. Přitom musí nalézt cestu k vyrovnání nevýhody spočívající v tom, že zatím nemá ani konstrukční kanceláře ani kapacity na výrobu přístrojů. I náš biomedicinský výzkum musí reagovat na konkrétní potřeby léčebně preventivní péče a ve svých výstupech vyjadřovat alespoň zadání pro tvorbu diagnostických a léčebných přípravků a přístrojů.

Zdravotní a sociální výbor projednal zprávy ministra práce a sociálních věcí a ministra zdravotnictví o plnění úkolů vyplývajících z programového prohlášení vlády v jimi řízených odvětvích a ocenil dosažené výsledky. Současně jim poděkoval za jejich úsilí při plnění závěrů XVI. sjezdu KSČ a vyslovil jim pro další postup svoji podporu.

Dovolte, abych vyjádřil za Klub poslanců členů Československé strany socialistické podporu vládě ČSR a ocenění její záslužné práce a abych navrhl vyslovit vládě uznání za její práci a schválit předložený návrh usnesení. /Potlesk./