Je jistě kladem, můžeme-li dnes ve shodě se zprávou vlády České socialistické republiky konstatovat, že za uplynulé období bylo dosaženo i v této oblasti pozitivních výsledků, které přispěly ke spokojenosti našich občanů a stabilizaci národního hospodářství, a to i v podmínkách složitých mezinárodních vztahů.

Tato skutečnost je také nejlépe vyjádřena ve slovech generálního tajemníka a prezidenta Československé socialistické republiky, soudruha Gustáva Husáka na červnovém zasedání ústředního výboru KSČ. "Výsledky, kterých jsme dosáhli, umožnily v souladu s usnesením sjezdu zabezpečit dosaženou vysokou životní úroveň a sociální jistoty lidu. Vzrostla osobní a zejména společenská spotřeba. Přestože některé nedostatky přetrvávají, došlo k posílení stability vnitřního trhu a k dalšímu rozvoji služeb. Kvalitativní změny ve struktuře hmotných a kulturních potřeb obyvatelstva kladou stále vyšší nároky na kvalitu a sortiment průmyslového zboží a potravin, na úroveň práce obchodu a služeb, dopravy a dalších oblastí, které podmiňují spokojenost lidí."

Soudružky a soudruzi, tato slova podtrhují nutnost, že s výsledky, kterých bylo v terciární sféře dosaženo, nemůžeme být pro příští léta spokojeni a musíme hledat další cesty k jejich zlepšení. Je jistě úspěchem, že jsme mohli na úseku vnitřního trhu v uplynulých dvou letech konstatovat, že tento byl zabezpečen základními potravinami a že došlo i k pozitivnímu zlepšení v oblasti nabídky a prodeje průmyslového zboží. V souladu s růstem životní úrovně i zvýšenými potřebami a zájmem našich občanů se podařilo vnitřnímu obchodu vybudovat a uvést do provozu i výběrové prodejny průmyslového a potravinářského zboží. Je také skutečností, že v uplynulých dvou letech klesal počet stížností na zásobení našich prodejen, nicméně však zůstávají stížnosti našich občanů na kvalitu obsluhy. I zde v této oblasti čeká obchodní organizace velký kus výchovné práce, která by se měla projevit ve vztahu prodavač - zákazník.

V této souvislosti by jistě stálo za úvahu podrobněji analyzovat i komplex sociálních podmínek pracovníků obchodu, ale vzhledem k tomu, že na toto téma bylo hovořeno již na výboru i předchozích plenárních zasedáních nebudu se touto otázkou dále zabývat. Je nesporné, že na dobrém uspokojování poptávky našich obyvatel v základních druzích potravin se příznivě projevily i úspěchy našeho socialistického zemědělství. Je třeba si však položit otázku, zda dokážeme vyrobenou produkci zhodnotit, a to jak na straně výroby, tak i obchodu, při minimalizaci ztrát a maximální nabídce pestrého sortimentu potravinářského zboží, a to v souladu s cenovou dostupností i zásadami racionální výživy. Také uvádění do provozu výběrových prodejen je jistě v souladu se zájmy našich občanů i národní ekonomiky, ale chtěl bych podtrhnout tu skutečnost, že zájmy a spokojenost občanů není utvářena a podmiňována pouze drahými výrobky, ale celou škálou nebo širokým vějířem dostupných a kvalitních výrobků všeho druhu.

Naše zkušenosti z volebních obvodů i poslaneckých průzkumů jednoznačně dokumentují, že náš trh postrádá na jedné straně široký sortiment elektrotechnického a průmyslového spotřebního zboží různých cenových skupin, ale na druhé straně pak i širokou nabídku zboží běžného železářského sortimentu, jehož nedostatek bývá častým projevem nespokojenosti našich občanů. Spokojenost zákazníka - spotřebitele je nutné posuzovat komplexně podle toho, zda kromě nových moderních přístrojů vybavení domácnosti si může bez dlouhého čekání a běhání kdekoliv a kdykoliv koupit základní byť drobné průmyslové zboží zrovna tak, jako si denně kupuje máslo, cukr a mouku a ostatní potraviny. Je proto třeba, aby zodpovědní pracovníci obchodu i výroby na všech stupních řízení zabezpečili dostupnost zboží, které není z hlediska finančních ukazatelů příliš atraktivní. Jsem však přesvědčen, že tato oblast i nedostatek sortimentu, o kterém mluvil ve zprávě předseda vlády s. Korčák, je v možnostech naší ekonomiky řešena usnesením federální i české vlády z prvního čtvrtletí tohoto roku - mám na mysli usnesení vlády ČSSR č. 32 a usnesení vlády ČSR č. 69.

Soudružky a soudruzi, jsme si všichni dobře vědomi, že kvalita a úroveň služeb vnitřního trhu je nejen výrazným ekonomickým, ale i politickým faktorem, neboť je odrazem celkové úrovně naší ekonomiky. Je také ekonomickou realitou, že zabezpečení vnitřního trhu a vývoj osobní spotřeby je na jedné straně určován celkovou ekonomickou situací, možnostmi produkce potravin a průmyslového zboží, i situací ve vnějších vztazích, na druhé straně pak úrovní spolupráce s výrobou, nákupními podmínkami, ale i vlastní prací obchodu. Na tomto úseku sehrávají svoji nezastupitelnou úlohu nejen právní normy, různé resortní a podnikové pokyny, ale i ekonomické a morální nástroje a páky, které by působily vedle dosud sledovaných hlavních ukazatelů, podle nichž jsou hodnoceny obchodní organizace a jejich pracovníci, na jejich zainteresovanost, a to jak v obchodě, tak i veřejném stravování, k lepšímu uspokojování potřeb občanů, a to jak v kulturnosti prodeje, tak i v úrovni poskytovaných služeb.

Jedním z významných nástrojů k řízení vnitřního obchodu bylo přijetí zákona ČNR č. 127/1981 o vnitřním obchodě, který výrazně zasáhl do činností obchodních organizací. Přijetí tohoto zákona, který dává široké pravomoce národním výborům, znamená novou kvalitu v jejich práci na tomto úseku, což samozřejmě nesnižuje přímou i metodickou zodpovědnost odvětví vnitřního obchodu po celé vertikále jeho řízení za realizaci zákona v praktickém životě.

Z poslaneckých průzkumů, které byly na kontrolu jeho účinnosti organizovány ve spolupráci s ústavně-právním výborem České národní rady, byly získané poznatky projednány za přítomnosti představitelů ministerstva obchodu ČSR a Českého svazu spotřebních družstev. Na adresu ministerstva obchodu ČSR lze uvést, že vynaložilo velké úsilí při uvádění zákona do praktické činnosti obchodních organizací i národních výborů.

Na úseku služeb vnitřního obchodu pokládám ještě za nutné zvýraznit jeho výchovnou úlohu, a to v jeho působení na širokou spotřebitelskou veřejnost, při uspokojování jejích hmotných i kulturních potřeb a požadavků. Mám za to, že této úlohy není dosud plně využíváno a že zasluhuje větší pozornost.

Soudružky a soudruzi,

dalším důležitým úsekem terciární sféry, kterému je věnována soustavná pozornost ze strany stranických i státních orgánů, jsou placené služby pro obyvatele a veřejně prospěšné služby. Touto problematikou se zabývá i zpráva vlády a zabýval se s ní v průběhu tohoto období i náš výbor.

Na XVI. sjezdu bylo zdůrazněno, že další podstatné zlepšení služeb je jedním z významných úkolů národních výborů a výrobních družstev. V této souvislosti soudruh Gustáv Husák řekl: "Mimořádnou pozornost je třeba věnovat rozvoji a kvalitě služeb. Každý odpovědný pracovník na svém úseku si musí být vědom, že to není pouze ekonomická, ale i vysoce politická otázka."

Také 15. zasedání ÚV KSČ se otázkou služeb hluboce zabývalo a zdůraznilo, že na řadě úseků stále přetrvávají nedostatky, a to zejména v pohotovosti a kvalitě služeb. Přes skutečnost, že v uplynulých dvou letech došlo ke zrychlení rozvoje služeb, zejména v jejich kvantitativním nárůstu, zůstane rozhodující úloha v jejich dalším rozšiřování a zkvalitňování nejen socialistickým podnikům a organizacím služeb řízených národními výbory, ale i českému družstevnictví.

Po 6. zasedání ústředního výboru KSČ, které značnou část svého jednání věnovalo právě problémům ve službách a přijalo k těmto otázkám významné usnesení, došlo v mnoha městech a obcích k výraznému obratu v péči o rozvoj služeb. Postupně se rozšiřuje síť provozoven i sběren. V mnoha místech bylo zavedeno poskytování nových služeb, které dříve v obcích a malých městech nebyly a bylo třeba za nimi jezdit do okresních i krajských měst. Přiblížení a větší dostupnost i nabídku služeb, včetně rozšíření pracovní doby, přivítali naši občané jako doklad k soustavnému zlepšování služeb. Kladný ohlas mělo a má i zřizování drobných provozoven, které jsou schopny pružněji zabezpečovat rozličné řemeslnické a opravárenské práce. Je také v pravomoci národních výborů hodnotit podniky služeb podle toho, zda jejich činnost je obyvatelstvu dostupná, zda struktura jejich činnosti a síť provozoven odpovídají místním potřebám, ale také podle toho, jak se v opravnách a dalších druzích služeb dodržují dodací lhůty, zabezpečuje kvalita prací a dodávek.

Významnou roli na úseku služeb mají také podniky služeb a výrobní družstva, která by měla ještě rychleji a pružněji naplňovat své poslání, to je rozšiřovat výrobu pro vnitřní trh a objem služeb pro obyvatelstvo. Pohotověji aplikovat nové technické poznatky, pružněji a rychleji zavádět na trh nové výrobky i jejich servis a opravy. Výrobní družstva by měla věnovat zvláštní pozornost rozvoji služeb v Praze a v dalších městech.

Soudružky a soudruzi, nadále platí zásada, že národní výbory musí důsledně trvat i na tom, aby organizace služeb nedávaly přednost činnostem, které jsou pro ně ekonomicky výhodnější, na úkor dostatečně široké a pohotové nabídky služeb a prací pro obyvatelstvo. Je sice skutečností, že plán zisku tyto organizace zatím vždy plnily a překračovaly, je však otázkou, zda tento trend není podmíněn rozvojem především rentabilnějších činností na úkor méně atraktivních, přesto však žádaných služeb našimi občany.

Na druhé straně pak národní výbory a jimi řízené organizace místní výroby a služeb oprávněně poukazují na nedůslednost při realizaci závěrů 6. zasedání ÚV KSČ v oblasti plánovací praxe. Ačkoliv bylo zcela konkrétně stanoveno zjednodušit plánování, snížit počet ukazatelů a vytvořit prostor pro ekonomický rozvoj a zkvalitnění placených služeb, převažuje dosud na podnikové úrovni rozpis dvaceti pěti i více ukazatelů a limitů. Neméně závažným problémem jsou přetrvávající nedostatky v zásobování materiálem, náhradními díly a strojním vybavením, což samozřejmě nepřispívá ani k ekonomice vlastních služeb, ani k uspokojování potřeb těch, kteří služby požadují. Přestože na tomto úseku byla v uplynulém období přijata řada opatření, jejich účinnost se jen pomalu prosazuje v praktickém životě.

Domnívám se, že změnit tento stav vyžaduje oprostit se od některých tradičních metod plánování, organizace, ale i řízení a práce s lidmi. Cíle jsou náročné a ne na všechny úkoly stačí národní výbory se svými organizacemi samy. Proto je třeba i nadále zdůrazňovat sdružování finančních prostředků, koordinaci s výrobními družstvy, ústředně řízenými podniky i zemědělskými organizacemi. Vždyť i v ostatních socialistických státech, např. v SSSR a NDR, je běžné, že si i podniky budují provozovny služeb nejen pro své pracující, ale i pro širokou veřejnost.

Soudružky a soudruzi,

když jsem k programovému prohlášení vlády vystupoval v rozpravě na naší 2. schůzi 7. července 1981, řekl jsem, že plnou podporu mu dají též všichni poslanci ČNR - členové Československé strany lidové, a to jak v práci orgánů ČNR, tak ve volebních obvodech i ve své politické práci ve stranických orgánech a organizacích. Dnes mohu jménem klubu poslanců Čs. strany lidové prohlásit, že jsme toto ujištění po celou dobu čestně plnili v souladu s rozpracovanými závěry XVI. sjezdu KSČ do činnosti ČNR.

V současné době, po projednání materiálů z 15. zasedání ÚV KSČ v ústředním výboru naší strany, za účasti poslanců ČNR, zintenzívňuje se práce poslanců i našich členů, abychom svým podílem, tak jak jsme se zavázali, přispěli ke splnění úkolů posledního roku a tím i celé 7. pětiletky. Touto intenzívní prací chceme i s klubem poslanců ČNR - členů Československé strany lidové pozdravit s celou Národní frontou XVII. sjezd KSČ.

Totéž mohu v závěru odpovědně prohlásit i jménem výboru pro obchod, služby a dopravu a současně vyjádřit souhlas s doporučením uvedeným společnou zpravodajkou v závěru její zprávy. Děkuji. /Potlesk./

Předseda ČNR prof. ing. Josef Kempný, CSc.: Děkuji poslanci Zbyňku Žalmanovi. Nyní naše jednání přerušíme. Po přestávce první vystoupí soudružka poslankyně Marie Patejdlová

/Přestávka/