Předseda ČNR prof. ing. Josef Kempný, CSc.: Děkuji předsedovi vlády ČSR soudruhu Korčákovi za přednesení zprávy.

Nyní prosím, aby se ujala slova společná zpravodajka výborů České národní rady, místopředsedkyně ČNR a předsedkyně výboru pro národní výbory a národnosti Marie Jarošová.

Místopředsedkyně ČNR Marie Jarošová: Vážený soudruhu předsedo, vážené soudružky a soudruzi poslanci, vážení hosté, již podruhé v tomto volebním období přistupuje náš nejvyšší zastupitelský sbor k tomu, aby souhrnně projednal zprávu vlády České socialistické republiky o plnění jejího programového prohlášení z roku 1981. My, poslanci České národní rady, jsme toto programové prohlášení tehdy jednomyslně přijali, vyslovili jsme vládě důvěru a přislíbili jí svou podporu a pomoc.

Dnes, kdy už můžeme komplexně posoudit, jak vláda České socialistické republiky uskutečňuje závěry XVI. sjezdu Komunistické strany Československa, plně zahrnuté do jejího programového prohlášení, bych chtěla zdůraznit několik základních hledisek, z nichž v České národní radě vycházíme při projednávání úkolů vlády a při hodnocení naší vzájemné součinnosti a spolupráce.

Chtěla bych především znovu podtrhnout, že v našem socialistickém společenském systému se my poslanci cítíme spoluzodpovědni za výsledky práce výkonné sféry, za konečný efekt činnosti všech orgánů státní moci a správy. Veškerou naši činnost sjednocuje politika a program Komunistické strany Československa, které přijala a podporuje celá Národní fronta.

Dělbu práce, stanovenou naší ústavou a ústavním zákonem o československé federaci, považujeme v duchu leninských zásad fungování státu dělnické třídy a všech pracujících za účelné rozdělení sil a úkolů vedoucích k jedinému cíli - dalšímu rozkvětu naší socialistické společnosti, k prospěchu a blahu našeho lidu.

Z tohoto hlediska bych chtěla, aby naše kladné hodnocení bylo spojováno s přednostmi našeho politického systému a s naším společným úsilím a naše konstruktivní kritika některých dosud existujících nedostatků byla považována za podnět a závazek nás všech učinit maximum, co je možné, pro jejich rychlé odstranění.

Chtěla bych dále zdůraznit, že projednávání stavu plnění programového prohlášení vlády jsme nikdy nepovažovali za jednorázový úkol, ale za každodenní součást naší poslanecké aktivity ve volebních obvodech, v jednotlivých výborech, ve stálých pracovních skupinách a v předsednictvu České národní rady.

To, co pak odezní na našich plenárních schůzích, je stručné shrnutí předchozí široké a mnohostranné práce našich orgánů, především výborů a poslanců.

Tak tomu je i tentokráte. Našemu dnešnímu jednání předcházela rozsáhlá činnost výborů ve styku s jednotlivými resorty vlády ČSR, průzkumy poslanců v důležitých výrobně hospodářských jednotkách a podnicích a konzultace v celé sféře působnosti národních výborů.

Pro sjednocení naší činnosti jsme na jedné straně vycházeli z vlastního podrobného politickoorganizačního zajištění dnešní schůze, na druhé straně z tézí zprávy vlády, které nám soudruzi dali předem k dispozici pro každého poslance.

Své hlavní závěry a náměty do další činnosti můžeme proto odpovědně opřít o rozsáhlou přípravnou práci, o široké poznatky z resortů, podniků, národních výborů, organizací Národní fronty a o názory občanů z našich volebních obvodů.

Dnes projednáváme zprávu vlády o tom, jak ona a její orgány plnily své programové prohlášení. Kromě toho na základě iniciativy našeho předsedy soudruha Kempného a vedení Klubu komunistických poslanců České národní rady hodláme na samostatném zasedání zhodnotit, jak my sami, v rámci působnosti našeho sboru, jsme se vyrovnali se závěry XVI. sjezdu strany, které jsme na začátku volebního období shrnuli do dokumentu nazvaného "Hlavní úkoly České národní rady po XVI. sjezdu KSČ".

Naše dnešní jednání o činnosti vlády České socialistické republiky zaměřujeme na základní stránky naší práce, na oblast legislativy a naši kontrolní a iniciativní činnost při zabezpečování nejdůležitějších úkolů společnosti, především materiálního základu našeho rozvoje.

Jménem všech výborů České národní rady bych chtěla ocenit, že vláda České socialistické republiky se podrobně, důsledně a iniciativně podílela na obnovení dynamiky rozvoje národního hospodářství celé ČSSR v letech 1983, 1984 a v letošním roce. Díky jejímu úsilí odvětví řízená vládou ČSR významně přispěla v této sedmé pětiletce k zabezpečení základního politickoekonomického úkolu XVI. sjezdu strany - udržet dosaženou životní úroveň našeho lidu a podle výsledků rozvoje ekonomiky ji dále zkvalitňovat.

Je to velký úspěch, že se podařilo odolat tlaku a úskalím vnějších vlivů, překonat i některé vnitřní překážky a prokázat sílu socialistické ekonomiky. Díky soustředěnému úsilí se v odvětvích řízených vládou ČSR zvýšila produktivita práce, snížil se podíl materiálových nákladů na výkonech, poklesla mzdová náročnost, byl překračován plánovaný zisk. Významných úspěchů je dosahováno ve výrobě hlavních zemědělských produktů, kde v České socialistické republice bude po loňské rekordní úrodě i letos významně překročen stanovený plán. Vláda věnuje zvýšenou pozornost ochraně zemědělské a lesní půdy i zajišťování zdrojů vody. Byla vybudována řada významných výrobních, dopravních a dalších kapacit.

Plnění volebních programů Národní fronty a akce "Z" přispělo k rozvoji měst a obcí a ke zlepšení života jejich obyvatel. Postupně, i když někde ještě pomaleji, se zlepšují služby obyvatelstvu. V celém školství se realizuje nová československá vzdělávací soustava. Vláda a národní výbory věnují pozornost vytváření podmínek pro rozvoj kultury a umění. Vynikající přehlídkou našich tělovýchovných tradic a velké všelidové aktivity byla Československá spartakiáda 1985, jedna ze součástí oslav našich úspěchů v uplynulých čtyřiceti letech od vyvrcholení národně osvobozeneckého boje československého lidu a osvobození naší vlasti slavnou Sovětskou armádou.

Ale ani všechny tyto úspěchy nás nesmí uspokojit a oslabit náš potřebný aktivní a iniciativní přístup k realitám současného světa. Z vystoupení soudruhu Gustáva Husáka víme, že před námi jsou mnohem náročnější úkoly než dosud, že intenzifikace naší ekonomiky a celého našeho života vyžaduje od základů změnit vžité myšlení a dostat požadavky doby především do vědomí lidí.

Víme, že Sovětský svaz - řečeno slovy soudruha Michaila Gorbačova - musí udělat v příštích 15 letech, to je do roku 2000 tolik, kolik bylo vykonáno za všechna předcházející léta socialistické výstavby. Z toho bychom se měli rovněž poučit.

Víme, že osud míru je spojen nejen s naší obranyschopností, ale s celkovými sociálně ekonomickými úspěchy socialismu. Proto musíme s kritickou náročností vidět, že jsme ještě zdaleka nevyčerpali ani všechny menší, snadněji dostupné rezervy v organizaci, pořádku, kázni, hospodaření s materiálem, v úctě k vytvořeným hodnotám. Jsme na počátku potřebných strukturálních přeměn naší ekonomiky, pomalu zvyšujeme kvalitu výroby, pomalu uplatňujeme nejnovější poznatky vědy a techniky přímo ve výrobě, pomalu prosazujeme úsporný režim v životě celé naší společnosti. Naše ekonomická a vědeckotechnická spolupráce se Sovětským svazem a dalšími socialistickými zeměmi musí být pružnější a účinnější než dosud. Souhrnně řečeno, proces plynulé intenzifikace naší ekonomiky a života celé naší společnosti je teprve na počátku.

Jsem přesvědčena, že o tom všem, o kladech i nevyužitých možnostech a rezervách budou hovořit všichni poslanci, kteří hodlají vystoupit v rozpravě, protože jsme se o tom na praktických příkladech poučili přímo na místě a na našich přípravných jednáních.

Osobně bych chtěla jen shrnout, co pro oblast ekonomiky a život naší společnosti vyplynulo po důkladném projednání ve výborech jako hlavní a v čem se podle mého názoru plně shodujeme s vládou České socialistické republiky.

Musíme zabezpečit co nejlepší výchozí základnu pro 8. pětiletku, musíme zajistit vzestup tvorby národního důchodu minimálně o 3, 5 % ročně v 8. pětiletce a minimálně o 4 % ročně v 9. pětiletce. Musíme vyrábět kvalitní výrobky pro konkrétní užití, zlepšit materiálně technické zásobování a celý oběh zboží, podstatně pokročit v intenzifikaci výroby cestou uplatňování vědy a techniky a výrazně rozvinout konkrétní spolupráci se Sovětským svazem a dalšími socialistickými zeměmi. Musíme podstatně zlepšit řízení ekonomiky a všech společenských procesů.

Víme, že průmysl řízený vládou České socialistické republiky se podílí na exportu celé ČSSR mimořádně vysokými procenty, a že tento jeho vysoký podíl budeme potřebovat i v příštích letech. Z tohoto důvodu musíme v zájmu celé ČSSR učinit něco mnohem podstatnějšího pro jeho modernizaci a schopnost konkurence než dosud.

Víme, že už nemůžeme dále odkládat výraznější řešení problémů životního prostředí v České socialistické republice a že vedle potřebných drobnějších akcí musíme již v 8. pětiletce věnovat na tuto oblast mnohem víc prostředků než dosud, a tak pokročit v omezování velkých zdrojů negativního působení. To platí jak pro ovzduší a vodu, tak pro negativní vlivy na lesní a zemědělskou půdu.

Víme, že musíme dále zkvalitňovat celý náš sociálně ekonomický program tak, aby všechny jeho části harmonicky vyúsťovaly do zvyšování hmotné a kulturní úrovně lidu, jeho zdatnosti, zdraví a spokojenost, a to především těch občanů, kteří se svou prací nejvíce podílejí na úspěších reálného socialismu.

Víme, že musíme mnohem více pozornosti věnovat politickovýchovné práci, účinně ovlivňovat názory lidí a jejich vědomí, propojit tuto práci s potřebami prosazení vědeckotechnického pokroku a využít při tom maximálně aktivitu a iniciativu pracujících. Víme, že zvláštní péči musíme věnovat výchově mladé generace.

Všechny tyto úkoly, o nichž jsem se zmínila, jsme postupně projednávali nebo ještě projednáme do konce volebního období ve výborech a v předsednictvu České národní rady.

Náměty, které ze všech našich jednání až dosud vzešly, jsme dali k dispozici vládě České socialistické republiky. S uspokojením konstatujeme, že naše vláda jako celek i jednotliví ministři se jimi odpovědně zabývají a řadu z nich již různým způsobem vyřešili nebo využili. Domnívám se, že tato praxe se osvědčila. Je třeba v ní důsledně pokračovat a dále ji zkvalitňovat. To platí samozřejmě i pro nás, poslance České národní rady.

Soudružky a soudruzi,

v tomto volebním období věnujeme spolu s vládou mimořádnou pozornost práci národních výborů. Usilujeme o to, aby v celé jejich činnosti, na všech jejich stupních byly prosazeny závěry 6. zasedání ústředního výboru Komunistické strany Československa a podstatně se zdokonalila práce národních výborů jako lidových orgánů státní moci a státní správy. Proto se jejich činností zabývá nejen výbor pro národní výbory a národnosti, ale i další výbory, proto nekonáme žádný průzkum ani konzultaci v terénu, aniž bychom se neporadili s orgány příslušného národního výboru v daném území.

Za mimořádně významnou úlohu národních výborů považujeme jejich politickoorganizátorskou a politickovýchovnou práci, zapojování občanů do řízení a správy veřejných věcí, péči národních výborů o komplexní rozvoj území, na němž působí.

Zvláštní pozornost na jednání našich orgánů věnujeme oblastem zvlášť důležitým pro rozvoj a stabilitu celé ČSSR - rozvoji hlavního města Prahy, Severočeského kraje, ostravské průmyslové aglomerace i našim pohraničním okresům, zvláště na pomezí s kapitalistickým světem.

Dovolte mi v těchto souvislostech malou poznámku. Podle našeho jednomyslného názoru by měly naše sdělovací prostředky, zvláště Československá televize, akcentovat nejen úlohu národních výborů v rozvoji služeb obyvatelstvu, ale ukazovat úlohu národních výborů v celé její mnohostranné šíři.

V tomto volebním období jsme, soudružky a soudruzi, významně pokročili ve zkvalitňování naší legislativní činnosti, v níž jsme jako zákonodárný sbor České socialistické republiky nezastupitelní.

Díky iniciativě našich vedoucích představitelů a pochopení naší vlády jsme po předchozí dohodě vstoupili u závažných návrhů zákonů do legislativního procesu již v jeho počáteční fázi. To nám umožnilo využít poznatků orgánů i občanů z volebních obvodů a kladně ovlivnit kvalitu projednávaných zákonných norem. Takto jsme postupovali např. u obou novel zákona o národních výborech, takto jsme postupovali i u přípravy školských zákonů.

Tímto způsobem hodláme, vždy v plné shodě s vládou ČSR, postupovat i v budoucnu a kromě toho dále pokročit v plánování legislativní činnosti. Víme, že vláda ČSR a její legislativní rada jsou v této oblasti úzce napojeny na federální legislativu a jsou vázány nutnou koordinací v rámci celé ČSSR, přesto se však domníváme, že náš společenský systém dovoluje i v této oblasti uplatnit nezbytné prvky plánovitosti a cílově programového přístupu.

Soudružky a soudruzi, vážení hosté,

ze zprávy, kterou přednesl předseda vlády ČSR soudruh Korčák, i z poznatků našich výborů vyplývá, že jsme dosáhli dalšího pokroku v rozvoji naší socialistické společnosti. Jsme si přitom vědomi dosud nevyužitých možností, ale jsme odhodláni obětavě a ještě usilovněji pracovat pro šťastný, mírový život našeho lidu.

Z pověření Klubu komunistických poslanců a jménem všech výborů ČNR doporučuji, abychom zprávu vlády o plnění jejího programového prohlášení vzali se souhlasem na vědomí, doporučili vládě využít v další práci našich námětů a současně ji ujistili o naší další aktivní podpoře.

Máme jeden cíl - blaho naší České socialistické republiky, harmonický rozvoj naší socialistické vlasti, mír a pokrok ve světě. Děkuji za pozornost. /Potlesk/

Předseda ČNR prof. ing. Josef Kempný, CSc.: Děkuji soudružce Jarošové za zpravodajskou zprávu.

Než přistoupíme k rozpravě, navrhuji, abychom pro přípravu návrhu usnesení k prvnímu bodu zvolili návrhovou komisi. Doporučuji, aby předsedkyní návrhové komise byla společná zpravodajka, místopředsedkyně ČNR soudružka Marie Jarošová a dalšími členy komise poslankyně a poslanci Marie Dubská, Jaroslav Henzl, Josef Meier, Karel Tondr a Jan Uřičář.

Máte, soudružky a soudruzi poslanci, k tomuto návrhu nějaké připomínky? Nejsou.

Kdo s navrženým složením komise souhlasí, nechť zvedne ruku! /Hlasuje se./

Je někdo proti? Nikdo.

Zdržel se někdo hlasování? Nikdo.

Děkuji. Návrhová komise je zvolena a prosím její členy, aby zahájili svou práci podle pokynů soudružky Jarošové.

Nyní můžeme přikročit k zahájení rozpravy k projednávané zprávě vlády. Do rozpravy se zatím přihlásili následující poslankyně a poslanci: Jaromír Plíva, Zbyněk Žalman, Marie Patejdlová, Jiří Čurda, Jaroslav Schuster, Čestmír Adam, Josef Lacek, Václav Burian, Jan Onderka, Naděžda Křenová, Václav Zýka, Antonín Slavíček, Václav Michalec, František Antony a Bohumír Rosický.

Dávám slovo prvnímu přihlášenému řečníku poslanci Jaromíru Plívovi. Prosím, aby se ujal slova.

Vážené soudružky poslankyně, soudruzi poslanci, vážení hosté,

první odpočet úkolů z programového prohlášení vlády ČSR za léta 1981 - 1982 v resortech stavebnictví nebyl zrovna nejlepší. Tehdy byla situace v tomto odvětví značně složitá. V prvním roce 7. pětiletky se nepodařilo splnit všechny plánované úkoly v důsledku změny struktury stavebních prací, omezení palivoenergetických vstupů, úbytku dělníků stavební činnosti a v neposlední řadě i podceněním připravenosti staveb na zimní období a nedostatků v organizátorské a řídící práci podniků.

Na základě hluboké analýzy stavu, provedené stranickými a vládními orgány, přijal resort řadu konkrétních opatření k obnovení dynamiky růstu stavební výroby tak, aby stavebnictví plnilo své úkoly při budování materiálně technické základny společnosti.

Jsem pevně přesvědčen, že pro stavebnictví byla významná zejména 5. schůze České národní rady v roce 1982, která projednala Zprávu vlády ČSR o plnění úkolů stavebnictví ČSR. Usnesení z této schůze vyjádřilo nejen kritické hodnocení dosažených výsledků, ale bylo i dokumentem, který vytyčil nosné úkoly stavebnictví v dalších letech.

Také předsednictvo ČNR se několikrát zabývalo problematikou stavebnictví, např. otázkami rozestavěnosti, stavbami jaderné energetiky a náš výbor ČNR pro průmysl a stavebnictví v souladu s pracovním plánem projednal řadu zpráv předložených ministerstvem stavebnictví, sledoval jak resort úkoly plní a napomáhal k řešení a odstraňování nedostatků.

To vše napomohlo k tomu, že se v plnění úkolů dostalo české stavebnictví na řádově vyšší stupeň. V žádném případě bych však nechtěl při hodnocení tohoto odvětví chválit den před večerem.

K nejdůležitějším otázkám, které musel resort stavebnictví v této pětiletce řešit, byla strukturální přestavba kapacit v souladu s hlavními směry a záměry investiční výstavby, úkoly ve snižování materiálové a energetické náročnosti a zabezpečování potřeb prioritních oblastí Severočeského kraje, hl. m. Prahy a jaderného programu. Dá se říci, pominu-li vše ostatní kolem, že se s těmito úkoly resort v celku vyrovnal, i když je zde problémů víc než dost. Od růstu cen přes prodlužování lhůt výstavby až po kvalitu.

Na druhé straně je však skutečnost taková, že nebyly a nejsou zabezpečovány stavby nemající výsadu priority, ale jsou stejně důležité pro rozvoj ekonomiky, exportní úkoly, nebo sloužící potřebám zdravotnictví apod. Ke cti stavbařů neslouží ani to, že řadu staveb bylo nutno zastavit, omezit nebo konzervovat. I když tento stav není jen jejich záležitostí, myslím si, že průměr 7 - 8 pracovníků na stavbu k tomu napomohl. Na tento stav v konečném souhrnu doplatí nejen sami stavbaři, investor, ale celá společnost.

Z dlouhodobého vývoje na tomto úseku, jak ho ve výboru sledujeme, mohu udělat závěr - rozdělit jen tolik investičních prostředků, na kolik jsou stavební kapacity - ale potom tuto zásadu na všech stupních důsledně dodržovat. Jsou to podle mě úplně jednoduché kupecké počty, ale nevím, jestli je v důsledku využívání výpočetní techniky nepodceňujeme. Myslím to úplně vážně. Vždyť v průběhu let 1982 - 84 činily rozpočtové náklady konzervovaných staveb cca 10 mld Kčs, a to přeci stojí za zamyšlení. Tyto prostředky by se daly využít pro obnovu strojního parku, který je v řadě odvětví na území ČSR zastaralý.

Náročné úkoly byly v 7. pětiletce stanoveny na úseku komplexní bytové výstavby. Počínaje rokem 1982 došlo i na tomto úseku k podstatnému zlepšení, nejen v zabezpečování úkolů celkem, ale i struktury. Dařilo se, i když s řadou potíží, plnit jak objemy bytové výstavby, tak občanské a technické vybavenosti. Méně úspěšné již bylo plnění úkolů na úseku modernizace bytového fondu. Organizace tzv. "velkého stavebnictví" z různých objektivních i subjektivních důvodů z původního úkolu 5000 modernizovaných bytů splní pouze 780 bytů. Je to podle mě škoda. Na druhé straně je však třeba uznat, že přes všechny dosud trvající problémy investorské, právní, finanční, materiálové, skladovací, modernizaci už umí. Dokladem je postupně předávaný tzv. vinohradský trojúhelník, který modernizují ve vysoké kvalitě Pozemní stavby Ostrava, závod 06 Třinec. Přijatým socialistickým závazkem letošní úkol přeplní. Tyto cenné zkušenosti je třeba v resortu využít.

V realizaci procesu modernizace bytového fondu má rozhodující postavení místní stavebnictví, které mělo realizovat 20 000 bytů. Ze stanoveného úkolu dokončí podniky místního stavebnictví pouze 12 000 bytů. I když existují problémy subjektivního charakteru v oblasti dodavatelské sféry, hlavní podíl na vzniklé situaci mají orgány a organizace zabezpečující tento program v přípravné fázi. Ukazuje se, že v místním stavebnictví při vytvoření základních podmínek lze zabezpečit modernizaci 4 - 5 tisíc bytů ročně, o čemž svědčí skutečnost, že např. v r. 1985 bude dokončeno asi 5000 modernizovaných bytů, což je více jak 40 % objemu pětiletky. K tomu je však třeba daleko větší pomoci velkého stavebnictví.

Za stále nedořešenou a kritizovanou oblast na našich jednáních, ale i ze strany veřejnosti je požadovaná kvalita stavebních prací. Ze šetření, která jsem měl k dispozici vyplývá, že v ní přetrvávají problémy a jen pomalu se odstraňují. Např. růst 1. stupně kvality u bytové výstavby je znehodnocovaný růstem 3. jakosti. Snižuje se jakost a trvanlivost střešních plášťů a spár obvodových plášťů, kvalitu ovlivňují práce provedené v nevhodných klimatických podmínkách, špatným skladováním materiálu a pod.

Hlavní příčinu nedostatků vidím v nedostatečné technologické kázni, práci stavebních dozorů mistrů a trvalé technické kontrole. Dopady z nekvalitní výroby blokují část kapacit na odstranění závad a promítají se do hospodaření organizací. A nejde o nezanedbatelné částky. Např. za loňský rok jen penále za pozdní odstranění vad činilo cca 10 mil. Kčs. Za to už mohla být postavená pěkná hala nebo pořízena řada náklaďáků, jeřáby a pod.

Otázkám kvality výrobní a technologické disciplíny, pracovní morálky, mzdové politiky, ale i řízení musí být proto věnována zvýšená pozornost na všech stupních řízení. V tom jsou rezervy, jejichž využití od resortu plným právem požadujeme.

Soudružky a soudruzi, z dosavadního hodnocení a poznatků z terénu mně vyšel závěr, že české stavebnictví si vede vcelku dobře. Daří se mu realizovat přijaté záměry včetně výpadků ze začátku letošního roku. Přesto není všechno v pořádku. Zatímco převážná část VHJ úkoly plní, jsou podniky, které mají se zabezpečováním plánu velké starosti.

Jsem toho názoru, že hlavní příčinou jsou nedostatky subjektivního charakteru v řídící a organizátorské práci a právě zde je třeba hledat rezervy. Je to žádoucí proto, že před stavebnictvím stojí v příští pětiletce v důsledku složitých vnitřních i vnějších ekonomických podmínek daleko náročnější úkoly než dosud. Obstojí jen ten, kdo zná, umí a nebojí se riskovat. /Potlesk./

Předseda ČNR prof. ing. J. Kempný, CSc.: Děkuji poslanci Plívovi, slovo má poslanec Zbyněk Žalman.

Místopředseda ČNR Zbyněk Žalman: Vážený soudruhu předsedo, vážené soudružky a soudruzi poslanci, ze zprávy vlády České socialistické republiky přednesené jejím předsedou soudruhem Josefem Korčákem, i zpravodajské zprávy poslankyně a místopředsedkyně České národní rady soudružky Marie Jarošové, jsme byli informováni o plnění programového prohlášení vlády České socialistické republiky, které jsme na půdě České národní rady nejen schválili, ale kterému jsme vyslovili i plnou podporu a pomoc při jeho zabezpečování.

Dovolte mi proto, abych se z funkce poslance a předsedy výboru České národní rady pro obchod, služby a dopravu zabýval problematikou, která se svým způsobem dotýká každého občana naší republiky, to je otázkami služeb, které přísluší do působnosti našeho výboru, tak jak byly vytyčeny XVI. sjezdem Komunistické strany Československa, následnými zasedáními ústředního výboru KSČ a vládami ČSSR a ČSR.

Soudružky a soudruzi, je obecnou platností, že v životě každé vyspělé společností sehrávají významnou úlohu služby, které jsou jedním z charakteristických rysů dosažené životní úrovně a mají nezastupitelný význam v uspokojování hmotných, kulturních a dalších potřeb obyvatelstva. Je zcela samozřejmé, že pod pojmem služby si dnes již nelze představit nějakou vyhraněnou část nebo úsek činnosti, ale že sem patří každá činnost, která svým způsobem naplňuje a zabezpečuje potřeby našich občanů, a to ať již se tato realizuje v obchodě, dopravě či v jiných oblastech, které se podílejí na dalším rozvoji a zkvalitňování naší životní úrovně.