Předseda ČNR prof. ing. Josef Kempný, CSc.: Děkuji ministru financí soudruhu Jaroslavu Tlapákovi za odůvodnění vládního návrhu.

Nyní dávám slovo zpravodaji výboru České národní rady pro plán a rozpočet poslanci Miroslavu Mrázkovi.

Prosím, aby se ujal slova.

Zpravodaj poslanec ing. Miroslav Mrázek: Vážený soudruhu předsedo, vážené soudružky poslankyně, vážení soudruzi poslanci, dnes projednáváme státní závěrečný účet České socialistické republiky za rok 1984, závažný dokument, který ukazuje, jak jsme hospodařili s prostředky státního rozpočtu, co se nám podařilo splnit a s čím ještě nemůžeme být plně spokojeni. Schválení závěrečného účtu nepovažujeme za formální finanční akt, ale za významnou politickou příležitost poučit se na konkrétních společensko-ekonomických faktech z minulého roku pro dnešek i pro příští období.

Je to tím důležitější, že do konce letošního roku můžeme ještě významně ovlivnit splnění této pětiletky a vytvořit dobrou základnu pro úspěšný sociálně ekonomický rozvoj naší společnosti v dalších letech. Jsme si plně vědomi - jak zdůraznil soudruh Gustáv Husák před několika dny na 15. zasedání ústředního výboru Komunistické strany Československa, že "žijeme v etapě, která před nás staví nutnost účinněji využívat širokých možností a předností socialismu... K tomu je třeba všestranně mobilizovat velký materiální a duchovní potenciál, kterým naše společnost disponuje, co nejplněji rozvíjet a využívat výsledky vědy a techniky i velké možnosti, které skýtá socialistická ekonomická integrace."

Z toho vyplývá, že v dalším sociálně ekonomickém rozvoji společnosti musíme klást důraz na jeho nové, náročné faktory: na vyšší přírůstky tvorby národního důchodu a jeho efektivnější užití, na intenzifikaci ekonomiky a všech stránek života společnosti především cestou urychleného využití vědy a techniky, na řešení ekologických problémů, na soustavné zvyšování životní úrovně. Ve větší míře než dosud musíme věnovat pozornost otázkám ideové výchovy, vzdělávání a kultury, komplexnímu pojetí života socialistického člověka. Jde nám o to, aby všechny pozitivní stránky života naší společnosti účinně ovlivňovaly vědomí a praktickou činnost všech občanů, aby je mobilizovaly k rozmachu tvůrčích sil, k aktivnímu podílu na budování rozvinuté socialistické společnosti.

Soudružky a soudruzi, vysoce oceňujeme, že zpráva, kterou nám vláda předložila spolu se státním závěrečným účtem, vychází z těchto požadavků současné doby. Vystoupení ministra financí České socialistické republiky soudruha Tlapáka představuje zásadní stanovisko k výsledkům plnění státního rozpočtu v loňském roce. Kriticky a náročně analyzuje na konkrétních faktech celkové pozitivní výsledky našeho hospodaření i jeho některé záporné stránky. Podstatné ovšem je, že zároveň ukazuje východiska, jak tyto důležité otázky řešit.

Tímto směrem bylo zaměřeno také jednání všech našich výborů. Individuální i skupinové průzkumy poslanců ve volebních obvodech i jejich účast na komplexních rozborech hospodaření některých významných výrobně hospodářských jednotek a podniků za rok 1984 obohatily naše poznání a přispěly k zaměření naší pozornosti na nejdůležitější otázky. To nám umožnilo uplatnit již při jednáních výborů s ministry konkrétní názory pracujících a náměty vedoucích technicko-hospodářských pracovníků podniků na řešení některých otázek.

Na základě takto připraveného podrobného posouzení hospodaření resortů podle jednotlivých kapitol státního rozpočtu mohli poslanci s plnou odpovědností konstatovat, že jsme v loňském roce dosáhli v mnoha směrech zatím nejlepších výsledků hospodaření při plnění úkolů sedmé pětiletky. Poslanci shodně konstatovali, že je to odrazem principiální politiky naší strany, cílevědomého postupu ústředního výboru a obětavého úsilí pracujících ve všech oblastech národního hospodářství.

Velice výrazně se projevilo mobilizační působení usnesení 10. zasedání ÚV KSČ o zprogresívnění úkolů státního plánu na rok 1984, které také vláda České socialistické republiky rozpracovala do konkrétních opatření týkajících se každého resortu. Šlo především o dosažení růstu národního důchodu nejméně o 3 % ve srovnání s předcházejícím rokem, o zvýšení produktivity práce o další 1 %, snížení podílu celkových a zejména materiálových nákladů o dalších 0,5 %, snížení paliv a energie o další 1 milión tun měrného paliva, a to vše nad původní plán na rok 1984.

Na základě přijatých opatření se zrychlila dynamika tvorby národního důchodu ve všech hlavních odvětvích ekonomiky ČSR, a to jak ve srovnání se sedmou pětiletkou, tak i ve srovnání s původním prováděcím státním plánem na rok 1984. Na zvýšení vytvořeného národního důchodu na území ČSR se podílelo překročení plánovaných objemů průmyslové výroby o 5,4 mld Kčs, zemědělské výroby o 4,5 mld Kčs a stavební výroby o 1,2 mld Kčs. Bylo dosaženo rekordní úrody zrnin. V souladu s plánem strukturální přestavby se rychleji rozvíjelo strojírenství a elektronika na úkor odvětví energeticky a materiálově náročnějších. Dynamicky se rozvíjela odvětví pracující převážně na bázi domácích surovinových zdrojů, např. dřevozpracující a farmaceutický průmysl. Hospodářství řízené vládou ČSR překročilo plánované vývozní úkoly ve frankocenách o 2,5 mld Kčs. Významně tím přispělo ke zlepšení naší platební bilance.

Celkově dobré výsledky v plnění státního plánu se odrazily i ve finanční oblasti. To umožnilo všem výborům České národní rady zhodnotit hospodaření v rámci jednotlivých kapitol státního rozpočtu. Všechny resorty řízené vládou ČSR překročily zpevněnou plánovanou tvorbu zisku. Přírůstek zisku byl přitom dosažen zhruba ze 60 % snížením nákladů a ze 40 % zvýšením výkonů. Postup intenzifikace se projevil především úsporami ve spotřebě materiálu a poklesem mzdové náročnosti společenské výroby. S uspokojením jsme ve výborech konstatovali, že se v loňském roce podařilo zvýšit společenskou produktivitu práce o 2,5 %.

Intenzívnější tvorba zdrojů, podložená splněním většiny úkolů stanovených vládou ke zprogresívnění plánu v souladu s požadavky 10. zasedání ÚV KSČ, vytvořila příznivé podmínky pro splnění ukazatelů charakterizujících životní úroveň obyvatelstva. Poslanci při projednávání loňských výsledků ve výborech ocenili, že právě v této oblasti, i přes stále obtížnější zejména vnější podmínky našeho ekonomického rozvoje, se podařilo úspěšně naplňovat plánované záměry.

Dynamičtěji než předpokládal plán rostly příjmy i výdaje obyvatelstva, byl překročen plán maloobchodního obratu. Vcelku dobře zásoben a stabilizován byl trh potravin, zlepšila se nabídka průmyslového zboží.

Poslanci ocenili, že v oblasti péče o člověka, ve zdravotnictví, sociálním zabezpečení, ve školství i kultuře zabezpečuje vláda pokrok v uspokojování těchto důležitých potřeb společnosti.

Velice dobře víme, že v současných složitých mezinárodních podmínkách to není jednoduchý úkol. Takovéto politice strany a socialistického státu vyslovujeme jako poslanci plnou podporu.

Soudružky a soudruzi, v jednáních výborů bylo poukazováno nejen na převažující pozitivní výsledky, ale i na existující vnitřní rezervy našeho ekonomického vývoje. Výbory se ve svém hodnocení shodly s jednotlivými resorty a jejich stanovisko k současným problémům odpovídá názoru vlády, obsaženému ve zprávě přednesené ministrem financí. Smysl dnešního jednání proto vidíme především v tom, abychom všemi svými silami podpořili úsilí vlády neodkladně mobilizovat všechny dostupné rezervy - a to ještě pro splnění letošních úkolů. Na některé z nich bych chtěl zvlášť poukázat.

Za klíčový úkol při zvyšování tvorby národního důchodu považujeme trvalé snižování výrobní spotřeby. Pozitivního vývoje materiálové a energetické náročnosti v posledních letech bylo dosahováno spíše využitím rychle mobilizovatelných a v mnoha případech neopakovatelných rezerv. Svědčí o tom např. snižování vlivu úspory materiálových nákladů na přírůstek upravených vlastních výkonů, které se projevilo již v roce 1983 a pokračovalo i v loňském roce. Tento zdroj úspor má však své meze, a proto v současné době musí úspory materiálu a energie vycházet především z aplikace vědeckotechnických poznatků, z práce konstruktérů, technologů, projektantů. K tomu je třeba nadále aktivizovat socialistickou soutěž ve všech jejích formách.

V této souvislosti bych chtěl upozornit ve shodě s výsledky prověrek Výboru lidové kontroly a Státní energetické inspekce na značné možnosti úspor spojené s důsledným uplatněním měřicí a regulační techniky, která zajišťuje daleko hospodárnější využívání dodávek tepla a teplé vody.

Také plnění státních cílových programů, které by mělo přinést největší zvýšení efektivnosti, se zatím projevuje spíše jednorázově zabezpečovanými úsporami a méně již ve výrazně vyšší technickoekonomické úrovni výroby a výrobků. To se potvrdilo prakticky ve všech výborech.

Jednání výborů rovněž upozornila na další velkou rezervu, kterou představuje nedostatečné využití základních prostředků. Jejich hodnota, soudružky a soudruzi, činí v České socialistické republice vysoko přes 2 bilióny Kčs, ale tato obrovská materiální základna není intenzívně využívána. Naopak, účinnost základních strojních prostředků stagnuje nebo dokonce klesá. K tomu přispívá i dlouhodobě neuspokojivý vývoj směnnosti.

Na nutnost lepšího využití základních prostředků poukázalo znovu s veškerou naléhavostí 15. zasedání ústředního výboru strany, které zároveň zdůraznilo požadavek dokonalejšího zhodnocování a využívání veškeré produkce. Příznivé plnění upravených vlastních výkonů samo o sobě ještě nic neznamená. Vyrábíme pro užití a ne pro zbytečné zásoby. Každý výrobek musí najít své upotřebení. K tomu ovšem musí výrobci provádět kvalifikované průzkumy potřeb finálních uživatelů a spotřebitelů a nespoléhat se jen na mechanismus odběratelsko-dodavatelských vztahů.

Základním znakem kvality výrobků je schopnost uplatnit je na zahraničních trzích. Znát požadavky a na základě toho umět vyrábět a inovovat, to je základní předpoklad úspěchu. Při poslaneckých průzkumech však stále zjišťujeme, že tato znalost není ve výrobních podnicích ani v organizacích zahraničního obchodu na dostatečné úrovni. Zejména u výrobních podniků to negativně ovlivňuje jejich koncepční záměry v technickém rozvoji a inovační aktivitu a kvalitu dosavadní výroby.

Významné rezervy jsou v celém investičním procesu. I tady, jak bylo také konstatováno ve výborech, se musí důsledně prosadit požadavky intenzifikace. Je nutné změnit přístup podnikohospodářské sféry k investiční politice vůbec. Náš další rozvoj není možné spojovat pouze s budováním nových závodů. Je třeba jít i cestou progresívních modernizací a rekonstrukcí všude, kde je to možné.

Právě modernizace ve spojení s širším využíváním možností devizově návratných úvěrů jsou směrem, na který by se měli výrobci výrazně orientovat, a který bychom my, poslanci, měli všemi prostředky pomáhat prosazovat. V loňském roce zde zůstaly velké nevyužité možnosti. Z celkového plánovaného objemu investic tohoto druhu činily v roce 1984 progresívní modernizace a rychle návratné investice např. u ministerstva průmyslu pouze 9,4 %, u ministerstva stavebnictví 3,2 % a dokonce necelé 0,5 % v resortu ministerstva zemědělství ČSR. Zdroje pro devizově návratné úvěry zůstaly nevyužity v částce větší než půl miliardy devizových korun.

Všechny poznatky vyplývající z plnění státního rozpočtu a státního plánu znovu dokumentují potřebu neustále zdokonalovat ekonomický mechanismus, zkvalitňovat přímou řídící a organizátorskou práci, prosazovat leninský styl myšlení a rozhodování hospodářských pracovníků.

Hluboce pravdivá jsou slova soudruha Michaila Gorbačova, který ve svém projevu na dubnovém zasedání ÚV KSSS mj. uvedl: "Ať přistupujeme k ekonomice z kterékoliv strany, nakonec všechno vyústí v nutnost podstatně zlepšit řízení a hospodářský mechanismus."

Soudružky a soudruzi, celé naše jednání ve výborech, pracovních skupinách, v podnicích i mezi voliči vyústilo v jeden základní poznatek: musíme všude uplatňovat nové přístupy odpovídající požadavkům doby.

Náš náročný přístup se musí projevit jak při plnění úkolů letošního roku, tak i v přípravě plánu na rok 1986 a celé 8. pětiletky. Máme k tomu všechny předpoklady. Navíc máme tu ohromnou výhodu, že v našem úsilí o rychlejší postup intenzifikace se můžeme opřít o našeho přítele a spojence - Sovětský svaz a plně stavět na podrobném programu vzájemné dlouhodobé hospodářské a vědeckotechnické spolupráce do roku 2000, který před měsícem podepsali nejvyšší představitelé našich bratrských zemí soudruzi Gorbačov a Husák v Moskvě.

Chceme plně podpořit dosavadní úsilí vlády ČSR, působit všemi prostředky na prohlubování pozitivních tendencí a očekáváme, že naše poznatky budou sloužit jako užitečné podněty pro výkonné řídící orgány. Jako poslanci budeme ve svých volebních obvodech aktivně působit na vytváření žádoucích politických přístupů. Významným impulsem k tomu jsou závěry 15. zasedání ÚV KSČ, které otvírají prostor pro široký rozvoj předsjezdové aktivity našich pracujících.

Soudružky a soudruzi, všechny výbory ČNR projednaly výsledky hospodaření přikázaných kapitol státního rozpočtu ČSR za rok 1984 a vzaly je na vědomí. Rozpočtové hospodaření skončilo vyrovnaně.

Vládní návrh státního závěrečného účtu projednal na své 37. schůzi 12. června letošního roku výbor pro plán a rozpočet za účasti delegací z ostatních výborů.

Byly tedy splněny všechny nezbytné podmínky, a proto doporučuji jako zpravodaj, aby Česká národní rada přijala vládní návrh svého usnesení tak, jak jej vláda ČSR předložila v tisku č. 110, který máte k dispozici. Děkuji za pozornost. (Potlesk.)

Předseda ČNR prof. ing. Josef Kempný, CSc.: Děkuji zpravodaji poslanci Mrázkovi za zpravodajskou zprávu.

Přistoupíme nyní k rozpravě. Do rozpravy se zatím přihlásili poslanci: Jaromír Plíva, Jiří Cibelius, Jiří Fleyberk, Věra Fišerová, Jaroslav Henzl, Karel Kostka, Jana Klasová, Oldřich Paul, Bohumil Kozák a František Přibyl.

Dávám slovo prvnímu přihlášenému řečníkovi, a to poslanci Jaromíru Plívovi.

Poslanec Jaromír Plíva: Vážené soudružky, vážení soudruzi, vážení hosté, projednávání státního závěrečného účtu je maturitou, jak jsme v loňském roce hospodařili. Svým dílem k dosaženým výsledkům přispěl i resort stavebnictví ČSR, který je zvlášť ostře sledován, protože se realizací investiční výstavby významnou měrou podílí na rozvoji národního hospodářství. Z toho, co jsme si v individuálních průzkumech ověřili a jak vyplynulo z jednání výboru, mohli jsme konstatovat, že komplexní cíle, vyplývající ze stanoviska předsednictva ÚV KSČ ke stavebnictví byly zabezpečeny. Realizací přijatých opatření byla dále obnovena dynamika růstu stavební výroby a postupně se zlepšuje její efektivnost. To umožnilo resortu v uplynulém roce splnit naprostou většinu plánovaných ukazatelů i cílových úkolů. Za zvýraznění stojí překročení zisku a zejména zabezpečení úkolů v oblasti zásob, se kterými se jako jeden z mála resortů dobře vyrovnal. Za kritiku ale stojí nesplnění materiálních nákladů, nedostatečné využívání pracovního fondu a stále pokulhávající kvalita některých dokončovacích prací.

Stavebním organizacím se dále podařilo zabezpečit podmínky pro přesun stavebních kapacit na priority a postupně se prosazují opatření přijatá ke koncentraci kapacit na prioritní stavby. Při těchto pozitivech se však v investiční výstavbě rozestavěnost vyvíjela podobně jako v minulých letech a stejně tak přetrvávala nerovnoměrnost v zahajování a dokončování staveb v průběhu roku.

Mezi směry s nejvyšší zásobou práce patří stále KBV, které ve výboru věnujeme trvalou pozornost z hlediska efektivnosti a včasnosti jejího plnění, protože v ní přetrvávají letité nedostatky. Na KBV se však podílejí i další partneři a na jejich dobré či špatné spolupráci závisí, jakých výsledků v KBV nebo průmyslové výstavbě stavaři dosahují. Hovořím o tom proto, že výsledky jsou výrazně ovlivňovány např. kvalitním dlouhodobým plánováním, prací investorů i projektantů, územní přípravou, dodávkami jiných resortů apod. Často na tuto skutečnost k naší škodě zapomínáme a setkáváme se následně s řadou zbytečných problémů, ať už jde o změnu projektů, nesladění stavební připravenosti s dodávkami technologie a tím prodlužování doby výstavby atd. Co mne však na naší investiční výstavbě nejvíce zaráží a s tím se nemohu vyrovnat, je značná nekázeň jejích účastníků. Stanovíme-li jasné a závazné limity stavebních prací na pětiletku i jednotlivé roky, nemělo by docházet k tomu, že je investoři - ministerstvy počínaje - klidně porušují.

Všichni jsme četli nebo slyšeli vystoupení s. Gorbačova na aktivu v Leningradě. Mohli bychom jej plně aplikovat do našich podmínek. Otázky kázně, disciplíny i kvality veškeré práce musíme chápat komplexně. Často o těchto disciplínách hovoříme, ale jako by se týkaly pouze dělníků - a ostatních ne.

Problém s vážným dopadem do hospodářských výsledků resortu je v průmyslu výroby stavebních hmot. Rada stavebních materiálů nenachází odbyt, i když na druhé straně je pravdou, že na trhu chybějí např. módní obkladačky a některé druhy pálené krytiny apod. Příčiny stagnace prodeje stavebnin jsou nejen ve vydávání stavebních povolení na rodinné domky, které je minimální pro nezainvestovanost vytypovaných území, ale i nezájem pro vysoké náklady a minimální výhody pro tuto investici. Zde je třeba urychleného řešení centra i národních výborů, aby na řešení bytové otázky byla daleko více zainteresována široká veřejnost.

Za závažnou otázku, které jsme věnovali pozornost mimo nové výstavby, byla i modernizace a údržba bytového fondu, která se stává vysoce aktuální. Nemůžeme být spokojeni s tím, že resort splní uložené úkoly v této oblasti za pětiletku cca na 15 %. Příčiny jsou v tom, že se modernizace dotýká resortů i národních výborů a metodicky není dořešena. Vzniklé problémy se proto důsledně neodstraňují a neřeší. Bez dobré spolupráce všech účastníků se v této oblasti nepohneme kupředu. Všichni sice uznáváme, ale zatím jen slovy, že další zábor zemědělské půdy pro výstavbu je neúnosný, ale podmínky k tomu nevytváříme nebo je ignorujeme. Myslím si, že k modernizaci a rekonstrukci bytového fondu musí všichni zainteresovaní zaujmout konstruktivní stanovisko a závěry tak, abychom se konečně pohnuli z místa.

Bez povšimnutí jsme nenechali ani podíl resortu na ochraně životního prostředí, především výstavbu čistíren odpadních vod. Pro stavbu typizovaných čistíren ve městech do 30 000 obyvatel byla dodavatelem stavební části určena Prefa Olomouc, technologické části Sigma Olomouc. Musím však vyslovit obavu, že dodávky technologie nebudou navazovat na stavební připravenost. Dosavadní zkušenosti ukazují, že co čistička, to unikát. Ale každá taková stavba je pracná a tím i drahá, zřejmě to stavařům, strojařům i projektantům vyhovuje. Proto je nezbytné, věnovat těmto stavbám, kterých bude stále více, zvýšenou pozornost, využít vlastní výzkumnou základnu stavebnictví s cílem typizovat, zprůmyslnit a zlevnit výstavbu těchto zařízení.

Začátek letošního roku byl poznamenán nepříznivými klimatickými podmínkami a způsobil značné manko ve stavební i průmyslové výrobě. Ministerstvo stavebnictví provedlo opatření k likvidaci výpadků u výroby stavebních hmot do 30. 6. t. r., u základní stavební výroby nejpozději ve třetím čtvrtletí. V současné době manko ještě představuje asi 2,5denní produkci. Likvidace si vyžaduje mimořádné úsilí všech pracovních kolektivů. V této souvislosti však musím na adresu stavařů opakovat slova, která byla řečena na jednání výboru. Zřejmě jsme zapomněli na to, že v zimě bývá zima a tuto realitu podcenili. Žádné poučení si stavbaři nevzali ani ze zimy na počátku osmdesátých let, a to se vymstilo. O to je závažnější stav, že jsme v posledním roce 7. pětiletky a to, co musíme dohánět, mohlo být uděláno k vyššímu efektu práce resortu. Tento výsledek svědčí o dalších možných rezervách, které bude třeba využít k náročným úkolům osmé pětiletky.

Soudružky a soudruzi, jako stálý zpravodaj ke kapitole ministerstva stavebnictví ČSR jsem se v několika vystoupeních zabýval vývojem pracovních sil především ve stavební výrobě. Naše společnost i stavaři chceme, aby se u nás dobře stavělo. Hlavním předpokladem je dostatek kvalifikovaných lidí na stavbách. Nedávno přijatá opatření vlády jsou podle mě dobrým počinkem, který by měl neuspokojivý stav řešit.

Hlavním zdrojem kvalifikovaných pracovníků ve stavebnictví jsou vlastní vyučenci. Kolem nich je - a nejen ve stavebnictví vedena velká diskuse. Krátce shrnuto - přemíra teoretické výuky, malá praktická zručnost, čili nevyváženost teorie a praxe. Názor je, že vyučenec nemůže plně ovládat řemeslo, ale měl by znát jeho základy. Důležité je dát řemeslu to, co je jeho podstatou - aby vyučenci uměli dělat. Zarážející je to, že chlapci, kteří jsou manuálně zruční, ale nemají schopnost v prvním ročníku přemíru teorie zvládnout, propadají a stávají se nekvalifikovanými dělníky. V podkladě Pražského stavebního podniku se uvádí, že při 14 předmětech v prvním roce učení propadá v prvním pololetí až 25 % žáků, a to stojí za zamyšlení.

Soudružky a soudruzi, přes všechny problémy a nedostatky za ten kus práce, který české stavebnictví odvedlo, je třeba poděkovat. Z pověření výboru doporučuji schválit závěrečný účet ČSR za rok 1984. Děkuji za pozornost. (Potlesk.)

Předseda ČNR prof. ing. Josef Kempný, CSc.: Děkuji poslanci Jaromíru Plívovi. Slovo má poslanec Jiří Cibelius, připraví se poslanec Jiří Fleyberk.

Poslanec Jiří Cibelius: Vážené soudružky a soudruzi poslanci, na příznivých výsledcích rozvoje národního hospodářství se v roce 1984 podílel i zemědělsko-potravinářský komplex, který nejen splnil, ale i překročil rozhodující úkoly státního plánu.

Na pozitivních výsledcích se příznivě projevila realizace opatření přijatých ve smyslu závěrů 10. zasedání ÚV KSČ, rozvoj iniciativy pracujících v předsjezdové diskusi k X. sjezdu JZD a k národnímu aktivu státních zemědělských organizací, jakož i dobrá výchozí základna z roku 1983.

Plán zemědělské výroby, vyjádřen hrubou zemědělskou produkcí za zemědělství celkem, byl splněn na 106,2 %. V roce 1984 bylo docíleno dosud nejvyšší výroby obilovin při průměrném výnosu 4,72 t/ha. Plánovaný nákup všech hlavních živočišných výrobků byl překročen a to při pokračujícím usměrňování početních stavů hospodářských zvířat a spotřeby jadrných krmiv.

Za pozitivní je třeba pokládat i to, že zvýšení výroby bylo dosaženo především růstem intenzity rostlinné i živočišné výroby při omezených vstupech a že v průměru čtyř let sedmé pětiletky je proti průměru 6. pětiletky zaznamenán rychlejší růst rostlinné produkce před živočišnou, i když ještě nedosahuje plánované dynamiky.

Zajištění dostatku zemědělských surovin umožnilo výrazně překročit plán výroby v potravinářském průmyslu, zejména v oborech, které zpracovávají živočišné produkty.

Výsledky zemědělsko-potravinářského komplexu se příznivě projevily v dodávkách výrobků pro vnitřní i zahraniční obchod. Na trh byla uvedena řada nových a inovovaných výrobků. Vývoj spotřeby potravinářských výrobků byl však současně ovlivněn úpravami maloobchodních cen nápojů i nutností regulace dodávek některých druhů zboží.

Ekonomické výsledky hospodaření zemědělských organizací v roce 1984 je možno považovat za příznivé. Překročení plánu hrubé zemědělské produkce a další zvýšení intenzity rostlinné a živočišné výroby přispělo k dosažení dosud nejvyššího zisku v odvětví zemědělství, byla překročena plánovaná tržní produkce i tržby ze zemědělských činností. Vyšší výroba si naproti tomu vyžádala překročení plánu předpokládané úrovně dotací k tržbám za zemědělské produkty.

Růst výkonů i upravených vlastních výkonů byl rychlejší než růst mzdových nákladů. Jak ve státních, tak i družstevních organizacích vzrostla rentabilita. Z hlediska výsledné výrobně ekonomické efektivnosti, která byla v odvětví zemědělství vyšší oproti plánované o více jak 14 bodů, je však nutno konstatovat, že těchto výsledků bylo dosaženo při stagnaci ve snižování nákladovosti.

Plánované náklady byly překročeny jak u státních, tak i družstevních organizací. Přitom ve srovnání s rokem 1983 vzrostly náklady celkem rychleji než výkony, včetně mimořádných výnosů. Příčinou vyššího čerpání nákladů je přímá závislost na překročení plánovaných výkonů a současně i cenových úprav vstupů. Měřeno na 100 Kčs výkonů, včetně mimořádných výnosů, vzrostly proti roku 1983 zejména materiálové náklady.

U substitučních nákladů došlo v roce 1984 k růstu jejich absolutní spotřeby, a to v porovnání jak s plánem, tak i se skutečností roku 1983. Na 100 Kčs produkce bylo zemědělskými organizacemi vynaloženo o 0,35 Kčs více nákladů než v roce 1983. Nejvíce se toto zvýšení projevilo u nákladů na opravy a údržbu, na stavební materiál, pohonné hmoty a na odpisy základních prostředků. Proti roku 1983 vzrostly také režijní náklady, zejména v důsledku zvýšení výrobní režie.

Již dlouhodobě je v zemědělství působeno na vyrovnávání ekonomických výsledků podniků hospodařících ve stejných výrobních podmínkách. V roce 1984 hospodařilo podle zpracovaných intenzifikačních programů 328 zemědělských podniků. Přestože u těchto zaostávajících podniků dochází k postupnému zvyšování hrubé zemědělské produkce na základě zvyšování hektarových výnosů a užitkovosti, a že proti roku 1982 vzrostla rentabilita na dvojnásobek, dosahovaný objem hrubé zemědělské produkce v přepočtu na 1 ha zemědělské půdy představuje u zaostávajících JZD v porovnání s průměrem všech JZD v ČSR 90,6 % a u státních statků 95 %.

V potravinářském průmyslu byl plánovaný objem výkonů překročen o 2,6 %, i když plánované úkoly nesplnily 2 VHJ, jednak v důsledku úpravy maloobchodních cen, dále pak na základě nižší úrody některých druhů ovoce a zeleniny. Bylo docíleno příznivé relace mezi tvorbou výkonů a nákladů jak z hlediska plánu, tak i v porovnání s rokem 1983. Přesto však jsme nemohli vyslovit plnou spokojenost s vývojem materiálních nákladů a také se zvýšením nákladů sankční povahy, které proti roku 1983 vzrostly zhruba o 50 %.

Plánovaný zisk byl překročen o 6,4 %, i když jeho úroveň byla nepříznivě ovlivněna výsledkem ze zahraničního obchodu. Dosaženým výsledkům v tvorbě zisku odpovídala průměrná rentabilita výrobních fondů, která byla oproti plánu vyšší o 0,4 bodu.

Proti stavu na počátku roku vzrostla hodnota celkových zásob ke konci roku 1984 o více jak 5 %. Nejvýrazněji vzrostly zásoby odbytové a materiálové, a to především zásoby sezónní, dále másla, cukru, olejnatých semen a některých dalších druhů v důsledku snížené poptávky.

Rozvíjení integračních vztahů mezi zemědělskou prvovýrobou a potravinářským průmyslem přispívá k dalšímu prohlubování spolupráce, zejména při nákupu surovin v požadovaném sortimentu, k hospodárnějšímu využívání surovin a k úsporám při jejich zpracování, ať již snížením ztrát při sklizni a skladování, nebo formou vyššího využívání zpracovatelských kapacit, úsporou energie, dopravného a dalších složek nákladů. Zajištění surovin z tuzemské produkce působí i jako antiimportní opatření, umožňuje kvalitní zásobování vnitřního trhu a přispívá k zabezpečení exportních úkolů.

Při hodnocení výsledků hospodaření v loňském roce jsme si ověřili, že vedle dobrých výsledků při plnění úkolů v zemědělsko potravinářském komplexu existují ještě slabá místa, kde účinnost přijatých a realizovaných opatření zatím plně neodpovídá potřebám řešení problémů efektivního rozvoje národního hospodářství.

Rezervy vidíme v dalším zvyšování efektivnosti celého zemědělsko-potravinářského komplexu, v uplatňování vědy a techniky a postupném zvyšování výroby v zaostávajících podnicích na úroveň předních zemědělských podniků. K tomu budeme využívat závěry 11. a 12. zasedání ÚV KSČ, X. sjezdu JZD i 16. schůze České národní rady.

Vycházíme z toho, že účinným přínosem budou i opatření k rozvoji soustavy plánovitého řízení zemědělsko-potravinářského komplexu v 8. pětiletce a jejich vliv na ekonomiku a celkovou důchodovou situaci podniků zemědělské prvovýroby.

Z pověření výboru České národní rady pro zemědělství a výživu doporučuji, aby Česká národní rada návrh státního závěrečného účtu České socialistické republiky za rok 1984, včetně příslušných fondů, schválila. (Potlesk.)