Pondělí 24. června 1985

 

/Začátek schůze České národní rady ve 13.00 hodin./

Přítomni:

Předseda České národní rady prof. ing. Josef Kempný, CSc., místopředsedové České národní rady Oldřich Voleník, Marie Jarošová a JUDr. Čestmír Adam.

Členové vlády České socialistické republiky

předseda vlády Josef Korčák, místopředseda vlády ing. František Šrámek, ministr financí ing. Jaroslav Tlapák, ministr práce a sociálních věcí RSDr. Emilian Hamerník, ministr stavebnictví Karel Polák, ministr zemědělství a výživy ing. Vladislav Třeška, CSc., ministr lesního a vodního hospodářství ing. František Kalina, ministr vnitra ing. Josef Jung, ministr spravedlnosti JUDr. Antonín Kašpar, ministr školství doc. Milan Vondruška, ministr kultury doc. JUDr. Milan Klusák, CSc., ministři Ladislav Kopřiva a prof. ing. Karel Löbl, DrSc., člen korespondent ČSAV.

173 poslanců České národní rady podle prezenční listiny.

Předseda ČNR prof. ing. Josef Kempný, CSc.: Soudružky a soudruzi poslanci, zahajuji 17. schůzi České národní rady a všechny vás srdečně vítám.

Zvláště mezi námi vítám člena předsednictva ústředního výboru Komunistické strany Československa a předsedu vlády České socialistické republiky Josefa Korčáka a ostatní členy vlády České socialistické republiky. (Potlesk.)

Vítám předsedu Nejvyššího soudu České socialistické republiky dr. Karla Kejzlara a našeho hosta ze Slovenské národní rady, člena předsednictva Slovenské národní rady ing. Alojze Čmela. (Potlesk.)

Vítám všechny představitele ústředních orgánů a naše hosty, které jsme k našemu jednání přizvali.

Než přistoupíme k vlastnímu pořadu schůze, dovolte mi, abych připomněl, že mezi námi přibyl další hrdina socialistické práce, a to soudruh Bohuslav Horáček, kterému byl tento čestný titul propůjčen u příležitosti slavných květnových dnů a zatím jsme neměli příležitost mu společně blahopřát. Dovolte mi, abych tak učinil nyní. (Potlesk.)

Soudružky a soudruzi, předsednictvo České národní rady svým usnesením z 23. dubna t. r. stanovilo termín a návrh pořadu dnešní schůze, který vám předkládám ke schválení:

I. Zpráva výboru České národní rady pro plán a rozpočet (tisk 111) k vládnímu návrhu usnesení České národní rady o státním závěrečném účtu České socialistické republiky a o závěrečných účtech státních fondů České socialistické republiky za rok 1984 (tisk 110)

II. Návrh ústavně právního výboru České národní rady na zproštění některých soudců z povolání soudcovské funkce (tisk 112)

III. Návrh předsednictva ústředního výboru Národní fronty České socialistické republiky na volbu některých soudců z povolání k soudům České socialistické republiky (tisk 113)

IV. Zpráva předsedy České národní rady o činnosti předsednictva České národní rady za dobu od 2. dubna do 24. června 1985 (tisk 114)

V. Zpráva Nejvyššího soudu České socialistické republiky o stavu socialistické zákonnosti.

Máte k návrhu pořadu nějaké připomínky? Nejsou.

Zjišťuji, že ve schůzi je nyní podle prezenční listiny přítomno 165 poslanců České národní rady a že Česká národní rada je schopna se usnášet.

Přistoupíme k hlasování o pořadu schůze.

Kdo souhlasí s navrženým pořadem, nechť zvedne ruku! (Hlasuje se.)

Je někdo proti? Nikdo.

Zdržel se někdo hlasování? Nikdo.

Děkuji. Tím je pořad schůze schválen.

Můžeme přistoupit k projednání prvního bodu pořadu, kterým je

I

Zpráva výboru České národní rady pro plán a rozpočet (tisk 111) k vládnímu návrhu usnesení České národní rady o státním závěrečném účtu České socialistické republiky a o závěrečných účtech státních fondů České socialistické republiky za rok 1984 (tisk 110)

Vládní návrh usnesení odůvodní ministr financí ČSR ing. Jaroslav Tlapák. Prosím soudruha ministra, aby se ujal slova.

Ministr financí ČSR ing. Jaroslav Tlapák: Vážené soudružky poslankyně, vážení soudruzi poslanci, z pověření vlády České socialistické republiky vám předkládám státní závěrečný účet ČSR za rok 1984.

K projednání přistupujeme v polovině posledního roku sedmé pětiletky a těsně po 15. zasedání ústředního výboru Komunistické strany Československa. Proto s velikou starostlivostí a tvůrčím zaujetím se zabýváme tím, co se v minulém roce podařilo a kde máme ještě rezervy. Pozornost přitom plně soustřeďujeme na slabá místa a přetrvávající problémy, na vyrovnání dluhů vůči uspokojování celospolečenských zájmů. V upevňování hodnot socialismu, v poctivé práci, v rozvážných přístupech, ale i v náročném stanovení perspektiv vidíme rozhodující zdroje pro úspěšnou přípravu osmého pětiletého plánu. V souhrnu představují nejodpovědnější naplnění odkazu slavných událostí, které si letos připomínáme.

Rok 1984 patří k dobrým letům v našem poválečném vývoji. V jeho průběhu se podařilo obnovit dynamiku hospodářského a sociálního rozvoje. V průmyslu, zemědělství a stavebnictví, ve výrobní sféře jsme pokročili v účinnějším zajišťování hlavních cílů a prosadili potřebnou stabilitu vývoje. Novým požadavkům též odpovídala orientace iniciativy a aktivity a její bezprostřední sepětí s rostoucími nároky na kvalitu.

Hrubý národní důchod se na území ČSR zvýšil o 2,7 % a vzrostl rychleji než společenský produkt. Pozitivní je zejména to, že poklesla mzdová a energetická náročnost a zlepšilo se zhodnocování surovin.

Překročení plánovaných úkolů upevnilo vnitřní i vnější rovnováhu a umožnilo dále zkvalitňovat životní úroveň a posílit sociální jistoty obyvatelstva. K tomu významně přispělo zprogresívnění úkolů plánu, které vláda ČSR přijala na základě závěrů 10. zasedání ÚV KSČ. Cílové úkoly stanovené v růstu produktivity práce a ve snížení materiálových nákladů byly splněny. Za zvlášť pozitivní považujeme to, že jsme příznivého vývoje dosáhli ve vysoce náročných vnitřních a vnějších podmínkách.

Při hodnocení roku 1984 nelze přehlédnout, že naše výsledky kontrastují s krizovými otřesy, nezaměstnaností a sociální nestabilitou v kapitalistických zemích.

Důsledným využíváním předností socialistické hospodářské soustavy a upevňováním rozvinutého socialismu úspěšně čelíme agresivitě imperialistických sil v mezinárodně politických a hospodářských vztazích.

Fakta však posuzujeme střízlivě. Nepropadáme lacinému optimismu, odmítáme lehkovážné zjednodušování ekonomických souvislostí.

Cožpak se můžeme smířit s tím, že růst národního důchodu se opírá převážně o nadplánovanou produkci a jen v menší míře o intenzifikační faktory růstu? Byly už využity všechny možnosti pro zdokonalování technickoekonomické úrovně a pro zlepšování situace na vnitřním a zahraničním trhu? Nemáme přece jen příliš velké rozdíly ve výkonnosti jednotlivců, kolektivů i celých podniků? Cožpak vystačíme, jak jsme toho někdy svědky, pouze s obecnou kritikou subjektivních nedostatků v řízení, kázni a disciplíně? Neměli bychom rázněji a důsledněji soustřeďovat zájem a odpovědnost zejména na oblast vědeckotechnického rozvoje a investic, na efektivnost zahraničního obchodu, snižování vstupů do reprodukčního procesu a v neposlední řadě na zlepšení struktury výroby ve shodě s požadavky vnitřního a zahraničního trhu?

Ano, tyto otázky si musíme klást. Ne proto, abychom znevažovali vykonané dílo, ale pro cílevědomější usměrňování dalšího postupu. Minulost také v tomto ohledu přináší cenná a závazná poučení.

Chci v této souvislosti podtrhnout, že loni finanční hospodaření státu skončilo vcelku příznivě. Příjmy a výdaje státního rozpočtu jsou vyrovnané, dosáhly částky 150,6 mld Kčs a v porovnání se státním rozpočtem ČSR jsou vyšší o 1,8 %.

Rozhodujícím činitelem, který ovlivnil státní finanční hospodaření v roce 1984, byly výsledky na úseku efektivnosti a hospodárnosti.

Plánovaná tvorba zisku byla překročena o 9,8 %, zejména v důsledku snížení materiálových nákladů. Materiálová náročnost výkonů poklesla oproti roku 1983 o 0,7 % a mzdová o 0,2 %. Je třeba však připomenout, že překročením upravených vlastních výkonů byly mzdy ve srovnání s plánem absolutně vyšší.

Tvorba zisku se příznivě promítla do vlastních příjmů státního rozpočtu. Na celkovém překročení jejich plánované výše o 2,6 mld Kčs se více než polovinou podílejí odvody státních hospodářských organizací.

Přispěly ke krytí výdajů státního rozpočtu ČSR téměř padesáti procenty a celkově byly vyšší než jsme předpokládali. Chci zvláště podtrhnout skutečnost, že příznivé výsledky státních hospodářských organizací ČSR výrazně ovlivnily i vyrovnanost celé rozpočtové soustavy federace.

Při hodnocení efektivnosti tvorby zdrojů nemůžeme však opomenout vývoj daně z obratu. Její plánovaný objem nebyl splněn téměř o 5 %, rozpočtová příjmová základna byla tak zhruba o 2 mld Kčs ochuzena. Toto poznání má jednoznačné příčiny a dalekosáhlé důsledky. Svědčí o nízké účinnosti vykonávané práce a také o slabé předvídavosti. Dokazuje, že hospodářské řídící orgány v podnicích a VHJ nevěnují struktuře a kvalitě zboží dodávaného na vnitřní trh žádoucí pozornost. Mnohdy ani nedoceňují jaké starosti toto jednání vyvolává v procesu tvorby národního důchodu, uspokojování koupěschopné poptávky a zákonitě též vede k oslabování měnové stability.

Na výdajovou stránku státního rozpočtu nepříznivě zapůsobilo zhoršení efektivnosti vývozu, zejména do nesocialistických zemí. Vedlo především ke zvýšení nároků na dotace ve sféře finančně ekonomických nástrojů v zahraničním obchodě, a to z původně plánovaných 6,4 mld Kčs na 7, 8 mld Kčs. Neřešení nebo odkládání tohoto problému by dále omezovalo užití národního důchodu ve vnitřní ekonomice, překáželo urychlování ekonomického rozvoje a zvyšování osobní a společenské spotřeby.

Chci při této příležitosti poznamenat, že úroveň vnějších ekonomických vztahů, výhodnost exportu, představuje celý soubor měřítek, který budeme stále více stavět do popředí při hodnocení jednotlivých podniků a VHJ. Za dobře hospodařící organizaci lze považovat pouze takovou, která dokáže ve shodě s pravidly společenského prospěchu plně uspět nejen na vnitřním, ale i na zahraničním trhu.

Ze státního rozpočtu nebudeme letos organizacím uhrazovat ztráty plynoucí z neschopnosti uspokojit nesporné požadavky na efektivnost vývozu.

Hlavním činitelem, který vytváří podmínky pro výrazný vzestup výkonnosti, je vědeckotechnický rozvoj a uskutečnění jeho cílů prostřednictvím investiční výstavby.

V roce 1984 bylo ze státního rozpočtu ČSR vydáno na financování neinvestičních výdajů ve vědě a technice 1, 8 mld Kčs. Další 2, 3 mld Kčs použily na tyto účely organizace z vlastních zdrojů.

Jde o nemalé částky, které bezesporu vytvářejí spolehlivé zázemí pro urychlování intenzifikace. Lepší využití takto vyčleněných prostředků se však neobejde beze změny doposud uplatňovaných přístupů. Chceme, aby se s nejmodernějšími poznatky a hlavně s jejich prosazováním do praxe zacházelo jako se základními činiteli rostoucí výkonnosti ekonomiky, aby důrazněji napomáhaly k osvojení špičkového stupně produktivity a naplňování programu hospodářského a sociálního rozvoje v etapě výstavby rozvinutého socialismu.

V loňském roce jsme plán investiční výstavby překročili o 7,5 %. V souhrnu se do našich organizací vložily investice za více než 60, 3 mld Kčs a státní rozpočet se na nich podílel bezmála třetinou.

Tyto údaje, samy o sobě, by však mohly vést k určitému zjednodušenému pohledu na soudobou situaci. Víme o existujících nedostatcích, podrobujeme je kritickému rozboru a společně hledáme východiska. Je nad čím se zamýšlet a co měnit. Extenzívní tendence zdaleka nevymizely z našeho života. Místo rekonstrukcí a modernizací se požaduje rozšiřování novou výstavbou. To zákonitě vede ke snižování účinnosti základních fondů, brzdí intenzifikaci reprodukčního procesu, odčerpává kapacity potřebné k řešení ekologických a jiných naléhavých problémů a také zpomaluje naléhavé opravy a neodkladnou údržbu výrobních i nevýrobních fondů. Mohu potvrdit, že s dosahem těchto souvislostí a uváděných problémů se v ekonomice ČSR zvláště střetáváme.

Proto naše vláda hodlá i nadále podporovat poslání vědeckotechnického rozvoje a investic jako účinných prostředků k dosažení obratu v intenzifikaci ekonomiky.

Z přehledů, které jsme vám předložili, plyne, že je stále nedostatečná péče věnována racionálnímu hospodaření se zásobami. Ani v roce 1984 nedošlo ke kvalitativnímu obratu. Plánované stavy ke konci roku byly v absolutních částkách překročeny o 6,2 mld Kčs. V průběhu uplynulých dvanácti měsíců, a to je zapotřebí dodat pro názornost i dokreslení, byl přitom vývoj ještě horší. Samostatnou zmínku zasluhují hospodářské organizace ministerstva průmyslu, kterým s v tomto ohledu nepodařilo dodržet ani plán zásob, ani cílový úkol stanovený vládou na základě závěrů 10. zasedání ÚV KSČ.

Na jedno nebezpečí chci důrazně upozornit. Některé podniky namísto účinného řešení, starostlivosti o růst kvality produkce, rovnoměrnost výroby a odbytu, podpory rozhodnosti v materiálně technickém zásobování volí raději cestu spekulativního zakrývání zásob ke konci roku. Snaží se je neodůvodněně přesunovat, fiktivně odprodávat a vyřazovat z evidence.

Takové protispolečenské jednání odsuzujeme. Je na příslušných řídících orgánech, aby podobnou praxi nepřipouštěly a za chytračení či obcházení zásad odpovědné jedince citelně postihovaly.

I v tomto směru musíme postupovat daleko odvážněji a orientovat tvůrčí iniciativu řídících kádrů na nekompromisní využívání rezerv v růstu efektivnosti.

Soudružky a soudruzi, základní rys, vlastní smysl finanční politiky spočívá v aktivním podílu na udržení a zkvalitnění životní úrovně.

Jak uvedl generální tajemník ÚV KSSS soudruh Gorbačov na dubnovém zasedání ÚV KSSS: "Musíme být nanejvýš pozorní vůči všemu, co se týká člověka, jeho práce, hmotného zabezpečení a odpočinku. To je pro nás klíčová politická otázka."

Tato slova i pro nás představují trvalý směr činnosti v hospodářské, sociální a finanční oblasti, jak to nad jiné dokazují výsledky zrozené z uskutečňování linie Komunistické strany Československa.

V roce 1984 vzrostly nominální příjmy obyvatelstva o 2,3 % a reálné o 1,3 %.

Na vnitřním trhu se oživil nákup průmyslového zboží. Nabídku potravinářského zboží jsme v podstatě stabilizovali. I zde však máme, a jistě byste o tom mohli sami uvést hodně příkladů, velké rezervy ve zlepšení kvality produkce a pružnějším uspokojování požadavků spotřebitelů v sortimentu zboží. Pravda, mnohé obtíže vyrůstají ze složitých kořenů. O to víc nás mrzí ty z nich, které vyvěrají z porušování zásad pořádku a kázně a jejichž odstranění by vlastně nevyžadovalo nic jiného, než důsledně trvat na tom, aby každý odváděl ten díl práce, který mu byl svěřen a za který pobírá mzdu. Na ústupnost, na tzv. přivírání očí doplácíme všichni.

Naši pozornost obracíme i k dalším otázkám. Vláda si plně uvědomuje, že stále významnější složkou rozvoje životní úrovně je zlepšení životního prostředí. S těmito vážnými problémy se musíme vyrovnat zejména v Severočeském i Severomoravském kraji a v hl. m. Praze.

V minulém roce byly dokončeny důležité ekologické stavby. V roce letošním bude zahájena výstavba dalších sedmapadesáti s rozpočtovými náklady 2 mld Kčs. Naše péče o životní prostředí se nemůže přirozeně omezovat pouze na takto vyjmenované akce. Jde o komplexní péči, na jejímž zdokonalování musí aktivně spolupracovat podniky, národní výbory i jednotliví občané. V tomto směru chceme upevňovat vlastní organizátorskou působnost.

Nejdynamičtěji rostoucí složkou životní úrovně je společenská spotřeba.

Na tyto účely jsme poskytli prostřednictvím státního rozpočtu a rozpočtů národních výborů celkem 104,1 mld Kčs, čili 10 071 Kčs na jednoho obyvatele.

Z celkového objemu těchto výdajů připadá na sociální zabezpečení 57,5 mld Kčs, což představuje meziroční zvýšení o 2,6 %. Na dávky důchodového zabezpečení jsme přitom vydali 36,2 mld Kčs a na nemocenské pojištění 17,4 mld Kčs. Celkový počet vyplácených důchodů činí už téměř tři milióny a průměrná výše starobního důchodu dosáhla 1294 Kčs.

Na podporu rodin s dětmi bylo vyplaceno formou populačních dávek 2,3 mld Kčs a na přídavcích na děti téměř 10 mld Kčs.

I to dokazuje, jak trvalou a bez nadsázky hlubokou pozornost věnuje náš stát sociálním otázkám. Škrty výdajů v sociální oblasti, zcela běžné v rozpočtech kapitalistických zemí, neprovádíme a provádět nebudeme, protože by to bylo v rozporu s politikou naší strany zaměřenou na posilování životních a sociálních jistot. Cílem politiky Komunistické strany Československa a veškerého našeho snažení je blaho člověka.

Významnou vymožeností socialistického zřízení je bezplatná zdravotnická péče. Na zdravotnictví bylo v loňském roce v ČSR použito 16,8 mld Kčs neinvestičních prostředků, tj. o 5,3 % více než v období předcházejícím. Stejně jako v předchozích letech rostly rychlým tempem výdaje na léky a speciální zdravotnický materiál. Jejich celková výše dosáhla 4,7 mld Kčs, což představuje více jak čtvrtinu zmíněných neinvestičních výdajů.

Vážíme si výsledků dosažených v našem zdravotnictví. Oceňujeme obětavou práci většiny lékařů, zdravotních sester, s uznáním se vyslovujeme k jejich dobrému vztahu k pacientům. Nemůžeme ale, a nebylo by to ani správné ani spravedlivé, přehlížet některé negativní jevy, které na tomto úseku přetrvávají a ve svých důsledcích znehodnocují jedno z ústavních práv našich občanů právo na bezplatné ošetření. Proti porušování principů etiky musíme tvrdě bojovat a vypořádat se s těmi, kteří poškozují dobré jméno druhých. Stejně tak je ale zapotřebí čelit zneužívání výhod socialistického zdravotnictví ze strany některých našich spoluobčanů. A v neposlední řadě dlužno zabraňovat stále přežívajícímu plýtvání léky a zneužívání nemocenského.

V minulém období jsme pečlivě dbali na zvyšování vzdělanosti mladé generace, předvídavě zajišťovali uskutečňování přestavby československé výchovně vzdělávací soustavy. To pochopitelně našlo své vyjádření v růstu výdajů na školství. V roce 1984 dosáhly 16,8 mld Kčs a doznaly zvýšení o 3,8 %.

Prostředky vynakládané na tuto oblast dokumentují nesmírný zájem strany a socialistické společnosti o zdravý, odborný, politický a morální vývoj nastupujícího pokolení. Máme radost z toho, když se tomuto úsilí daří, ale - upřímně řečeno - ke spokojenosti bývá někdy dost daleko. Větší, dokonce podstatně větší důraz než dosud, musíme klást na výchovu, která zdaleka není totožná s pouhou výukou. V této snaze očekáváme i nadále podporu od pedagogických pracovníků, rodičů, ale i organizací i institucí.

Nezastupitelnou úlohu při formování socialisticky myslícího a jednajícího člověka má kultura a umění. Růst jejich významu a rozšiřování svébytného poslání je, jak známo, spjat se všestranným kulturním rozvojem v etapě budování rozvinuté socialistické společnosti.

Rozkvět naší kultury byl výrazně demonstrován v roce 1983 Rokem divadla, v loňském roce Rokem české hudby a v roce letošním Dny československé kultury v Sovětském svazu a Polsku.

Do celé této oblasti směřovalo v roce 1984 celkem 3,2 mld Kčs neinvestičních prostředků. Tato částka umožnila dále prohloubit ideově výchovné působení a zájmovou činnost, vytvořila finanční podmínky pro rozvoj divadelnictví a pro dokončení socialisticky angažovaných filmů.

Pozornost věnujeme i zachování nenahraditelných historických a kulturních památek. Na jejich údržbu a opravy bylo loni použito 600 mil. Kčs. Péče o tyto objekty je důkazem úcty k práci a umu našich předků a současně projevem kulturní vyspělosti. Státním rozpočtem vytváříme pro tuto činnost potřebný prostor. Jde jen o to, aby prostředky vyčleněné na tento účel byly řádně, zejména hospodárně, využity.

Celkově k oblasti kultury bych chtěl zdůraznit nutnost ještě přísněji dbát o její socialistický obsah a formu, zvyšovat estetickou úroveň, prohlubovat její výchovné působení v duchu socialismu.

Neodmyslitelnou součástí životní úrovně je standard bydlení. Důkazem stále lepšího uspokojování potřeb na tomto úseku je fakt, že průměrná výměra bytové plochy na jednoho obyvatele trvale roste a že rovněž se zvyšuje velikost budovaných bytů. V roce 1984 jich bylo postaveno téměř 55 000. Rekonstrukcemi a modernizací jsme získali bezmála další čtyři tisíce.

Ze státního rozpočtu jsme na komplexní bytovou výstavbu poskytli 8, 4 mld Kčs. Státní příspěvek na družstevní bytovou výstavbu činil 3, 7 mld Kčs a na individuální 507 mil. Kčs.

Na úhradu ztráty bytového hospodářství jsme z rozpočtů národních výborů přispěli téměř 4 miliardami korun. Jde, jak jistě uznáte, o obrovskou částku, která se každoročně zvyšuje. Přesto však, a to je mimořádně závažné, se dost výrazně neprojevuje ve zlepšování stavu bytového fondu. Finanční podmínky, které společnost vytváří, jsou tak velkorysé, že občané by neměli šetřit pochvalou za starostlivou péči o dobré bydlení. Skutečnost je ale jiná, Jsme často oprávněně kritizováni. Na veřejných schůzích, v dopisech a při besedách jsou vypočítávány případy lhostejnosti, nezájmu a planých slibů. Přiznejme si, že je to důsledek především nehospodárnosti, nízké úrovně řízení i neodpovědně prováděné kontroly jak množství, tak kvality zaplacené práce. Opožďuje se provádění oprav i údržby a ani jejich struktura neodpovídá požadavkům. Opravy domovních plášťů stále nemají potřebný objem a v celkovém rozsahu tvoří sotva 30 %. Náklady podniků bytového hospodářství jsou navíc neúměrně zatěžovány vysokými režijními náklady, jak je předurčuje i skladba pracovníků. Opatření k nápravě nepřijdou sama nebo ze dne na den. Je třeba je hledat v úzké součinnosti řídících institucí a řízených organizací a dále podporovat účast obyvatel na jednotlivých formách všeobecně prospěšné pomoci.

Soudružky a soudruzi, nezdůrazňujeme poprvé, ale je třeba to znovu připomenout, že vláda ČSR trvale vytváří podmínky pro růst společenské úlohy národních výborů. Už 40 let plní funkci mocenských a správních orgánů státu a jsou významným nástrojem socialistické demokracie. Umožňují širokou účast pracujících na rozhodování o veřejných záležitostech, přivádějí je k řízení a správě obcí, měst, okresů a krajů. Jejich poslání je náročné a společensky významné.

V roce 1984 hospodařily s peněžními prostředky ve výši 84,6 mld Kčs, tj. o 6,9 % většími než v roce 1983.

Zvláště vysoce oceňujeme jejich organizátorské úsilí při plnění volebních programů Národní fronty. Z těchto zdrojů vyvěrá snaha vyúsťující do dokončování veřejně prospěšných zařízení, do naplňování úloh přinášejících zlepšování životního prostředí. Uznání si v této souvislosti zasluhují i závody, družstva, společenské organizace, které poskytují národním výborům v této náročné činnosti velkou pomoc. Vysoce hodnotíme iniciativu statisíců občanů a jejich podíl na zvelebování bydlišť a na výstavbě v rámci akce "Z".

V roce 1984 bylo v její investiční části vybudováno dílo v hodnotě 3 mld Kčs. Finanční náklady činily pouze 1,9 mld Kčs. Bylo postaveno mj. 75 mateřských škol pro 4811 dětí, 18 základních škol, 5 jeslí, 30 zdravotnických zařízení, 19 zařízení sociální péče, 736 km vodovodů a kanalizací, 57 vodních nadrží, 216 provozoven služeb a prodejen. Zkrátka - obce i města prošla dalšími změnami k lepšímu.

Při pozitivním hodnocení odvedeného díla ovšem nepřehlížíme ani problémy a nedostatky. Stále zde existují a některé dokonce přežívají po dlouhou dobu.

Stěží se lze např. smířit s tím, že trvají oprávněné stížnosti občanů na čistotu a úpravu veřejných prostranství ve městech. Vždyť prostředky vyčleněné na veřejně prospěšné služby rok od roku rostou a v roce 1984 dosáhly již 2,8 mld Kčs.

K závažným úkolům národních výborů patří rozvoj placených služeb. Je to oblast, jejíž úroveň je každodenně poměřována zkušenostmi obyvatel a podstatně ovlivňuje jejich spokojenost. Po 6. zasedání ústředního výboru KSČ jsme dospěli k určitému zlepšení. Přibyly provozovny i nové obory. Byly využity dostupné možnosti, plynoucí jak z iniciativního přičinění v místech, tak ze zjednodušení v řízení, plánování a financování. Je třeba však zároveň přiznat, že jejich dynamika zdaleka neodpovídá potřebám a možnostem. Těmito otázkami se budeme v letošním roce znovu zabývat.

I dnešní jednání je příležitostí k tomu, abych jménem vlády vyslovil upřímný dík všem poslancům, funkcionářům, pracovníkům národních výborů a občanům, kteří svou angažovaností napomohli v uplynulém roce k zajištění svěřených úkolů.

Soudružky a soudruzi,

rok 1984 významně přispěl k plnění závěrů XVI. sjezdu KSČ. Dobré perspektivy hospodářského rozvoje máme i v letošním roce. Víme, že jejich naplnění se neobejde bez iniciativy, aktivity a tvůrčího angažovaného zaujetí.

Je třeba znásobit pracovní úsilí, soustředit síly, dbát o přísnou disciplínu a organizovanost při překonávání nedostatků a mobilizaci rezerv tak, aby nejen plán na rok 1985, ale i za celou sedmou pětiletku byl splněn ve všech ukazatelích, zejména kvalitativních.

Tím vytvářet předpoklady pro splnění státního rozpočtu. Je to nezbytné nejen pro financování potřeb v předpokládané výši, ale i pro vytvoření dobré základny pro plnění náročnějších úkolů v příštím roce a v celé osmé pětiletce.

Soudruh Husák na 15. zasedání ÚV KSČ zdůraznil: "K bezprostřední přípravě XVII. sjezdu přistupujeme v polovině posledního roku 7. pětiletky. Na letošních hospodářských výsledcích bude záviset nejen její celkové úspěšné splnění, ale i vytvoření dobré základny pro vstup do osmé pětiletky. K tomu je třeba mobilizovat celou stranu, tvůrčí síly všech pracujících. Jde o to, aby lidé na každém pracovišti, na každém úseku dobře znali své úkoly a iniciativně je plnili. S větším důrazem a naléhavostí než dosud je třeba překonávat vše, co brzdí náš postup."

Vážené soudružky poslankyně, vážení soudruzi poslanci, jednotlivé kapitoly návrhu státního závěrečného účtu ČSR byly projednány ve výborech České národní rady, kde k nim byla vyslovena řada podnětných připomínek. Náměty z těchto jednání plně využijeme v další práci.

Jménem vlády ČSR vám, poslancům a poslankyním České národní rady, děkuji za aktivní podporu, kterou jí poskytujete při plnění závěrů XVI. sjezdu KSČ a jejího programového prohlášení.

Navrhuji, aby Česká národní rada návrh státního závěrečného účtu ČSR za rok 1984 schválila. Děkuji za pozornost. (Potlesk.


Související odkazy



Přihlásit/registrovat se do ISP