Předseda ČNR prof. ing. Josef Kempný, CSc.: Děkuji poslanci Jiřímu Cibeliovi. Slovo má poslanec Jiří Fleyberk a připraví se poslankyně Věra Fišerová.
Poslanec Jiří Fleyberk: Soudružky a soudruzi, výsledky národního hospodářství ČSR v roce 1984 byly v projevu soudruha ministra financí charakterizovány jako v zásadě dobré. S tímto stanoviskem souhlasím. Na těchto výsledcích se významnou měrou podílelo i hospodářství řízené národními výbory.
V podnicích potravinářského průmyslu řízeného KNV se objem výroby i objem dodávek v tomto roce zvýšil. Československé automobilové opravny také zvýšily objem výroby a servisních služeb, prakticky všechny podniky plánované úkoly překročily. Své úkoly v globálu splnily i okresní stavební podniky. Skutečností však zůstává, že z 85 jich 30 plánovaný objem prací podle dodavatelských smluv nesplnilo. Na opravách provedly okresní stavební podniky práce za 6,4 mld Kčs. Z toho připadá 1,6 mld Kčs na práce na opravách bytového fondu.
Podniky Silnice překročily jak plán prací provedených vlastními pracovníky, tak plán prací podle dodavatelských smluv.
Na investiční výstavbu v hospodářství řízeném národními výbory byla v roce 1984 vynaložena čtvrtina všech prostředků bez akce "Z" a soukromé výstavby - investovaných v celé České socialistické republice. Z toho připadalo téměř 50 % na komplexní bytovou výstavbu. Plán byl překročen o 4,4 %. Bylo by však nesprávné nevidět, že se vyskytly opět problémy v plnění plánu na technické a zejména občanské vybavenosti, v polovině krajů nebyl plánovaný objem prací proveden a tak vzniklo v oblasti občanské vybavenosti manko ve výši 4,4 %. Pokud jde o modernizaci bytového fondu, v roce 1983 se vyrovnaly s plánem pouze dva kraje, letos naproti tomu splnily mimo dva kraje svůj roční úkol všechny. Z ročního plánu bylo modernizováno 98 % bytů. Zpoždění z předcházejících let však se nedohoní. Vždyť na plán 25 tisíc bytů v 7. pětiletce bylo za 4 roky zmodernizováno jen 7 tisíc 454 byty.
Mimořádnou pozornost si jistě zaslouží akce "Z". V její investiční části vzniklo v loňském roce dílo v hodnotě téměř 3 mld Kčs - přesně 2,9 mld Kčs - a plán byl překročen o 16 %. Díky národními výbory účelně orientované občanské iniciativě získala naše společnost např. dalších 225 míst v jeslích, 4811 míst v mateřských školách a 2811 míst v základních školách, 58 dětských hřišť, 30 zdravotních středisek, 20 společenských domů, 26 tělocvičen atd. Pokud jde o nově rozestavěné stavby, směřovala mnohde již iniciativa do oblasti tvorby a ochrany životního prostředí.
V podnicích místní výroby a služeb se sice v roce 1984 Podařilo obnovit dynamiku rozvoje služeb poskytovaných přímo obyvatelstvu - proti roku minulému se jejich objem zvýšil téměř o 3 procenta -, ale tempo bylo přesto nižší než ve službách poskytovaných obyvatelstvu nepřímo nebo určených k provozním účelům organizacím.
Při komplexním posuzování byl tedy v loňském roce rozvoj hospodářství řízeného národními výbory úspěšný a představoval významný příspěvek k celkovému rozvoji naší ekonomiky.
Soudružky a soudruzi, když jsme v závěru roku 1983 ve výboru pro národní výbory a národnosti projednávali návrh rozpočtu národních výborů na loňský rok, konstatovali jsme, že je náročný a zvláště na straně příjmů velmi napjatý. Dnes můžeme odpovědně říci, že toto napětí sehrálo převážně pozitivní úlohu. Zreálnilo jak spotřebu, tak zdroje a byl udělán pozitivní krok v rozpočtování celkem. A v té souvislosti je správné říci, že nemalou zásluhu na úspěšných výsledcích práce národních výborů a to nejen v minulém roce - má citlivá politika ministerstva financí, která pomohla odstranit některé finanční problémy v oblasti společenské spotřeby, údržby národního majetku, při plnění volebních programů Národní fronty a v jejich rámci v akci "Z". Tento přístup k potřebám národních výborů pokračuje i v rozpočtu na letošní rok a vytváří dobrý základ pro celou 8. pětiletku.
Ze zprávy ministra financí vyplývá, že rozpočty národních výborů na rok 1984 byly na straně příjmů překročeny. To umožnilo překročit i stranu vydání a přesto finanční hospodaření národních výborů - bez doplňkových a dalších mimořádných zdrojů - skončilo aktivním výsledkem ve výši 1,2 mld Kčs. Z podkladů, které máme k dispozici, dále vyplývá, že k zabezpečení svých výdajů použily národní výbory doplňkové zdroje ve výši 7,3 mld Kčs, z toho 4,3 mld Kčs z fondů rezerv a rozvoje, což je více než v roce 1983. Přestože však byly zpřesněny podmínky pro sdružování prostředků i činností, bylo této možnosti využíváno - mírně řečeno - velmi málo. Z celkového rozpočtovaného objemu výdajů na školství, zdravotnictví, kulturu a sociální zabezpečení se téměř 2/3 realizují prostřednictvím národních výborů. A proto, jestliže na toto hlavní odvětví společenské spotřeby vynaložily v loňském roce národní výbory 36,7 mld Kčs neinvestičních výdajů - což je o 1,5 mld Kčs více než v roce 1983 -, bylo to v loňském roce a je to i letos již na těchto úsecích patrné, ať již jde např. o údržbu školských zařízení, pobyt ve školách v přírodě, školní stravování, výdaje na léky, údržbu a modernizaci zdravotnických zařízení, kádrové posílení ambulantní péče ve zdravotnictví, místa v jeslích, údržbu a modernizaci ústavů sociální péče, divadel a kulturních zařízení či o rozšíření a zkvalitnění veřejně prospěšných služeb a údržbu a rozvoj silniční sítě a místních komunikací.
Bylo by však nesprávné, kdybychom si neřekli, že existují také odvětví, ve kterých se nepodařilo odstranit dlouhodobě existující nedostatky. Základní ukazatele plánu loni nesplnily podniky Restaurace a jídelny. Kraje Středočeský, Jihočeský a Jihomoravský nesplnily plán tržeb od obyvatelstva za placené služby. Na úseku služeb nadále trvaly nedostatky v kvalitě a dodacích lhůtách. V podnicích místního stavebnictví se neplní úkoly v celkových opravách a tržbách od obyvatelstva. Problémy jsou i v bytovém hospodářství - mám na mysli např. ztráty z provozu tepelného hospodářství, neefektivní vynakládání stále vyšších prostředků na odstraňování zanedbanosti bytového fondu či nedoplatky na nájemném.
Ve výčtu by bylo možno ještě pokračovat, ale myslím - a průzkumy nám to potvrzují -, že každý národní výbor dobře ví, kde ho bota tlačí.
Vzhledem k tomu, že jsme na našem zasedání projednávali rozpočet na tento rok - 1985 -, víme, že v něm byly jak z uvedených pozitivních, tak i negativních stránek vývoje hospodaření národních výborů vyvozeny potřebné závěry. Z pověření výboru pro národní výbory a národnosti proto navrhuji, abychom závěrečný účet České socialistické republiky za rok 1984 schválili. (Potlesk.)
Předseda ČNR prof. ing. Josef Kempný, CSc.: Děkuji soudruhu poslanci Fleyberkovi, slovo má poslankyně Věra Fišerová. Připraví se poslanec Jaroslav Hanzl.
Poslankyně Věra Fišerová: Vážený soudruhu předsedo, soudružky a soudruzi poslanci, vážení hosté, ve výboru pro průmysl a stavebnictví jsme podrobně projednali závěrečný účet kapitoly ministerstva průmyslu ČSR a konstatovali, že v zabezpečení rozhodujících úkolů státního plánu se výrazně projevilo úsilí organizací resortu. I přes některé existující dílčí nedostatky bylo dosaženo tradičně dobrých výsledků.
V užití produkce se podařilo naplnit hmotně všechny základní směry, tj. vývozy do socialistických zemí s výrazným překročením dodávek Sovětskému svazu, vývozy do nesocialistických zemí i plánem stanovené dodávky do tržních fondů.
Kladně chci z tohoto místa zhodnotit práci kolektivů v podnicích a závodech, které mají největší podíl na vybavení cvičenců Spartakiády 1985, která se uskuteční v příštích dnech.
Obrat zahraničního obchodu resortu průmyslu dosáhl cca 83 mld Kčs. Ve vývozu do nesocialistických zemí bylo dosaženo aktiva více jak 5 mld Kčs. Podařilo se zvýšit efektivnost zahraniční směny s nesocialistickými zeměmi o 2 %.
V upravených vlastních výkonech bylo dosaženo proti roku 1983 zvýšení téměř o 6 % a v zisku o 12 %. Rozhodující podíl u těchto ukazatelů byl v relativní úspoře nákladů a poklesu ztrát ze zahraničního obchodu.
Tyto výsledky v resortu jsou vyjádřeny i v tom, že z 31 přímo řízených organizací bylo závěrečné hodnocení hospodářské činnosti uzavřeno u 27 organizací bez výhrad a jen u 4 organizací s výhradou.
Práce kolektivů byla oceněna rudými prapory vlády ČSSR a ČSR v koncernovém podniku Kaučuk Kralupy, národním podniku Železnobrodské sklo, Jitex Písek, Oděvní průmysl Prostějov a Jihočeské dřevařské závody i čestnými uznáními za vzorné plnění exportních úkolů v koncernovém podniku Spolana Neratovice, národním podniku Moravolen Šumperk, Rudý říjen Otrokovice, Fezko Strakonice a dalších.
Přes tyto nesporně kladné výsledky jsme ve výboru pro průmysl a stavebnictví kriticky hodnotili i nedostatky a rezervy, které se v průběhu roku při zajišťování plánu projevovaly a mají v tendencích platnost i v současné době, a požádali vedení resortu, aby věnovalo těmto oblastem mimořádnou pozornost.
Při realizaci produkce nebylo dosaženo cílů ve finančním vyjádření, tj. v úrovni franko cen. Např. u vývozu do nesocialistických zemí nebylo dosaženo plánovaného rozdílového ukazatele o více jak dva body a nepodařilo se zabezpečit plánovanou úroveň maloobchodních cen v rozsahu 4 bodů.
Jde rovněž o aktivnější přístup k řešení dodávek nedostatkových druhů zboží na vnitřní trh. Ukazuje se také, že ve výrobě je třeba pohotověji reagovat v sortimentní skladbě na požadavky zahraničních trhů. Rezervy k řešení těchto nedostatků jsou především v oblasti investiční politiky i vědeckotechnického rozvoje.
V roce 1984 byla zahájena modernizace výrob ve vybraných oborech lehkého průmyslu. V této oblasti stojí před resortem velké úkoly. Jde o to, aby v krátkém čase realizoval tyto akce s tím, že již v prvé polovině 8. pětiletky budou postupně získány předpokládané ekonomické výstupy, se kterými se počítá nejen pro vnitřní trh, ale zejména pro vývoz do SSSR.
V roce 1984 se nedařilo plně dořešit vývoj zásob a zastavit nepříznivé tendence z minulých let. Neustále jsou limity překračovány. Dosavadní opatření se ukazují jako málo účinná. Je nutná úzká spolupráce se všemi zainteresovanými orgány Českou plánovací komisí, ministerstvem financí i Státní bankou československou. Při stanovení objemu zásob je nutné přihlédnout k neustálému vývoji cen surovin ve světě. Mám na mysli ceny, pohotovost dodávek v sortimentní šíři apod. Ukazuje se, že šablonovitý dlouholetý rozpis objemu dnes nevyhovuje. Nevytváří ekonomické tlaky na stavy zásob surovin, materiálů i hotových výrobků tak, aby odpovídaly optimálním podmínkám.
Nelze nevidět, pokud jde o vnitřní trh, že řada výrobků zůstává na skladě obchodních organizací bez zájmu spotřebitelů a naopak zboží, které by vyhovovalo zákazníkům ať již svojí módností nebo užitnou hodnotou, je nedostatkové. Jsou problémy mezi obchodem a výrobou a nelze vždy objektivně zjistit příčiny nedostatků. Jde o to zabezpečit včasnou signalizaci poptávky výrobců po zboží a na druhé straně vytvářet ve výrobě pružné podmínky dodání žádaného zboží. Pro společnost je stejně škodlivé, jsou-li tyto zásoby ve skladech výrobců či obchodních organizací. Zde je mnoho rezerv nejen u výrobců, ale i v obchodě.
Pracuji v národním podniku Sázavan ve Zruči nad Sázavou. I v našem podniku jsme úkoly plánu v loňském roce dobře splnili, na čemž má zásluhu obětavá práce celého pracovního kolektivu, našich nejlepších pracovníků, brigád socialistické práce i racionalizačních brigád.
Jsme specializovaným podnikem na výrobu dětské kožené obuvi a dík dobré spolupráci s velkoobchodem obuví se podařilo v poslední době zvýšit úroveň dětského obouvání z pohledu zdravotní nezávadnosti, rozšíření sortimentu i zásobování vnitřního trhu. I když v oblasti dodávek pro vnitřní trh se po zvýšení maloobchodních cen, kdy došlo k útlumu spotřeby, ukazuje znovu vyšší poptávka a s tím i to, že dosavadní výrobní kapacity nebudou stačit.
U dětské obuvi přetrvává cenový problém, který je předmětem trvalé diskuse i kritiky. I podnik se z tohoto důvodu dostává do určitých tlaků. Vyrábět obuv zdravotní, estetickou, v potřebném množství ale v nižší cenové relaci a přitom zajišťovat progresívní ekonomické ukazatele.
Dobrých výsledků dosahujeme v oblasti technického rozvoje. Zde nám tempo realizace pomáhá urychlit realizační dílna v oddělení technického rozvoje a vlastní strojírenský závod. Na druhé straně nás mrzí, že u speciálních strojů i přes dlouhodobou tradici československého obuvnického strojírenství jsme odkázáni na dovoz.
Ověřené poznatky poslanců výboru pro průmysl a stavebnictví potvrdily správnost stanoviska, které projednal a přijal k rozpočtu náš výbor, když resortu doporučil, aby s podniky vytvářel podmínky k minimalizaci působení nepříznivých ekonomických vlivů, zejména v oblasti dodavatelských vztahů, a hledal a mobilizoval rezervy v přínosech vědeckotechnického rozvoje, výrobkové inovaci, v růstu kvality výrobků a ve využití všech zásob.
Vážené soudružky poslankyně, vážení soudruzi poslanci, protože výsledný vztah resortu průmyslu ke státnímu rozpočtu České socialistické republiky je za rok 1984 kladný, výsledky jsou lepší, než stanovil státní plán, doporučuji jménem výboru pro průmysl a stavebnictví po projednání schválit závěrečný účet České socialistické republiky.
Děkuji za pozornost. (Potlesk.)
Předseda ČNR prof. ing. Josef Kempný, CSc.: Děkuji poslankyni Věře Fišerové.
Nyní přerušíme naše jednání, budeme pokračovat v jednání v půl čtvrté. První po přestávce vystoupí poslanec dr. Jaroslav Henzl.
/Schůze byla přerušena ve 14.50 hodin a znovu zahájena v 15.30 hodin./
Předseda ČNR prof. ing. Josef Kempný, CSc.: Soudružky a soudruzi, budeme pokračovat v diskusi.
Slovo má poslanec Jaroslav Henzl. Prosím, aby se ujal slova. Připraví se poslanec Karel Kostka.
Poslanec MUDr. Jaroslav Henzl: Vážený soudruhu předsedo, vážené soudružky poslankyně, vážení soudruzi poslanci, vážení hosté, předmětem našeho zasedání je i projednání a odsouhlasení závěrečného účtu kapitol spadajících do působnosti zdravotního a sociálního výboru, tj. kapitol zdravotnictví, práce a sociálních věcí, nemocenské pojištění pracujících a nemocenské pojištění členů výrobních družstev.
Zdravotní a sociální výbor projednal a náročně posoudil státní závěrečný účet uvedených kapitol z hlediska toho, jak byly splněny plánované úkoly v těchto odvětvích a jak účelně byly vynaloženy značné finanční prostředky, které náš stát poskytuje na sociální a zdravotní potřeby našich občanů.
Jsme si vědomi toho, že rozsah a úroveň zdravotní a sociální péče ovlivňuje vývoj, reprodukci, zdravotní stav populace i zabezpečení starých občanů. Působení zdravotnictví se projevuje i na rozvoji a regeneraci pracovní síly, na tvorbě a růstu národního důchodu.
Z výsledků hospodaření kapitoly Zdravotnictví vyplynulo, že plánované úkoly hospodářských organizací ministerstva zdravotnictví ČSR byly splněny a v některých hodnotových i kvalitativních ukazatelích i překročeny.
Došlo také k dalšímu meziročnímu zvýšení nárůstu dodávek o. p. Zdravotnické zásobování, ale přesto se projevily nedostatky v sortimentu plnění a i nadále nejsou na trhu některé nedostatkové léky. Uspokojování potřeb zdravotnického terénu léčivy v potřebné kvalitě a struktuře zůstává jedním z prvořadých úkolů i pro další období.
Je potěšitelné, že v organizacích spravovaných národními výbory se zvýšil počet lékařů, zdravotníků, přibyly další zdravotnické obvody. Tento vývoj se projevil v tom, že na jedno lékařské místo připadá již pouze 334 obyvatel.
Postupně se zvyšuje i počet pracujících, kteří mají vlastní závodní péči a to nejen v průmyslu, ale také v zemědělství.
Pokročilo se i v realizaci celospolečenských zdravotnických programů. Bylo dosaženo velkého pokroku v programu transplantací, velkým přínosem je i realizace kardiovaskulárního programu a provádění náročných operací srdce.
V hlavním městě Praze, v některých krajích a okresech však nadále přetrvávají závažné nedostatky v budování, rekonstrukci a modernizaci lůžkového fondu v nemocnicích a v rozšiřování lůžkového fondu pro dlouhodobě nemocné občany. Jsou potíže s projektovou a investorskou přípravou, se zabezpečením stavebních kapacit pro řadu významných zdravotnických investičních akcí a málo který objekt, zejména ve velkých městech, je dostavěn včas.
Tento problém negativně ovlivňuje i čekací doby na vyšetření a ošetření. Přitom v minulém roce bylo ve zdravotnických zařízeních provedeno téměř 160 mil. ošetření. V ambulantních zařízeních byl v průměru každý občan 15krát ošetřen. Pro ilustraci je možno uvést, že cena jednoho ošetření činila přibližně 45 Kčs, což tedy v úhrnu představuje 7 mld Kčs, které byly vynaloženy jenom v ambulantní péči.
Moderní léčebné a vyšetřovací metody a jejich rozšiřování se promítá pochopitelně i v rostoucích výdajích na zdravotní péči, na kterou bylo v loňském roce vydáno 17 mld Kčs, z toho přes jednu pětinu, tj. 3,5 mld Kčs, tvořily léky. Znamená to tedy, že na každého občana v ČSR připadlo v průměru 337 Kčs na léky.
Pozitivně je nutno hodnotit zvyšující se péči o základní prostředky v oblasti oprav a údržby, kde bylo dosaženo nejvyššího objemu čerpání rozpočtu ve výši 988,8 mil. Kčs, tj. o 8 % více než v roce 1983. Ke zlepšení péče v této oblasti aktivně přispívají i zásady ministerstva financí ČSR, podle nichž lze provádět rekonstrukce, modernizace, přístavby a nadstavby zdravotnických objektů při stanovených podmínkách z neinvestičních prostředků. V roce 1984 byly přístavby a nástavby takto realizovány v hodnotě 25,1 mil. Kčs a rekonstrukce a modernizace v hodnotě 123,7 mil. Kčs.
Nadále však přetrvávají podstatné rozdíly v technické a přístrojové vybavenosti jednotlivých lékařských oborů i rozdíly ve výdajích mezi územními celky a zařízeními stejného typu. K objektivnějšímu rozdělování a přidělování prostředků, jak bylo upozorněno v 38. schůzi našeho výboru, musí být více využívány soustavy finančních ukazatelů a věcných normativů. Je třeba věnovat pozornost jejich zkvalitnění a dopracování tak, aby k jejich účinnějšímu využívání mohlo být přistoupeno v 8. pětiletce.
Rovněž v oblasti sociálního zabezpečení došlo v roce 1984 ke splnění hlavních úkolů i k dalšímu rozvoji. Rozhodující podíl na výdajích zde mají dávky důchodového zabezpečení, na něž bylo vynaloženo přes 30 mil. a průměrná výše důchodu vzrostla v roce 1984 o 2 % a dosáhla částky 1294 Kčs.
Pozitivně je třeba hodnotit, že národní výbory věnovaly zvýšenou pozornost údržbě a opravám zařízení sociální péče a jejich celkové obnově. Prostor pro zvýšení výdajů na tyto účely byl vytvořen v rozpočtu a kladnou úlohu tu sehrála obdobně jako ve zdravotnictví možnost financovat z neinvestičních prostředků i rekonstrukce a modernizace ústavů a zařízení sociální péče podle zásad MF ČSR.
Přírůstek 1541 míst v ústavech sociální péče v roce 1984 vytváří reálný předpoklad ke splnění a překročení úkolů 7. pětiletky vybudovat v ČSR přibližně 6000 míst. V roce 1985 se předpokládá uvedení do provozu dalších přibližně 2600 míst, to jest v úhrnu za pětiletku překročení úkolu přibližně o 800 míst.
V 7. pětiletce byl dosažen přírůstek počtu míst pro mentálně postižené, a to o 3657 míst. Počet žadatelů o umístění v ústavech sociální péče pro mentálně postižené se koncem pětiletky má snížit na minimální výši.
I když se nepodařilo v sociální oblasti splnit všechny úkoly beze zbytku, hodnotil zdravotní a sociální výbor, že rok 1984 byl dalším krokem na cestě k vyrovnání sociálně ekonomické úrovně krajů, tzn. k postupnému vyrovnávání úrovně sociální péče jednotlivých územních celků v závislosti na demografické struktuře i odstraňování rozdílů ve výdajích na ni.
Náročné úkoly, které stojí před zdravotní a sociální péčí v posledním roce 7. pětiletky a zejména pak v 8. pětiletce vyžadují, a totéž zde zdůraznil dnes ve svém vystoupení i ministr financí ČSR s. J. Tlapák, aby se s veškerými prostředky hospodařilo ještě daleko náročněji, aby byly vynakládány účelně a v zájmu dalšího zkvalitnění služeb, které tato odvětví poskytují našim občanům.
Vážené soudružky a soudruzi poslanci, zdravotní a sociální výbor ČNR doporučuje schválit státní závěrečný účet za rok 1984.
Děkuji vám. (Potlesk.)
Předseda ČNR prof. ing. Josef Kempný, CSc.: Děkuji poslanci dr. Jaroslavu Henzlovi. Slovo má poslanec Karel Kostka, připraví se poslankyně Jana Klasová.
Poslanec Karel Kostka: Vážené soudružky a soudruzi poslanci, před velmi složité a náročné úkoly byly v roce 1984 postaveny organizace lesního a vodního hospodářství. Živelné pohromy v červenci a v listopadu napáchaly značné škody na lesních porostech, které jsou dále prohlubovány postupem poškozování lesů exhalacemi, zvláště v postižených oblastech. V důsledku sucha z let 1982 - 1983 bylo třeba činit řadu mimořádných opatření k zajištění potřebného množství vody, zejména v některých, suchem výrazně postižených oblastech.
Pozornost při posuzování výsledků hospodaření za rok 1984 se proto ve výboru soustředila především na to, jak byla realizována opatření přijatá resortem k překonání nepříznivých klimatických důsledků a jak se promítla do celkových výsledků hospodaření.
S uspokojením je možno konstatovat, že v lesním hospodářství se úsilí podniků soustředilo především na zpracování kalamitního dřeva, včetně dříví napadeného kůrovci a souší z imisních oblastí jehož množství přesahuje roční úkol v těžbě dřeva v ČSR. Znamená to, že likvidace škod na lesních porostech bude pokračovat v roce 1985 a zčásti i v roce 1986. Potíž je třeba vidět v tom, že výskyt kalamitní dřevní hmoty je nerovnoměrně rozložen po celém území ČSR a u nejvíce postižených podniků vysoko překračuje jejich zpracovatelskou kapacitu.
Trvalá pozornost věnovaná pěstební činnosti a zalesňování přinesla pozitivní výsledky v tom, že proti výchozímu roku 7. pětiletky se v roce 1984 zvýšila pěstební činnost o 26,6 % a zalesňování o 22,4 %.
Přes trvající sucha a problémy ve zdrojích vody byl celkový plán vyrobené pitné vody splněn na 97,8 %, což umožnilo zajistit potřebné množství vody pro obyvatelstvo, pro průmysl i zemědělství.
Poměrový ukazatel vyjadřující podíl obyvatel zásobovaných pitnou vodou z veřejných vodovodů i obyvatel využívajících služeb veřejné kanalizační sítě dosáhl úrovně stanovené jako cílový úkol 7. pětiletky pro rok 1985.
Na těchto pozitivních výsledcích se projevilo příznivé plnění úkolů v investiční výstavbě. Přesto však u některých staveb dochází ke skluzům jak v důsledku nedostatečného zajištění stavebních prací, tak i neplněním dodávek technologických částí staveb.
Porovnání výsledků hospodaření v lesním a vodním hospodářství s rokem 1983 ukazuje, že došlo ke zhoršení vztahů ke státnímu rozpočtu. V lesním hospodářství bylo finanční hospodaření ovlivněno nutností zpracovat v roce 1984 maximální množství kalamitní dřevní hmoty, a to jak ze zlomů a vývratků, tak i napadené kůrovcem. To nutně vedlo ke zvýšení nákladů, které si vyžádaly úpravu ukazatelů státního rozpočtu, popř. byly kryty z prostředků kalamitního fondu nebo z vlastních zdrojů podniku.
Ve srovnání s rokem 1983 se celková nákladovost zvýšila o 4,9 %, mimo jiné i v důsledku zvýšení velkoobchodních cen k 1. lednu 1984. Pozitivních výsledků bylo dosaženo v čerpání režijních nákladů. Ve vztahu k plánu byly vykázány úspory jak ve výrobní, tak i ve správní režii, podařilo se zajistit i snížení podílu materiálových nákladů. Zlepšilo se využívání výrobních fondů a zvýšila se i jejich efektivnost.
I za ztížených podmínek podniky lesního hospodářství nejen splnily, ale i překročily stanovené vývozní úkoly jak do socialistických, tak i nesocialistických zemí při zlepšení rozdílového ukazatele vývozu do nesocialistických zemí o 5,5 bodu.
Ve vodním hospodářství byl ve výrobních činnostech zaznamenán vzestup výkonů, a to jak na základě přírůstku pracovníků, tak i v důsledku růstu produktivity práce, který je v trvalém předstihu před růstem průměrných mezd.
Pozornost byla zaměřena především na úseky, které svojí činností působí na snižování ztrát vody, zejména stavebně montážní a dílenské práce. Projevila se v tom, že na opravy vodohospodářských základních fondů bylo loni vynaloženo o 60 % prostředků více než v roce 1 980. Problém však vidíme v tom, že tyto prostředky jsou vynakládány především do oblastí vodních toků, zatímco u vodovodů a kanalizací nedosahují ani jedno procento z pořizovací hodnoty základních prostředků, což vlastně nepřispívá v žádoucí míře ke snižování ztrát vody.
V návaznosti na racionalizační opatření v hospodaření vodou, schválená předsednictvem ÚV KSČ, federální i národní vládou, a zčásti i vlivem nepříznivých hydrologických podmínek v některých oblastech státu došlo ke snížení odběrů vody, zejména u socialistických organizací. Zlepšené hospodaření vodou u odběratelů však nebylo provázeno snížením nákladů vodohospodářských organizací.
Soudružky a soudruzi, na dosažených výsledcích v lesním a vodním hospodářství ČSR v roce 1984 se významně podílí spolupráce resortů a podniků s odborovými orgány a organizacemi, zaměřená na podporu plnění rozhodujících úkolů státního plánu.
V popředí pozornosti je i důsledné uplatňování výsledků vědy a techniky, v popředí pozornosti je i důsledné uplatňování výsledků vědy a techniky v praxi. Spolu s působením na prosazování intenzifikačních faktorů rozvoje ekonomiky je v lesním hospodářství soustředěna pozornost na:
- stanovení technologií pro prvotní zpracování imisemi poškozeného dřeva a
- snižování ztrát na produkčním potenciálu lesů a zachování genofondu ohrožených lesů.
Ve vodním hospodářství na:
- vytváření předpokladů pro splnění hlavního poslání - zabezpečení dostatku vody přiměřené jakosti pro zásobování obyvatelstva, průmyslu a zemědělství.
Ukončené a realizované úkoly vědeckotechnického rozvoje již přinesly některé významné efekty jak ve zvyšování výkonů proti původním projektům, tak i z hlediska ochrany životního prostředí.
Socialistická soutěž, do které je zapojeno skoro 97 % stálých pracovníků lesního hospodářství a téměř 90 % stálých pracovníků vodního hospodářství, napomáhá nejen při plnění úkolů státního plánu a vědeckotechnického rozvoje, ale i při vytváření podmínek k zajišťování komplexní péče o životní a pracovní prostředí.
S přihlédnutím k dosaženým výsledkům doporučuji z pověření výboru pro zemědělství a výživu návrh státního závěrečného účtu České socialistické republiky za rok 1984 spolu s výsledky hospodaření státního fondu vodního hospodářství a fondu ochrany ovzduší ke schválení. (Potlesk.)
Předseda ČNR prof. ing. Josef Kempný, CSc.: Děkuji poslanci Karlu Kostkovi. Slovo má poslankyně Jana Klasová, připraví se poslanec ing. Oldřich Paul.