Předseda ČNR prof. ing. Josef Kempný, CSc.: Děkuji poslanci Antonínu Očenáškovi. Slovo má poslanec ing. Josef Píro, připraví se poslanec Václav Reinberg.

Poslanec ing. Josef Píro: Vážený soudruhu předsedo, vážené soudružky poslankyně, vážení soudruzi poslanci, všichni máme ještě v živé paměti projednávání problematiky Severočeského kraje. Poznali jsme ho jako významnou palivoenergetickou základnu státu s rozvinutým chemickým průmyslem a těžbou uranu. Současně jsme si také uvědomili mnohé nepříznivé dopady na životní prostředí a do každodenního života, zejména obyvatel pánevních okresů.

Nejen tyto ztížené životní podmínky v kraji, ale také vyšší průměrné výdělky, které loni překročily hranici 3 tisíce Kčs, vyvolávají požadavky na dobré zásobování. Jestliže v průmyslovém zboží není spotřebitelská poptávka stále plně uspokojována, došlo na trhu potravinářského zboží v loňském roce ke stabilizaci spotřeby a až na dílčí nepodstatné výkyvy v sortimentu byly potřeby pracujících uspokojovány dobře.

Stranické i státní orgány věnují otázkám zásobování potravinářským zbožím zcela mimořádnou pozornost a jen za poslední dva roky se dodávky potravinářského zboží z produkce našich podniků zvýšily o 152 mil. Kčs. Ukazuje se, že spotřebitelé s oblibou vyhledávají dražší inovované výrobky, ovšem pokud mají vyšší užitnou hodnotu a nejedná se jen o inovaci pro inovaci. Roste zájem o výrobky s prodlouženou záruční lhůtou, nižší energetickou hodnotou a naopak vyšší hodnotou biologickou.

Je třeba říci, že potravinářské podniky na území kraje nejsou schopny v některých potravinách každodenní potřeby pokrýt všechny požadavky. Tak např. asi polovina potřeby másla a sýrů se do kraje dováží. Stejně tak asi 40 % uzenin dostáváme z jiných krajů. Se značnými potížemi se potýkají pekárny při zabezpečování plynulosti dodávek chleba, zejména na konci týdne, a to v okresech Liberec a Jablonec n. Nisou.

Tyto okresy, vzhledem k svým přírodním podmínkám, tvoří jednak rekreační zázemí pro západní část kraje a Prahu, ale za pěkného počasí zaznamenávají i značný příliv turistů z NDR. Odbyt chleba se v pátek zvyšuje o 55 % proti týdennímu průměru a v sobotu, kdy jsou prodejny otevřeny jen dopoledne, dosahuje denního průměru. Obdobná je situace u pečiva. Sebemenší výrobní porucha anebo mimořádný příliv rekreantů pak může vyvolat potíže v zásobování. V příštím roce bude zahájena výstavba moderní průmyslové pekárny v Liberci a tím budou vyřešeny problémy kapacitní, zůstávají problémy v oblasti pracovních sil. Tak např. 58 % vyučenců se po vojně do pekárenského průmyslu nevrací. Obtížné je i přeškolení pracovníků při přechodu ze starších provozoven do nových, moderních pekáren na vysoké technické úrovni.

Mlékárenský průmysl zabezpečuje zásobování plynule a kvalitně, a v pestrém sortimentu. Mnoho záslušné práce bylo vykonáno při výrobě přesnídávek, které jsou podávány dětem z pánevních okresů zdarma. Jsou obohaceny vitamínem C v množství, které pokrývá denní potřebu tohoto vitamínu. Z dalšího sortimentu stojí za zmínku termixové tvarohové dezerty se sníženou energetickou hodnotou a sýry Buko s řadou příchutí, které uspokojí i nejnáročnější spotřebitele. Podnik usiluje o nejvyšší kvalitu svých výrobků, m.j. i péčí o nejlepší jakost dodávaného mléka formou soutěže "O zemědělský závod s vysokou kvalitou mléka". V této soutěži úzce spolupracuje s organizacemi SSM. Podnik rozšíří svůj sortiment o uzené sýry, po kterých je v kraji velká poptávka a uvažuje i o výrobě tavených sýrů v tubách, problémem zde zůstává otázka zajištění obalů, stejně jako nedostatečné dodávky kelímků na jogurty a další výrobky z Papíren Sušice. K uspokojení poptávky by bylo třeba zvýšit dodávky zejména tvrdých sýrů z jiných krajů.

Nejvíce připomínek je k zásobování uzenářskými výrobky, zejména měkkými a k inovaci, která vedla ke snížení podílu levných druhů uzenin. Což je přirozeně zejména otázka cen výchozí suroviny - masa, často však spotřebitel nespatřuje rozdíl v kvalitě původního a inovovaného výrobku.

Podle průzkumu vytvořilo GŘ Masného průmyslu dobré podmínky, do 8. pětiletky se však nedostane výstavba masokombinátu v Liberci a současný stav se řeší rekonstrukcí a dostavbou závodu Masného průmyslu v České Lípě a Roudnici.

V pivovarském průmyslu byl po nedávných cenových opatřeních, sledujících snížení výroby piva, stanoven plán na letošní rok na úrovni r. 1983, kdy výroba a spotřeba piva dosáhla nejvyšší úrovně. Pivovarnický průmysl má zastaralé strojní zařízení a poruchovost je zejména na stáčecích linkách, takže je ohroženo zásobování lahvovým pivem, zejména na Mostecku, kam by bylo třeba zabezpečit dodávky piva i ze Středočeského a Západočeského kraje.

Velmi pozitivně je třeba hodnotit přístup k zásobování obyvatel kraje Severočeskými konzervárnami a lihovary, které ročně dodávají na trh za 40 až 50 mil. korun inovovaných výrobků. Při inovaci se řídí především hlediskem zvýšení nutriční hodnoty svých výrobků při snižování energetické náročnosti a přitom přihlížejí k využití surovin, které mají ve své oblasti k dispozici. Zavádějí do výroby nové typy ovocných pomazánek, 4 nové druhy zeleninových salátů a sirupy pro diabetiky, diakompoty zcela bez sladidel v kyselém nálevu. Pro prodejny ESO připravují atraktivní výrobky na bázi žampionů a borůvek, další novinkou bude ovoce v krému.

Podnik je schopen zajistit výrobky srovnatelné s dováženými za předpokladu dovozu komponentů. Potíže má podnik s obaly, zejména s lahvemi na speciální lihoviny, neboť výrobce usiluje o maximální unifikaci. Řešení se nabízí v možnosti uvolnit část exportních souběhů. Od polygrafického průmyslu se nedaří získat kvalitní etikety, zejména pro špičkové výrobky.

Soudruzi a soudružky, při poslaneckém průzkumu v jednom podniku jsme položili otázku, jaké přání by měli, kdybychom je mohli - jako zlatá rybka - splnit. Protože to jsou přání dost typická, dovolte, abych Vám je tlumočil:

Předně by chtěli mít dostatek skladovacích prostorů, zejména pro kampaňové výrobky, kde se období výroby neshoduje s obdobím konzumace. Za druhé výrobce technologického zařízení, aby si je podniky nemusely dělat často doslova "na koleně" a za třetí, aby došlo k souladu mezi výrobou a obchodem.

I když pochopitelně na zlaté rybky nikdo z nás nevěří, bylo by potěšitelné, aby došlo co nejdříve alespoň ke zlepšení na těchto úsecích.

V zásobování čerstvým ovocem a zeleninou jsou v podstatě, i když s místními výkyvy uspokojovány požadavky pokud jde o ovoce. Horší situace je v zelenině, jejíž spotřebu - několikrát to zde již odeznělo - je žádoucí zvýšit. Nabídka zeleniny však není dostatečně pestrá, tvoří ji převážně zelí. Nespokojenost je s kvalitou kořenové zeleniny, ale zejména brambor a to pokud se týká jejich chuti, tak zejména jejich kazivosti. V té kazivosti to platí i o cibuli a česneku. Dokonce ani u konzervované zeleniny není zásobování vždy takové, aby si zákazník mohl zvyknout na svůj oblíbený druh a kdykoliv jej zakoupit.

Je proto třeba hledat všechny cesty k zlepšení zásobování ovocem a zeleninou. Jak na to jít, ukazuje příklad okresu Most, kde reagují na 11. zasedání ÚV KSČ tím, že do roku 1990 vybudují zasklené plochy na nichž bude ročně možno vyrobit 412 tisíc kg rychlené zeleniny, zejména salátu, kedluben, rajčat a paprik. Ve stejné lhůtě bude dokončena výrobna žampionů s kapacitou 100 t žampionů ročně.

V této souvislosti bych chtěl kladně hodnotit Severofrukt Trávčice, který se částí své činnosti zaměřuje na sušení zeleniny. K tomuto účelu zpracovává i mechanicky poškozenou jinak však kvalitní zeleninu. Kapacitu vlastní sušárny využívá dokonale 11 měsíců v roce a pro sušení natí využívá chmelových sušáren. Svými výrobky přímo zásobuje velkospotřebitele, dále Vitanu a prostřednictvím Balíren Praha i trh ve spotřebitelském balení bohužel v celofánu, a soudruzi se domnívají, že dlouhodobou jakost výrobků by bylo možno zajistit pouze tehdy, když by výrobky byly baleny do skleněných nebo hliníkových obalů.

Vážené soudružky a soudruzi, i když jsem ve svém vystoupení poukázal na některé nedostatky, s kterými se setkávají naše potravinářské závody, nic to nemění na skutečnosti, že zabezpečení potravinami je na dobré úrovni, lepší, než kdykoliv v minulosti. Naše obchody jsou dostatečně zásobeny kvalitními výrobky a o koupěchtivé a také koupěschopné zákazníky není nouze. Na základě poznatků z provedených průzkumů jsem přesvědčen, že investice orientované po 4. a zejména po 11. zasedání ÚV KSČ do zpracovatelského průmyslu s cílem dosáhnout lepšího zhodnocování surovin a vyrábět nutričně hodnotné potraviny ve velmi rozmanité nabídce, věříme, že tyto investice umožní postupně zaplnit dosavadní nedostatky v sortimentu potravin.

Děkuji za pozornost. (Potlesk.)

Předseda ČNR prof. ing. Josef Kempný, CSc.: Děkuji poslanci Josefu Pírovi, slovo má poslanec Václav Reinberg, připraví se poslankyně Ponikelská.

Poslanec Václav Reinberg: Vážené soudružky poslankyně a soudruzi poslanci, vážení hosté, dovolte mně ve svém vystoupení uvést několik poznatků z průzkumu poslanců kulturního a školského výboru.

Náš výbor věnoval problematice zemědělsko-potravinářského komplexu velkou pozornost. Máme velkou odpovědnost v otázce výchovy kádrů, aplikovaného výzkumu na vysokých školách i jako poslanci, kteří se ve svých volebních obvodech velmi často setkáváme se zemědělskou otázkou. Poslanci kulturního a školského výboru v tomto volebním období se proto již několikrát zabývali zemědělstvím i navazujícím potravinářským průmyslem.

Provedli jsme několik poslaneckých průzkumů: na Vysoké škole zemědělské v Praze, Vysoké škole chemicko-technologické v Praze, v okrese Náchod, na Vysoké škole zemědělské v Brně, Vysoké škole veterinární v Brně, v Českých Budějovicích na Vysoké škole zemědělské, v Biologickém centru ČSAV a na krajské zemědělské správě, dále v Drůbežářském podniku ve Vodňanech. Všechny průzkumy směřovaly k zajištění jednoho cíle: pomoci k realizaci usnesení XVI. sjezdu KSČ a 11. zasedání ÚV KSČ.

Dovolte mi, abych uvedl naše poznatky posledním místem, které jsme navštívili a to Drůbežářským podnikem ve Vodňanech. Je to závod střední velikosti a všichni víme, že výrobky tohoto závodu jsou na našem trhu vyhledávány a je po nich velká poptávka. To nás zaujalo a položili jsme si otázku, proč zájem našich spotřebitelů je právě o jatečnou drůbež z jižních Čech.

U tohoto podniku je to především v organizaci řízení: Vozový park plně zajišťuje každodenní úkoly svozu, výkup je organizován přes Čs. statky, JZD, zajištěna je i spolupráce se spotřebními družstvy, vzorná je spolupráce s oborovým podnikem Šumava. Tento podnik má pak dobrou spolupráci s Vysokou školou zemědělskou v Českých Budějovicích, která pak zakládá spolupráci s Biologickým centrem ČSAV v oblasti výzkumu. Koordinátorem pak je Krajská zemědělská správa v Českých Budějovicích.

Je to uzavřený okruh fakticky od výroby až po spotřebitele v tuzemsku, či dodávek pro vývoz. Nechci zjednodušovat, protože na tomto procesu se podílejí stovky, ba tisíce lidí.

Dostávám se tak k jednomu z problémů, ke kterému chci hovořit.

Je to otázka kádrů, od řídících pracovníků, až po posledního pracovníka odpovídajícího za údržbu. Každý musí umět splnit svůj denní úkol, jinak by se chod práce zastavil. Funguje úzká spolupráce mezi zemědělskou výrobou a zpracovatelským podnikem a dále chci říci, že o tom rozhodují kvalifikovaní pracovníci postavení na svá místa. Hovoříme-li o odborné připravenosti, umět ovládat řízení, využití techniky a umět zvládnout i základní vědecké poznatky, musíme zvlášť zdůraznit nutnost připravenosti kádrů i v potravinářském průmyslu.

Jsem toho názoru, že "začínáme sklízet úrodu" středních a vysokoškolsky vzdělaných pracovníků, kteří začali studovat před pěti - deseti lety. Nechci uvádět čísla, ale faktem je, že máme dnes předsedy družstev a další vedoucí pracovníky s vysokoškolským vzděláním. Ministerstvo zemědělství a výživy splnilo rozhodnutí stranických a vládních orgánů, které umožnily omezit dovoz krmiv a snížit spotřebu pohonných hmot a přitom zabezpečit výživu národa. Úkol byl splněn, překročen a ministerstvo zemědělství dosáhlo mimořádných úspěchů ve sklizni minulého roku a tím i předpokládané množství surovin pro potravinářský průmysl. Zde rozhodovala politická a odborná připravenost kádrů. Poslanecké průzkumy našeho výboru zjistily jednoznačně, že ministerstvo školství je připraveno plnit své poslání v odborné přípravě kádrů.

Rozvoj zemědělsko-potravinářského komplexu se plně promítá do přípravy kvalifikovaných pracovníků pro výkon dělnických povolání. Zvyšují se nároky na odborné vzdělání dělníků v oblasti mechanizace výrobních procesů, v automatizaci výroby a využívání mikroelektroniky a v zavádění biotechnologií. Vysoké nároky jsou kladeny také na třídní uvědomění, politický přehled a ekonomické myšlení mladých dělníků.

Základní krok byl učiněn již při zavádění nově koncipovaných studijních a učebních oborů středních odborných učilišť. Zvyšujeme podíl teoretických znalostí, které jsou nezbytným předpokladem k ovládnutí obsluhy, údržby a oprav moderních výrobních technologií v zemědělské výrobě a potravinářském průmyslu. V současné době skončilo hodnocení přípravy kvalifikovaných dělníků ve stávajících nově koncipovaných studijních a učebních oborech a ze získaných výsledků hodnocení a plánu rozvoje zemědělsko-potravinářského komplexu je připraven návrh upravené soustavy studijních a učebních oborů. Tato soustava bude postupně zaváděna do středních odborných učilišť od roku 1987. Návrh upravené soustavy studijních a učebních oborů středních odborných učilišť respektuje při výchově dělnických kádrů požadavky moderní zemědělské a potravinářské výroby s uplatněním strojů druhé generace, automatizace a robotizace, biotechnologií a respektuje i tradici povolání.

Také ve středních zemědělských školách a středních průmyslových školách potravinářských je obsah teoretické i praktické přípravy modernizován, přičemž je kladen důraz na znalosti příslušných mechanizačních a automatizačních zařízení, na znalosti organizace a plánování pracovních a výrobních procesů.

Pojetí základních studijních oborů pěstitelství a chovatelství je organizováno tak, aby absolventi ovládli vedle biologické, především technickou a technologickou stránku zemědělské výroby a uměli na potřebné ekonomické úrovni výrobu organizovat a řídit.

Rovněž při našem poslaneckém průzkumu na vysokých školách zemědělských v Praze, Brně a Českých Budějovicích a na Vysoké škole veterinární v Brně jsme zjistili, že vysoké školství se plně zapojuje do procesu zvyšování kvality v obsahu výchovy.

Obecně uznávané jsou výsledky docílené při výuce, výzkumu a organizaci čs. veterinární služby, na níž má výrazný podíl Vysoká škola veterinární v Brně, která organizuje kursy pro ředitele veterinárních služeb členských států Světové zdravotnické organizace a Organizace pro výživu a zemědělství. V této oblasti zaujala Československá socialistická republika prioritní místo.

Také Vysoká škola zemědělská v Brně se v rámci UNESCO podílí na studiu lesních ekosystémů v programu "Člověk a biosféra".

Z našich poslaneckých průzkumů vyvozujeme tyto závěry:

- zemědělsko-potravinářský komplex v oblasti výuky a výchovy má dobře organizovanou základnu ve výchově kádrů na středních a vysokých školách. Osnovy jejich výuky odpovídají současným požadavkům a jsou zaměřeny na rozvoj zemědělské a potravinářské výroby do příštích desetiletí;

- základní a aplikovaný výzkum a předpoklady pro převádění výsledků do praxe mají na vysokých školách odpovídající kádrové a materiální zabezpečení a dostatek nadšení a iniciativy pro jeho rozvoj.

Soudružky a soudruzi, v úvodu svého vystoupení jsem uvedl několik faktů a poznatků z podniku, který jsme navštívili ve Vodňanech. I tam jsou potíže, např. s obalovou technikou, protože v tuzemsku zatím neumíme vyrobit obalovou folii a musíme ji dovážet z Itálie, Anglie a z Norska. Myslím si, že i tato otázka se týká možnosti dalšího rozvoje potravinářského průmyslu, spotřebního průmyslu a že není specifická jen pro zmíněný podnik ve Vodňanech.

Jsem přesvědčen o tom, že píle a houževnatost našich lidí, jejich příslovečný "fortel" umět rukama a hlavou využít nejnovější poznatky vědy a techniky, nová generace studujících na našich zemědělských školách všech typů, splní požadavky kladené pro zítřek i pro nejbližší budoucnost na náš zemědělsko-potravinářský komplex. (Potlesk.)

Předseda ČNR prof. ing. Josef Kempný, CSc.: Děkuji poslanci Václavu Reinbergovi, slovo má poslankyně ing. Marie Ponikelská.

Poslankyně ing. Marie Ponikelská: Vážený soudruhu předsedo, vážené soudružky a soudruzi poslanci, vážení hosté, při řešení strategické linie naší zemědělské a potravinářské politiky, která nám ukládá zabezpečit soběstačnost ve výrobě potravin, má velký význam i export zemědělských a potravinářských produktů. Jejich vývoz nám mimo jiné umožňuje získávat prostředky na dovozy plodin či zemědělských a potravinářských výrobků, pro něž nemáme podmínky.

Zemědělsko-potravinářský vývoz patří k tradičním vývozním odvětvím a bez nadsázky má nejstarší vývozní tradici. Československo má řadu výrobků, které jsou ve světových potravinářských lexikonech uváděny jako druhové pojmy ve smyslu jistého standartu. Od 16. století se vyváží žatecký chmel, od 18. století se vyváží český slad a cukr, tradičními vývozními artikly jsou i pražská šunka, pražská husa, znojemské okurky a plzeňské pivo. Tyto pojmy jsou výsledkem práce předchozích generací a štafetou, kterou jsme povinni přinejmenším převzít a nést dále, spíše však rozšiřovat ji o další výrobky našeho socialistického zemědělství a potravinářského průmyslu.

Jaký je význam zemědělského vývozu a z jakých hledisek jej hodnotit? To byla jedna z otázek, kterou jsem, spolu s poslanci stálé pracovní skupiny předsednictva ČNR pro zahraniční vztahy, konzultovala s vedoucími pracovníky podniku zahraničního obchodu Koospol.

Prvým aspektem je produkce deviz - tento vývoz produkuje cca 4,5 miliard Kčs devizových prostředků. Druhým aspektem je struktura platebních podmínek, a ta je ve srovnání se strojírenským a investičním exportem velmi výhodná - promptní inkaso je téměř u 90 % dodávek a u zbytku jsou to úvěry splatné do 90 dnů. K tomu přistupuje kritérium devizové návratnosti, které je v průměru 23 dnů oproti více než 150 dnům u ostatních podniků zahraničního obchodu.

Třetím aspektem je otázka náročnosti na suroviny z dovozu. Velkým kladem je to, že je poměrně velmi nízká a soustřeďuje se prakticky na dovoz některých druhů obalů, krmných komponentů a prostředků chemické ochrany. Nezanedbatelná je i ta skutečnost, že zemědělské plodiny je možno - pokud budeme věnovat pozornost půdě a životnímu prostředí pravidelně reprodukovat, zatímco ostatní suroviny, které jsou rovněž předmětem našeho zahraničního obchodu, jako je např. uhlí, kaolin, sklářské písky, atd., jsou nenávratně vytěžovány.

Velmi složitou oblast tvoří komplex otázek spojený s efektivností vývozu zemědělských a potravinářských výrobků. Na první pohled při použití tzv. rozdílového ukazatele vývozu, který porovnává franko ceny k velkoobchodním cenám, a který se pohybuje často hluboko pod hranicí 100, by mohl vznikat dojem, že tento vývoz je neefektivní a pro naše hospodářství nevýhodný. Na druhé straně však, z hlediska světových cen musím konstatovat, že naše exportní výrobky prodáváme nejen na úrovni světových cen, ale v mnoha případech i nad jejich úrovní, a toto hledisko by mělo být prvořadé. Uvedu příklad z takových tradičních komodit, jako jsou cukr, slad a chmel.

V roce 1983 byla naše realizační cena cukru o 16 % vyšší než světová cena při rozdílovém ukazateli 55; slad jsme v roce 1983 realizovali při rozdílovém ukazateli za cenu o 23 % vyšší než byla světová cena a chmel byl v roce 1983 realizován při rozdílovém ukazateli 55 za cenu, která přesahovala víc jak o 100 % světovou cenu.

Čím vysvětlit tento zdánlivý rozpor? Hlavní producenti snižují světové ceny především subvencemi do zemědělství z národních i nadnárodních rozpočtů, což má za účel učinit zemědělství konkurenceschopnější na zahraničních trzích a na druhé straně bránit levnějším dovozům z jiných zemí. Tolik ke vnější stránce věci.

Vnitřní stránkou problému je růst velkoobchodních cen v důsledku růstu cen imputu, ke kterému došlo u většiny výrobků našeho zemědělsko-potravinářského komplexu. Protože v porovná ní s rozhodujícími producenty máme nižší produktivitu práce a účinnost základních prostředků, předstihlo tempo růstu velkoobchodních cen v zahraničním obchodě, čímž hodnota zlomku vyjadřujícího rozdílový ukazatel se snížila.

Problematika je navíc kombinována snahou promítnout do velkoobchodních cen i mimocenové nástroje státu, což samo o sobě vyvolává tendenci k dalšímu snížení rozdílového ukazatele. Této problematice, jak jsme byli při konzultaci ubezpečeni, je věnována značná pozornost ze strany centrálních orgánů, ministerstev i výzkumné základny.

Základním předpokladem pro zajištění efektivní a racionální výroby finálního produktu, jehož kvalita a cena bude srovnatelná s obdobnými výrobky zahraničními, je kvalitní surovina a úroveň zpracovatelských kapacit i používané technologie, které zajistí šetrné a racionální zpracování suroviny při co nejnižších energetických nárocích. Nemusím zdůrazňovat, že významnou roli hraje i obalová technika a adjustáž výrobků. Tato efektivní a racionální výroba vyžaduje nutně adekvátní i investiční technologické vybavení.

Problémy jednotlivých oborů a výrob jsou známé, mnohé zde byly dnes připomenuty. Známe potíže s investicemi, ať již na rozvoj výroby či na její modernizaci, ale rekonstrukce Budvaru, která započala v roce 1968 a je plánována do roku 1993, tj. 25 let, snad nemá obdoby.

Potíže v zahraničním obchodě však působí i to, že naše zemědělská velkovýroba není často schopna zajistit pro potřeby potravinářského průmyslu jednotnou, standartní a podle účelu použití diferencovanou surovinu. Příčinou jsou na jedné straně legislativní opatření, podle nichž jsou potravinářské podniky nuceny vykoupit veškerou surovinu, kterou zemědělské podniky vyprodukují, což se dostává do rozporu s požadavkem na zvyšování efektivnosti a kvality v potravinářském průmyslu. Na druhé straně je nutno poznamenat, že jen málo potravinářských závodů formuluje přesněji své požadavky na surovinu pro exportní i tuzemskou výrobu, což je dáno i tím, že nemají k dispozici například dostatek analytické přístrojové techniky k okamžitému stanovení jakostních hodnot při přejímce suroviny, případně tato technika nemá dostatečnou účinnost, což bylo již uvedeno ve zpravodajské zprávě i v dalších diskusních příspěvcích. Je třeba řešit i podíl kvalifikovaných veterinárních pracovníků.

Zemědělství a potravinářskému průmyslu také chybí potřebné stroje, které naše strojírenství není schopno zajistit. V mnoha případech se pro tyto účely nevyrábí potřebná technika ani v rámci RVHP a jsme závislí na dovozech z vyspělých kapitalistických států. Protože však schází jednotná dovozní politika, existuje neúměrně mnoho typů strojů dovezených z různých zemí, čímž vzniká zbytečně složitá situace v servisu a náhradních dílech.

Dalším vážným problémem je to, že mnohé i nově vybudované kapacity nesplňují technologické parametry. Nedostatečná hygiena našich provozů, která je v rozporu s požadavky světového trhu, neumožňuje vyvážet vyrobené produkty. Nemohu se však nepozastavit nad skutečností, že např. v ČSR máme pro vývoz masa a masných výrobků schváleny zahraničními veterinárními orgány pouze čtyři závody, jež jsou schopny zajistit náležitou hygienickou úroveň, odpovídající doporučením Světové zdravotnické organizace OSN.

Při naší návštěvě nám pracovníci PZO Koospol také předvedli, jak jsou napojeni jednak na dálnopisnou síť agentury Reuter, jednak na její televizní světový monitor, který umožňuje pohotové zpravodajství z hlavních světových burz. Zdlouhavé schvalovací řízení a uvolňování devizových prostředků pro podniky a nedostatek vhodných skladovacích prostor nám však neumožňuje těchto informací pro vhodné nákupy či prodeje vždy plně a pohotově využít.

Soudružky a soudruzi, na světovém trhu můžeme být úspěšní jen tehdy, když se přizpůsobíme současným světovým trendům. Nejhorší je setrvačnost myšlení a řešení problémů zajetým stereotypem; stereotypem přezírajícím světový vývoj, požadavky spotřebitelů a nároky zahraničních trhů. To vede k nenapravitelným ztrátám našich tradičních odbytišť.

Závěrem mi dovolte připomenout, že i když existují v poslední době problémy s přebytky potravinářských surovin a některých potravin, dá se i v krátkodobém výhledu jen těžko počítat s rovnoměrnějším vývojem mezi poptávkou a nabídkou na světových trzích a se stabilnějším cenovým vývojem. Prohlubující se nerovnováha mezi světovou nabídkou a poptávkou za situace dosud vysoké míry závislosti zemí RVHP na dovozech surovin z vyspělých kapitalistických zemí, potvrzuje oprávněnost strategického záměru prohloubit spolupráci v zemědělství a potravinářském průmyslu v rámci společenství RVHP. Z hlediska Československa by mělo jít především o zabezpečení vývozu takových druhů potravinářského zboží, při jejichž výrobě má naše země dostatek zkušeností, pro které má vhodné klimatické a půdní podmínky včetně dostatečného kapacitního a surovinového zabezpečení.

Souhrn těchto předpokladů je základní podmínkou pro to, aby výsledný výrobek, který má být předmětem zahraničně obchodní směny, svými parametry odpovídal současným požadavkům světového trhu, aby náklady na jeho výrobu nebyly vyšší než náklady vynaložené na výrobu stejného zboží nejen v jiné členské zemi RVHP, ale i ve vyspělých nesocialistických zemích. (Potlesk.)