2. dubna 1985

(Přerušenou schůzi České národní rady zahájil předseda České národní rady prof. ing. Josef Kempný, CSc., v 9.00 hodin.)

Předseda České národní rady prof. ing. Josef Kempný, CSc., místopředsedové České národní rady Oldřich Voleník, Marie Jarošová, Zbyněk Žalman a JUDr. Čestmír Adam.

Členové vlády České socialistické republiky

předseda vlády Josef Korčák, místopředsedové vlády doc. RSDr. Ladislav Adamec, CSc., ing. Stanislav Rázl a ing. František Šrámek, ministr financí ing. Jaroslav Tlapák, ministr práce a sociálních věcí RSDr. Emilian Hamerník, ministr průmyslu Miroslav Kapoun, dipl. tech., ministr stavebnictví Karel Polák, ministr zemědělství a výživy ing. Vladislav Třeška, CSc., ministr lesního a vodního hospodářství ing. František Kalina, ministr obchodu ing. Antonín Jakubík, ministr vnitra ing. Josef Jung, ministr spravedlnosti JUDr. Antonín Kašpar, ministr školství doc. Milan Vondruška, ministr kultury doc. JUDr. Milan Klusák, CSc., ministr předseda Výboru lidové kontroly ČSR Vlastimil Svoboda a ministr Ladislav Kopřiva.

180 poslanců České národní rady podle prezenční listiny.

Předseda ČNR prof. ing. Josef Kempný, CSc.: Soudružky a soudruzi, zahajuji přerušenou schůzi České národní rady.

Budeme pokračovat v rozpravě. Jako první dnes vystoupí poslanec Karel Kostka, připraví se poslanec Filip Pejchal.

Poslanec Karel Kostka: Vážené soudružky a soudruzi poslanci, vážení hosté, v našem Severomoravském kraji se snoubí úrodná krajina Hané a Slezska s hornatými oblastmi Jeseníků a Beskyd, ale také těžká a odpovědná práce horníků, hutníků i dělníků s pracovním úsilím pracujících socialistické zemědělské velkovýroby.

Rozvoji celého kraje a zvlášť metalurgicko-energetickému komplexu ostravsko-karvinské aglomerace byla politickými a státními orgány věnována vždy značná pozornost, přičemž zemědělsko-potravinářský komplex kraje v ní sehrává stále větší úlohu stabilizujícího faktoru.

Přitom byl vždy kladen velký důraz nejen na zvyšování zemědělské výroby, ale také na snižování ztrát a odkrývání rezerv v zemědělské prvovýrobě a na maximální zhodnocování zemědělské produkce ve zpracovatelském průmyslu.

Chtěl bych připomenout, že práce nás zemědělců není bez problémů, za čtyři roky sedmé pětiletky ubylo v kraji 1875 ha zemědělské půdy, s dalšími úbytky se počítá v souvislosti s výstavbou vodních nádrží Slezská Harta, Teplice n. B. a s uvažovanou dálnicí Sever - Jih.

Značným problémem se stává nepříznivý vliv exhalací a s tím stoupající půdní kyselost. Domníváme se, že tento faktor podstatně ovlivňuje nejen další zvyšování hektarových výnosů zemědělských plodin, ale také cukernatost u technické cukrovky a obsah lepku u potravinářských pšenic.

Nutí nás to ke zvyšování dávek vápenatých hnojiv a myslíme si, že úhrada za jejich zvýšenou aplikaci by neměla být hrazena jen ze zdrojů zemědělských podniků.

Přes tyto problémy však plníme v kraji své úkoly. Za čtyři roky sedmé pětiletky byla překročena výroba obilovin o 6,8 %, nákup ozimé řepky o 12 %, stonkového lnu o 5,8 % a jako jediný kraj v republice jsme splnili v loňském roce výrobu cukrovky a je tomu tak i za čtyři roky této pětiletky, kdy je její výroba překročena o 4,3 %.

V produkci ovoce jsou úkoly rovněž plněny. Přesto, že ve vybraných druzích zeleniny jako je mrkev, petržel a zelí se docílilo soběstačnosti, je celková produkce zeleniny plněna pouze na 96 %. Nutno je však řešit zajišťování produkce chmele a také větší pozornost bude vyžadovat pěstování trav na semeno.

Nákup živočišných výrobků v průběhu sedmé pětiletky je plněn a překračován ve všech ukazatelích, došlo k dalšímu zvyšování užitkovosti hospodářských zvířat a postupně jsou realizovány strukturální změny v živočišné výrobě se zaměřením na přednostní rozvoj chovu skotu.

V našem Severomoravském kraji se pro jeho specifičnost nedosahuje soběstačnosti v některých druzích potravin. Příznivě se však odráží zbudování potravinářského kombinátu v Martinově u Ostravy na zásobování obyvatelstva zejména v ostravsko-karvinské průmyslové aglomeraci.

Pozitivně můžeme hodnotit, že se zvýšila kapacita pivovarů a zmrazovacích zařízení. Do provozu byl též uveden mlýn v Chvaleticích a také první etapa výstavby masokombinátu v Olomouci s výrobní kapacitou 32 tis. jatečně opracovaného masa ročně. Pokračuje se ve výstavbě dalších mrazírenských kapacit, modernizuje se závod Nealko v Karviné a staví se nový závod Milo v Olomouci.

Také v 8. pětiletce se počítá s výstavbou řady potravinářských provozů zejména sladovny, sušárny salámů, mlékárny v Bruntále a průmyslu mléčné výživy v Zábřehu.

Při našem poslaneckém průzkumu jsme měli možnost shlédnout na území města Olomouce snad ojedinělou - koncentrovanou výstavbu zemědělsko-potravinářského areálu. Jeho základ tvoří již dříve zbudované závody Zemědělského zásobování a nákupu, mlékárny Olma, konzervárny Seliko, velkopekárny Hanačka a dokončující se výstavba masokombinátu. V budovaném závodě Milo se nyní provádí výstavba velkokapacitního sila pro skladování řepky olejné. V blízkosti tohoto areálu je již v provozu a dále se rozšiřuje závod Sempra Olomouc.

Chtěl bych z tohoto místa ocenit správnou koncepci všech jmenovaných investic, i když jejich výstavba nebyla bez komplikací. Toto uznání vyslovuji proto, že jsme mnohokrát v minulých volebních obdobích upozorňovali na nedostatečnost a zastaralost těchto zařízení a na potřebu výrazné modernizace k vytvoření podmínek pro lepší využití a zhodnocení zemědělské produkce.

Soudružky a soudruzi, při ocenění všeho pozitivního co bylo dosaženo, dovolte mi ukázat na některé problémy.

Naše pracovní skupina se při svém průzkumu zaměřila na ztráty zemědělských výrobků na jejich cestě od výroby přes zpracování až k jejich užití. Zabývali jsme se také využitím surovin a inovací potravinářských výrobků včetně jejich dostatku na spotřebitelském trhu. Chtěl bych naše poznatky shrnout a zestručnit podle okruhu problémů.

Z poznatků v kraji bych chtěl uvést, že národní výbory věnují problematice plynulého a dostatečného zásobování značnou pozornost. Celkově je v kraji trh potravin stabilizován. Projevují se však nedostatky v zásobování některými druhy luštěnin, sýrů, máku a kondenzovaného mléka. Úzký je též sortiment polotovarů a co pokládám za vážnější i sortiment dětské a kojenecké výživy a dietních potravin.

K masu lze říci, že problémy jsou ve výši fondů a v sortimentu. Občané si stěžují na značný nedostatek vnitřností, který vyplývá z toho, že se do kraje dováží bourané maso, tedy bez vnitřností ale i bez střev, což má negativní vliv na výrobu uzenářských výrobků.

Při projednávání otázek týkajících se mlékárenského průmyslu převažoval názor, aby se místo dovozu drahých sýrů raději dovezlo zařízení a suroviny pro obalovou techniku. Dostatek kvalitní obalové techniky činí v mlékárenském průmyslu největší potíže.

U pekárenských výrobků, ale i u zásobování ovocem a zeleninou je v kraji různá úroveň. Pro lepší zásobování zeleninou by se mělo urychlit budování tržnic, pružněji vykupovat zeleninu od drobných pěstitelů a zlepšit zejména její uchování v obchodní síti, aby nevadla a nepodléhala zkáze. Zjišťuje se, že ani v nových prodejnách se nebudují vhodné a dostatečné sklady chladírenského charakteru.

V této souvislosti se ozvaly názory, že při zamezení ztrát u vyrobené zeleniny by bylo možné pěstovat jí až o 30 % méně. Domnívám se však, že by se právě o toto množství mohla zvýšit její spotřeba. Snad s největší kritikou se my poslanci setkáváme u svých voličů na to, že tak velké množství zeleniny i ovoce podléhá zkáze a vznikají tak velké ztráty celé společnosti. Je tedy na místě i otázka kdo a jak hradí tak vysoké ztráty.

Při průzkumu jsme se také setkali s připomínkami na zbytečné a protisměrné převozy. Bylo tomu tak u květáku a jablek na Olomoucku, kde se obojího urodilo dost a přece se tam obojí dováželo. Je tomu tak i u převozu mléka z našeho vsetínského okresu do Olmy a zase naopak jeho převážení z Nezamyslic na sušení do Gottwaldova.

V této souvislosti se zmíním o naprosto nevyhovující a zastaralé mlékárně ve Valašském Meziříčí. Nemělo by se u ní počítat s další modernizací, jen s úpravou sociálního zařízení pro jejich pracující. Po projekční přípravě její výstavby je možno počítat s pomocí všech zemědělských podniků a organizací na okrese na její výstavbě. Zasloužili bychom si to již proto, že náš okres je více jak 10 let ve výrobě mléka první v kraji a v loňském roce byl třetí v celé České socialistické republice.

Dalších připomínek a podnětů z našeho Severomoravského kraje by byla ještě celá řada, nechci je ale opakovat. O některých byla nebo bude zmínka u dalších diskutujících a jsou také podchyceny v závěrech našich průzkumů a předpokládám, že budou náležitě využity.

Snad vážnějšího charakteru je připomínka, že stále ještě existuje víceméně nahodilé zavádění nových poznatků vědeckotechnického rozvoje do praxe. Je tomu tak proto, že to není součástí běžné plánovací praxe krajských a okresních zemědělských správ a podniků. Také zainteresovanost vedoucích pracovníků na nich není propracována.

Jsou však i kladné příklady. Je jím závod Sempra Olomouc, kde bylo rychle zavedeno meristenové - tkáňové množení květin a ovocných výpěstků. Je to výroba velmi efektivní zvláště ve vztahu k zdravotnímu stavu těchto plodin. Ušetřilo se tím našemu národnímu hospodářství značné množství deviz za dovozy těchto materiálů.

Chtěl bych proto položit otázku, zda by část těchto ušetřených deviz neměla přijít do uvedeného podniku k podpoře rychlého rozšiřování této progresivní metody případně k jinému způsobu aplikace vědeckých poznatků.

Poslední připomínku chci mít k rozvozu potravinářského zboží. Bude tomu třeba věnovat daleko větší pozornosti a vyžadují to i hygienické normy. Nedostatek speciálních krytých automobilů v období letošních mrazů způsobil například v závodě Olma statisícové škody za jediný den.

Soudružky a soudruzi,

mohl bych se také zmínit o dalších nedostatcích v rozšiřování sortimentu a zlepšování kvality trhu potravin. Vyjmenováním některých nedostatků bychom chtěli pomoci řešit problémy, aby pracující v potravinářském průmyslu mohli lépe plnit své úkoly a současně tím vytvářeli předpoklady pro další zlepšování výživy našich pracujících.

Děkuji za pozornost. (Potlesk.)

Předseda ČNR prof. ing. Josef Kempný, CSc.: Děkuji poslanci Kostkovi. Hovořit bude poslanec Filip Pejchal, připraví se poslankyně Marie Dubská.

Poslanec Filip Pejchal: Vážené soudružky poslankyně, soudruzi poslanci, vážení hosté, cílem mého vystoupení je navázat na zprávu vlády ČSR o dalším rozvoji zemědělskoprůmyslového komplexu, přednesenou ministrem zemědělství a výživy České socialistické republiky, a z pohledu výboru ČNR pro národní výbory a národnosti ukázat na několika případech současný stav v oblasti vztahu národních výborů k této důležité sféře našeho národního hospodářství.

Vztah zemědělsko-průmyslového komplexu k národním výborům se v zásadě odvíjí ve čtyřech základních úsecích, k nimž patří 1. vztah národních výborů k zemědělské prvovýrobě, zejména v oblasti využívání zemědělského půdního fondu; 2. vztah národních výborů k potravinářskému průmyslu, a to jak k pekárensko-cukrárenským podnikům, řízeným krajskými národními výbory, tak při zhodnocování zemědělských surovin ve zpracovatelském průmyslu; 3. při tvorbě a realizaci volebních programů Národní fronty a 4. v oblasti služeb.

V rámci realizace závěrů 6. zasedání ÚV KSČ byly stanoveny požadavky na jednotlivé stupně národních výborů, aby účinněji ovlivňovaly komplexní ekonomický a sociální rozvoj v územních obvodech své působnosti. K tomuto rozvoji však musí přispět všechny orgány a organizace nacházející se v příslušných obvodech a rovněž tak i jejich nadřízené složky.

V daném případě tedy nejen družstevní a státní zemědělské organizace, ale i krajské a okresní zemědělské správy, podniky potravinářského průmyslu a ústředně řízené zemědělské organizace.

Všechny národní výbory i zemědělské podniky musí být i nadále - výrazněji než dosud - ochránci půdního fondu. V praxi to znamená zpřísnit jeho ochranu, pečovat o jeho řádné využití a obdělání, neboť v současné době jde o to, udržet trend nastolený vládou ČSR a národními výbory v roce 1982. Pozitivní výsledky v omezení záboru zemědělské půdy je nutno dále prohlubovat. Stále vidíme málo příkladů, kdy se zemědělský podnik odvolá proti rozhodnutí ONV o záboru půdy.

Nemalé úlohy mají zemědělské závody společně s národními výbory na úseku ochrany rostlin, při používání chemických prostředků a zároveň při dodržování jejich správného využití ve vztahu k jednotlivým složkám životního prostředí. Stále aktuálním úkolem zůstává dodržovat přijatá účinná opatření ke zlepšení čistoty povrchových a podzemních vod.

Ve vztahu k potravinářskému průmyslu musí národní výbory projednávat jeho intenzifikaci cestou snižování ztrát z vlastní výroby i při skladování, dosažení úspor surovin, urychlení inovačních procesů zdokonalováním vlastností potravinářských výrobků, doplněním dodávek do tržních fondů a rozšířením sortimentu. Zemědělských surovin je dostatek, je však potřebné s nimi dobře hospodařit.

Průzkumy poslanců před dnešním jednáním České národní rady prokázaly, že zásobování pekárenskými výrobky je plynulé. Stále se ale opakuje dlouhodobý problém ve třech směrech - spotřebitelé si oprávněně stěžují na včasnost dodávek, nejsou spokojeni s čerstvostí výrobků a kritizují způsob jejich přejímky. V převážné většině nemají obchody vhodné místo na uložení pekárenských výrobků a tak se často setkáváme v ranních hodinách s jejich skladováním na chodnících.

Přes významné úspěchy dosažené ve vzájemné spolupráci zemědělských závodů s národními výbory se domnívám, že bude nutno zvážit, jakým způsobem zvýšit úlohu národních výborů k zemědělsko-průmyslovému komplexu v zákonodárné oblasti. Zde stále zůstává těžiště dosavadní úpravy nikoli v zákonech, nýbrž v nižších právních předpisech. Přestože jsme v nedávné době byli svědky velké legislativní aktivity, která se týkala sféry ochrany zemědělského půdního fondu a jež je v současnosti věnována např. oblasti veterinární péče či kontrole jakosti zemědělských a potravinářských výrobků, je třeba vznést požadavek, aby byla provedena důsledná generální inventarizace v celé oblasti zákonodárství, týkající se zemědělské výroby a vztahů národních výborů k resortním orgánům řízení zemědělství a k zemědělským organizacím. Přitom jednotícím hlediskem analýzy těchto právních předpisů by se mělo stát to, jak předpisy napomáhají uplatnění plánovacích, koordinačních a kontrolních funkcí národních výborů, odpovídajících za zabezpečení komplexního sociálně ekonomického územního rozvoje.

V druhé části mého příspěvku mi dovolte podpořit tu část zprávy vlády ČSR, která se zabývá vědeckotechnickým rozvojem v potravinářském průmyslu včetně biotechnologií. Měl jsem možnost zúčastnit se spolu s dalšími poslanci besedy ve Výzkumném ústavu potravinářského průmyslu a na fakultě potravinářské a biochemické technologie Vysoké školy chemicko-technologické v Praze. Přesvědčili jsme se o významu biotechnologií pro další rozvoj naší socialistické společnosti. Zvládnutí a optimální využití je důležité nejen pro další inovace klasických potravinářských výrobků jako je chléb, pečivo, sýry, ale především pro zavedení zcela nových a perspektivních technologických směrů. Mám zde na mysli především uplatnění enzymů i v potravinářské výrobě. Zde musí sehrát daleko výraznější úlohu ministerstvo zemědělství a výživy a krajské zemědělské správy.

Pro rychlejší uplatňování biotechnologií v praxi je rovněž nezbytné zkvalitnit výzkum a urychleně je zavádět do výroby a zároveň provést bilanci zdrojů a surovin, z nichž budou výrobky těmito progresívními technologiemi vyráběny. V tomto směru půjde např. o cukr, dřevní hmotu, olejnaté rostliny a jiné.

Průzkum na některých výzkumných pracovištích dále ukázal, že k dalšímu úspěšnému rozvoji zemědělské výroby a prosazování vědeckotechnických poznatků do praxe by prospělo těsnější sepětí s výzkumnou základnou, zabývající se aplikovaným výzkumem.

Rozvíjení biotechnologií si vyžaduje některé specifické zvláštnosti. Podstata biotechnologických procesů je výhradně biologická, forma jejich uskutečňování však průmyslová. Spojení biologického a inženýrského přístupu vyžaduje zvýšit pozornost materiálně technické základně zpracovatelského průmyslu. Do plánu 8. pětiletky bude nutno zapracovat vyšší investiční prostředky na modernizaci, celkové vybavení a rozšíření závodů potravinářského průmyslu i jeho výzkumné základny.

Soudružky a soudruzi poslanci, zrychlení tempa realizace vědeckotechnického rozvoje je hlavní cestou k intenzifikaci potravinářského průmyslu. 11. zasedání ÚV KSČ stanovilo v tomto směru jasné úkoly. Jejich plnění vyžaduje pomoc nás všech, protože zajištění výživy lidu je nutno i do budoucna chápat jako jeden z prvořadých politických úkolů. (Potlesk.)

Předseda ČNR prof. ing. Josef Kempný, CSc.: Děkuji poslanci Pejchalovi, slovo má poslankyně Marie Dubská.

Poslankyně Marie Dubská: Vážené soudružky poslankyně, vážení soudruzi poslanci, vážení hosté.

Obal je nezbytným předpokladem realizace výroby, má prvořadý význam při ochraně výrobků na cestě od výroby ke spotřebiteli, nese hlavní tíhu ochrany před vnějšími vlivy a umožňuje s výrobky operativní manipulaci. Obal dále umožňuje racionální formy prodeje a jeho kulturu, usměrňuje zájem o jeho koupi a musí splňovat podmínku, aby vyšel maximálně vstříc pohodlí spotřebitele.

To vše platí dvojnásob pro balení potravinářských výrobků, kde zejména kvalita obalů má značný národohospodářský význam. Umožňuje nejen zvyšovat produktivitu práce, ale především snižovat ztráty.

K rozhodujícím výrobkům obalů v celé ČSR náleží resorty průmyslu a zemědělství. Na výrobě se dále podílí ministerstvo průmyslu SSR a federální strojírenské resorty. Na výrobě obalových materiálů a obalů, která představuje asi 50 % z celkového objemu výroby zboží ve VHJ Průmysl papíru a celulózy, se v 9 národních podnicích a 47 závodech podílí 11 tisíc pracovníků.

Jak jsme se průzkumem přesvědčili, bylo v oblasti obalů dosaženo dobrých výsledků především z hlediska jejich kvantity, odstranila se řada dovozů obalů z papíru a lepenky z nesocialistických zemí, byly vyřešeny dodávky obalů z vlnité lepenky na exportní balení piva, obaly na saponáty, výrobky tukového průmyslu i balení cukrovinek. Nejsou však uspokojovány požadavky na dodávky sáčků špalíčkového typu pro mechanizované balení potravin, malorozměrové pytle pro exportní balení. Přetrvávají nedostatky v dodávkách vysekávané kartonáže z vlnité i hladké lepenky a ve skládačkách.

Obalová technika zaznamenala u nás v posledním období zlepšení. Bylo např. docíleno lepších ochranných parametrů baleného zboží, větší barevnosti obalů i jejich tvarové různorodosti, což se projevuje u zboží na vnitřním trhu, ukázala to i výstava FMBAX v Brně a konečně i malá ukázka zde při plénu ČNR. I přes poměrně pestrou skladbu obalových výrobků však dosud vyráběné množství ani sortiment neuspokojuje potřeby uživatelů, závažnější je to, že značná část výroby obalových prostředků je závislá na dovozu surovin a materiálů. Situaci v dodávkách ještě zhoršuje ta skutečnost, že řada obalů nebo surovin pro jejich výrobu se vyváží. Svoji negativní úlohu zde hraje i zastaralé a opotřebené výrobní zařízení v papírenském průmyslu. Situace se ještě komplikuje v souvislosti s požárem kartonážky v Českých Budějovicích.

Ve výrobním programu sklářského průmyslu zaujímá významné místo výroba obalového skla, to znamená nápojových lahví, konzervárenské sklenice a drobné obalové sklo. Ve struktuře obalů v Československé socialistické republice jsou tyto výrobky na druhém místě po obalech z papíru a lepenky. Výrobu obalového skla, která zaznamenala prudký rozvoj, a zvýšila se více než pětkrát, zabezpečuje v ČSR koncern Sklo-Union, koncernový podnik Obas Teplice. Dobrých výsledků bylo dosaženo, jak jsme si ověřili průzkumem ve sklárně Rudolfově Huti v Teplicích, ve výrobě obalového skla především konzervárenských sklenic. Nedojde-li k mimořádným úrodám ovoce nebo okurek, nejsou problémy s jejich dodávkami. Kladně je možno také hodnotit iniciativní využití licence a zavedení výroby odlehčených skleněných nevratných lahví na jedlý olej, ve sklárnách MORAVIA v Kyjově.

Vážným problémem se stává masová výroba pivních lahví, které s ohledem na snižování hmotnosti a vysokou rychlost plnicích strojů - kdy naplní až 80 tisíc lahví za hodinu musí být přesně tvarované včetně kaleného povrchu. Požadovaná kvalita je podmíněna přísným kontrolním měřením, které nám zatím chybí. Za zmínku stojí i zastaralé výrobní zařízení, na kterém se vyrábí obaly pro kosmetiku, tak zvané flakonerie. Přes kvalitní obsah náplní obaly k tomuto účelu vyráběné daleko zaostávají po všech stránkách a nemohou s dováženými obaly soutěžit.

Obecně lze situaci v obalových prostředcích charakterizovat tak, že nám chybí papírové, plastové, hliníkové, kovové i pokovené obaly, často mají nízkou nebo kolísavou jakost, vyznačující se vysokou spotřebou materiálů, chybí jim progrese s vysokou funkční účinností, ale i nápaditostí. Postrádají se speciální folie laminované plasty s hliníkem. Ve svém souhrnu je vhodných obalových prostředků stále málo.

Domnívám se, že pro zlepšení obalové techniky je třeba zaměřit se na levné obaly z papírů, lepenek a skla, tedy prostředků na tuzemské surovinové základně, dále na bázi laminátové folie s hliníkem (TETRA-BRIK), které umožní zachování kapalných látek po dlouhou dobu bez znehodnocení obsahu, na nové druhy konzervových plechovek a těch, které umožní přejít na balení ve vakuu a ochranné atmosféře.

Za závažné je třeba považovat to, že výzkum obalové techniky a vývoj je rozptýlen do velkého počtu organizací v různých resortech. Pracovníci se většinou touto oblastí zabývají jen okrajově, neexistuje obalový technik ani u rozhodujících uživatelů na VHJ a podnicích. Možnost dalšího získávání kvalifikace kádrů v obalové technice je minimální a vysokoškolská průprava neexistuje vůbec! Mezinárodní spolupráce v této oblasti má řadu slabin včetně nejednotných předpisů o zdravotní nezávadnosti.

Společným jmenovatelem převážně všech nedostatků je skutečnost, že pro většinu druhů obalů je nutno zabezpečit výrobní zařízení, stejně jako řadu pomocných surovin dovozem z nesocialistických zemí. Proto je třeba urychleně odbourat bariery, které rychlejšímu zavádění progresívních výrobků brání. Zejména řešit modernizaci výrobního zařízení, kvalitu vstupních surovin, cenové otázky a daleko více a pružněji využívat sdružování investičních a devizových prostředků k získání výkonných strojů a zařízení.

Součástí obalu musí být také dokonalý potisk. Ten totiž dělá obal obalem. Zde zůstávají podniky barev a laků resortu průmyslu potravinářským, papírenským a polygrafickým podnikům ještě hodně dlužny.

Ocenili jsme proto úsilí resortu průmyslu ČSR v tom, že zpracovaná koncepce na 8. pětiletku zabezpečuje další rozvoj výroby obalových materiálů, účelně využívá možnosti zpracování sběrového papíru, dalšího využití plastů a kovů ve spojení s papírem. Je dále navržen rozvoj sortimentu vinuté kartonáže, kombinované vinuté kartonáže a výrobků kelímků a pohárků z plastů. Samostatnou kapitolu zaujímají skládačky, kde nejsou dosud uspokojeny všechny požadavky odběratelů.

V rámci zkvalitnění výroby a sortimentu jsou připravovány záměry ke zpřesnění rozměrů a tvarů skládaček pro balicí automaty a k vytvoření podmínek pro výrobu skládaček vybavených čárovým kódem v evropské normě. Také Koncepce dalšího rozvoje výroby obalového skla, je zaměřena na odstranění současného zaostávání v technické a technologické úrovni, při dosažení srovnatelných kvalitativních parametrů, se světovou úrovní, při maximálním využití dostupných zdrojů druhotných surovin.

Vzhledem k tomu, že dodávky skleněných obalů zajišťují finalizaci výroby potravinářského průmyslu, jejíž zabezpečení je třeba pokládat za prvořadé, řeší ministerstvo průmyslu ČSR při dopracování 8. pětiletky dosažení rychlejšího růstu výroby, a to zejména intenzifikací stávajících výrob a záměnou vývozu nápojových lahví do NSZ, jiným zbožím a příznivější relací tuzemských a zahraničních cen.

Této koncepci jsme vyslovili podporu. Domníváme se však, že prolínání problematiky obalové techniky mezi ČSR, SSR a federálními orgány - včetně zahraničního obchodu, si však vyžaduje hlubší koordinaci.

Děkuji za pozornost. (Potlesk.)