Předseda ČNR prof. ing. Josef Kempný, CSc.: Děkuji akademiku Josefu Římanovi. Slovo má poslanec František Štefan, připraví se poslanec Bohuslav Olšan.
Poslanec ing. František Štefan: Vážený soudruhu předsedo, vážené soudružky poslankyně, vážení soudruzi poslanci,
ve svém příspěvku bych chtěl navázat na tu část zpravodajské zprávy, kde bylo hovořeno o bramborách. Položil jsem si otázky, které si jistě klade značná část našich obyvatel již delší dobu - proč si občan - spotřebitel musí kupovat brambory, které svou kvalitou nevyhovují, proč je jich v obchodech někdy přebytek a jindy zase naprostý nedostatek, proč brambory z dovozu jsou ve srovnání s našimi daleko kvalitnější a proč je vůbec musíme dovážet, když bychom si s jejich výrobou měli umět zcela vystačit.
Odpovědi na tyto otázky nejsou pro odborníky neznámé. Hledat nápravu však není jednoduchá a krátkodobá záležitost.
Máme též například nižší hektarové výnosy než ve srovnatelných vyspělých bramborářských zemích, máme vysoké ztráty, které se pohybují kolem 20 %, výroba brambor celkově zaostává za rozvojem ostatních odvětví rostlinné výroby.
Dnes již není možné poukázat pouze na jednu příčinu tohoto stavu a snažit se jejím odstraněním zjednat nápravu. Je to celý vzájemně spjatý řetěz příčin a následků, ve kterém každý článek tohoto řetězu vlastně rozhoduje o tom, zda se situace výrazně zlepší a nebo ne. Celá problematika výroby a využití brambor byla na příslušných místech posuzována. Počínaje ministerstvem zemědělství a výživy ČSR byla přijata řada opatření, z nichž některá jsou dlouhodobějšího charakteru a jejich efekt se pochopitelně nemůže projevit ihned.
Je ovšem třeba vidět, že nám v konečné fázi jde o to, aby spotřebitel byl uspokojen, aby dostal brambory v potřebné kvalitě a vždy. Toto kriterium také jediné může být měřítkem pro naši společnou snahu všech, kteří se na výrobě a využití brambor podílíme.
Celý problém je natolik závažný a citlivý i politicky, že zde provedl Výbor lidové kontroly České socialistické republiky v nedávné době prověrku. Byla prováděna mimo jiné i v našem okrese Příbram a měl jsem možnost se s jejími výsledky seznámit.
Celkově zjištěné skutečnosti nejsou povzbudivé. Ukázaly mimo jiné, že tou hlavní příčinou současného nežádoucího stavu jsou především nedostatky v řídící a organizátorské práci, počínaje nedodržováním potřebné agrotechniky u pěstitelských družstev a konče nedostatky v řízení ze strany odborných útvarů ministerstva zemědělství a výživy ČSR, např. v prosazování a realizaci některých koncepčních rozhodnutí a závěrů. I uplatňované ekonomické nástroje především stanovené realizační ceny pro výkup brambor, jejich vzájemné relace např. u sadbových a konzumních brambor, vytváří prostor pro nežádoucí kalkulace produkujících JZD, které jsou sice jednorázově výhodné pro tato JZD, ale nejsou efektivní z celospolečenského hlediska.
Chceme-li prosadit požadavek na maximální soběstačnost při zajišťování výživy lidu, potom v bramborách bychom si, jak se říká měli zcela vystačit.
Vyžaduje to ovšem především plně nebo s minimálními ztrátami zužitkovat vše, co dokážeme vypěstovat, co se urodí. Protože jsem se zaměřil na brambory, chtěl bych se zmínit o některých předpokladech, které musíme vytvářet, abychom se tohoto úkolu úspěšně zhostili. Nechci hovořit o všech, počínaje podílem naší vědeckovýzkumné základny, přes kvalitu sadby a otázky mechanizace. Podstatně se již ovšem zlepšila chemická ochrana.
Dlouho jsme např. prakticky nebrali na vědomí, i když jsme o tom stále hovořili, že bez odpovídajících skladbových kapacit nelze zamezit nežádoucím vysokým ztrátám na bramborách. Tyto kapacity zde musí být, ať je obhospodařuje výrobce, nebo nákupní organizace. Dnes se již tato otázka řeší.
Naše zkušenosti např. ukazují, že není možné zabezpečit dodávky pozdních konzumních brambor bez přechodného uskladnění v zemědělských podnicích ve skladech s aktivním větráním a s následným tříděním po vydýchání hlíz, zpevnění slupky a zacelení mechanických oděrků. Při řešení tohoto úkolu nám významně pomáhá koncernový podnik Zemědělského zásobování a nákupu integrací na zřizování termoskladů vybavených paletami. Okres Příbram řeší i postupnou výstavbu bramboráren pro skladování sadby brambor u množitelů. Integrační termosklady byly dosud zřízení v pěti zemědělských podnicích o kapacitě 4800 tun. Ve výstavbě jsou další 3 na 1600 tun. Před dokončením jsou rovněž 3 bramborárny na 8000 tun. V roce 1985 by měla být zahájena výstavba velkoskladu na konzumní brambory na státním statku Dobříš o kapacitě 5000 tun.
Ze sklizně roku 1984 bylo v okrese zaskladněno 26 472 tun, to je přes 33 % produkce, z toho téměř 81 % v bramborárnách a termoskladech. Po dokončení uvedených kapacit bude celková hmotnost skladovaných brambor 15 000 tun, což představuje 50 % plánované sklizně. Tím bude zabezpečeno skladování celého objemu sadby pro potřebu okresu a konzumu určeného pro dlouhodobé skladování.
Celkovým řešením by mělo být skladování veškeré vyprodukované sadby bez třídění kromě sadby raných odrůd určených pro ranobramborářské okresy a uskladnění 80 % tržní produkce konzumních brambor. Předpokládá to výstavbu dalších kapacit na 15 až 20 tisíc tun.
Koncepce MZVž ČSR počítá s plným pokrytím potřeb ve skladování a tržní úpravě brambor prakticky až v roce 2000. Domnívám se, že by se měly hledat všechny cesty ke zkrácení tohoto intervalu a že zde reálné možnosti existují např. v intenzivnějším využívání možností integrace mezi JZD, nákupní organizací a Osevou.
Svého podílu na řešení problému využití brambor se musí zhostit i potravinářský průmysl. Koncepce rozvoje odvětví zabezpečujících výživu lidu uložená v přijatém dlouhodobém programu obsahuje mimo jiné i úkol pro zpracovatelský průmysl vytvořit předpoklady pro zvýšení spotřeby brambor pro lidskou výživu, zejména rozvojem výroby zušlechtěných výrobků z brambor, při současném snížení ztrát a efektivním využití všech odpadů. Dobrý příklad ukazuje např. SS Tochovice v okrese Příbram, který přišel na trh s upravenými škrabanými bramborami ve vakuovém jednokilovém balení s týdenní zárukou trvanlivosti a 10 kg balení pro velkospotřebitele.
Soudružky a soudruzi, někdy se zdají problémy těžko řešitelné, spíše se poukazuje na tzv. objektivní zábrany, limitující faktory apod.
Intenzifikace však předpokládá hledat a odkrývat rezervy a nové cesty k řešení problémů především bez dalších a dalších nároků na celospolečenské zdroje. I tady jsou nové možnosti.
V Příbrami byla např. pro zabezpečení intenzifikace výroby brambor a řešení jakosti jak sadby, tak konzumu ustavena pod patronací Okresní zemědělské správy komplexní racionalizační brigáda. Na řešení tohoto problému byly ustaveny takovéto brigády i ve dvou zemědělských podnicích.
Tyto přístupy vytvářejí právě pro řešení otázek pěstování a využití brambor nejlepší předpoklady, protože umožňují překonávat organizační bariéry a mnohde uměle vytvářené přehrady, umožňují překonávat úzká lokální hlediska.
A nám přeci nejde o to, aby dobré výsledky ve výrobě brambor vykazovaly pěstitelé. Aby své plánované úkoly podle platných měřítek plnil nákup a velkoobchod. Pokud nebude uspokojen spotřebitel, který je na konci celého řetězce, potom své úkoly nemůžeme považovat za splněné. Děkuji vám za pozornost. /Potlesk./
Předseda ČNR prof. ing. Josef Kempný, CSc.: Děkuji poslanci Františku Štefanovi, slovo má poslanec Bohuslav Olšan.
Poslanec ing. Bohuslav Olšan: Vážený soudruhu předsedo, vážené soudružky a soudruzi, ekonomika Jihočeského kraje se od roku 1945 dynamicky rozvíjí. V minulém roce objem průmyslové výroby dvanáctinásobně převýšil skutečný objem výroby v poválečném stavu. Jihočeský kraj dosáhl v minulém roce hektarového výnosu obilí 4,44 tuny a u brambor 22,35 tuny. V živočišné výrobě bylo dosaženo průměrné roční dojivosti 3517 litrů na dojnici.
Jihočeský kraj plní všechny ukazatele státní plánu a má reálné předpoklady, aby se vyrovnal se všemi úkoly 7. pětiletého plánu. V kraji jsou přijatá opatření, aby nadcházející XVII. sjezd strany jsme přivítali se splněnými úkoly XVI. sjezdu KSČ.
Ze zemědělské produkce Jihočeského kraje spotřebovává pro výživu obyvatel kraj pouze 30 % mléka.
Pokud jde o maso, je v kraji z nákupu spotřebováváno necelých 39 % a mimo kraj se vyváží více než 92 tisíc tun masa a masných výrobků. Velká část je vyvážena v živém stavu. Proto je snahou kraje dosáhnout vyššího stupně zpracování zemědělských surovin na výrobky, tím vyřešit ekonomiku přepravy, vyloučit ztráty z přepravy a celkově dosáhnout vyššího efektu.
Na příznivém rozvoji socialistické zemědělské výroby se výchovou zemědělských odborníků podílí provozně ekonomická fakulta Vysoké školy zemědělské v Českých Budějovicích, která v letošním roce dovrší 25 let své činnosti.
Za tuto dobu vychovala celkem 3989 vysokoškolsky vzdělaných odborníků, z toho v řádném studiu 3210 a studiem při zaměstnání 77. Největší část absolventů Vysoké školy zemědělské pracuje v Jihočeském a Západočeském kraji.
Zatímco v roce 1963 v zemědělských závodech Jihočeského kraje pracovali pouze 4 vysokoškoláci na tisíc pracovníků, pak v současné době pracuje více než 27 vysokoškoláků.
Obdobně lze doložit podíl vysoké školy zemědělské v Českých Budějovicích na zvyšování odborné a politické úrovně technickohospodářských pracovníků na našem oborovém podniku Šumava. Zatímco v roce 1972 pracovalo v našem podniku 115 vysokoškolsky vzdělaných pracovníků a z technickohospodářských pracovníků to bylo pouze 11 %, tak v roce 1985 u nás pracuje 306 vysokoškoláků, což představuje 21,7 % ze všech technickohospodářských pracovníků a na 1000 pracovníků připadá přes 36,4 vysokoškoláků.
Vysoká škola zemědělská v Českých Budějovicích vedle výchovy vysokoškoláků organizuje v kursech postgraduálního studia doplňování jejich kvalifikace.
Za 25 roků činnosti zemědělského vysokého školství v Českých Budějovicích došlo k výraznému zvýšení politickoodborné a vědecké úrovně pedagogických a výzkumných pracovníků. V roce 1960 nepůsobil na fakultě žádný profesor a pouze jeden docent a kandidát věd, v současném období zde pracují 4 řádní profesoři, 23 docentů, 63 kandidátů věd, 1 doktor věd. Fakultě jsou svěřovány k řešení vysoce náročné státní výzkumné úkoly. Některé z nich fakulta, v úzké spolupráci s našimi odbornými pracovníky, řešila v podmínkách našeho oborového podniku.
V roce 1983 byl ukončen a úspěšně obhájen státní výzkumný úkol "intenzifikace a optimalizace zemědělské výroby v podmínkách Šumavy". Již v průběhu výzkumu byly ověřovány dílčí výstupy na našich závodech. V roce 1984 jsme výstupy úspěšně plošně realizovali a některé byly převzaty do plánu vědeckotechnického rozvoje krajské zemědělské správy.
Na doporučení komise pro vědeckotechnický a investiční rozvoj, ministerstva školství České socialistické republiky, požadavku Krajské zemědělské správy v Českých Budějovicích a v Plzni, přistoupila fakulta v roce 1984 k řešení výzkumného úkolu - racionalizace výroby mléka a odchov skotu ve vyšších polohách jihozápadních Čech.
Obdobně jako u předešlých úkolů jsou řešeny závažné otázky racionálního hospodaření v méně příznivých ekologických podmínkách s cílem naplňovat usnesení 8. a 11. pléna ÚV KSČ.
Fakulta úspěšně spolupracuje a prohlubuje činnost s Jihočeským biologickým centrem Československé akademie věd a se zemědělskou praxí. Uzavřela dohody o spolupráci s krajskými zemědělskými správami v Českých Budějovicích, v Plzni a některými zemědělskými podniky.
Jsou zaměřeny na realizaci nových poznatků v rostlinné a živočišné výrobě, v mechanizaci, ekonomice, v organizaci a řízení, k ochraně životního prostředí.
Soudružky a soudruzi, zemědělci jižních Čech oceňují, že bylo rozhodnuto vybudovat Jihočeské biologické centrum Československé akademie věd v Českých Budějovicích. V roce 1982 náš podnik uzavřel vzájemnou dohodu o spolupráci s Jihočeským biologickým centrem ČSAV. S entomologickým ústavem úspěšně spolupracujeme v oblasti ochrany rostlin proti škodlivým členovcům, při matematickém zpracování dat jejich výskytu pro účely prognózy a signalizace. S parazitologickým ústavem řešíme ochranu velkochovů hospodářských zvířat před parazity.
Poznatků ústavu krajinné ekologie využíváme k formulaci podmínek ekologické optimalizace hospodaření v chráněné krajinné oblasti Šumava. Na našich objektech byl úspěšně vyřešen výzkum antihelmitika Nilverm, podařilo se utlumit cysticerkozu u 1500 ks hovězího žíru. Předpokládáme, že vzájemná spolupráce se bude dále rozvíjet i s dalšími ústavy, které se postupně v Českých Budějovicích budují.
České Budějovice se tak stávají významným vědeckým centrem. V roce 1984 podepsal ministr školství ČSR a předseda ČSAV dohodu o zřízení vědeckopedagogického sdružení, které zahrnuje Jihočeské biologické centrum ČSAV, Vysokou školu zemědělskou - provozně ekonomickou fakultu a Pedagogickou fakultu v Českých Budějovicích. Spolupráce fakulty v rámci sdružení byla zahájena již na úseku koordinace výzkumné práce i přístrojové techniky obou pracovišť.
Nejzávažnějším úsekem spolupráce však bude výchova zemědělských inženýrů - specialistů, která bude zahájena od školního roku 1985/86 v oborech integrovaná ochrana rostlin, pedobiotechnologie a genové inženýrství.
Soudružky a soudruzi, program vědeckotechnického rozvoje našeho podniku na rok 1985 vychází ze závěrů 8. a 11. pléna ÚV KSČ a 3. pléna Jihočeského krajského výboru KSČ. Řeší plošnou realizaci výstupů dvou státních výzkumných úkolů a resortního plánu technického rozvoje. Obsahuje 13 programů v oblasti rostlinné a živočišné výroby, 5 programů v oblasti energetiky a 9 programů v oblasti komplexní socialistické racionalizace.
Cíle našeho programu v oblasti investiční představují hodnotu 35 mil. Kčs a realizace programu z provozních prostředků představuje částku 13 mil. Kčs. Ve zlepšovatelském hnutí si klademe za cíl dosáhnout společenského prospěchu 600 Kčs na jednoho pracovníka, to je celkem 5040 tis. Kčs. Plánujeme uspořit 470 tun jadrných krmiv, 4100 tis. Kčs vlastních nákladů.
Z velkého výčtu realizace výzkumných vstupů a zlepšovacích návrhů bych chtěl vzpomenout uplatňování kontejnerové přepravy s nasazením 15 nosičů a více než 400 kontejnerů, ale i využívání mobilního dojení československé výroby u 1500 ks dojnic.
V loňském roce jsme vyrobili ověřovací sérii 16 kusů vidlicových sběračů velkých kamenů a jen v minulé sezóně jsme pomocí této techniky sebrali za 6 tisíc ha orné půdy. Do 30. 4. t. r. jich vyrobíme dalších 50.
V oblasti energetiky jsme se soustředili zejména na využívání dřevní hmoty k energetickým účelům. V roce 1984 jsme uvedli do provozu již 4 předtopeniště u horkovzdušných sušáren BS-6, kdy bylo místo topných olejů použito dřevních štěpků. Dále provozujeme 10 kotelen na dřevní odpad o celkovém výkonu 7 tis. kilowatt.
V letošním roce bude využíváno ve 26 stájích 45 výměníků odpadního tepla při chlazení mléka. V letošním roce zahájíme výrobu rekuperátorů tepla, systém "vzduch - vzduch".
Soudružky a soudruzi, k 1. 1. letošního roku je v České socialistické republice vykázáno 90 478 ha dočasně neobdělávané půdy. V Jihočeském kraji ze 24 tis. ha dočasně neobdělávané půdy má v evidenci náš podnik 14 070 ha.
Ne jedenkrát bylo již na adresu zemědělských podniků řečeno, že jde o velkou rezervu, která by měla být urychleně využita při řešení úkolů ve výrobě potravin. Proto této otázce již dlouhodobě věnujeme výraznou pozornost.
Řešení tohoto problému úzce souvisí nejen s úpravou vodního režimu půdního fondu, ale například s výstavbou komunikací. Zatímco v minulém období se stát na řešení tohoto problému podílel vysokými finančními částkami, v současném období po zavedení nové ekonomické soustavy velká část nákladů je kryta z prostředků podniků. To pokládám za správné, protože je mnohem odpovědněji přistupováno k řešení tohoto problému a je i více uplatňován princip co nejrychlejší návratnosti vložených prostředků.
V současné době, kdy máme zpracován program meliorací a rekultivací na 8. PLP do roku 1990, lze již usoudit předpokládaný úbytek dočasně neobdělávané půdy. Podle našich přepočtů lez předpokládat, že do normálního procesu lze do roku 1990 zapojit v našem podniku celkem 2730 ha, takže zůstatek DNP bude činit 11 342 ha.
Za této situace se domnívám, že je správné rozhodnutí, posoudit reálnost převodů dočasně neobdělávané půdy do zemědělského využívání v dalších létech. Podle našich zkušeností, ne malá část DNP nebude z ekonomických důvodů, z hlediska ochrany přírody, vodních zdrojů a dalších hledisek vůbec vhodná pro převod do zemědělské půdy. Jeví se tedy nezbytné rozhodnout o jiném účelovém využití, například pro zalesnění.
Na tuto okolnost si dovoluji upozornit vzhledem k tomu, že již řadu let tento problém není řešen a tudíž dochází objektivně ke ztrátám na tvorbě biomasy. Domnívám se, že jde o prosazení významného společenského hlediska. K tomu by měla být dána větší pravomoc krajským a okresním orgánům. Děkuji za pozornost. /Potlesk./
Předseda ČNR prof. ing. Josef Kempný, CSc.: Děkuji poslanci Olšanovi.
Soudružky a soudruzi, nyní přerušíme naše jednání. Budeme pokračovat zítra v 9.00 hodin ráno diskusí. Jako první vystoupí poslanec Karel Kostka.
Ještě jednu informaci: v průběhu rozpravy vám byl rozdán návrh usnesení k právě projednávanému bodu pořadu. Pokud budete mít připomínky nebo doplňky, odevzdejte je členům návrhové komise nebo u prezence nejpozději zítra do 9.30 hodin.
Děkuji vám za účast, pokračovat budeme zítra v 9.00 hodin.
Čest práci!
/Schůze byla přerušena v 17.15 hodin./