Předseda ČNR prof. ing. Josef Kempný, CSc.: Děkuji poslanci Františku Chabičovskému. Slovo má poslanec Josef Meier, připraví se poslankyně Helena Kotrlová.

Vážené soudružky poslankyně,

vážení soudruzi poslanci,

dovolte, abych se vyjádřil k některým otázkám pěstování zeleniny v Západočeském kraji. Roční plán její výroby v kraji činí 15 900 t a úkol našeho statku Křimice, kde pracuji, je 5700 tun. Tyto úkoly vyplývají z toho, že je snaha orientovat v kraji výrobu zeleniny na košťálovou, především zelí a kapustu v množství 10 900 tun, dále 2800 tun mrkve a 2200 tun ostatní zeleniny.

Zemědělské podniky v rámci kraje se snaží stejně tak jako náš statek, který vyrábí více jak třetinu tohoto množství, tyto úkoly plnit. Chtěl bych z hlediska jejich i našich poznatků upozornit na některé průvodní problémy.

Zelenina vyžaduje v jednotlivých obdobích, zejména při sklizni dost pracovních sil, i proto, že řada operací není dosud velkovýrobně technicky řešena a zabezpečena. Na tyto sezónní práce se v příměstské oblasti provádí dost obtížně nábor.

Protože jsme nuceni sklízet tuto zeleninu technikou, která odpovídá úpravě zeleniny pro průmyslové zpracování a nebo je sklízena méně vhodnou technikou, je často poškozena a z toho vyplývají připomínky k její kvalitě.

K tomu přistupuje i to, že v Západočeském kraji se zpracovává jen zelí ve zpracovatelském průmyslu. Ostatní druhy se vyrábějí pro přímý konzum. Přitom část zeleniny, která by byla vhodná pro průmyslové zpracování a na trhu se uplatňuje obtížně, se zpravidla nevyužívá vůbec.

Zde tedy úsilí o soběstačnost kraje v zelenině není dotaženo do konce. To v samotném zemědělství znamená zhoršování výnosů i rentability a naopak zase problémy v zásobování obyvatel těmito druhy zeleniny, případně nutnost přepravy, která se však také obtížně realizuje.

Za optimální z tohoto hlediska bych považoval, aby polovina produkce byla využívána pro přímou spotřebu a polovina na průmyslové zpracování. Vede mě k tomu i to, že v některých krajích je převážná část produkce zpracovávána potravinářským průmyslem.

Řešení soběstačnosti v rámci kraje má však další negativní dopady na zemědělství, na které bych chtěl upozornit. Pozdnější sklizeň v porovnání s produkčně vhodnějšími oblastmi se projevuje cenově zejména u raných a letních druhů zeleniny. To znamená, že též nejsou respektovány zhoršené pěstitelské podmínky, které se mimo jiné projevují i ve velikosti.

Doporučuji proto znovu zvážit oblastní příplatky, které platily do roku 1984 a nyní jsou zrušeny. Vždyť přece je celospolečensky výhodné to, že se téměř 16 tisíc tun zeleniny nemusí převážet do velké vzdálenosti.

Myslím, že hlubšího rozboru by vyžadovala i skutečnost, že z produkce Západočeských konzerváren a lihovarů Plzeň - Božkov se snižuje spotřeba kysaného zelí. Zatímco v roce 1980 to bylo 1521 tun, v roce 1984 jen 956 tun.

Posledními dvěma, ale vážnými problémy je nedostatek potřebného množství i sortimentu přípravků na ochranu rostlin. To podstatně snižuje výnosy i kvalitu zeleniny, která je v kraji pěstována.

Snižující se limity paliv nutí výrobce k omezování výroby rychlené zeleniny v zimním a časném jarním období, a co je horší, způsobuje potíže s předpěstováním sadby raných druhů polní zeleniny.

Soudružky a soudruzi poslanci, v naší stravě se neustále zvyšuje podíl potravin živočišného původu a to zejména produktů, které jsou výsledkem chovu skotu. Myslím, že lze dnes při projednávání zabezpečování výsledků 11. zasedání ÚV KSČ konstatovat, že se nám daří rozvíjet tu část zemědělské výroby, tj. rostlinné i živočišné, kterou je podmíněn chov skotu i jeho větší efektivnost. Toto úsilí má takový efekt, že se v současné době jeví relativní přebytek těchto produktů. Je ovšem třeba říci, že i zde existují problémy a že budoucí rozvoj těchto odvětví zemědělství je nutné podpořit jejich řešením.

Především bych chtěl upozornit na problémy mechanizace v živočišné výrobě. Pro výrobu kvalitního mléka není dost vhodného dojícího zařízení a chladící techniky. Nedostatek je i náhradních dílů a servisních služeb.

V současné době se připravují nové normy pro nákup mléka, které mají zabezpečovat jeho vyšší kvalitu. Myslím, že toto úsilí je oprávněné. Chci však upozornit, že pro realizaci tohoto úkolu je třeba věnovat také zvýšenou pozornost technologiím ve stájích i samotným stavbám.

V návaznosti na neustálý úbytek pracovních sil je též třeba pokrývat i potřebu dosud nemechanizovaných prací. Tato potřeba je sice obecnější v rámci kraje, ale protože náš státní statek leží v příměstské oblasti jsou u nás tyto věci velmi tíživé. Máme-li i nadále zabezpečovat obnovenou dynamiku rozvoje těchto odvětví bude to vyžadovat i řešení dalších věcí. Tak například jde o zajištění krmivové základny. Současná technika i její skladba nezaručují, aby se dále snižovaly ztráty jak v množství, tak i v kvalitě. Jejich omezování může přispět k dalšímu zlepšení v krmivové základně a tím i rozvoji chovu skotu i posílení soběstačnosti. Řešení také budou vyžadovat tekuté výkaly a jejich využití zejména pro hnojení půd a tím zvyšování její úrodnosti.

Další rezervy vidím u organizace a způsobu zpracovávání krmných směsí mimo jiné ve snižování náročnosti na přípravu. Lze říci, že při současném způsobu převážíme 8 miliónů tun těchto hmot ze zemědělství do krmivářského průmyslu a pak zase zpět. Myslím, že rychleji by mohla být řešena i energetická problematika v objektech živočišné výroby včetně využívání biologického tepla, bioplynu i formou topidel na pevná paliva. V této souvislosti by též mohly být řešeny i horkovzdušné sušárny, které jsou do značné míry nevyužívány.

Soudružky a soudruzi poslanci, hovořil jsem více o tom, co nás v zemědělské výrobě tíží. Ale je to také to, co je podle mého názoru jednou ze základních podmínek pro další rozvoj výroby potravin a surovin pro potraviny. Náš trh potravin je stabilizován, jak již bylo o tom hovořeno ve zprávě vlády i v diskusi. Je tomu tak i v Západočeském kraji.

Abychom splnili náročné úkoly, které nás čekají letos i v 8. pětiletce nemůžeme polevit ve svém úsilí. Proto si myslím, že musíme být nároční jak na sebe, tak i na další, kteří se podílejí na podmínkách pro zabezpečení našich výrobních úkolů.

Proto jsem chtěl právě z těchto hledisek přispět k realizaci závěrů 11. zasedání ÚV KSČ. Děkuji za pozornost. (Potlesk.)

Předseda ČNR prof. ing. Josef Kempný, CSc.: Děkuji poslanci Josefu Meierovi, slovo má poslankyně Helena Kotrlová.

Poslankyně Helena Kotrlová: Vážené soudružky poslankyně, vážení soudruzi poslanci, vážení hosté, v době, kdy ve světě stamilióny lidí hladovějí a milióny umírají hladem, je v naší socialistické společnosti výživě lidu věnována mimořádná pozornost.

Na 13. schůzi České národní rady jsme se shodli v tom, že zdraví lidu předurčuje zdravý způsob života a v něm zejména racionální výživa. Proto nejsme spokojeni s tím, že náš příjem stravy je vyšší než oprávněná potřeba a v doporučeních zdravotního a sociálního výboru jsme již několikrát důrazně upozorňovali na nebezpečí z toho plynoucí.

Zejména je třeba asi o celou čtvrtinu snížit spotřebu tuků, omezit spotřebu cukrů a naopak o celou polovinu zvýšit spotřebu vláknité stravy bohaté na vitamin C a opatrně solit.

Zvykli jsme si považovat zbytečně bohatou spotřebu potravin za samozřejmou součást vysoké životní úrovně, ale je třeba si uvědomit, že dostatek potravin nemusí vést vždy k jejich racionálnímu využití. Při našich průzkumech jsme se měli možnost přesvědčit o tom, že cesta ke zdravé výživě vede jednak přes soustavné a názorné uvědomování občanů o zásadách správné výživy, jednak přes zvýšení dodávek zeleniny a ovoce; těžiště tohoto zvýšení je samozřejmě ve velkovýrobě, ale významnou úlohu tu mohou plnit zájmové organizace Národní fronty a občané jako zahrádkáři i chovatelé. Nemáme radost z toho, že někteří malopěstitelé chodící se svou zeleninou na trh v honbě za peněžními příjmy ji přehnojují, takže může docházet i k překročení žádoucího obsahu dusitanů a dusičnanů.

Pokud jde o používání agrochemikálií, chtěla bych vás seznámit s tím, že jsme ve výboru těmto otázkám věnovali dosti pozornosti. Upozornili jsme na to, že je s nimi třeba začít zacházet na zahrádkách i na polích mnohem obezřetněji, aby se z dobrého pomocníka nestával zlý nepřítel; nebudeme mluvit zemědělcům do jejich výrobních postupů v živočišné a rostlinné výrobě, ale odpovědnější využívání všech hnojiv je určitě ochrání před nebezpečím, že jejich výrobky budou narážet na odbytové potíže.

Věnovali jsme nemalou pozornost zdravotní nezávadnosti našich potravin. S čistým svědomím můžeme říci, že se této věci ze strany státní zdravotní i státní veterinární správy věnuje soustavná a hluboká pozornost a že tu a tam se vyskytující nedostatky jsou nemilosrdně řešeny. Z tohoto hlediska jsou pověsti přicházející od cizinců o zdravotních nedostatcích našich potravin nesmyslem a jen nepřátelskou pomluvou.

Naopak se přimlouváme za to, aby případně v cizině nakupované potraviny, krmiva, hnojiva apod. byly podrobovány bezvýjimečnému sledování z hlediska výskytu cizorodých látek; proto se plně stavíme za opatření přijatá naší vládou, aby státní hygienické a státní veterinární služba byly urychleně doplněny o potřebné vyšetřovací přístroje pro kontrolu těchto látek podle Potravinářského kodexu Světové zdravotnické organizace.

I když náš potravinářský průmysl neprošel žádnou zvláštní investiční výstavbou, pracuje podle našich zjištění dobře a snaží se o neustálé zdokonalování svých výrobků i z hlediska zdravé výživy lidu.

Při průzkumech jsme byli příjemně překvapeni rozsahem a úrovní nově vyvinutých potravinářských výrobků a nepříjemně skutečností, že je jich na trhu málo, nebo že prostě nejsou.

Musíme se tu obrátit na ministra obchodu, protože umění nakupovat a prodávat by mělo být samozřejmou vlastností obchodu, viděli jsme ve skladech potravinářských závodů neodebírané zboží, které jako spotřebitelé těžce sháníme po prodejnách, slyšeli jsme o snižování výměry pěstování zeleniny pro nezájem obchodu. Neradi bychom nabyli přesvědčení, že dostatek zboží je pro obchod těžko zvladatelnou věcí, že se mu lépe pracovalo při přebytku poptávky nad nabídkou, vůbec u prodeje ovoce a zeleniny začíná vyvstávat potřeba přezkoumat racionálnost uspořádání cest oběhu zboží ke spotřebiteli nejen z hlediska dodávky čerstvé zeleniny a čerstvého ovoce spotřebiteli, ale i rovnoměrného pokrytí celého území republiky dodávkami, je přece lepší např. jihomoravskou zeleninu a ovoce dodávat do jiných krajů než tam pořádat nákupní autobusové zájezdy občanů, i když se jim říká vlastivědné.

Ukazuje se, že další inovace potravin se nemůže obejít bez moderních přísad - želatiny, pektinu, atd. Přesvědčili jsme se, že suroviny na to doma máme, ale nevyužíváme jich. Jako naše chemie i potravinářský průmysl by měl přistoupit k zavádění malotonážních výrob, řekněme ke kvalifikované potravinářské výrobě.

V centru pozornosti zdravotního a sociálního výboru vždy byly a jsou otázky spojené s péčí o děti. V této souvislosti bychom chtěli upozornit na potřebu urychleného řešení zabezpečení dětské mléčné výživy vybudováním nového závodu. Nepochybujeme o tom, že naše vláda dá této věci zelenou. Také zemědělství by mělo vyvinout větší úsilí, aby pro ni bylo dodáváno to nejlepší mléko, nepřehnojená zelenina a ovoce a vůbec co nejjakostnější suroviny. Kontrola na obsah cizorodých látek zde musí být všeobecná a soustavná.

Ukazuje se, že je třeba urychleně vydat hospodářsko-právní předpis umožňující nepřevzít surovinu s vyšším než přípustným obsahem cizorodých látek a řešit otázku dalšího naložení s takovou surovinou. Výroba léčiv zase musí potravinářům dodávat dost vitamínů na obohacení dětské výživy.

Zjistili jsme také, že pro výživu nemocných je k dispozici slušný sortiment dietních jídel vyráběných v potravinářském průmyslu, ale obchod nezvládá jejich prodej spotřebitelům

Pro účely této, ale i všeobecné výživy je třeba urychlit výrobu dostatečného množství vhodného umělého sladidla.

V této souvislosti musíme znovu podpořit úsilí vlády o dobrou vodu pro lidi, pro potravinářský průmysl.

Mnoho pozornosti jsme při průzkumech a jednání našeho zdravotního a sociálního výboru věnovali užití zemědělských a potravinářských výrobků pro výrobu léčiv. Sempra je připravena spustit léčivkový program na polích i ve sklenících a my se přimlouváme za vytvoření potřebných podmínek. Zatím jsou zdaleka nevyužity možnosti zpracování zvířecích žláz a vnitřností, zčásti pro malou mzdovou a cenovou výhodnost pro masný průmysl, zčásti pro nedostatky ve farmaceutickém průmyslu. Bude to vyžadovat zpracování perspektivního integrovaného programu farmaceutického a potravinářského průmyslu.

Chci shrnout, že spotřebováváme více potravin, než vyžaduje náš energetický výdej, podstatně snížený mechanizací i postupující automatizací, přičemž však stoupá psychonervová zátěž vyžadující jinou skladbu stravy. Hlavní úlohu ve výchově našeho obyvatelstva k racionální výživě musí sehrát zdravotní výchova prováděná ještě cílevědoměji sdělovacími prostředky.

Ukázala jsem na řadu otázek, a doufám, že bude vážně hledána cesta k jejich využití. Nakonec chci připomenout výkony potravinářského průmyslu a rozsah investic, což si zaslouží srovnání s jinými odvětvími. Je tu třeba dotáhnout mechanizaci a manipulaci s materiálem a přecházet k robotizaci a automatizaci.

Musím ještě připomenout, že předsednictvo ČNR přijalo 21. dubna 1971 a 16. ledna 1975 usnesení k problematice skladů a 11. 9. 1975 projednalo i otázku balení a obalů a že dodnes zůstaly tyto otázky omezujícími činiteli rozvoje i v potravinářském průmyslu.

Dovolte, abych vyjádřila přesvědčení, že se naší vládě podaří co nejdříve a v plném rozsahu vyřešit otázky, o nichž jsem mluvila. Navrhuji, abychom schválili předložený návrh usnesení České národní rady. Děkuji za pozornost. (Potlesk.)

Předseda ČNR prof. ing. Josef Kempný, CSc.: Děkuji poslankyni Heleně Kotrlové. Slovo má akademik Říman, připraví se poslanec František Štefan.

Místopředseda ČSAV, akademik Josef Říman: Vážený soudruhu předsedo, vážení členové České národní rady, vážení hosté, soudružky a soudruzi, před necelými třemi lety uzavřela ČSAV a ČNR dohodu o spolupráci, která se může dotýkat všech sfér činnosti ČNR, kde ČSAV může být nápomocna svým vědeckovýzkumným potenciálem nebo svými články vědeckoorganizačními, metodologickými a expertizními a naopak těch sfér ČSAV, kde ČNR může být nápomocna práci rozvíjené na území ČSR.

Od této dohody se také již odvinula jedna konkrétní modelová spolupráce vědeckovýzkumná, která se přímo dotýká těžiště tohoto jednání České národní rady tj. problematiky zemědělskoprůmyslového komplexu.

V tomto případě jde o spolupráci příslušných pracovišť ČSAV z oblasti věd o živé přírodě a věd chemických s jednotným zemědělským družstvem "Mír" v Práčích, která byla založena z iniciativy předsedy České národní rady, člena předsednictva ÚV KSČ s. Josefa Kempného a která také byla i resortně zakotvena v rámcové dohodě o spolupráci ČSAV s Federálním ministerstvem zemědělství a výživy.

Cílem této spolupráce bylo a je, přispět k rozvoji intenzity a efektivnosti zemědělské výroby předstihovým zaváděním vědeckých a výzkumných poznatků, získaných na pracovištích ČSAV a realizovatelných v zemědělství, aby jich bylo možno po prověření využít i v dalších zemědělských podnicích.

Druhým cílem této spolupráce je poskytnout pracovištím ČSAV i trvalou základnu vhodnou jak pro ověřování přenosu výsledků základního výzkumu do praxe, tak i pro nové impulsy, které z praxe mohou plynout pro samotný základní výzkum.

V relativně krátkém údobí této spolupráce bylo dosaženo řady ekonomicky významných výsledků:

- Ústav fyziologie a genetiky hospodářských zvířat ČSAV se významně podílí na postupném přebudování všech středisek chovu drůbeže na moderně ekonomickou a potravinářskou úroveň Zavedl umělou inseminaci, zaměřenou na zvýšení nosnosti. Bylo již vyprodukováno v minulém roce 250 tisíc násadových vajec s vynikající tj. 89 - 94 % oplozenosti a uskutečněno sledování různých pokusů hybridů. Od roku 1984 se zde vytváří plemenný chov, v první etapě pro rozmnožování, v druhé etapě pro šlechtění.

U slepic je vytvářen systém sběru dat pro kontrolu užitkovosti, založený na společném zlepšovacím návrhu pracovníků ČSAV, VŠZ v Brně a JZD "Mír" - Práce, pro použití přenosného terminálu ke sběru údajů o snášivosti a kvalitě vajec, s přímým přenosem do počítače. Od roku 1984 je zde také budován za přímé účasti ÚFGHZ ČSAV v rámci plánu RVT modelový chov plemenných kohoutů o kapacitě 700 ks, který bude sloužit jak k výrobním tak výzkumným účelům.

Ústav fyziologie a genetiky hospodářských zvířat ČSAV spolupracuje zde také na úseku chovu skotu, na problematice přenosu embryí od vynikajících plemenic. Po zkušenostech, nabytých do roku 1984 byla tato spolupráce organizačně zpřesněna v metodice tak, že ústav ČSAV vytvoří větší zásobu časných embryí od nejlepších krav s cílem jejich transplantace ve výhodném údobí, aby z nich mohla vzniknout celá kolekce kvalitních jalovic pro další chov.

Ústav molekulární genetiky ČSAV zde zavedl metodu imunologické ochrany telat po narození, vedoucí k snížení úmrtnosti a k rychlejším váhovým přírůstkům, prostřednictvím aplikace preparátu vyvinutého na ústavu a komerčně označeného jako "imulyzin", schváleného státní veterinární správou a vyráběného n. p. Bioveta. O jednoznačně pozitivních výsledcích a výrazně ekonomických přínosech, zde může podat zprávu člen ČNR a předseda jeho zemědělského výboru s. Švrček.

Ústav experimentální botaniky ČSAV ve smyslu podepsané dohody provedl na pozemcích družstva průzkum fytopatogenů. Byl zde odkryt a experimentálně ověřen výskyt viru papilosity vojtěšky a mykoplazmového ochoření vojtěšky, způsobujícího její metlovitost.

S příznaky obou chorob byl seznámen odpovědný agronom, protože obě choroby se zde vyskytují ve vojtěškových kulturách ve vysokém procentu.

V rámci této spolupráce byl získán i jeden objevný poznatek o xenotropii viru mozaiky vojtěšky, který může také infikovat révu vinnou. V souvislosti s tímto zjištěním byla také doporučena příslušná praktická opatření tj. sanitární pás mezi kulturami vojtěšky a révy vinné. Konečně, tento ústav ČSAV předal JZD "Mír" - Práče 50 ks roubů novošlechtěné jabloně "Jolana", resistentní proti strupovitosti. V tomto případě tento druh jabloně již nevyžaduje chemickou ochranu proti shora uvedené houbové chorobě.

Na problematice integrované ochrany rostlin se zde spolupodílejí také dva další ústavy ČSAV Entomologický ústav a Ústav organické chemie a biochemie zúčastněné na základním výzkumu feromonů. Zde šlo o rozvoj aktivní ochrany proti obaleči jablečnému, hlavnímu škůdci sadů jádrového ovoce a obaleči mramorovému, hlavnímu škůdci vinic.

Na ústavu organické chemie a biochemie ČSAV byly připraveny syntetické feromony a předány spolu s metodickými pokyny JZD "Mír" Práče pro pokusy organizované Entomologickým ústavem ČSAV. Pro rok 1985 se počítá s rozšířením spolupráce na využití feromonové metody k potlačování obaleče jablečného dezorientací jeho samečků.

Užitečnou akcí zde uskutečněnou Entomologickým ústavem společně s JZD "Mír" byl seminář o integrované produkci na orné půdě, zaměřený na uplatnění ekologických otázek v zemědělské výrobě.

Také náš Botanický ústav zde odvedl konkrétní práci:

- vytypoval dominantní plevele /14 druhů/ a zjistil zde existenci celkem 104 druhů plevelů. Zhotovil kartogram plevelů s vyznačením nejvýznačnějších center zaplevelení, s uvedením druhů a možností jejich šíření;

- předal směrnice k omezování zaplevelení.

Konečně na této spolupráci se také účastní náš Mikrobiologický ústav a to ve dvou směrech:

1. Zde jde o úkol bakterizace pšenice za použití mikroorganismů rodu Pseudomonas za provozních podmínek s cílem ověřit bakterizaci v podmínkách tohoto JZD ve spolupráci se šlechtitelskou stanicí v Hlubčicích.

2. Zde jde o odbornou pomoc v rozvoji pěstovány hlívy ústřičné v okruhu působnosti JZD Mír - Práče, kde již byla zahájena z iniciativy JZD - Mír produkce v JZD Blížkovice. V MBÚ ČSAV byla také pro tyto produkční účely vypracována metoda aerobní fermentace řepkové slámy jako vhodného kultivačního substrátu.

Tento přehled však v sobě také nese řadu již nabytých zkušeností, jak účinněji, k prospěchu obou stran povyšovat účinnost takové spolupráce. Také je dnes skutečností, že právě tato iniciativa ČNR indukovala řadu dalších podobných spoluprací, které dnes ČSAV má s jinými JZD ve sféře působnosti ČNR, zakotvených na různých smluvních úrovních. Např. v JZD Mír v Chelčicích na úrovni smlouvy s Jihočeským biologickým centrem ČSAV, s JZD Dubné, s Ústavem radiotechniky a elektroniky ČSAV /zde na úseku automatizace a elektronizace krmných a dojících zařízení/, s JZD Rakvice a v poslední době s JZD Starosedlský Hrádek na úrovni smlouvy s druhým oddělením věd a VŠCHT v Praze.

Mnohá JZD, která disponují kapacitami "přidružené výroby" jsou využitelná na základě smluv v rovině příslušných ústavů ČSAV pro produkci přípravků, zaváděných do zemědělské výroby. O tom svědčí konkrétní příklady výroby preparátů Baturin 82 a Moskytur v JZD Slušovice, Boverolu v JZD Tuřany a Blatná, ale také i konkrétní příklady přímé kooperace ústavů ČSAV a JZD ve výrobě i velmi specializovaných aparatur a utencilií.

Tak např. v kooperaci MBÚ a ÚMB ČSAV, n. p. Chepos a JZD Slušovice se zde uskutečnila výroba prvních velmi zdařilých laboratorních fermentorů. V kooperaci ÚMG ČSAV a JZD Nehvizdy se uskutečňuje výroba specializovaných polystyrenových mikrodestiček, dodávaných dnes do řady zemí našeho společenství s výrazným antiimportním významem pro náš program výroby monokolonálních protilátek. Také tyto trendy je racionální a plně opodstatněné účinně podporovat dokud příslušné úseky naší průmyslové sféry takové úkoly nepřevezmou.

Pokud však jde o spolupráci vědeckovýzkumnou a vývojovou komplexního charakteru, zde však další účinný rozvoj spolupráce ČSAV s vybranými a velkými JZD si vyžaduje do budoucna, aby tyto organizace také rychle se samy začaly podílet s ochotnou pomocí ČSAV na vytváření svých vlastních výzkumně-vývojových jednotek a základen s odpovídající Kvalifikační kádrovou strukturou a laboratorním a technickým vybavením, aby jejich vazba na vědu, na základní aplikovaný výzkum byla trvalá, zpětná v obou směrech, systémovější, což je také základním předpokladem pro účinný vstup a aktivní jejich účast na vědeckotechnickém rozvoji se všemi možnostmi jeho zajišťování, včetně účelového doškolování a přímo i obměny kádrů mezi vědou a praxí.