Předseda ČNR prof. ing. Josef Kempný, CSc.: Děkuji ministrovi soudruhu Třeškovi za přednesení zprávy a prosím, aby se ujal slova společný zpravodaj výborů České národní rady poslanec Alois Švrček.
Společný zpravodaj poslanec Alois Švrček: Vážený soudruhu předsedo, vážené soudružky poslankyně, vážení soudruzi poslanci, naše dnešní jednání je vyjádřením našeho podílu na realizaci zemědělské politiky a na zabezpečování výživy lidu, jak je stanovil XVI. sjezd KSČ a podrobněji konkretizovalo 4. a 11. zasedání ÚV KSČ.
Poznatky získané při konzultacích na národních výborech, ve výzkumných i hospodářských organizacích, ale také jednání výborů ČNR a stálých pracovních skupin předsednictva ukázaly, že využití zemědělské produkce pro výrobu potravin a jejich dostatečné množství, sortiment a kvalita na trhu vyžaduje soustavnou pozornost a důsledné zabezpečování.
K obdobným závěrům dospělo i jednání X. celostátního sjezdu JZD a aktiv pracovníků státních statků při svých jednáních zaměřených na realizaci závěrů nejvyšších stranických zasedání.
Budování našeho socialistického zemědělství a potravinářského průmyslu, jejichž 35. výročí si v tomto období připomínáme, ukazují, že se podařilo vytvořit mohutnou výrobní základnu v obou těchto odvětvích národních hospodářství. Za toto období vzrostla zemědělská produkce více než dvojnásobně a tržní produkce více než čtyřnásobně. Také ve srovnání s rozvojem zemědělství ve vyspělých kapitalistických zemích jsme dosáhli pozoruhodných výsledků a co je cennější, i v řadě případů vyšší dynamiky reprodukčního procesu.
Je nesporné, že k tomuto pozitivnímu vývoji přispěla i všestranně se rozvíjející spolupráce se zeměmi RVHP a zvláště se SSSR.
Potravinářský průmysl prošel v etapě socialistické přestavby rovněž velkými změnami. Namísto 45 tisíc převážně řemeslných výroben se podařilo postupně vybudovat komplex výrobně hospodářských jednotek vybavených moderními velkovýrobními technologiemi, z nichž řada snese srovnání se světovým měřítkem.
Budování a vývoj socialistické zemědělské velkovýroby a moderního potravinářského průmyslu se projevil a projevuje ve vysoké úrovni spotřeby potravin. Od počátku šedesátých let se také zvyšuje jejich nutriční hodnota a v souladu s principy racionální výživy se postupně mění jejich struktura zejména ve prospěch potravin živočišného původu.
Tyto dosavadní vývojové tendence a dosažené výsledky v zemědělství a potravinářském průmyslu je třeba pozitivně hodnotit.
Soudružky a soudruzi poslanci, naše poznatky z volebních obvodů, konzultací, průzkumů, z jednání orgánů a koneckonců i naše vlastní zkušenosti potvrzují, že zajištění dostatečného množství, rozšiřování sortimentu a zlepšování kvality potravin je nutné chápat jako každodenní úkol, na kterém má po právu zájem široká veřejnost.
Musíme vycházet z toho, že odpovídající způsob výživy má své pevné místo v zajištění životní úrovně i v motivaci pracujících. Je svým způsobem formou socialistického způsobu života a vyjadřuje politické a ekonomické jistoty našeho lidu.
Z těchto hledisek je potřeba věnovat pozornost výrobě potravin i pro jednotlivé skupiny obyvatelstva. Rovněž péče o kvalitu z důvodů racionální výživy nabývá nových forem, zejména ve vztahu k změnám v životním stylu i snižování pracovní náročnosti u spotřebitele. Současná úroveň vědeckého poznání nás také opravňuje k daleko většímu respektování všech zdravotních hledisek racionální výživy.
Vytyčit tyto úkoly umožňuje dlouhodobě pozitivně se rozvíjející zemědělská výroba. Dosažení úrovně sklizně 7,1 7,8 miliónů tun obilí v posledních letech, dobré výsledky v rostlinné i živočišné výrobě, vytváří podmínky pro růst spotřeby mléka, masa, ovoce, zeleniny apod.
Přesto však musím konstatovat známou skutečnost, že v zemědělské výrobě jsou stále ještě značné rezervy, především pak pokud jde o praktické uplatňování vědecko-technických poznatků. V tomto směru nemůžeme být zdaleka spokojeni.
Různorodost a množství problémů vyžaduje povšimnout si toho, že některé zemědělské podniky a další organizace pracující v potravinovém řetězci zvládají problémy lépe a jiné hůře. Jinak řešeno, jejich výrobní výsledky i pohotovost v reagování na potřebu společnosti a ekonomiky jsou na různé úrovni. Jsou průkopnické organizace, které zdokonalují výrobní metody, zvyšují výrobu a využívají jejich výsledků. Daří se jim to proto, že mají smysl pro nové a usilují v co nejširší míře uplatňovat vědeckotechnické poznatky v praxi.
Podniky s nižší úrovní hospodaření i ty, které dosahují průměrných výsledků mají svůj program rozvoje daný plány stabilizace i příklady předních podniků. Mobilizaci jejich možností je proto třeba věnovat odpovídající pozornost.
Vedle toho však nesmíme ztratit ze zřetele ty podniky, které řadíme mezi přední. Jdou vpřed a hledají cesty a ukazují způsoby, kterými by se měla zemědělská výroba rozvíjet v budoucnu. Rovněž reagují na aktuální problémy rozvoje zemědělství a potřeby dalších odvětví národního hospodářství. Rozhodující je, že jdou nevyšlapanými cestami. Zde pracují smělí a odvážní pracovníci, kteří se nebojí jít také do určitých rizik.
Věnovat pozornost těmto podnikům vyplývá také z požadavků 11. zasedání ÚV KSČ, tzn., aby přední vybrané podniky využívaly svůj kádrový a materiálně technický potenciál k urychlenému plošnému uplatňování progresivních výsledků rozvoje vědy a techniky, v ověřování a zavádění špičkových domácích i světových technologií, včetně prosazení nových přístupů k řízení a organizaci práce.
Tyto podniky mohou výrazně urychlit a zkvalitnit reprodukci biologického materiálu. Stávají se významnými partnery vědecko-výrobních i výrobně kooperačních sdružení a mohou přispět i k efektivnosti mezinárodní směny především využíváním vazbových obchodů.
Jako příklad zde může sloužit úsilí z Jihomoravského kraje, kde již vybrali z každého okresu dva podniky, které budou nositeli rozvoje určitých výrobně technologických systémů.
Stejnou pozornost zasluhuje také snižování nákladů v zemědělství, efektivní využívání vstupů a prostředků materiálně-technického zásobování. V tomto smyslu je třeba ocenit a podpořit úsilí VHJ Agrozet při zavádění nové koncepce, neboť její odzkoušení ukazuje, že může přispět k lepšímu využívání náhradních dílů pro zemědělskou techniku. Jde zde o miliónové částky, které byly neproduktivně uloženy v zásobách v JZD a státních statků.
Soudružky a soudruzi poslanci,
současný vývoj našeho socialistického zemědělství, i se všemi dosud existujícími nedostatky, nám umožňuje předpokládat další zvyšování zemědělské produkce, jako základ racionální výživy obyvatelstva. Tomu však musí odpovídat i rozvoj zpracovatelského průmyslu a dalších odběratelských - zejména obchodních organizací, aby zemědělská produkce z polí a stájí byla včas a co nejefektivněji využita. Proto také dnes chceme položit důraz na kvalitu jejího zpracování a zabezpečení trhu.
Přes veškeré dosažené pozitivní výsledky je popravdě třeba říci, že soustavný růst zemědělské výroby se stále ještě v dostatečné míře a odpovídající kvalitě nepromítá na trhu potravin. Potvrdily nám to konzultace na národních výborech i jednání orgánů ČNR. Zaregistrovali jsme zde připomínky ke sklizni, ošetřování, přepravě i zužitkování zemědělské produkce, jakož i ke kvalitě a sortimentu výrobků zpracovatelského průmyslu i k nabídce spotřebitelů.
Přesto, že můžeme v souladu se zprávou vlády konstatovat, že náš trh potravin je stabilizován a že je vyvíjeno odpovídající úsilí při plnění úkolů letošního roku, je nutné se zamýšlet nad některými problémy, jak dosažené výsledky dále zlepšovat a výživu našich občanů zkvalitňovat.
Soudružky a soudruzi, zásobování masem a masnými výrobky je důležité proto, že představuje 25ti procentní podíl všech potravin a v rozhodující míře zabezpečuje plnohodnotné bílkoviny.
Přes vysokou úroveň spotřeby jsou zde problémy v kvalitě. Po usnesení vlády se úprava i zpracování masných produktů pro maloobchodní prodej zlepšily, ale při konzultacích jsme opět k nim zaregistrovali připomínky.
Problémy začínají již v odběru jatečných zvířat ze zemědělských podniků. Ukazuje se, že jsou případy jejich pozdního odběru, tím i zbytečného krmení nad jatečnou váhu, ztrátě krmiv, nadměrné výrobě tuku.
Setkali jsme se také s tím, že záměry na úrovni resortů nejsou plně promítány do smluv mezi zemědělskými podniky, zpracovatelskými organizacemi a obchodní sítí. Tyto problémy lze řešit, neboť základní organizační předpoklady jsou pro to vytvořeny.
Masný průmysl nakupuje surovinu přímo od zemědělských podniků a dodává své výrobky včetně půlek vepřového a čtvrtí hovězí masa velkospotřebitelům a prodejnám. To znamená, že všichni účastníci by si měli přímo upřesňovat svoji pravomoc i odpovědnost a spolu s orgány, které je řídí a za účasti národních výborů řešit stávající problémy, včetně sortimentu a kvality a maximálního využívání veškerých surovin včetně krve, kostí, atd.
Další důležitou oblastí zásobování je oblast mléka a výrobků z něho, které činí téměř 10 % spotřebitelského kose potravin.
Realizace přednostního rozvoje rostlinné výroby přináší výsledky v rozvoji chovu skotu a také ve výrobě mléka. Proto se hovoří o relativním nadbytku mléka a problémech s mlékárenskými kapacitami.
Soudružky a soudruzi poslanci, výroba hotových jídel, polotovarů, potravin, pro speciální skupiny obyvatelstva patří mezi nové, perspektivní formy výroby potravin. Jejich využití má zvýšit produktivitu práce ve veřejném a společném stravování, šetřit čas při přípravě jídel v domácnosti, zajišťovat specializovanou potřebu, lépe hodnotit surovinu.
Podíl hotových jídel je však na trhu stále malý, jejich nabídka kolísá. Jsou také připomínky ke kvalitě. Poznatky průzkumů ukazují, že jsou některé případy, kdy např. k balíčkovanému masu, hotovým jídlům i dietetickým potravinám jsou vážné připomínky obchodu, že zájem spotřebitelů je malý a tyto druhy potravin jsou konzumenty odmítány.
Potíže s odbytem a další problémy naznačují, že je nutné se zamyslet nad jejich efektivností, pohotovostí výroby a kvalitou výrobků, ale zřejmě i nad jejich dosavadní ekonomickou stránkou. U porcovaných mas a některých dalších produktů to bude vyžadovat věnovat pozornost opracování i velikosti porcí a také zlepšování obalové techniky, jakož i technologickému zařízení.
Speciální částí výroby hotových jídel je dětská kojenecká výživa. Nabízený sortiment potravinářským průmyslem je dobrý. Ale v množství a uspokojování nabídky spotřebitelům jsou nedostatky. Zkvalitnění zvlášť vyžaduje mléčná výživa pro kojence, zejména pak suroviny pro tuto výrobu, jakož i lepší sledování obsahu cizorodých látek.
Zvláštní skupinu v zásobování obyvatel tvoří ovoce, zelenina a brambory zejména proto, že jsou do značné míry určeny pro přímou spotřebu. U všech těchto tří skupin zemědělských produktů mají dané problémy svá specifika, ale u každé skupiny jsou jiné v koloběhu výroby, sklizně, skladování, distribuce i spotřeby.
Pozornost si vyžadují proto, že jsou nezastupitelnou složkou racionální výživy a zdrojem vitamínů a dalších látek nezbytných pro naše zdraví.
U zásobování ovocem se připomínky soustřeďují na nedostatečný sortiment, na nevyužívání úrody i na plošnou nerovnoměrnost v zásobování.
Jsou zde však také pozitivní zkušenosti jako například dodávky meruněk a broskví ze Státního statku Mikulov, kde je dlouhodobá spolupráce s OOZ zaměřena na to, aby spotřebitelé dostali toto ovoce v Brně, Praze a Ostravě během 4 hodin po sklizni a ve vzdálenějších oblastech za 6 hodin.
Naopak jsou však problémy s odbytem a zpracováním jablek. Jedná se o velmi cennou surovinu, poskytující řadu možností pro potravinářský, mrazírenský a konzervárenský průmysl.
Zde by si všichni zainteresovaní měli uvědomit, že změna sortimentu i množství vyráběné produkce není snadno krátkodobě ovlivnitelná. Bereme-li současně v úvahu výraznou závislost na průběhu počasí, musíme zabezpečit požadavek maximálního zhodnocování veškeré vyprodukované úrody.
U zeleniny je situace jednodušší, neboť je zde kratší výrobní cyklus a je tedy rychleji ovlivnitelný. Proto se také v posledních letech zásobování zeleninou zlepšuje.
Přesto však nemůžeme přehlížet problémy se zajištěním komplexní mechanizace pro jednotlivé druhy zeleniny. Nedostatky tohoto druhu způsobují obtíže při výrobě a tím i nezájem o její pěstování.
Pozitivně se v zásobování obyvatel projevilo úsilí o soběstačnost v krajích a některých okresech u vybraných druhů zeleniny, zejména kořenové i košťálovin. To v řadě krajů a okresů podstatně zlepšilo situaci a značně snížilo nároky na přepravu zeleniny.
Jak však ukázaly konzultace poslanců, jsou připomínky k sortimentu a plošnému zásobování zeleninou. Poslanci byli např. informováni, že na Hradecku se zeleninou krmí a v Náchodě není. Na okrese Olomouc není v některých letech odebírána až třetina vypěstované zeleniny.
Připomínky byly i k obchodní politice, např. na jižní Moravě. Zde Fruta nakupuje rajčata od zemědělských podniků výrazně levnější než OOZ od drobných pěstitelů pro přímý prodej a přitom jde o stejný sortiment.
To by mělo vést k zamyšlení, jak bez ohledu na organizační podřízenost zdokonalovat dodavatelsko-odběratelské vztahy mezi zemědělskými podniky, odběrateli a zpracovateli, ale i k tomu, jak zvýšit možnost zpracování při nižší než předpokládané poptávce, nebo při výkyvech sklizně vlivem počasí i k vytváření rezerv pro roky s nižší úrodou.
S tím souvisí i maximální zhodnocení celé produkce včetně zpracování takzvané nestandartní zeleniny, což samozřejmě platí i pro ovoce. K tomu je nezbytné využít v daleko větší míře výrobní kooperace a integrace zemědělské prvovýroby se zpracovatelským průmyslem. To umožní lépe zabezpečit soulad mezi nabídkou a poptávkou a zvýšit sortimentní pestrost zeleniny na trhu.
Několikaletým, často veřejností kritizovaným problémem je i kvalita brambor. Z konzultací a průzkumů lze uvést řadu podnětů.
Skladování brambor v klimatizovaných bramborárnách, jejich loupání a zpracování na hranolky a další produkty, jakož i napřimování dodávek umožňuje řešit tyto problémy. Dobrý příklad lze vidět ve spolupráci JZD Brtnice s Mrazírnami Praha, kde výsledný efekt je ve snižování veškeré ztráty pod 10 % při zachování kvalit. Přitom zkrmitelný odpad posiluje krmné fondy JZD.
Soudružky a soudruzi poslanci, dosud jsme se víceméně zabývali převážně otázkami kvantity a struktury potravin. XVI. sjezd KSČ však také vytyčil úkol věnovat pozornost kvalitě a trvanlivosti potravin. Ve světě se realizuje a u nás se zavádí zpracování potravin sterilizačním způsobem, obdobně jako je tomu u léků. Vedle obtíží v technickém zařízení jsou zde značnou překážkou opět obaly. Proto 12. zasedání ÚV KSČ plným právem zdůraznilo potřebu zabezpečit obaly a obalovou techniku.
V této souvislosti byl dokonce vysloven názor, že kvalitu některých druhů potravin máme dokonce lepší, než vyspělé západní země. Naše obaly však budí ne zcela dobrý dojem. Jejich nedostatečný sortiment omezuje rozsah druhů nabízených potravin a další inovaci.
Mezi našimi občany se v posledním období i v důsledku nepřátelské západní propagandy hovoří o cizorodých látkách v potravinách. Při konzultacích jsme byli informováni, že úroveň výskytu těchto látek se sleduje jak v prvovýrobě, tak i ve zpracovatelském průmyslu až po distribuci.
Metody zjišťování se provádí podle posledních poznatků vědy a nadále se zlepšují. Přesto však bych chtěl vyslovit přesvědčení, že příslušné kontrolní orgány budou i nadále vybavovány stále dokonalejšími přístroji a že bude zlepšen systém kontroly.
Soudružky a soudruzi poslanci, velmi důležitou podmínkou současného i budoucího rozvoje zemědělství a tím i využití zemědělské produkce ve zpracovatelském průmyslu je co nejúplnější uplatnění nejnovějších vědeckých a technických poznatků. S tím počítá i realizační program vlády při plnění závěrů XVI. sjezdu KSČ i výsledků 11. zasedání ÚV KSČ.
K tomuto cíli je zaměřena i činnost zemědělské a potravinářské vědy a výzkumu. Ve smyslu 8. zasedání ÚV KSČ je usilováno - společně s výzkumnými ústavy a pracovišti o pokrokovou praxi - o řešení stávajících problémů a realizaci vyřešených úkolů.
Myslím, že můžeme ocenit jejich podíl na dosavadním rozvoji potravinářské výroby a její intenzifikaci i jejich snahy v budoucnu řešit nové a perspektivní technologické směry zejména při využívání biotechnologií.
Jde především o takové biotechnologie, které přinesou rychlý efekt. Například využití vzdušného dusíku ve výživě rostlin, výrobu specificky účinných látek pro zkvalitňování rostlinné a živočišné výroby, dále o enzymové technologie, mikrobiální kultury s řízenými vlastnostmi, o biologickou ochranu zásob apod.
Kromě toho musíme připomenout, že jsou rezervy ve větším komplexním využívání zemědělské produkce pro potravinářské účely. Další možnosti jsou i v dokonalejším využití vedlejších produktů a odpadů, včetně zavádění bezodpadových technologií.
Dobré příklady ve využívání vědeckých poznatků, ale na druhé straně problémy jejich plné realizace ukazují, že na tomto úseku přetrvávají značné nedostatky a rezervy a že je nutno podnítit větší zainteresovanost u všech zúčastněných partnerů.
Výrazněji než dosud se zde musí uplatnit další zdokonalování spolupráce mezi zeměmi RVHP, zvláště pak v oblasti zlepšování sortimentu a kvality obalů a balící techniky.
Pozornost bude vyžadovat i zabezpečení potřebného růstu odborníků pro uplatnění vědecko-technického rozvoje. Tomu by měl odpovídat rozsah i obsah studia na odborných školách všech stupňů a racionální resortní profesní výchova. Je nutné si uvědomit, že zavádění moderních technologií se neobejde bez využívání elektronických zařízení biotechnologií.
Soudružky a soudruzi poslanci, chtěl bych na závěr poděkovat všem, kteří se na přípravě našeho dnešního jednání aktivně podíleli. Především za vysokou aktivitu všech poslanců při jednání ve výborech a pracovních skupinách. Zvlášť bych chtěl poděkovat těm, kteří pracovali jako zpravodajové a účastnili se konzultací.
Bez pomoci představitelů národních výborů, u nichž se konzultace konaly, by se nám nepodařilo shromáždit takové množství poznatků, které máme k dispozici pro dnešní jednání. Navštívili jsme některé zemědělské organizace, potravinářské závody, jejich řídící orgány a další podniky včetně strojírenských. Cenné poznatky jsme získali také na výstavě Salima.
Na dnešním jednání bychom měli ocenit to, jak nás, poslance otevřeně informovali o problémech, které provází plnění plánovaných úkolů v letošním roce. Seznámili jsme se s tím, jaké úsilí a iniciativa je vynakládána s cílem zajistit splnění závěrů 11. a 12. zasedání ÚV KSČ. To vše jistě vytváří předpoklady pro plnění současných i budoucích úkolů při zajišťování výživy našich občanů. Děkuji za pozornost. (Potlesk.)
Předseda ČNR prof. ing. Josef Kempný, CSc.: Děkuji soudruhu Švrčkovi za zpravodajskou zprávu.
Než přistoupíme k rozpravě, navrhuji, abychom pro přípravu návrhu usnesení k tomuto bodu pořadu zvolili návrhovou komisi. Doporučuji, aby předsedou návrhové komise byl společný zpravodaj poslanec Alois Švrček a dalšími členy komise poslanci ing. Josef Meier, ing. Josef Píro, Marie Dubská a Marie Klimková.
Máte k tomuto návrhu nějaké připomínky? Nejsou. Kdo souhlasí s předloženým návrhem složení komise, nechť zvedne ruku! (Hlasování.)
Je někdo proti? Nikdo.
Zdržel se někdo hlasování? Nikdo.
Děkuji, návrhovou komisi jsme zvolili a prosím, aby zahájila svoji práci podle pokynů soudruha Švrčka.
Nyní přerušíme naši schůzi na 40 minut a po přestávce přistoupíme k rozpravě.
/Schůze byla přerušena v 15,18 hodin a znovu zahájena v 15,55 hodin./
Předseda ČNR prof. ing. Josef Kempný, CSc.: Soudružky a soudruzi, budeme pokračovat v přerušeném jednání. Do rozpravy k projednávané zprávě vlády se zatím přihlásili poslanci: ing. František Chabičovský, ing. Josef Meier, Helena Kotrlová, ing. František Štefan, ing. Bohuslav Olšan, Karel Kostka, Filip Pejchal, Marie Dubská, ing. Vladimíra Peřinová, ing. Jaroslav Kolařík, CSc., Antonín Očenášek, ing. Josef Píro, Václav Reinberg, ing. Marie Ponikelská, Stanislav Loutchan.
Do rozpravy se přihlásil také náš host akademik Josef Říman, místopředseda ČSAV, který chce hovořit ke spolupráci ČSAV a České národní rady na úseku zemědělsko-průmyslového komplexu.
Doporučuji, abychom souhlasili s tím, aby soudruh Říman mohl vystoupit. Je někdo proti? Nikdo. Všichni souhlasí. Děkuji.
Prosím prvního přihlášeného řečníka soudruha Františka Chabičovského, aby se ujal slova. Připraví se poslanec Josef Meier.
Poslanec ing. František Chabičovský: Vážený soudruhu předsedo, vážené soudružky a soudruzi.
Dosavadní rozvoj národního hospodářství umožnil poměrně rychlé nasycení potřeb obyvatelstva výživou. Skončila dlouhá etapa vývoje, v níž šlo především o zajištění kvantity potravinářského zboží.
V průběhu budování moderní socialistické zemědělské velkovýroby se rozvíjela hrubá zemědělská produkce tak, že postupně během šedesátých let dosáhla předválečných hodnot a současné výsledky uvedenou úroveň vysoko převyšují. V našem Jihomoravském kraji byl v loňském roce objem hrubé zemědělské produkce o 64,6 % vyšší než v roce 1960 a z toho živočišná produkce vzrostla dokonce o 83,5 %.
Úspěšný rozvoj zemědělské výroby se příznivě projevil i v prodeji a spotřebě potravinářského zboží. Za období let 1955 - 1984 v kraji vzrostl prodej u všech základních druhů potravin - u výrobků z masa více než 2,5 krát, sýrů téměř 4,5 krát a vajec skoro 4 krát.
Ve spotřebě potravin se již zhruba v polovině padesátých let dosáhlo doporučované výživové normy a postupně se zvyšoval podíl biologicky hodnotnějších potravin. Na druhé straně však za stejné období poklesla spotřeba mléka a zeleniny.
Zemědělská prvovýroba spolehlivě dodává dostatek potravinových surovin pro své odběratele. Množství zboží je přirozeně nutné zachovat, ale stále více pozornosti je třeba věnovat úrovni zhodnocovacího procesu, tj. zabezpečení dostatečných výrobních možností zpracovatelského průmyslu - jednak cestou rekonstrukcí a modernizací, ale i vyšším využíváním stávajících kapacit.
Podařilo se nám úspěšně řešit rozšíření provozoven pro zpracování zelí, ale stále přetrvávají problémy se zpracováním úrody zeleniny a meruněk. Nákupní organizace, konzervárenský průmysl i obchod spolu s prvovýrobou se musí konečně naučit operativně řešit situace - jako je relativní nadbytek některých druhů zeleniny a ovoce, např. květáku, třešní, jablek apod. - a zabezpečovat jejich zhodnocení.
Některé pozitivní příklady máme již v našem Jihomoravském kraji, např. zpracování padaných jablek v JZD čs. sovětského přátelství v Prušánkách na okrese Hodonín, v JZD Mír Práče na Znojemsku a také vývoz přebytků organizovaný JZD Slušovice, který je navíc zdrojem potřebných devizových prostředků.
Dále je nezbytné více než dosud využít výrobní integrace zpracovatelského průmyslu se zemědělskou prvovýrobou, což by umožnilo podstatně rychleji uvádět do souladu nabídku a kvalitu zpracování surovin. Vyspělé zemědělské podniky by mohly ovoce a zeleninu předzpracovávat pro potřeby konzervárenského průmyslu v zájmu efektivnějšího využití surovin.
Také otázka rychlého přesunu ovoce a zeleniny z oblastí, kde se projevuje relativně nadbytek do ostatních krajů a okresů, vyžaduje provedení potřebných opatření. Stejně tak jako problém vhodného skladování, aby byly vytvořeny nutné zásoby do příští sklizně.
Zvyšování úrovně zhodnocování zemědělských surovin a výroba kvalitních potravinářských výrobků odpovídajících požadavkům racionální výživy i zájmům spotřebitelů - je rozhodujícím úkolem potravinářského průmyslu. Výrobní podniky musí včas reagovat na vývoj spotřebitelské poptávky co do množství a struktury výrobků. Zatím se setkáváme s tím, že zemědělské závody mnohdy odmítají pěstovat ty druhy zeleniny a ovoce, u kterých je dosud vyšší podíl ruční práce - okurky nakladačky, jahody a další, - které však spotřebitel požaduje.
Neustále dochází k rozporům mezi výrobci potravin a konkrétní potřebou obchodních organizací, což vytváří nespokojenost občanů a vede k vytváření atmosféry nedostatkového zboží a mnohdy i podpultového prodeje. Příčiny tkví zejména v nedostatečném provázání plánu obchodních organizací s plány potravinářského průmyslu, které jsou usměrňovány často jen objednávkami jednotlivých vedoucích prodejen. Dochází tak k disproporcím mezi možnostmi výroby a požadavky odběratelů. Tyto problémy je nezbytné důsledněji řešit.
V souvislosti s požadavky zákazníků na zboží vysoké kvality a rozšíření sortimentu potravin, který by byl denně v celé své šíři dostupný, zvyšují se nároky na práci potravinářského průmyslu, na rozhodnější realizaci rozvojových programů a inovačních procesů. Je kritizován mlékárenský průmysl v našem kraji, že váhavě přistupuje k rozšiřování sortimentu zboží a výroby sýrů. U mléka a mléčných výrobků je sortimentní šíře nedostatečná k tomu, aby spotřebitel pocítil na trhu skutečnost, že průměrná dojivost v kraji se již blíží 1000 litrů, což je dobrý evropský průměr. Tuto skutečnost pocítí teprve tehdy, bude-li si moci vybrat z mlék různě ochucených, s prodlouženou trvanlivostí, zakysaných mléčných výrobků, které budou navíc nepochybně přitažlivější i pro děti a mládež, bude-li si moci vybrat ze širší nabídky sýrů, mražených smetanových krémů či kondenzovaného mléka.
Soudružky a soudruzi, rozvojovým úkolem zůstává - dále zvyšovat inovační aktivitu a nejen hledat, ale i aktivně nastupovat cesty k růstu užitné hodnoty potravinářských výrobků. Závažnost tohoto úkolu dokumentuje skutečnost, že objem výroby zboží potravinářského průmyslu jenom v našem Jihomoravském kraji dosáhl již ročně téměř sedmnácti miliard korun.
Zásadním požadavkem zůstává ještě rychlejší intenzifikace celého postupu výroby potravin, a tuto linii lze realizovat pouze aktivním a důsledným uplatňováním vědeckotechnických poznatků. To je cesta, která povede k naplnění záměrů dosažených v "Dlouhodobém programu rozvoje zemědělství a dalších odvětvích zabezpečujících výživu lidu" a závěrů 11. zasedání ústředního výboru Komunistické strany Československa. Děkuji za pozornost. (Potlesk.)