/Začátek schůze České národní rady ve 13.00 hodin./

Předseda České národní rady prof. ing. Josef Kempný, CSc., místopředsedové České národní rady Oldřich Voleník, Marie Jarošová, Zbyněk Žalman a JUDr. Čestmír Adam.

Členové vlády České socialistické republiky

předseda vlády Josef Korčák, místopředsedové vlády doc. RSDr. Ladislav Adamec, CSc., ing. Stanislav Rázl a ing. František Šrámek, ministr financí ing. Jaroslav Tlapák, ministr práce a sociálních věcí RSDr. Emilian Hamerník, ministr průmyslu Miroslav Kapoun, dipl. tech., ministr stavebnictví Karel Polák, ministr zemědělství a výživy ing. Vladislav Třeška, CSc., ministr lesního a vodního hospodářství ing. František Kalina, ministr obchodu ing. Antonín Jakubík, ministr vnitra ing. Josef Jung, ministr spravedlnosti JUDr. Antonín Kašpar ministr školství doc. Milan Vondruška, ministr kultury doc. JUDr. Milan Klusák, CSc., ministr předseda Výboru lidové kontroly ČSR Vlastimil Svoboda a ministr Ladislav Kopřiva.

183 poslanců České národní rady podle prezenční listiny.

Předseda ČNR prof. ing. Josef Kempný, CSc.: Vážené soudružky a soudruzi, dovolte mi, abych v nových podmínkách, na něž si jistě brzy zvykneme, zahájil 16. schůzi ČNR a abych vás všechny srdečně přivítal.

Zvláště vítám mezi námi členy vlády na čele se členem předsednictva ÚV KSČ a předsedou vlády ČSR soudruhem Josefem Korčákem (potlesk), vítám na našem zasedání tajemníka ÚV KSČ soudruha Františka Pitru (potlesk), vítám delegaci Slovenské národní rady v čele se členem předsednictva Slovenské národní rady, hrdinou socialistické práce s. Janem Blcháčem (potlesk). Vítám mezi námi všechny hosty, představitele ústředních orgánů ČSR, funkcionáře národních výborů tam, kde se uskutečnily besedy poslanců k problematice zemědělství, zástupce vědy a všechny ostatní hosty.

Soudružky a soudruzi, předsednictvo ČNR svým usnesením z 12. února t. r. svolalo Českou národní radu k jarnímu zasedání dnem 1. března 1985. Dále stanovilo návrh pořadu, který vám byl předložen na pozvánce na 16. schůzi ČNR. Na programu je

I. Zpráva vlády České socialistické republiky o realizaci rozvoje zemědělsko-průmyslového komplexu v České socialistické republice z hlediska rozpracování závěrů 11. zasedání ÚV KSČ k současným úkolům a dlouhodobému rozvoji zemědělství a dalších odvětví zabezpečujících výživu lidu

II. Návrh ústavně právního výboru ČNR na zproštění některých soudců z povolání soudcovské funkce, podle tisku 107

III. Návrh předsednictva ÚV NF ČSR na volbu některých soudců z povolání k soudům ČSR, podle tisku 108

IV. Zpráva předsedy ČNR o činnosti předsednictva ČNR za dobu od 18. prosince 1984 do 1. dubna 1985 podle tisku 109

Máte, soudružky a soudruzi, k předloženému návrhu programu našeho jednání připomínky, doplňky? Nejsou. Zjišťuji, že ve schůzi je podle prezenční listiny přítomno 171 poslanců, takže Česká národní rada je schopna se usnášet. Můžeme tedy přistoupit k hlasování o pořadu schůze. Kdo souhlasí s navrženým pořadem schůze nechť zvedne ruku! (Hlasuje se.)

Je někdo proti? Nikdo. Zdržel se někdo hlasování? Nikdo.

Tím je pořad 16. schůze České národní rady schválen.

Můžeme přistoupit k jeho projednávání. Dovolte mi, soudružky a soudruzi, ještě před zahájením projednávání prvého bodu pořadu, abych jménem nás všech blahopřál našemu poslanci soudruhu generálplukovníku Milánu Václavíkovi, kterého prezident ČSSR jmenoval ministrem národní obrany ČSSR, (potlesk). Všichni mu v této funkci přejeme hodně zdaru, stejně jako ve funkci poslance Sněmovny lidu Federálního shromáždění, do které byl zvolen ve volebním obvodu č. 159 v Trenčíně.

Teď můžeme přistoupit k projednání prvního bodu, to je

I

Z pověření vlády ČSR přednese zprávu ministr zemědělství a výživy České socialistické republiky soudruh Vladislav Třeška. Prosím ho, aby se ujal slova.

Ministr zemědělství a výživy ČSR ing. Vladislav Třeška, CSc.: Vážený soudruhu předsedo, soudružky a soudruzi poslanci, vážení hosté, z pověření české vlády vám předkládám zprávu o rozpracování závěrů 11. zasedání ústředního výboru Komunistické strany Československa k současným úkolům a dlouhodobému rozvoji zemědělství a dalších odvětví zabezpečujících výživu lidu. Jejím základem je soubor opatření, který tyto cíle konkretizuje na podmínky ČSR.

Za klíčový úkol v oblasti výživy obyvatelstva považujeme důslednou realizaci zemědělské politiky, stanovené XVI. sjezdem Komunistické strany Československa. Život potvrdil správnost přijatých závěrů a nezbytnost jejich důsledného uskutečňování. Zabezpečováním a kontrolou těchto úkolů se vláda v průběhu sedmé pětiletky pravidelně zabývala a o situaci na tomto úseku soustavně informovala orgány České národní rady. Dnešní zpráva navazuje na jednání České národní rady v prosinci roku 1982 a listopadu 1983, která se zabývala plněním úkolů zemědělské a potravinářské výroby v 7. pětiletce a záměry v rostlinné výrobě a v chovu skotu do roku 1990.

Vážené soudružky a vážení soudruzi, v prvních čtyřech letech 7. pětiletky jsme dosáhli pokroku ve zkvalitňování výživy obyvatelstva, ve zvyšování soběstačnosti ve výrobě potravin cestou efektivnějšího využívání našich vnitřních zdrojů.

Za úspěch považujeme, že rozvoj zemědělské produkce opíráme o předstih růstu rostlinné výroby před výrobou živočišnou. Za 4 roky se její objem v ČSR zvýšil o 11 % proti průměru 6. pětiletky. Dobré výsledky obilnářství spolu se změnou struktury živočišné výroby umožnily snížit dovozy obilovin v 7. pětiletce oproti předchozí pětiletce o čtvrtinu. V roce 1984 jsme dosáhli prakticky stejného objemu živočišné výroby jako v roce 1981 při podstatně nižší spotřebě jadrných krmiv. Kladně hodnotíme i růst produkce mléka, která se zvýšila o 15 %.

Celkový úspěšný rozvoj zemědělské výroby umožnil zajistit plné zásobování základními potravinami. Přitom došlo k vyššímu zhodnocení surovin, k rozšiřování a zkvalitňování sortimentu potravinářských výrobků a ke snížení dovozů o jednu třetinu.

V základních druzích je dnes trh nasycen a spotřebitelská poptávka se přesouvá do oblasti kvality. V roce 1984 bylo v ČSR dosaženo roční spotřeby na 1 obyvatele podle předběžných údajů u masa na kosti 89,6 kg, mléka a mléčných výrobků 243 litrů, vajec 329 kusů, tuků 26,5 kg, cukru 38,5 kg, zeleniny 71 kg a ovoce 66 kg. Vysoká úroveň spotřeby se promítá do energetické hodnoty, která překračuje doporučené dávky o 12 %; ve spotřebě tuků dokonce o 31 % a cukru skoro o 8 %.

I při prokazatelných převažujících kladech v zemědělské a potravinářské výrobě, v hospodaření s jadrnými krmivy, palivy a energií i ve zdokonalování plánovitého řízení je všude ještě dosti rezerv. Hlavní vidíme v důslednější orientaci na využívání možností další intenzifikace, zejména u technických plodin, brambor, zeleniny a na rozšiřování sortimentu a kvality potravinářských výrobků.

Dosažené výsledky v letech 1981 - 1984 dokazují, že pracovníci zemědělských a potravinářských podniků jsou schopni se s celkovými úkoly 7. pětiletky čestně vyrovnat. Otevřeně je třeba říci, že na nejednom úseku bude nutno přidat, někde zvýšit tempo a v určitých oblastech usilovat o vyrovnání, případně snížení dluhů. Jsme přesvědčeni, že v letošním jubilejním a předsjezdovém roce se nám to podaří.

Soudružky a soudruzi, za hlavní dlouhodobý úkol považujeme dosažení odpovídajících proporcí mezi zdroji, výrobou a spotřebou potravin. Základem našich záměrů pro příští desetiletí je "Dlouhodobý program rozvoje zemědělství a ostatních odvětví zabezpečujících výživu lidu".

K zabezpečení racionální výživy obyvatelstva a stability zásobování při zvyšování stupně soběstačnosti v zemědělských výrobcích a potravinách zpracoval resort zemědělství a výživy "Soubor aktivních opatření k zajištění závěrů XVII. sjezdu a navazujících 11. a 12. zasedání ÚV KSČ". Jde o otevřený dokument, obsahující 126 krátkodobých a dlouhodobých konkrétních úkolů, který bude podle potřeby dál upřesňován a doplňován. Vláda bude spolu s ministerstvem zemědělství a výživy provádět průběžnou kontrolu jeho plnění. Spolu s "Dlouhodobým programem" jste jej obdrželi v podkladových materiálech.

Ve svém vystoupení vás chci seznámit s přístupy vlády k zabezpečení 11. zasedání ÚV KSČ spolu s formami a metodami realizace jeho usnesení.

Uspokojení poptávky u většiny potravin umožňuje a vyžaduje přejít ke zvyšování jejich užitných hodnot a kvality. Při omezenosti výměry zemědělské půdy, materiálových a pracovních zdrojů, lze přírůstek výroby potravin realizovat především vyšším využitím poznatků vědy a techniky.

V zájmu dosažení požadovaných efektů je nezbytné daleko důsledněji vytvářet soulad mezi věcnými úkoly a řízením vědeckotechnického pokroku, výrazněji posílit podíl biologických a technologických služeb.

V uplynulém období jsme založili vědeckovýzkumné progresy především v oblasti zvyšování úrodnosti půdy, integrovaných systémů ochrany a výživy rostlin i výživy hospodářských zvířat obalových materiálů, kojenecké, dětské a dietní výživy i technických systémů výroby.

Trvalým problémem však zůstává včasnost, rychlost a úspěšnost uplatňování vědeckotechnických poznatků v praxi. Pro názornost uvedu několik faktů dokazujících široké možnosti a velké přínosy využívání vědy a techniky. Tak například v roce 1984 bylo za 1,- Kčs vloženou do výzkumu docíleno ve výkonech při realizaci jejich výsledků v rámci resortu efektu 13,3,- Kčs, zatímco ještě v roce 1981 8,3,- Kčs. Nejvyšší přínos z realizace dosáhl mlékárenský průmysl.

V zájmu lepšího zhodnocování surovin a polotovarů i snižování ztrát v celém potravinovém řetězci usilujeme o uplatňování nových pokrokových technických i technologických prvků. Například jde o rozšíření biotechnologií, výrobu enzymů, ale i o aplikaci elektrotechniky, nástup manipulátorů a robotů. Tyto záměry podřizujeme požadavkům zdravotně doporučené výživy našeho lidu.

Zkušenosti předních zemědělských i potravinářských podniků ukazují velký praktický význam těchto záměrů. Dobrých výsledků je dosahováno především v oblasti vědeckého řízení výživy rostlin a některých kategorií hospodářských zvířat. Další snižování energetické, surovinové a materiálové náročnosti představuje základní východiska efektivní intenzifikace zemědělské a potravinářské výroby.

Intenzifikaci výroby potravin zakládáme na uplatnění strukturálních změn s cílem efektivnějšího využití půdního fondu, zvyšování úrodnosti půdy, omezování vlivu průmyslových exhalací a vytváření souladu mezi životním prostředím a zemědělskou výrobou.

Budeme dále prohlubovat péči o zemědělský půdní fond, o jeho důslednou ochranu a intenzívní využívání. Vládou přijatá komplexní opatření již přinášejí výsledky.

V průběhu 4 let 7. pětiletky se podařilo podstatně snížit úbytky zemědělské i orné půdy v ČSR. Oproti průměrnému ročnímu úbytku v 6. pětiletce, který činil 13,9 tis. ha zemědělské půdy, se snížil roční úbytek v této pětiletce na 5,2 ha.

Zpřísněná opatření na ochranu půdního fondu musíme realizovat u vědomí, že v ČSR připadá dnes v průměru na každého občana pouze 0,32 ha orné půdy, což je na hranici současné reálné soběstačnosti.

Půdní úrodnost je negativně ovlivňována i řadou dalších faktorů, jako jsou důsledky erozí, vliv pásem ochrany vodních zdrojů, důlní činností, exhalátů a dalšími.

Uložili jsme, aby ministerstvo zemědělství a výživy zhodnotilo dosavadní stav využívání vhodných půdních rezerv, zpřesnilo komplexní zúrodnění půdy na 8. pětiletku, zpřísnilo kontrolu a zajistilo realizaci schváleného programu řešení nedostatku organických látek v půdě. Vláda přijala usnesení k zajištění dodávek vápenatých hnojiv do roku 1990 ve výši 3,1 mil. tun. Považujeme za nezbytné důsledně realizovat program budování závlah v rozsahu cca 30 tis. ha v období 8. pětiletky a zajistit ho potřebnými technologickými dodávkami a kapacitami. Zásadu šetrného hospodaření s půdou musíme prosazovat na všech stupních řízení. Ke zlepšení situace by měl přispět i společný jednotný postup národních výborů a zemědělských podniků.

Nejnaléhavějším úkolem současného i výhledového období je zvýšení produkce obilovin. V dalších letech chceme navázat na vzestup z roku 1984, kdy jsme dosáhli nejvyšší sklizně obilovin v ČSR na úrovni 7782 tis. tun při hektarovém výnosu 4,72 tuny. Ale ani to nepovažujeme za maximum. Výnosy předních závodů potvrzují možnosti dalšího zvyšování a současně i zhospodárňování výroby obilovin.

Ke kladům rostlinné výroby počítáme i růst výroby řepky, na kterém se podílelo zejména využívání vědeckotechnického pokroku.

Nejsložitějším problémem dneška zůstává zajištění potřebné produkce cukrovky. Objem výroby stanovený pro 7. pětiletku se za 4 roky daří plnit pouze na 74,4 %. Výrobu cukru ovlivňuje i nízká úroveň cukernatosti, dosahující pouze 14,8 %. Záměr v rozvoji pěstování cukrovky je jednoznačný - musí dojít k odstranění nedostatků v agrotechnice, ke zlepšení kvality osiv i odběratelsko-dodavatelských vztahů mezi zemědělskými podniky a cukrovarnickým průmyslem. Jednou z hlavních příčin nízké výroby cukrovky je slabá technická a technologická úroveň komplexní mechanizace. Vláda proto považuje za nezbytné prosazovat, aby federální ministerstvo všeobecného strojírenství změnilo svůj přístup k této závažné celospolečenské potřebě a splnilo svůj díl odpovědnosti za nápravu současného nedobrého stavu.

Dlouhodobé nedostatky ve výrobě a nákupu ovoce a zeleniny jsou oprávněně předmětem kritiky stranických orgánů i široké veřejnosti. Hlavní důraz budeme klást na zajištění vyšší soběstačnosti v jednotlivých krajích a na zlepšení dodavatelsko-odběratelských vztahů.

Jsme si vědomi toho, že ani situace v kvalitě brambor i přes určité zlepšení v roce 1984 - není příznivá. Zejména spotřebitelé nemohou být spokojeni s kvalitou brambor určených na zimní uskladnění i na přímý konzum. Ke zlepšení této situace se připravuje program opatření, který bude projednán ve vládě v červnu tohoto roku.

V uplynulém období se podařilo obnovit dynamiku živočišné výroby prakticky ve všech jejích směrech. Za rozhodující považujeme zvýšení její intenzity a snižování měrné spotřeby krmiv. Tomuto záměru jsou postupně podřizovány i strukturální změny živočišné výroby zaměřené na přednostní rozvoj chovu skotu, který musí být i do budoucna nosným odvětvím. V chovu prasat a drůbeže byla vytvořena velkovýrobní základna s dobrou produktivitou práce a vysokým stupněm uplatnění vědeckotechnických poznatků. Tato odvětví považujeme za stabilizovaná a jejich další vývoj budeme usměrňovat na základě dostupných zdrojů krmiv.

Za nezbytný předpoklad plánovitého rozvoje živočišné výroby považuje vláda vytvoření systému hospodaření s jadrnými i objemovými krmivy, tvorby a užití rezerv, který bude platný pro všechny články řízení. Její rozvoj budeme podporovat všude tam, kde bude založen na zvyšování soběstačnosti v krmivech, snižování ztrát a růstu intenzity výroby. K tomu zaměříme i ekonomické nástroje.

Soudružky a soudruzi, zabezpečení racionální výživy obyvatelstva patří k základním složkám zkvalitňování životní úrovně.

Plánovaná spotřeba potravin v 8. a 9. pětiletce, jak vyplývá z "Dlouhodobého programu", je srovnatelná s ekonomicky vyspělými státy.

Navrhovaná výše spotřeby potravin předpokládá rozhodněji postoupit ve zhodnocení výrobků s vysokým stupněm zpracování a kvalitou, další stabilizaci vnitřního trhu, širší zapojení všech obchodních systémů do usměrňování nabídky a spotřeby celého sortimentu výrobků.

Budeme vytvářet předpoklady pro zvyšování spotřeby mléka a mléčných výrobků s cílem dosáhnout v přepočtu na 1 obyvatele zhruba 260 l mléka za rok.

Zajištění předpokládané spotřeby masa nad úroveň 90 kg bude vyžadovat hledání nových možností včetně uplatnění netradičních zdrojů bílkovin. Zájem spotřebitelů bude nutno orientovat především na hovězí maso. U tuků půjde o rozšiřování dodávek nízkoenergetických druhů při snížení spotřeby sádla a u mlýnsko-pekárenských výrobků o zvýšení jejich kvality.

Uplatnění zásad racionální výživy předpokládá výrazné obohacení nabídky ovoce a zeleniny a stabilizaci ve spotřebě vajec a cukru do roku 1990.

Spotřeba jednotlivých skupin potravin musí být zabezpečována cílevědomým a ekonomicky efektivním řízením jejich výroby, zpracování a užití i ovlivňování poptávky.

Také pro potravinářský průmysl platí, že jeho další vzestup je možný jen na základě plnějšího využití všech dostupných zdrojů, snižování ztrát ve výrobě, při skladování polotovarů a hotové produkce. I zde bude nutno nastoupit rozhodnější kurs na podstatné urychlení inovačních procesů.

Podobně jako na ostatních úsecích vystupuje i v zemědělsko-potravinářském komplexu do popředí zdokonalování řízení. Rada obtíží, bariér a ztrát je zaviněna nedostatečným souladem mezi zájmy a chováním zemědělských, zpracovatelských podniků a obchodních organizací. Další prohloubení kooperačních a integračních vztahů mezi prvovýrobou, zpracovatelským průmyslem a obchodem bude vyžadovat koncepční řešení, ale již dnes je možné mnohé zlepšit posilováním disciplíny, větší odvahou a odpovědností. Také v tom můžeme využít nejednu dobrou zkušenost, například z okresu Kroměříž, z Východočeského a Jihomoravského kraje.

Soudružky a soudruzi, děkujeme vám za výsledky poslaneckého průzkumu, které vysoce oceňujeme, neboť přinesly řadu užitečných poznatků a prospěšných námětů. Všemi se budeme odpovědně zabývat a k některým bych chtěl již v dnešním vystoupení zaujmout stanovisko.

Byla vyslovena řada závažných připomínek k oblasti investiční výstavby. Jde o problematiku, které vláda věnuje trvalou péči. V sedmé pětiletce jsme se zaměřili na rozvoj zpracovatelského průmyslu, především v oborech navazujících na živočišnou prvovýrobu. Do provozu byly uvedeny kapacity na zpracování mléka, závody Praha - Kyje, Benešov, Žamberk, Hlinsko, masokombináty Praha - Čakovice, Chomutov, Olomouc a Polička, drůbežářský závod Praha - Libuš a mrazírny Opava, Vrchovina a Tábor.

Současný stav výrobní základny je charakterizován značným opotřebením základních fondů. Dnes vyrábíme na jedné pětině zcela odepsaných základních strojních fondů. Proto se do budoucna zaměřujeme především na náhradu technicky zastaralých provozů.

V rámci přípravy investičního programu pro 8. pětiletku byl vypracován návrh rozhodujících staveb pro potravinářský průmysl, který vychází z Dlouhodobého programu a koncepcí jednotlivých výrobních oborů. Půjde o výstavbu dalších masokombinátů, mrazíren, závodů na zušlechtěné výrobky z brambor a kapacity na zpracování mléka a rekonstrukci a modernizaci cukrovarů a pivovarů. Přitom dbáme, aby nová výstavba vycházela z potřeb jednotlivých krajů a byla v souladu s oblastním plánem.

Investiční vklady v odvětví zemědělství vynaložíme přibližně ze 70 % do rostlinné výroby a z 20 % do živočišné. Za rozhodující považujeme výstavbu kapacit zaměřených na skladování zemědělských produktů a na další zkvalitnění chovu skotu. Chceme podporovat realizaci takových investic, kde se zvýšení ekonomických přínosů projeví v nejkratším čase.

Další otázkou, ke které poslanecký průzkum přinesl kritické připomínky, je podíl ostatních odvětví národního hospodářství na rozvoji zemědělsko-potravinářského komplexu, zajištění potřebných dodávek strojů a zařízení, prostředků k chemizaci zemědělské výroby a obalů. Vláda podporuje především požadavky, aby v dodávkách strojů a zařízení pro zemědělské a potravinářské podniky se zvýšila úroveň komplexnosti, technologických linek, strojů a jejich kvalitativní parametry. Dořešit je třeba i mechanizaci prací na svazích a technologii zpracování zemědělských plodin.

Důležitým předpokladem zvýšení jakosti a užitné hodnoty potravinářských výrobků je zajištění dostatečného množství kvalitních obalových materiálů a obalů. Na zvýšení jejich kvality a sortimentu v mnohém závisí možnosti rozšiřování výrobků s prodlouženou dlouhodobou trvanlivostí a zboží mimořádné jakosti. Praktickým příkladem je rostoucí zájem spotřebitelů o tyto výrobky v prodejnách ESO. Vláda vyžaduje na resortech ve své působnosti, aby k tomu iniciativně vytvořily předpoklady ve svých výrobních programech.

Další intenzifikace produkce potravin závisí i na důsledném zabezpečování úrovně mechanizace, založené v dlouhodobém programu, ze kterého vycházejí naše záměry pro období 8. 5LP.

Soudružky a soudruzi, vláda ČSR plně souhlasí s připomínkami poslanců k potřebě rozhodněji přistoupit k obohacování sortimentu výrobků s prodlouženou trvanlivostí, vyráběných novými technologiemi a obohacených o biologické složky, zejména o vitamíny. Na základě přání spotřebitelů budeme usilovat o další rozšíření nabídky potravinářských výrobků šetřících čas při přípravě pokrmů a o zvýšení průmyslové výroby hotových jídel i polotovarů, především pro společné stravování.

Perspektivu jednotlivých výrobních oborů budeme spojovat se zvýšením nároků na obohacování trhu novými výrobky. Máme nemálo vlastních zkušeností, dobrých i méně dobrých. V letech 1981 - 1983 bylo zavedeno na vnitřní trh celkem 500 novinek a průměrná inovační aktivita ve tříletém období činila necelých 5 %. V průběhu 8. a 9. pětiletky si klademe za cíl obnovovat sortiment potravinářských výrobků zhruba ze 40 % celkového objemu výroby zboží.

Předpokládáme další rozvoj produkce výrobků s prodlouženou trvanlivostí jako mléka a mléčných výrobků, masných, drůbežích a mlýnsko-pekárenských výrobků a limonád.

Vytváříme podmínky pro uplatnění nových technologií tzv. šetrného zpracování surovin s cílem snížit nebo omezit ztráty biologických hodnot. Týká se to především zpracování ovoce a zeleniny, mléka a mléčných výrobků. Chceme dále rozšiřovat sortiment mražených smetanových krémů a podíl žitných mouk, vyrovnávat se s úkoly kukuřičného, ovesného a ječného programu.

Za zásadní úkol považuje vláda zabezpečení potřeb kojenecké a dětské výživy. Některé problémy mléčných produktů řešíme výstavbou nového závodu s kapacitou 10 tisíc tun. Jsou vytvářeny předpoklady i pro zvýšení úrovně masozeleninové a ovocné dětské výživy. Vláda považuje za důležité zajistit rozšíření sortimentu výroby potravin pro zdravotně postižené skupiny obyvatelstva, zejména pro diabetiky. Podmínkou však je podstatné zvýšení výroby zdravotně nezávadných sladidel. To však zakládá investičně náročný program, jehož výsledky se projeví až v závěru 8. pětiletky.

Uvedl jsem řadu konkrétních údajů o tom, jak budeme řešit otázky, ke kterým se hovořilo při poslaneckém průzkumu. Nepodceňujeme ani další kritické podněty. K některým nelze pro složitost problému říci hned hotová řešení, ale všemi se postupně budeme zabývat.

Jsme si vědomi, že dosažení výraznějšího obratu v intenzifikaci zemědělské a potravinářské výroby podstatně zvyšuje nároky na práci řídících a technických kádrů. V odvětví zemědělství se v průběhu let 1978 - 1984 zvýšil podíl vysokoškoláků téměř dvojnásobně a středoškoláků téměř o třetinu. Právem je poukazováno na to, abychom lépe než dosud využívali vysokou kvalifikaci zemědělských kádrů. V tom je stále co zlepšovat a je to jedna z našich velkých a přitom snadno mobilizovatelných rezerv.

Neuspokojujeme se s celkově dobrými výsledky zemědělskopotravinářského komplexu. Víme, že se za nimi skrývají vynikající, ale i průměrné a slabé podniky. A přece naše socialistická společnost vytváří podmínky, aby se všude dobře vyrábělo a hospodařilo. Také v zemědělství a potravinářském průmyslu bychom měli pracovat bez zaostávajících a průměrné pozvedávat na úroveň předních.

Jsme si vědomi, že i přes dosažený pokrok v technice a chemii je nemálo úseků, které nedrží krok s vyspělými zeměmi. Nestačí proto srovnávat dosažený vzestup s minulostí, ale především s tím nejlepším ve světě. Toto náročné kritérium nám umožňuje čelit náladám průměrnosti a pohodlnosti a na patřičnou úroveň pozvedávat laťku náročnosti. Na řadě úseků se tak zatím nepostupuje, což svědčí mnohde o nedostatcích v organizaci práce a řízení. Měřítkem dobré řídící práce nemůže dnes být pouze množství výrobků, ale jejich vysoká kvalita založená na intenzívním využívání prostředků a úsporném hospodaření se všemi hodnotami.

Vážené soudružky, vážení soudruzi,

úkoly, před nimiž stojí naše zemědělství a potravinářský průmysl při přechodu na intenzívní typ rozvoje, nejsou lehké. Můžeme se opřít o dosaženou úroveň výroby a vybavenosti práce, o nové prvky organizace, řízení a technologie, o možnosti vědecko-technického pokroku. Rozhodujícím faktorem však zůstává člověk, jeho kvalifikace a vztah k práci, jeho iniciativa i jeho aktivita. Pozvedávat myšlení lidí na úroveň současných požadavků, získávat je pro aktivní podporu hospodářské politiky strany stále zůstává klíčovou otázkou.

Vláda ČSR považuje péči o soustavné zlepšování sociálních kulturních, zdravotních a pracovních podmínek lidí za důležitý předpoklad plnění výrobních úkolů, za neoddělitelnou stránku jednoty hospodářské a sociální politiky.

Vedle již řady realizovaných změn v sociální oblasti se připravují další s cílem stabilizace pracovních sil, především v oblastech jejich trvalého nedostatku. Myslíme, že nazrál čas, abychom komplexně řešili zkvalitňování sociálně ekonomických podmínek života zemědělců při západní hranici ČSSR, v příměstských oblastech a v průmyslových aglomeracích. Významnou součástí stabilizace pracovních sil je péče o bytovou výstavbu. Předpokládáme, že v 7. pětiletce bude postaveno okolo 30 tisíc bytů pro resort zemědělství a výživy. V dalším období půjde i o rozšíření výhodné družstevní bytové výstavby na našich vesnicích.

K důležitým součástem sociální politiky patří i starost o zdraví pracovníků, o rozšiřování zdravotní péče v zemědělské prvovýrobě, o prohloubení prevence a zlepšování hygienických podmínek pracovního prostředí. Přesto, že na úseku závodního stravování bylo dosaženo v porovnání s jinými odvětvími národního hospodářství dobrých výsledků, vytvářejí se předpoklady pro jeho další rozšíření.

Naléhavým politickým a sociálněekonomickým úkolem je uplatňování správné mzdové politiky. V první polovině 8. pětiletky bude uskutečněna II. etapa programu zdokonalení ekonomické účinnosti mzdových soustav. Půjde o důslednější prosazování principů zásluhovosti v systému odměňování, aby lépe odpovídal úkolům a postavení zemědělsko-potravinářského komplexu v celém národním hospodářství.

V zemědělství jsme za posledních 40 let dosáhli nemalých úspěchů v tempech růstu výroby a ve zdokonalování technologií, ale i ve způsobu života a myšlení našich lidí. Na tyto pokrokové tradice politiky naší komunistické strany chceme navázat a dále je obohacovat. Tak jako v minulosti, budeme se i do budoucna opírat o pevný svazek dělníků a rolníků, o nezastupitelnou úlohu národních výborů a organizací Národní fronty, škol a armády.

Závěrem mi dovolte, vážené soudružky a soudruzi, abych jménem vlády ocenil úsilí pracujících, kteří se podílejí na zajišťování výživy lidu na všech úsecích národního hospodářství a přispívají tak k plnění úkolů vytyčených XVI. sjezdem KSČ.

Z pověření vlády ČSR vám děkuji za vaši pomoc a podporu a ujišťuji vás, že úkoly související se zabezpečením výživy obyvatelstva splníme. Děkuji. (Potlesk.)